Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 4. zasedání.
790.
Interpelace:
I. posl. Haščíka min. vnútra vo veci zneužitia úradnej moci četníckymi orgánmi v Kame-
nici n. C.,
II. posl. Vodičky a Hodinové-Spurné min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy
o propagování hitlerovských fašistických teorií o rasismu v kursu pro dobrovolné sestry
Československého Červeného kříže,
III. posl. Kopřivy min. spravedlnosti o neudržitelných poměrech u krajského soudu v Be-
rehově,
IV. posl. Suroviaka přrdsedovi vlády ČSR vo veci stranníckeho prepúšťania smluvných
zamestnancov u odboru pre udržovanie železnice v Trnave na traťovom úseku v Hlo-
hovci,
V. posl. Haščíka min. vnútra vo veci zneužívania a terorizovania verejných a
Štátných
orgánov činiteľmi agrárnej strany,
VI. posl. J. Sedláčka min. zemědělství o příspěvku ze státního fondu pro vodohospodářské
meliorace na úpravu řek v městských tratích,
VII. posl. Smetánky min. vnitra, veřejných prací, pošt a telegrafů, školství a národní osvěty
a financí ve věci postavení státní úřední budovy v Nové Vsi n. Luž. na Vitorazsku,
VIII. posl. inž. Schwarze min. vnitra o neoprávněném a nespravedlivém stíhání mlynářů pro
výhrady k prohlášení vyžadovanému Obilní společností,
IX. posl. inž. Schwarze min. vnitra, zemědělství, průmyslu, obchodu a živností stran donu-
cováni mlynářů podpisovati smlouvy jednostranně nadiktované Československou obilní
společností,
X. posl. Ježka min. železnic o zrušení nově zavedené služební kategorie "dělník na výpo-
moc s určením pro službu traťmistra" a o obnovení způsobu doplňování služební ka-
tegorie traťmistrů, budovních mistrů a mostmistrů "čekateli" ve smyslu ustanovení vlád.
nařízení č. 15/1927,
XI. posl. Suroviaka min. železnic vo veci vyplácania diet inšpektorovi Antonovi Plašilovi.
XII. posl. Haščíka min. zemědělstva vo veci neprístojného chovania a šlendrianskeho úra-
dovania zemědělského inšpektora Jána Chorváta v Michalovciach,
XIII. posl. Haščíka min. vnútra vo veci zneužitia úradnej moci vedúcim notárom Myronom
Čollákom v Michalovciach,
XIV. posl. dr. Eichholze min. vnitra, že expositura státní policie v Hoře Svaté Kateřiny v Rudo-
hoří bez důvodů odpírá pohraniční průkazy,
XV. posl. dr. Kellnera vládě o národnostním složení senátu pro spory o příslušnost,
2
XVI. posl. Grubra min. spravedlnosti, že českobudějovický krajský soud porušil jazykový
zákon,
XVII. posl. Röslera min. vnitra, že obec Dolní Ehrenberk v okrese rumburském proti zákonu
uvalila na nezaměstnané hromadnou pokutu,
XVIII. posl. Knöchla min. železnic o nedostatečných bezpečnostních opatřeních na železničních
přejezdech,
XIX. posl. Nickerla min. vnitra, aby se při zřízení expositury státní policie ve Falknově n.. O.
dbalo zásady národnostní rovnosti.
XX. posl. G. Böhma min. vnitra, aby se při zřízení expositury státní policie v Lokti dbalo
zásady národnostní rovnosti,
XXI. posl. Wollnera vládě o přiměřeném zaměstnáni sudetskoněmeckých dělníků a inženýrů
na stavbě pražské podzemní dráhy.
XXII. posl. inž. Karmasina min. školství a národní osvěty, že vyšovatecká česká menšinová
škola v Buku jest nesprávně označena jako taková,
XXIII. posl. dr. Köllnera min. vnitra o neustálých služebních poklescích vrchního strážmistra
Čaka z hlavnické četnické stanice.
XXIV. posl. Vallo, Širokého a Kosika min. financií o postupu bernej správy v Nových Zám-
koch, ktorá u vykupenie tabáku zabavuje všetok dôchodok dorábatelov tabáku,
XXV. posl. inž. Karmasina min. vnitra, že bylo bez důvodu zakázáno rozšiřovati hannoverský
časopis
"Volk und Welt",
XXVI. posl. Obrlika min. financí, že heřmanické finanční orgány ztýraly československého
státního občana,
XXVII. posl. dr. Eichholze vládě o vydávání úředních zpráv o návrzích zákonů v meziminister-
ském řízení.
790/I.
Interpelácia
poslanca Štefana Haščíka
ministrovi vnútra
vo veci zneužitia úradnej moci četnícky-
mi orgánmi v Kamenici n. C.
Juraj Ištók, agrárny agitátor, kupec ošípa-
ných a obyvateľ z Nižných Ladiškoviec (okres
Humenné) usporiadal dňa 6. decembra 1936 o
18. hod. v Kamenici nad Cirochou (okres Hu-
menné) bubnom svolanú verejnú schôdzku obča-
nov, v hostinci Jána Šalaka.
Na túto verejnú schôdzku dostavili sa prísluš-
níci všetkých politických strán. Hneď na počiat-
ku schôdze strhla sa búrka odporu proti reční-
kom, tak že museli schôdzku prerušiť a keďže od-
por rastnúl, schôdza bola narýchlo zakončená.
Usporiadateľ schôdze, takto človek z cudzej ob-
ce, Juraj Ištók, oznámil vec četníctvu poťažne
četn. štb. stražm. Mikuláškovi. Veliteľ četnickej
stanice v Kamenici n. Cir. práporčík Štecha,
mie-
sto aby bol dal vyšetriť, akým právom svolal
Juraj Ištók verejnú schôdzku do krčmi Jána Ša-
laka a dal vyšetriť, či boly dodržané patričné
shromažďováce predpisy, jednoducho nariadil štb.
strm. Mikuláškovi a strm. Sapáčkovi, aby vyše-
trovali tých občanov, ktorí zbubnovanú krčmár-
sku schôdzku a či debatu svojou kritikou a od-
mietavým chovaním predčasne ukončili. Oba tyto
vyšetrujúci četníci skonštruovali vedome a zne-
užitím svojej úradnej moci také nepravdivé hlá-
senie, ktoré bolo potom podkladom politizujúce-
mu veliteľovi stanice práporčíkovi Štechovi k po-
daniu trestného oznámenia na istého Štefana
Jablonského, obyvateľa v Kamenici n. Cir. a to
vraj pre rušenie schôdze, zadržanej dľa zákoni-
tých predpisov.
Aby sa Jablonskému priťažilo, do trestného
oznámenia boly pojaté vedome aj také nepravdy,
ako by bol Jablonský podnapitý, bol sa vpľúžil
do miestnosti, ako by ho bol niekto napomínal,
aby nerušil rečníkov, ba dokonca, že ho hostin-
ský Šalak na pleci z miestnosti vyniesol. Do
trestného oznámenia vpísaná bola aj tá nehoráz-
na lož, že sa k tomu Jablonský priznal pred štb.
strm. Mikuláškom.
Priebeh vyšetrovania četníckych orgánov Mi-
kuláška a Sapáčka a tiež obsah trestného ozná-
menia veliteľa stanice praporč. Štecha nasvedču-
jú tomu, že veliteľ stanice s oboma četníkmi zne-
užil svoju úradnú moc a prepožičal sa za obyčaj-
ného politického korteša, čím len dokázal, že na
to miesto, ktoré zastáva, nepatrí.
3
Tento spôsob verejného politizovania mno-
hých četníkov na východnom Slovensku a expo-
novanie sa v prospech českej agrárnej strany je
vecou bežnou a zasluhuje v záujme verejnom a
štátnom čo najprísnejšieho odsúdenia. Proti zne-
užívaniu úradnej moci četníctvom pre politickú
agitáciu agrárnej strany čo najdôraznejšie protes-
tujeme ! Ohradzujeme sa proti tomu, aby za
štátne a teda aj slovenské peniaze vydržiavané
bezpečnostné orgány na východnom Slovensku
boly degradované na politických kortešov jednej
vládnej strany!
Pýtame sa preto pána ministra:
Či má o tomto neslýchanom a nezákonnom
chovám četníkov v Kamenici n. Cir. vedomosť?
Či hodlá p. minister prípad dať čo najprís-
nejšie vyšetriť a četníkov zneužívajúcich svoju
úradnú moc potrestať?
Čo hodlá p. minister urobiť, aby bol už raz
koniec týmto pomerom na východnom Sloven-
sku ?
V Prahe, dňa 29. januára 1937.
Haščík,
Čavojský, Danihel, Dembovský, Drobný, Florek,
dr. Tiso, Hlinka, Kendra, Longa, Onderčo, Turček,
Šalát, dr. Pružinský, Sivák, Sidor, Slušný, Rázus,
Suroviak, dr. Sokol, dr. Wolf.
790/II.
Interpelace
poslanců Vodičky a Hodinové-Spurné
ministru veřejného zdravotnictví
a tělesné výchovy
o propagování hitlerovských fašistických
teorii o rasismu v kursu pro dobrovolné
sestry Československého Červeného
kříže.
V kursu pro dobrovolné sestry Českosloven-
ského červeného kříže, konaném v Praze-II, Res-
slova ulice, přednášel ve dnech 13.-20. ledna za
účasti 60 žen dr. Bezděk o rasismu, rodině, po-
volání žen, výchově žen a dětí a o postavení
žen ve společnosti.
Na těchto přednáškách rozvíjel dr. Bezděk fa-
šistické teorie o rasismu a to při přednášce o
stavbě lidské lebky. Ukazoval na rozdíl mezi leb-
kou bělocha a barevných plemen a zdůraznil, že
ostatní rasy mimo bílé jsou méněcenné.
Při thématu o rodině, kde konstatoval, že nej-
více dětí mají proletářské vrstvy, řekl, že pro
blaho národa by bylo důležité, aby hlavně inte-
ligentní, t. j. bohaté vrstvy měly děti, kterým
mohou dáti dobrou výchovu a mimo to hlásal i
thési, že chudina je hordou paralytiků a opilců a
že v tomto směru by bylo třeba nápravy. V Ně-
mecku prý byla již k tomu cesta nastoupena pro-
váděním sterilisace.
Z uvedených výroků je zcela jasně viděti, že
dr. Bezděk se otevřeně hlásí k fašistickým teoriím
a také ve svých přednáškách prohlásil, že tak je
to správné, že se tím v Německu již řídí a že
by to tak mělo býti i v Československu.
To je velmi nebezpečný úkaz. protože Čes-
koslovenský Červený kříž je s hlediska obrany
republiky organisace velmi důležitá, neboť na ní
při válečném konfliktu bude záviseti organisování
všestranné pomoci obětem války na frontách, v
zápolí i v zázemí a je třeba energicky potříti kaž-
dý pokus o zfašisování této organisace, ve kte-
ré rozhodující částí členstva je dělnictvo a střed-
ní vrstvy.
Ptáme se proto pana ministra veřejného zdra-
votnictví a tělesné výchovy:
1. Je pan ministr ochoten věc přísně vyšetři-
ti a zjednati nápravu?
2. Je pan ministr ochoten učiniti opatření,
aby se podobné případy neopakovaly?
V Praze dne 13. února 1937.
Vodička, Hodinová-Spurná,
Synek, Beuer, Kosik, Nepomucký, B. Köhler, dr.
Clementis, Kopřiva, Schenk, Procházka, Dölling,
Krosnář, Vallo, Šverma, Machačová, Kopecký,
Zápotocký, Zupka, Slanský, Klíma.
790/III.
Interpelace
poslance Kopřivy
ministru spravedlnosti
o neudržitelných poměrech u krajského
soudu v Berehově.
Ve věznici krajského berehovského soudu je
stále ve vyšetřovací vazbě mnohem více vyše-
třovanců než u kteréhokoliv jiného soudu v re-
publice. Tento zjev lze především vysvětliti tím,
že namnoze je vyšetřovací vazba vůbec bezdů-
vodná, nebo že je zbytečně a nezákonně prota-
hována po dlouhé měsíce, ba i léta. Mnohé musí
4
po takové dlouhé vyšetřovací vazbě soud osvo-
boditi, neboť ani není možno vznésti proti nim
obžalobu. Často se stává, že jsou odsuzovány
osoby, které by jinak byly obžaloby zproštěny,
jen proto, že započítáním vyšetřovací vazby do
vyměřeného trestu je trest již odpykán; a odsou-
zeni pak upouštějí od opravných prostředků,
které by jinak měly vyhlídky na úspěch, aby je-
jich vyšetřovací vazba nebyla ještě prodlužována
odvoláním státního zástupce do nízkého výměru
trestu.
Na př. ve věci Tk 84/31 byli dva organisační
jednatelé Desider Pór a Alexandr Derkács po
dobu 6 týdnů ve vyšetřovací vazbě, aniž byla
proti nim vznesena obžaloba.
Ve věci Tk 443/31 byl dělník Alexandr Fe-
renczi po odpykáni 6 měsíců vězení košickým
vrchním soudem definitivně osvobozen.
Podle spisů Tk 706/28 seděl Oskar Rosenfeld,
malý úředník, 4 měsíce než byl osvobozen. Podle
zjištění Nejvyššího soudu nebylo možno pro ne-
dostatek zmocnění ani řízení proti němu zavésti.
Podle spisů Tk 408/36 byli Ivan Hladinec. De-.
meter Bourský, Ivan Doroky, Jiří Mučičko, Ivan
Babusky, Ivan Rusinka, zemědělští dělníci z Go-
rondy, po odpykáni 1-3 měsíční vyšetřovací
vazby soudem
osvobození s tím, že za vinu jim
kladený čin není trestný čin.
Ve věci Tk 214/32 byl Martin Weisz z Ma-
tějova po více než tříměsíční vyšetřovací vazbě
vrchním soudem v Košicích zproštěn obžaloby a
vrchní prokurátor zmateční stížnost nepodal.
To jsou jen příklady, ale bohužel lze říci, že
takových případů je veliké množství, aniž tito
lidé nevinně věznění dostanou nějaké odškodnění
za svoje trampoty. V mnoha případech jejich ro-
diny jsou po dobu jejich zatčeni beze všeho za-
opatření a věznění ztrácejí své zaměstnáni.
Výmluvnou ilustrací k poměrům u krajského
soudu v Berehově je složení tamního trestního
senátu. Vedle člena německé národnosti je v něm
jeden haličský uprchlík a jeden bývalý bělogtvar-
dějec, slouživší ve Vrangelově vojsku. Oběma po-
sléze uvedeným byla ovšem udělena českosloven-
ská státní příslušnost. Jejich soudcovská kvalifi-
kace je však tak špatná, že uprchlík z Haliče
musel býti disciplinárně odsouzen k přeložení a
bývalý bělogvardějec je vždy vynecháván z řád-
ného postupu. Oba jsou. jak se zdá, zvláštní mi-
láčci justiční správy. Ačkoliv haličský uprchlík
byl na disciplinární rozsudek přeložen do Muka-
čeva, zůstal nadále v Berehově a dostával diety
dokud nebyl povýšen. Rozsudky se pak hemži ta-
kovými přehmaty a chybami, že je musí i vyšší
instance ostře vytýkati, také v rozsudcích před-
nesených veřejnosti.
Ptáme se proto pana ministra spravedlnosti:
1. Je pan ministr ochoten předložiti posla-
necké sněmovně seznam osob, které v posledních
letech byly berehovským soudem drženy ve vy-
šetřovací vazbě a pak zproštěny obžaloby, resp.
trestní řízení proti nim zastaveno?
2. Je pan ministr ochoten oznámiti délku vy-
šetřovací vazby, kterou tyto nevinně trpěly?
3. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti, aby
byla u krajského soudu v Berehově zjednána ná-
prava a aby při vyšetřovací vazbě byly zacho-
vávány zákony?
V Praze dne 16. února 1937.
Kopřiva,
Synek, Beuer, Kosík, Schenk, Nepomucký, Vallo,
B. Köhler, Kopecký, Procházka, Dölling, dr. Cle-
mentis, Hodinová-Spurná, Široký, Šverma, Slán-
ský, Machačová, Vodička, Zupka, Zápotocký,
Krosnář, Klima.
790/IV.
Interpelácia
poslanca Štefana Suroviaka
predsedovi vlády ČSR
vo veci stranníckeho prepúšťania smluv-
ných zamestnancov u odboru pre udržo-
vanie železnice v Trnave na traťovom
úseku v Hlohovci.
V týchto dňoch prepustili od odboru pre u-
držovanie železnice v Trnave na traťmajstrov-
skom úseku v Hlohovci asi 35 robotníkov na vý-
pomoc. Vec by bola inak celkom v poriadku, keby
ako obyčajne - prednosta odboru v Trnave, inž.
František Polák, hl. technický radca, ako prí-
slušník soc. dem. strany, nebol strannícky po-
kračoval v prospech svojej politickej strany.
Ako horlivý prívrženec soc. dem. strany po-
prepúšťal všetkých výpomocných robotníkov, o
ktorých vedel, že sú nie organizovaní v soc. dem.
železničiarskej odborovej organizácii
"Unia". Na-
proti tomu však ponechal v zamestnaní i slobod-
ných výpomocných robotníkov, na pr. Samuela
Dezsöho, Jána Hotového, Gejzu Pauloviča, atď..
ktorí nielen že sú slobodní, ale pracujú u želez-
nice len prvý rok, sú teda menej kvalifikovaní a
ktorí sú organizovaní v soc. dem. železničiarskej
organizácii
"Unia". Teda otcovia 5-6 členových
rodín boli prepustení z práce a slobodní, menej
kvalifikovaní výpomocni robotníci, zostali v za-
mestnaní len preto, lebo sú prívržencami soc.
dem. strany.
Toto je kriklavé zneužívanie úradnej moci
v prospech soc. dem. železničiarskej odborovej
organizácie
"Unia", ktoré poburuje nielen spome-
nutých 35 prepustených robotníkov a ich rodiny,
ale aj celú slovenskú verejnosť. Keďže takéto
prípady sa stávajú často i inde, pýtam sa pána
predsedu vlády ČSR:
6
1. Či vie o tom ako sa najmä pri našich že
lezniciach zneužíva niektorými prednostami úrad-
ná moc na strannícke agitácie?
2. Či je ochotný tento krikľavý prípad zne-
užitia úradnej moci na agitáciu v prospech poli-
tickej strany dať dôkladne vyšetriť a nariadiť
prísne potrestanie vinníka?
3. Či je ochotný vo veci urobiť opatrenia, aby
sa v budúcnosti takéto prípady neopakovaly?
V Prahe, dňa 12. februára 1937.
Suroviak,
Čavojský, Danihel, Dembovský, Drobný, Haščík,
Florek, Sidor, Slušný, dr. Tiso, dr. Wolf, Hlinka,
Onderčo, dr. Pružinský, Kendra, Longa, Sivák,
dr. Sokol, Šalát, Turček, Rázus.
790/V.
Interpelácia
poslanca Štefana Haščíka
ministrovi vnútra
vo veci zneužívania a terorizovania ve-
rejných a štátnych orgánov činiteľmi
agrárnej strany.
Začiatkom februára 1937 (4. H.) rozposlal člen
agrárnej strany a poslanec N. S. Karol Rybárik
na všetkých notárov východného Slovenska cyklo-
strojom vyhotovený obežník, v ktorom týchto
žiada, aby rozširovali krajový časopis agrárnej
strany "Gazdovské Noviny" a aby pre tieto no-
viny sbierali predplatiteľov. Zároveň pre každého
notára bol zaslaný zdarma balík "Gazdovských
Novín", ktoré notári rozposlali starostom obcí
s prípisom, alebo odkazom, aby obce odoberaly
tieto agrárne noviny v predplatení.
Tento spôsob rozširovania straníckej tlače
agrárnej strany poškodzuje vydavateľstvá iných
časopisov nielen hmotne, keďže tieto musia si
kolportérov platiť a znášať hmotné bremená voľ-
nej súťaže, ale podlamuje nekorektným spôsobom
aj prácu ostatných politických strán, ktoré si ne-
môžu dovolil, aby zneužívaním a terorizovánim
verejných a štátnych zamestnancov posilovaly
svoje hmotné a politicko-mocenské pozície.
Takýto spôsob robenia stranníckej politiky
mravne rozvracia a boľševizuje správne orgány
štátu a siaha priamo existenčne na zdravé korene
štátu.
Pojem politického teroru v danom prípade je
úplne odôvodnený, lebo kde školský inšpektor
vedome zneužíva školskú mládež k politickým
výstupom a pred touto mládežou verejne reční,
že "predseda vlády je náš, krajinský prezident je
náš, okresní náčelníci sú naši a všetko je naše!"
(interpelovaný prípad škol. inšp. Hrivňáka v So-
branciach), ďalej kde si dovolí okresný náčelník
na ulici verejne a osobne strhávať plakáty ne-
agrárníkom (interpelovaný prípad), kde náčelník
okresu zneužitím úradnej moci protizákonne pre-
vádza voľbu okresnej samosprávy v prospech
strany agrárnej, ktorej je exponovaným členom
a kde trestné oznámenie na agrárneho predáka
založí sa jednoducho ad acta na okresnom úrade
a to bez najmenších následkov a bez toho, že by
sa ktorémukoľvek vlas na hlave skrivil, - tam
zasielanie obežníkov poslancom českej agrárnej
strany Rybárikom na notárov, je odôvodnením
politickým
terorom.
Keď proti tomuto škandalóznemu zneužívaniu
a terorizovaniu verejných a štátnych orgánov čo
najrozhodnejšie protestujeme, pýtame sa pána
ministra:
Či má o tomto zneužívaní a terorizovaní no-
tárov agrárnym poslancom Rybárikom vedomosť?
Či je pán minister ochotný brániť autoritu
a nezávislosť štátnych a verejných orgánov pred
stranníckym zneužívaním a terorizovaním?
Čo hodlá pán minister vykonať, aby boly
takéto škandalózne prípady v našej republike,
ako v právnom štáte, v budúcnosti zamedzené?
V Prahe, dňa 13. februára 1937.
Haščik,
Čavojský, Danihel, Dembovský, Florek, Drobný,
Slušný, Šalát, Rázus, Kendra, Longa, Onderčo,
Suroviak, dr. Tiso, dr. Wolf, Hlinka, dr. Pružinský,
Sidor, Sivák, dr. Sokol, Turček.
790/VI.
Interpelace
poslance Jana Sedláčka
ministru zemědělství
o příspěvku ze státního fondu pro vodo-
hospodářské meliorace na úpravu řek
v městských tratích.
V zákoně č. 49 Sb. z. a n. ze dne 27. března
1931 v § 3, I. odst. 1 praví se všeobecně, že
z prostředků fondu mohou býti prováděny neb
podporovány úpravy řek a vodních toků bez ja-
kékoliv další specifikace, při čemž byl vzat zřetel
pouze na provedené rozdělení oboru působnosti
ve věcech vodohospodářských mezi ministerstvo
zemědělství a veřejných prací.
V § 11, bod 1, stanoví se dále o těchto úpra-
vách: "Úpravní práce na řekách, na větších štěr-
6
konosných tocích a na bystřinách i s příslušný-
mi hlavními melioračními zařízeními, dále stavby
větších vodních nádrži, které mají za účel pře-
vážně ochranu před škodami vodními, provedou
se zpravidla fondem neb zemí jako stavebníkem.
Tento důležitý odstavec je potud nejasný, že
ponechává možnost dvojího výkladu.
Buďto se vysvětlení, které mají za účel pře-
vážně ochranu před škodami vodními, vztahují
výhradně jen na předchozí stavby větších vod-
ních nádrží, pak provádění neb podporování úprav-
ních prací na řekách z prostředků fondu není nijak
omezeno účelem neb důvodem úpravy.
Zdá se také, že zákon měl na mysli toto vy-
světlení převážné ochrany před škodami vodními
pouze pro stavbu větších vodních nádrží, nikoliv
však též pro úpravní práce na řekách a bystři-
nách, poněvadž v následujícím § 12, odst. 2 a), b)
se účel stavby menších vodních nádrží také
zvláště specifikuje.
Anebo se vysvětlivka o účelu převážné ochra-
ny před škodami vodními v § 11, odst. 11 vzta-
huje na veškeré druhy zde uvedených staveb,
čímž se na řekách v městských tratích, kde je
třeba ještě přihlížeti k jiným potřebám, než
k ochraně před škodami vodními, možnost pro-
vádění a podporování úpravních prací značně
v neprospěch postižených měst redukuje.
Jak zkušenosti ukazují, přiklonilo se minister-
stvo zemědělství k tomuto druhému a jistě ne
skutečným potřebám odpovídajícímu výkladu § 11
a odmítá podporovati úpravní práce na řekách
v městských úsecích, když hlavním popudem
k žádoucí úpravě není výhradně jen ochrana před
škodami vodními.
Na př. neuznává za dostatečný důvod k pod-
porování říční úpravy potřeby zdravotně-technic-
ké, jako na př. vytvoření řádného odpadu kana-
lisačního v oněch městech, v nichž městská ka-
nalisace nepodléhá působnosti ministerstva země-
dělství, ačkoliv úpravní práce na řekách těmito
městy protékajících podléhají výhradně jen jeho
působnosti.
Poněvadž provádění říčních úprav jakožto
odpadů kanalisačních nepodporuje pak ani mini-
sterstvo veřejného zdravotnictví, ani ministerstvo
veřejných prací, přicházíme k překvapujícímu dů-
sledku, že podle nynějšího stanoviska ministerstva
zemědělství nepodporuje tyto stavby v městech,
jejichž kanalisace nepřináleží do působnosti mi-
nisterstva zemědělství, žádný resort státní sprá-
vy, kdežto podobně stavby ve venkovských ob-
cích by bez námitek podporovalo a provádělo
ministerstvo zemědělství z prostředků svého
fondu.
Tento neudržitelný stav, vzniklý zřejmé ne-
správným výkladem § 11, odst. 1 zák. č. 49 Sb. z. a
n. ze dne 27. března 1931, znamená značnou újmu
měst oproti stavu před rokem 1928, kdy říční
úpravy podléhaly ještě ministerstvu veřejných
prací, které s plným porozuměním se snažilo vy-
hověti odlišným potřebám měst při úpravě měst-
ských úseků říčních tratí.
Podepsaní táží se proto pana ministra země-
dělství:
1. Zdali je ochoten dáti pokyn svým orgánům,
aby při posuzování podpory říčních úprav v měst-
ských tratích přihlížely ku všem místním potře-
bám, tedy i zdravotně-technickým a aby tyto
městské říční úpravy byly podporovány stejným
dnem jako jiné úpravy v běžných tratích, kde
jde převážně jen o ochranu před škodami vod-
ními?
2. Zdali je ochoten - kdyby z důvodů zásad-
ních ministerstvo zemědělství trvalo na podpoře
říčních úprav jen s hlediska účele převážné
ochrany před škodami vodními - dáti popud
k jednání, aby veškeré městské říční úpravy byly
vráceny do působnosti ministerstva veřejných
prací, které by provádělo místní úpravy s hle-
diska všech místních potřeb?
V Praze dne 11. února 1937.
J. Sedláček,
dr. Fencik, Chmelik, inž. Protuš, Ivák, Gajda, dr.
Branžovský, Špaček, Trnka, Zvoníček, Knebort,
dr. Štůla, dr.
Dominik, dr. Novotný, dr. Domin, Ho-
leček, Smetánka, inž. Schwarz, Ježek, dr. Rašin,
Kut, dr. inž. Toušek.
790/VII.
Interpelace
poslance R. Smetánky
ministru vnitra,
veřejných prací, pošt a telegrafů,
školství a národní osvěty, financí
ve věci postavení státní úřední budovy
v Nové Vsi nad Luž. na Vitorazsku.
V zájmu posílení státní autority v pohraničí
je víc než naléhavě nutno, aby v Nové Vsi nad
Luž. na Vitorazsku bylo vládou postaráno o dů-
stojné umístění státních úřadů a české školy.
Dnešní stav je víc než žalostný. Státní úřady pra-
cují v budovách a místnostech jejich úkolu a
poslání naprosto nevyhovujících a prestyž státu
jen poškozujících.
K ilustraci poměrů uvádím několik konkrét-
ních případů, z nichž vysvitne naprosto neudrži-
telný dnešní stav:
1. Místnosti čs. celního úřadu nacházejí se v
budově rakouské správy.
2. Četnická stanice, umístěná v obci, dostala
z dosud obývaných místností výpověď a jsou oba-
vy, že tento úřad z nedostatku vhodného umístění
bude přeložen jinam.
7
3. Poštovní úřad je rovněž umístěn v míst-
nostech naprosto nevyhovujících jak co do jejich
počtu, tak co do bezpečnosti. Ředitelství pošt a
telegrafů žádá zabezpečení poštovního úřadu na
náklad obce, která je však hospodářskou krisí o-
byvatelstva neschopna tomuto postulátu vyho-
věti.
U tohoto úřadu, který je v pohraničí, není
provedena dosud telefonisace, ač by právě zde z
důvodů státně bezpečnostních byla nutna spíš, než
kdekoli jinde.
4. Nedostatek bytů a místností v této obci
doléhá pochopitelně i na české školství. Zřízení
mateřské školy při stavu 27 dětí v obci je z ne-
dostatku vhodných ubikací neproveditelno.
Česká jednotřídní škola se nachází v přílep-
ku školy německé a podle informací pomýšlí obec-
ní správa vzhledem k daňovému zatížení požado-
vati na státu nájemné.
5. Museum Národopisné společnosti pro Kraj
Vitorazský má útulek rovněž v naprosto nevy-
hovujících místnostech sklárny.
6. V důsledku nedostatku místností a bytů
nemohou býti definitivně přeloženi do Nové Vsi
n. Luž. ani správce poštovního úřadu, ani správ-
ce školy.
Těmto všem nedostatkům a oprávněným stíž-
nostem dalo by se odpomoci vhodnou společnou
státní úřední budovou, v níž by byly soustředěny
všechny úřady, české školy včetně školy mateř-
ské, museum Národopisné společnosti pro Kraj
Vitorazský a byty pro úřednictvo, učitele a za-
městnanectvo.
Potřebné pozemky jsou k disposici. Byly po
převratu vyvlastněny.
Podepsaní se táží:
1. Jsou panu ministrovi vnitra, veřejných pra-
cí, pošt a telegrafů, školství a národní osvěty,
financí známy dislokační poměry v obci Nové
Vsi n. Luž.?
2. Jsou páni ministři vnitra, veřejných prací,
pošt a telegrafů, školství a národní osvěty, finan-
cí ochotni sděliti, jakým způsobem hodlají odstra-
niti nedostatky uvedené v interpelaci a specielně
zda mají v úmyslu dohodnouti se o státní úřední
budově, v níž by byly soustředěny všechny úřa-
dy, školy, včetně školy mateřské, museum Náro-
dopisné společnosti pro Kraj Vitorazský a potřeb-
né obývací místnosti pro úředníky, učitele a za-
městnance?
Současně v případě souhlasu se stavbou sho-
ra zmíněné státní úřední budovy jsou páni mi-
nistři ochotni sděliti, kdy by se stavbou mohlo
býti započato?
V Praze dne 11. února 1937.
Smetánka,
inž. Protuš, Ivák, Gajda, dr. Branžovský, dr. No-
votný, Špaček, Holeček, Trnka, Zvoníček, inž.
Schwarz, Knebort, J. Sedláček, dr. Štůla, Chmelík,
dr. Fencik, dr. Domin, dr. inž. Toušek, dr. Rašín,
Ježek, dr. Dominik, Kut.
790/VIII.
Interpelace
poslance inž. Františka Schwarze
ministrovi vnitra
o neoprávněném a nespravedlivém stíhá-
ní mlynářů pro výhrady k prohlášení vy-
žadovanému Obilní společnosti.
Jak upozorňujeme v jiné interpelaci, Obilní
společnost zneužila ustanovení vládního nařízení
o úpravě obchodu s obilím, s mlýnskými výrobky
a některými krmivy. Místo
sjednání smlouvy s
mlýny diktuje jednotlivým mlynářům, aby pode-
psali jednostranné prohlášení, ve kterém se vzdá-
vají svobod ústavně zaručených, projevují napřed
souhlas s něčím, co ani jim ani nikomu jinému
není známo, vzdávají se ochrany před řádným
soudem atd.
Mlynáře, kteří prohlašují ochotu, sjednati (te-
dy smluviti) s Obilní společností smlouvu podle
§§ 17 a 20 uvedeného vládního nařízení, ba do-
konce i diktát Společnosti místo smlouvy jim před-
kládaný podpisují, ale s výhradou, že to činí z
donucení a bez svého dobrovolného souhlasu, což
je konstatování nepochybné skutečnosti. Společ-
nost stíhá sama zákazem, vydávati jim uzavírací
známky, a vedle toho udává je politickým úřa-
dům pro domnělý přestupek proti vzpomenutému
vládnímu nařízení.
Zásadní pochybeností tohoto postupu zabývá-
me se v interpelaci svrchu řečené. Pokládáme však
za nezbytné, upozorniti také na to, jak nespra-
vedlivě a jak různým loktem měří politické úřady
rozličným mlynářům pro touž věc, t. j. pro do-
mnělé nepodepsání smlouvy s Obilní společností.
Tak okresní úřad v Říčanech potrestal mly-
náře Josefa Havlíčka v Benicích pokutou 100 Kč
nebo vězením 3 dni.
Okresní úřad v Hořovicích vyměřil mlynářce
Josefě Pelikánové v Čeňkově pokutu 300 Kč nebo
vězeni 2 dní.
Gustavu Krupičkovi v Košeci uložil okresní
úřad v Ilavě pokutu 60 Kč aneb vězení 1 den.
Mlynáři Karlu Janovskému v Kuří udělil o-
kresní úřad v Říčanech pokutu 100 Kč nebo vě-
zeni 3 dní.
Mlynáři Václavu Sýkorovi z mlýna Litohlavy
v Králové Dvoře uložil však berounský okresní
úřad pokutu 1000 Kč a vyslovil ještě ztrátu živ-
nostenského oprávnění!
Týž berounský okresní úřad vyměřil členu
výboru Mlynářské obrany mlynáři Bohumíru Pá-
vovi v Berouně, dokonce pokutu 2000 Kč, při ne-
dobytnosti vězení 10 dní, mimo to vyslovil rov-
něž ztrátu živnostenského oprávnění.