14
3. Jest pan ministr školství a národní osvěty
ochoten učiniti opatření, aby při posuzování uči-
telských osob jemu podřízených rozhodovala vý-
lučně kvalifikace, nikoliv však stranická legiti-
mace?
4. Co hodlá učiniti pan ministr spravedlnosti,
aby se vyšetřování proti Seewarthovi a společní-
kům provedlo se vší přísností a aby všechny
vinníky a účastníky postihl spravedlivý trest bez
zřetele na hodnost, postavení a stranickou pří-
slušnost?
5. Jest pan ministr spravedlnosti ochoten dáti
zahájiti kázeňské řízeni proti všem úředním orgá-
nům, které prý rovněž pomáhaly k zastření zlo-
činu?
V Praze dne 18. ledna 1937.
inž. Karmasin,
dr. Rosche, Stangl, Jobst, Obrlik, Knorre, Fischer,
Knöchel, inž. Richter, Hollube, Franz Němec,
dr. Eichbolz, Klieber, May, Jäkel, dr. Kelner,
dr. Peters, Wollner, Illing, Sandner, Gruber.
769/XVII (překlad).
Interpelace
poslance inž. W. Richtra
ministrovi vnitra,
že úředníci četnické stanice v Petrovicích
v okrese chabařovlckém hrubě porušili
trestní soudní řád.
Dne 13. října 1936 provedli úřednici četnickč
stanice za přítomnosti úředníků chabařovického
státního policejního úřadu u členů sudetsko-
německé strany, předseda Konrád
Erlenlein, a to
u Josefa Schonbacha, zámečníka v Petrovicích
č. 499, Richarda Baila, drogisty v Petrovicích č.
498 a Antonína Schonbacha, kontoristy v Petro-
vicích č. 223, domovní prohlídky. Domovní pro-
hlídky provedli:
1. u Josefa Schonbacha četnický strážmistr
Čefelin a 1 státní policista,
2. u Antonína Schonbacha četnický strážmistr
Čefelin. četnický strážmistr Mrásek a 2 státní
policisti.
3. u Richarda Baila četnický strážmistr Mrá-
sek a 1 státní policista.
Proti jasným ustanovením §§ 140, 142 a 143
tr. s. ř. o domovních prohlídkách a zabaveních
provedly se ve ve třech uvedených případech
domovní prohlídky bez předchozího výslechu po-
stiženého, soudcovský rozkaz nebyl předložen ani
hned ani do 24 hodin, při domovní prohlídce nebyl
zapisovatel a nebyli soudní svědkové. Dále se
o provedené domovní prohlídce nesepsal zápis, a
nevyhotovil se seznam věcí zabavených u pana
Josefa Schonbacha, zámečníka v Petrovicich č.
499. Domovní prohlídkou postiženému Richardu
Bailovi, drogistovi v Petrovicích č. 498 a Antoní-
nu Schonbachovi, kontoristovi v Petrovicich č.
223, nebylo dáno potvrzení, že domovní prohlídka
nemela výsledku.
Vymyká se vědomosti interpelujících, zdali
úředníci provádějící domovní prohlídku jednali
neznajíce zákonitých ustanoveni a svých služeb-
ních předpisů nebo nedbajíce jich. Dlužno však
konstatovati, že se takovým jednáním hluboce
otřásá důvěrou obyvatelstva jak k úřadům vše-
obecně tak i k jejich orgánům.
Tážeme se tedy pana ministra vnitra:
1. Ví pan ministr o vytýkané věci?
2. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkanou věc?
3. Jest pan ministr ochoten působiti, aby úřed-
níci četnictva a státních policejních úřadů znali a
dodržovali zákony a své služební předpisy?
4. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti, aby
se podobné případy již nemohly opakovati?
V Praze dne 19. ledna 1937.
ing. Richter,
Hollube, Knöchel, Fischer, Knorre, dr. Zippelius,
Sandner, inž. Karmasin,
inž. Lischka, dr. Kellner,
Jobst, dr. Rosche, Kundt, Gruber, Jäkel, Stangl,
inž. Künzel, Illing, Klieber, May, dr. Eichholz.
769/XVIII (překlad).
Interpelace
poslance inž. A. Lischky
ministrovi spravedlnosti,
že litoměřické stání zastupitelství neprá-
vem všeobecně obvinilo sudetskoněmec-
kou stranu, předseda Konrád Henleln.
V obžalovacím spise litoměřického státního
zastupitelství ze dne 10. prosince 1936, č. St
4374/36/3 ke Tk XII 2004/36 jest v odstavci 'Odů-
vodnění* obsažen mezi jinými tento odstavec:
»2e obviněný i subjektivně jednal v tomto
smyslu, je zřejmo již z toho, že jest místním ve-
doucím sudetskoněmecké strany, kterážto politic-
ká strana často projevila své rozhodně nikoliv
přátelské stanovisko k československému státu.*
16
Tento odstavec obsahuje nejen nesprávné
všeobecné obviněni největší politické strany v Če-
skoslovenské republice, nýbrž i směšování politi-
ky a soudnictví.
Interpelujicí táží se tedy pana ministra spra-
vedlnosti:
1. Jest pan ministr ochoten dáti si obstarati
tento spis a prozkoumati vytýkanou věc?
2. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti ká-
zeňské řízení proti úředníkovi litoměřického stát-
ního zastupitelství, který sepsal zmíněnou obža-
lobu, a proti odpovědnému správci litoměřického
státního zastupitelství, který osobně odpovídá za
vytýkanou formulaci, poněvadž není přípustno
všeobecně obviňovati největší stranu ve státě?
V Praze dne 19. ledna 1937.
inž. Lischka,
Hollube, Knöchel, Fischer, Knorre, dr. Rosche,
Kundt, Sandner, inž. Künzel, May,
inž. Richter,
dr. Eichholz, Klieber, Franz Němec, inž. Peschka,
dr. Zippelius, Wollner, dr. Jilly, Illing, Gruber,
Axmann.
Českém Těšíně. I proti tomu se postavily místní
peněžní ústavy a jejich svazy. Vláda teprve ne-
dávno prokázala vládním nařízením číslo 303/1936
Sb. z. a n., že zřizování nových peněžních ústa-
vů nepovažuje za žádoucí.
Tážeme se tedy s tohoto místa pana ministra
financí a pana ministra vnitra:
1. Vydalo ministerstvo vnitra skutečně výše
zmíněné pokyny a proč to učinilo?
2. Aby se nám vysvětlilo, pomýšlí - li se na
změnu zákona?
3. Jsou oba páni ministři ochotni poskytnouti
záruky, že případná změna zákona o zřizování
poboček peněžních ústavů nebude provedena ve
prospěch jen některých určitých peněžních ústa-
vů ?
V Praze dne 18. ledna 1937.
Hollube,
Frank, Knöchel, Fischer, May, Knorre, Kundt,
dr. Kellner, Wollner, dr.
Jilly, dr. Peters, dr. Ro-
sche, Gruber, Franz Němec, Jobst, Illing, Stangl,
dr. Zippelius, inž. Richter, Klieber, Sandner.
769/XIX (překlad).
Interpelace
poslance F. Hollubeho
ministrovi vnitra
a ministrovi financí
o zákonu o zřizování poboček peněžních
ústavů.
Podle vládního nařízení č. 44/1933. 261/1934
a 303/1936 Sb. z. a n. jest možno zřizovati pe-
něžní ústavy jen s povolením vlády nebo mini-
sterské rady, která se dříve dotáže poradního
sboru ve věcech peněžnictví. Jak jsme se dově-
děli z určitých pramenů, dalo ministerstvo vnitra
okresním úřadům pokyny, aby provedly šetření
o stavu úspor v místních peněžních ústavech. Zá-
roveň se má konstatovati, zda jest místní potře-
ba nebo přejí - li si místní kruhy zřizování nových
peněžních ústavů. Příčinou této akce ministerstva
vnitra jest, že pražská »Česká spořitelna« chce
zříditi pobočky ve městech Liberci, Chebu a Te-
plicích-Šanově. V žádném z těchto míst nelze
mluviti o místní potřebě nebo o přání místních
kruhů. Místní pokladny a jejich svazy zaslaly již
ministerstvu vnitra, ministerstvu financí a porad-
nímu sboru ve věcech peněžnictví podání, ve kte-
rých se energicky staví proti zřízení nových po-
boček.
Rovněž olomoucký Pozemkový ústav hodlá
zříditi pobočky ve městech Frýdku, Místku a
769/XX (překlad).
Interpelace
poslance B. Fischera
ministru vnitra,
že dr Orlíček z Bruntálu svévolně ome-
zil ústavně zaručenou shromažďovací
svobodu při shromáždění, které se kona-
lo dne 24. října 1936 v Bruntále.
V poslední době stává se stále častěji, že se
svévolnými, ani zákonem neodůvodněnými, ani
chováním postižených nezpůsobenými rozhodnu-
tími úředníků politického úřadu, kteří jako vládní
zástupci jsou na veřejných schůzích, velmi citel-
ně omezuje ústavně zaručená shromažďovací
svoboda.
Tak oznamují voliči interpelujícím:
»Bruntálským okresním úřadem řádně povo-
lené shromáždění bylo zahájeno dne 24. října
1936, ve 20 hod. 35 min. v síni bruntálského hos-
tince »Manthiel«. Jako vládní zástupce byl pří-
tomen pan dr Orlíček z Bruntálu. Když řečník,
pan poslanec K. H. Frank, mluvil asi 15 minut,
vládní zástupce dr. Orlíček rozpustil shromáždění,
poněvadž jeden z účastníků schůze zvolal »fuj«,
aniž svolavatelům shromáždění bylo dříve ozná-
meno, že pan dr. Orlíček pokládá takové výkřiky
za důvod k rozpuštění.
16
Síň byla vyklizena v klidu a pořádku, ačko-
liv účastnici schůze byli velice rozčileni tímto
jednáním.
Na dotaz pana poslance K. H. Franka, proč
pan dr. Orlíček rozpustil shromáždění, odpověděl:
»Nemohu snésti výkřiky »fuj«.
Jest to nepochybně svévolné omezování ú-
stavně zaručené shromažďovací svobody, když se
veřejná schůze rozpouští proto, že přítomný vlád-
ní zástupce nemůže snésti, že některý z účastníků
schůze zvolal »fuj«. Osobní pocity úředních do-
zorčích orgánů nesměji míti vliv na úřední roz-
hodování jakéhokoliv druhu, zvláště tehdy niko-
liv, když z událostí nevznikly žádné zákonem o-
důvodněné skutkové podstaty, které poskytuji
podnět k úřednímu zakročení.
Tážeme se tedy pana ministra vnitra:
1. Ví pan ministr o vytýkané věci?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby se
úředníkům politických úřadů vysvětlil rozsah je-
jich úředních povinností jako vládních zástupců
na veřejných shromážděních?
3. Jest pan ministr ochoten se postarati, aby
se již nikdy neopakovaly podobné události, kte-
ré musí u obyvatelstva podkopati důvěru v ne-
stranné úřednictvo?
V Praze dne 18. ledna 1937.
Fischer,
Hollube, inž. Richter, Knöchel, dr. Rosche, dr.
Zippelius, Kundt, Illing, Gruber, Jäkel, Jobst,
dr. Kellner,
inž. Lischka, Sandner, inž. Klinzel, dr.
Eichholz, Obrlik, Stangl, May, Knorre, Klieber.
769/XXI (preklad).
Interpelácia
poslanca dr. Holotu
ministrovi financií
o berných exekúciách vedených proti
gazdom, ktorí sú podrobení zemedelské-
mu vyrovnávaciemu pokračovaniu.
Vydaním nariadenia o zemedelskom vyrovna-
ní chcela vláda prispeť pomocou zadĺženým gaz-
dom. O zavedení zemedelského vyrovnávacieho
pokračovania dostávajú berné úrady od súdov
zprávy a tedy prejavovaným intenciám vlády od-
povedalo by, aby berné úrady za vyrovnávacie-
ho pokračovania nevypisovaly proti gazdom draž-
by na movitosti. Túto intenciu vlády neberie v
úvahu berný úrad v Dunajskej Strede a vypisu-
je dražby na movitosti gazdov podrobených ze-
medelskému vyrovnávaciemu pokračovaniu. Na
nemovitosti nemôže vypísať dražbu, keďže dra-
žebné pokračovanie vedené na nemovitosti musí
na žiadosť vyrovnávacieho komisára zastaviť.
Odpredajom movitostí, medzi ktorými je ve-
ľakrát i príslušenstvo nemovitosti, je ohrozovaný
úspech celého vyrovnávacieho pokračovania; od-
predajú-li sa movitosti za bagatel, je tým
gazda zničený a ani erár nemá z toho žiadneho
osohu.
Tážeme sa tedy pána ministra financií :
Či ste ochotný dát bernému úradu v Dunaj-
skej Strede pokyny, aby on ihned zastavil draž-
by movitostí, vedené proti gazdom podrobeným
zemedelskérnu vyrovnávaciemu pokračovaniu?
V Prahe dňa 25. januára 1937.
Dr. Holota,
A. Nitsch, Franz Němec, Szentiványi, dr. Sziillö,
Jäkel, Jobst, dr. Zippellus, Fischer, inž. Kiinzel,
Gruber, dr. Porubszky, dr. Korláth, Jaross, Petrá-
šek, Esterházy, dr.
Rosche, Obrlík, Stangl, Illing,
Wollner.
769 XXII (preklad).
Interpelácia
poslanca dr. Korlátha
vláde
o nepovoľovaní zemedelských vyrovnaní
statkárom maďarskej národnosti.
Vlád. nariadenie o zemedelskom vyrovnáva-
com pokračovaní predpisuje v § 5, že presahuje-li
výmera nemovitostí zemedelského závodu 250 ha,
môže dlžník požiadat o zahájenie zemedelského
vyrovnávacieho pokračovania iba so svolením
vlády. Vláda vydala toto svoje nariadenie na zá-
klade zmocňovacieho zákona bez vypočutia Ná-
rodného shrqmaždema, a my hneď po jeho vy-
daní vytýkali sme práve to ustanovenie, ktoré
učinilo závislým od vôle vlády, či osoba gazdu-
júca na výmere 250 ha väčšej môže žiadať o
zavedenie zemedelského vyrovnávacieho pokra-
čovania a či nie, a dali sme vopred výraz na-
šim obavám, že vláda bude jednotlivé žiadosti
vybavovať s hľadiska politiky národnej.
Naše predpoklady boly opodstatnené, lebo
dosiaľ sú nám známe iba prípady, kde vláda stat-
károm maďarskej národnosti odoprela dať svole-
nie, potrebné k zahájeniu oného pokračovania, na-
proti tomu nie sú nám známe prípady, kde by
zahájenie pokračovania bola povolila, a tak zrej-
me sa tu naskytuje predpoklad, že svolenie bolo
odopreté iba preto, že išlo o statkára národnosti
maďarskej.
17
Tento náš predpoklad je podložený tiež chý-
rom roztrúseným medzi obecenstvom, že vraj mi-
nisterská rada usniesla sa na zvláštnom rzhod-
nutí čo do povolovania zemedelských vyrovná-
vacích pokračovaní zemedelcom nečeskosloven-
skej národnosti, a to v tom smysle, že statkárom
patriacim k národnostným menšinám nebudú dá-
vané povolenia k zahájeniu zemedelských vyrov-
návacích pokračovaní a že nabudúce bude treba
všemožne zabrániť tomu, aby osoba maďarskej
národnosti mohla získať pôdy z dražby alebo
parcelácie.
Lze chápať, že tento chýr vzbudil pochopiteľ-
ný nekľud v kruhoch príslušníkov maďarskej
menšiny a že vôbec nenapomáha vzniku usmie-
renia medzi národami, hlásaného takmer denne
vládou.
Na základe uvedeného tážeme sa vlády:
1. Či vie vláda o tom, že žiadateľom maďar-
skej" národnosti dôsledne sa odopiera svolenie,
potrebné k zahájeniu zemedelského vyrovnáva-
cieho pokračovania?
2. či je vláda ochotná podať zprávu, koľko
zemedelcov maďarskej národnosti podalo takéto
žiadosti vláde a koľko takýmto žiadostiam bolo
vyhovené?
8. či je ochotná učiniť prejav, zdá sa mini-
sterská rada usniesla na rozhodnutí, ktorým má
byť nabudúce zabránené, aby Maďari mohli získať
nemovitosti z dražieb a parcelácií, a je-li to prav-
da, z akej príčiny bolo toto rozhodnutie usne-
sené?
4. či hodlá vláda bez odkladu revokovať
svoje rozhodnutie tohoto či podobného smyslu
alebo ducha?
V Prahe dňa 25. januára 1937.
Dr. Korláth,
Szentiványi,Esterházy, inž. Künzel, Obrlik, Jobst,
Franz Němec, Wollner, dr. Zippelius, Gruber,
Jäkel, dr. Szüllö, A. Nitsch, dr. Holota, Jaross,
dr. Porubszky, Petrášek, Stangl, Hline, llling,
dr. Rosené.
769/XXIII (překlad).
Interpelácia
poslanca dr. Holota
ministrovi financií
o vyhláškach temných exekúcii, vykoná-
vaných v obvode berného úradu
v Šamorýne.
Poslanci maďarskej menšiny už niekoľkoráz
sa vyslovili o exekučnej praxi niektorých ber-
ných úradov, ktorá sa protiví inštrukciám mini-
sterstva financií, keďže účelom berných exekúcií
nemôže v konečných výsledkoch byť ničenie ber-
ných podmetov a ich trestanie zbytočnými útra-
tami, lež berné úrady musia sa snažiť, aby s čo
najmenšími útratami zabezpečily dane pre erár.
V nasledujúcom musíme sa zmieniť o krivde no-
vého druhu.
Berný úrad v Šamorýne, ako to vychádza na
javo z týdeníka »Somorja és Vidéke«, vyhlasuje
každú dražbu movitosti v menovanom týdeníku
a pod týmto titulom počíta 80 Kč v prospech listu
a na vrub dlžníka; došlo i k prípadu, že exekvo-
vaný obnos bol menší, než koľko stála vyhláška.
Uverejňovanie berných dražebných vyhlášok
v týždeníkoch na účet dlžníka je nezákonná,
keďže uverejňovanie dražebných oznamov movi-
tosti v novinách bolo zrušené už exekučnou no-
velou z r. 1928, a .nikde nevidíme, že by súdy ale-
bo berné úrady uverejňovaly vyhlášky dražieb
movitosti v novinách, iba v Šamorýne sa tak deje.
Tážeme sa pána ministra financií:
1. Či viete o tom, že berný úrad v Šamorýne
uverejňuje každú dražbu v týdeníku »Somorja és
Vidéke« na útraty dlžníka?
2. Či ste ochotný túto vec vyšetriť a bernému
úradu v Šamorýne uložiť, aby túto nestrpiteľnú
prax ihneď zastavil?
3. Či hodláte pohnať čo najprísnejšie k odpo-
vednosti a bude-li treba, disciplinárnym trestom
stíhať osobu, ktorá túto nezákonnú prax zaviedla?
V Prahe, dňa 25. januára 1937.
Dr. Holota,
Jaross, Szentiványi, dr.Korláth, dr .Szüllö, Jäkel,
Inž. Künzel, dr. Zippelius, Jobst, dr. Rosche, Obrlik,
Franz Němec, Wollner, Fischer, Gruber, Stangl,
dr. Porubszky, A. Nitsch, Esterházy, Petrášek,
Illing.
769/XXIV (překlad).
Interpelácia
poslanca Jarossa
vláde
o nariadení krajinského úradu na Sloven-
sku č. 68.000/36 prez. ktorým sa opravuje
dovoz tlačových produktov z Maďarska.
Maďarská menšina od čias prevratu má stály
ponos, že kultúrne styky s Maďarskom sú všeli-
jakými umelými zásahy hatené, ač k usmiereniu
národov nemôže dojsť dokiaľ, kým nebude
od-
18
stranená hraničná závora, ktorá zabraňuje tu-
najšej maďarskej menšine odoberať tlačové pro-
dukty z Maďarska.
Krajinský úrad na Slovensku v dohode s mi-
nisterstvom vnútra dal v r. 1932 povolenie k do-
vozu niektorých periodických listov z Maďarska
a zároveň upravil dovoz novín a kníh z Maďar-
ska. Nariadenie krajinského úradu na Slovensku
č. 1/5000 prez., ktoré sa na túto vec vzťahuje,
povolilo, aby ktokoľvek mohol akúkoľvek knihu
v jednom exemplári doviezť z Maďarska pre svoju
vlastnú potrebu.
Slyšíme - li takmer týždenne prejavy pána
predsedu vlády a iných štátnikov, že krivdy ma-
ďarskej menšiny budú sa zmenšovať, dôvodne
sme čakali, že práve zmienené nariadenia krajin-
ského úradu na Slovensku budú pozmenené v tom
smysle, že dovozu kníh a časopisov nebudú sa
klásť vôbec žiadne prekážky a že vláda sverí
sudom zisťovať, či dovoz nejakého tlačiva z Ma-
ďarska vyčerpáva skutkovú podstatu trestného
činu, a či nie.
Pán krajinský prezident na Slovensku však
na miesto toho vydal v tejto veci nariadenie z de-
cembra 1936, č. 68.000 prez., ktoré nielen že ne-
usnadňuje dovoz tlačív z Maďarska, ale ho ešte
podstatne zťažuje.
Zmienené nariadenie ponechalo v platnosti
ustanovenie, dľa ktorého tlačové produkty (perio-
dické a iné publikácie) z Maďarska sú vo vše-
obecnosti vypovedané z územia krajiny Sloven-
skej a Podkarpatoruskej, a môžu byť dovážané
z nich len tie, ktorých dovoz je zvlášte povolený.
Toto opatrenie odporuje tlačovým zákonom z r.
1933 a 1934, v ktorých je vyslovené, že iba mi-
nisterstvo vnútra po dohode s ministerstvom vecí
zahraničných môže vypovedať cudzie politické
listy z územia republiky, a i to iba najvyššie na
dva roky. Tieto zákony nečinia rozdiel medzi
Slovenskom a inými časťami republiky a nepo-
skytujú pánu krajinskému prezidentovi na Slo-
vensku žiadne vynimečné právo a tedy nezá-
konná je tá časť nariadenia, dľa ktorej možno
noviny z Maďarska dovážať iba na základe
zvláštneho povolenia, lebo zákon predpisuje pra-
vý opak toho, menovite, že každý časopis môže
byť dovezený, iba ten nie, ktorý je rozhodnutím
ministerstva vnútra vypovedený (ako sme už po-
dotkli: najvyššie na dobu dvoch rokov).
Podľa nového nariadenia krajinského prezi-
denta pri colnom vybavovaní sa zisťuje, či má
cestujúci časopis z Maďarska, ktorého dovoz nie
je povolený, alebo knihu, ktorá je zhabaná alebo
je vylúčená z poštovej dopravy. Takýto tlačový
produkt colný úradník cestujúcemu odobere a
urobí na cestujúceho oznámenie u okresného
úradu alebo četníctva.
Podľa nariadenia, ktoré platilo dosial, mohol
každý cestujúci doviezť akýkoľvek časopis alebo
knihu v jednom exemplári pre svoju vlastnú po-
trebu, a i keď niekto mal niekoľko exemplárov,
nebolo o prestupkovom pokračovaní ani reči. Po-
jatím tohoto predpisu stalo sa celé toto dlhé na-
riadenie vlastne zbytočným, lebo bolo by posta-
čovalo nariadiť, že na územie Slovenska možno
doviezť iba maďarskú knihu, ktorej dovoz povolí
policajné riaditeľstvo, ako najvyššie fórum lite-
rárne. Bolo tedy škoda hodiť na papier, že z aké-
hokoľvek tlačového produktu možno doviezť je-
den exemplár ako ručné zavadzadlo, jestliže po-
tom cestujúceho, ktorý nariadeniu dôveroval a
vzal so sebou na cestu jeden exmplár časopisu
alebo knihy, oznámia u okresného úradu a zavedú
proti nemu prestupkové pokračovanie.
Je neudržiteľnou novotou nariadenia, že sa
colnému úradu dáva právo, aby mohol vylučovať
z dopravy tlačové produkty dochádzajúce listovou
poštou z Maďarska, keď sa mu vidí, že sa tohoto
práva zneužíva. Sotva nájdeme kultúrny štát, kde
by bolo colnému úradu dávané takéto právo cen-
zúry.
Nemožným opatrením je i to, dľa ktorého tla-
čové produkty z Maďarska možno doviezť iba
prostredníctvom a v ceste policajného riaditeľ-
stva v Bratislave a že dovoz tlačových produktov
povoľuje policajné riaditeľstvo, tedy politický
úrad. O zabaviteľnosti a dovoze tlačových pro-
duktov môžu rozhodovať v demokratických štá-
toch iba súdy a nie politické úrady, toto usta-
novenie bolo by tedy treba bez odkladu zrušiť
a vysloviť, že dovoz akýchkoľvek tlačových pro-
duktov je voľný dotiaľ, kým ten ktorý tlačový
produkt nebol pre svoj protizákonný obsah zha-
baný súdom na návrh štátneho zastupiteľstva.
Na základe uvedeného možno konštatovať, že
nariadenie krajinského prezidenta č. 68.000 prez.
1936 zabraňuje usmiereniu štátov a národov, za-
braňuje výmene duchovných statkov a mimo toho
obsahuje tiež predpisy odporujúce zákonu, a preto
sa tážeme vlády:
1. Či vláda vie o nariadení krajinského pre-
zidenta na Slovensku č. 68.000 prez. 1936?
2. Či je ochotná zakročiť, aby krajinský pre-
zident na Slovensku odvolal toto svoje protizá-
konné nariadenie?
3. Či hodlá vláda poučiť úrady prvej stolice,
že len tie periodické a iné tlačové produkty ne-
slobodno z Maďarska doviezť na Slovensko a
Podkarpatskú Rus, ktoré boly podľa tlačového
zákona z r. 1933 ministerstvom vnútra vypove-
dené z územia štátu?
4. Či hodlá vláda vydať inštrukcie, že kto-
koľvek bez prekážky môže doviezť pre svoju
vlastnú potrebu jeden exemplár akéhokoľvek tla-
čového produktu?
5. Či je vláda ochotná dať pokyny úradom
nižšej stolice, že v území štátu môže byť voľne
kolportovaný každý tlačový produkt z Maďarska,
ktorý nebol právoplatne zhabaný?
6. Či hodlá zbaviť policajné riaditeľstvo
v Bratislave funkcie, že len s jeho predbežným
svolením môže byť dovezený tlačový produkt
z Maďarska?
19
7. Či hodlá bez odkladu zastaviť prestupkové
pokračovania, ktoré boly proti zákonu zavedené
na základe nariadenia krajinského prezidenta na
Slovensku č. 68.000 prez. 1936?
V Prahe dňa 25. januára 1937.
Jaross,
Szentlványl, Esterházy, inž. Kiinzel, Wollner,
Jäkel, dr. Rosené, Obrlík, Jobst, Fischer, Petrá-
šek, dr. Szüllö, A. Nitsch, dr. Holota, dr. Porubszky,
dr. Korlátn, Gruber, Illing, dr. Zippelius, Stangl,
Franz Nemec.
769/XXV.
Interpelácia
poslanca Štefana Suroviaka
ministrovi železnic
vo veci nespravodlivého rozdelenia via-
nočnej remunerácie zamestnancom štát-
nych železníc.
Ministerstvo štátnych železnic dňa 19. de-
cembra 1936 vydalo výnos číslo 67.881-pers/2-
36, podľa ktorého mali
dostať tí zamestnanci, kto-
rí si odmenu zasluhujú za svoju ťažkú a svedo-
mitú službu, vianočnú remuneráciu.
Už tým samotným faktom, že ministerstvo
železnic tento výnos vydalo bez rokovania o ňom
v Ústrednom výbore dôverníkov - a tak sa
vlastne so zástupcami zamestnanectva o spôsobe
rozdelenia vianočnej remunerácie nedohodlo -
spôsobilo v kruhoch zamestnaneckých veľké po-
búrenie, keďže už predom sa dalo očakávať, že
vianočná remunerácia nebude spravodlivo rozde-
lená a že ju dostanú hlavne takí, ktorí si ju vô-
bez nezaslúžili, alebo si ju nezaslúžili tak ako tí,
ktorých obišli pri rozdelovaní len preto, lebo títo
nemali možnosť spolurozhodovať pri rozdelovaní.
Konkrétne na pr. u dopravného úradu na
Vrútkach dostalo vianočnú remuneráciu 18 úrad-
níkov takto : 8 po 100 Kč, 3 po 120 Kč, 1
150 Kč, 4 po 300 Kč, 1 350 Kč, a 1 (ten, kto-
rý to najmenej potreboval) 400 Kč. Z ostat-
ných zamestnancov dostali 20 po 20 Kč, 15 po
30 Kč, 5 po 50 Kč, 2 po 70 Kč, 14 po 80 Kč a
1 90 Kč. U komerčnej služby dostali remu-
neráciu len piati a u posunovacej služby sa roz-
delila vianočná remunerácia až krikľavo nespra-
vodlivo.
U dopravného úradu v Nitre dostal vianoč-
nú remuneráciu jeden pom.
zamestnanec, ktorý
do služby chodí opitý, je notorickým alkoholikom
a stojí pod disciplinárnym vyšetrovaním, len pre-
to, lebo je
Čech, zakiaľ svedomití a oddaní za-
mestnanci boli obídení.
U dopravného úradu v Topolčanoch dostal
prednosta d. ú. 400 Kč a ostatní zamestnanci len
omrvinky. Takisto mám v rukách mnohé sťažnosti
zamestnancov od viacerých služobných miest na
nespravodlivé rozdelenie vianočnej remunerácie.
Medzi železničným personálom na celom Slo-
vensku je veľké pobúrenie nad nedemokratickým
pokračovaním ministerstva železníc, ktoré jedine
zapríčinilo, že spravodlivosti a demokratickému
zachodeniu s dnes už i tak ubiedeným zamest-
nanectvom dostalo sa takéto zaucho.
Spravodlivé zamestnanectvo nechápe, prečo
nemohli dostať vianočnú remuneráciu takí za-
mestnanci - otcovia 6 dietok -, ktorí ráno o 5.
hod. idú do služby a večer neskoro sa z nej
unavení vracajú, za mesačných 400 Kč vtedy,
keď dostali vianočnú remuneráciu úradníci so
4-5000 Kč mesačnými platmi.
Spravodlivé zamestnanectvo nechápe to, že
len vtedy sú dobrí i tí
"nižší, nezasluhujúci" za-
mestnanci, keď je treba upisovať pôžičku na o-
branu štátu, zakiaľ ten štát, na ktorého obranu
oni zo svojich mizerných mesačných 500 Kč
platov upísali 500korunové pôžičky, odmeňuje via-
nočnými remuneráciami zamestnancov takých,
ktorí to najmenej zasluhujú.
A napokon slovenskí železničiari nechápu,
prečo kompetentní činitelia pri rozdelovaní via-
nočnej remunerácie zasa mimoriadne favorizovali
zamestnancov -
Čechov na škodu Slovákov.
V záujme pokoja medzi železničiarskym za-
mestnanectvom a tak vlastne v záujme pokojnej
a bezpečnej služby na našich železniciach, pýtam
sa pána ministra železníc:
1. či vie o tomto krajne nespravedlivom pre-
vedení výnosu ministerstva železníc čís. 67.881-
pers/2-36 zo dňa 19. decembra 1936 kompetent-
nými činiteľmi?
2. či je ochotný nariadiť, aby sa jednotlivé
nespravodlivé prípady podrobne a prísne vyšetri-
ly a vinníci potrestali? A konečne
3. či je ochotný urobiť také opatrenia, aby
sa v budúcnosti spravodlivosť neobchádzala?
V Prahe, dňa 26. januára 1937.
Suroviak,
Čavojský. Danihel, Dembovský, Drobný, Florek,
Kendra, Turček. Haščik. Onderčo, Sivak, Sidor,
dr. Pružinský, Longa, Hlinka, Slušný, dr. Sokol,
dr. Tiso, dr. Wolf, Šalát, Rázus.