s

strana slibuje sice advokátovi, že mu zaplatí,
advokát v to doufá, ale zatím vede spor. Proti
tomuto hrozivému počtu 207 sporů podle chudin-
ského práva jest v kancelářích zmíněných 34
advokátu jen 144 sporů, na něž dlužno pohlížeti
jako na tak zvané placené spory, což za dnešní
hospodářské situace ještě neznamená, že tyto
spory budou skutečně zaplaceny.

V jiném městě byl zjištěn tento poměr:
201 sporů s chudinským zástupcem,
31 sporů s právem chudých,
69 placených sporů u 11 dotázaných advokátu.

Na třetím místě byl zjištěn tento poměr:
193 sporů s chudinským zástupcem,
38 sporů s právem chudých,
47 placených sporů u 8 dotázaných advokátu

Připadá zde tedy na 1 advokáta 14 chudin-
ských zastoupení a 5 sporů s právem chudých
v téže době, kdy na něho připadá 6 placených
sporů. 20 proti 6 čili z 25 přelíčení nebo spisů,
které advokát v tomto městě sepíše, jen 11 při-
spívá k jeho výdělku, z toho více než 5 s po-
chybným úspěchem, zatím co ve 14 případech, te-
dy daleko přes polovici počtu svých výkonů, musí
prostě pracovati ve službách chudinského práva.

Zvláštní případy se rovněž nesmějí zamlčeti:
Kterýsi advokát v B. vede právě nyní 31 sporu
podle chudinského práva se spornou hodnotou
1,183.085.57 Kč, a proti tomu 22 placených sporu
s hodnotou 270.060.70 Kč. Z těchto placených
sporů jest 7 sporů o sporné hodnotě 172.124.50 Kč.
takže tedy vede 38 sporů s pomyslnou hodnotou
1,355.210.07 Kč. Zbývá jen 15 sporů o hodnotě
97.936.20 KČ a příhlíží-li se k pochybnému vý-
těžku 4 těchto posledních sporů, docházíme
k 1.4 mil. Kč sporné hodnoty bezplatně projed-
návané. Mimo to byl tento advokát se zneužitím
chudinského práva žalován na náhradu škody na
neméně než 7,347.340 Kč, takže se v této kance-
láři pracovalo na prázdno o 8.7 nul. Kč, poněvadž
žaloba na náhradu škody se přirozeně odmítá a
byla již v \. stolici odmítnuta. Sporné hodnoty
slibující výnos činí v této kanceláři 42.000 Kč,
z kteréžto částky jedno přelíčení přináší 430 Kč
na honoráři. Rozdělí-li se tato částka na několik
sporů, vyjde sice vyšší poplatek za přelíčení, ale
jest zde také více přelíčeni a více námahy, takže
se nedá těžko vypočítati, v jak příjemném po-
měru jest výdělek tohoto kolegy k jeho práci,
k jeho risiku a k jeho starostem: Musí však v 31
sporech podle povinnosti, přesně a svědomitě za-
stupovati při přelíčení, po celé hodiny sepisovati
informace s chudinskými stranami, studovati je-
jich špatně psané, nekonečné dopisy, při čemž mu
hrozí nebezpečí, že mu nějaká přehlédnutá věta,
nějaký nenavržený svědek může vynésti spor
o náhradu škody, který ho jen na kolcích stojí
zase mnoho set korun, nehledě k nebezpečí, že
bude žalován a že opominutím v tomto sporu
o náhradu škody bude finančně zničen. Uvedenu
číslice nás, jak jsme řekli, samy překvapily, po-
něvadž isme se vždy domnívali, že čile rachotící
psací stroje znamenají, že obchod dobře jde. Tato
bilance nám ukazuje, že aspoň s polovicí naší

činnosti stojíme ve službách chudinského práva,
ve službách státu a že na tuto pracovní povinnost
přispíváme ještě svou kanceláří a vším, co s tím
souvisí, ať to jsou platy, nájemné, otop, papír atd
Není-liž to groteskní, že advokátní kancelář musí
ročně počítati asi s 500 Kč na papír pro věci
chudých? Tyto statistiky dají se libovolně do-
plniti ve všech podrobnostech.

Jakoby nebyl dosti zatížen chudinskou péčí,
musí se advokát starati i o vybrání poplatků,
jinak je trestán. Když tedy zastupuje strany,
které nemají účasti na výhodách chudinského
práva, musí na vlastní odpovědnost stejně jako
statní úředník dbáti, aby poplatky byly správně
vypočteny a také včas zaplaceny, což většinou
znamená, že musí poplatky ty zaplatiti z vlast-
ních peněz, aby, si je potom s větším nebo menším
úspěchem vybral od strany. Při tom však nemá
výsad, které přísluší státním poplatkům, nýbrž
může je zažalovati jen jako jiné hotové výdaje.
Vedle toho jest často pochybná nejen možnost
náhrady, nýbrž přímo právo na náhradu. Při nu-
ceném vtělení služebnosti, vymožené chudinským
sporem, smí chudinský zástupce hotově sám za-
platiti vtělovací poplatek, který jde do set, jinak
mu hrozí trojnásobný poplatek nuceně vybíraný.
Jako kurátor k obhajobě manželského zrození
musí zaplatiti útraty sporu, ba vybere se u něho
rozsudečné a ať se stará, najde-li v zákoně
možnost, aby mu tento poplatek byl odněkud na-
hrazen 1 zde by byla velice účelná statistika
o advokátech jako výběrčích poplatků, neboť
přece advokáti jenom v Čechách vybírají ročně přes
2 mil. Kč jen na kolcích, nehledě k přímým po-
platkům, které často činí mnohonásobek této
částky. Za tuto činnost není určena žádná ná-
hrada, existuje jen povinnost.«

Nešvary vytýkané v tomto článku postihují
nejen všechny advokáty, nýbrž i jejich úředníky
a zaměstnance, neboť břímě bezplatných výkonů
které se uvaluje na advokáty jako na neplacené
státní úředníky, ovšem působí, že jsou hojně vy-
povídám i advokátní zaměstnanci a nouzi trpící
koncipienti, poněvadž advokátní kanceláře nemo-
hou již hospodářsky unésti těchto břemen

Tážeme se tedy pana ministra

1 Ví pan ministr o věci vytýkané v uvede-
ném článku?

2. Co hodlá pan ministr učiniti, aby vytýkané
nešvary napravil nebo zmírnil?

V Praze dne 12 února 1937.

Dr. Neuwirth,

Fischer, dr. Rosené, Jäkel, dr. Hodina, inž. Peschka,
May, Wollner, F. Nitsch, inž. Künzel, Kundt,
Klieber, inž. Richter, dr. Peters, Franz Němec,
Illing, Stangl, Sandner, Nickerl, dr. Zippelius,
Gruber, Obrlik, Jobst.

---

9

799/XI (překlad).

Interpelace

poslance L. Wagnera
ministrovi spravedlnosti,

že prachatický okresní soud neustále
porušuje jazykové právo.

Prachatický okresní soud stále častěji vy-
dává jen jednojazyčná česká vyřízení a obsílky.
ačkoliv se v jednotlivých případech obor působ-
nosti tohoto okresního soudu vztahuje na okres,
ve kterém se podle posledního soupisu lidu přes
20% obyvatelů přiznalo k německé národnosti.

Tak zastal prachatický okresní soud panu Vi-
lému Herbstovi z Psího Koryta v okrese pracha-
tickém tuto jednojazyčně českou obsílku:

Jednací číslo: E/830/36.
Pan Vilém Herbst

v Psím Korytě čp. 6.

Nechť dne 4. února 1937 11 hod. dopol.
přijde osobně k podepsanému soudu do úřadovny
č. 2/II. poschodí.

Okresní soud v Prachaticích oddělení II dne
29. ledna 1937.

Předmět: doplnění zápisu o manifestační přísaze.
Účel. Výslech. Tato obsílka bud přinesena.

JUDr. Karel Suchopárek,

za správnost vyhotovení řídící kanc. oddělení:

(Podpis nečitelný).

V prachatickém soudním okrese bylo v r.
1930 při posledním soupisu lidu napočteno 45.5%
Němců. Pan Vilém Herbst se při tomto soupisu
lidu přihlásil k německé národnosti. Prachatický
okresní soud byl tedy podle jasných ustanovení
s 2 jazykového zákona č. 122/1920 Sb. z. a n
povinen zastati mu obsílku i v řeči německé
Právě protože se takto častěji porušuje jazykový
zákon, vzniká dojem, že okresní soud nebo od-
povědný přednosta oddělení nezná ustanovení ja-
zykového zákona nebo je nechce dodržovati.

Interpelující táži se tedy pana ministra:

1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti,
proč prachatický okresní soud stále nedbá jazy-
kového zákona?

2 Jest pan ministr ochoten učiniti opatření,
aby se již nestalo, aby prachatický okresní soud
porušil jazykový zákon což bylo několikrát
vytčeno?

V Praze dne 18 února 1937

Wagner.

dr. Rosche, Sogl, Kundt, dr. Hodina, inž. Künzel,

dr. Zippelius, Wollner, dr. Jilly, May, Gruber,

Obrlik, Knöchel, dr. Peters, Fischer, Sandner

IlIing, Jobst, Stangl, Hollube, Franz Němec.

799/XII (překlad).

Interpelace

poslance G. Knöchla
vládě

o českém výhradném hospodaření v obo-
ru nádražní reklamy, které provozuje
firma "Magistrála".

Češi výhradně ovládají celý obor nádražní re-
klamy.

Česká firma "Magistrála" v Praze II, Hy-
bernská 9, rozhoduje v nádražní reklamě jak se
jí líbí, i když jde o jazyková práva sudetských
Němců.

Tuto společnost, která vznikla z legionářské-
ho fondu, ovládají podle obchodního rejstříku pá-
nové posl. Emil Špatný, Čeněk Kotal, ředitel praž-
ské spořitelny a jistý pan dr. Adolf Bičiště.

Kdo tedy chce na nějakém nádraží v Česko-
slovenské republice vyvěsiti nádražní reklamu,
nemůže o tom vůbec vyjednávati se státními dra-
hami, nýbrž musí se obrátiti na firmu "Magi-
strála".

Správa sudetskoněmeckého deníku "Die Zeit."
zaslala firmě "Magistrála", monopolní společnost
pro nádražní reklamu v Praze M, Hybernská 9,
tento dopis:

"Vážení pánové! Hodláme dáti vyvěsiti v čet-
ných nádražích plakát v příloze připojený. Račte
nám obratem oznámiti, za jaký poplatek byste
umístili po 25 kusech těchto plakátů na pražských
nádražích a to na nádraží Wilsonově, Masaryko-
vě a Demsově"

Na to dostala správa zmíněného deníku toto
vyřízení:

"Plakát velikosti 63x95 cm, zaslaný nám pro
vyměření poplatků, na vyvěšení po 25 kusech na
pražských nádražích Wilsonově, Masarykově a
Demsově, předložili jsme ředitelství státních drah
a nebylo povoleno na nádražích jej vyvěsiti."

Právem se dlužno domnívati, že se firma
"Magistrála" vyhýbá rozhodnutí tak, že odpověd-
nost za zamítnutou žádost o vyvěšení nádražní
reklamy přesunuje na ředitelství státních drah.

Firma "Magistrála" si zřejmě neuvědomuje,
že užíváni jazyků ve styku soukromém a obchod-
ním, tedy i v obchodní nádražní reklamě, jest na
území celého státu volné. Asi neví, že podle člán-
ku 7 smlouvy o ochraně menšin a § 128 ústavní
listiny má každý Němec právo v obchodním sty-
ku všude na státním území užívati němčiny bez
rozdílu, zda v této krajině bydlí Němci nebo Če-
ši. Chce-li tedy Němec - lhostejno, bydlí-li v Li-
berci nebo v Košicích - vyvěsiti na nádraží v
Táboře německou reklamní vývěsku, má mu fir-
ma "Magistrála" tuto německou reklamní vyvěs-

---

10

ku povoliti. Ve skutečnosti se však němčina při
nádražní reklamě těžce poškozuje.

Tážeme se tedy vlády:

1. Jest pravda, že firma "Magistrála" dostala
monopol nádražní reklamy?

2. Jest vláda ochotna poučiti firmu Magi-
strála, že nádražní reklama jako obchodní získá-
vání zákazníků patří k volnému obchodnímu sty-
ku a že tedy Němci podle článku 7 smlouvy na
ochranu menšin a § 128 ústavní listiny mají prá-
vo i v územích čistě českých užívati nádražní
reklamy nejen české, nýbrž i německé?

V Praze dne 19. února 1937.

Knöchel,

Fischer, Illing, May, Wollner, Gruber, Sandner,

Sogl, Obrlik, Wagner, Kundt, Jobst, Stangl,

dr. Rosche, dr. Zippelius, inž. Künzel, dr. Peters,

dr. Hodina, dr. Jilly, Hollube, Franz Němec.

799/XIII (překlad).

Interpelace

poslance dr. F. Hodiny
ministrovi železnic,

že se na železničních jízdenkách státních

drah označuje moravské hlavní město

Brno jednojazyčně česky.

Proti každé obchodnické zásadě vydávají ře-
ditelstva státních drah rychlíkové a příplatkové
jízdenky do Brna jen s jednojazyčným českým
označením moravského hlavního města.

Podle výsledku posledního soupisu lidu jest
v Brně 52.165, t. j. 20.3% Němců. Ačkoli se
právem lze domnívati, že značný počet němec-
kých cestujících používá československých stát-
ních drah k cestě tam i zpět do moravského hlav-
ního města, nepovažují ředitelstva státních drah
za nutno prokázati Němcům ochotu po stránce ja-
zykově. Toto chování jest nevážnost vůči četným
německým cestujícím a odporuje jakékoliv ob-
chodnické zásadě, jíž se prý chce říditi správa
státních drah.

Interpelující táží se tedy pana ministra:

Jest pan ministr ochoten učiniti opatření, aby
se při vydávání jízdenek užívalo i německého ná-
zvu moravského hlavního města Brna?

V Praze dne 19. února 1937.

Dr. Hodina,

Fischer, Wollner, Kundt, Jobst, Gruber, Stangl,
dr. Rosche, May, Sogl, dr. Zippelius, inž. Künzel,
Obrlik, Sandner, Wagner, Knöchel, Illing, Hollu-
be, dr. Peters, dr. Jilly, Franz Němec.

799/XIV (překlad).

Interpelace

poslance L. Wagnera
ministru vnitra

o služebních poklescích staničního velite-
le strážmistra Hajného z četnické stanice
ve Ferchenhaidu v soudním okrese
vimperském.

Voličovu oznamují interpelujícím, že staniční
velitel strážmistr Hajný z ferchenhaidské četni-
cké stanice v noci provádí úřední šetření. Tak
se tento strážmistr dostavil dne 25. října 1936
v 10 hodin večer k panu Otovi Kubelbeckovi v
Nových Hutích a žádal od něho zprávy o jakémsi
živnostenském přestupku.

Dne 30. ledna 1937 vzbudil týž strážmistr pa-
ní Marii Lenzovou v Nových Hutích ve 12 hodin
v noci, aby jí oznámil, že asi před týdnem bylo
jejímu muži ukradeno zboží.

Tyto případy nejsou, jak jsme se již zmíni-
li, ojedinělé a jest důvodné podezření, že tento
strážmistr koná tyto noční návštěvy s úmyslem
potrápiti lidi.

Interpelující uvědomují pana ministra o vy-
týkané věci, poněvadž obyvatelstvo bylo velice
zneklidněno zvláštním zvykem zmíněného stráž-
mistra, prováděti šetřeni u stran v noci. Táží se
pana ministra:

1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti a
prozkoumati vytýkanou věc?

2. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti, ja-
ké důvody může uvésti staniční velitel strážmistr
Hajný z ferchenhaidské četnické stanice, že pro-
vádí svá šetření pozdě v noci?

3. Jest pan ministr ochoten učiniti opatření
a dáti zmíněného strážmistra poučiti, kdy má vy-
slýchati strany a podávati jim zprávy?

V Praze dne 19. února 1937.

Wagner,

dr. Rosche, inž. Künzel, Wollner, Obrlik, dr. Ho-
dina, Sogl, Kundt, Knöchel, Sandner, Fischer,
dr. Zippelius, dr. Peters, Hollube, dr. Jilly, Franz
Němec, Jobst, Gruber, May, Illing, Stangl.

---

11

799/XV (překlad).

Interpelace

poslance G. Wollnera
ministru vnitra,

že podbořanský okresní úřad proti zákonu

zavedl správní trestní řízení proti JUDr.

Gustavu Tschochnerovi z Jesenice.

JUDr. Gustav Tschochner z Jesenice čís. 116
byl bez zákonitého podkladu obtěžován šetřením
četníků a úplně bez důvodu bylo proti němu za-
hájeno správní řízení trestní. Za tuto věc odpo-
vídá podbořanský okresní úřad.

Dne 6. února 1937 byl JUDr. Gustav Tschoch-
ner z Jesenice č. 116 náhodou v dětském útulku
"Modrého kříže" v Jesenici, kde měl vyříditi sou-
kromou věc. Ke svému největšímu úžasu byl tam
podroben improvisovanému četnickému výslechu,
jejž provedl četník z jesenické četnické stanice.
Četník sám přiznal, že mu jeho nadřízený podbo-
řanský okresní úřad přímo nařídil provésti toto
šetření.

Četník vytýkal dr. Gustavu Tschochnerovi, že
na kterési zábavě sudetskoněmecké strany bylo
na jeho odpovědnost vyvěšeno několik znaků su-
detskoněmecké strany a stuh s hesly. Jak se te-
dy zdá, ani četnictvo ani okresní úřad si správ-
ně neuvědomují zákonitý obsah § 23 tiskového
zákona; neboť rukou kreslené odznaky sudetsko-
německé strany a rukou malované stuhy s hesly
nejsou rozhodné mechanicky rozmnožené výrob-
ky, nýbrž spíše jednotlivé tvůrčí výkony původ-
ců, které nemohou podléhati povolovací povinnosti
podle § 23 tiskového zákona. I když snad jese-
nická četnická stanice upadla v omluvitelný práv-
ní omyl, nelze pochopiti, jak podbořanský okresní
úřad, který přece má obsáhlou praksi v politi-
ckých správních věcech, pronásleduje klidného
německého státního občana četnickým šetřením
a trestním řízením, ačkoliv pro to není ani nej-
menšího zákonitého předpokladu.

Interpelující očekávají, že bez důvodu zahá-
jené trestní řízení bude ihned potlačeno a zasta-
veno, poněvadž chybí jakékoliv odůvodněné po-
dezření pro zahájení řízení, natož teprve pro po-
kračování v něm. Táží se tedy pana ministra:

1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkanou věc?

2. Jest pan ministr ochoten dáti poučiti pod-
bořanský okresní úřad o obsahu § 23 tiskového
zákona?

3. Jest pan ministr ochoten konečně poskyt-
nouti záruku, že se zanechá bezdůvodných vý-
slechů těch klidných státních občanů, kteří po-

užijí svého, povolení nepodléhajícího práva, vy-
věšovati ručně psané vývěsky?

4. Jest pan ministr ochoten dáti kázeňským
řízením potrestati pro jeho chování referenta pod-
bořanského okresního úřadu, který jesenickému
četnictvu udělil příkaz provésti šetření, zákonem
neodůvodněný?

V Praze dne 19. února 1937.

Wollner.

Obrlik, dr. Hodina, Fischer, dr. Zippelius, dr. Jilly,

Kundt, Gruber, Jobst, Sandner, May, Stangl, Hol-

lube, Franz Němec, Wagner, Illing, Knöchel,

dr. Peters, dr. Rosche, inž. Künzel, Sogl.

Původní znění ad 799/I.

Interpellation

des Abg. Georg Wollner
an den Minister des Innern

wegen unzulässiger Beschränkung der
Freizügigkeit.

Viktor Purkert, Maschinenkalkulator in Neu-
dek, war bei der Firma Neudeker Woll- u. Kamm-
garnspinnerei etwa 10 Jahre hindurch als Kalku-
lator beschäftigt. Um seine Stellung und seine
Einkommensverhältnisse zu bessern, suchte er
durch eine Zeitungsanzeige in Deutschland eine
andere Beschäftigung. Auf diese Anzeige erhielt er
drei Anfragen.

Die Maschinenfabrik Johannisberg in Geisen-
heim am Rhein machte ihm das Angebot, als Ma-
schinenkalkulator bei ihr einzutreten, auf Grund
dessen sich Viktor Purkert entschloss, dieses An-
gebot anzunehmen. Am 15. Dezember 1936 teilte
er dies der Direktion mit dem Bedeuten mit, dass
er noch vor Ablauf der normalen Kündigungs-
frist seinen Dienst aufgeben möchte. Diese Ab-
sicht wurde von der Direktion zur Kenntnis ge-
nommen und der Generaldirektor erklärte, dass
er Purkert keinerlei Schwierigkeiten in den Weg
legen werde.

Am 24. Dezember 1936 erhielt Purkert eine
Vorladung zur Bezirksbehörde in Neudek. Der
Vorstand der Behörde, Dr. Skamlík, machte Pur-
kert Vorhaltungen und erklärte, Purkert habe
eine Spezialausbildung, die er im Auslande nicht
verwerten dürfe. Sollte er dennoch etwas unter-
nehmen, müsse er zugreifen. Er forderte ihn auch
auf, seinen Reisepass zur Einsichtnahme vorzule-

---

12

gen. Purkert wendete sich hierauf an einen Neu-
deker Anwalt, der sich am 28. Dezember 1936
mit dem ständigen Anwalt der Neudeker Woll- n.
Kammgarnspinnerei, Dr. Henisch, ins Einverneh-
men setzte. Dr. Henisch erklärte, dass er von der
Angelegenheit nichts wisse und dass er sich mit
der Firma in Verbindung setzen werde. Darauf-
hin wurde Viktor Purkert vom Generaldirektor
vorgeladen, der sich in schroffer Weise äusserte,
dass Purkert nicht nach Deutschland dürfe.

Purkert erkrankte sodann und reiste am 16.
Jänner 1937 zu seinen Verwandten nach Boden-
bach. Da er die Aufforderung zum Antritt seiner
Stellung erhalten hatte, fuhr er am 17. Jänner
1937 in seinen neuen Dienstort. Seine Gattin mel-
dete ihn am 18. Jänner 1937 beim Meldeamte in
Neudek ab. Am nächsten Tage erschien in der
Wohnung des Viktor Purkert ein Gendarm, der
sich bei der Ehegattin Purkerts nach dem Grunde
der Abmeldung erkundigte. Diese gab wahrheits-
gemäss Auskunft.

Am 21. Jänner 1937 erschienen in der Woh-
nung des Herrn Direktor Langer in Bodenbach
zwei Zivilbeamte der Kriminalpolizei in Boden-
bach und erkundigten sich über den Verbleih
Viktor Purkerts. Die anwesende Frau des Direk-
tors Langer konnte keine Auskunft geben.

Am 22. Jänner 1937 erschien abermals einer
von den beiden Beamten der Bodenbacher Kri-
minalpolizei in der Wohnung des Herrn Direktor
Langer und liess sich sagen, dass Purkert nach
Deutschland gefahren sei. Der Beamte der Bo-
denbacher Kriminalpolizei äusserte sich, dass das
Verhalten des Purkert Verrat am Staate wäre.
Auf Befragen des Herrn Direktor Langer erklär-
te jener jedoch, dass das lediglich seine private
Meinung wäre und nicht eine »amtliche Anschau-
ung«. Er behauptete weiter, dass der Pass, den
Viktor Purkert besitzt, der im Vorjahre erst neu
ausgestellt wurde, Fehler habe, da angeblich jeder
Pass auf Grund des Staatsverteidigungsgesetzes
jährlich der politischen Behörde vorgelegt wer-
den müsse, was Viktor Purkert nicht getan habe.
Der Beamte erklärte weiterhin, dass Viktor Pur-
kert aus dieser Sache Unannehmlichkeiten ent-
stehen würden.

Die Angehörigen des Viktor Purkert sind auf
Grund dieser Vorgänge naturgemäss besorgt, da
sie befürchten müssen, dass Viktor Purkert im
Falle einer Rückkehr oder eines Besuches im In-
lande Verfolgungen ausgesetzt sein könnte.

In dem gerügten Verhalten unserer Admini-
strative liegt eine unzulässige Beschränkung der
Freizügigkeit, die zur berechtigten Befürchtung
Anlass gibt, dass sich solche Fälle auch in Zu-
kunft ereignen, wenn die vorgesetzten Behörden
gegen solche Übergriffe nicht umgehend und
energisch einschreiten.

Die Interpellanten richten daher an den Herrn
Minister die Anfragen:

1. Ist der Herr Minister bereit, den gerügten
Sachverhalt erheben zu lassen?

2. Ist der Herr Minister bereit, gegen den
Schuldtragenden das Disziplinarverfahren einlei-
ten zu lassen?

3. Was gedenkt der Herr Minister zum Schüt-
ze der Freizügigkeit der Staatsbürger zu veran-
lassen?

Prag, am 12. Feber 1937.

Wollner,

Hollube, Sandner, Axmann, Illing, Stangl, Wagner,

Dr. Hodina, Ing. Lischka, Dr. Peters, Fischer, Dr.

Zippelius, Frank, Gruber, Obrlik, Jäkel, Kundt,

Dr. Rösche, Nickerl, Franz Němec, G. Böhm.

Původní znění ad 799/II.

Interpellation

des Abg. Ing. Ernst Peschka
an den Minister für soziale Fürsorge

wegen Benachteiligung der Deutschen
bei den Gewerbeinspektoraten.

Die Gewerbeinspektorate fuhren als Behörde
der staatlichen Verwaltung auf Grund des Ge-
setzes 117/83 die Kontrolle aller gewerblichen Be-
triebe innerhalb der ihnen durch das Ministerium
für soziale Fürsorge zugewiesenen Anfsichtsbe-
zirke durch.

Mit Rücksicht auf die Bedeutung des sude-
tendeutschen Gewerbes und die Vorschriften der
Artikel 2, 7, 8 des Minderheitenschutzvertrages
und der §§ 106, 128 der Verfassungsurkunde müs-
sen die Sudetendeutschen bei der Ernennung von
Gewerbeinspektoren gebührend berücksichtigt
werden. In Wirklichkeit werden jedoch die Ge-
werbeinspektorate immer wieder tschechisiert und
die Deutschen aus dieser wichtigen Institution
nahezu vollständig verdrängt.

Wir stellen daher an den Herrn Minister die
Anfragen:

1. Ist dem Herrn Minister der gerugte Sach-
verhalt bekannt?

2. Wieviele tschechische und wieviele deutsche
Gewerbeinspektoren versehen derzeit ihren
Dienst ?

3. Was gedenkt der Herr Minister zu tun.
um die Gewerbeinspektorate so zu besetzen, wie
dies der wirtschaftlichen und kulturellen Bedeu-

---

13

tung und der zahlemnässigen Stärke des Sude-
tendeutschtums und des sudetendeutschen Ge-
werbes entspricht ?

Prag, am 15. Feber 1937.

Ing. Peschka,

Birke, Hollube, Frank, Wollner, Kundt, Jobst,

Ing. Künzel, Dr. Peters, Dr. Jilly, Dr. Zippelius, Dr.

Rösche, Franz Němec, Axmann, Fischer, Gruber,

Jäkel, Illing, Ing. Lischka, Obrlik, Sandner.

Původní znění ad 799/III.

Interpellation

des Abg. Rudolf Sandtier

an den Minister für Post-
und Telegraphenwesen

wegen Verletzung des Briefgeheimnisses
durch verschiedene Postämter.

Den Interpellanten werden in letzter Zeit ver-
schiedene Fälle von Verletzungen des Briefge-
heimnisses mitgeteilt.

So wurde ein rekommandiertes Schreiben
eines Rechtsanwaltes an das Arbeitsamt der Su-
detendeutschen Partei in Prag II. aufgegeben am
17. XII. 1936 am Postamte in Podersam, zuge-
stellt, das nicht nur vollständig geöffnet, sondern
auch an seiner Längsseite so beschädigt war, dass
man den Inhalt des Briefes ohne weiteres heraus-
nehmen kann.

Dem Abg. Rudolf Sandner wird ein Brief, der
am 1. XII. 1936 in Prag, Postamt »Sněmovna Po-
slanecká«. aufgegeben wurde, zugestellt dessen
Umschlag in einer Länge von 5cm aufgebrochen
und zerrissen war.

Der Sudetendeutschen Partei in Neu-Leskau
wird am 14. I. 1937 ein Schreiben zugestellt, das
am 10. I. 1937 in Schöllschitz aufgegeben worden
war. Der Briefumschlag dieses Schreibens trägt
an der Rückseite deutliche Spuren einer gewalt-
samen Oeffnung, obwohl festgestellt wurde, dass
ein vollständig neuer Briefumschlag vom Absen-
der des Schreibens verwendet wurde.

Schon aus den aufgezählten Fällen ist ersicht-
lich, dass sich Organe der Postverwaltung damit
zu beschäftigen scheinen, Postsendungen einer un-
berechtigten Zensur zu unterziehen.

Die Interpellanten richten daher an den Herrn
Minister die Anfragen:

1. Ist der Herr Minister bereit, die gerügten
Fälle der gewaltsamen Oeffnung von Postsendun-
gen erheben zu lassen?

2. Welche Massnahmen gedenkt der Herr Mi-
nister zu ergreifen, um die immer zahlreicher wer-
denden Fälle der Verletzung des Briefgeheimnis-
ses zu verhindern und unmöglich zu machen?

Prag. am 15. Feber 1937.

Sandner,

Ing. Künzel, Frank, Ing. Lischka, Dr Zippelius, G.

Böhm, Axmann, Kundt, Illing, Knorre, Jäkel,

Dr. Jilly, Dr. Peters, Fischer, Dr. Rösche, Dr. Kellner,

Franz Němec, Stangl, Obrlik, Jobst, May,

Gruber.

Původní znění ad 799/IV.

Interpellation

des Abgeordneten Gustav Obrlik

an den Minister für Schulwesen und
Volkskultur

wegen grober Entgleisungen des Profes-
sors Richard Bermann vom Deutschen
Staats-Realgymnasium in Neutitschein.

Aus Wählerkreisen wird den Interpellanten
folgender Tatbestand zur Kenntnis gebracht:

Ein Schüler der 3. Klasse des Deutschen
Staatsrealgymnasiums in Neutischein wählte sich
zu einem freien Vortrage das Thema »Freiherr
von Richthofen«, die Gestalt des bekannten Kampf-
fliegers, dessen Schicksal zum Gegenstande lite-
rarischer Bearbeitungen in fast allen Kulturspra-
chen geworden ist. Nach der Redeübung des
Schülers verbreitete sich Professor Richard
Bermann über das Thema der Redeübung
und uber die Frontsoldaten. Er tat dies
in einer Weise, dass sich der Bevölkerung von
Neutitschein eine starke Erregung bemächtigte,
denn er bezeichnete die Soldaten, die in treuer
Pflichterfüllung ihr Leben einsetzten, als »Front-
schweine« und fand auch sonst noch verschie-
dene Bezeichnungen herabsetzender Art für die
Frontsoldaten. Die Art und Weise, wie Prof.
Richard Bermann das Amt seiner Jugenderziehung
auffasst. beweisen seine Ausl-ssungen über den
Schwedenkönig Gustav Adolf, den er als »ausge-
fressenes Schwein. das Selbstmord durch Gift
beging«, bezeichnete.

Es ist völlig klar, dass eine solche Auffassung
und Vermittlung der Denkungsweise über histo-
rische Ereignisse nicht geeignet ist, die diesem
Professor anvertrauten Kinder weiterzubilden und
im erzieherischen Sinne zu beeinflussen. Eine
grosse Anzahl von Verwandten der diesem Pro-
fessor anvertrauten Kinder hat selbst den Welt-
krieg an der Front miterlebt und es muss in den