7
827/VIII.
Interpelace
posl. Josefa Stejskala, Al. Jenšovského
a J. Lance
ministru sociální péče,
že vládní nařízení č. 217/1936 Sb. z. a n.,
o zprostředkováni práce se v praksi ne-
osvědčuje.
Dnem 1. října 1936 nastala účinnost vládní-
ho nařízení č. 217/1936 Sb. z. a n., o zprostřed-
kovatelnách práce.
Okresní úřady vydaly vyhlášky, aby osoby
hledající pracovní síly hlásily do 24 hodin všech-
na uprázdněná nebo nově zřízená místa přísluš-
ným ústavům práce. Hlásiti bylo nutno nejen mí-
sta povahy trvalé, ale i místa, v nichž práce má
ráz sezónního zaměstnání. Podle těchto vyhlášek
a vládního nařízení obsadí-li zaměstnavatel místo
bez ohlášení u příslušného ústavu práce, měly úřa-
dy zahájiti trestní řízení.
Ve skutečnosti však zaměstnavatelé, kterým
byla dána povinnost hlásiti do 24 hodin všechna
uvolněná místa zprostředkovatelně práce, to sice
až na nepatrné výjimky činí, ale současně posílají
dělníky nebo dělnice okresním ústavům práce, kte-
ří na tato místa byli již přijati. Mělo-li se zame-
ziti cizím vlivům, nedovolenému nátlaku a teroru
na svobodu předsvědčení dělníka při obsazování
míst vládním nařízením č. 217, tedy se tak ne-
stalo.
Rovněž i zaměstnanci, kteří byli propuštěni
se v okresním ústavu práce nehlásí, když vidí, že
se tak do práce nemohou dostati a shánějí spíše
přímluvu u vlivných osob a v kancelářích jed-
notlivých závodů a sekretariátech zaměstnavatel-
ských organisací.
Následkem toho zprostředkovatelny práce ne-
mohou ohlášená místa obsazovati nezaměstnaný-
mi, kteří pobírají podporu se státním příplatkem
ani těmi, kteří pobírají státní stravovací akci, tak-
že stát i při dobrém úmyslu zákona, přichází dá-
le o velké částky, které se v těchto podporách
proplácejí.
Zaměstnavatelé neprojevili pochopení pro sle-
dovaný účel, že při volném výběru z oznámených
uchazečů dají přednost těm, kteří jsou podporo-
váni ze statni pokladny a přijímají dále i mnohdy
velmi dobře situované zaměstnance na úkor kva-
lifikovaných vysoce potřebných zaměstnanců a
živitelů rodin.
Podepsaní se Vás, pane ministře, táží:
1. Jsou Vám známé tyto poměry na pracov-
ním trhu a okresních ústavech práce?
2. Jaká opatření chcete učiniti, aby vládním
nařízením č. 217/1936 Sb. z. a n. byl učiněn ko-
nečně tak dlouho očekávaný pořádek při přijímá-
ní do práce?
V Praze dne 4. března 1937.
Stejskal, Jenšovský, Lanc,
dr. Patejdl, Bergmann, David, Mikuláš, dr. Kozák,
Tykal, Uhlíř, Netolický, Bábek, Bátková-Žáčko-
vá, Šmejcová, Zeminová, Tichý, dr. Lukáč, dr.
Klapka, F. Richter, dr. Neuman, dr. Stránský, dr.
Moudrý.
827/ IX.
Interpelace
posl. Josefa Stejskala, Al. Jenšovského
a J. Lance
ministru veřejných prací, ministru financí
a ministru zemědělství,
aby v rámci účelného potírání nezaměst-
nanosti provedeno bylo s urychlením opa-
tření, které by umožnilo včasné započetí
staveb regulačních zemi Českou pro rok
1937.
V investičním programu země České pro rok
1937 je připraveno 45 nových staveb regulačních
o nákladu 53 miliony Kč. Jde vesměs o stavby,
které slouží k potírání nezaměstnanosti, z jichž
stavebního nákladu připadá 60-70% na dělnické
mzdy.
Z těchto 45 staveb je již rozhodnuto, že jich
bude 20 zadáno a jsou připraveny ku předání pod-
nikatelům. 25 staveb je v zadávacím řízení ane-
bo pro ně plně připraveno. Pro všech 45 staveb
jsou pro rok 1937 zajištěny a opatřeny příspěv-
ky země, okresů, obcí a zájemníků a rovněž pří-
spěvek ministerstva zemědělství ze státního fon-
du vodohospodářského je rozpočtově zajištěn.
Celkový náklad na provedení těchto 45 sta-
veb je 53 mil. Kč, takže by na těchto investičních
pracích po dobu plných 3 měsíců našlo zaměst-
nání 24.000 dělníků a bylo by tak postaráno o
obživu nejméně 60.000 osob. Zemský úřad však
tyto práce nezadává a sice proto, že ministerstvo
zemědělství mu dluhuje za předešlá léta nedopla-
tek 8 milionů Kč z fondu vodohospodářského.
Obnos 15 mil. Kč obsažený v rozpočtu minister-
stva zemědělství, jako příspěvek na letošní práce
regulační, stačí tak jen na splacení tohoto dluhu
a práce od loňského roku rozestavěné.
8
Aby mohlo býti těchto nových 45 staveb za-
počato, bylo by třeba zvýšiti dotaci fondu pro
vodohospodářské meliorace při ministerstvu země-
dělství, alespoň o 5 mil. Kč. Uvolněním tohoto
obnosu ze státních prostředků dostalo by se plně
do pohybu 53 miliony Kč, jinak zcela již zajiště-
ných, dostalo by zaměstnání 24.000 dělníků a
státní pokladna by ušetřila značný obnos na pod-
porách v nezaměstnanosti. Na základě těchto kon-
krétních faktů v zájmu státních financí i v zájmu
účelného potírání nezaměstanosti, tážeme se Vás
pane ministře:
Jste ochoten provésti s urychlením opatření,
která by umožnila včasné započetí staveb regu-
lačních zemí Českou pro rok 1937 připravených
a finančně jinak zcela zajištěných?
V Praze dne 4. března 1937.
Stejskal, Jenšovský, Lanc,
dr. Neuman, David, Mikuláš, dr. Kozák, Tykal, dr.
Stránský, dr. Moudrý, Bergmann, Uhlíř, Babek,
Netolický, Bátková-Žáčková, Šmejcová, Zeminová,
Tichý, dr. Lukáč, dr. Patejdl, dr. Klapka,
F. Richter.
827/X.
Interpelácia
posl. Vlad. Polívku a dr. E. Lukáča
min. školstva a nár. osvety
a min. vnútra
ohľadom vystupovania funkcionárov rim.
katol. cirkve na Vrútkach proti Sokolu a
nedovolenej agitácie medzi mládežou.
Občianstvo na Vrútkach v ostatnej dobe je
veľmi znepokojované podivným vystupovaním u-
učiteľov
rim. katol. náboženstva p. farára a kaplá-
na na národných školách. Pri vyučovaní nábo-
ženstvu ako aj mimo vyučovanie rozdávajú mlá-
deži letáky, v ktorých vyzývajú rodičov k prehlá-
seniu o zavedenie krížov do škôl. Deti sú vyzý-
vané, aby doniesly letáky podpísané. Je to zjav-
ná agitácia, ktorá do školy nepatrí. Žiada-li rim.
katol. duchovenstvo zavedenie krížov ako symbo-
lov svojho náboženstva do školských miestností,
majú k tomu iné možnosti a nie je k tomu treba
svádzať mládež. Agitácia krížová v pokrokovom
občianstve na Vrútkach ako aj v okolí vyvoláva
plným právom rozrušenie. Stály sa prípady mno-
hých neshôd v rodinách pre podpis a pre odmiet-
nutie, a nie je vzácny zjav, že dieťa samo si pod-
písalo prehlásenie za rodičov, aby malo dobré
oko u pánov učiteľov náboženstva. Je samozrejmé,
že toto počínanie detí nijako neprispieva k vý-
chove charakteru. Ale účel svätí prostriedky a na
neblahé dôsledky agitácie sa páni duchovní ne-
pozerajú.
Okrem toho miestny kaplán pri vyučovacích
hodinách r. k. náboženstva vyslovuje sa pohŕdavé
o Sokolu a v hodinách náboženských na štátnej
meštianskej škole čítal žiakom agitačtnú brožúrku
Sokol a Orol. Na štátnej ľudovej škole verejne
deťom nahovára, aby ako deti katolíckych rodi-
čov nechodily do Sokola a aby ich rodičia vy-
stúpili zo Sokola a vstúpili do ľudovej strany.
Pán kaplán vystúpil tiež veľmi bojovne na
štát. ľudovej škole proti odberu týždenníku Mla-
dý život, ktorý vydáva štát. nakladateľstvo a vy-
slovil sa, že tento časopis je písaný samými ko-
munistami. Hodnota tohoto týždenníku je uzná-
vaná vynikajúcimi osobnosťmi pedagogickými a
spolupracujú na ňom veľmi zdatní učitelia spiso-
vatelia. Odpor pána kaplána proti tomuto časo-
pisu je zjavne z dôvodov agitačných, aby mohol
kolportovať bezcenný brak Priateľ dietok.
Veľmi nápomocnou agitátorkou pre veciach
klerikálnych je učiteľka na štát. mešť. škole Va-
culová. Prísne kontroluje návštevu detí v kostole
za každého počasia. Deti aj rodičia sa vážne
obávajú o šikanovanie, keď dieťa pre nedosta-
točnú obuv v planom čase nemôžu poslať do ko-
stola na bohoslužby. Menovaná slečna údajne
z lásky k deťom zakúpila koberec, aby nestály
na kamennej dlažbe. Verejnosť sa domnievala, že
slečna učiteľka koberec zakúpila sama. Po niekoľ-
kých dňoch posielala deti školské vyberať medzi
občianstvo na zaplatenie koberca! Je z toho po
meste nové pohoršenie, najmä, keď deti boly po-
učené, aby nikomu ničoho neprezradily, aby z to-
ho nemala slečna učiteľka nepríjemnosti. Je to
jednanie pedagogické?
Podpísaní sa dotazujú pánov ministrov?
1. Sú im známe tieto neprístojnosti agitácie
klerikálnej na Vrútkach?
2. Sú ochotní veci prísne vyšetriť a zjednať
nápravu a zamedziť podobné výčiny do budú-
cnosti?
3. Akým spôsobom sa zaisti pokrokovým ob-
čanom, aby neboly ich deti používané za nástroj
agitačný pre ciele klerikálne?
V Prahe, dňa 3. marca 1937.
Polívka, dr. Lukáč,
Zeminová, Netolický, dr. Neuman, dr. Moudrý,
Bergmann, Tykal, Mikuláš, dr. Klapka, Dávid,
Jenšovský, Stejskal, Tichý, dr. Stránský, Lanc,
Fiala, Uhlíř, Bábek, dr. Kozák, F. Richter.
9
827/XI.
Interpelácia
posl. Vlad. Polívku a dr. E. Lukáča
vláde
vo veci sriadenia slovenských pobočiek
pri štátnom maďarskom real. gymnáziu
v Šahách.
V Šahách je štátne r gymnázium maliarske
Československá verejnosť po niekoľko rokov
márne usiluje o snadetne pobočiek slovenských
pri tomto maďarskom ústave. Podania učinené na
zodpovedné úrady nemalý dosiaľ účinku. Rodičia
Československí v celom pohraničí nesú toto od-
mietame práva na vzdelanie pre svoje deti veľmi
ťažko Raz sa úrady vyhovárajú na nedostatok
miesta v škol. budove maďarskej pre slov. trie-
dy, inokedy odmietajú vyhoveť pre nadbytok
slov. stredných škôl na Slovensku. A sme sved-
kami, že v minulom roku sa povolily nielen štátne,
ale aj súkromné stredné školy
Poznovu prednášame interpeláciou spravodli-
vú požiadavku československých hraničiarov o
povolenie slov. pobočiek pri maďarskom štátnom
gymnáziu, ktoré môžu byť neskoršie osamostat-
nené. Mládež našich hraničiarov má najbližšie
stredné školy v Nových Zámkoch, vo Zvolene a
v Lučenci Nežiadne dieťa nemôže navštevovať
školu strednú bez pobytu stáleho v uvedených
miestach. Je to náklad veľmi značný 400-500 Kč
pre chudobné rodiny malých zamestnancov po-
hraničnej fin. stráže, alebo četníctva, prípadne
učiteľstva, remeselnícke rodiny a chudobných ma-
lozemedelcov.
Šahy ako dôležité pohraničné mestečko nutne
potrebujú strednej školy slovenskej. Doterajší
stav je neudržatelný. Miestnosti pre slov. triedy
sú. To je úradom dobre známe Hraničiari za-
sluhujú pomoci na poli školskom Odklad spôso-
buje mnoho škod.
Podpísaní sa dotazujú pána mm. predsedu
1 Je mu známy tento stav v Šahách?
2. Je ochotný pričiniť sa o sriadenie slov. po-
bočiek pri štát. maďarskom r. gymnáziu?
V Prahe, dňa 3. marca 1937.
Polívka, dr. Lukáč,
Zeminová, dr. Neuman, Jenšovský, Tykal, Berg-
mann, dr. Klapka, dr. Moudrý, Netolický, Fiala.
dr. Kozák, Tichý, Mikuláš, Dávid, Stejskal. Bábek,
Uhlíř, r. Richter, dr. Stránský, Lanc.
827/XII.
Interpelácia
posl. Vlad. Polívku a dr. E. Lukáča
ministru vnútra
v otázke blahovoľného poskytovania
subvencií v okrese sobraneckom.
V okrese sobraneckom na východe Slovenska
je tiež značný počet nezamestnaných. Márne sa
domáhajú akejkoľvek podpory a možnosti pra-
covnej. Pán okresný náčelník dr. Andrej Zadžora
pre sociálne bolesti nemá živého záujmu, preto
prosby a žiadosti nezamestnaných sú márne.
Verejnosť bola v posledných týždňoch veľmi
prekvapená zprávou, že vraj okresné zastupitel-
stvo odhlasovalo z rozpočtu značný obnos na za-
kúpenie krojov
roľníckemu dorastu (sedliackej
jazde?). Hovorí sa o čiastke 26000 Kč. Okrem
toho je tiež verejne známe, že okresné zastupitel-
stvo poukázalo
športovnému klubu pre sriadenie
tenisového ihriska čiastku 10.000 Kč. Toto blaho-
voľné poukazovanie peňazí na podobné ciele je
veľmi podivné Obnos pre krojovú akciu rol-
níckeho dorastu mal byť poukázaný na pána riaď.
Roľníckej pokladnice Řektorysa.
V celom okrese je z uvedených zpráv veľké
pozdvihnutie. Nikto sa ale neodvažuje verejne na
veci poukázať, lebo sa boja msty pána okresného
náčelníka a jeho úradníctva Je preto veľmi po-
trebné venovať pomerom na východe Slovenska
pečlivú pozornosť. Doporučujeme to p. min.
vnútra.
Podpísaní sa dotazujú pána ministra:
1 Sú mu známe prípady uvedené?
2. Je ochotný zjednať nápravu a ochrániť
chudobných nezamestnaných?
V Prahe, dňa 3. marca 1937.
Polívka, dr. Lukáč,
Zeminová, dr. Neuman, Mikuláš, dr. Moudrý, dr.
Stránský, Bergmann, Tykal, Dávid, Stejskal,
Lanc, Bábek, Fiala, Uhlíř, F. Richter, dr. Kozák.
Netolický, Jenšovský, dr. Klapka, Tichý.
10
827/XIII.
Interpelácia
posl. Vlad. Polivku a dr. E. Lukáča
ministrovi železníc
vo veci zastávky v obci Predajná na trati
B. Bystrica-Brezno.
Obecné zastupiteľstvo obce Predajná už
dávnejšie sa domáha preloženia zastávky želez-
ničnej a jej premenenie na stanicu. Pri rekon-
šktrukcii trate železničnej poznovu o veci jednalo
a včas požiadalo riaditeľstvo čsl. štátnych drali
v Bratislave o blahovoľné vyhovenie v tejto veci.
Pôvodne riadit. schválilo premiestnenie zastávky
k 50.2 km. Podľa pokynu, aby občania nekládli pri
vyvlastňovaní zvýšené požiadavky a prísľubu klad-
ného vybavenia oprávnenej požiadavky o za-
stávke, očakávalo sa prajné vybavenie celej veci
bez zvláštnych podmienok. Aj pozemok obec že-
lezničnému eráru poskytla v nádeji, že konečne
zastávka bude vyriešaná k všeobecnej spokoj-
nosti. Bohužiaľ situácia je teraz veľmi podivná.
Hoci zvláštna deputácia obce vysvetlila na
povolaných miestach dôvody pre preloženie za-
stávky, hoci preukázala výnosnosť tejže mnohý-
mi argumentatni a zdôraznila aj význam turi-
stický ako aj národohospodársky, nedbajú želez-
ničné úrady ničoho a trvajú neústupné na čiastke
105.550 Kč, ktorú je obec povinná složiť, má-li
byť zastávka premiestnená výhodne pre obec n
tak zvýšená jej frekvencia. Terajšie položenie
zastávky je nevýhodné viac ako km vzdialená
od obce, nekrytá, bez čekárne. Obec je ochotná
prispeť nanajvýš čiastkou 10.000 Kč, pozemkom,
knihovným prevodom, stavebným materiálom,
najmä drevom. Viac od chudobnej obce sa žiadať
nemôže.
Podpísaní sa úctivé dotazujú pána ministra:
1. Je mu známy prípad zastávky v Predajnej?
2. Je ochotný sa pričiniť o prajné vyhotovenie
záujmom občanstva a zvýšeného prevozu zastáv-
ky jej premiestnením za minimálnych, dla pome-
rov obce úplne primeraných obetí?
V Prahe, dňa 3. marca 1937.
Polivka, dr. Lukáč,
Zeminová, dr. Neuman, David, Stejskal, dr. Strán-
ský, Tykal, Bergmann, Mikuláš, dr. Moudrý, dr.
Klapka, Jenšovský, Netolický, Tichý, Lanc, Bábek,
Uhlíř, Fiala, dr. Kozák, F. Richter.
827/XIV.
Interpelace
poslance inž. Františka Schwarze
ministru spravedlnosti,
ministru vnitra a
ministru financi
o neodůvodněném zabavování Pražského
listu a Expresu.
V posledním čase byly několikráte zabaveny
denní listy, vydávaně akciovou společností Tem-
po v Praze. Důvody zabavení lze však stěží po-
chopiti, ledaže by šlo o záměrné pronásledování
oposičního tisku a úmyslné hmotné poškozování
jeho vydavatelů.
Tak v Pražském listě s datem 11. února t. r.
byla v článku »Co se děje?« zabavena tato část:
»Co stála sanace lidoveckých družstev? Pro-
zrazuje to člen presidia rep. strany uč. Havlík
v německobrodském
,,Havlíčkově kraji." Uvádíme
jen suchá čísla:
|
»Svaz hospodářských družstev v Praze ob- |
|
|
Ze zvláštního fondu pro zmírnění ztrát, |
|
|
V r. 1926 z téhož fondu ...... |
13,000.000 |
|
Na ztrátu na akciích Americko-slov. |
|
|
Poštovní spořitelna půjčila lidovecké- |
|
|
U Zemské banky převzata byla záruka |
|
|
V r. 1921 poskytnuta státní záruka za |
27.000.000 |
|
Celkem . . . |
70,800.000 |
Bilance lidoveckého svazu i družstevní jed-
noty jsou nesprávné. Aktiva v bilanci lidovecké-
ho svazu jsou nadhodnocena o více než 25 mil.
Kč.
Lidovecký svaz hospodářských družstev je
předlužen částkou koleni 50 milionů Kč.
Co tomu říkáš, poplatníče?"
O politické sanaci družstev strany lidové
psalo se již ve spojení s volbou presidenta repu-
bliky. Před otištěním zabavených vět v Pražském
listě odhalovaly noviny zákulisí těchto sanaci
v soustavných článcích a dotazích, takřka každo-
denně opakovaných a doplňovaných. Činitelé
těchto družstev na to mlčeli, ani opravy neposlali,
neřku-li, aby ohlásili, že snad rozšiřovatele těchto
zpráv stíhají nebo budou stíhati soudně. Veřejnost
proto neměla žádných příčin pochybovati o prav-
divosti uvedených zpráv.
11
Pražský list v zabaveném čísle neučinil ta-
ké nic jiného, než otiskl, co napsal nezabavený
německobrodský list Havlíčkův kraj. Redakce
Pražského listu měla při tom ještě po ruce
brněnský časopis »Svoboda« z 10. února 1937,
č. 35, jenž článek »Havlíčkova kraje« citoval pod
tučným nadpisem v tomto znění:
»Katastrofální konce dobrodružné činnosti li-
dovců v zemědělském lidovém družstevnictví.
Náš německobrodský Havlíčkův kraj sděluje:
»Na rozbíjení jednoty vyspělého zemědělského
družstevnictví založili si r. 1919 lidovci svůj
trucsvaz - Svaz hospodářských družstev
v Praze a později pro obchodní činnost Hospodář-
skou družstevní jednotu v Praze.
Hotový tanec milionů uspořádali lidovci na
rozbití jednoty zemědělského družstevnictví a
tyto miliony byly brány přímo či nepřímo ze
státní pokladny.
|
Svaz hospodářských družstev v Praze obdržel |
|
| Kč | |
|
|
|
|
V r. 1926 z téhož fondu ... |
13.000.000 |
|
Na ztrátu na akciích Americko-slov |
|
|
Poštovní spořitelna pujčila lidovecké- |
|
|
U Zemské banky převzata byla záruka |
|
|
V r. 1921 poskytnuta státní záruka za |
27,000.000 |
|
Celkem . . . . . . . . . . . |
70,800 000 |
Snahy republikánské strany za uzákonění
levného živelního a dobytčího pojištění mařila a
brzdila lidová strana; za to připlácela německo-
židovská vídeňská pojišťovna Fénix lidoveckému
svazu družstev každoročně po jednom milionu Kč.
Bilance lidoveckého svazu i družstevní jedno-
ty jsou nesprávné. Aktiva v bilanci lidoveckého
svazu jsou nadhodnocena o více než 25 milionů Kč
Tanec milionů, braných přímo či nepřímo ze
státní pokladny, nepomohl. Nepomohly milionové
úplatky židovsko-německé pojišťovny Fénix. Lido-
vecký svaz hospodářských družstev je přes to
dále předlužen částkou kolem 50 milionů Kč.
K těmto katastrofálním koncům zavedli li-
dovci důvěřivé zemědělce, kteří se jimi dali na-
lákat proti republikánskému a zemědělskému
družstevnictví«
Ani »Svoboda« zabavena nebyla. A pojednou
noviny, které otiskly z třetí ruky věc nezávadnou
v Německém Brodě a v Brně, a to dokonce bez
sensačního záhlaví, které jinak prošlo, jsou kon-
fiskovány.
Příznačné jest, že list byl zabaven až ve tři
čtvrti na devět, tedy nikoli v čase obvyklém. Ne-
byl také zabaven z vlastního podnětu úřadu, nýbrž
na zakročení zástupce lidových družstev. Je po-
divné, že to těmto družstvům tak dlouho trvalo.
než ucítila, že jsou zprávami o svých podivných
sanacích dotčena. Ale způsob této opožděné obra-
ny je ještě podivnější.
Dne 16. února byl zabaven Expres pro tento
článek:
Prohlášení ministra financí. Zmírnění plato-
vých srážek stát zaměstnanců odmítnuto?
Ministr financí dr. Kalfus připravil při včerejší
audienci zástupcům Pracovního souručenství ne-
milé překvapení. Téměř všechny nedělní listy vy-
slovovaly na podkladě informací z vládních a
koaličních kruhů přesvědčení, že zmírnění srážek
z platů i pensijních požitků stát. zaměstnanců je
od 1. března, nejpozději od 1. dubna t. r. hotovou
věcí: potřebný k tomu obnos 150 mil. Kč že má
vláda také již zajištěn. Včera však pan mm. financí
jasně prohlásil, že k zmírnění srážek z platů a
pensí může dojíti jedině za předpokladů snížení
pensijních základen a odložení provedení dlouho
již slibované resystemisace míst.
Za těchto okolností lze téměř s určitostí před-
pokládati, že od 1. března k úpravě nedojde.
Dnes večer o 8. hod. koná se v Merkuru v Pa-
řížské třídě veřejná schůze nepolit. Odborového
ústředí veřejných zaměstnanců, kde bude podána
také zpráva o jednání s min. financí.«
A týž den večer byl v »Pražském listě« (s da-
tem 17. února) konfiskován článek:
Zmírnění srážek odmítnuto. Roztrpčení stát-
ních zaměstnanců.
Zpráva, že min. financí jako podmínku snížení
srážek z platů klade snížení základních pensí a
neprovedení resystemisace, vyvolala v řadách
státních zaměstnanců oprávněný rozruch. Státní
zaměstnanci a pensisté s redukovanými platy, za
trvalého vzestupu cen životních potřeb, netrpě-
livě čekali na 1. březen, kdy jim byla slíbena čá-
stečná úleva. V poměrech, v jakých dnes více než
50% stát. zaměstnanců žije, jest dobrá každá dva-
cetikoruna, o níž při zmírnění srážek šlo. Ale to
jest již údělem, že každé nepatrné sousto, které
se jim dává, musí jim koaliční strany dostatečně
»osladit«. Tentokrát nejen že stálými handly
o úhradu byla veřejnost k omrzení drážděna proti
veřejným zaměstnancům, ale oni si snížení srážek
mají zaplatiti sami!«
Kritika projevu pana ministra financí byla te-
dy potlačena. Tím však nebyla nikterak vyřízena
otázka, zda pan ministr stanovisko v tisku vylí-
čené zaujal či nikoliv.
Pražský list z 18. února t. r. byl dokonce za-
baven dvakráte po sobě. V oddílu »Kultura pro
každého« byla zabavena tato báseň J. S. Ma-
chara:
»Rok 1936 na ostrově klidu a pořádku
Bez mrazů zima - v létě za to všade
zem puká, potom dešťů až až ach -
lid
kine, zoufá, blázní, loupí, krade -
a poslouchá svých optimistů tlach «
Jméno spisovatele J. S. Machara samo za-
baveno nebylo, bylo tedy vydáno »Po konfiskaci
12
nové opravené vydání, z něhož zabavená báseň
byla vypuštěna. Nezabavené jméno: J. S. Machar
ovšem v listě zůstalo. Pod ním bylo prázdné mí-
sto. Ale i toto druhé vydání bylo znova konfisko-
váno! Závadným shledala censura tentokráte
jméno básníka Machara. J. S. Machar bez ja-
kéhokoliv dodatku, jméno po prvé censurou pro-
puštěné, zakládá tedy podle mínění censury samo
o sobě nějaký trestný čin!
Tážeme se proto pánů ministru spravedlnosti
a vnitra:
1. Jest jim známo, jak nejednotně a nedůsled-
ně censura zabavuje noviny, zvláště jak a proč
byl zabaven Pražský list a Expres v případech
svrchu uvedených?
2. Jsou ochotni postarati se o to, aby se ta-
kové svévolné zabavování neopakovalo?
Tážeme se pana ministra financí:
1. Jest mu znám obsah zabavených statí
Pražského listu a Expresu, týkajících se jednak
stanoviska pana ministra financi k zrušení srážek
z platů veřejných zaměstnanců, jednak sanací li-
dových družstev?
2. Jest pan ministr financí ochoten odpově-
děti, jsou-li vzpomenuté zprávy a také nezaba-
vené stati týchž i jiných novin o téže věcí prav-
divé či nikoliv?
V Praze dne 18. února 1937.
Inž. Schwarz,
Hlinka, Dembovský, Drobný, Haščik, Kendra,
Longa, dr. Fencik, Kut, dr. Novotný, dr. Domin,
dr. Štůla, Chmelik, Smetánka, J. Sedláček, dr. Ra-
šin, dr. Inž. Toušek, Ježek, Inž. Protuš, Knebort,
Holeček, Špaček.
827/XV.
Interpelace
poslanců dr. Karla Moudrého, Fr. Zemino-
vé, dr. Otakara Klapky a Václava Mi-
kuláše
vládě
o odkladném účinku konečných rozhodnu-
tí zemských úřadů, kterými mlynáři jsou
pokutováni pro nepodepsáni smluv s Čes-
koslovenskou obilní společností až do roz-
hodnutí této sporné otázky Nejvyšším
správním soudem.
Vládním nařízením č 137/34 Sb. z. a n. ve
znění čísla 152/35 Sb. z. a n., č. 156/35 Sb. z. a
n. a č. 219 Sb. z. a n. (§§ 17 a 20) byla stano-
vena povinnost mlýnům »sjednati« s Českosloven-
skou obilní společností smlouvu o podmínkách se-
mílání obilí ve mzdě a semílání obili obchodně.
Československá obilní společnost odmítla
s mlýny smlouvy sjednati a vyžaduje od
mlynářů podepsání jednostranného diktátu bez o-
hledu na jejich souhlas či nesouhlas. Podpisem ta-
kové »smlouvy« jsou mlynáři nuceni zbavovati se
práv, zaručených jim ústavou, opravných prostřed-
ků proti rozhodnutím právně neexistující Česko-
slovenské obilní společnosti, resp. osob, jejím jmé-
nem jednajících, zkoumání, zda rozhodnuti neod-
porují zákonům a platným nařízením, zbavovati
se příslušnosti k řádným soudům pro diference
vzniklé mezi mlynáři a neexistující Společností,
jsou nuceni bezpodmínečně touto smluvní cestou
uposlechnouti všech hospodářských i obchodních
diktátů neexistující Společnosti a jsou vystaveni
nebezpečí vymáhání ohromných smluvních kon-
vencionelních pokut při sebe menším porušení vel-
mi složitých a komplikovaných předpisů i smluv-
ních závazků
Československá obilní společnost předává mly-
náře, kteří odmítli tyto jednostranné diktáty po-
depsati, nebo podepsali je v důsledku hospodářské
závislosti, vzniklé vznikem řízeného hospodářství,
s výhradou nesouhlasu a donucení, k potrestání
příslušným okresním úřadům, které vyhovují o-
známení Československé obilní společnosti a mly-
náře pokutují pokutami až do výše 10.000 Kč, vě-
zením a ztrátou živnostenského oprávnění
Mlynáři se brání proti těmto trestním nále-
zům podáváním odvolání k zemským úřadům, do-
kazujíce, že Československá obilní společnost, jež
ani není řádně protokolovaná a tedy dle čl. 211
obchodního zákona neexistuje, nárok na podepiso-
vání jednostranně nadiktovaných smluv nemá.
Zemské úřady v řadě případů rozhodly již o
odvoláních mlynářů tak. že potvrzují uložené po-
kuty, tresty vězením i ztrátu živnostenského o-
právnění s tím, že jejich rozhodnutí jest konečné
a nepřipouští dalšího odvolání.
Konečným rozhodnutím zemských úřadů jest
sice vyřízena tato záležitost ve správním řízení
mlynáři však podávají do konečného rozhodnutí
stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu v Praze
Zemské úřady mohou v takových případech
povoliti odkladný účinek svého rozhodnutí, není-li
okamžitý výkon, tedy v tomto případě pokuty
mlynářům vyměřené a jiné tresty vězením a ztrá-
tou živnostenského oprávnění v trestních nálezích
vyslovené, přikázán veřejnými zájmy a jestliže
mlynářům by okamžitým výkonem povstala nena-
hraditelná újma
Záleží tedy na zemských úřadech, které vy-
daly konečné rozhodnutí, zda povolí odkladný ú-
činek konečného rozhodnutí až do rozhodnutí Nej-
vyššího správního soudu, či zda budou žádati oka-
mžitý výkon trestních nálezů.
V daném případě jedná se o vyřešení zásad
ní otázky: jaké povahy vlastně tato povinnost