8
3. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti ká-
zeňské řízení proti tomu, kdož zavinil ztrátu do-
pisu, a zprostiti ho jeho úřadu?
V Praze dne 5. ledna 1937.
Stangl,
Sandner, dr. Eichholz, Gruber, Wollner, inž. Kün-
zel, May. dr. Zippelius, Obrlík, Hollube, Jobst,
Illing, inž. Peschka, Fischer, inž. Lischka, Birke,
dr. Peters, inž. Karmasin, Franz Němec, Axmann,
dr. Rosche, Kundt
766/XII (překlad).
Interpelace
poslance R. Axmanna
ministrovi železnic,
že v motorovém vlaku na trati z Hanušo-
vic do Starého Města jsou výlučné české
nápisy.
Motorový vlak jezdící na trati z Hanušovic
do Starého Města má jen české nápisy, ačkoliv
obstarává dopravu v uzemí, ve kterém skoro
veškeré obyvatelstvo lest německé národnosti.
V tomto motorovém vlaku jsou výlučné v českém
jazyku vyvěšeny tyto nápisy:
1. Vstup na plošinu za jízdy jest zakázán.
2. Mluviti s řidičem za jízdy jest zakázáno.
3. Neotvírejte, dokud vlak nezastaví! Nebez-
pečí úrazů.
4. Nekuřáci.
5. Nenahýbejte se z oken.
Těmito nápisy se porušuje jazykový zákon ze
dne 39. února 1926, č. 122 Sb. z. a n" podle § 129
ústavní listiny, jímž se stanoví zásady jazykového
práva v republice Československé.
Paragraf 2, odst. 7 tohoto zákona výslovně
předpisuje.:
»V okresích s národní menšinou podle odst. 2
použíti jest při vyhláškách státních soudu, úřadů
a orgánu a při jejich zevních označeních také ja-
zyka národní menšiny.
Zmíněné nápisy měly by tedy podle zákona
býti vyvěšeny nejen ve státním jazyku, nýbrž
i v jazyka německém.
Vyvěšení výlučně českých nápisů nelze na-
pralo odbytí tím. že státní dráhy spadají pod po-
jem státnice podniků a že se § 2 jazykového
zákona na statni podniky nevztahuje.
Řešíce otázku, jakého jazyka má železnice
užívati, musíme rozlišovati, jakého druhu jsou tyto
nápisy nebo vyhlášky. Pokud taková vyhláška
obsahuje nějaký předpis, příkaz nebo zákaz, jímž
se stát svou moci obrací na občany užívající že-
leznice, nejde o vyhlášku státního podniku, nýbrž
o vyhlášku státního orgánu nebo státního úřadu,
která spadá pod ustanovení posledního odstavce
§ 2 jazykového zákona. (Viz
rozhodnutí nejvyš-
šího správního soudu ze dne 16. záři 1924, č. 15.755
B 3903).
V tomto případě nelze pochybovati, že v těch-
to nápisech nebo vyhláškách stát občanům uží-
vajícím železnice svou moci něco přikazuje nebo
zakazuje.
2e uvedené nápisy jsou tohoto druhu, vyplý-
vá z toho:
ad 1. V tomto případě jest zcela jasné, že
nápis obsahuje zákaz všem cestujícím, jímž se
jim zakazuje vstupovati za jízdy na plošinu. Tento
nápis musí tedy býti vyvěšen i v jazyku ně-
meckém.
ad 2. I tento nápis obsahuje zákaz v zájmu
bezpečnosti provozu, totiž zákaz mluviti s řidi-
čem. Tedy i tento nápis musí býti vyvěšen v ja-
zyku německém.
ad 3. I v tomto případě je zde důležitý zákaz
všem cestujícím, kterým se jim v zájmu bezpeč-
nosti provozu a bezpečnosti cestujících zakazuje
otevírati dveře, dokud vlak nezastavil. Poukaz na
nebezpečí úrazu jest podstatná součást tohoto zá-
kazu. Celé znění tohoto nápisu jest zákaz a musí
tedy býti vyvěšeno i německy.
ad 4. Tento nápis poukazuje, že kouřiti ve
vlaku je zakázáno. Obsahuje tedy zákaz, který
dokonce jest podroben sankci správního trestu.
i tento nápis musí tedy býti vyvěšen také v ja-
zyku německém.
ad 5. Tento nápis obsahuje zákaz a jest pří-
kazem. Toto nařízení jest tak závažné, že
ne-
uposlechnutí jest nejen trestné, nýbrž dokonce
spojeno s nebezpečím života. I tento nápis musí
tedy býti vyvěšen v jazyku německém.
Železniční provoz má býti i podle nového ná-
vrhu zákona o železničním právu upraven podle
zásad účelnosti, naprosto nikoliv podle zásad pres-
tiže jednoho národa, obývajícího republiku. Tato
účelnost vyžaduje, aby správa skutečně poskytla
československým státním občanům německé ná-
rodnosti (ethnické příslušnosti) aspoň ta práva,
která nejvyšší správní soud meritorně označuje.
Vykonávajíce politickou kontrolu, ke které
jako zvoleni poslanci jsme nejen oprávněni, nýbrž
povinni, tážeme se pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby na
trati z Hanušovic do Starého Města nápisy vy-
věšené v motorových vozech: 1. Vstup na plo-
šinu za jízdy jest zakázán. 2. Mluviti s řidičem
za jízdy jest zakázáno. 3. Neotvírejte, dokud vlak
nezastaví. Nebezpečí úrazů. 4. Nekuřáci. 5. Nena-
hýbejte se z oken, byly vyvěšeny i v německém
jazyku, a to ve stejné velikosti a stejné ú-
pravě?
9
2. Jest pan ministr ochoten se postarati, aby
v celém státním území, a to v těch soudních o-
kresích, v nichž podle posledního soupisu lidu
obývá aspoň 20% státních občanů téhož, však ji-
ného jazyka než československého, všechny nápi-
sy a vyhlášky, které vydal a vyvěsil železniční
úřad, pokud obsahují předpis, příkaz nebo zákaz,
jímž se stát svou mocí obrací k občanům užíva-
jícím železnice a železniční úřad jedná tedy ni-
koliv jako státní podnik, nýbrž jako státní orgán
nebo státní úřad, byly vyvěšeny kromě v Českém
jazyku i v jazyku německém, a to ve stejné veli-
kosti a stejné úpravě?
V Praze dne 5. ledna 1937.
Axmann,
dr. Eichholz, Gruber, inž. Künzel, dr. Zippelius, dr.
Peters, Illing, May, Sandner, Hollube, Jobst,
inž. Karmasin, inž. Peschka, Obrlik, Birke, Stangl,
inž. Lischka, dr. Rosche, Wollner, Fischer, Franz
Němec, Kundt.
766/XIII (překlad).
Interpelace
poslance inž. E. Peschky
ministrovi financí,
že finanční strážníci sužováním brzdějí
cizinecký ruch.
Trýznění finančních strážníků zhoršuje se den
ze dne; právem se dlužno obávati, že se tím v
pohraničních územích úplně ochromí cizinecký
ruch beztoho skrovný. Při tom četní finanční
strážníci provádějí své trýznění v občanském o-
děvu; stalo se dokonce, že finanční strážník vzal
s sebou svou ženu, aby přistihl turisty při pře-
stupování hranic.
Interpelující dále uvádějí případ, který jest
zvlášť typický pro způsob finančních strážníků.
Dne 15. září 1936 chtěl zvěrolékař dr. Fran-
tišek Gabriel ze Starého Města s magistrem Ru-
dolfem Kristenem podniknouti výlet na salaše u
Stříbrníc. V obci Stříbrnících sešli se výletníci
ještě s majetníkem salaší, panem Karlem Jung-
mannem, a šli s nim dále. U posledního domu ve
Stříbrnících potkali výletníci ve 3 hodiny odpo-
ledne finančního strážníka Weisse od špiklického
celního úřadu. Weiss zadržel výletníky a vyzval
magistra Kristena, aby se legitimoval. Poněvadž
Kristen neměl náhodou u sebe žádný průkaz,
chtěl ho vzíti sebou do Špiklic k celnímu úřa-
du. Potom se finanční strážník Weiss několikrát
tázal pana dr. Gabriela v českém jazyku; dr.
Gabriel otázkám nerozuměl a žádal, aby s ním
finanční strážník Weiss mluvil německy, protože
umí německy. Weiss se však znovu obracel v
českém jazyce na pana Jungmanna s výzvou,
aby Gabrielovi otázky přeložil. Jungmann se
ovšem právem bránil to učiniti. Teprve po tomto
zdráhání obrátil se finanční strážník Weiss ně-
mecky na zvěrolékaře dr. Gabriela a tázal se ho,
co má v zavěšeném koženém pouzdře. Dr. Ga-
briel mu ukázal ihned dalekohled, který byl v
koženém pouzdře a tázal se ho, zdali předpo-
kládal, že má v pouzdře fotografický přistroj. Na
to odpověděl finanční strážník Weiss zvěrolékaři
dr. Gabrielovi, aby ho nepovažoval za hloupého
chlapce. Poznamenal dále k dr. Gabrielovi: »Mu-
síte věděti, že úřední jazyk u nás jest český,
tedy jste měl také věděti, co jsem od vás chtěl
českými otázkami.«
Chování finančního strážníka Weisse příčí se
kázeňskému řádu pro celé jeho vystupování při
úředním výkonu. Odporuje však i zákonu a ústa-
vě, poněvadž Weiss hrubě porušil jazykový zá-
kon, tedy ústavní zákon; neboť jeho úřední vý-
kon se nepochybně vztahoval na soudní okres,
ve kterém podle posledního soupisu lidu obývá
aspoň 20% československých státních občanů,
kteří se při posledním soupisu lidu přihlásili k ně-
mecké národnosti (ethnické a jazykové přísluš-
nosti).
Finanční strážník Weiss byl tedy povinen
s československými státními občany německé ná-
rodnosti dr. Gabrielem, magistrem Kristenem a
Jungmannem mluviti německy. Neučinil to a jed-
nal tedy proti ústavě a proti kázeňskému řádu.
Neměl také práva žádati od pana Jungmanna, aby
mu konal tlumočnické služby v jeho styku s dr
Gabrielem.
Tážeme se pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkanou věc?
2. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti ká-
zeňské řízení s finančním strážníkem Weissem?
3. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby
všichni finanční strážníci v zájmu cizineckého ru-
chu příště republiku důstojně zastupovali a ve
svém styku s výletníky dbali ústavy, zákona, ká-
zeňských předpisů a dobrého chování?
V Praze dne 31. prosince 1936.
inž. Peschka.
Sandner, Birke, Franz Němec, Jobst, Obrlik,
dr. Eichholz, dr. Rosche, dr. Zippelius, inž. Kar-
masin, Kundt, dr. Peters, inž. Lischka, Axmann, inž.
Künzel, Hollube, Wollner, May, Gruber, Stangl,
Illing, Fischer.
10
766/XIV (překlad).
Interpelace
poslance inž.. F. Karmasina
ministru školství a národní osvěty,
že školské úřady, zvláště okresní školní
inspektor Rohn, trýznivě potrestaly členy
chebského spolku »Wandervögel«.
Dne 7. listopadu 1935 obklíčila tajná státní
policie chebský útulek spolku »Wandervögel«.
Skupina chebské turnérské mládeže měla právě
domácí večírek. Tajní agenti dosti dlouho venku
poslouchali, co se zpívalo a předčítalo. Potom
vešli do útulku, provedli domovní prohlídku, za-
bavili knihu s nápisem
"Herrgottsbašský pochod
žáků", kterou předčítal vůdce tlupy a která není
zakázaná, dále zápisník tlupy a zaznamenané
písně.
Dne 8. listopadu 1935 byli tři septimáni cheb-
ského gymnasia podrobení u chebského policej-
ního komisařství výslechu trvajícímu mnoho ho-
din. Jeden z nich byl držen asi dvě hodiny.
U dvou z nich se konaly domovní prohlídky. Pro
toto policejní vyšetřování dostal jeden z těchto
septimánů 16 hodin karceru a consilium abeundi
a oběma ostatním bylo zakázáno jakékoliv člen-
ství v místním turnérském spolku. Všem ostatním
středoškolákům na gymnasiu ředitelství gymna-
sia zakázalo účastniti se domácích večírků a jízd
až na dvě tělocvičné hodiny týdně. Při dalším
policejním vyšetřování bylo na policejní komisař-
ství obesláno a vyslechnuto ostatních 18 mladí-
ků, kteří tehdy byli na domácím večírku v cheb-
ském útulku spolku
"Wandervögel". Někteří z nich
ve svém strachu podepsali dokonce české zápisy.
U 14 z těchto mladíků se konaly i domovní pro-
hlídky. Dne 25. dubna 1936 byl na všech cheb-
ských školách zakázán tělocvik pro žactvo.
Policejní ředitelství podalo zatím pro zmíně-
ný domácí večírek turnérské mládeže v útulku
spolku
"Wandervögel" udání státnímu zastupi-
telství.
Okresní školní inspektor Rohn, který jest so-
ciálně-demokratického smýšlení a jest přítel ře-
ditele Chebského gymnasia Lizalka, považuje si
za povinnost prováděti v měšťanských a obecných
školách hrdelní vyšetřování; které přesahuje vše-
chny meze a nemá již vůbec naprosto nic spo-
lečného s kázeňským vyšetřováním. O části to-
hoto vyšetřování mají interpelující tento pamětní
zápis:
Bylo vyslechnuto asi 20 žáků ze 3. a 4. tří-
dy hornobranské chlapecké obecné školy. Při
tomto výslechu byli přítomni tito učitelé: Ignác
Klier, učitel 5. b třídy, Ema Widtmannová, učitel-
ka 4. třídy, Augusta Klatzová, sl. Schönerová,
učitelka 3. třídy a přechodní i řidiči učitel Pun-
let Jména některých vyslýchaných: z 5.b třídy
Arnošt Markl, třída Felixe Dahna čís. 20, Jan
Schopper, Gerhard Markl, Sluneční ulice, Antonín
Maier, Kosařská třída; z 5. a třídy František
Dietz, Barbarossova ulice, Otmar Brusch, Norim-
berská ulice; z 4. třídy Jindřich Heinl, Kohl,
Schachtner, Hanuš Stengl. Jako mluvčí všech byl
vybrán žák Jindřich Heinl ze 4. třídy.
Několik otázek stručně:
1. Byl jsi po zákazu zase v útulku (chatě)?
Byl tam ještě někdo? Nikoliv.
2. Jaké jste tam zpívali písně? Žáci uvádějí:
Kamarádi, pochodujeme; Modří dragouni; Jsme
bratři, jsme (zkomoleně).
3. Kdo jest vaším vůdcem? Josef Maier,
úředník továrny Ciríne v Chebu.
4. Jaké jste četli knihy z knihovny hnízda a
jmenujte mně knihy ve své knihovně. Líčení ná-
mořních bitev, bojů s Indiány, válečné povídky,
líčení SOS leteckého poplachu.
5. Jaké obrazy jsou ve vašem útulku a v
chatě na Perlsbergu ? Lze tam viděti skobové
kříže nebo jiné zakázané věci? Žáci odpověděli
záporně na poslední otázku a odpovídají na prvou
popisujíce výzdobu stěn svého útulku. Obraz Erni
Hatzaka, několik obrazů všeobecného rázu.
6. Jaké hry jste provozovali ve hnízdě a mi-
mo ně?
7. K jakému praporu patřil každý z vás?
8. Kdy se konaly večírky hnízda? Protahova-
ly se přes 9. hodinu?
9. Kdo z vás má doma obrazy Hitlera nebo
skobové kříže?
10. Čí rodiče mají doma knihu »Národ a
svět«? Hlásí se 3 žáci: Arnošt Markl, Kohl a
Bäuml.
11. Zpívali jste při svých výletech v lese
mezi jinými písněmi i píseň Horsta Wesselá?
12. Zpívala se tato píseň snad v Hatzakově
chatě na Perlsbergu nebo prováděly se tam za-
kázané věci?
13. Mluvili jste v hnízdě často o našem státě
nebo o Německu?
Před výpovědi upomenul žáky, aby mu řekli
pravdu, neboť si zapíše všechno a přistihne kaž-
dého, kdo lže. Podle výpovědi si dal od mluvčího
dáti
čestné slovo a také od několika jiných žá-
dal, aby mu podáním ruky dali čestné slovo, že
jejich výpovědi jsou pravdivé, jako poslední na-
pomenutí uvedl asi toto: »To tedy máte věděti
a naše rozmluva má zůstati tajemstvím, i pro
vaše rodiče a jiné členy spolku »Wandervögel«.
Tážeme se pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkanou věc?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby se
učinila přítrž těmto inkvisičním zásadám proti
bezbranným žákům?
11
3. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby bylo
zahájeno kázeňské řízení proti všem učitelům,
kteří při tomto vyšetřování týrali žáky trýznivým
způsobem, ohrožujícím státně politickou výchovu?
V Praze dne 31. prosince 1936.
inž. Karmasin,
dr. Eichholz, inž. Künzel, inž. Peschka, Kundt,
Franz Němec, Axmann, Fischer, dr. Zippelius,
Obrlik, dr. Rosche, May, Wollner, Illing, Gruber,
Birke, Jobst, Sandner, Stangl, Hollube,
inž. Lischka, dr. Peters.
766/XV (překlad).
Interpelace
poslance F. Nitsche
ministrovi průmyslu, obchodu a živnosti,
že se bývalý ministr Mlčoch ve své úřední
funkci jako president olomoucké obchodní
a živnostenské komory účastni židovského
štvaní k bojkotu proti německému zboží.
Bývalý československý ministr Rudolf Mlčoch,
který jest dnes presidentem olomoucké obchodní
a živnostenské komory, nepovažuje jako sebe ne-
důstojné štváti společně s židovskými vrstvami
k bojkotu proti německému zboží. Pan bývalý
ministr Mlčoch se neostýchá užívati dokonce slo-
va »bojkot« v oběžníku svazům zájemců. Pan bý-
valý ministr měl by si rozhodně uvědomiti, že
jako president obchodní a živnostenské komory
má dbáti také úmyslů našeho ministra pro věci
zahraniční, pana dr. Krofty, který několikráte zdů-
raznil,
že usiluje o přátelské sousedské styky
s Německem. Propagace židovského štvaní k boj-
kotu proti německému zboží hrubě odporuje těm-
to úmyslům. Takové jednání bývalého ministra
v jeho úřední vlastnosti jako presidenta obchodní
a živnostenské komory musí Německá říše chá-
pati nejméně jako nevlídný čin a tím se ohrožuje
poctivé úsilí našeho pana ministra pro věci zahra-
niční dr. Krofty o zlepšení styků s Německou říší.
Dopis bývalého ministra Mlčocha a jeho ta-
jemníka dr. Svěráka, ve kterém se tito veřejní
činovníci zřejmě ztotožňují se židovskou propa-
gandou pro bojkot proti německému zboží, zní:
Obchodní a živnostenská komora
v Olomouci.
Čís. 15.934 EA.
V Olomouci dne 19. září 1933.
Svazům zájemců!
Podle oznámení čsl. generálního konsulátu
v Novém Yorku odcestoval do Evropy pan Jero-
me Elexander, M. Sc. Consulting Chemist, a na-
vštíví také Československou republiku, aby pro-
pagoval bojkot německého zboží.
Jmenovaný jest tajemníkem Société de Che-
mic Industrielle 50 East 41 st St., New York City,
a naváže spojení s pražskými židovskými orga-
nisacemi.
Žádáme, aby tamější zájemci byli vhodné
o tom vyrozuměni.
Obchodní a živnostenská komora.
President správní komise:
Rudolf Mlčoch v. r.
Tajemník:
Dr. Svěrák v. r.«
Tážeme se pana ministra průmyslu, obchodu
a živnosti:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkanou věc?
2. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti ká-
zeňské řízení proti bývalému ministru Rudolfu
Mlčochovi a jeho tajemníkovi dr. Svěrákovi, po-
něvadž ve své funkci jako navrhovatelé obchodní
a živnostenské komory podporováním židovského
štvaní k bojkotu proti německému zboží těžce
ohrozili úmysly naší zahraniční politiky a tím se
tedy provinili i kázeňsky?
V Praze dne 7. ledna 1937.
Franz Nitsch,
May, inž. Künzel, dr. Hodina, Stangl, Jobst, Illing,
Wollner, Klieber, dr. Eichholz, E. Köhler, inž. Kar-
masin, Obrlik, G. Böhm, Jäkel, Axmann, dr. Pe-
ters, Fischer, dr. Rosche, dr. Jilly, Sandner, Kundt,
dr. Zippelius, Gruber.
Původní znění ad 766/I.
Interpelacja
posła Dr. Leona Wolfa
do Pana Ministra Spraw Wewnętrznych
w sprawie stosowania drakońskich kar
w postępowaniu administracyjnym.
Mam pod ręką sprawę Adolfa Liberdy,
pensjonowanego górnika w Karwinie. Adolf Li-
berda dopuścil się czynu karygodnego w dniu 12
maja 1936 przez to, że na drodze w Karwinie
opowiadaj towarzyszom swoim, że znowu było
wydalonych z Czeskoslowackiej Republiki około
50 Polaków, polskich państwowych obywateli,
1$
którzy już przez długie lata przebywali w Kar-
winie i objaśniał, że był między nimi także pe-
wien Nowak, który, aczkolwiek posyłał dzieci do
czeskiej szkoły i czeskich organizacji należał,
został wydalony a teraz ma trudności w konsu-
lacie polskim i w Polsce.
Sprawa ta była przedmiotem postępowania
sądowego i w dniu 21 lipca 1935 r. wyrokiem
liczba czynności T IX 987/36 został skazany za
to za przekroczenia z § 18, ustęp 1, ustawy o
ochronie Republiki, na grzywnę 80.- Kč ewen-
tualnie na karę aresztu w trwaniu 24 godzin.
Ta sama sprawa była przedmiotem postępo-
wania administracyjnego w Powiatowym Komi-
sariacie Policyjnym w Kar winie dnia 12 sierpnia
1936 a więc kilka tygodni później po wyroku
sądowym i za to samo przekroczenie został Adolf
Liberda orzeczeniem liczba T r 1225 skazany na
karę administracyjną więzienia w trwaniu 14 dni
bez zmiany na grzywnę. Pomimo, że się Adolf
Liberda odwołał od tego orzeczenia i zaznaczył,
że jest karany dwa razy za ten sam czyn, zostało
orzeczenie karne Powiatowego Komisariatu Po-
licyjnego w Karwinie zatwierdzone orzeczeniem
Urzędu Krajowego w Bemie liczba czynności
37429/1-7 i ta sama kara pozostała.
Pominąwszy już to, że przekroczono tu za-
sadę, że nie powinien być nikt karany dwa razy
za to samo, wskazuję tu na rozbieżność postę-
powania w sądzie i u władz administracyjnych.
Sąd, który sprawę dokładnie zbadał i przesłuchał
odnośnych świadków, uznał za stosowne wyzna-
czyć grzywnę 80.- Kč ewentualnie 24 godzin
aresztu, władza administracyjna ' zaś poprawiła
wyrok sądowy i za to samo przewinienie wy-
znacza karę więzienia w trwaniu 14 dni, zatem
stosunkowo taką karę, którą nie można inaczej
nazwać jak diakońską.
Takich wypadków mamy więcej.
Za to, że pasterz puścił krowy wskutek
nieuwagi do wierzbiny przy regulacji rzeki,
otrzymał jego gospodarz Paweł Śliwka grzywnę
200.- Kč, a orzeczenie Urzędu Powiatowego
we Prysztacie zostało zatwierdzone przez Kra-
jowy Urząd w Bernie 1.: 24.467 VI/36. Za to, że
nie mają biedni górnicy pracujący dwie szychty
na tydzień wizy z zezwoleniem na pobyt, otrzy-
mują grzywnę po 200 Kč przez Powiatowy Ko-
misariat w Karwinie a Urząd Krajowy w Bernie
to zatwierdza np. akt liczba 38713/1-7.
Moglibyśmy przytoczyć także szereg innych
podobnych spraw, gdzie karę wymierza się dla
obywateli narodowości polskiej z niezwykłą su-
rowością. Wszystkie te wypadki rozgoryczają
ludność coraz bardziej -----.
Z tego powodu stawia podpisany zapytanie:
Czy Panu Ministrowi Spraw Wewnętrznych
wiadomo o takim postępowaniu władz policyj-
nych i
czy jest gotów podrzędnym władzom poli-
cyjnym dać wskazówkę, ażeby unikały tak
ostrych zarządzeń karnych i aby, jeżli już z po-
wodu tego samego przewinienia uważają za sto-
sowne karać obwinionego, uzgodniały swoje
orzeczenia co do kary z karnymi wyrokami są-
dowymi?
W Pradze, dnia 27 listopada 1936.
Dr. Wolf,
Čavojský, Drobny, Onderčo, Sivák, Slušný, Dr.
Tiso, Suroviak, Longa, Florek, Danihel, Hlinka,
Dr. Sokół, Dr. Pružinsky, Rázus, Turček, Kendra,
Dembovský, Haščík, Šalát, Sidor.
Původní znění ad 766/II.
Interpellation
des Abgeordneten Gustav Knöchel
an den Minister für soziale Fürsorge
wegen Vergebung der staatlichen Arbeits-
vermittlungsstelle bei der Fa Eckstein u.
Co in Neuern an den Internationalen
Metalarbelterverband.
Bei der Fa Eckstein u. Co. in Neuern wurde
die staatliche Arbeitsvermittlungsstelle bisher dem
Internationalen Metallarbeiterverband eingeräumt.
Nach der Reg. Verordnung vom 9. Juli 1936,
Slg. d. G. u. V. Nr. 217, geschieht die Vergabe
der Arbeitsvermittlungsstellen nur an vollkommen
unparteiische Faktoren.
Weil auf Grund der genannten Reg. Verordn.
der Internationale Metallarbeiterverband beim Für-
sorgeministerium um eine Weiterbelassung der
bisher besessenen Arbeitsvermittlungsstelle an-
suchen muss, die bisher von ihm geübte Praxis
aber in keiner Weise unparteiisch und objektiv
war, ergeht an den Herrn Minister die Anfrage:
1. Ist der Herr Minister bereit, die auf Grund
der Regierungsverordnung vom 9. Juli 1936, Slg.
d. G. u. V. Nr. 217, fällig gewordene Neuregelung
der Arbeitsvermittlungsstellen im Falle Neuern zu
veranlassen?
2. Ist der Herr Minister bereit, bei einer sol-
chen Neuregelung zu veranlassen, dass die Ver-
gabe im Sinne der genannten Reg. Verord. einer
Stelle vergeben wird, bei der die vollkommen ob-
jektive und unparteiische Tätigkeit gewährleistet
ist?
3. Ist der Herr Minister bereit, rechtzeitig da-
für Sorge zu tragen, dass die Vergabe der ge-
13
nannten Arbeitsvermittlungsstelle auf keinen Fall
an den, nachweisbar parteiisch eingestellten In-
ternationalen Metallarbeiterverband erfolgt?
Prag, am 28. Dezember 1936.
Knöchel,
Axmann, Obrlík, Illing, Dr Zippelius, Ing. Künzel,
Stangl, Ing. Peschka, Dr Peters, Dr. Rösche, Ing.
Richter, Ing. Lischka, Wollner, Kundt, Sandner,
Franz Němec, Dr Kellner, Jäkel, Gruber, Fischer,
Dr Eichholz.
Původní znění ad 766/III.
Interpellation
des Abgeordneten Gustav Obrlik
an den Minister des Innern
wegen unbegründeter Verweigerung von
Grenzauswelsen.
Wir haben bereits einmal an den Herrn Innen-
minister 10 typische Fälle von unbegründeter
Verweigerung von Grenzausweisen in einer In-
terpellation zur Kenntnis gebracht, ohne dass der
Herr Minister in dieser Angelegenheit bisher
etwas veranlasst hätte. Wir sind daher genötigt,
dem Herrn Minister einige neue Fälle zur Kenntnis
zu bringen:
1. Protokoll: Der gefertigte Rudolf Michel,
Bäckergehilfe, wohnhaft in Dittersbach 208, der-
zeit arbeitslos, suchte bei der Staatspolizei-Expo-
situr in Friedland um einen neuen Ausweis an,
da der alte abgelaufen war. Dazu gab er folgende
Begründung an:
Der Schwager meiner Frau in Reichenau i.
Sa. hat für mich zeitweise Arbeit, meine Frau
selbst ist in Reichenau beschäftigt. Ausserdem
stehe ich in ärztlicher Behandlung in Reichenau.
Eine Bestätigung des Arztes wurde darüber bei-
sebracht.
Trotzdem wurde mir der Ausweis verweigert
und mir nahe gelegt, ich solle nach Reichenberg
zum Arzte fahren. Vorher wurde mir gelegentlich
einer diesbezüglichen Vorsprache gesagt, ich solle
nach Deutschland auswandern, wenn ich hinüber
will.
Dittersbach, den 24. November 1936.
Rudolf Michel.
2. Protokoll: Die gefertigte Ella Hoffmann,
Fabriksarbeiterin in Friedland 35, suchte um einen
Grenzausweis bei der Expositur der Staatspolizei
in Friedland an, da sie einen solchen dringend
zum Besuche ihrer schwer kranken Tante in Neu-
gersdorf i. Sa. benötigt. Sie muss ihrer Tante
öfters Wäsche waschen und ihre sonstigen häus-
lichen Arbeiten verrichten, da deren Mann mit
seinem Sohne, der in die Schule geht, auf die
Hilfe von uns angewiesen ist. Der Ausweis wurde
mir mit dem Hinweise darauf, dass man das glau-
ben kann und auch nicht, verweigert
Ella Hoffmann.
3. Protokoll: Ich unterfertigter Gustav Neuer
in Grottau, Hauptstrasse 126, ersuchte am 30.
Oktober 1936 die Staatspolizei in Grottau um
Ausstellung eines Grenzausweises. Mein Ansuchen
begründete ich damit, dass ich den Ausweis ge-
schäftlich benötige, da ich des öfteren in Ge-
schäftssachen nach Warnsdorf muss und ins Nie-
derland und der Weg über Zittau daher der kür-
zeste ist. Inspektor Berny frug mich sofort, ob
ich Henleinanhänger sei, was ich bejahte. Er er-
suchte mich nachher, am 3. November 1936 noch-
mals vorzusprechen, was ich auch tat. Ich wurde
wieder vom Inspektor Berny empfangen, der mir
folgende Erklärung abgab: 1. Der Herr Ober-
kommissär ist mit Arbeit überhäuft und daher
nicht in der Lage, diesen Fall zu erledigen, 2. die
Sudetendeutsche Partei sympathisiert mit dem
Dritten Reiche. Mit dieser Begründung wurde mir
die Ausstellung des Grenzausweises verweigert.
Gustav Neuer.
4. Protokoll: Der gefertigte Erich Lange,
Schmied in Christiansau Nr. 73, besass bis No-
vember 1934 einen Grenzausweis, der ihm zur an-
gegebenen Zeit abgelaufen war. Er suchte damals
um Ausstellung eines neuen an, der ihm von der
Grm'rrmerie in Dittersbach nicht bestätigt wur-
de. Seither suchte er wiederholt, zuletzt bei der
Staatspolizei in Friedland vor 14 Tagen, um einen
solchen an, der ihm ohne Angabe von Gründen
verweigert wurde. Darauf suchte er ebendort vor
8 Tagen um einen Touristenschein an, der ihm
ebenfalls ohne Angabe von Gründen verweigert
wurde.
Der Gefertigte hat seine nächsten Verwand-
ten in Reichenau i. Sa. und es ist ihm unmöglich,
diese einmal zu besuchen. Auch half er früher
seinem Schwager in Warnsdorf bei verschiedenen
Arbeiten aus, da der Gefertigte seit Jahren ar-
beitslos ist und ihm derart eine kleine Hilfe er-
möglicht wurde. Da bekanntlich der Weg über
Sachsen bis Warnsdorf mit dem Rade eine Stun-
de, dagegen über Kratzau 5 bis 6 Stunden aus-
macht, war es eine Leichtigkeit, bei rasch erfor-
derlicher Aushilfe hinzukommen.
Der Gefertigte ist unbescholten und daher die
blosse ehemalige Zugehörigkeit zu einer verbo-
tenen Partei kein Grund, ihm jeden Ausweis zu
verwehren.
Erich Lange.
5. Protokoll: Der gefertigte Josef Schindler,
Gastwirt und Kohlenhändler in Hermsdorf Nr. 25,
hat zufolge seiner geschäftlichen Beziehungen mit
Geschäftsleuten aus dem nahen Sachsen bis vor
2 Monaten immer einen Grenzausweis gehabt,
der ihm nicht mehr von der Staatspolizei in Fried-