12
ačkoliv tento postup odporuje zákonům, nařízením
a výnosům o urychleném řízení v trestních věcech:
výnosu ze dne 25. listopadu 1873, č. 14.956, nařízení
Věstníku ministerstva spravedlnosti ze dne 12. pro-
since 1900, č. 45, výnosu ze dne 7. prosince 1902,
i. 24.505, výnosu ze dne 12. dubna 1904, č. 7673,
výnosu ze dne 1. prosince 1917, č. 44 Věst. min.
sprav., výnosu ze dne 28. června 1929, 6. 25.594,
č. 15 Věst. min. sprav.
Příčinou této prakse odporující zákonům, na-
řízením a výnosům jest, že se vojenské úřady per
nefas včlenily do vyšetřovacího řízení, že při vy-
šetřovacím řízení podávají neúřední posudky, které
se po podání žaloby nikdy ke spisu nepřipojují,
a že se státní zastupitelstva podřizují pokynům
vojenských úřadů nebo zpravodajského oddělení.
Ták jest možné, že trestní řízení jsou přes rok
ve stadiu předběžného vyšetřování, aniž jest vydán
obžalovací spis a aniž vůbec lze dohlédnouti, kdy
se vyšetřování ukončí.
Při tom se stává, že i mladiství a nemocní, pře-
devším i nemocné ženy jsou přes rok držení ve
vazbě, a často se stává, že příslušné úřady jsou
přesvědčeny, že ve vazbě držené osoby jsou ne-
vinné, ale že podle této zakořeněné prakse není
možno osvoboditi osoby uvězněné pro pouhé ze-
vnější podezření. Na důkaz, že tato tvrzení jsou
správná, buďtéž od pražského krajského trestního
soudu vyžádána všechna trestní řízení, zavedená
pro § 6 zákona na ochranu republiky a nyní sou-
středěná v Praze, jakož i ty případy jednotlivých
krajských soudů, jež jsou tak zvanými zprávami.
Přihlížejíce k tomuto stavu věci táží se inter-
pelující pana předsedy vlády:
1. Co hodlá pan předseda vlády učiniti, aby
urychlil řízení a rozhodování o jazykových stíž-
nostech?
2. Co hodlá pan předseda vlády učiniti, aby
zakázal nebo omezil nezákonité zasahování vojen-
ských úřadů a zpravodajských úřadů do politického
trestního řízení?
3. Co hodlá pan předseda vlády naříditi, aby
i tato trestní řízení byla urychleně vyřizována tak,
jak to předpisuje zákon, nařízení a výnosy?
V Praze dne 25. ledna 1937.
Dr. Kellner,
Knöchel, Hollube, Jäkel, inž. Sehreiber, Fischer,
inž. Peschka, May, dr. Zippelius, Hirte, Stangl,
Illing, dr. Hodina, dr. Köllner, Klieber, Rösler,
inž. Richter, Knorre, dr. Eichholz, Nickerl, Birke,
dr. Peters, Sogl, inž. Karmasin, inž. Künzel, E.
Köhler, Gruber, Sandner, Obrlik, dr. Jilly.
771/III (překlad).
Interpelace
poslance inž. F. Schreibra
ministrovi financí,
že ašský berní úřad proti nálezu nejvyššího
správního soudu neobnovil zákonitý stav.
Firma Kristián Baumgärtl a synové v Aši stě-
žovala si chebskému okresnímu finančnímu ředi-
telství podáním ze dne 29. dubna 1927/7, že ašský
berní úřad provádí obliteraci zahraničních šeků,
které mu předložila, jen českým razítkem, ačkoliv
se obor působnosti ašského berního úřadu vzta-
huje na soudní okres, ve kterém podle posledního
soupisu lidu bydlí přes 20% německé menšiny.
Presidium pražského finančního zemského ředitel-
ství rozhodnutím ze dne 16. ledna 1928, č. pr.
82/36/27 nevyhovělo této stížnosti se zřetelem na
ustanovení článku 33, odst. 1, jazykového nařízení
ze dne 3. února 1926, č. 17 Sb. z. a n. Ministerstvo
financí rozhodnutím ze dne 30. ledna 1931, č. 1478
pres. 1929 odmítlo další odvolání v této věci. Firma
Kristián Baumgärtl a synové v Aši, kterou zastu-
povali advokáti dr. Erich Hönigschmied a dr.
Richard Manner z Aše, podala v této věci stížnost
nejvyššímu správnímu soudu, který nálezem ze dne
30. března 1935, č. 13.975/35 stížnosti vyhověl a
napadené rozhodnutí ministerstva financí ze dne
30. ledna 1931, č. 1478 pres. 1929 zrušil jako zá-
konem neodůvodněné.
Podle tohoto nálezu navrhla firma Kristián
Baumgärtl a synové v Aši pražskému zemskému
finančnímu ředitelství podáním ze dne 6. června
1935, aby pro obnovení zákonitého stavu, odpo-
vídajícího nálezu nejvyššího správního soudu,
dostaly dvoujazyčná obliterační razítka berní a
poštovní úřady, pokud jim bylo vyhrazeno opráv-
nění přetiskovati kolky. Dne 18. září 1935 bylo
u presidia pražského zemského finančního ředitel-
ství naléháno na vyřízení tohoto návrhu. Poněvadž
i tato upomínka byla marná, uznala firma Kristián
Baumgärtl a synové v Aši za potřebné podati dne
2. prosince 1935 presidiu ministerstva financí
dozorčí stížnost se žádosti, aby obratem bylo při-
kázáno presidiu pražského zemského finančního
ředitelství, aby ihned vyřídilo žádosti ze dne 6.
června a 18. září 1935 a doručilo je advokátní kan-
celáři dr. Ericha Hönipschmida a dr. Richarda Man-
nera, advokátů v Aši. I tato dozorčí stížnost nebyla
dosud vyřízena. Osobním zakročením u presidia
pražského ministerstva financí nebylo sice dosa-
ženo vyřízení dozorčí stížnosti, ale bylo lze v pro-
tokole, I. patro, dveře č. 220, zjistiti, že spis má
jednací číslo 3633/35.
Ačkoliv první podání v této věci bylo ve formě
stížnosti již dne 29. dubna 1927 podáno chebskému
okresnímu finančnímu ředitelství a nejvyšší
správní soud nálezem ze dne 30. března 1935, č.
13.975/35 jasně rozhodl sporný případ, nebyl dosud
obnoven zákonitý stav přes dozorčí stížnost pre-
sidiu ministerstva financí.
Interpelujíci táží se tedy pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkanou věc?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby se při-
kázalo ašskému bernímu úřadu, aby obnovil zá-
konitý stav podle nálezu nejvyššího správního
soudu ze dne 30. března 1935, č. 13.975/35?
18
3. Co hodlá pan ministr naříditi, aby se urych-
lilo řízení u úřadů podléhajících jeho pravomoci?
V Praze dne 27. ledna 1937.
inž. Schreiber,
Illing, Jäkel, dr. Jilly, Fischer, Knöchel, Hollube,
May, inž. Richter, Knorre, Rösler, Klieber, dr. Eich-
holz, Birke, Nickerl, dr. Zippelius, inž. Karmasin,
dr. Köllner, E. Köhler, Hirte, Gruber, Obrlik,
inž. Peschka, dr. Peters, Sogl, Sandner, Stangl,
dr. Hodina, inž. Künzel.
panu dr. Arnoštu Neumannovi, že jest povinen se
všemi svými pacienty jednati vlídně, neohlížeje se
na jejich politické smýšlení ?
V Praze dne 27. ledna 1937.
Wollner,
Illing, Jäkel, inž. Schreiber, dr. Jilly, Fischer,
Nickerl, Knöchel, dr. Köllner, Sogl, E. Köhler,
Sandner, Stangl, Obrlik, Rösler, Klieber, May,
inž. Künzel, Gruber, Knorre, Hollube, inž. Richter,
dr. Eichholz, Birke, inž. Karmasin, dr. Peters,
dr. Zippelius, Hirte, dr. Hodina, inž. Peschka.
771/IX (překlad).
Interpelace
poslance G. Wollnera
ministrovi veřejného zdravotnictví
a tělesné výchovy,
že vedoucí lékař chebské okresní nemocen-
ské pojišťovny dr. Arnošt Neumann nepa-
třičně zachází s nemocnými.
V pondělí dne 30. listopadu 1936 dostal pan Vác-
lav Weigl, tesař v Úšavě č. 57, pošta Staré Sed-
liště, od chebské okresní nemocenské pojišťovny
dopis s vyzváním, aby se dostavil do chebského
ambulatoria tohoto ústavu. Této výzvě vyhověl
dne 2. prosince 1936 a hlásil se u vedoucího lékaře
dr. Neumanna.
Než pan dr. Arnošt Neumann vyšetřil tesaře
Václava Weigla, vytkl mu, že nosí odznak sudet-
skoněmecké strany. Mezi jiným se vyjádřil: "Ne-
smíte se domnívati, že jste v třetí říši, tam si
smíte něco takového dovoliti." Na námitku Václava
Weigla, že odznak sudetskoněmecké strany není
přece zakázán, odpověděl dr. Neumann: "Nebude
to již dlouho trvati."
Pan Weigl se ohradil proti tomuto chování pana
dr.. Neumanna a ústně si stěžoval u ředitele okresní
nemocenské pojišťovny. Ten mu poradil, aby podal
písemnou stížnost představenstvu ústavu. Tuto pí-
semnou stížnost podal pan Weigl dne 2. prosince
1936 chebské okresní nemocenské pojišťovně, ale
do dneška nebyla tato stížnost vyřízena. Jest tedy
nasnadě domněnka, že stížnost sama není vhodný
prostředek, aby se účinně odstranilo vytýkané cho-
vání vedoucího lékaře dr. Neumanna. Naopak
dlužno se domnívati, že při ošetřování nemocných,
kteří jsou mu přiděleni, dáte dělá rozdíly podle po-
litického smýšlení těch, kteří mají býti ošetřeni.
Interpelující táží se tedy pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vytý-
kanou věc?
2. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti, aby
se zabránilo dalšímu zpolitisování chebské okresní
nemocenské pojišťovny?
3. Jest pan ministr ochoten vysvětliti vedoucímu
lékaři chebské okresní nemocenské pojišťovny,
771/X (překlad).
Interpelace
poslance F. Nitsche
ministrovi vnitra
o služebních poklescích četnického stráž-
mistra Hawranka z četnické stanice
v Moravském Berouně.
Dne 25. září 1936 vytiskl tiskařský a naklada-
telský podnik Emila Hykla v Moravském Berouně
pro čabovskou místní skupinu sudetskoněmecké
strany plakáty s pozváním na posvícenský věneček
v Čabové, které plakátovací ústav Schrammův ve-
řejně vyvěsil i v Moravském Berouně jako sou-
sední obci.
Tyto plakáty byly strhány. Bylo zjištěno, že
četnický strážmistr Hawranek od berounské čet-
nické stanice přikázal obecnímu zřízenci beroun-
skému Engelbertu Sponerovi, aby plakáty strhal.
Dále bylo zjištěno, že zmíněný četnický strážmistr,
nemaje příkazu od svého nadřízeného služebního
úřadu (okresního úřadu v Moravském Berouně)
nařídil Engelbertu Sponerovi, aby plakáty strhal.
Plakáty musily býti nově vytištěny, čímž vznikla
značná škoda čabovské místní skupině sudetsko-
německé strany a tiskařskému a nakladatelskému
podniku Emila Hykla v Moravském Berouně. Své-
volné jednání četnického strážmistra Hawranka
roztrpčilo obyvatelstvo tohoto kraje.
Podepsaní táží se tedy pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vytý-
kanou věc?
2. Jest pan ministr ochoten dáti pro vytčenou
věc zahájiti kázeňské řízení proti četnickému
strážmistru Hawrankovi z četnické stanice v Mo-
ravském Berouně?
3. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti, aby
se podobné případy nemohly opakovati?
V Praze dne 26. ledna 1937.
F. Nitsch,
Klieber, Illing, dr. Hodina, Jäkel. dr. Jilly, inž.
Schreiber, Rösler, Obrlik, Fischer, inž. Karmasin,
inž. Künzel, Knorre, inž. Richter, Birke, Nickerl,
dr. Köllner, Knöchel, Sandner, Hirte, May, Sogl,
E. Köhler, inž. Peschka, dr. Zippelius, Hollube,
Gruber.
14
771/XI (překlad).
Interpelace
poslance inž. E. Peschky
ministrovi vnitra a ministrovi průmyslu,
obchodu a živnosti,
že plzeňská obchodní a živnostenská komora
bez důvodu odepřela uděliti komorní vyzna-
menání a že nedodržuje ustanovení
jazykového zákona.
Řemeslnické společenstvo v Kašperských Horách
navrhlo plzeňské obchodní a živnostenské komoře,
aby za 501eté a 451eté mistrovství dala vyzname-
náni dvěma pánům, Viktoru Fuxovi, sedlářskému
mistru v Kašperských Horách, a Kreussovi, klem-
pířskému mistru v Kašperských Horách. Klempíř-
skému mistru Kreussovi bylo vyznamenáni doru-
čeno, ale vyhotoveno jen jednojazyčně, česky.
Poněvadž se v tomto případě obor působnosti
plzeňské obchodní a živnostenské komory vztahuje
na okres, ve kterém podle posledního soupisu lidu
bydli přes 20 % německé menšiny, byla by zmíněná
komora podle ustanoveni jazykového zákona ze
dne 29. února 1920, č. 122 Sb. z. a n., povinna za-
slati klempířskému mistru Kreussovi v Kašper-
ských Horách také německé znění uděleného vy-
znamenaní.
Sedlářskému mistru Fuxovi byla pocta odepřena.
Řemeslnické společenstvo v Kašperských Horách
dotázalo se potom plzeňské obchodní a živnosten-
ské komory po důvodech. Jako odpověď dostalo
tento vyměř:
V Plzni, dne 30. prosince 1936.
Obchodní a živnostenská komora
v Plzni.
Číslo: 20210 Bl/Č.
Věc: Komorní vyznamenání.
Společenstvo řemeslných živností
v Kašperských Horách.
Na Váš dotaz ze dne 21. t. m. číslo 67/36 ozna-
mujeme, že panu Viktoru Fuxovi, sedlářskému
mistru v Kašperských Horách, nebylo lze uděliti
navrhované komorní vyznamenání, poněvadž po-
dle konaného šetření není ke státu loyální, neboť
nejen sám, nýbrž i ostatní členové rodiny příslu-
šeli jako členové k německé národně socialistické
straně dělnické, státem rozpuštěné, jejíž program
byl zřejmě protistátní.
Správní komise
obchodní a živnostenské komory v Plzni:
President:
Podpis nečitelný.
Tajemník:"
Podpis nečitelný.
Toto odůvodnění obsažené ve výměru není prav-
divé a ukazuje, že se šetření prakticky provádí na-
nejvýš vadně. Ani pan Viktor Fux, ani jeho synové
nepatřili nikdy k rozpuštěné německé národně so-
cialistické straně dělnické, nýbrž jak Viktor Fux,
tak i jeho syn byli vždy členy živnostenské strany,
zatím co druzí dva synové byli členy německé na-
cionální strany, která byla v r. 1933 zastavena, ale
v r. 1935 usnesením vlády zase připuštěna. Zmíně-
ný výměr plzeňské obchodní a živnostenské ko-
mory nevyhovuje mimo to ustanovením § 2 jazy-
kového zákona. Uvádí označení úřadu, jednací čís-
lo, věc, datum a označení místa výlučně jednoja-
zyčně česky a nikoliv také německy, ačkoliv se zde
obor působnosti plzeňské obchodní a živnostenské
komory vztahuje na okres, který podle posledního
soupisu lidu má přes 20 % německé menšiny. Tento
způsob vyhotovení musí u německé menšiny v po-
stiženém území buditi dojem, že plzeňská obchodní
a živnostenská komora není povinna dodržovati ja-
zykový zákon.
Interpelující táží se tedy pánů ministrů:
1. Jsou páni ministři ochotni dáti vyšetřiti vy-
týkanou věc?
2. Jsou páni ministři ochotni naříditi, aby plzeň-
ská obchodní a živnostenská komora dodržovala
ustanovení jazykového zákona ?
3. Co hodlá zaříditi pan ministr průmyslu, ob-
chodu a živností, aby sedlářský mistr Viktor Fux
z Kašperských Hor získal své zasloužené vyzna-
menání?
V P r a z e dne 27. ledna 1937.
inž. Peschka,
inž. Schreiber, dr. Jilly, dr. Peters, Jakel, Sandner,
Illing, Rösler, Fischer, inž. Richter, dr. Rosche,
Knorre, Birke, Nickerl, inž. Karmasin, dr. Köllner,
dr. Zippelius, inž. Künzel, Franz Němec, Hollube,
Jobst.
771/XII (překlad).
Interpelace
poslanců Appelta, Beuera a Schenka
ministrovi vnitra,
že kapličky okresní úřad úplně bez důvodů
zakazuje veřejná shromáždění
komunistické strany.
Okresní hejtman kapličky dr. Mareš několikrát
zakázal veřejná shromáždění lidu komunistické
strany v Německém Benešově. Při zákazech se do-
volává toho, že prý se dlužno obávati, že bude po-
rušen veřejný klid a pořádek. Dne 21. ledna bylo
pod č. 2007-4-2-3-B-6 znovu zakázáno řádně ohlá-
šené shromáždění komunistické strany Českoslo-
venska s dovoláním na zákon ze dne 15. listopadu
1867, i. 135 ř. z., s tímto odůvodněním:
"Shromáždění se má konati v 1/2 10. hod. dopo-
ledne, t. j. v době, kdy se konají služby boží, a sou-
časným veřejným shromážděním komunistické
strany mohlo by dojíti k tomu, že by bylo způso-
beno veřejné pohoršení, a snad i porušení veřej-
ného klidu a pořádku,"
15
Odůvodnění, že se shromáždění nesmějí konati
proto, že se ve stejné době úplně odděleně od nich
a na zcela jiném místě koná bohoslužba, jest úplně
protizákonné. A to tím spise, že není důvodu obá-
vati se, že by veřejné shromáždění mohlo porušiti
klid a pořádek v Německém Benešově.Šetřením
na místě samém u četných místních obyvatelů bez
rozdílu politické příslušnosti byl spíše zjištěn
pravý opak. V Německém Benešově nedošlo v po-
sledních letech na žádné schůzi ani k jedinému
případu. Obyvatelstvo není - i podle výpovědí ně-
meckobenešovských místních strážníků - nikterak
zneklidněno shromážděními a o jeho pohoršení ne-
lze mluviti. Proti tomu působí neklid a rozhořčení.,
že v poslední době bylo zakázáno několik shromáž-
dění bez pádného odůvodnění, a obyvatelstvo vidí
v tom ohrožení jeho politických, státoobčanských
základních práv, zvláště shromažďovací svobody,
která jest mu zaručena ústavou československé re-
publiky.
Tážeme se pana ministra:
1. Je-li ochoten naříditi, aby v kaplickém okrese
byla zase obnovena ústavní shromažďovací svoboda
a aby veřejná shromáždění
Komunistické strany
Československa nebyla zakazována s naprosto ne-
závažnými a nezákonitými odůvodněními?
2. Je-li ochoten poučiti okresního hejtmana dr.
Mareše, že zákazy s takovými důvody odporují zá-
konu a ústavě?
V Praze dne 4. února 1937.
Appelt, Beuer, Schenk,
Nepomucký, Hodinová-Spurná, Kosík, Klíma,
Kopřiva, Procházka, Dölling, dr. Clementis, Vallo,
Machačová, Vodička, Zupka, Krosnář, Slánský,
Šverma, Široký, Zápotocký, Kopecký.
771/XIII.
Interpelace
poslance Kopřivy
ministru národní obrany,
že posádkové velitelství v Jindřichově
Hradci zakázalo vojínům účast na zábavě,
pořádané Komunistickou stranou.
Dne 31. ledna 1937 pořádala Komunistická
strana v Československu, místní organisace v Jin-
dřichově Hradci, večírek v restauraci "U Kůrků"
na Pražském předměstí.
Posádkové velitelství v místě dalo-však do roz-
kazu, jenž byl čten vojínům 29. pluku a dělostře-
leckého pluku č. 5 dne 28. ledna 1937, že nesmí
navštíviti tuto zábavu.
Tím byl zábavní podnik značně poškozen a vy-
líčený postup způsobil nevoli u vojínů, kteří se
dostavili před místnost.
Dělníci si ovšem nedají vzíti právo, aby byli ve
styku s vojíny, kteří z jejich řad, vyšli, jsou pře-
svědčeni, že zmíněným jednáním byly poškozeny
základy obrany demokracie a republiky a proto
se tážeme pana ministra národní obrany,
je-li ochoten zakročiti proti orgánům posádko-
vého velitelství v Jindřichově Hradci, které onen
zákaz vydaly, a učiniti opatřeni, aby se podobné
případy neopakovaly.
V P r a z e dne 9. února 1937.
Kopřiva,
B. Köhler, Kosik, Schenk, Vodička, Beuer, Klíma,
Hodinová-Spurná, Široký, Kopecký, Procházka,
Dölling, Vallo, dr. Clementis, Nepomucký, Šverma,
Slánský, Krosnář, Zápotocký, Machačová, Zupka.
771/XIV.
Interpelácia
poslanca dr. V. Clementisa
ministrovi vnútra
pre protizákonný postup vrchného četníc-
kého strážmajstra Pšenčíka vo Veľkých
Uherciach.
Vrchný četnícky strážmajster Pšenčík vo Veľ-
kých Uherciach postupuje voči členom miestnej
komunistickej strany tak, že to vyvolává všeobecné
pohoršeme,
nakoľko si berie za zámienku rôzne
zádrapky, aby mohol prevádzať u členov komuni-
stickej strany domové prehliadky a aby ich
takýmto spôsobom odstrašil od členstva komu-
nistickej straně. Týmto svojim odporom voči čle-
nom komunistickej strany sa ani netaji, nakoľko
dňa 1. V. 1936 prehlásil veřejné v trafike Františka
Gubku (ktorý to môže dosvedčiť), že by najradšej
všetkých tých komunistov poodstreľoval, pri čom
ukazoval na sprievod komunistickej strany, ktorý
šiel vedľa. Tento jeho výrok je známy občianstvu
vo Veľkých Uherciach a už sám o sebe stačí, aby
vyvolal veľké pochybnosti o jeho objektívnom
postupe a o náležitom dodržovaní zákonných
predpisov.
Pýtáme sa preto pána ministra vnútra:
1. či je ochotný nechať výsluchom svedka, Fran-
tiška Gubku zistiť, že vrchný strážmajster Pše-
nička horeuvedený výrok povedal,
2. či je ochotný na tomto základe disciplinárna
proti menovanému zakročiť a postarať sa o to,
aby vrchný strážmajster Pšenička až do vyše-
trenia záležitosti bol zo služby suspendovaný a po
skončení veci podľa zákona potrestaný a odstrá-
nený z Veľkých Uheriec.
V Prahe, dňa 9. februára 1937.
Dr. Clementis,
B. Köhler, Kosik, Schenk, Vodička, Klíma,
Hodinová-Spurná, Kopřiva, Procházka, Dölling,
Široký, Beuer, Kopecký, Vallo, Šverma, Slanský,
Machačová, Nepomucký, Krosnář, Zápotocký,
Zupka.
16
771/XV.
Interpelácia
poslanca dr. V. Clementisa
ministrovi vnútra
pre protizákonný postup pátracích orgánov
pri domových prehliadkach na Slovensku.
Hrdinský boj národov Španielska za demokraciu
a slobodu vyvoláva u pracujúceho ľudu na Sloven-
sku veľké sympatie a nemožno sa preto diviť, že
sa naši mnohí príslušníci pracujúceho ľudu i inte-
ligencie na Slovensku dobrovoľne prihlásili do
demokratickej armády španielskej. Ačkoľvek nieto
zákona, ktorý by zakazoval československým ob-
čanom dobrovoľný vstup do španielskej armády,
preca pátrací orgány na Slovensku, četníctvo a
polícia snažia sa rôznymi opatreniami, ktoré hra-
ničia často so šikanou, vzbudiť presvedčenie, že
takýto dobrovoľný vstup do španielskej armády
je čin nedovolený.
Tak dňa 17. januára 1937 dostavila sa do obce
Veľké Uherce 16 (slovom šestnásť) členná čet-
nícka hliadka, ktorá previedla domovú prehliadku
u Petra Ivanku a zabavila u neho: 2 listové
obálky, 3 výstrižky z novín, 1 adresu na Gašpara
Baláža, 2 pokladnice, 1 prihlášku o podporu, 1 -le-
gitimáciu, 1 brožúrku "Socialismus v SSSR zvíťa-
zil", 1 brožúrku "Sjednotenie pracujúcich proti
fašizmu", 1 brožúrku "Za správne uplatnenie línie
VII. kongresu KI", 3 čísla Odborových rozhľadov,
2 čísla Slovenských Zvestí. Týždeň zabavila táto
hliadka u Jozefa Šremera: 19 obežníkov straníc-
keho vedenia KSČ v Bratislave, 19 obežníkov
Sväzu zeme- a lesných robotníkov, 11 čísiel Slo-
venských Zvestí, 7 listov zo sekretariátu zeme- a
lesných robotníkov, 2 dopisy od dra Clementisa
v súkromných veciach, 2 listy z Francie, 15 hár-
kov čistého papieru, 1 list od Jozefa Grznára,
1 mapu španielska a 2 letáčky. U Marka Laurinca
zabavila táto hliadka 1 leták Sväzu zeme- a les-
ných robotníkov a 2 protestné listiny k nemec-
kému konsulátu proti odsúdeniu Edgara Andrého
na smrť.
Policajné riaditeľstvo v Bratislave previedlo
v januári na byte krajinského poslanca Júliusa
Ďuriša v Bratislave, Dobrovičova 3, domovú pre-
hliadku v dobe, keď menovaný bol v zahraničí.
Skryňa a kufor krajinského poslanca J. Ďuriša
boly zámočníkom otvorené a súkromný kufor me-
novaného, použitý na odnesenie zhabaných pred-
metov, medzi ktorými, nakoľko to mohlo byť zi-
stené - boly redakčné doklady, rodinné foto-
grafie, súkromná korešpondencia, legitimácia
strany a pod. Intervenujúci policajný agenti odo-
preli vydať majiteľke bytu soznam odnesených
vecí. Krajinský poslanec J. Duriš po návratu zo
zahraničia žiadal niekoľkokrát o vydanie zabave-
ných súkromných predmetov - no dodnes sa tak
nestalo.
Dňa 3. februára 1937 previedla košická polícia
domovú prehliadku u tajomníka komunistickej
strany Krämera, ako aj u iných členov komunis-
tickej strany a na sekretariáte komunistickej
strany, pri čom všade boly zabavené legálne vy-
dané a predávané brožúrky a u viacerých členské
legitimácie komunistickej strany.
Pýtame sa preto pána ministra vnútra:
1. Či je ochotný dôrazne upozorniť četníctvo a
políciu na Slovensku, že trestné zákony u nás
platné pripúšťajú domové prehliadky len v tom
prípade, keď je niekdo dôvodne podozrelý z trest-
ného činu a že domové prehliadky, ktoré majú
slúžiť šikanám a zastrašovaniu, sú porušením naj-
základnejších demokratických a ústavou zaruče-
ných práv?
2. Či je pán minister vnútra ochotný upraviť
pátracie orgány na Slovensku a dať im poučenie,
že nie sú oprávnené pri domových prehliadkach
zabavovať súkromné doklady a legitimácie komu-
nistickej strany?
3. Či je pán minister ochotný vyšetriť tuná uve-
dené prípady a postarať sa o potrestanie tých
pátracích orgánov, ktoré zabavovaním súkrom-
ných dokladov zrejme prekročily svoju úradnú
právomoc ?
4. Či je pán minister vnútra ochotný urobiť
také opatrenia, aby sa v budúcnosti podobné prí-
pady neopakovaly?
V Prahe, dňa 9. februára 1937.
Dr. Clementis,
Klíma, Široký, Kosik, Schenk, Vodička, Hodinová-
Spurná, Kopřiva, Procházka, Dölling, B. Köhler,
Beuer, Kopecký, Vallo, Nepomucký, Šverma, Slan-
ský, Krosnář, Zápotocký, Machačová, Zupka.
771/XVI.
Interpelácia
poslanca dr. V. Clementisa
ministrovi vnútra
pre protizákonný postup četníckej stanice
v Tekovských šarluhách a okresného úradu
v Želiezovciach.
Dňa 11. decembra 1936 zasadala v dome Jána
Čermáka v Málaši členská schôdzka odborovej
organizácie zemerobotníkov. Tohoto zasedania
zúčastnili sa členovia, ako aj tí robotníci, ktorí sa
za členov prihlásili a boli do organizácie prijatí
a členské príspevky na mieste zaplatili. Na zase-
danie dostavila sa však četnícka hliadka zo sta-
nice v Tekovských Šarluhách, ktorá schôdzku roz-
pustila a účastníkov schôdze nocou zaviedla do
úradovni miestneho veľkostatkára, kde boli vypo-
čúvaní a tiež od pokladníka miestnej skupiny
Ľudovíta Kotrusza sobrala četnícka hliadka obnos
174.90 Kč, vybraný na členských príspevkoch.
Na tomto základe okresný úrad v Želiezovciach
pod č. j. 1461/1936 priest. vydal trestné rozkazy
na 30 korún pokuty, resp. 2 dni uzamknutia proti
1T
týmto robotníkom: Jonáš Salinka, Ľudovít Hor-
vat, Jozef Mičík, Ľudovít Kmeť, Štefan Kmeť,
Ján Česár, Ján Mrázik, Ondrej Salinka, Alexander
Révay, Ondrej Horvát, Ľudovít Mičík, Ľudovít
Herda, Alexander Štefanec, Ľudovít Štefanec, Jo-
zef Salinka, Ján Hruška, Jozef Dávid, Ľudovít Le-
hocký, Ján Jokuš, Ján Benko, Ondrej Benko a
Alexander Bočák, všetko obyvatelia v Málaši a
proti Alexandrovi Majorovi, tajomníkovi v Levi-
ciach,
Na základe odvolania, resp. námietok tuná me-
novaných, snížil okresný úrad tresty horemenova-
ných na 10 Kč pokuty, alebo 1 deň uzamknutia
u Štefana Majora a Ľudovíta Kotrusza na 40 Kč
pokuty, alebo 4 dni uzamknutia. Všetci odsúdení
podali proti rozsudku odvolanie.
Protizákonne četníctvom zhabaný obnos Kč
174'90 dodnes nebol vrátený.
Pýtame sa preto pána ministra vnútra:
1. či je ochotný postarať sa o to, aby trestné po-
kračovanie proti menovaným robotníkom bolo za-
stavené ?
2. či je ochotný postarať sa o to, aby okamžite
bol vrátený robotníkom zabavený obnos Kč 174.90 ?
3. či je ochotný postarať sa, aby y budúcnosti
četníctvo na Slovensku takýmto hrubým spôsobom
neporušovalo spolkové právo a či je ochotný, zakro-
čiť proti četnictvu, ktoré takto chce znemožňovať
koaličnú slobodu robotníctva v záujme vykorisťu-
júcich veľkostatkárov?
V Prahe, dňa 9. februára 1937.
Dr. Clementis,
Nepomucký, B. Köhler, Kosik, Schenk, Vodička,
Dölling, Procházka, Kopřiva, Hodinová-Spurná,
Klíma, Beuer, Krosnář, Šverma, Slanský, Kupecký,
Vallo, Machačová, Široký, Zápotocký, Zupka.
Původní znění ad 771/II.
Interpellation
des Abgeordneten Ing. Franz Karmasin
an die Regierung und den Minister-
präsidenten der Čechoslovakischen
Republik
wegen schwerer Mängel des Volkszählungs-
verfahrens im Hultschiner Gebiet.
Das statistische Staatsamt untersteht direkt
dem Ministerpräsidenten; die Regierung verant-
wortet daher unmittelbar die Tätigkeit dieses
Amtes.
Bei der letzten Volkszählung haben sich im Hult-
schiner Gebiet im Zuge des Zählungsverfahrens
und bei der durch das statistische Staatsamt er-
folgten Verarbeitung der Ergebnisse der Volks-
zählung schwere Fehler ereignet. Bis heute wur-
den die an diesen Vorkommnissen Schuldigen noch
nicht ermittelt
Volkszählungsergebnisse haben nur dann einen
Wert, wenn die festgestellten Daten nicht nur for-
mell richtig, sondern innerlich wahr sind. Dieses
Ziel anzustreben, muß die Aufgabe aller an der
Volkszählung beteiligten Organe, als auch des
statistischen Staatsamtes, das die Ergebnisse der
Volkszählung verarbeitet, sein. Die Regierung hat
ein Interesse daran, daß die von den Volksvertre-
tern bei Ausübung der politischen Kontrolle ge-
rügten Mängel des Volkszählungsverfahrens aus
Gründen des Staatsinteresses überprüft und die
Ergebnisse dieser Prüfung dem Hause bekannt-
gegeben werden.
Insbesondere die Angaben über die Nationalität
müssen gehörig und genau nach der Wahrheit fest-
gestellt werden und es darf auf niemanden ein
Druck ausgeübt werden.
Ihre Nationalität (völkische Zugehörigkeit) tra-
gen mündige Personen selbst in den Zählbogen
ein. Hat der Kommissär Ursache, an der Richtig-
keit der Angabe der Nationalität (völkische Zu-
gehörigkeit) im Zählbogen zu zweifeln, so hat er
die in Betracht kommende Person einzuvernehmen;
füllt der Kommissär selbst den Zählbogen aus, so
hat er die gezählten Personen ebenfalls nach der
Nationalität unmittelbar zu befragen.
Die Eintragung der Nationalität im Zählbogen
darf von dem Kommissär nur mit Zustimmung der
gezählten Personen geändert werden. Jede solche
Berechtigung muß zum Zeichen der Zustimmung
von der Partei mit ihrer Unterschrift in der An-
merkungsrubrik bestätigt werden. Beharrt die ge-
zählte Person auf der Eintragung der Nationalität
(völkischen Zugehörigkeit), die der Kommissär
nicht für richtig hält, oder weigert sie sich, durch
ihre Unterschrift die Zustimmung zur Berichti-
gung dieser Eintragung zu bestätigen, so hat der
Kommissär die Angelegenheit der vorgesetzten po-
litischen Behörde zur Entscheidung vorzulegen,
welche die betreffende Person vernimmt und ohne
Verzug entscheidet.
Trotz genauer Vorschriften hat sich folgendes
ereignet:
Zahlreiche im Hultschiner Gebiet wohnhafte Per-
sonen haben sich bei der Volkszählung zur deut-
schen Nationalität (völkischen Zugehörigkeit) be-
kannt und diese Nationalität in den Zahlbogen ein-
getragen, beziehungsweise vom Zählkommissär
eintragen lassen. Als dann diese Personen später
beim statistischen Staatsamte anfragten, welcher
Nationalität (völkische Zugehörigkeit) sie bei der
Volkszählung zugezählt wurden, hat ihnen das sta-
tistische Staatsamt in den meisten Fällen mitge-
teilt, daß sie keineswegs so, wie sie angegeben
hatten, der deutschen Nationalität (völkische Zu-
gehörigkeit), sondern im Gegensatz und im Wi-
derspruch zu ihren Angaben der "mährischen Na-
tionalität" zugezählt worden waren.
Auf die Gefahr hin, weitschweifig zu werden,
müssen die Interpellanten einige typische Fälle
anführen, um der Regierung und dem statistischen
Staatsamt die konkrete Überprüfung dieser An-
gaben der betroffenen Personen zu ermöglichen.
Es handelt sich hier nicht um Einzelfälle, sondern
um typische Erscheinungen, durch die die Wahr-
heit und Reinheit der Volkszählung erheblich ge-
fährdet wird und die daher im Staatsinteresse
dringend aufgeklärt werden müssen,