8
Předsedovi Mlynářské obrany Ladislavu Štu-
líkovi z Hradištka vyměřil okresní úřad v No-
vém Bydžově za týž čin dokonce pokutu 10.00 Kč
Kč nebo vězení 30 dní!
Tyto případy zvláště bijí do očí. Proč je za
stejný čin B. Páv v Berouně trestán pokutou
sedmkráte až třiatřicetkráte větší, a dokonce ve-
dle toho zbavován živnostenského oprávnění? Při
tom tento mlynář tvrdí, že mu Obilní společnost
ani svoje jednostranné prohlášení k podpisu ne-
poslala!
Je příčinou toho funkce tohoto mlynáře v
Mlynářské obraně?
To jediné by mohlo vysvětliti dokonce dese-
titisícovou pokutu mlynáře Štulíka - jako před-
sedy téže mlynářské
organisace.
Příkladů neoprávněného stíhání mlynářů pro
domnělé přestupky proti §§ 17 a 20 vlád. nař.
mohli bychom uvésti ještě mnoho. Některé zabí-
hají do směšnosti: tak na Táborsku byli stíhání
pro nepodepsání
smlouvy s Obilní společností
i mlynáři, kteří dávno obilí nemelou, nýbrž jen
piliny (na př. Břetislav Ctibor v Táboře č. 387).
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Jest mu známo, že okresní úřady na po-
pud Obilní společnosti neoprávněně pokutují a
trestají mlynáře, kteří nepodepsali jednostranné
prohlášení Obilní společnosti nebo podepsali je s
výhradou?
2. Jest mu známo, že při tomto neoprávněném
stíhání postupují okresní úřady naprosto nejed-
notně?
3. Jest mu zvláště známo zcela výjimečně kru-
té potrestání mlynářů Václava Sýkory z Král.
Dvora, B. Páva v Berouně a Ladislava Štulíka
z Hradištka?
4. Jest pan ministr vnitra ochoten zjednati v
této věci nápravu, a to:
a) zastaviti veškeré další stíhání mlynářů o-
kresními úřady pro spory s Obilní společností o
podpis prohlášení touto společností požadované-
ho ?
b) učiniti opatření, aby zemské úřady vyho-
věly odvoláním mlynářů podaným proti trestům
okresními úřady v této věci jim uloženým, ze-
jména pak odvolání p. B. Páva v Berouně?
c) z moci úřední zrušiti uvedené tresty okres-
ními úřady vyměřené v těch případech, kde pro
krátkost odvolací lhůty (toliko třídenní) posti-
žení mlynáři nebyli s to, aby se včas z trestních
nálezů okresních úřadů odvolali?
V Praze dne 11. února 1937.
inž. Schwarz,
dr. Branžovský, Kut, J. Sedláček, dr. Dominik, inž.
Protuš, Ivák, Chmelík, Gajda, dr. Štůla, Knebort,
Zvoníček, Trnka, Holeček, dr. Domin, dr. inž.
Toušek, dr. Rašín, Smetánka, dr. Fencik, dr. No-
votný. Ježek, Špaček.
790/IX.
Interpelace
poslance inž. Františka Schwarze
ministrům vnitra, zemědělství,
průmyslu, obchodu a živnosti
stran donucování mlynářů podpisovati
smlouvy jednostranně nadiktované Čes-
koslovenskou obilní společnosti
Vládní nařízení o úpravě obchodu s obilím,
moukou a mlýnskými výrobky a některými krmi-
vy podle plného znění vyhlášeného č. 220 Sb.
z. a n. určila v § 17, odst. 1, písm. b), že Obil-
ní společnost může vyhláškou v Úředním listě
ustanoviti, že mlýny zabývající se námezdním mle-
tím smějí semílati obili ve mzdě
za podmínek
stanovených ve smlouvě, kterou jsou povinny
sjednati se Společností.
§ 20, odst. 3 řečených vládních nařízení pra-
ví přímo:
"Mlýny zabývající se obchodním mletím jsou
povinny sjednat se Společností smlouvu o pod-
mínkách, za kterých smějí obchodně semílati
obilí ."
Obilní společnost užila těchto zmocnění k to-
mu, ne aby sjednávala s mlynáři smlouvy svrchu
uvedené, nýbrž aby jim nadiktovala znění
smlou-
vy, kterými by se mlynáři vydávali libovůli Spo-
lečnosti na milost a nemilost. Dávají v nich sou-
hlas k úžasným poplatkům a zvláště k pokutám,
které se při opakování dokonce ztrojnásobují.
Přiznávají smlouvě, proti známému ujištění vlád-
ního nařízení, zpětnou platnost.
10. Všechna ustanovení této smlouvy působí
od 1. srpna 1936 a vztahují se tedy i na mé (naše)
jednáni nebo opomenutí (!), kterých jsem
(jsme)
se dopustil(i) před podpisem této smlouvy v době
od 1. srpna 1936). Mlynáři se zavazují
"přesně
dodržovati" předpisů, které byly nebo budou vy-
dány (zřejmě Společností) k provedení těchto
vládních nařízení" (rozuměj nařízení o úpravě ob-
chodu s obilím a mlýnskými výrobky a krmivy),
tedy zavazují se šetřiti
rozhodnutí Společnosti,
kterých ještě není a kterých neznají. Vzdávají se
v ní svobod ústavně zaručených (v odst. 2) a do-
konce se zříkají (v odst 14) ochrany řádného sou-
du ve sporech, které by vznikly mezi mlynářem
a Společností nebo jejím hlavním komisionářem.
Mlynáři samo sebou odmítali buditi svým pod-
pisem takovéto "smlouvy" jednostranně nadikto-
vané dojem, že dobrovolně uvalili na sebe toto
jařmo a proto mnozí odepřeli zněni smlouvy jim
poslané podepsati. Aby se jim nemohlo vytýkati,
že se tímto postupem prohřešují proti povinnosti
vládním nařízením uložené, sjednati smlouvu s
Československou obilní společnosti, projevili však
ochotu, a (sami nebo skrze svou organisaci
Mly-
9
nářská obrana řádnou smlouvu opravdu sjedna-
ti. Mnozí dokonce smlouvu podepsali, ale s dolož-
kou, že to činí jen z donucení, ne ze svého dobro-
volného souhlasu.
Donucováni totiž opravdu byli. Zástupci Spo-
lečnosti hrozili mlynařinu, kteří nepodepíší, kro-
mě pokutami i zákazem mletí a odnětím živnos-
tenského oprávnění. Obilní společnost oznamila
také skrze Sbor pro mlynářské záležitosti mly-
nářským družstvům, že nesmějí zasílati žádných
uzavíracích známek (plomb) mlynářům, kteří
smlouvy nepodepsali nebo
s takovými doložka-
mi, které se příčí ustanovením smlouvy, takže nut-
no takové smlouvy pokládati za nepodepsané.
Tím by bylo příslušným mlýnům úplně zne-
možněno řádně hospodařiti. Ale ani na tom se
nepřestalo: mlynáři jsou voláni na okresní poli-
tický úřad a ten je pokutuje za přestupek proti
vládnímu nařízení číslo 219/36, kterého se prý do-
pustili tím, že nesjednali smlouvy s Obilní spo-
lečností. Někde dokonce vedle peněžité pokuty
vyřkl politický úřad i ztrátu živnostenského o-
právnění. A to i v takových případech, kdy
Společnost mlynáři ani
smlouvu k podpisu nu
poslala! (Viz Bohumila Páva, mlynáře v Be-
rouně).
Jisto je, že samo vládní nařízení trpí kromě
věcnými závadami i stylistickou nejasností.
Zvláštní jest již to, že neukládá povinností snad
majitelům nebo provozovatelům mlýnů, nýbrž
mlýnům samým. Také ustanovení o smlouvě
mlýnů se Společností nevynikají zřetelností. Jest
již otázkou, zdali vládní nařízení ukládá jednotli-
vým mlynářům povinnost sjednávati smlouvu s
Obilní společnosti, či zda spíše myslí na hromad-
nou smlouvu, kterou by měly za své členy sjed-
nati organisace mlynářů. Je-li tomu tak a ne onak,
mlynář by se zhostil své povinnosti, jestliže by
vyzval svoji organisaci, aby za něho takovou
smlouvu sjednala.
Bud jak buď, vládní nařízení mluví o sjedná-
ní smlouvy a určuje, jak se ustanoví její zásady
(ne tedy podrobné znění). Mezi sjednáním smlou-
vy a prostým podepsáním předloženého prohlá-
šení jednostranně nadiktovaného a jednostranně
zavazujícího jenom podpisovatele je však nepo-
chybně podstatný rozdíl.
"Sjednati" na rozdíl od
"zjednati" - učiniti znamená v jazyce českém
"smluviti",
"dohodnouti"; sjednání smlouvy před-
pokládá jednání, vyjednávání, dohodování o obsa-
hu smlouvy zavazující obě strany. Obilní společ-
nost však s
mlýny ani s mlynáři, ani s jejich
organisacemi (z nichž nejpočetnější je
Mlynář-
ská obrana) vůbec nejednala a nejedná, nějaké
smlouvy s nimi nesmluvila, nýbrž prostě nařizuje
jednotlivým mlynářům, aby podepsali nadiktova-
né prohlášení beze všech změn a doložek. K tomu
však vládním nařízením nebyla zmocněna.
Nepokládáme za správné, že vládním naříze-
ním byla svěřena tak veliká pravomoc soukromé
akciové společnosti (§ 6, odst. 1
Společnost se
ustaví podle předpisů tohoto nařízeni a stanov
tvořících jeho součást jako akciová společnost).
Zejména když v § 11 se přímo praví, že Společ-
nost bude prováděti svoje úkoly podle obchod-
ních zásad, tedy nikoli s hlediska zájmů veřej-
ných. Tato akciová společnost není veřejnopráv-
ním úřadem ani vrchnostenskou osobou. Jako
akciová společnost musí míti schváleny stanovy
a musí býti zapsána v obchodním rejstříku, aby
vůbec vznikla a aby tu byly také osoby, které
by za jednání Společnosti podle práva odpoví-
daly. Ani po této stránce Společnost nesplnila
své zákonné povinnosti. Podle vládního nařízení
(v § 41 a) ve sporech o nárocích Společnosti
z jednání nebo opominutí proti ustanovením to-
hoto nařízení a prováděcích předpisů k němu vy-
daných rozhodne rozhodčí soud tuzemské plodi-
nové bursy«.
Jestliže soukromá akciová společnost Čsl.
obilní společnost ukládá mlynáři povinnost po-
depsat bez výhrady nějaké jednostranné pro-
hlášení, jde tu o nárok Společnosti
z jednání
nebo opominutí proti ustanovením tohoto naří-
zení a prováděcích předpisů k němu vydaných
- a uplatňovati jej má před příslušným rozhod-
čím soudem plodinové bursy.
Jistě však není věci politických úřadů, aby
donucovaly mlynáře vyhověti požadavku akciové
společnosti, jenž není vůbec ve shodě s přísluš-
ným vládním nařízením, nebo aby dokonce mly-
náře za neochotu vyhověti tomuto nezákonnému
požadavku pokutovaly a zbavovaly živnosten-
ského oprávněni!
Tážeme se pánů ministrů vnitra, zemědělství
a průmyslu, obchodu a živností:
1. Jest jim známo, jak Obilní společnost zne-
užila ustanovení o povinnosti mlýnů sjednati
s ní smlouvy k donucování mlynářů, aby jednot-
livě podpisovali jednostranně nadiktované a jed-
nostranně zavazující prohlášení, kterým by se
vzdávali svých občanských práv zákonem i ústa-
vou zaručených a přejímali neúnosné povinnosti?
2. Jest jim známo, že za nesplnění tohoto ne-
zákonného požadavku Obilní společnosti politické
úřady mlynáře pokutují, ba i zbavují živnosten-
ského oprávnění, místo aby akciovou Obilní spo-
lečnost odkázaly, aby svoje soukromé požadavky
uplatňovala před příslušným rozhodčím soudem
plodinové bursy nebo před řádnými soudy civil-
ními?
3. Jsou páni ministři ochotni postarati se,
aby vzpomenutý tento nesprávný postup proti
mlynářům byl zastaven a aby Obilní společnost
byla donucena sjednati skutečné smlouvy s mlý-
ny podle vládního nařízení?
V Praze dne 22. ledna 1937.
inž. Schwarz,
Špaček, J. Sedláček, Chmelík, inž. Protuš, Ivák.
Gajda, dr. Novotný, Holeček, Trnka, Zvoniček,
Knebort, dr. Štůla, Ježek, dr.
Fencik, Kut, dr. Do-
min, dr. inž. Toušek, dr. Rašín, Smetánka, dr. Do-
minik.
10
790/X.
Interpelace
poslance Františka Ježka
ministru železnic
o zrušení nově zavedené služební kate-
gorie "dělník na výpomoc s určením pro
službu traťmistra " a o obnovení způsobu
doplňování služební kategorie traťmistrů,
budovních mistrů a mostmistrů
"čekateli"
ve smyslu ustanovení vládního nařízení
č. 15/1927.
Nedostatek traťmistrů, zaviněný přemístěním
jich na Slovensko na místa odchodem nespolehli-
vých živlů po státním převratu uprázdněná a od-
chodem přesloužilců, řešen byl v důsledku zá-
kazu přijímání personálu těmito způsoby:
1. Rušením traťmistrovských okrsků a tím
prodloužením okrsků zbývajících. Takto zmen-
šen byl počet asi 1130 okrsků na 724 okrsků.
2. Protože ani tento počet okrsků nebylo lze
obsaditi pro nedostatek traťmistrů, jsou vypsaná
místa obsazována silami nekvalifikovanými i když
jen provisorně.
3. I na místa nejzodpovědnější dosazuji se
čekatelé a protože v nejbližší době je očekáván
značný odchod jak dosluhujících, tak i přesluhu-
jících traťmistrů, dojde automaticky k tomu, že
velký počet okrsků musí býti obsazen čekateli,
ačkoliv instituce čekatelství slouží k tomu, aby
nováček pro budoucí plnění předepsaných úkolů
byl dokonale připraven.
Po vydání vládního nařízení č. 170/34, týka-
jícího se přijímání úřednických aspirantů, roz-
hodla se jednotlivá ředitelství čsl. stát. drah pro
obdobný způsob i při doplňováni dorostu trať-
mistrovského a to tím, že připustila, aby na místě
čekatelů přijímáni byli na tato místa
"dělníci na
výpomoc s určením pro službu traťmistra" a pro
jmenování čekatelem stanovena byla podmínka
dvouleté služební doby, o čemž jsou těmto sub-
čekatelům vydávány dekrety.
Zavedený způsob doplňováni počtu trať-
mistrů, potřebného pro nerušený výkon exeku-
tivní i záložní služby, odporuje nejen zásadám
platového zákona č. 103/26, ale i ustanovením
vlád. nař. č. 15/27 a ustanovením služeb, řádu
§ 2, odst. 1/3 pozn. 7 a sice z těchto důvodů:
a) Služební kategorie traťmistrů zařazena
byla vlád. nař. č. 15/27 do I. platové stupnice no-
vě utvořené kategorie železničních gážistů mimo
služební třídy (§ 23, odst. 1, 2).
b) Traťmistrem-gážistou státi se může pouze
ten, kdo u čsl. stát. drah ztrávil předepsanou če-
katelskou dobu (§ 25, odst. 3).
c) Čekatelská doba pro traťmistry stanovena
byla na čtyři roky (§ 25, odst. 3).
d) Pro ustanovení čekatele-traťmistra nezná
vlád. nař. č. 15/27 žádných jiných ustanovení
mimo ta, která jsou obsažena v § 25, odst. 1
(všeobecné podmínky služeb, řádu §§ 5, 6) zvlášt-
ní podmínky odst. 2 § 23 vlád. nař. č. 15/27.
e) Zavedením nové zaměstnanecké kategorie
"dělníků na výpomoc s určením pro službu trať-
mistra" prodloužena je čekatelská doba u trať-
mistrů oproti jasnému znění § 25, odst. 4 vlád.
nař. č. 15/27 ze čtyř na šest roků.
f) Protože čekatelé traťmistrů, mistrů bu-
dovních a mostmistrů v důsledku dlouhé doby
potřebné k nabytí předepsaného předběžného
vzdělání nastupují ke dráze ve věku již pokro-
čilém, stává se pro ně dosažení nejvyšších pla-
tových stupnic po tomto prodloužení čekatelské
doby zařízením značně iluzorním.
g) Nelze zde mluviti o nějaké obdobě aspi-
raritského zákona, protože pro tuto ve vlád. naří-
zení č. 15/27 není podkladu vůbec (§ 25, odst.
1-4). Toto mínění vyvrací samo sebou minister-
stvo železnic ve svém přípise pro Ú. V. D. č.
10928-pers./2-1936.
h) Předpokladů pro doplňování normovaného
počtu traťmistrů svrchu uvedeným způsobem ne-
bylo, není a v dohledné době nebude, ani kdyby
použito bylo ustanovení § 2, odst. 1/3 pozn. 7
služeb. řádu, poněvadž nedostatek traťmistrů do-
sáhl takového stupně, že:
1. Ani restringovaný počet traťmistrovských
okrsků nelze obsaditi silami kvalifikovanými. Dů-
kazem jsou okrsky bud neobsazené nebo obsa-
zené úpravčími pod dohledem sousedních traf-
mistrů a čekateli.
2. Zákon č. 91/18 (pracovní doba) pro trať-
mistry neplatí. Důkaz: v r. 1935 ministerstvu že-
leznic předložené a dosud neprojednané připo-
mínky, resoluce valného shromáždění z r. 1936.
3. Nedostatek traťmistrů zavinuje značné slu-
žební přetěžováni zbývajících. Řadu let není
možno povolovati dovolenou na zotavenou
v plném rozsahu. Při onemocnění a nutných do-
volených traťmistrů přenáší se zastupování pro
úplný nedostatek záložních
traťmistrů na souse-
dy, takže v takovýchto případech okrsky dosa-
hují délky od 40 km do 90 km. V nejnovější době
pak provádí se zastupování dělníky na výpomoc
s určením pro službu traťmistra.
Tento nemožný stav vyžaduje nápravy a
proto táží se podepsaní pana ministra železnic,
zda je ochoten naříditi:
1. Aby doplňování potřebného dorostu pro
kategorii traťmistrů, mistrů budovních a most-
mistrů bylo netoliko potřebě odpovídající, ale aby
nebylo nadále prováděno vylíčeným způsobem,
t. j., aby pro příště přijímáni byli čekatelé a ni-
koliv "dělníci na výpomoc s určením pro službu
traťmistra"?
2. Aby takto již přijatí dělníci na výpomoc
s určením pro službu traťmistra byli přejmeno-
11
váni na čekatele, při čemž doba již v zácviku
ztrávená byla započítána do doby čekatelské?
3. Aby čekatelům již jmenovaným byla čeka-
telská doba o čas v zácviku ztrávený přiměřeně
zkrácena?
V Praze dne 11. února 1937.
Ježek,
dr. Fencik, Gajda, inž. Schwarz, J. Sedláček, dr.
Dominik, Ivák, Chmelík, dr. Branžovský, Holeček,
inž. Protuš,
dr. Štůla, Knebort, Zvoníček, Trnka,
dr. Novotný, dr. Domin, dr. Rašín, Smetánka,
dr.
inž. Toušek, Kut, Špaček.
790/XI.
Interpelácia
poslanca Štefana Suroviaka
ministrovi železníc
vo veci vyplácania diet inšpektorovi
Antonovi Plašilovi.
V obvode košického riaditeľstva železníc už
dlhšiu dobu prednostov staníc a výpravcov vla-
kov zastupovať chodí Anton Plašil, inšpektor od
doprav. úradu v Žiline. Je to bývalý prednosta
stanice Liptovský Hrádok, ktorý pre nejakú ma-
nipuláciu bol zbavený prednostenstva. V tejto do-
be, ako vyslaný zástupca má nárok na diéty a
pod. a na vyplatenie tých si podáva cestovný
účet, v ktorom nároky musia byť pravdivé.
Inšpektor Plašil už dlhšiu dobu je vysielaný
zastupovať a o jeho cestovných účtoch medzi
personálom sa hovorí, že dostával a dostáva i
také príplatky a útratné, na ktoré nemá nárok,
ovšem prednostovia správnosť údajov nepotvrd-
zujú, ale len
evidujú, lebo nemôžu kontrolovať,
či dotyčný spí doma alebo kde. Niektorý referent
na riaditeľstve má vedomosť, že inšpektor Pla-
šil neoprávnene si účtuje to, čo mu nepatrí, len-
že drží sa to tak, aby z toho nebol krik.
Konečne podotýkame, že inšpektor Plašil je
úradníkom nesnášanlivým, so spoluzamestnanca-
mi máva výstupy a s ním službu konať nechcú.
Jediná pomoc bola, aspoň na čiastočné uspo-
kojenie ostatného personálu, že ho riaditeľstvo
posiela zastupovať.
Na základe toho žiadame pána ministra že-
lezníc:
1. Aby neoprávnené účtovanie diet orgánom
ministerstva železníc dal vyšetriť a
2. Ako nespratného na Slovensku v smysle
jestvujúceho výnosu so Slovenska odvolať.
V Prahe, dňa 16. februára 1937.
Suroviak,
Čavojský, Dembovský, Haščik, dr. Sokol, Danihel,
Drobný, Florek, Šalát, Hlinka, Onderčo, dr. Tiso,
Kendra, Longa, Sidor, Turček, dr. Pružinský, dr.
Wolf, Sivák, Slušný, Rázus.
790/XII.
Interpelácia
poslanca Štefana Haščíka
ministrovi zemedeľstva
vo veci neprístojného chovania a šlen-
driánského úradovania zemedeľského in-
špektora Jána Chorváta v Michalov-
ciach.
Dňa 21. januára 1936 podal som interpeláciu
na p. ministra zemedeľstva (č. tl. 268/I), v kto-
rej som uviedol toto:
a) Zemedeľský inšpektor Ján Chorvát ne-
býva v mieste svojeho úradného pôsobišťa, teda
v Michalovciach, kde je prednostom zemedeľsko-
technickej služby na okresnom úrade, ale na svo-
jom zbytkovom majetku, ktorý leží v susednom
okrese trebišovskom.
b) Zemedeľský inšpektor Ján Chorvát nedo-
chádza riadne do svojho úradu a miesto aby
úradoval, ako každý iný štátom platený úrad-
ník, neháva veľmi často úrad zavretý.
c) Pána ministra som sa pýtal, či je ochot-
ný pre tieto šlendriánstva v úrade proti Chor-
vátovi disciplinárne zakročiť a urobiť koniec ta-
kejto svojvôli zarábajúceho a politizujúceho úrad-
níka.
Pán minister vo svojej odpovedi zo dňa 7.
apríla 1936 (č. tl. 423/VII) uviedol toto:
a) Zemedeľský inšpektor Ján Chorvát vy-
konáva službu v 6 okresoch a úraduje dľa vy-
hlášky okresného úradu v Michalovciach každý
pondelok, utorok a piatok s výnimkou, keď sa
má zúčastniť úradného rokovania v inom okrese,
jemu pridelenom.
12
b) Proti účinkovaniu J. Chorváta v úrade ne-
bolo nikdy podanej ponosy a svoje povinnosti
vykonáva príkladne.
c) Keď neni v hlavnej budove okresného ura-
du, treba uvážiť, že jeho úradovňa je vzdialená
2 km od hlavnej budovy.
d) Pán minister potvrdzuje, že tá čiastka in-
terpelácie, ktorá sa zaobiera Chorvátovými ces-
tami do Bratislavy, ako funkcionára Zemedeľskej
Rady a Svazu rolnickych vzáj. pokladníc, je
správna, nemožno však vraj z toho dedukovať,
že by to bolo na ujmu jeho úradných povin-
nosti. Naopak, tieto cesty dľa mienky p. ministra
Zemplínskej oblasti prospievajú. Zastavení uve-
dených funkcií vyžiaduje si najviac ak 3-4 dni
Túto odpoveď pána ministra neberiem na ve-
domie, nakoľko ona neodpovedá skutočným po-
merom, umožňuje aj naďalej poškodzovanie zá-
ujmov daň platiacich občanov a zakladá sa na
nesprávnych reláciách podriadených úradov
Predovšetkým zem inšpektor Ján Chorvát
nevykonáva službu v 6 okresoch, nakoľko v Hu-
mennom, Vranove n. T. a Trebišove účinkujú
exponovaní úradníci Zemedeľskej rady. Chorvát
v oblasti týchto úradníkov účinkuje len tak, že
sa ukáže v obciach živelnými pohromami poško-
dených, v ktorých agituje v prospech agrárnej
strany s prostriedkami, ktoré idú zo štátnej po-
kladnice. O takomto účinkovaní zem. mšp. Chor-
váta máme dostatok dokladov
Zem. inšpektor Chorvát nemôže konať svoje
povinnosti v úradných hodinách nie len
preto, že
by bol na povinných úradných cestách mimo Mi-
chaloviec, ale proste preto, lebo cestuje za svo-
jimi osobnými záujmami nie len po Košiciach a
Bratislave, ale dokonca až po Prahe.
Proti jeho šlendriánskému úradovaniu pono-
sy neboly od dedinského ľudu podané len pre-
to, lebo tento si zo strachu netrúfa vystúpiť proti
úradníkovi povahy, ako je Chorvát. Ponosy proti
nemu boly mi tlumočené veľmi mnohokrát a keď-
že neprestávaly, nútený som bol siahnuť k inter-
pelácii.
Nie je pravda, že by bola bývala úradovňa
zem. inšp. Chorváta vzdialená na 2 km od hlav-
nej budovy okres. úradu. Vzdialenosť táto činí
700-800 krokov a preto padá aj tento argument
proti ledabyľemu úradovaniu Chorváta, čo je o-
statne dôkladne potvrdené aj terajším jeho úra-
dovaním, keď má kanceláriu v hlavnej budove
a nič sa nezmenilo.
Ak má byť úradovanie Chorváta kvalifikova-
né za príkladné vtedy, keď tento úradník 20.
21., 22. a 23. jan. 1937 chodí po Prahe bez
riad-
nej dovolenej, nepríde do úradu 25., 27 a 28. jan.
1937, ďalej: 1, 2, 4, 5., 6., 7
febr. t. r. a 8
febr. len na odpoludnie, nepríde do úradu 9, 10
febr. atď. atď., - tak treba konštatovať, že to-
to neprístojne chovanie Chorváta deje sa so sú-
hlasom jeho nadriadenej vrchnosti, ba - nakoľ-
ko je tento spôsob úradovania označený i samým
p. ministrom za prospešný, teda bezzávadný -
teda i so súhlasom p. ministra!
Mylné je tvrde-
nie p. ministra, že zastávanie zárobkových funk-
cií u Chorváta vyžaduje len 3-4 dni v mesiacu,
lebo skutočnosťou je, ako som to z jeho úrado-
vania behom februára presne uviedol, že od 1.
febr. do 10. febr 1937 bol len raz v úrade a
to 3. febr. a že vlastne tento úradník do úradu
skoro vôbec nechodí! Je preto veľmi podivné,
keď okresný náčelník v Michalovciach kvalifikuje
Chorvátovo úradovanie za príkladné!
Keď opätovne protestujem proti tomu, aby
zemský inšpektor takto škandalózne úradoval
ako štátny úradník miesto na okresnom úrade v
Michalovciach, na svojom zbytkovom majetku v
Trebišove a v rôznych zárobkových podnikoch v
Košiciach, Bratislave a Prahe,
pýtam sa pána ministra.
Či je ochotný postarať sa o to, aby v smysle
platných predpisov zemský inšpektor Chorvát
ako úradník okresného úradu v Michalovciach sa
bezodkladne presťahoval na miesto svojeho pô-
sobišťa?
Či je ochotný postarať sa o to, aby tento
úradník pravidelne každý deň úradoval a plnil
svoje povinnosti ako každý iný úradník štátom
platený?
Či je ochotný p. minister pre tieto šlendri-
ánstva a škandalózne chovanie Chorváta proti
nemu disciplinárne zakročiť?
Čo hodlá pán minister zariadiť, aby tejto
svojvôli zarábajúceho a politizujúceho úradníka
bol už raz urobený koniec?
V Prahe, dňa 18 februára 1937
Haščík,
Čavojský, Danihel, Drobný, Florek, Hlinka, dr.
Wolf, Onderčo, Kendra, Longa, dr. Pružinský,
dr. Sokol, Rázus, dr. Tiso, Šalát, Dembovský, Su-
roviak, Turček, Sidor, Sivák, Slušný.
790/XIII.
Interpelácia
poslanca Štefana Haščíka
ministrovi vnútra
vo veci zneužitia úradnej moci vedúcim
notárom Myronom Čollákom v Micha-
lovciach.
V interpelácii zo dňa 7. októbra 1936 (č. tl.
639/I) žiadal som p ministra vnútra, aby pod-
13
robil disciplinárnemu vyšetrovaniu zneužitie ú-
radnej moci vedúcim notárom Myronom Čollákom
v Michalovciach, vo veci odpredaja pozemku je-
ho manželky mestu Michalovciam.
Zároveň som žiadal rozšíriť disciplinárne po-
kračovanie aj na tie delikty rázu korupčného,
ktoré sú podrobne uvedené v zápisnici, napísa-
nej v r. 1933, z príkazu krajinského prezidenta
Országha, na okresnom úrade v Michalovciach za
účasti
interpelanta.
Pán minister na túto interpeláciu odpovedal
čiastočne dňa 15. januára 1937 (č. tl. 750/XV) v
tom smysle, že v záležitosti kúpi pozemku mes-
tom nebolo ved. notárovi Myronovi Čollákovi nič
dokázané.
Záležitosť protokolu o korupčných deliktoch
pán minister vo svojej odpovedi prešiel mlčky.
Keďže záležitosť ved. notára Myrona Čollá-
ka nebola meritorne riešená ani v jednom bode
interpelácie, odpoveď p. ministra neberiem na
vedomie.
Neodpovedá pravde, že by notár M. Čollák
nebol býval ani na jednom takom zasadnutí o-
becnej rady a zastupiteľstva, kde sa rokovalo
o odkúpení pozemku jeho manželky pre obv. uč-
ňovskú školu. Lebo ak by to bolo pravdou, tak
ani jedno usnesenie rady a zastupiteľstva dľa
platných predpisov nebolo by platné. Notár Čol-
lák o veci kúpi nie len že vedel, ale s mestskou
správou aj všetko sám dojednal tak, že bola pod-
písaná u súdu riadna kúpno-predajná smluva a
kúpa bola usnesením zastupiteľstva dokonca o-
značená ako veľmi výhodná. Tento úžerný a ko-
rupčný kúsok sa nepodaril len preto, lebo Ob-
vodová úradovňa Štát. poz. úradu v Košiciach
medzičasom sa o veci dozvedela a zakázala mes-
tu pre Čolláka, poťažne jeho manželku kúpnu ce-
nu vyplatiť.
Notár Čollák hoci vedel, že mesto bolo kú-
pou nesmierne poškodené, jednako proti tejto
kúpe na zasadnutí rady a zastupiteľstva svoje
právo veta nepoužil. Tým porušil zneužitím svo-
jej úradnej moci svoje povinnosti a to je dosta-
točný dôvod, aby bolo proti nemu zavedené disci-
plinárne pokračovanie.
V odpovedi pán minister mlčky prešiel aj
nad protokolom z roku 1933, v ktorom je rad
obvinení proti notárovi Čollákovi; na podklade
ktorých malo byť už dávno zavedené proti nemu
disciplinárne pokračovanie.
Keďže záležitosť notára Čolláka dotýka sa
hlboko záujmov daň platiacich občanov v Micha-
lovciach, pýtam sa preto pána ministra opä-
tovne :
Či hodlá nechať prípad kúpi pozemku pre
obv. učňovskú školu v Michalovciach čo najprís-
nejšie vyšetriť a vinníka potrestať?
Či hodlá p. minister účinkovanie vedúceho
notára Myrona Čolláka na podklade zápisnice
spísanej s interpelantom v r. 1933, podrobiť disci-
plinárnemu vyšetrovaniu a dľa jeho výsledku po-
starať sa o to, aby bol zo svojho úradu okamži-
te odstránený?
V Prahe, dňa 18. februára 1937.
Haščík,
Čavojský, Danihel, Dembovský, Drobný, Florek,
dr. Tiso, Kendra, Longa, Onderčo, dr. Pružinský,
Turček, Rázus, Hlinka, Sidor, Sivák, dr. Sokol,
Suroviak, Slušný, Šalát, dr. Wolf.
790 XIV (překlad).
Interpelace
poslance dr. L. Eichholze
ministru vnitra,
že expositura státní policie v Hoře Svaté
Kateřiny v Rudohoří bez důvodů odpírá
pohraniční průkazy.
Ministerstvo vnitra vyhláškou ze dne 27.
dubna 1923, č. 66 Sb. z. a n., zavedlo výslovně
úlevy v pohraničním styku s Německem.
Interpelujícím se z pohraničních území stále
hlásí, že se československým státním občanům
německé národnosti bez důvodů a zlomyslně od-
pírají pohraniční průkazy, které mají uleviti přís-
ným pasovým předpisům a mají posloužiti ma-
lému pohraničnímu styku. Podepsaní zakročili u
rozličných příslušných úřadů a také interpelovali
pana ministra vnitra, že se bez důvodů odpírají
pohraniční průkazy obyvatelům pohraničního ú-
zemí. Přes to nebyla věc napravena, takže v po-
hraničních územích lze pozorovati velké roztrp-
čení a rozčilení obyvatelstva pro toto často vy-
týkané neoprávněné odpírání pohraničních prů-
kazů.
Nezaměstnaný Gustav Girg z Brandova čís.
28.3 požádal dne 13. ledna 1937 exposituru státní
policie v Hoře Svaté Kateřiny v Rudohoří, aby
mu prodloužila jeho pohraniční průkaz. Žádost
byla zamítnuta s odůvodněním, že o prodloužení
dlužno žádati ihned, jakmile průkaz pozbude plat-
nosti. Pan Gustav Girg požádal potom o vydá-
ní nového průkazu. Tato žádost byla rovněž za-
mítnuta a to s velmi zvláštním odůvodněním:
»Jako nezaměstnaný nemá v Sasku co hledati.«
Není vina obyvatelstva pohraničního území,
že jest po celá léta bez zaměstnání. Nelze tedy
naprosto pochopiti, jestliže se obyvatelstvu ztě-
žuje nebo znemožňuje hledati si práci za hranice-
mi a to tím, že se mu odpírá potvrzení nutné
ke přestupu hranic.
U firmy Lange a. s. v Zeleném Dole-Bran-
dově bylo v poslední době m. j. zaměstnáno 40