Poslanecká sněmovna N. S, R, Č. 1937.
IV. volební období. 4. zasedání.
766.
Interpelace:
I. posl. dr. Wolfa min. vnitra, že se ve správním řízení ukládají drakonické tresty,
II. posl. Knöchla min. sociální péče, že státní zprostředkovatelna práce u firmy Eckstein
a spol. v Nýrsku byla zadána Mezinárodnímu svazu kovodělníků,
III. posl. Obrlika min. vnitra, že se bez důvodu odpírají pohraniční průkazy,
IV. posl. dr. Jillyho min. vnitra o protizákonném zákazu průvodu ze stranicko-politických
důvodů a o nepatřičném chování úředníků znojemského okresního úřadu,
V. posl. inž. Peschky min. vnitra, že ve Fulneku nebyla povolena vývěsná skřínka,
VI. posl. Sandnera min. pošt a telegrafů o nešvarech u poštovního úřadu v Měděnci,
VII. posl. dr. Jillyho min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy o dotazu po členství
československých státních občanů v cizozemských vědeckých organisacích,
VIII. posl. Obrlika min. financi, že pan ministr financí nepřijal doporučený dopis,
IX. posl. inž. Karmasina min. vnitra o zastavení činnosti dobrovolného hasičského sboru v Ro-
hově na Hlučínsku,
X. posl. inž. Karmasina min. zemědělství o provisionovaných lesních dělnících v karpat-
ských zemích,
XI. posl. Stangla min. pošt a telegrafů o ztrátě dopisu,
XII. posl. Axmanna min. železnic, že v motorovém vlaku na trati z Hanušovic do Starého
Města jsou výlučně české nápisy,
XIII. posl. inž. Peschky min. financí, že finanční strážnici sužováním brzdějí cizinecký ruch,
XIV. posl. inž. Karmasina min. školství a národní osvěty, že školské úřady, zvláště okresní
školní inspektor Rohn, trýznivě potrestaly členy chebského spolku
"Wandervögel",
XV. posl. F. Nitsche min. průmyslu, obchodu a živnosti, že se bývalý ministr Mlčoch ve
své úřední funkci jako president olomoucké obchodní a živnostenské komory účastní ži-
dovského štvaní k bojkotu proti německému zboží.
2
766/I (překlad).
Interpelace
poslance dr. L. Wolfa
ministrovi vnitra,
že se ve správním řízení ukládají
drakonické tresty.
Mám po ruce věc Adolfa Liberdy, horníka ve
výslužbě v Karvinné. Adolf Liberda spáchal tre-
stuhodný čin dne 12. května 1936 tím, že na cestě
v Karvinné vypravoval svým soudruhům, že za-
se bylo vyhoštěno z Československé republiky
asi 50 Poláků, polských státních občanů, kteří již
mnoho let bydleli v Karvinné a vysvětloval, že
byl mezi nimi také jakýsi Nowak, který ačkoliv
posílal děti do české školy a byl v českých orga-
nisacích, byl vyhoštěn a nyní má nesnáze na pol-
ském konsulátě a v Polsku.
Tato věc byla předmětem soudního řízení a
dne 21. července 1936 rozsudkem č. j. T IX 987
/36 byl proto odsouzen za přestupek podle § 18,
odst. 1, zákona na ochranu republiky k pokutě
80 Kč nebo na trest vězení 24 hodin.
Táž věc byla předmětem správního řízení u
karvinského okresního policejního komisařství dne
12. srpna 1936, tedy o několik neděl později po
soudním rozsudku a za týž přestupek byl Adolf
Liberda rozhodnutím č. Tr. 1225 odsouzen ke
správnímu trestu vězení 14 dni beze změny na
pokutu. Přes to, že se Adolf Liberda proti to-
muto rozhodnutí odvolal a uvedl, že jest dvakrát
trestán pro týž čin, bylo trestní rozhodnutí kar-
vínského okresního policejního komisařství po-
tvrzeno rozhodnutím brněnského zemského úřa-
du č. j. 37429/1-7 a trest zůstal.
Nehledě k tomu, že zde byla překročena zá-
sada, že nikdo nemá býti dvakrát trestán pro
totéž,
ukazují na rozdíl soudního řízení a řízení
u správních úřadů. Soud, který věc důkladně pro-
zkoumal a vyslechl příslušné svědky, uznal za
vhodné uložiti pokutu 80 Kč nebo 24 hodin vě-
ření, ale správní úřad opravil soudní rozsudek a
za totéž proviněni uložil trest 14denního vězení,
tedy poměrně takový trest, jejž nelze jinak na-
zvati než drakonickým.
Takových případů máme více.
Za to, že pastýř pustil z nepozornosti krá-
vy do vrboví u regulace řeky, dostal jeho hospo-
dář Pavel Sliwka pokutu 200 Kč, a rozhodnutí
fryštátského okresního úřadu potvrdil brněnský
zemský úřad pod č. 24.467 Ví/36. Za to, že ne-
mají chudí horníci, kteří pracují dvě směny týd-
ně, visum s povolením k pobytu, karvinské poli-
cejní komisařství je trestá pokutami po 200 Kč
a brněnský zemský úřad to potvrzuje, na př.
spis č. 38713/1-7.
Mohli bychom uvésti velmi mnoho jiných po-
dobných věcí, kde se občanům polské národnosti
ukládají neobyčejně přísné tresty. Všechny tyto
případy stále více rozhořčují obyvatelstvo - - -.
Proto se podepsaný táže:
Ví-li pan ministr vnitra o takovém postupu
policejních úřadů a
je-li ochoten dáti pokyn podřízeným policej-
ním úřadům, aby se vyhýbaly tak ostrým trest-
ním opatřením a aby, když již pro totéž provi-
nění považují za
hodno trestati obviněného,
uváděly svá rozhodnutí, pokud jde o trest, v sou-
hlas se soudními trestními rozsudky?
V Praze dne 27. listopadu 1936.
Dr. Wolf,
Čavojský, Drobný, Onderčo, Sivák, Slušný, dr.
Tiso, Suroviak, Longa, Florek, Danihel, Hlinka,
dr. Sokol, dr. Pružinský, Rázus, Turček, Kendra,
Dembovský, Haščík, Salát, Sidor.
766/II (překlad).
Interpelace
poslance G. Knochla
ministrovi sociální péče,
že státní zprostředkovatelna práce u fir-
my Ecksteln a spol. v Nýrsku byla zadána
Mezinárodnímu svazu kovodělníků.
U firmy Eckstein a spol. v Nýrsku byla státní
zprostředkovatelna práce dosud vyhrazena Mezi-
národnímu svazu kovodělníků.
Podle vládního nařízení ze dne 9. července
1936, č. 217 Sb. z. a n., zadávají se zprostředko-
vatelny práce jen činitelům úplně nestranickým.
Poněvadž podle zmíněného vládního nařízení
Mezinárodni svaz kovodělníků musí zažádati u
ministerstva sociální péče, aby mu byla pone-
chána zprostředkovatelna práce, kterou dosud
měl, a poněvadž jeho prakse však nebyla ne-
stranná a objektivní, tážeme se pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten v nýrském případě
naříditi novou úpravu zprostředkovatelen práce,
ke které má dojiti podle vládního nařízeni ze dne
9. července 1936, č. 217 Sb. z. a n.?
2. Jest pan ministr ochoten při takové nové
úpravě naříditi, aby zprostředkovatelna práce
byla podle uvedeného vládního nařízení zadána
tomu, u něhož jest zaručena úplně nestranná a
nestranická činnost?
3. Jest pan ministr ochoten se včas postarati,
aby zmíněná zprostředkovatelna práce rozhodně
nebyla zadána Mezinárodnímu svazu kovodělníků,
jemuž lze dokázati stranické usměrnění?
V Praze dne 28. prosince 1936.
Knöchel,
Axmann, Obrlik, Illing, dr. Zippelius, inž. Künzel,
Stangl, inž. Peschka, dr. Peters, dr. Rosche, inž.
Richter, inž. Lischka, Wollner, Kundt, Sandner,
Franz Němec, dr. Kellner, Jäkel, Gruber, Fischer,
dr. Eichholz.
766/III (překlad).
Interpelace
poslance G. Obrlika
ministrovi vnitra,
že se bez důvodu odpírají pohraniční
průkazy.
Již jednou jsme oznámili panu ministrovi
vnitra v interpelaci 10 typických případů neodů-
vodněného odepření pohraničních průkazů, aniž
pan ministr v této věci dosud něco zařídil. Jsme
tedy nuceni oznámiti panu ministrovi několik no-
vých případů:
1. Zápis: Podepsaný Rudolf Michel, pekařský
pomocník, bytem v Dětřichově č. 208, nyní neza-
městnaný, požádal frýdlantskou exposituru státní
policie o nový průkaz, poněvadž starý prošel.
Odůvodnil to takto:
Švagr mé ženy v Rychnově v Sasku má pro
mne dočasnou práci, moje žena sama jest zaměst-
nána v Rychnově. Mimo to se léčím v Rychnově.
Lékařovo
potvrzení o tom bylo předloženo.
Přes to byl mi průkaz odepřen a vysvětleno
mi, že mám jeti k lékaři do Liberce. Dříve se mi
příležitostně při návštěvě toho se týkajícího řeklo,
že se mám vystěhovati do Německa, chci - li tam.
V Dětřichově dne 24. listopadu 1936.
Rudolf Michel.
2. Zápis: Podepsaná Ella Hoffmannová, to-
vární dělnice ve Frýdlante č. 35, požádala u frýd-
lantské expositury státní policie o pohraniční
průkaz, poněvadž ho nutně potřebuje k návštěvě
své těžce nemocné tety v Neugersdorfu v Sasku.
Musí své tetě častěji práti prádlo a konati její
jiné domácí práce, poněvadž její muž se svým
synem, který dochází do školy, jest odkázán na
naši pomoc. Průkaz byl mi odepřen s tím, že tomu
lze věřiti a také nikoliv.
Ella Hoffmannová.
3. Zápis: Já podepsaný Gustav Neuer v Hrád-
ku nad Nisou, Hlavní třída č. 126, žádal jsem dne
30. října 1936 hrádeckou státní policii, aby mi vy-
stavila pohraniční průkaz. Svou žádost jsem odů-
vodnil tím, že potřebuji průkazu v obchodních
věcech, poněvadž často musím v obchodních vě-
cech do Varnsdorfu a do nížiny a cesta přes Ži-
tavu jest tedy nejkratší. Inspektor Berny se mne
hned tázal, jsem - li přívržencem Henleina, což
jsem potvrdil. Potom mne požádal, abych se tam
dostavil ještě jednou dne 3. listopadu 1936, což
jsem také učinil. Přijal mne znovu inspektor
Berny, který mi prohlásil: 1. Pan vrchní komisař
je přetížen prací a nemůže tedy tento případ vy-
říditi, 2. sudetskoněmecká strana sympatisuje
s třetí říší. S tímto důvodněním bylo mi odepřeno
vydati pohraniční průkaz.
Gustav Neuer.
4. Zápis: Podepsaný Erich Lange, kovář
v Kristiánově č. 73, měl až do listopadu 1934 po-
hraniční průkaz, který mu v této době prošel. Za-
žádal tehdy o vydání nového, jejž mu dětřichov-
ské četnictvo nepotvrdilo. Od té doby žádal ně-
kolikráte o takový průkaz, posledně před 14 dny
u frýdlantské státní policie, ale byl mu odepřen
bez udání důvodu.
Potom požádal tamtéž před 8 dny o turistic-
kou průkazku, která mu byla rovněž bez udání
důvodů odepřena.
Podepsaný má své nejbližší příbuzné v Rych-
nově v Sasku a nemůže je navštíviti. Také dříve
svému švagrovi ve Varnsdorfu vypomáhal při
rozličných pracích, poněvadž podepsaný jest po
léta nezaměstnaný a tím se mu naskytovala ne-
patrná pomoc. Poněvadž, jak známo, činí cesta na
kole do Varnsdorfu přes Sasko hodinu, naproti
tomu přes Chrastavu 5 až 6 hodin, bylo mu snad-
no tam dojeti, když jeho výpomoc byla rychle
žádána.
Podepsaný je zachovalý a proto tedy pouhá
příslušnost k zakázané straně nebyla důvodem,
aby mu byl jakýkoliv průkaz odepřen.
Erich Lange.
5. Zápis: Podepsaný Josef Schindler, hostin-
ský a obchodník s uhlím v Heřmanicích č. 25, měl
pro svoje obchodní styky s obchodníky z blízkého
Saska až do doby před 2 měsíci stále pohraniční
průkaz, jejž mu frýdlantská státní policie již ne-
potvrdila. Jmenovaný musí již překročiti hranici,
chce - li se svými obchodními přáteli promluviti
jen telefonicky. Ani obchody se nedají rozhodně
dělati jen písemně, nehledě k tomu, že častěji se
musí urovnávati rozpory.
Podepsaný jest také hostinský a také jako
takový má obchodní styky se svými zákazníky
s oné strany hranic, pročež byl také povinen ča-
stěji osobně přicházeti do Saska.
Podepsanému byl pohraniční průkaz odepřen
s poznámkou, že patřil k rozpuštěné německé
národně - socialistické straně dělnické, proti čemu
lze prokázati, že jest členem svazu zemědělců.
V Heřmanicích dne 7. prosince 1936
Josef Schindler.
4
Tážeme se tedy pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby tyto
typické vytýkané věci přezkoumaly orgány ve-
řejné správy, které se neúčastnily odepření po-
hraničních průkazů?
2. Jest pan ministr ochoten poskytnouti zá-
ruky, že se pohraniční průkazy
již nikdy nebudou
zlomyslně odpírati, poněvadž tato prakse rozhoř-
čuje a rozčiluje pohraniční obyvatelstvo?
V Praze dne 28. prosince 1936.
Obrlik,
Wollner, dr. Eichholz, Knöchel, dr. Rosche, inž.
Richter, Fischer, dr. Peters, dr. Kellner, Kundt,
Illing, Jäkel, inž. Kiinzel, Axmann, Franz Němec,
Gruber, inž. Peschka, dr. Zippelius, Stangl,
inž. Lischka, Sandner.
766/IV (překlad).
Interpelace
poslance dr. T. Jillyho
ministru vnitra
o protizákonném zákazu průvodu ze stra-
nicko-politických důvodů a o nepatřičném
chování úředníků znojemského okresního
úřadu.
Již několikrát jsme si stěžovali, že správní
úřady ze stranicko-politických důvodů buď vů-
bec zakazují slavnosti sudetskoněmecké strany
nebo je bez důvodu ztěžuji. Ve většině případů
se ovšem správní úřady kryjí ustanoveními člán-
ku 3 organisačniho zákona. I v tomto případě, jenž
interpelujícím dává podnět k této interpelaci, či-
ní tak znojemský okresní úřad. Pravý důvod zá-
kazu však oznámili úředníci tohoto okresního ti-
rádu těm, kdož zakročili u znojemského okresní-
ho úřadu.
Sudetskoněmecká strana požádala totiž, aby
jí byl povolen průvod při pořádání obžinek, jak
to jest po desítiletí zvykem v německých oblas-
tech
Československé republiky. Znojemský o-
kresní úřad zakázal tento průvod výměrem číslo
27947/VII ze dne 25. srpna 1936 a odůvodnil zá-
kaz tím, že se průvod má konati v neděli, kte-
réhožto dne četné automobily projíždějí po stát-
ních silnicích a jest odůvodněná obava, že by
mohlo dojíti k porušení klidu a pořádku a veřejné
dopravy.
Poslanec sudetskoněmecké strany dr. T. Jilly
a dr. Pankratz pro tento zákaz navštívili rady
znojemského okresního úřadu Mendla a dr. Péče
a poukázali na to, že se jiným stranám, jak na př.
komunistické, sociálně-demokratické, agrární a ji-
ným průvody povolují. Na to odpověděl rada
Mendl, že to právě jsou jiné strany. Kdyby žá-
dala taková strana, byl by jí asi průvod spíše
povolen. Ale sudetskoněmecká strana jest prý
strana, na kterou se musí dávati pozor.
Stejným výměrem byla zakázána i slavnostní
řeč, na kterou pořadatelé pomýšleli. Aby získal
dodatečné schválení k naprosto nepolitickému
proslovu, šel dr. Pankratz ještě jednou ke zno-
jemskému okresnímu úřadu. Navštívil zase rady
Mendla a dr. Péče. Dr.
Péč konečně prohlásil,
že jest dovolen pozdrav jen v této formě: Po-
zdravuji pány a dámy, srdečně je vítám a přeji
jim dobrou zábavu. Dále uvedl, že proslov ne-
smí obsahovati více než sedm slov a pak pravil
doslova:
"Když tam někdo nějakým jiným způ-
sobem bude řečniti, rozbouchám Vám celou slav-
nost.*"
Tato vysvětlení, která podali radové znojem-
ského okresního úřadu Mendl a dr. Péč, ukazu-
jí, že
rozhodnutí nebylo vydáno v zájmu veřej-
ného klidu a pořádku, jak se praví ve výměru,
nýbrž z důvodů stranicko-politických. Tím se pro-
vinili proti služební přísaze, kterou vykonali a
která zní:
Přísahám a slibuji na svou čest a svědomí,
že Československé republice budu vždy věren a
její vlády poslušen, že budu veškery státní záko-
ny zachovávati, všechny své úřední povinnosti
dle platných zákonů a nařízení vykonávati pilně,
svědomitě a nestranně, úředního tajemství nepro-
zradím a ve všem svém jednáni jen prospě-
chu státu a zájmu služby budu dbáti. (Naříze-
ní veškerého ministerstva ze dne 28. prosince 1918,
č. 101 Sb. z. a n.)
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti ten-
to stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti ká-
zeňské řízení proti radům znojemského okresního
úřadu Mendlovi a dr. Péčovi, a dáti jim připo-
menouti jejich chování s poukazem na ústavní
rovnoprávnost všech občanů státu a na služební
přísahu, kterou tito úředníci vykonali, a co nej-
důrazněji jim je vytknouti?
3. Jest pan ministr ochoten v kázeňském ří-
zení zbaviti místa úředníky znojemského okresní-
ho úřadu Mendla a dr. Péče, kteří vydali toto
rozhodnutí ze stranicko-politických důvodů a tím
velmi těžce otřásli důvěrou německého obyvatel-
stva ve svém úředním okrese?
4. Jest pan ministr ochoten se postarati, aby
se již nikdy ze stranicko-politických důvodů ne-
zakazovaly slavnosti sudetskoněmecké strany?
V Praze dne 30. prosince 1936.
Dr. Jilly,
dr. Rosche, Kundt, Fischer, inž. Karmasin, dr.
Peters, Gruber, Stangl, Axmann, Wollner, Illing,
dr. Zippelius, dr. Kellner, Obrlík, Ing. Lischka,
dr. Eichholz, Hollube, Jäkel,
inž. Kiinzel, Jobst,
Sandner.
5
766/V (překlad).
Interpelace
poslance inž. E. Peschky
ministru vnitra,
že ve Fulneku nebyla povolena vývěsná
skřínka.
Fulnecká místní skupina sudetskoněmecké
strany zažádala prostřednictvím svého předsedy
Valtra Schenka, dělníka ve Fulneku, u novojičín-
ského okresního úřadu o
povolení, aby směla vy-
věsiti skřínku pro oznámení sudetskoněmecké
strany. Novojičínský okresní úřad odmítl tuto žá-
dost a odůvodnil to tím, ze dosud žádná politická
organisace nemá ve Fulneku vývěsní skřínku pro
účely své strany. Proto prý hrozí nebezpečí, že
vyvěšení propagační a agitační skřínky sudetsko-
německé strany mohlo by vzbuditi veřejné po-
horšení u jiných fulneckých politických organi-
sací.
Brněnský zemský úřad pod č. j. 36199/I-7 ze
dne 21. října 1936 nevyhověl odvolání podanému
proti tomuto výměru a ve svém výměru opako-
val odůvodnění novojičínského okresního úřadu.
Je známo, že všechny politické strany mají
ve většině míst vývěsné skřínky, v nichž vyvě-
šují oznámení určená pro členy. Ale není zná-
mo, že by právě tyto vývěsné skřínky byly daly
podnět k veřejnému pohoršení. Tím spíše se to
nemůže státi ve Fulneku, poněvadž při volbách
do zemského zastupitelstva dne 26. května 1935
z úhrnem odevzdaných platných 2062 hlasů bylo
1129, t. j. 54.75% odevzdáno pro sudetskoněmec-
kou stranu, která jak známo jest nejen největší
politickou stranou ve státě, nýbrž i v městě Ful-
neku dosáhla absolutní většiny všech hlasů. Vý-
věsná skřínka strany, která má absolutní většinu
v některém místě, nemůže býti příčinou veřejné-
ho pohoršení, naopak většinu obyvatelstva po-
horšuje, že vyvěšení takové skřínky bylo zaká-
záno.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Ví pan ministr o vytýkaném stavu věci?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi brněn-
skému zemskému úřadu a novojičinskému okres-
nímu úřadu, aby fulnecké místní skupině sudet-
skoněmecké strany bylo dáno povolení vyvěsiti
vývěsnou skřínku?
V Praze dne 31. prosince 1936.
inž. Peschka,
Axmann, Kundt, Obrlik, Hollube, Illing, Wollner,
dr. Rosche, inž. Künzel, dr. Zippelius,
inž. Lisch-
ka, dr. Peters, Stangl, Jäkel, dr. Kellner, Franz
Němec, Birke,
inž. Karmasin, Sandner, dr. Eich-
holz, Gruber.
766/VI (překlad).
Interpelace
poslance R. Sandnera
ministrovi pošt a telegrafů
o nešvarech u poštovního úřadu
v Měděnci.
Od voličů dostáváme tento dopis:
»Měděnec, jenž pro svou výrobu perlových
kabelek jest odkázán na vývoz, má poštovní ti-
rád, u kterého až do doby před několika měsíci
úřadovali dva úředníci. Nastala změna, vedení
převzala žena reischdorfského poštmistra, která
však zřejmě onemocněla. Od té doby jest v tom-
to poštovním úřadě velký nepořádek. Ve čtvrtek
dne 5. listopadu 1936 nebyl tam vůbec žádný ú-
ředník. Peněžní a balíkové zásilky jakož i dopo-
ručené dopisy a podobné nemohly býti převzaty,
listonoš, který doručuje poštu v pohorských ves-
nicích a proto snáší velké útrapy, vydával velmi
ochotně poštovní ceniny, umožňoval telefonní a
telegrafní spojeni. V pátek dne 6. listopadu 1936
nebylo ještě ve 3/49 dopol. otevřeno a v sobotu
7. listopadu 1936 nebylo ještě o 1/210. otevřeno. Je
prý zde sice slečna, která má dále vésti poštovní
službu, ale ta to s dodržováním služební doby
naprosto nebere přesné. Proto zůstávají zdejším
vývozcům balíky celé dny ležeti na poště, a stra-
ny, které mají konati platy, trpí těmito poměry
značné škody. Budiž zde především poukázáno
na naléhavé placení daní, při kterém pak lidem
přichází do domu exekutor. Veškeré obyvatelstvo
a především živnostníci velice trpí těmito ne-
udržitelnými poměry ve veřejném úřadě. Proto
soukromí obchodníci a živnostenské kolektivní
družstvo podali stížnosti pražskému ředitelství
pošt a telegrafů.«
Tážeme se tedy pana ministra:
1. Ví pan ministr o vytýkané věci?
2. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkanou
věc vyšetřiti?
3. Jest pan ministr ochoten se postarati, aby
se poštovní provoz u měděneckého poštovního
úřadu konal podle služebních předpisů?
V Praze dne 29. prosince 1936.
Sandner,
inž. Lischka, inž. Karmasin, Obrlik, Kundt, Illing,
Stangl, dr. Zippelius, dr. Peters, dr. Rosche, dr.
Kellner, Woliner, Axmann, Jobst, Fischer, Jäkel
inž. Künzel, Gruber, dr. Jilly, dr. Eichholz,
Holluba.
6
766/VII (překlad).
Interpelace
poslance dr. T. Jillyho
ministrovi veřejného zdravotnictví
a tělesné výchovy
o dotazu po členství československých
státních občanů v cizozemských
vědeckých organisacich.
Podle výnosu ministerstva veřejného zdra-
votnictví a tělesné výchovy dotazují se všechny
okresní úřady státních obvodních lékařů, nemoc-
ničních lékařů, praktických lékařů, lékárníků a
jejich zaměstnanců, zubních techniků, porodních
asistentek a ošetřovatelek Modrého kříže a v cho-
robincích, přísluší - li k nějaké cizozemské organi-
saci, ať stavovské nebo vědecké.
Tážeme se pana ministra veřejného zdravot-
nictví a tělesné výchovy:
Proč a k jakému účelu provádí pan ministr
toto šetření?
V Praze dne 29. prosince 1936.
Dr. Jilly,
dr. Rosche, Kundt, Stangl, inž. Karmasin, Jäkel,
Obrlik, inž. Lischka, Illing, Axmann, Wollner.
dr, Zippelius, dr, Peters, dr, Kellner, dr, Eichholz,
inž. Künzel, Hollube, Sandner, Jobst, Gruber,
Fischer.
766/VIII (překlad).
Interpelace
poslance G. Obrlika
ministrovi financi,
že pan ministr financí nepřijal doporučený
dopis.
Člen československého Národního shromáždě-
ní poslanec prof. G. Obrlik zaslal dne 4. listopadu
1936 doporučený dopis s návratkou na adresu pana
ministra financí dr. Kalfuse v Praze. Dne 9. listo-
padu 1936 dostal posl. G. Obrlik tento dopis zpět
s poznámkou »nepřijato, zpět«. Při tom jest ná-
padné, že dopis byl otevřen, zdali na poště nebo
v ministerstvu financí, nebylo lze zjistiti, a potom
byl lepící páskou zase uzavřen.
Tážeme se pana ministra financí:
1. Ví pan ministr financí o této věci?
2. Proč nepřijal pan ministr financí doporuče-
ného dopisu člena Národního shromáždění posl.
G. Obrlika?
3. Jest pan ministr financí ochoten příště při-
jímati doporučené dopisy od členů Národního shro-
máždění, které mu budou zasílány?
V Praze dne 30. prosince 1936.
Obrlik,
dr. Zippelius, Kundt, Illing, inž. Karmasin, Stangl,
dr. Kellner, Wollner, Hollube, dr. Eichholz, Sand-
ner, inž. Künzel, dr. Rosche, Axmann, dr. Peters,
Jobst, Gruber,
inž. Lischka, dr. Jilly, Fischer,
Jäkel,
766/IX (překlad).
Interpelace
poslance inž. F. Karmasina
ministrovi vnitra
o zastavení činnosti dobrovolného hasič-
ského sboru v Rohově na Hlučinsku.
V Rohově na Hlučinsku jest dobrovolný ha-
sičský sbor, jehož velitelem byl až do r. 1934 pan
Mruzek. Pan Mruzek byl v r. 1934 trestán proto,
poněvadž lidem hledajícím v Německu práci vy-
dával
potvrzení, že jsou německé národnosti. Pro
toto potrestání pana Mruzka byla však zastavena
i činnost dobrovolného hasičského sboru v Ro-
hově.
Cvičení nutná pro výcvik hasičů se tedy ne-
mohla konati. Přes to dostal rohovský
obecní sta-
rosta od okresního úřadu rozkaz, že při požáru
musí dobrovolný hasičský sbor zakročiti.
Na jedné straně se tedy zastavuje činnost
hasičského sboru a jeho cvičeni se znemožňují,
na druhé straně však mají hasiči při požáru za-
kročiti, nemajíce znalostí potřebných pro hašení
požáru. Mimo to není hlídáno hasicí nářadí, po-
něvadž klíč od jeho skladiště je uschován u ro-
hovského obecního starosty a ten ho nevydává.
Nelze si tedy vysvětliti, proč pro chováni velitele
Mruzka má býti celá obec Rohov vystavena ne-
bezpečí zhoubného požáru a proč ani hlučinský
okresní úřad ani brněnský zemský úřad po 2 1/3
roku v této věci nic neučinily.
7
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Ví pan ministr o vytýkané věci?
2. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkanou
věc vyšetřiti a naříditi brněnskému zemskému
úřadu, aby činnost dobrovolného hasičského sbo-
ru v Rohově byla ihned zase zahálena?
V Praze dne 30. prosince 1936.
inž. Karmasin,
Hollube, Sandner, Obrlik, dr. Jilly, Kundt, Stangl,
dr. Rosche, inž. Lischka, Wollner, dr. Peters,
dr. Zippelius, Gruber, dr. Eichholz, inž. Künzel,
dr. Kellner, Illing, Jobst, Jäkel, Axmann, Fischer.
766/X (překlad).
Interpelace
poslance inž. F. Karmasina
ministrovi zemědělství
o provisionovaných lesních dělnicích
v karpatských zemích.
Dovolávajíc se výnosu ministerstva země-
dělství ze dne 14. října 1936, č. 101.922/VIII
A/2/1936 (ústředního ředitelství státních lesů a
statků) státní lesní správa pro Slovensko a Pod-
karpatskou Rus zastavila provisionovaným les-
ním dělníkům na Slovensku a Podkarpatské Rusi
další vyplácení drahotního přídavku, jehož nej-
vyšší výměra dosahovala ročně 400 Kč. Tímto
opatřením bylo jen v údolí Teresvy postiženo 50
německých rodin.
Úhrnné požitky takového provisionisty činily
s drahotním přídavkem, nyní škrtnutým, průměrně
měsíčně 165 Kč, kdežto nyní, když byl drahotní
přídavek zastaven, dostávají průměrně 140 Kč.
Tamější obyvatelstvo, které stejně žije ve
velké nouzi a strádání, utrpělo tímto nesociálním
a ničím neodůvodněným výnosem ministerstva
zemědělství (ústředního ředitelství státních lesů a
statků) nové, sotva snesitelné zhoršení, které mi-
mo to státnímu hospodářství citelně ulehčuje.
Podepsání táži se tedy pana ministra země-
dělství:
1. Jest pan ministr ochoten dáti velmi po-
drobně vyšetřiti postavení provisionovaných les-
ních dělníků na Slovensku a Podkarpatské Rusi?
2. Jest pan ministr ochoten podle výsledků
tohoto šetření tento výnos rozhodně odvolati a
naříditi, aby se dosavadní drahotní přídavky zase
vyplácely a doplatily?
V Praze dne 29. prosince 1936.
inž. Karatista,
Obrlik, dr. Jilly, Sandner, Hollube, dr. Eichholz,
Kundt, dr. Rosche, inž. Künzel, dr. Zippelius, Illing,
Wollner, dr. Kellner, Jobst, Stangl, Gruber, Jäkel,
Fischer, Axmann, inž. Lischka, dr. Peters.
766/XI (překlad).
Interpelace
poslance G. Stangla
ministrovi pošt a telegrafů
o ztrátě dopisu.
Broumovská okresní úřadovna sudetskoně-
mecké strany zaslala dne 14. října 1936 z Brou-
mova dopis hlavní úřadovně sudetskoněmecké
strany v Chebu. K tomuto dopisu byl připojen
opis dopisu broumovského okresního vedení kraj-
ské úřadovně sudetskoněmecké strany v Českém
Krumlově ze dne 24. června 1936. Okresní jednatel
Effenberger podal dopis osobně na poštovním
úřadě. Dopis však do Chebu nedošel. Za to byl
i s připojeným, opisem uveřejněn v časopise
»Trautenauer Echo« ze dne 24. října 1936 a v ča-
sopise »Sozialdemokrat« ze dne 22. října 1936 a
v četných jiných sociálně - demokratických novi-
nách. Dopis se tedy jistě ztratil bud na brou-
movském nebo na chebském poštovním úřadě.
Okresní jednatel Effenberger podal proto ná-
mitky u broumovského poštovního úřadu dne 26.
října 1936. Tam mu bylo řečeno, že se dopis nemohl
ztratiti v Broumově. Pan Effenberger podal potom
stížnost pardubickému ředitelství pošt a telegrafů
(dne 27. října 1936), která do dneška nebyla vy-
řízena.
Poněvadž se v poslední době nápadně množí
ztráty dopisů, které si úřadovny sudetskoněmecké
strany vzájemně posílají, tážeme se pana mi-
nistra:
1. Ví pan ministr o vytýkané věci?
2. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkanou
věc vyšetřiti a dáti vyslechnouti všechny úřed-
níky a zaměstnance odpovědné za úřadování na
poště?