7
šího správního soudu ministerstvo zemědělství
(dříve Státní pozemkový úřad) natolik vázáno, že
může soukromoprávní disposici smluvních stran
omeziti jen potud, pokud by disposice ta vadila
provedení pozemkové reformy. Není-li prodej za-
braného majetku pozemkového na újmu provedení
pozemkové reformy, nemá úřad zákonného důvodu
k odepření souhlasu. Totéž platí i o výši trhové
ceny, jejíž přiměřenost a způsob ujednání nemůže
býti zákonným důvodem k odepření souhlasu.
Podle spisů ministerstva zemědělství (dříve
Státní pozemkový úřad) pan senátor Vraný ne-
vystupuje V žádné trhové smlouvě ani jako strana
kupující, ani jako strana prodávající.
Mimo to prodala části revíru "Žižkov" ve vý-
měře 55 ha za 60.000 Kč manželům Chroustovým
(průměr za 1 ha cca 1080 Kč) a části revíru
"Hirschmantel" ve výměře 338 ha za 350.000 Kč
rovněž manželům Chroustovým (průměr za 1 ha
cca 1036 Kč). Státní pozemkový úřad vykázal ve
svém potvrzení také ještě prodej dvorů Holany a
Nedám ve výměře 150 ha 57 a 7 m2 rovněž man-
želům Chroustovým za 500.000 Kč, kterýžto pro-
dej však pí Andrassyová ve své žádosti neuplat-
ňovala, zřejmě z toho důvodu, že zde byla kupní
cena vyšší, t. j. průměr za 1 ha cca 3300 Kč, než
hodnota k dávce zjištěná.
Vyřizujíc žádost strany z 19. IV. 1926, zmocnilo
ministerstvo financí vynesením ze dne 25. V. 1936,
čís. 45.658/26-III/6a, berní správu v České Lípě,
aby tuto žádost projednala podle analogie zákona
čís. 323/21 Sb. z. a n. tak, aby docílené kupní
ceny za odprodané části velkostatku byly zapo-
čteny do základu dávky na místě hodnot k dávce
pravoplatně zjištěných. Udělujíc tento pokyn, vy-
cházelo ministerstvo financí z úvahy, že docílené
kupní ceny byly stanoveny se souhlasem státního
pozemkového úřadu a že se podle shora uvedeného
potvrzení státního pozemkového úřadu pohybuji
v průměru na úrovni cen přejímacích podle zákona
čís. 329/1920 Sb. z. a n.
Na základě tohoto opatření bylo rozhodnutími
berní správy v české Lípě ze dne 2. srpna 1926,
čís. 535 a ze dne 12. dubna 1928, čís. 2045/1, pře-
počteno čisté jmění k 1. březnu 1919 na 11,499.069
Kč, následkem čehož se dávka z majetku snížila
na............ 2,875.220 Kč
a dávka z přírůstku na majetku na 668.658 Kč,
úhrnem . . . 3,543.778 Kč,
takže z původního právoplatného
předpisu.......... 6,058.366 Kč
bylo odepsáno........1,514.588 Kč.
V Praze dne 18. ledna 1937.
Ministr financí:
Dr. Kalfus v. r.
Ministr zemědělství:
Dr. Zadina v. r.
772/X.
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslance Al. Jenšovského,
čeňka Fialy a Václava Mikuláše o rychlém
předložení rybářského zákona
(tisk 649/VI).
Osnova zákona o úpravě rybářství byla již v mi-
nulém volebním období předložena jako vládní ná-
vrh senátu Národního shromáždění k ústavnímu
projednání (senátní tisk 834-III-6). Poněvadž ke
schválení této osnovy nedošlo, jest třeba, aby byla
znovu předložena.
Se zřetelem k výsledku dosavadního jednání
o této osnově bude třeba ji v určitých směrech po-
změniti a doplniti, aby tak bylo usnadněno a urych-
leno ústavní projednání a schválení. Jakmile bude
skončeno potřebné maziministerské řízení, bude
tato osnova z,novu předložena vládě a po té jako
vládní návrh Národnímu shromáždění ke schválení.
Pokud se týče zákazu prodeje prostředků, jimiž
lze ryby omámiti a otráviti, upozorňuji v dohodě
s panem ministrem obchodu na to, že platnými
právními normami je zajištěn dohled na prodej růz-
ných omamných a jedovatých látek a sotva by bylo
možno vydávati předpisy specielní pro potřebu ry-
bářství, poněvadž týchž prostředků a látek může
býti používáno k účelům jiným s prospěchem. Pro
výrobu a prodej omamných a jedovatých látek jsou
vydány přísné předpisy všeobecné, jako na př. § 15,
č. 14 živnostenského řádu, jenž váže na koncesi vý-
robu jedů a přípravu látek a preparátů, určených
na léky, jakož i prodej obou, pokud to není výlučně
vyhrazeno lékárníkům, a podobně i § 15, č. 21 ž. ř.,
ve znění zákona č. 160/1936 Sb. z. a n.. týkající se
živnosti hubení škodlivého zvířectva prostředky
bakterielními a jedovatými. Osoby, prodávající tyto
prostředky, musí míti zvláštní průkaz způsobilosti
a v případě zneužití živnosti jest dána možnost
odnětí koncese.
V zájmu ochrany rybářství uložilo ministerstvo
vnitra v dohodě s ministerstvem .zemědělství již
v roce 1934 zvláštním výnosem zemským úřadům,
aby učinily veškerá potřebná opatření, jimiž by
bylo zamezeno neoprávněné provozování rybolovu.
Ačkoliv v poslední době nedošly ministerstvu
vnitra a ministerstvu zemědělství po té stránce
stížnosti, bude z popudu interpelace připomenuto
orgánům veřejné moci, aby ochraně rybářství, ze-
jména též nedovoleným způsobům rybolovu, věno-
valy zvýšenou pozornost. Tatáž povinnost bude
uložena poříční správě a jejím orgánům zejména,
aby případy porušení předpisů, vydaných za účelem
ochrany ryb, zjišťovaly a oznamovaly příslušným
úřadům za účelem potrestání.
Poněvadž tato interpelace týká se též resortních
zájmů ministerstva vnitra, obchodu a veřejných
prací, zodpovídám ji po dohodě s pány ministry
vnitra, obchodu a veřejných prací.
V Praze dne 29. ledna 1937.
Ministr zemědělství:
Dr. Zadina v. r.
8
772/XI.
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslanců V. Mikuláše,
Dr. Klapky a V. Polívky
ohledně pozemkové reformy na jižním
Slovensku (tisk 667/XI).
Odpovídá skutečnosti, že bývalý Státní pozem-
kový úřad uzavřel dne 7. května 1925 pod č. j.
56.156/25-IV/3 s Nitranským biskupstvím dohodu,
kterou byl stanoven rozsah půdy zemědělské,
určené pro provedení pozemkové reformy a že
podle této dohody měl býti příděl proveden v řád-
ném přídělovém řízení. Státní pozemkový úřad
provedl pak přípravné řízení přídělové, v kterém
určil přídélce a rozsah jednotlivých přídělů. Cenu
přídělovou v tomto řízení Státní pozemkový úřad
nestanovil, protože k tomu dosud neměl podkladu;
předepsal však všem přídělcům, ježto vstupovali
do užitku, zálohu na přídělovou cenu.
Tento postup Státního pozemkového úřadu byl
odůvodněn naléhavou poptávkou po půdě a umožnil
přídělcům vstoupiti do užitků na půdě určené pro
příděl, třebaže nebyly dány předpoklady pro sta-
novení všech náležitosti přídělu.
Převážná většina přídělců zaplatila předepsané
zálohy. Pouze nepatrná část přídělců nezaplatila
a měla býti tudíž podle vyhlášek o řízení přídělu
z přídělu vyloučena a z přidělovaných nemovitostí
vyklizena.
Mezi tím jednal Státní pozemkový úřad něko-
likráte s Nitranským biskupstvím o dohodu o pře-
jímací ceně. Jednáni bylo velmi obtížné, ježto šlo
o majetek církevní. Biskupství podalo si v r. 1926
žádost, aby příděl na nemovitostech
určených citovanou dohodou č. j.
56.156/25-IV/3 proveden byl trhovými
smlouvami. Po dalším jednání přistoupil
Statni pozemkový úřad na toto řešení dohodou
ze dne 26. března 1927, č. j. 34.815/27-IV/3.
Dohoda tato byla schválena v poradě předsed-
nictva Státního pozemkového úřadu dne 12. dubna
1927 a o jejím schválení bylo vydáno rozhodnutí
č. j. 34.815/27-IV/S ze dne 7. května 1927, pode-
psaná presidentem Státního pozemkového úřadu,
čímž celá dohoda nabyla platnosti.
Teprve v jednání o této dohodě přistoupilo
Nitranské biskupství v zásadě na přejímací cenu
tak, jak ji zástupci Státního pozemkového úřadu
v předchozím jednání uplatňovali a výhody, které
Nitranské biskupství touto dohodou získalo, byly
jen částečnou úhradou požadavků uplatňovaných
v předchozím jednání o stanovení náhrady za ne-
movitosti určené k provedení pozemkové reformy.
Tím byly také odstraněny hrozící spory s Nitran-
ským biskupstvím, jichž náklady a výsledky
mohly přejímací a přídělovou cenu podstatné
zvýšiti.
Podrobná dohoda o stanovení přídělové ceny
z r. 1929, o které se interpelace zmiňuje, byla
jen detailním provedením rámcové dohody z r.
1927 a Státní pozemkový úřad hájil při ní zájmy
přídělců, neboť docílil, že stanovení ceny nebylo
ponecháno jednostrannému rozhodování majitele
velkostatku, ježto se ukázalo, že v jednotlivých
případech požadoval vlastník podle názoru Stát-
ního pozemkového úřadu ceny nepřiměřené.
Podle tohoto ujednání činila průměrná přídě-
lová cena na nemovitostech určených pro příděl
3.000-3.100 Kč za 1 k. j. zemědělské půdy bez
budov a nebyla vyšší, než by byla přídělová cena
v řádném řízení přídělovém, kdyby ji Státní po-
zemkový úřad stanovil podle §u 77 zák. náhr., ze-
jména podle předposledního odstavce citovaného
zákonného ustanoveni.
Vzhledem k tomu, že se tehdy pohybovala
obecná cena půdy v tomto území kolem 10.000 Kč
za 1 k. j., jest zřejmo, že cena sjednaná Státním
pozemkovým úřadem s Nitranským biskupstvím
jest pro přídělce výhodná.
Nad to převzal vlastník velkostatku k plnění
povinnosti, které by jinak museli nésti přídělci
(rozměření pozemků, vyhotovení trhových smluv,
zaknihování).
Státní pozemkový úřad vyrozuměl všechny pří-
dělce o změně přídělu v prodej prostřednictvím
orgánů provádějících přídělové řízení na místě
samém, a veškeří přídělci, kteří složili zálohy,
podali si sami u Státního pozemkového úřadu žá-
dosti za převod splacených záloh na kupní cenu
pro Nitranské biskupství k peněžnímu ústavu,
který biskupství určilo. Proti přeměně přídělu
v prodej nebyl se strany přídělců podán jediný
protest, z čehož jest patrno, že změna řádného
přídělu v odprodej nenarazila na odpor přídělců,
nýbrž, že se tak stalo s jejich souhlasem.
Rovněž přídělcům, kteří nezaplatili zálohy, byla
tato změna přídělu v odprodej oznámena, a ani
z jejich strany nedošel žádný protest. Nemohli
tudíž přídělci očekávati od Státního pozemkového
úřadu výměr o ceně přídělové nebo platební roz-
kaz, zejména pak ne ti, kteří pro neuhrazení první
zálohy měli býti podle vyhlášky z přídělu vy-
loučeni.
Z uvedeného jest patrno, že podle dohody ze
dne 25. března 1927, č. j. 34.815/27-IV/3, byl
změněn řádný příděl ca 3.000 kj. zemědělské půdy
v odprodej z volné ruky, o němž přísluší minis-
terstvu zemědělství rozhodovati podle § 7 zákona
záborového. Jde tudíž mezi přídělci a Nitranským
biskupstvím v prvé řadě o poměr soukromoprávní,
do kterého nemůže ministerstvo zemědělství jako
nástupce Státního pozemkového úřadu rušivě za-
sahovati, zvláště ne v těch případech, kde došlo
k soudním sporům před řádnými soudy.
Státní pozemkový úřad a ministerstvo země-
dělství omezilo svou působnost na dozor nad splně-
ním sjednaných dohod a na zákroky u Nitran-
ského biskupství, aby vůči přídělcům postupovalo
mírně s ohledem na nastalou zemědělskou krisi a
zmenšenou platební schopnost jednotlivých pří-
dělců. Biskupství těchto pokynů dbalo, což je
patrno zejména z toho, že soudní zákroky omezilo
na míru nejmenší a přistoupilo k nim teprve
v r. 1935, kdy pozbylo veškeré naděje na smírné
vyřešení některých případů.
Pro posouzení celkového stavu věci budiž po-
dotknuto, že již 1461 přídělců kupní cenu úplně
vyrovnalo, takže mohlo býti u nich již přikročeno
ke knihovnímu převodu koupených nemovitostí.
Ze zbývajících přídělců většina neponechává vy-
9
účtování a upomínky Nitranského biskupství bez
povšimnutí, nýbrž snaží se nedoplatky vyrovnati.
Nitranské biskupství zažalovalo toliko 22 přídělců,
z nichž se po doručení žaloby 12 dohodlo s ním
o dalším splácení kupní ceny, takže v soudním
projednání jest pouze 10 žalob.
Není divu, že u neplatících přídělců zvýšil se za
řadu let dluh u vlastníka daleko nad původní
kupní cenu, stejně jako tomu bývá u neplatících
přídělců z řádného přídělu u Státního pozemko-
vého úřadu.
Podle výsledků provedeného šetření jeví se skut-
kový podklad případů v interpelaci jmenovaných
takto:
1. Kružlík V. obdržel v r. 1926 4 k. j. 1126 čs. a
předepsané zálohy nezaplatil, takže měl býti z pří-
dělu vyloučen. Po sjednané dohodě stanovilo mu
Nitranské biskupství kupní cenu 14.665 Kč, t. j.
za 1 k. j. průměrně 3.070.- Kč.
Přes opětovné upomínky Nitranského biskupství,
jichž příjem potvrdil, dal jmenovaný teprve v r.
1933 biskupství na účet kupní ceny první splátku
v obilí, jehož cena v částce 976'60 Kč mu byla při-
psána k dobru. Vedle toho ale nezaplatil na kupní
cenu ničeho, takže biskupství podalo na něho
žalobu.
2. Pokud se týče nedílu v Močenoku - byl tento
přidělen v r. 1926 do společného vlastnictví Šimo-
nu a Stefanu Myšákovým. Kupní cena za celkovou
výměru 51 k. i. 1017 čs. i s budovami činila
198.575 Kč. Při převzetí přídělu v r. 1926 složili
přídělci Státnímu pozemkovému úřadu jako první
záloh". 45.000 Kč, která byla na jejich žádost pře-
vedena na účet kupní ceny u Nitranského biskup-
ství. V roce 1930 zaplatili již přímo Nitranskému
biskupství další splátku v částce 32.185 Kč. Na to
došlo ke sporům mezi oběma přídělci a další malé
splátky v částkách 1.792.68 Kč a 1210.- Kč zapla-
til v r. 1933 Štefan Myšák sám. Také u těchto pří-
dělců vzrostl dluh u biskupství úroky na částku
přesahující původní cenu kupní a Nitranské biskup-
ství se domáhá vrácení půdy, poněvadž pro ne-
shodu mezi spolupřídělci, z nichž jeden opustil již
přiděl a svou ideální polovinu přídělu zcizil bez
souhlasu ministerstva zemědělství, nemůže očeká-
vati další řádné splácení dluhu.
Pokud jde o případ týkající se přídělu pozemků
z velkostatku šuranského cukrovaru, má se věc
takto:
Při provádění přídělového řízení na velkostatku
Urmín-Tornok, vlastník Dr. Lad. Hunyady, v roce
1927 v obci Trnovci, domáhali se býv. zaměstnanci
na tomto velkostatku přídělu stavebních míst.
Protože mezi převzatými pozemky tohoto velko-
statku nebylo vhodné půdy pro stavební místa, a
přímo u obce nalézaly se pozemky, které svého
času zakoupil šuranský cukrovar z téhož velko-
statku, a které tomuto byly propuštěny ze záboru
dle §u 3a) z. z. č. j. 142.349/26-II/4, podal zástupce
šuranského cukrovaru návrh na upravení majetko-
vých poměrů v obci Trnovci.
Podle tohoto návrhu měla býti provedena jednak
směna pozemků cca 50 kat. jiter, a sice těch, které
byly propuštěny dle §u 3a) z. z. a dále úprava po-
užívání úzkokolejné dráhy, vlečky v cihelně, která
byla převzata od velkostatku Urmín-Tornok. Po-
žadované pozemky na tuto směnu měly býti získá-
ny jednak z vlastnictví šuranského cukrovaru na
dvoře Barák a dále ze sousedního velkostatku Te-
kovské Baráčky - majitelka Mirbachová Irena.
Jelikož jednání toto vzhledem k neupraveným
vlastnickým poměrům na velkostatku Tekovská
Baračka vyžadovalo dlouhé doby (ke konečnému
vyřešení došlo teprve během roku 1931), prohlásil
zástupce šuranského cukrovaru Dr. Moric Herzfeld,
že od zamýšlené směny odstupuje, a to z toho dů-
vodu, že nabídnuté pozemky ani co do výměry, ani
co do plochy neodpovídají tomu návrhu, který
v této záležitosti podal. Z nabídnutých pozemků
ke směně bylo však již v roce 1928 použito se sou-
hlasem právního zástupce šuranského cukrovaru,
nyní již zemřelého Dr. Morice Herzfelda, pro příděl
stavebních míst bývalým zaměstnancům cca plochy
2'88 ha, která měla býti získána záměnou za po-
zemky, které potřeboval šuranský cukrovar, jako
manipulačních prostorů ku provozu úzko-
kolejné dráhy, které ve smyslu uzavřené dohody
č. j. 142.349/26 u byv. Státního pozemkového úřadu
dle odstavce II. bodu 3 měl odkoupiti od Ludevíta
Karolyi-ho, Jana Nemeše a Nitranského biskupství.
V případě, že by se tento prodej neskutečnil, budou
plochy tyto, jakož i plochy z velkostatku Dr. Lad.
Hunyadyho a Terezie Hunyadyové, pokud je zabírá
polní dráha, směněny šuranskému cukrovaru za po-
zemky šuranskému cukrovaru zbývající ve vlast-
nictví po vyřešení nároků dle §u 11 z. z. na velko-
statku Barák.
Příděl shora uvedených stavebních míst obdr-
želo 13 přídělců. Z těchto přídělců odprodal v roce
1932 původní přídělce Žitný Štefan, býv. zaměst-
nanec, přidělené stavební místo Meszárošovi Jose-
fovi z Trnovce. Po doslechu o tomto odprodeji,
který pokládala správa šuranského cukrovaru za
obchodování s pozemky, hlavně však z toho dů-
vodu, že jednání o shora vypsané záměně nebylo
se strany byv. Státního pozemkového úřadu úplně
skončeno a také dohoda cukrovaru mezi tímto a
Státním pozemkovým úřadem, ohledně shora uve-
dené záměny pozemků vlastních na velkostatku
Barák spojená s přídělem ploch úzkokolejné drá-
hy na velkostatcích Slovenský Meder, Komjatice-
Degeš, Urmín-Tornok, není doposud realisována,
podal šuranský cukrovar žalobu proti Meszárošovi
Josefovi, že tento neoprávněně užívá v obci Trnovci
parcelu, stavební místo, s odvoláním, že uvedený
pozemek byl propuštěn ze záboru výměrem č. j.
142.349/26 Státního pozemkového úřadu. Rozsud-
kem krajského soudu byl jmenovaný odsouzen. Po
skončení tohoto sporu jednal kolonisační referát
v Bratislavě znovu se zástupci šuranského cukro-
varu o uspořádání doposud nevyřešených otázek
v záležitosti směny a byl sepsán protokol dne 25.
května 1936, dle kterého zástupci šuranského cu-
krovaru prohlásili, že jsou zásadně ochotni dále
jednati, ale přejí si, aby veškeré uvedené sporné
věci byly spojeny taktéž s projednáním ohledně do-
posud nevyřešené otázky přídělu, resp. směny a
dále event. koupě pozemků, které zabírá vystavená
a provozovaná dráha polní, ve smyslu dohody
sjednané o převzetí dle protokolu sepsaného dne 3.
prosince 1926 u Státního pozemkového úřadu.
Ministerstvo zemědělství vedeno jsouc snahou
zameziti další projednávání otázky těchto přídělů
cestou soudní, jednalo znovu se šuranským cukro-
varem a ten prohlásil závazně, že ponechá všechny
žaloby v klidu. Jmenovaný cukrovar projevil mimo
to ochotu jednati s ministerstvem zemědělství