Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 4. zasedání.
799.
Interpelace:
I. posl. Wollnera min. vnitra o nepřípustném omezování práva volného přesídlení,
II. posl. inž. Peschky min. sociální péče o odstrkování Němců v živnostenských inspekto-
rátech,
III. posl. Sandnera min. pošt a telegrafů, že některé poštovní úřady porušují listovní tajem-
ství,
IV. posl. Obrlika min. školství a nár. osvěty o hrubých poklescích profesora Richarda Ber-
manna z německého státního reálného gymnasia v Novém Jičíně,
V. posl. Wagnera min. financí o nepatřičném chování orgánů finanční stráže v Dlouhém
Boru,
VI. posl. Siváka min. financií vo veci kvalifikácie pomocných sriadencov finančnej stráže,
VII. posl. Siváka min. financií vo veci zastavenia vedľajších prijmov úradníkom,
VIII. posl. Siváka min. železnic vo veci železničných preukážok,
IX. posl. Sogla min. vnitra o hrubých služebních poklescích četníků Berana a Kamerada z pod-
molské četnické stanice,
X. posl. dr. Neuwirtha min. spravedlnosti, že se advokátů využívá k neplaceným výkonům
státních úředníků,
XI. posl. Wagnera min. spravedlnosti, že prachatický okresní soud neustále porušuje jazy-
kové právo,
XII. posl. Knöchla vládě o českém výhradném hospodaření v oboru nádražní reklamy, které
provozuje firma »Magistrála«,
XIII. posl. dr. Hodiny min. železnic, že se na železničních jízdenkách státních drah označuje
moravské hlavní město Brno jednojazyčně česky,
XIV. posl. Wagnera min. vnitra o služebních poklescích staničního velitele strážmistra Hajné-
ho z četnické stanice ve Ferchenhaidu v soudním okrese vimperském,
XV. posl. Wollnera min. vnitra, že podbořanský okresní úřad proti zákonu zavedl správní
trestní řízení proti
JUDr. Gustavu Tschochnerovi z Jesenice.
ž
799/I (překlad).
Interpelace
poslance G. Wollnera
ministru vnitra
o nepřípustném omezování práva volné-
ho přesídlení.
Viktor Purkert, strojní kalkulátor z Nejdku,
byl asi 10 let zaměstnán jako kalkulátor u firmy
Nejdecká prádelna vlny a česané příze. Aby si
zlepšil své postavení a své příjmy, hledal inserá-
tem v Německu jiné zaměstnání. Na tento inserát
dostal tři dotazy.
Továrna na stroje Johannisberg v Geisenhei-
mu nad Rýnem inu učinila nabídku, aby u ní na-
stoupil jako strojní kalkulátor a Viktor Purker.
se rozhodl, že tuto nabídku přijme. Dne 15. pro-
since 1936 oznámil to ředitelství s poznámkou
že by se rád vzdal služby, ještě než uplyne nor-
mální výpovědní lhůta. Tento úmysl vzalo ředi-
telství na vědomí a generální ředítel prohlásil, že
Purkertovi nebude dělati potíží.
Dne 24. prosince 1936 byl Purkert obeslán
k nejdeckému okresnímu úřadu. Přednosta úřadu
dr. Skamlík dělal Purkertovi výčitky a řekl, že
Purkert má odborné vzdělání, jehož nesmí zhod-
notiti v cizině. Kdyby přece něco podnikl, musel
by zakročiti. Vyzval ho také, aby předložil svůj
cestovní pas k nahlédnutí. Purkert obrátil se po-
tom na jistého nejdeckého advokáta, který se dne
28. prosince 1936 dorozuměl se stálým advoká-
tem Nejdecké prádelny vlny a česané příze, dr.
Henischem. Dr. Henisch prohlásil, že o této věci
nic neví a že se spojí s firmou. Potom byl Viktor
Purkert zavolán ke generálnímu řediteli, který se
příkře vyjádřil, že Purkert nesmí do Německa.
Purkert potom onemocněl a dne 16. ledna
1937 odcestoval ke svým příbuzným do Podmo-
kel. Poněvadž dostal vyzvání, aby nastoupil své
místo, odejel dne 17. ledna 1937 do svého nového
služebního místa. Jeho manželka ho dne 18. led-
na 1937 u nejdeckého přihlašovacího úřadu od-
hlásila. Příštího dne přišel do bytu Viktora Pur-
kerta četník, který se dotazoval Purkertovy man-
želky, proč byl odhlášen. Ta mu to podle pravdy
vysvětlila.
Dne 21. ledna 1937 dostavili se do bytu pana
ředitele Langra v Podmoklech dva civilní úřed-
níci podmokelské trestní policie a dotazovali se,
kde přebývá Viktor Purkert. Přítomná žena ře-
ditele Langra jim to nemohla říci.
Dne 22. ledna 1937 dostavil se znovu jeden
z obou úředníků podmokelské trestní policie do
bytu pana ředitele Langra a dověděl se, že Pur-
kert odejel do Německa. Úředník podmokelské
trestní policie se vyjádřil, že prý chování Pur-
kertovo je zradou státu. Na dotaz pana ředitele
Langra však prohlásil, že prý to jest pouze jeho
soukromé mínění a nikoliv úřední názor. Tvrdil
dále, že pas, jejž má Viktor Purkert a jenž byl
teprve vloni nově vydán, jest vadný, poněvadž
prý každý pas musí býti podle zákona na obra-
nu státu ročně předkládán politickému úřadu, což
Viktor Purkert neučinil. Úředník řekl dále, že
Viktor Purkert bude z toho míti nepříjemnosti.
Příslušníci Viktora Purkerta mají podle to-
hoto jednání ovšem starost, poněvadž se musejí
obávati, že vrátí-li se Viktor Purkert do zdejší
země nebo přijede-li na návštěvu, může býti vy-
dán všanc stíhání.
Ve vytýkaném postupu naší správy jest ne-
přípustné omezování práva volného přesídlení,
kte-
ré poskytuje podnět k oprávněným obavám, že se
takové případy budou i příště opakovati, neza-
kročí-li nadřízené úřady ihned a energicky proti
takovým přehmatům.
Interpelující táží se tedy pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkanou věc?
2 Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti ká-
zeňské řízení proti viníkům?
3. Co hodlá pan ministr učiniti na ochranu
práva volného přesídlení státních občanů?
V Praze dne 12. února 1937.
Wollner,
Hollube, Sandner, Axmann, llling, Stangl, Wagner,
dr. Hodina, inž. Lischka, dr. Peters, Fischer, dr.
Zippelius, Frank, Gruber, Obrlik, Jäkel, Kundt,
dr. Rosche, Nickerl, Franz Němec, G. Böhm.
799/II (překlad).
interpelace
poslance inž. E. Peschky
ministru sociální péče
o odstrkování Němců v živnostenských
inspektorátech.
Živnostenské inspektoráty jako úřady státní
správy provádějí podle zákona číslo 117/1883 ř.
z. dohled nade všemi živnostenskými podniky \
dozorčím okresu, který jim přidělí ministerstvo
sociální péče.
Se zřetelem na význam sudetskoněmeckých
živností a na předpisy článků 2, 7 a 8 smlouvy
o ochraně menšin a §§ 106 a 128 ústavní listiny
musí se při jmenování živnostenských inspektorů
patřičně přihlížeti k sudetským Němcům. Ve sku-
tečnosti se však živnostenské inspektoráty stále
3
počešťují a Němci se skoro úplně vytlačuji z to-
hoto důležitého zařízení.
Tážeme se tedy pana ministra:
1. Ví pan ministr o vytýkané věci?
2. Kolik českých a kolik německých živno-
stenských inspektorů koná nyní službu?
3. Co hodlá pan ministr učiniti, aby obsadil
živnostenské inspektoráty tak, jak to odpovídá
hospodářskému a kulturnímu významu a číselné-
mu počtu sudetských Němců a sudetskoněmec-
kých živností?
V Praze dne 15. února 1937.
inž. Peschka,
Birke, Hollube, Frank, Wollner, Kundt, Jobsf,
inž. Küzel, dr. Peters, dr. Jilly, dr. Zippelius, dr.
Rosche, Franz Němec, Axmann, Fischer, Gruber,
Jäkel, Illing, inž. Lischka, Obrlik, Sandner.
799/III (překlad).
Interpelace
poslance R. Sandnera
ministrovi pošt a telegrafů,
že některé poštovní úřady porušují listov-
ní tajemství.
Interpelujícím byly v poslední době oznáme-
ny rozličné případy porušení listovního tajem-
ství.
Tak bylo pracovnímu úřadu sudetskoněmecké
strany v Praze II dodáno doporučené psaní jisté-
ho advokáta, podané dne 17. prosince 1936 na
podbořanském poštovním úřadě, které bylo nejen
zcela otevřené, nýbrž i na podélné straně tak
poškozené, že se obsah dopisu dal beze všeho vy-
jmouti.
Poslanci R. Sandnerovi byl doručen dopis,
podaný dne 1. prosince 1936 v Praze na poštov-
ním úřadě "Sněmovna poslanecká", jehož obálka
byla v délce 5 cm otevřena a roztržena.
Sudetskoněmecké straně v Novém Lískovci
byl dne 14. ledna 1937 doručen dopis, který byl
dne 10. ledna 1937 podán v Želešicích. Obálka to-
hoto dopisu má na rubu zřetelné stopy, že byla
násilím otevřena, ačkoliv bylo zjištěno, že ode-
silatel dopisu užil úplně nové obálky.
Již z vypočtených případů je zřejmo, že se
orgány poštovní správy asi zabývají tím, že pod-
robuji poštovní zásilky neoprávněné censuře.
Interpelující táží se tedy pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkané případy, ve kterých byly poštovní zásilky
násilně otevřeny?
2. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti,
aby zabránil stále častějším případům porušení
listovního tajemství a znemožnil je?
V Praze dne 15. února 1937.
Sandner,
inž. Künzel, Frank, inž. Lischka, dr. Zippelius, G.
Böhm, Axmann, Kundt, Illing, Knorre, Jäkel,
dr. Jilly, dr. Peters, Fischer, dr. Rosche, dr. Kellner,
Franz Němec, Stangl, Obrlik, Jobst, May,
Gruber.
799/IV (překlad).
Interpelace
poslance G. Obrlika
ministru školství a národní osvěty
o hrubých poklescích profesora Richarda
Bermanna z německého státního reálného
gymnasia v Novém Jičíně.
Voličové oznamují interpelujícím tuto věc:
Žák 3. třídy novojického německého státní-
ho reálného gymnasia zvolil si k volné přednáš-
ce námět "Svobodný pán von Richthofen", posta-
vu známého válečného letce, jehož osud se stal
předmětem literárního zpracování skoro ve všech
kulturních jazycích. Po žákově řečnickém cvičení
promluvil profesor Bermann o námětu řečnické-
ho cvičeni a o vojínech z fronty. Učinil to tak,
že se novojického obyvatelstva zmocnilo silně
rozčilení, neboť jako "prasata z fronty" označil
vojíny, kteří věrně plníce svou povinnost nasta-
vovali svůj život, a našel jiná ještě rozličná po-
nižující označeni pro vojíny z fronty. Jak prof.
Richard Bermann chápe svůj úřad vychovatele
mládeže, dokazují jeho výroky o švédském králi
Gustavu Adolfovi, kterého označil jako "vyžrané
prase", který spáchal sebevraždu jedem."
Jest úplně jasné, že chápe-li někdo takto a
projevuje své smýšleni o historických událostech,
nehodí se to k tomu, aby jako profesor děti své-
řené dále vzdělával a na ně působil výchovně.
Velmi četní příbuzní dětí svěřených tomuto pro-
fesorovi sami prožili světovou válku na frontě
a dětem to musí zníti zvlášť (podivně, když slyší,
že se jejich příbuzným při vyučování spívá
"pra-
sat z fronty". Nad kritiku takového profesora
jsou ovšem povzneseni lidé, kterým se ve všech
zemích staví pomníky pro jejich hrdinství, které
4
jest mimo každou pochybnost a každou debatu.
Ale přes to, nebo právě proto dlužno žádati, aby
se jmenovanému profesoru příště znemožnilo
takto vykonávati svou výchovnou činnost.
Interpelující táží se tedy pana ministra:
1. Ví pan ministr o vytýkané věci?
2. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkanou
věc vyšetřiti?
3. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby se
proti profesoru Richardu Bermannovi z Nového
Jičína zakročilo kázeňským řízením pro vytýka-
nou věc a tak se zabránilo, aby se profesor Ber-
mann nemohl ještě jednou tak odpuzujícím způ-
sobem dotknouti cti bojovníků z fronty?
V Praze dne 15. února 1937.
Obrlik,
Sandner, dr. Zippellus, Jobst, inž. Künzel, inž.
Peschka, dr. Eichholz, Wollner, inž. Lischka,
inž. Richter, Knorre, dr. Peters, Jäkel, dr. Rosche,
Hollube, Stangl, Franz Němec, Axmann, Gruber,
dr. Hodina, May, Fischer, Illing.
799/V (překlad).
Interpelace
poslance L. Wagnera
ministrovi financí
o nepatřičném chování orgánů finanční
stráže v Dlouhém Boru.
Poslední dobou poskytují rozliční finančn
strážníci nepatřičným chováním obyvatelstvu
z Nové Peci a okolí příčinu k oprávněným stíž-
nostem. Mezi jiným se zdá, že tyto orgány vě-
nují ve zlomyslném úmyslu zvláštní pozornost
jednotlivým státním občanům německé národnosti
Karel Stiegelbauer, bydlící v Nové Peci, pošta
Želnava, je zaměstnán v Českém Krumlově. Od-
jíždí vždy v pondělí do svého služebního místa
a vrací se odtamtud v sobotu večer. Na pracovní
dny berě si vždy s sebou do služebního místa
balíček prádla a potravin a koncem týdne špinavé
prádlo zase přiváží. Delší dobu musel, vraceje se
domů do Nové Peci, na žádost finančních orgánů
vždy otvírati balíček a ukazovati jeho obsah,
ačkoliv z opakovaných případu musilo býti zřej-
mo, že jde o domácího dělníka a o jeho pracovní
prádlo. Teprve na své stížnosti u finanční stráže
v Dlouhém Boru mohl
docílit toho, že se upustilo
od pravidelných prohlídek. Ale od té doby po-
zoroval Karel Stiegelbauer z Nové Peci, že, jak
se zdá, finanční úředníci usilují, aby ho do něčeho
zapletli.
V noci ze dne 20. na 21. prosince 1936 zašel
Karel Stiegelbauer z Nové Peci s jedním známým,
panem Bedřichem Schwarzem z Dlouhého Boru,
do hostince v Nové Peci. Tam seděli finanční
strážníci Bouda, Becker a Dědič. Jeden z těchto
úředníků pozval Karla Stiegelbauera, aby se na-
pil. Ten to odmítl, poněvadž neudržoval známost
se žádným z přítomných finančních úředníků a
mimo to se mu příčí, aby si dal od někoho platiti
útratu.
Potom se tři finanční strážníci bavili česky.
Pan Bedřich Schwarz z Dlouhého Boru, který
tuto řeč úplně ovládá, vypozoroval z rozhovoru
finančních úředníků, že hodlají zastaviti Karla
Stiegelbauera, až půjde domů a zaplésti ho do
hádky. Bedřich Schwarz upozornil finanční úřed-
níky, že jejich úmysl je nepatřičný.
Skutečně uvedení tři finanční strážníci oče-
kávali Karla Stiegelbauera v době mezi 1.15 hod.
a 1.30 hod., když se vracel domů. Jeden z nich
mu posvítil do obličeje. Ačkoliv Stiegelbauer
nic neřekl, uhodil ho úředník Bouda pěstí do
ramene, zatím co se finanční úředník Becker po-
koušel uhoditi ho do hlavy svazkem klíčů.
Jest naléhavé podezření, že uvedení finanční
strážníci chtěli pana Karla Stiegelbauera zaplésti
do nějaké věci, ze které by mu mohly povstati
dalekosáhlé újmy, a to pro nepřítomnost nějaké
občanské osoby nebo jiných svědků.
Poněvadž tímto hrubým přehmatem finančních
orgánů jest velice otřesena důvěra v ukázněnost
finančních strážníků v Dlouhém Boru, táží se in-
terpelující pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkanou věc?
2. Jest pan ministr ochoten zahájiti kázeňské
řízení proti uvedeným finančním strážníkům Bou-
dovi, Beckerovi a Dědičovi z Dlouhého Boru?
3. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby fi-
nanční strážníci Bouda, Becker a Dědič byli
ihned přeloženi z jejich služebního místa Dlouhé-
ho Boru?
V Praze dne 15. února 1937.
Wagner,
May, Sandner, Franz Němec, Jäkel, dr. Peters,
Stangl, Hollube, inž. Künzel, inž. Schreiber, dr.
Zippelius, Illing, Obrlik, Gruber, dr. Eichholz,
Axmann, Fischer, inž. Peschka, Rösler, dr. Rosche,
Kundt.
5
799/VI.
Interpelácia
poslanca Jozefa Siváka
ministrovi financií
vo věci kvalifikácic pomocných sriaden-
cov finančnej stráže.
Generálne finančné riaditeľstvo ako okrsková
colná správa pre Slovensko v Bratislave pod č.
II-FS-5237/7-36 uveřejnilo v denných časopisoch
súbeh na 102 miest pomocných sriadencov fi-
nančnej stráže na Slovensku v systemizovanom
stave. Medzi podmienkami súbehu sa uvádza, že
uchádzači musia mať vzdelanie vyššie, než aké
dává ľudová škola.
Táto podmienka je neurčitá a nejasná, resp.
nepřesná. Nevedieť totiž, aké vzdelanie je v tomto
případe považované za vyššie než aké dáva ľu-
dová škola, následkom čoho mnohí, ktorí chceli
by si podať žiadosť o prijatie, sú v rozpakoch:
nie sú si istí, či ich vzdelanie vyhovie podmienke
súbehu.
Avšak otázka vzdelania je diskutabilná aj po
inej stránke. Za vzdelanie vyššie než aké dává
škola ľudová možno totiž označit na pr. i vzde-
lanie, nadobudnuté v meštianskej škole, - nic
však vo všetkých troch triedach, poťažne štyroch
(kurz), lebo už i skončenie jednej, prvej triedy
školy meštianskej má sa brať ako vzdelanie vyš-
šie od ľudovej školy. A to nie je správné. Ten
kto prechádza do meštianky, ide tam obyčajne zo
IV. ročníka školy ľudovej. V tom prípade teda
ak vychodí len jednu triedu tejto školy, jeho
vzdelanie nemôže sa nijako považovať za vyššie,
pretože I. trieda školy meštianskej zodpovie V.
ročníku ľudovej školy. Ale nemôže sa kvalifiko-
vať za vyššie vzdelanie ani absolvovanie dvoch
tried, I. a II. triedy školy meštianskej, nakoľko
toto vzdelanie zodpovie V. a VI. ročníku ľudovej
školy, - hoci podľa podmienok súbehu kto má
dve triedy meštianky, môže si už zaiste žiadať
miesto pomocného sriadenca. O tom, pravda,
ani nehovoríme, že na Slovensku bola zavedená
8ročná školopovinnosť, prečo ten, kto skončí
8 ročníkov ľudovej školy, má takmer rovnocenné
vzdělané s tým, ktorý vychodil tri triedy školy
meštianskej, - ale jednako nemôže sa uchádzať
na spomenutý súbeh.
Je známo, že na Slovensku, najmä v rokoch
poprevratových meštianských škol bolo veľmi
málo, len 83. Do nedávna boly na Slovensku celé
okresy bez meštianskej školy. Avšak poměry
v tomto ohľade nie sú ani dnes uspokojivé; sieť
Meštianských škol nie je vybudovaná, poťažne
dobudovaná. V historických zemiach je stav iný.
Zeme tieto majú zodpovedný počet meštianok,
z čoho následuje, že majú i dostatočný počet
občanov so vzdelaním meštianskej školy. Kým na
pr. v Čechách na 6500 obyvateľov pripadne jedna
meštianka, na Morave a Sliezsku na 2800 oby-
vateľov jedna meštianka, na Slovensku jedna
meštianka připadne na 17.000 obyvateľov.
Vediac to, nepovažujeme za vytáčené, že
práve z ohľadu na tento hojný prebytok me-
štianku v historických zemiach skončivších daná
bola do súbehu na miesta pomocných sriadencov
finančnej stráže pre Slovensko podmienka o vyš-
šej kvalifikacii, než akú dáva ľudová škola.
Aby nám nebolo zle rozumené: Sme roz-
hodne za to, že by i pomocní finanční strážnici
mali potrebnú kvalifikáciu, číže aby to boli ľudia
rozumní, schopní službu svoju vykonávať bez-
vadné, avšak známo nám je i to, že povaha a
charakter tejto služby nevyžaduje vôbec ľudí
tak zv. prekvalifikovaných. V smysle súbehu mô-
žu sa uchádzať za fin. strážnikov, medzi inými
i
tí, ktorí slúžili v čsl. zahraničnom vojsku; ro-
zumie sa tu legionári. Lenže práve medzi slo-
venskými legionármi je predsa prevažná väčšina
takých, ktorí majú len vzdelanie ľudovej školy
následkom čoho na súbeh ako nedostatočne kva-
lifikovaní nemohli by sa uchádzať.
Nám ide predovšetkým o to, aby na Sloven-
sku dostali sa do štátnej služby nezamestnaní
Slováci, ktorí pre
tú či onú podradnú službu kva-
lifikáciu majú, ale nie sú prekvalifikovaní, ako je
to v danom případe. Při přijímaní do služieb
škoda robiť umelé prekážky.
Dovolujeme si preto opýtať sa pána ministra:
či mu je známo, že gen. fin. riaditeľstvo ako
okrsková colná správa pre Slovensko v Bratisla-
ve vypísalo súbeh na 102 miest pomocných stráž-
nikov v systemizovanom stave?
či je ochotný pán minister - pre nejasnosť
niektorých podmienok súbehu - upraviť gen. fin.
riaditeľstvo v Bratislave, aby presnejšie formu-
lovalo, čo treba rozumieť pod vyšším vzdělá-
ním, čiže aby zrevidovalo požiadavku vzdelania
a prispôsobilo ju skutočnej potrebe, že by od sú-
behu nemuseli odpadnúť Slováci, ktorí potrebnú
vzdelanosť, službe zodpovednú by mali, ale nie
sú prekvalifikovaní,
a či je náklonný pán minister nariadiť gen.
fin. riaditeľstvu, aby lehota súbehu bola predlože-
ná, čiže aby po prevedenej zmene vzdelania
vypísaný bol súbeh nový?
V Prahe. dňa 24. februára 1937.
Sivák,
Hlinka, dr. Pružinský, dr. Tiso, Onderčo, Slušný.
Šalát, Rázus, dr. Sokol, Florek, Turček, Sidor,
Drobný. Haščík, Danihel, Kendra, Longa, Čavoj-
ský, Suroviak, Dembovský, dr. Wolf.
6
799/V1I.
Interpelácia
poslanca Jozefa Siváka
ministrovi financií
vo veci zastavenia vedľajších príjmov
úradníkom.
Niektorí úradníci v štátnej finančnej službe
boli poverení štátnym dozorom v peňažných ú-
stavoch a iných podobných podnikoch. Za túto
svoju funkciu dostávali i osobitnú odmenu, ktorá
bola síce skromná, avšak pre úradníka, beztak
nedostatočne plateného, znamenala jednako urči-
tý príjem a zisk. Bola to odmena ináčej i zaslú-
žená, lebo dávala sa za prácu vykonávanú mimo-
úradu.
Táto odmena bola dnes ministerstvom finan-
cií krátkou cestou zastavená, odvolaním sa na
ustanovenie
Smerníc pre povolovanie vedľajších
príjmov štátnym zamestnancom. V dekréte o za-
stavení odmeny sa hovorí, že ďalšie opatrenie bu-
de nasledovať. Opatrenie toto však podnes ne-
prišlo. Dá sa teda predpokladať, že zastavenie
odmeny je povahy definitívnej, hoci úradníci, po-
verení štátnym dozorom v peňažných ústavoch
a inde, funkcie svojej zbavení neboli, budú ju
vykonávať i naďalej - ale bez akejkoľvek od-
meny.
Je nesporné, že štátny dozor, vykonávaný
štátnymi úradníkmi, ako činnosť mimoúradná, či-
že vonkajšia, má byť primerane honorovaná, ako
je honorovaná i každá iná vonkajšia služba aké-
hokoľvek druhu. Štátna finančná správa i takto
chápala vec, keď povolovala honorár úradníkom
za štátny dozor, dnes ale táto istá štátna finan-
čná správa prišla na iné presvedčenie, samozrej-
me, nesprávne.
Opytujeme sa teda pána ministra:
či má vedomie, že úradníkom za vykonávanie
štátneho dozoru v peňažných a iných podobných
ústavoch vyplácané odmeny boly zastavené.
a či je ochotný pán minister opatrenie toto
zmeniť a odmenu i naďalej povoliť resp. vyplá-
cať dať?
V Prahe, dňa 25. februára 1937.
Sivák,
Hlinka, dr. Pružinský, Florek, dr. Tiso, Onderčo,
Čavojský, dr. Wolf, Slušný, Šalát, Rázus, Sidor,
dr. Sokol, Turček, Drobný, Haščík, Danihel,
Kendra, Longa, Suroviak, Dembovský.
799/VIII.
Interpelácia
poslanca Jozefa Siváka
ministrovi železníc
vo veci železničných preukážok.
Štátna železničná správa snaží sa ísť žiakom
v ústrety tým spôsobom, že im povoľuje výhodu
na cestovnom a mesačné železničné lístky dáva
im za cenu značne sníženú. Je to opatrenie iste-
že ohľaduplné a vítané najmä po stránke soci-
álnej, nakoľko umožňuje i rodičom menej zámož-
ným, ba i celkom nemajetným, aby ich deti na-
vštevovať mohly školu, resp. aby mohly do školy
vlakom dochádzať.
Keď však túto starostlivosť štátnej železnič-
nej správy uznávame a schvaľujeme, treba nám
poukázať, že slovenskí rodičia sa sťažujú, že že-
lezničné preukážky vystavené sú v reči českej a
nie slovenskej.
Upozorňujeme, že železničné preukážky zne-
júce v jazyku českom na Slovensku protivia sa
ústavnej listine republiky Československej, po-
ťažne zákonu zo dňa 29. febr. 1920, číslo 122 Sb.
z. a n., ktorým sa určujú zásady jazykového prá-
va v republike. Podľa § 4. citovaného zákona, u-
žívajúc jazyka štátneho, oficiálneho, úrady na
Slovensku úradovať majú po slovensky.
Toto opatrenie jazykového zákona ustanovu-
je zrejme a nad všetku pochybnosť, že úradnou
rečou na Slovensku je slovenčina a že v sloven-
skej reči majú byť vystavené i všetky tlačivá,
ktoré sa na úradné ciele upotrebujú. Z toho ply-
nie, že i železničné preukážky na celom území
Slovenska majú mať text slovenský.
Podpísaní opytujú sa pána ministra železníc:
či má vedomie o tom, že preukážky železnič-
né, užívané na Slovensku, nie sú vystavené v ja-
zyku oficiálnom, čiže slovenskom; a to nielen
žiacke, ale všetky, akéhokoľvek druhu:
či je ochotný rešpektovať prvej citovaný ja-
zykový zákon. vydaný podľa § 129. ústavnej lis-
tiny,
a či je náklonný nariadi t, aby miesto neslo-
venských železničných preukážok na Slovensku
vydané boly preukážky v reči slovenskej?
V Prahe, dňa 11. februára 1937.
Sivák,
Hlinka, dr. Pružinský, dr. Tiso, Onderčo, Turček,
dr. Sokol, dr. Wolf, Sidor, Drobný, Haščík, Da-
nihel, Kendra, Longa, Dembovský, Rázus, Florek.
Šalát, Slušný, Čavojský, Suroviak.
7
799/IX (překlad).
Interpelace
poslance A. Sogla
ministrovi vnitra
o hrubých služebních poklescích četníků
Berana a Kamerada z podmolské čet-
nické stanice.
Místní vedoucí sudetskoněmecké strany,
předseda Konrád Henlein, v Podmolí v okrese
vranovském uspořádal v neděli dne 24. ledna
1937 v domu číslo 8 v Podmolí v 9 hodin do-
poledne uzavřenou schůzi. Předpisy zákona pro
uzavřenou schůzi podle § 2 shromažďovacího zá-
kona byly splněny. V 1/2ll. hod. dopoledne dosta-
vili se tam oba podmolští četníci, strážmistři Be-
ran a Kamerad v průvodu podmolského starosty
Antonína Slabého. Strážmistr Beran vytkl, že
schůze prý nebyla ohlášena a kontroloval v čes-
kém jazyce průkazky a pozvánky přítomných ú-
častniků schůze. Bez příčiny a ačkoliv byly
splněny všechny zákonité předpoklady uzavřené
schůze, omezené jen na zvané hosty, tento stráž-
mistr schůzi rozpustil a vyzval přítomné nejdří-
ve česky, a poněvadž tomuto jazyku neporozumě-
li všichni, potom i německy, aby se rozešli. Této
výzvě ihned a v největším klidu vyhověli. Rov-
něž přítomný poslanec A. Sogl dotazoval se čet-
nického strážmistra Berana, jaké jsou důvody
rozpuštění. Ten odpověděl: Důvody prý již ozná-
mil okresnímu úřadu.
Tento postup dlužno považovati za hrubé po-
rušení služebních předpisů a ustanoveni shromaž-
ďovacího zákona, neboť uzavřené schůze podle
§ 2 shromažďovacího zákona mohou býti rozpuš-
těny jen tehdy, když nebyla splněna zákonitá
ustanovení pro jejich konání. Ale o tom se může
kontrolující úřední činitel přesvědčiti teprve při
schůzi, tedy rozhodně nemůže již napřed někomu
oznamovati, že ji rozpustí.
Večer téhož dne byl obecní zřízenec poslán
po osadě s listinou, na které byla napsána jmé-
na všech účastníků schůze. Všichni účastnici schů-
ze musili se znova zapsati na tuto listinu. Byli
obesláni na den 25. ledna 1937, 10. hod. dopol.,
na obecní úřad. Toho dne oznámil četnický stráž-
mistr Beran účastníkům schůze, že na ně musí
učiniti udáni, poněvadž po rozpuštění schůze a
po jeho výzvě neopustili prý včas místnosti, kde
se schůze konala. Oni však, jak jsme se již vý-
še zmínili, opustili ihned a v největším klidu a
pořádku místnost schůze, jakmile porozuměli pří-
slušnému přikázu četnického strážmistra.
Těmito událostmi, jež způsobilo svévolné a
protizákonné chování strážmistra Berana, byli ně-
mečtí obyvatelé osady Podmolí značně rozčílení.
Důvodem toho jest právní nejistota, způsobená
chováním četnika.
Interpelující oznamují panu ministrovi vylí-
čenou věc a táží se ho:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkanou vše?
2. Jest pan ministr ochoten kázeňským říze-
ním dáti přezkoumati, bylo-li chováni četníků z
podmolské četnické stanice, strážmistrů Berana a
Kamerada protizákonné?
3. Jaká opatřeni hodlá pan ministr učiniti, aby
již, nemohlo dojíti k takovým a podobným pře-
hmatům četnických orgánů?
V Praze dne 19. února 1937.
Sogl,
Fischer, Stangl, dr. Peters, dr. Zippelius, dr. Jilly,
Illing, Gruber, May, Jobst, dr. Hodina, dr. Ro-
sche, Wagner, Holube, Franz Němec, Knöchel,
Obrlik, Wollner, Kundt, Sandner,
inž. Künzel.
799/X (překlad).
Interpelace
poslance dr. H. Neuwirtha
ministrovi spravedlnosti,
že se advokátů využívá k neplaceným
výkonům státních úředníků.
Časopis "Das deutsche Anwaltsblatt" pro ú-
zemí Československé republiky, měsíčník němec-
kého svazu advokátů se sídlem v Podmoklech,
nezávislý časopis německých advokátů v Česko-
slovenské republice, přináší v čísle ze dne 12.
prosince 1936 článek, obsahující závažné stížnosti
na bezpříkladné využívání advokátů k neplace-
ným funkcím státních úředníků. V článku se m. j.
praví:
Již jednou jsme ukázali na chudinské právo
ohromně zatěžující advokátský stav, a to v sou-
vislosti s pojištěním advokátů.
Liberecký spolek advokátů uspořádal v něko-
lika místech statistické šetření oběžníkem, aby
dostal přibližný obraz o počtu sporů podle chu-
dinského práva u krajských soudů. Výsledek jest
přímo katastrofální:
V jednom sídle krajského soudu bylo u 34
advokátů napočteno 152 zahájených sporů, které
advokát musí vésti úplně bezplatně, tedy jako
jmenovaný chudinský zástupce. Mimo to vedou
tito advokáti 55 sporů s právem chudých, t. j.