14
českých dělníků z mostecké uhelné oblasti, zatím
co jest po ruce dostatek odborně kvalifikovaných
domácích dělníků. Domácí obyvatelstvo se tedy
při přijímáni dělníků do domácích podniků pomí-
jí a mimo to se mu odpíráním pohraničních prů-
kazů znemožňuje, aby si hledalo práci mimo stát-
ní území.
Interpelující táži se tedy pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti
četné případy, kdy neoprávněně byly odepřeny
pohraniční průkazy pohraničnímu obyvatelstvu?
2. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti, aby
obyvatelstvu v pohraničním území nouzí trpící-
mu, ulehčil boj o existenci tím, že by se již ni-
kdy nemohlo státi, aby pohraniční průkazy byly
neoprávněně odepřeny?
3. Jest pan ministr ochoten naříditi exposi-
tuře státní policie v Hoře Svaté Kateřiny v Ru-
dohoří, aby vydala pohraniční průkaz Gustavu
Girgovi z Brandova č. 283?
V Praze dne 11. února 1937.
Dr. Eichholz,
Axmann, dr. Hodina, Stangl, inž. Künzel, dr.
Rosche, Gruber, Obrlik, Fischer, Wollner, Jobst,
Sandner, dr. Kellner, Jäkel, Rösler, dr. Peters, dr.
Zippelius, Kundt, Illing, Hollube, May.
790/XV (překlad).
Interpelace
poslance dr. A. Kellnera
vládě
o národnostním složení senátu pro spory
o příslušnost.
Z časopiseckých zpráv se interpelující dově-
děli, že se dne 26. ledna 1937 sešel senát pro
spory o příslušnost pod předsednictvím prof. dr.
Jiřího Hoetzela.
Senát pro spory o příslušnost se schází po
prvé ode tří let.
Podepsaní táží se tedy vlády:
Kolik Němců jest v senátě pro spory o pří-
slušnost?
V Praze dne 15. února 1937.
Dr. Kellner,
Illing, dr. Hodina, inž. Karmasin, inž. Richter,
inž. Peschka, dr. Peters, Knöchel, Wagner, Budig,
dr. Eichholz, inž. Künzel, Birke, May, Rösler.
Nickerl, Fischer, F. Nitsch, Kundt, dr. Jilly,
dr. Neuwirth.
790/XVI (překlad).
Interpelace
poslance K. Grubra
ministrovi spravedlnosti,
že českobudějovický krajský soud
porušil jazykový zákon.
Josef Pichler, zemědělec ve Starých Hutích
č. 2, v soudním okrese novohradském, podal če-
skobudějovickému krajskému soudu německy se-
psaný návrh na zavedení zemědělského vyrovná-
vacího řízení. Tomuto návrhu českobudějovický
krajský soud pod jednacím číslem Kv 300/36 vy-
hověl. Usnesení zavádějící vyrovnání a vy-
rozuměni věřitelů Josefa Pichlera byla vydána
pouze česky. V novohradském soudním okrese je
podle soupisu lidu z roku 1930 přes 20% státních
občanů německé národnosti, totiž 85.55%.
Českobudějovický krajský soud byl tedy po-
dle ustanoveni § 2 zákona č. 122/1920 Sb. z. a n.
povinen usnesení zavádějící vyrovnání a vy-
rozumění věřitelů Josefa Pichlera vyhotoviti ni-
koliv jen česky, nýbrž i německy. Dotčené strany
a obyvatelstvo novohradského soudního okresu
mají pocit, že vytýkaným stavem věci jest zkrá-
ceno jejich jazykové právo, ústavou zaručené.
Interpelující táží se tedy pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jakých opatření hodlá pan ministr užiti,
aby dal poučiti předsedu českobudějovického
krajského soudu o ustanoveních jazykového prá-
va a donutiti ho, aby je dodržoval?
3. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby se
státním občanům německé národnosti v novo-
hradském soudním okrese doručovala písemná
vyhotovení českobudějovického krajského soudu
také německy?
V Praze dne 15. února 1937.
Gruber,
Knöchel, dr Kellner, inž. Karmasin, inž. Peschka,
dr. Jilly, Illing, Rösler, May, Wagner, inž. Künzel,
dr. Eichholz, F. Nitsch, inž. Richter, Fischer,
Kundt, dr. Neuwirth, Birke, dr. Peters, Budig.
Nickerl.
15
790/XVII (překlad).
Interpelace
poslance J. Röslera
ministrovi vnitra,
že obec Dolní Ehrenberk v okrese rum-
burském proti zákonu uvalila na neza-
městnané hromadnou pokutu.
Dolnoehrenberský obecní úřad vyvěsil s da-
tem 22. prosince 1936 tuto vyhlášku:
Obecní úřad v Dolním Ehrenberku.
Dne 22. prosince 1936.
Vyhláška.
Tabulky umístěné na zábradlí mostu na
okresní silnici v Dolním Ehrenberku (most přes
Mandu u obecního domu), označující nosnost
mostu, rozbili neznámí pachatelé v noci ze dne
12. na 13. prosince t. r.
K tomu oznámil rumburský okresní úřad, že
škoda tím způsobená v částce 100 Kč musí býti
zaplacena nezaměstnanými, což znamená, že se
tento peníz odečte od přídělu obci pro její neza-
městnané.
To se vyhlašuje s poznámkou a s výzvou,
aby každý, kdo by mohl něco udati o pachatelích,
neprodleně to učinil u obecního úřadu, aby vin-
níka stihl zasloužený trest a aby obci nevznikla
újma pro její strádající nezaměstnané bližní.
Obecní razítko. Obecní starosta:
Podpis:
Vilém Schild.
Požadavek, aby nezaměstnaní nějaké obce
hradili věcné škody, které způsobili neznámí pa-
chatelé, postrádá jakéhokoliv zákonitého pod-
kladu a znamená přímo středověký pokus uvaliti
trestní pokutu na nejchudší stav.
Interpelující táži se proto pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten vyšetřiti vytýka-
nou věc?
2. Jest pan ministr ochoten oznámiti zdán-
livé právní podklady tohoto postupu rumburské-
ho okresního úřadu nebo dolnoehrenberského
obecního úřadu?
3. Co hodlá pan ministr učiniti, aby příště ne-
bylo možné postihovati nejchudší stav neopráv-
něnými hromadnými pokutami?
V Praze dne 11. února 1937.
Rösler,
dr. Eichholz, dr. Hodina, Fischer, dr. Rosche, Illing,
inž. Künzel, Sandner, dr. Zippelius, Wollner,
Stangl, dr. Peters, Jäkel, Gruber, Hollube, May,
Axmann, dr. Kellner, Jobst, Kundt, Fischer, Obrlík.
790/XVIII(překlad).
Interpelace
poslance G. Knöchla
ministrovi železnic
o nedostatečných bezpečnostních opatře-
ních na železničních přejezdech.
Již jednou poslanci sudetskoněmecké strany
podali interpelaci o nedostatečných bezpečnost-
ních opatřeních na železničních přejezdech a po-
ukazovali, že černobílý nátěr našich železničních
závor není vůbec nápadný a že červenobílý ná-
těr by byl daleko nápadnější a účelnější.
V neděli dne 24. ledna 1937 stalo se zase na
přejezdu trati u Jindřichova Hradce strašné auto-
mobilové neštěstí, při kterém byl zabit knihař
Valíš, továrník Stech s pětiletým synem, a paní
Štěchová, železničáři Záruba a Weiss byli těžce
poraněni. Není měsíce, ve kterém by se u želez-
ničních závor československých státních drah ne-
stalo nějaké velké neštěstí. Bezpečnostní opatření
státních drah jsou tedy zřejmě nedostatečná.
Tážeme se pana ministra:
Co hodlá pan ministr učiniti, aby všemi pro-
středky moderní techniky dosáhl na železničních
přejezdech největší možné bezpečnosti, nepřihlí-
žeje při tom k nákladům, poněvadž zde jde o ži-
vot a zdraví československých státních občanů?
V Praze dne 15. února 1937.
Knöchel,
inž. Karmasin, inž. Richter, Fischer, Budig, Illing,
dr. Kellner, dr. Eichholz, Rösler, Nickerl, Wagner,
F. Nitsch, Birke, May, dr. Neuwirth, inž. Peschka,
Kundt, dr. Peters, dr. Jilly,
inž. Künzel, Sandner.
790/XIX (překlad).
Interpelace
poslance P. Nickerla
ministrovi vnitra,
aby se při zřízení expositury státní po-
licie ve Falknově n. O. dbalo zásady
národnostní rovnosti.
Podle časopisecké zprávy bude v březnu 1937
ve Falknově nad O. zřízena expositura karlovar-
ského policejního ředitelství.
16
Dlužno se naléhavě obávati, že se při přijí-
mání státních policistů, jak se to stalo v jiných
případech, bude přihlížeti skoro výlučně k Če-
chům. Tím by byla znovu porušena mezinárodně
zaručená zásada národnostní rovnosti. Dovolá-
vajíce se článků 2, 7 a 8 smlouvy o ochraně men-
šin a §§ 106 a 128 ústavní listiny, jakož i něko-
likrát úředně prohlášené zásady, že se se sudet-
skými Němci má zacházeti jako s
"rovnými vedle
rovných", tážeme se pana ministra:
Co hodlá pan ministr učiniti, aby se zde při
přijímání státních policistů přijalo tolik Němců,
jak to odpovídá národnostnímu složení správního
obvodu příští falknovské expositury?
V Praze dne 15. února 1937.
Nickerl,
inž. Karmasin, inž. Richter, inž. Peschka, Fischer,
dr. Jilly, dr. Kellner, Wagner, Knöchel, May, Illing,
Kundt, Budig, dr. Eichholz, inž. Künzel, dr. Peters,
Birke, Rösler, dr. Neuwirth, F. Nitsch, Sandner.
790/XX (překlad).
Interpelace
poslance G. Bonina
ministrovi vnitra,
aby se při zřízení expositury státní po-
licie v Lokti dbalo zásady národnostní
rovnosti.
Podle časopisecké zprávy bude v březnu
1937 v Lokti zřízena expositura karlovarského
policejního ředitelství.
Dlužno se naléhavě obávati, že se při přijí-
mání státních policistů, jak se to stalo v jiných
případech, bude přihlížeti skoro výlučně k Če-
chům. Tím by byla znovu porušena mezinárodně
zaručená zásada národnostní rovnosti. Dovolá-
vajíce se článků 2, 7 a 8 smlouvy o ochraně men-
šin a §§ 106 a 128 ústavní listiny, jakož i několi-
krát úředně prohlášené zásady, že se se sudet-
skými Němci má zacházeti jako s
"rovnými vedle
rovných", tážeme se pana ministra:
Co hodlá pan ministr učiniti, aby se zde při
přijímáni státních policistů přijalo tolik Němců.
jak to odpovídá národnostnímu složení správního
obvodu příští loketské expositury?
V Praze dne 15. února 1937.
G. Böhm,
inž. Karmasin, May, inž. Peschka, Fischer, Illing,
Knöchel, dr. Jilly, Nickerl, Wagner, dr. Eichholz,
inž. Richter, Rösler, inž. Künzel, Budig, Kundt,
dr. Neuwirth, Birke, dr. Peters, F. Nitsch, Sandner.
790 XXI (překlad).
Interpelace
poslance G. Wollnera
vládě
o přiměřeném zaměstnání sudetskoně-
meckých dělníků a inženýrů na stavbě
pražské podzemní dráhy.
Předseda vlády dr. Hodža slíbil, že se vystaví
pražská podzemní dráha. Náklady na tuto dráhu
budou daleko přesahovati jednu miliardu. I stát
a veřejné sbory přispějí na tyto náklady, takže
tedy i sudetští Němci značnou měrou přispějí ve-
řejnými dávkami na náklady podzemní dráhy.
Interpelanti kladou přirozený požadavek, aby
se při stavbě této dráhy, na kterou přispějí
všichni státní občané bez rozdílu národnosti,
která však prospěje především hlavnímu městu
Praze, se zaměstnalo přiměřené procento su-
detskoněmeckých dělníků a inženýrů. Tento po-
žadavek jest odůvodněn články 2, 7 a 8 smlouvy
o ochraně menšin, §§ 106 a 128 ústavní listiny a
několikrát úředně prohlášenou zásadou o zachá-
zení se sudetskými Němci jako s
"rovnými vedle
rovných".
Tážeme se vlády:
Co hodlá vláda učiniti, aby hned při zahájení
prací pro pražskou podzemní dráhu bylo přijato
přiměřené procento sudetskoněmeckých dělníků
a inženýrů a zaměstnáno až do ukončení staveb-
ních prací?
V Praze dne 15. února 1937.
Wollner,
Illing, inž. Karmasin, inž. Peschka, Fischer, Kundt,
dr. Jilly, Rösler, dr. Eichholz, dr. Zippelius, inž.
Richter, Nickerl, F. Nitsch, Wagner, dr. Neuwirth,
Birke, Knöchel, May, inž. Künzel, Sandner, Budig.
17
790/XXII (překlad).
Interpelace
poslance inž. F. Karmasina
ministrovi školství a národní osvěty,
že vyšovatecká česká menšinová škola
v Buku jest nesprávně označena jako ta-
ková.
Musíme Vám oznámiti tento případ záměrné-
ho počesťování a žádati Vás o pomoc.
Politická obec Pravětín v okrese prachati-
ckém má úhrnem 687 obyvatelů; z nich podle
výsledku soupisu lidu z roku 1930 je 626 Něm-
ců, 45 Čechů a 7 jiných. Politická obec se sklá-
dá ze tří osad, Pravětína, Veselky a Vyšovatky.
Ve Veselce jest česká menšinová škola s 9 dětmi
českými, 5 dětmi ze smíšeného manželství a 1
dítkem německým. V seznamu školního úřadu se
dále uvádí česká menšinová škola ve Vyšovatce.
Ale tato škola není ve Vyšovatce, nýbrž v české
osadě Buku, půl hodiny vzdálené. Do této školy
docházejí nyní 2 děti ze smíšeného manželství
a 1 německé dítko z Vyšovatky. Zde se vědomě
klamou úřady a bezprávně užívá státních peněz,
poněvadž v obci čistě české není menšinová ško-
la vůbec na místě.
V poslední době se pokoušel český učitel v
Buku Karel Řezník a pánové Jan Jungwirth a
Svatoš z Trhonína zříditi v obvodu obce Pravě-
tína třetí českou menšinovou školu se sídlem v
osadě Pravětíně. Osada Pravětín má 225 obyva-
telů, z toho patří 222 k německé a 3 k české ná-
rodnosti, při čemž tito mají 4 dítky školou po-
vinné.
Z prohlášení, které máme po ruce, jest zřej-
mo, že pan Svatoš sliboval Josefu Krizoví z Pra-
větína práci ve státních lesích, bude-li posílati
své děti do české menšinové školy a že český
učitel K. Řezník z Buku nabídl Edvardu Jung-
wirthovi z Pravětína č. 21 tři sta Kč, dá-li za-
psati své děti do české školy. Svědky lze dále
ještě dokázati, že v létě 1935 byla v Pravětíně
usazena česká rodina a žena z této rodiny vý-
slovně prohlásila: Přišli jsme sem a dostali
jsme práci ve státních lesích, protože máme mno-
ho dětí pro českou školu.
Jakými prostředky se získávaly děti, aby ta-
to menšinová škola byla naplněna, vysvitá ještě
z tohoto případu: Český učitel Karel Řezník z
Buku vyzval paní Marii Svatošovou v r. 1936,
aby své 13leté dítě posílala do vyšovatecké čes-
ké menšinové školy v Buku. Tato paní se zdrá-
hala postlati dítě do české školy, protože bylo
churavé. Učitel slíbil, že uhradí nemocniční ná-
klady na dítě, které právě ochuravělo. Když se
však pani stále ještě zdráhala, hrozil jí, že se
přičiní, aby jí byl vypovězen nájem pole. Tím
se tato paní dala zastrašiti a zapsala své dítě
do české menšinové školy. Na počátku školního
roku tato pani ovšem neposlala dítě do české
školy, poněvadž bylo churavé a nemohlo choditi
daleko do Buku.
Paní Marie Svatošová podala dne 15. září
1936 žádost, aby byl povolen přestup jejího dí-
těte do německé obecné školy ve Vyšovatce. Ale
výměrem ze dne 14. října 1936 byl jí přestup
odepřen. Při příležitostné ústní rozmluvě proje-
vily školní úřady údiv, že přece nelze mluviti
o daleké cestě, když přece škola jest v témž
místě. V Prachaticích tedy se nevědělo, že vy-
šovatecká menšinová škola má své sídlo v
Buku.
Se zřetelem na tyto skutečnosti tážeme se
pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti, kdo
jest odpovědný, že v české obci Buku mohla býti
otevřena česká menšinová škola a že byla pří-
slušnému školnímu úřadu hlášena jako česká
menšinová škola ve Vyšovatce?
2. Jest pan ministr ochoten se postarati, aby
odpovědní činitelé byli pohnáni k odpovědnosti
a aby uhradili hmotnou škodu, kterou dosud způ-
sobili?
3. Jest pan ministr ochoten se postarati, aby
vyšovatecká česká menšinová škola v Buku by-
la zrušena, a naříditi, aby byla přeměněna v čes-
kou obecnou školu v Buku?
4. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby proti
státnímu učiteli Karlu Řezníkovi bylo zahájeno
kázeňské vyšetřování, poněvadž užíval nedovole-
ných donucovacích prostředků a tím, že se pokou-
šel dostati do české školy německé děti, se podle
ústavy trestně provinil?
5. Jest pan ministr ochoten se postarati, aby
se učinila přítrž pokusům o další pocestování v
obvodu obce Pravětína zřizováním nových men-
šinových škol?
V Praze dne 12. února 1937.
inž. Karmasin,
dr. Hodina, Jakel, May, dr. Kellner, Nickerl, inž.
Künzel, inž. Peschka, Sandner, Wollner, dr. Ro-
sche, Frank, Hollube, Fischer, Franz Němec,
dr. Jilly, Kundt, F. Nitsch, inž. Lischka. inž.
Richter, Gruber, Stangl, Obrlik, Jobst,
dr. Zippelius, dr. Peters.
18
790/XXII1 (překlad).
Interpelace
poslance dr. F. Köllnera
ministru vnitra
o neustálých služebních poklescích vrch-
ního strážmistra Čaka z hlavnické četni-
cké stanice.
V poslední době četnické orgány stále čas-
těji neprávem omezují shromažďovací svobodu.
Tak se interpelujícím trvale ze Slezska hlásí pří-
pady, kdy orgány četnictva proti zákonu žádají,
aby schůze podle § 2 byly napřed oznamovány
politickému úřadu.
Mezi jiným dostavil se v úterý dne 16. listo-
padu 1936 k panu Thanelovi, hostinskému v Mla-
decku, vrchní strážmistr Čak z četnické stanice
v Hlavnici s jiným četníkem a vyzval
hostinské-
ho Thanela, aby příště hlásil všechny schůze po-
dle § 2, které se konají v jeho hostinci.
Místní skupina sudetskoněmecké strany v
Deštném uspořádala dne 9. ledna 1937 v 19 hodin
schůzi v Barnertově hostinci v Deštném, řádně
konanou podle § 2. Schůze se konala ve výče-
pu, poněvadž jiných místností (síně a zvláštního
pokoje v I. patře) se v zimě neužívá. Hosté se
mohou dáti mimo to obsloužiti v kuchyni. Na
schůzi se dostavil vrchní strážmistr Čak z hlav-
nické četnické stanice s náměstkem deštěnského
starosty Karlem Kudlichem do místnosti, kde se
schůze konala, a oznámil svolavatelům schůze, že
musí učiniti oznámeni, poněvadž se v jediné míst-
nosti výčepní nesmí konati schůze podle § 2.
Vrchní strážmistr Čak sepsal o tom zápis a hro-
zil i hostinskému Františku Barnertovi udáním,
protože prý nesmí čepovati v kuchyni, kdyby
přišel cizí host. V místě jest několik hostinců.
Tyto projevy a opatření vrchního četnického
strážmistra Čaka z hlavnické četnické stanice od-
poruji a příčí se právní praksi opírající se o §
2 shromažďovacího zákona ze dne 15. listopadu
1867, č. 135 ř. z. a jsou s to způsobiti mezi oby-
vatelstvem neklid a pocit právní nejistoty.
Interpelující táži se tedy pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkanou věc?
2. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti.
aby vrchní strážmistr Čak z hlavnické četnické
stanice byl poučen o služebních předpisech a aby
byl donucen je dodržovati?
V Praze dne 15. února 1937.
Dr. Köllner,
Jäkel, Gruber, Axmann, Stangl, Fischer, Illing,
dr. Hodina, dr. Rosche, Kundt, dr. Zippelius, inž.
Künzel, Wollner, Rösler, Sandner, Hollube, Jobst,
dr. Eichholz, Obrlik, dr. Peters, May, dr. Kellner.
790/XXIV.
Interpelácia
posl. Vallo, Širokého a Kosika
ministrovi financií
o postupu bernej správy v Nových Zám-
koch, ktorá u vykúpenie tabaku zabavuje
všetok dôchodok dorábatelov tabaku.
Berná správa v Nových Zámkoch zabavuje
celé obnosy, ktoré dorábatelia tabáku majú ob-
držať za ich výrobok. Mnohokrát sú zabavova-
né celé čiastky dôchodku; i keď daňové podlž-
nosti dorábatelov sú o mnoho nižšie, je zabavo-
vaný celý príjem.
Jánu Ryšavému z obce Imeľ, okres Stará
Ďala bol zabavený celý obnos Kč 1.929.15 za
odovzdaný tabak. Tento obnos bol zabavený nie
na jeho podlžnosti, ale na podlžnosti Štefana
Bristrického. Na protest, že berná správa nemá
právo zabavovať jeho príjem na cudzé podlž-
nosti, bolo menovanému sdeleno, aby žaloval za
ten obnos Bristrického.
Tak sa postupovalo aj proti občanovi Kol-
manu Lovosovi, obyvateľu obce Imeľ. Bol mu
zabavený celý obnos za tabak, t. j. Kč 1.475.-
nie na podlžnosť jeho, ale na podlžnosť občana
Zsigmunda Csecha, s ktorým dorábatel neni v
žiadnom rodinnom pomere. Na protest postihnu-
tého bolo mu taktiež sdelené, aby žaloval o ten
obnos toho, za ktorého mu bol príjem zabavený.
Je iste protizákonný postup, že občania, ktorí
si zaplatia riadne svoje dane a konajú riadne
svoje povinnosti, sú nútení bernou správou, aby
platili aj podlžnosti iných občanov, a používaní
k tomu, aby svojim príjmom platili cudzé podlž-
nosti.
Iný prípad: Andrásu Kosovi, Imeľ 312, bol
zabavený celý príjem za odovzdaný tabak, t. j.
Kč 1.058.-, trebárs jeho podlžnosť činila len
870.- Kč. Keď si menovaný žiadal vyplatiť zby-
tok ceny, bolo mu sdelené, že zbytok obnosu za-
baveného sa mu pripisuje k dobru.
Josef Postorek z obce Imel mal taktiež za-
bavený celý príjem. To isté sa stalo Ludevitu
Jankovi, ba dokonce môžeme povedať, že polo-
vine dorábatelov tabaku v obci Imeľ boly zaba-
vené celé obnosy.
Menovaní sú chudobní rolníci a ich prevažný
príjem plynie jedine z
vytežku dorábania tabaku.
Keď tento príjem je potom zabavený, tak sú títo
malorolnici uvádzaní do katastrofálnych hospo-
dárskych pomerov.
Pýtame sa preto pána ministra financií:
1. Vie o tomto postupe?
2. Jaké opatrenie hodlá učiniť, aby sa po-
dobné prípady neopakovaly?
19
3. Je ochotný nariadiť, aby neoprávnene za-
bavené obnosy boly občanom vrátené?
4. Jaké opatrenie hodlá učiní f, aby neboly
zabavené celé príjmy, ale aby boly povolené
splátky podlžnosti po čiastkach?
5. Je ochotný nariadiť, že sa nesmia zaba-
vovať celé obnosy, ale len čiastka taká, ktorá ne-
ohrozuje život a beh hospodársky?
V Prahe, dňa 19. februára 1937.
Vallo, Široký, Kosik,
Nepomucký, Kopřiva, Kopecký, Schenk, Dölling,
Procházka, Hodinová-Spurná, Beuer, Slanský,
Klíma, Šverma, Machačová, dr. Clementis, Zupka,
Vodička, Zápotocký, Krosnář, B. Köhler.
790/XXV (překlad).
interpelace
poslance inž. F. Kartnasina
ministru vnitra,
že bylo bez důvodu zakázáno rozšiřovati
hannoverský časopis "Volk und Welt".
Podle zprávy časopisu "Zeit", sudetskoně-
meckého pražského denního listu ze dne 24. pro-
since 1936, stránka 4, bylo zase četným perio-
dickým tiskopisům odňato právo dopravy na ú-
zemí Československé republiky až do 1. prosince
1938 a bylo zakázáno je rozšiřovati. Mezi jinými
podléhá tomuto zákazu i hannoverský časopis
"Volk und Welt". Obsah tohoto časopisu se ome-
zuje na obor věd, umění a zábavy a přísně se
vyhýbá tomu, aby se svými vývody dotýkal ně-
jakých politických oborů.
Pro své dobré vybavení a bohatý obsah jest
tento časopis velice rozšířen v sudetskoněmec-
kém území.
Zákazem tohoto časopisu se nejen bez dů-
vodu odnímá československým státním občanům
německé národnosti cenný prostředek k dalšímu
vzdělávání a zábavě, nýbrž těžce se škodí i knih-
kupcům.
Interpelující táží se tedy pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti dů-
vody, pro které byl zakázán hannoverský časo-
pis
"Volk und Welt"?
2. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti,
aby byly zrušeny bezdůvodné zákazy časopisů,
které kulturnímu životu státních občanů německé
národnosti působí újmu a škodí knihkupecké živ-
nosti neodůvodněně a citelně?
V Praze dne 15. února 1937.
inž. Karmasin,
dr. Kellner, Budig, Nickerl, Wagner, Fischer, Knö-
chel, Rösler, dr. Eichholz, May, Kundt, inž. Künzel,
inž. Richter, F. Nitsch, inž. Peschka, Sandner,
dr. Jilly, Birke, Gruber, dr. Neuwirth, Illing.
790 XXVI (překlad).
Interpelace
poslance G. Obrlika
ministrovi financí,
že heřmanické finanční orgány ztýraly
československého státního občana.
Ve středu dne 30. prosince 1936, asi v 9 ho-
din večer, stáli na okresní silnici v Heřmanicích
blíže domu č. 78, ve kterém kolářský mistr Vi-
lém Buchelt provozuje svou živnost, jeho dcera
Hildegarda Bucheltová, vojín na dovolené Edvín
Hausmann, oba z Heřmanic, a malířský pomocník
Erich Michel z Kristiánova a bavili se. V téže
době šli okolo dva finanční strážníci z heřmanické
stanice, aniž se jich oni tři výše zmínění všimli.
Náhle se dozorce Erich Fenčl obrátil, přistoupil
k malířskému pomocníku Erichu Michlovi s o-
tázkou, co to udělal a potom ho přímo bez jaké-
hokoliv důvodu a příčiny udeřil rukou do obli-
čeje. Na otázku Ericha Michala, proč ho tak týrá
zvolal druhý finanční strážník Václav Kučera če-
sky:
"Jen dejte tomu všivákovi ještě jednu." Oba
finanční strážnici pokračovali pak ve své slu-
žební pochůzce. To se odehrálo, jak jsme se již
zmínili, před svědky Edvinem Hausmannem a
Hildegardou Bucheltovou
Obecní úřady heřmanický a kristiánovský
úředně potvrdily, že Erich Michel jest znám nejen
v Kristiánově a Heřmanicích, nýbrž i mimo hra-
nice těchto obcí v celém erlbašském údolí jako
hodný a bezúhonný člověk.
Jak mohou potvrditi přítomní svědkové, ne-
dal Erich Michel podnětu k tomuto surovému
jednáni. Postup finančních strážníků vzbudil
v okolí velké rozhořčeni, poněvadž, nehledě k to-
mu, že jest naprosto neodůvodněný, velmi hrubě
porušuje trestní zákon a služební předpisy.
Právem se lze obávati, že postižený, kdy
sám byl podal kázeňské udání příslušnému dohlé-
dacímu úřadu, byl by vydán v šanc dalšímu ne-
odůvodněnému a hrubému pronásledování.