13

mlynářů jest a do jaké míry může právně ne-
existující obilní společnost smlouvy vůbec uzaví-
rati a nutiti druhou smluvní stranu k tomu, s čím
nesouhlasí.

Vyřešení této zásadní otázky má býti nyní
podáním stížností k Nejvyššímu správnímu soudu
v Praze přenecháno nestrannému a přísně práv-
nickému posouzeni správního soudu, tedy nejvyšší
správní instanci ve státě. Příkazem veřejného zá-
jmu není v daném případě důsledné provedení
rozhodnutí zemských úřadů. Právě naopak jest ve
veřejném zájmu, v zájmu právního klidu a zacho-
vání právního řádu ve státě, aby tento spor mly-
nářů s obilní společností a i s veřejnými úřady
byl zásadním rozhodnutím nestranného soudu li-
kvidován.

Jest jisté, že všichni mlynáři, jichž se týče,
uposlechnou bezpodmínečně rozhodnutí Nejvyšší-
ho správního soudu a splní důsledky, z něho pro
ně vyplývající.

Že by placením pokut nebo vězením mlynářů
nebo ztrátou živnostenského oprávnění nevznikla
chudým řemeslným mlynářům, kteří těžce chrání
své existenční minimum, nenahraditelná újma, o
tom není žádných pochybností.

Jest nebezpečí, že zemské úřady, které o-
chotně vycházely neexistující Československé o-
bilní společnosti vstříc, aby tato mohla nutili mly-
náře pokutováním a odnímáním živnostenského
oprávnění k podepisování smluvních diktátu, ode-
přou povolovati odkladné účinky svých rozhodnu-
tí, aby bylo dosaženo rychlého podrobení se mly-
nářů.

Tážeme se proto vlády:

Zda si povšimla tohoto jednostranného postu-
pu správních úřadů v prospěch právně neexistující
Československé obilní společnosti?

Zda jest ochotna umožniti oběma súčastněným
úřadům a neexistující Československé obilní spo-
lečnosti na jedné a mlynářům na druhé straně,
aby v klidu mohli vyčkati výroku Nejvyššího
správního soudu, aniž by došlo do této doby k vy-
máhání pokut, vězení mlynářů a ztrátě jejich živ-
ností ?

Zda jest ochotna zaujati zásadní stanovisko,
aby až do rozhodnutí Nejvyššího správního sou-
du byl pokutovaným mlynářům povolen odklad
výkonu rozhodnutí zemských úřadů?

V Praze dne 4. března 1937.

Dr. Moudrý, Zeminová, dr. Klapka, Mikuláš,

Stejskal, Jenšovský, Tichý, F. Richter, Uhlíř, dr.

Kozák, David, dr. Stránský, Bergmann, Tykal, dr.

Patejdl, dr. Lukáč, Šmejcová, Bátková-Žáčková,

Babek, Netolický, Lanc, dr. Neuman.

827/XVI.

interpelace

post. Josefa Stejskala, M. Jenšovského
a J. Lance

ministru sociální péče
a ministru vnitra,

že se v pohraničním okrese broumovském

zneužívá státní stravovací akce a různých

akcí pomocných.

Čestí hraničářští nezaměstnaní dělníci si stě-
žují, že v pohraničních obcích lístky ze státní
stravovací akce nerozdílejí se správně a spraved-
livě, ale že se rozdílejí v mnohých místech způ-
sobem, že němečtí nezaměstnaní dělníci přísluše-
jící ke straně SDP dostávají lístky stravovací i
když na ně nemají nároky.

Mnozí češti hraničářští nezaměstnaní dělnici
nemohli a dosud nemohou dovolati se práva, aby
lístky ze státní stravovací akce obdrželi, ač na ně
mají nárok.

Když tito postiženi zjistili, že v některých ob-
cích z toho vznikl celý systém, stěžovali si a
žádali provedení revisí všech podporovaných osob.

Na mnohých politických úřadech dosud revise
provedeny nebyly. Jedním z okresů, kde se tyto
praktiky prováděly, je politický okres broumov-
ský. Tamní okresní úřad postupoval správně, když
nechává prováděti přísné revise úřední.

Těmito revisemi je úředně prokázáno, že mno-
zí starostové dávali veliký počet lístků ze státní
stravovací akce nezaměstnaným bez přihlášek, že
jim je dávali dle svého vlastního a mnohdy stra-
nického a německo-nacionálního úsudku, že lístky
ze státní stravovací akce dostávali lidé, kteří to
vůbec nepotřebovali, zatím co se vysoce potřeb-
ným českým dělníkům lístky stravovací v dosta-
tečném počtu nevydávaly. Revise, které jsou vy-
konávány úředníkem okresního úřadu a úředníkem
berní správy, zjišťují nyní veliké nesprávnosti,
kterých se různí starostové dopouštěli. Proto ta-
ké tito starostové jsou voláni k tomu, aby zapla-
tili náhradu škody, kterou státu tímto protizákon-
ným jednáním způsobili.

Podepsaní se proto táží Vás, pane ministře:

1. Jsou Vám tyto poměry známé?

2. Co hodláte učiniti, aby toto zneužívání
státní stravovací akce v pohraničních okresích by-
lo znemožněno?

14

3. Co hodláte učiniti, aby český hraničářský
nezaměstnaný dělník dovolal se svého práva a
spravedlnosti?

V Praze dne 4. března 1937.

Stejskal, Jenšovský, Lanc,

dr. Neuman, David, Mikuláš, dr. Kozák, dr Strán-
ský, dr. Klapka, dr. Patejdl, dr. Lukáč, F. Richter,
Zeminová, Tichý, Šmejcová, Bátková-Žáčková,
Babek, Netolický, Uhlíř, Tykal, Bergmann,
dr. Moudrý.

827/XVII.

Interpelace

poslanců dr. Neumana, Bergmanna,
dr. Patejdla a F. Richtra

ministrovi financí

o úpravě platů dílovedoucích tabákové
režie.

Dílovedoucí tabákové režie tvořili za rakous-
kých dob zvláštní skupinu státně zaměstnaneckou
a byli v roce 1914 v uznání zásluh o tabákovou
režii a za jejich odborné služby pro státní pod-

Základní služné v roce 1914 ročně

Zvýšeno dle zásady důvodové zprávy zákona
ze dne 7. října 1919, č. 541

Po první úpravě z roku 1919 úhrnem

Dostali tedy dílovedoucí tabákové režie úpra-
vou méně ročně

Podobná křivda nestala se po státním pře-
vratu žádné jiné kategorii státních zaměstnanců
a neměla se státi tudíž ani dílovedoucím tabáko-
vé režie.

Podepsaní táži se proto pana ministra financí:

1. Je panu ministru financí známa křivda, kte-
rá byla v ohledu platovém způsobena dílovedou-
cím tabákové režie?

2. Je pan ministr financí ochoten se postarati,
aby platy dílovedoucích tabákové režie byly nově

nik lépe honorováni než ostatní státní zřízenci a
podúředníci a jejich služební a hmotné poměry by-
ly vždy upravovány zvláštními nařízeními mini-
sterstva financí.

Tak v roce 1914 byly všem dílovedoucím ta-
bákové režie upraveny jejich platy vynesením mi-
nisterstva financí ze dne 28. ledna 1914 č. 25019/
14 (příloha k věstníku ministerstva financí z roku
1910 a výnosem generálního ředitelství tabákové
režie ze dne 21. února 1914) následovně:

Dílovedoucím při výrobě tovarů ročně 1.120 Kč

Truhlářským a zednickým dílovedoucím

ročně 1.320 Kč

Elektrotechnickým a zámečnickým dílo-

vedoucím ročně 1.520 Kč

Poněvadž po státním převratu zvýšilo se zá-
konem ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n.
všem státním zřízencům, podúředníkům a úřední-
kům až do XI. hodnostní třídy, jejich základní
služné zásadně o 1.200 Kč, aby bylo odstraněno
nedemokratické rozpětí, jevící se v základním
služném zřízence a úředníka, doufali dílovedoucí
tabákové režie, že se jim také dostane zásadně
zvýšení služného o 1.200 Kč ročně.

To se však nestalo a tak jsou dílovedoucí ta-
bákové režie od roku 1919 citelně poškozeni za
to, že pomáhají svými odbornými službami tabá-
kové režii k značnému zisku, jako ostatní zaměst-
nanci tabákové režie.

Úprava platů dílovedoucích tabákové režie
byla provedena ústředním ředitelstvím tabákové
režie za souhlasu ministerstva financí oproti zá-
sadě zákona ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z.
a n. následovně:

V Praze dne 5. března 1937.

Dr. Neuman, dr. Patejdl, F. Richter, Bergmann,

Stejskal, Jenšovský, dr. Moudrý, Tykal, David,

Mikuláš, dr. Stránský. Zeminová, dr. Klapka, dr.

Lukáč, Lanc, Tichý, Smejcová, Bátková-Žáčková,

Babek, Netolický, Uhlíř, dr. Kozák.