8
Jedna třetina z celkovej tejto výměry po-
zemku bude předaná osobám určeným dle míst-
ního dojednání ze dne 5. listopadu 1935 v Bra-
tislavě podepsaným ředitelem velkostatku Top-
percerem z jedné strany a Martinem Tomešem
a ing. Blochlem ze druhé strany, za cenu o 1.000
Kč nižší než je cena v odstavci III. této dohody
uvedena.
Dalších 100 k. j. bude prodáno za cenu o
500.- Kč nižší než jsou ceny dle odstavca III.
stanovené osobám, určeným rovněž ve zmiene-
ném místním dojednání. Odpredejem těchto 100
k. j. dostává se náhrady kupcom za to, že jim
nebyla schválena kupní smluva na les Vadagos.«
Na podklade tejto dohody bol vydaný vý-
měr Krajinského úřadu.
K tomuto musím ešte dodať, že dr. Palovič
vymohol premenu lesnej kultury v.-statkárovi
Fussmannoyi za honorár per kj. 500.- Kč na vý-
mere 300 kj. Ďalej dr. Weissovi v Dolnom Ohaji.
Eszterházymu v Čeklisi a teraz najnovšie vymáhá
v Bojničkách, tiež nie za menší honorár.
Vysoké pravotárske honoráre na jednej stra-
ně podlamujú dôveru verejnej mienky v poctivosť
úradov a stranícke výhody odoberajú širokej
pospolitosti vieru v spravedlivost najvyšších stat-
ných funkcionárov na min. zemědělstva.
Pýtáme sa pána ministra:
1. Či má vedomosť o tomto spôsobe povo-
ľovania premien lesných kultur?
2. a či má vedomosť o straníckom odpre-
dávaní pôdy drobným uchádzačom z takto získa-
ných
plôch?
3. Či je ochotný zaviesť čo najprísnejšie vy-
šetrovanie, aby sa zistilo, kto bral neprípustné
odmeny z honoráru dr. Paloviča, ktorý zaopatro-
vanie premien lesných kultur prevádza už temer
po živnostensky, čo je dôkazom, že okrem vplyv-
ných politických intervencií nemalú rolu hrajú tu
i peniaze a toto na konci musí zaplatit chudobný
slovenský rolník?
4. Čo mieni pán minister urobiť, aby drobní
uchádzači ornú pôdu získanu z povolenia min. ze-
mědělstva za jednaké kúpnopredajné podmienky
mohli si odkúpiť, lebo i min. zemědělstva, ako
statný úrad, nie je len pre príslušníkov agr. stra-
ny, ale pre každého občana tohto státu?
V Prahe, dňa 25. januára 1937.
Turček,
Čavojský, Drobný, Florek, Longa, Suroviak, dr.
Tiso, Sivák, Rázus, dr. Sokol, Sidor, Onderčo,
Haščik, Dembovský, Danihel, Hlinka, Kendra,
dr. Pružinský, Slušný, Salát, dr. Wolf.
769/VII.
Interpelácia
poslancov dr. Pružinského, Danihela,
Turčeka a Longu
ministrovi vnútra
vo veci zaobchádzania kontrólnych orgá-
nov ministerstva vnútra na Slovensku.
Kontrolné orgány ministerstva vnútra vo via-
cerých mestách Slovenska pri kontrolnych pre-
hliadkach uplatňujú názor, že cena vajec má byť
v zime taká istá ako v lete. Totiž, že rolnické
ženy majú predávať v zime vajcia po 50 halie-
roch ako v lete a stavajú sa proti požadovanej
cene, ktorá činí v zime 70 halierov za kus.
Nesprávnosť tohto názoru je celkom zrejmá,
lebo výrobné náklady vajec sú v zime vyššie ako
v lete. V lete sa hydina pasie, v zime sa musí
držať na teplom mieste a kŕmiť krmivom, ktoré
by roľník mohol aj ináč speňažiť. Poznamenává-
me ešte, že v danom prípade ide o článok, ktorý
donášajú na trh výhradné maloroľníci, poťažne
ich ženy.
Pýtáme sa preto p. ministra vnútra:
1. či pozná opísaný postup svojich orgánov?
2. či mieni v tejto veci niečo podniknúť a
čo?
V Prahe, dňa 27. januára 1937.
Dr. Pružinský, Danihel, Turček, Longa,
Čavojský, Drobný, Dembovský, Haščík, Suroviak,
Florek, dr. Tiso, Rázus, dr. Sokol, Sidor, Sivák,
Onderčo, Kendra, Hlinka, Slušný, Salát, dr. Wolf.
769/VIII (překlad).
Interpelace
poslance R. Sandnera
ministrovi vnitra
o zastaralém výnosu o praporech.
Interpelující dostali od voličů tento dopis:
Upozorňujeme na zastaralý výnos minister-
stva vnitra:
V roku 1919 byl vydán výnos zemským
a okresním úřadům, podle něhož se mají
9
zakazovati nepřátelské barvy černo-žlutá,
červeno-bílo-červená a černo-bílo-červená, za-
tím co lze povolovati barvy černo-červeno-
žlutou (zlatou), neužívá-li se jich vyzývavě.
Tento výnos byl asi po 6 letech rozšířen, a to
potud, že se mají zakazovati tyto barvy - lho-
stejno, v jakém sestavení jsou seskupeny -, na
př. černá žerď praporu, zlatá špička praporu,
černá barva praporu, upevněná na žerdi zlatými
hřeby,
bíle pole praporu, červená písmena, černé
třásně.
Ještě 18 let po založení státu musejí referenti
přesně dodržovati tento výnos.
Nedávno se zase stalo, že pražský zemský
úřad musil odmítnouti žádost, poněvadž na čepici
patřící ke stejnokroji černý štítek, bílá páska ve-
dle tohoto štítku a úzký červený proužek k ní
se připojující dávaly seskupení barev státu ne-
bezpečných, ačkoliv oba zmíněné proužky s mo-
drou čepicí znamenají státní barvy. Bílý proužek
musil zmizeti.
Jak směšný jest tento výnos, ukazuje povo-
lení olympijské vlajky: Na bílém poli pět kruhů
v barvách černé, žluté, červené, modré, zelené,
zde byla nebezpečná sestavení černo-žluté, černo-
bílo-červené a přece nebylo lze vysloviti zákaz,
ačli se zakazující nechtěl kompromitovati před
celým světem.
Tak bylo u záchranného sboru, patřícího k ně-
meckému hasičskému svazu ve Smržovce.
Barvy černo-červeno-zlatá nebo žlutá se nosí
vyzývavě, když na př. česká menšina, skládající
se z jednoho učitele, několika železničářů nebo
listonošů, prohlásí okresnímu úřadu, že cítí, že ji
tyto barvy dráždí.
V r. 1920 chtěli dobrovolní (němečtí) hasiči
v Ervěnicích dne 10. června odhaliti prapor, který
byl vyzdoben takto: žerď černá, špička mosazná,
jedno pole praporu oranžově-žluté, druhé oran-
žově-červené, prapor zlatý...
Poněvadž špička a žerď byly černo-žluté,
žerď a praporové hřeby rovněž černo-žluté, byly
prohlášeny za nebezpečné státu a černá praporo-
vá žerď se musila přebarviti na hnědo; neboť
bílá praporová žerď byla by dávala ještě mno-
hem nebezpečnější seskupení barev, totiž černo-
bílo-červenou.
Tážeme se pana ministra:
Je-li ochoten tento úplně zastaralý výnos
zbaviti účinnosti?
V Praze dne 7. ledna 1937.
Sandner,
G. Böhm, Jäkel, Axmann, Gruber, May, Wollner,
inž. Künzel, Obrlik, dr. Zippelius, Franz Němec,
Fischer, Jobst, dr. Kellner,
inž. Lischka, dr. Peters,
Illing, dr. Hodina, dr. Rosené, Stangl, inž. Peschka,
Klieber.
769/IX (překlad).
Interpelace
poslanců G. Wollnera, E. Kundta, K.
Franka, dr. G. Peterse, G. Ktiebera, G.
Böhma, J. Illinga, inž. F. Schreibera a
P. Nickerla
vládě,
že nebyla učiněna opatření k podpoře
vývozu.
Přes četné návrhy a zakročení příslušných
organisací průmyslu, podnikatelů a zaměstnanců
neučinila vláda do dneška nic, aby provedla no-
vou úpravu refundace daně z obratu, jakož i
všech obchodových daní, která by odpovídala
zájmům vývozců. Formální úprava je tak spleti-
tá, že je naléhavě nutno ji zjednodušiti. Vývozce
musí míti již napřed zajištěný právní nárok na
tyto požadavky v určité, pevné výši a povolení
refundace nesmí záviseti na svobodném uvážení
nějakého úředníka. Konečného vyřízení očekávají
také všechna jiná opatření, která na podporu vý-
vozu vládě oznámila zastupitelstva zájemců k to-
mu povolaná, a která obsažena jsou v četných
pamětních spisech a byla dodána všem příslušným
vládním místům a o nichž se debatovalo při čet-
ných podnětech. Jest jisto, že i po devalvaci če-
skoslovenské měny nutno k podpoře vývozu uči-
niti další naléhavá opatření, a že se zvláště musí
co nejdříve vyříditi otázka refundace obchodních
daní. To uznal vedle jiných rozhodujících činitelů
i pan předseda vlády, když se ustavoval investiční
výbor. Jistě nelze pochybovati, že i zaujímá-li
se nejloyálnější stanovisko k devalvaci, nelze
uznati, že by byla přímým pomocným opatřením
pro naše nouzová území. Obnovení existence
obyvatelstva, lidi důstojné, v pohraničních úze-
mích tohoto státu, která obývají sudetští Němci,
vyžaduje energických opatření k podpoře vývozu.
Tážeme se tedy členů vlády:
1. Jsou členové vlády ochotni co nejdříve se
zabývati touto věci a jsou ochotni pečovati, aby
v nejkratší době byla vyřízena všechna opatření,
sloužící k podpoře vývozu, hlavně průmyslu v po-
hraničních územích?
2. Jaká opatření v duchu této interpelace byla
dosud provedena ?
3. Na jaká opatření se v nejbližší době po-
mýšlí?
V Praze dne 18. ledna 1937.
Wollner, Kundt, Frank, dr. Peters, Klieber,
G. Böhm, Illing, inž. Schreiber, Nickerl,
Obrlik, dr. Hodina, inž. Künzel, Jobst, dr. Zippelius,
inž. Lischka, Sandner, dr. Kellner, Gruber, Knorre,
Fischer, Knöchel, inž. Richter, Holube, dr. Eich-
holz, May, Axmann, dr. Rosche, Jäkel.
10
769/X (překlad).
Interpelace
poslance J. Röslera
ministrovi vnitra
o přehmatu úředníka Pokorného od frýd-
lantského státního policejného úřadu.
interpelující dostali od voličů tento zápis:
Frýdlantská místní skupina sudetskoněmecké
strany uspořádala dne 19. prosince 1936 ve frýd-
lantské střelnici valnou hromadu. Síň byla vy-
zdobena podle předpisů vlajkového zákona. Státní
vlajka, která byla zřejmé vetší než všechny
ostatní prapory, byla na nejdůstojnějším místě a
to uprostřed, po stranách obklopena prapory su-
detskoněmecké strany. V levém rohu síně byl
prapor mésta Frýdlantu, v pravém prapor místní
skupiny sudetskoněmecké strany.
Přítomný vládní zástupce Pokorný vytkl tuto
výzdobu prapory:
1. poněvadž nebyla hlášena,
2. nařídil, aby byl sňat městský prapor a
prapor sudetskonemecké strany.
Proti tomuto opatření podávám stížnost.
inž. Fritsch, Frýdlant v č.,
Wallensteinova třída 5.
Svědkové:
Rudolf Erben, Frýdlant 660,
Heřman Erben, Frýdlant, Bibersteinova úl.
517,
František Würfel, Frýdlant, Schillerova úl.
280.
Svolavatelé shromáždění splnili všechny zá-
konité požadavky, které byly nutný, aby se shro-
máždění mohlo konati.
Státní vlajka byla umí-
stěna proti jiným praporům způsobem a rozsahem
přiměřeně důstojným symbolu Československé
republiky. Výzdoba shromažďovací místnosti způ-
sobem vypsaným ve výše uvedeném zápisu plně
souhlasí s ustanoveními § 7 odst. 4, zákona ze dne
21. října 1936, č. 269 Sb. z. a n.
Důvody pro sejmutí městského praporu a pra-
poru sudetskoněmecké strany na podnět pří-
tomného vládního zástupce Pokorného nejsou zá-
konem ospravedlněny a způsobilo to pochopitelně
rozčilení u přítomných účastníků.
Interpelující táží se tedy pana ministra vnitra:
1. Co ví pan ministr o vytýkané věci?
2. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti,
aby zabránil, by úředníci státních policejních úřa-
dů nečinili opět podobná rozhodnutí zákonem ne-
odůvodněná?
V Praze dne 19. ledna 1937.
Rösler,
Hollube, inž. Richter, Fischer, Knorra, Wollner,
inž. Peschka, dr. Kellner, Franz Němec, Illing,
dr. Peters, Obrlík, dr. Rosené, Kundt, dr. Zippelius,
Jobst, Stangl, Sandner, Klieber, May. dr. Eichholz,
Knöchel. Jäkel.
769/XI (překlad).
Interpelace
poslance inž. F. Karmasina
ministrovi vnitra
o vadném úřadování notáře Kašpara Gézy
Duby ve Slovenském Pravnu.
Interpelujíclm zaslali voliči tento zápis:
Včera, tedy dne 29. prosince 1936, šel jsem
k panu notáři Kašparu Gézu Dubovi ve Sloven-
ském Pravnu, abych si od něho vyžádal vysvěd-
čení nemajetnosti, určená pro pracovní úřad. Bylo
to v 1/23. odpoledne, ale on nebyl v kanceláři,
nýbrž v Lichnerově hostinci. Tam seděl se dvě-
ma muži a pil kořalku. Potom šel se mnou,
Pavlem Lichnerem a mými dvěma průvodci Ja-
nem Paleschem č. 50 a Janem Lichnerem č. 9 do
kanceláře a tam nám vydal vysvědčení nemajet-
nosti pro 11 dělníků. Ačkoliv mu bylo všechno
správně diktováno, napsal to přece jinak, buď nás
chtěl tím poškoditi nebo byl opilý.
Tak na př. uvedl u Pavla Palesche č. 50, že
jeho rodiče mají 5 jiter pole, zatím co mají jen
asi 3 jitra. Totéž platí i o jeho bratru Janu Pa-
leschovi č. 43, kde rovněž majetek jeho rodičů
byl uveden 5 jitry místo 3. U sestry Anny Pale-
schové napsal proti tomu dokonce, že rodiče mají
7 jiter. Rodiče Marie Girhartové č. 53 mají jen
3 jitra, proti tomu uvádí notář Duba 6 jiter. Ro-
diče Anny Simonidesové, roz. Lichnerové, č. 33
mají jen 3 jitra a nikoliv 4 jitra.
Dal si od Jana Lichnera napřed vyplatiti pe-
níze za vysvědčení nemajetnosti
a to za práci
2 Kč a na kolek 1 Kč. Kolky mu byly dány, na
poplatek nevydal žádného potvrzení.
Často se stává, že notář Duba v úředních ho-
dinách jest v hostinci a opilý.
Svědek:
Ondřej Kaltwasser, v. r.
Hadviga.
Přečti jsem a potvrzuji, že viešno souhlasí
s pravdou.
Pavel Lichner, v. r..
Hadviga.
11
Interpelující táži se pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkanou věc?
2. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti ká-
zeňské řízení proti notáři Kašparu Gézovi Dubovi
ze Slovenského Pravna pro vytýkanou věc?
V Praze dne 19. ledna 1937.
inž. Karmasin,
dr. Eichholz, inž. Richter, Fischer, Kundt, Wollner,
inž. Lischka, dr. Zippelius, Obrlik, dr. Rosche,
Jäkel, dr. Peters, Stangl Gruber, dr. Hodina, Illing,
inž. Künzel, Knorre, Klieber, May, Hollube,
Knöchel.
769/XII (překlad).
Interpelace
poslance F. Nitsche
ministrovi vnitra,
že dr. Orlíček z Bruntálu svévolně ome-
zil ústavně zaručenou shromažďovati
svobodu na schůzi, která se konala dne
28. listopadu 1936 v Bruntále.
Interpelující dostali od voličů tento zápis:
Schůze pana dr. Gustava Jonaka dne 28. li-
stopadu 1936, 20 hodin, vládní zástupce dr. Orlí-
ček z Bruntálu.
Udává se do zápisu, že vládní zástupce pan
dr. Orlíček z Bruntálu na zmíněné schůzi nedo-
volil panu poslanci a krajskému vedoucímu F.
Nitschovi a okresnímu vedoucímu Františku Gritz-
nerovi, aby byli přítomni u stolu pro řečníky na
jevišti. Důvodu tohoto jednáni neuvedl. Když po-
slanec Nitsch ve svých vývodech počal mluviti
o rozpočtu, zakázal mu vládní zástupce pojed-
návati o této věci. Potlesk atd. nebyl dovolen.«
Rozhodnutí vládního zástupce, pana dr. Orli-
čka z Bruntálu, neodůvodněné ani zákonem ani
chováním účastníků schůze jest schopno znemož-
niti svolavateli veřejné schůze, aby konal svou
povinnost, totiž pečoval o řádný průběh veřejné
schůze.
Stanou-li se na veřejné schůzi nějaké přího-
dy, mají, jak známo, největší vliv na obnovení
klidu osoby, které pro svou
osobní vážnost a pro
úřad, jejž zaujímají, jsou všeobecně známy jako
vedoucí. To souhlasí jak u posl. F. Nitsche tak
i u p. Gritznera. Aby mohly svolavatele schůze
podporovati v jeho úřadě jako vedoucího schůzi,
jest nutno, aby příslušné osoby seděly na místě
všeobecně viditelném, tedy nejlépe u řečnického
stolu, aby se v daném případě mohly ihned účin-
ně dorozuměti.
Naprosto nelze pochopiti, že se zakazuje zá-
stupci lidem zvolenému mluviti o rozpočtu, ne-
bol přece každý státní občan musí míti právo
vysloviti se kriticky o finančním hospodaření stá-
tu, které umožňuje svými daněmi.
Interpelující táží se tedy pana ministra vni-
tra :
1. Ví pan ministr o vytýkané věci ?
2. Jaká opatření bodla pan ministr učiniti,
aby byla v plném rozsahu zachována shromaž-
ďovaci svoboda státním občanům ústavně zaru-
čená?
V Praze dne 19. ledna 1937.
Franz Nitsch,
Knöchel, Klieber, Fischer, inž. Künzel, dr. Rosche,
inž. Lischka, dr. Jilly, Sandner, Jobst, dr. Kellner,
Stangl, Illing, Wollner, Wagner, Knorre, May,
dr. Peters, inž. Peschka, inž. Richter, dr. Hodina.
769/XIII (překlad).
Interpelace
poslance Franze Němce
ministrovi vnitra,
že úřednici přísečnické četnické stanice
několikrát bez důvodu odepřeli vydati po-
hraniční průkazy československým stát-
ním občanům německé národnosti.
Interpelující použili již několikrát příležitosti,
aby upozornili pana ministra, že se bez důvodu
odpírají pohraniční průkazy československým
státním občanům německé národnosti (ethnické
a jazykové příslušnosti), ale dosud to nebylo
účinně napraveno.
Interpelující dostali od voličů tuto zprávu:
Dne 25. listopadu 1936 šel jsem na přiseč-
nickou četnickou stanici, abych si dal vystaviti
pohraniční průkaz. Na otázku četnického nadpo-
ručíka
Touška, nač průkaz potřebuji, řekl jsem,
že bych mohl v Německu dostati práci. K tomu
přišel četnický vrchní strážmistr Kalousek a řekl
v přítomnosti velitele četnické stanice, nadporu-
číka Touška, že prý v Německu jest práce jen
pro členy sudetskoněmecké strany a tázal se mne,
jsem-li členem sudetskoněmecké strany. Nadpo-
ručík Toušek pravil:
"To jest také takový uni-
formovaný člen, který byl v Měděnci". Na to
odpověděl vrchní strážmistr Šimek:
"To je jed-
12
no, každý může smýšleti jak chce, ale musíte mi
přinésti lístek od sudetskoněmecké strany, že jste
členem a že za hranicemi dostanete práci." Kaž-
dý prý již přinesl takový lístek a potom bych
mohl dostati pohraniční průkaz zítra, dne 26. listo-
padu 1936.
Za správnost údajů: Arnošt Fischer.«
Ohromná nouze v pohraničním území nutí o-
byvatelstvo, aby si hledalo práci i mimo státní
území. Jak známo, docházejí na státním území
Německé říše zaměstnání i osoby, které nepatří
k sudetskoněmecké straně, nebo bychom snad
měli míti za to, že na př. Anny Ondra nebo Lí-
da Baarová byly členy sudetskoněmecké strany?
Jako v četných jiných případech, není ani
ve výše vylíčeném případě důvodu pro odepře-
ní pohraničního průkazu hledajícímu práci Arnoš-
tu Fischerovi z Přísečnice, kterýžto důvod by
byl interpelujícím zřejmý.
Interpelujíci táží se tedy pana ministra vni-
tra :
1. Ví pan ministr o nesčetných případech
neodůvodněného odepření pohraničních průkazů
československým státním občanům německé ná-
rodnosti (ethnické a jazykové příslušnosti)?
2. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti,
aby se již nemohlo státi, že by se zlomyslně od-
píraly pohraniční průkazy československým stát-
ním občanům německé národnosti ?
V Praze dne 19. ledna 1937.
Poněvadž poštovní úřad jistě zřejmě ví, že
navrhovatelé sudetskoněmecké strany jsou Něm-
ci a že se oznámení vztahuje na opavský soudní
okres, ve kterém podle posledního soupisu lidu
bydlí přes 20% Němců, porušuje spis tohoto poš-
tovního úřadu § 2 jazykového zákona.
Tážeme se pana ministra pošt a telegrafů:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkanou věc?
2. Hodlá pan ministr poskytnouti záruky, že
se podobné porušování jazykového zákona u o-
pavského poštovního úřadu již nebude opako-
vati ?
3. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti ká-
zeňské řízení proti provinilým úředníkům, kteří
zřejmě vědomě doručili sudetskoněmecké straně
jednojazyčně české spisy a mimo to zkomolili její
jméno na »Sudetenpartei«?
V Praze dne 19. ledna 1937.
Knorre,
Obrlik, llling, Fischer, dr. Peters, Jäkel, dr. Jilly,
inž. Kiinzel, dr. Rosené, dr. Zippelius, dr. Kellner,
Stangl, Sandner, Nickerl, Gruber, Wollner, Franz
Němec, inž. Karmasin, inž. Peschka, Jobst,
Wagner.
Franz Němec,
Obrlik, Illing, May, Stangl, Jobst, Wollner, F.
Nitsch, dr. Rosené, Wagner, Gruber, dr. Jilly, dr.
Peters, inž Kiinzel, dr. Kellner, Jäkel, dr. Zippelius,
Fischer, Kundt, Sandner, inž. Lischka.
769/XIV (překlad).
Interpelace
poslance R. Knorreho
ministrovi pošt a telegrafů,
že poštovní úřad I (hlavní pošta) v Opavě
porušil jazykový zákon.
Opavský poštovní úřad I (hlavní pošta) za-
slal na úplně chybně označenou adresu
"Sudeten-
partei v Opava" oznámení o nedoručitelnosti pod
č. 1319 s poštovním razítkem ze dne 31. prosin-
ce 1936-12/51. Toto oznámení jest sepsáno vý-
lučně česky. I vyzvání, aby se spis do 7 dnů
vrátil poštovnímu úřadu, jest sepsáno jen česky.
769/XV (překlad).
Interpelace
poslance G. Obrlika
ministrovi vnitra,
že se výlučně česky označují zařízení
protiletecké obrany.
Protiletecká obrana jest určena pro veškeré
obyvatelstvo. Má především chrániti ženy a děti
před hrůzami války vedené leteckými putnami a
otravnými plyny bez rozdílu, jsou-li ohrožení čes-
koslovenští státní občané Němci nebo Čechy.
Přes to užívá okresní úřad v Plané pro označo-
vání protiletecké obrany i ve výměrech dvouja-
zyčně vyhotovených, zvláště ve výměru ze dne
8. července 1936, č. 21716/1936 úplně české zkrat-
ky »CPO«.
V plánském soudním okrese bydli přes 95%,
tedy rozhodně přes 20% československých stát-
ních občanů německé národnosti (ethnické a já-
15
zykové příslušnosti). Jest tedy jasno, že i zkratky
označující zařízení protiletecké obrany, se mu-
sejí uváděti nejen v českém, nýbrž i v německém
jazyce.
Přes to pražský zemský úřad jako odvolací
úřad nevyhověl stížnosti Rudolfa Köppnera z Pla-
né č. 49/I výměrem ze dne 25. listopadu 1936, č.
461/6 ai 36, odd. I a hájil prazvláštní právní mí-
nění, že užívání všeobecně zavedené a tedy ne-
přeložitelné technické zkratky »CPO« ani v ně-
meckém znění nějakého vyřízení neporušuje ja-
zykových předpisů.
Ujme - li se toto zvláštní mínění plánského o-
kresního úřadu a pražského zemského úřadu, do-
žijeme se toho, že se všechna česká úřední
označení budou v německém textu označovati
prostě českými počátečnými písmeny.
Dožili jsme se několikrát toho, že páni od-
borní ministři odpovídajíce na interpelace bez vý-
hrady přejímají rozhodnutí druhé stolice. V této
potvrzovací praksi spočívá nebezpečí; neboť
když nejvyšší správní soud zruší - byť i teprve
po dvou nebo třech letech - taková chybná roz-
hodnutí, musejí odpovědi na interpelace, které
odporují rozhodnutím nejvyššího správního sou-
du, způsobiti ztrátu vážnosti pánů odborných mi-
nistrů. Ve vytýkaném případě je to zřejmá pro-
tizákonnost, neboť rozhodně byl porušen § 2 ja-
zykového zákona a články 15 a 18 jazykového
nařízení č. 17/1926 Sb. z. a n. - Jest úřední po-
vinností pana ministra vnitra, aby k této interpe-
laci zaujal stanovisko právnickými důvody a své
právní mínění odůvodnil v odpovědi na interpe-
laci zákonem, nařízením a rozhodnutím i nejvyšší-
ho správního soudu.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkanou věc?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby se
již nikdy v německém vyhotovení výměrů neuží-
valo jednojazyčných českých zkratek?
3. Jest pan ministr ochoten pečovati, aby se
zvláště v oboru protiletecké ochrany úzkostlivě
přesně dodržovala jazyková práva, poněvadž ně-
mecké obyvatelstvo má právní nárok, aby mu
bylo vyhlášeno nejen hlavní znění rozhodnutí,
nýbrž i zkratky v německém jazyce a rozhod-
ně nikoliv ve formě nesrozumitelných zkratek?
V Praze dne 19. ledna 1937.
Obrlík,
Jäkel, Birke, inž. Lischka, Inž. Peschka, dr. Ro-
sche, dr. Zippelilus, Nickerl, Fischer, Hollube, dr.
Peters, Gruber, Kundt, Illing, inž. Künzel, Jobst,
Sandner, dr. Hodina, Axmann, dr. Kellner,
Wollner.
769/XVI (překlad).
Interpelace
poslance inž. F. Karmasina
ministrovi spravedlnosti
a ministrovi školství a národní osvěty
o podloudnické aféře profesora Josefa
Marie Seewartha z Bratislavy.
V lednu byl v Bratislavě zatčen profesor ve
výslužbě Josef Maria Seewarth. Jako důvod bylo
uvedeno, že byl náčelníkem široko rozvětvené
podloudnické tlupy, která měla odbočky ve všech
zemích a podloudně dopravovala milionové hod-
noty ve valutách a cenných papírech přes roz-
ličné hranice. V souvislosti s tímto zatčením při-
nesla většina domácích časopisů a mnoho zahra-
ničních časopisů již druhého dne obšírné zprávy
o minulosti zatčeného. Uváděly mezi jiným:
1. že prof. Seewarth udával nevinné lidi, čle-
ny svého učitelského sboru a tak je na delší dobu
připravoval o chléb. (Jeho udání se potom uká-
zala neudržitelná),
2. že zavinil neodůvoděné úřední rozpuštění
bratislavského německého okresního vzdělávacího
výboru.
3. že se v bratislavské lidové vysoké škole,
kterou vedl, konaly hlavně pornografické před-
nášky,
4. že když byl ředitelem městské německé
obchodní školy, bylo tam ošklivé protekční ho-
spodářství, což jest zřejmo hlavně z toho. že jeho
dcera, ačkoliv neměla žádné kvalifikace, byla tam
ustanovena učitelkou. Kázeňská vyšetřování, na-
vržená v těchto věcech, nebyla nikdy provedena.
Z toho, že časopisy již den po zatčení měly
tak obšírný materiál o Seewarthovi. vyplývá, že
tyto věci byly jistě známy nejširším vrstvám.
Zdá
se, že jen nadřízený školní úřad neměl o nich
ani tušení, nýbrž ponechal ho ve službě.
Po velmi konkrétních časopiseckých údajích
v prvních dnech po zatčení líčí úřední místa a
poloúřední časopisy Seewarthovy poklesky jako
nepříliš veliké. Je nasnadě domněnka, že úřady
hodlají ututlati zločiny nebo poklesky profesora
Seewartha.
Povolujeme si tedy se tázati:
1. Jest pan ministr školství a národní osvěty
ochoten nám vysvětliti, jak těžce obviněný muž
mohl tak dlouho bez překážek a mimo to ještě na
vedoucím místě působiti ve školské službě?
2. Jest pan ministr školství a národní osvěty
ochoten zjistiti úředníky, kteří to zavinili a za-
hájiti proti nim kázeňské vyšetřování?