7

vyučuje. Vieme o prípadoch, že slovenskí rodičia
zdráhali sa posielať deti svoje do školy, na kto-
rej účinkoval učiteľ - komunista a ktorý nielen že
mimo školy, ale i v škole začal hlásať komuni-
stické heslá! Národ slovenský je lojálny, štátu
svojmu oddaný a verný, avšak zjavy, aké za-
čínajú sa objavovať na niektorých školách, kde
totiž vyučujú zbolševizovaní učiteľia alebo pro-
fesori, ľud náš naplňujú starosťami a podlamujú
jeho vernosť k vlasti.

Opytujeme sa teda vlády republiky Česko-
slovenskej:

Či má o tom vedomie, ako zhubne účinkujú
na učiteľov a profesorov výpravy do SSSR,

a či je ochotná vláda postarať sa o opatre-
nia, ktorými raz navždy by sa znemožnily a za-
kázaly výpravy tak jednotlivcov ako i výpravy
hromadné do SSSR?

V Prahe. 21. januára 1937.

Hlinka,

dr Tiso, Sidor, Dembovský, Drobný, dr Wolf,

Turček, dr Sokol, dr Pružinský, Slušný, Šalát,

Rázus, Danihel, Kendra, Čavojský, Suroviak,

Onderčo, Haščík, Florek, Longa, Sivák.

744/IX (překlad).

Interpelace

poslance G. Böhma

ministrovi pošt a telegrafů
a ministrovi veřejných prací,

aby novostavba kraslické poštovní bu-
dovy byla zadána domácí stavební
firmě.

V Kraslicích se má stavěti nová poštovní
budova. Tato stavba byla již před měsíci vy-
psána. Rovněž nabídky byly již podány a o-
tevřeny. Mezi podavateli nabídek jest i pražská
firma »Nekvasil, a. s.«. Je zvláštní, že tato fir-
ma podala nejlevnější nabídku, ačkoliv přece jistě
jako cizí firma musí míti daleko větší obchodní
režii než domácí firma z kraslického kraje.

Je známo, že tato firma »Nekvasil« staví i
pražskou bursu, na kteréžto stavbě se před ně-
kolika týdny stalo velké stavební neštěstí.

Zadání stavby kraslické poštovní budovy dá-
vá tedy ministerstvu příležitost, aby opakované
sliby úředních míst a zvláště prohlášení pana
presidenta státu dr Beneše proměnilo ve skutek.

Zde se naskýtá příležitost zadati stavbu do-
mácí německé firmě z Kraslic, která se postará,
aby byli zaměstnáni také domácí dělníci a živ-
nostníci.

V této souvislosti ukazujeme na libereckou
řeč pana presidenta státu, ve které zvláště u-
vedl: »Neváhám říci, že se staly chyby, které se
již nemají opakovati, na př. tím, že do neza-
městnaných německých nebo smíšených krajin
byli přiváděni dělníci a podnikatelé z českých
krajů.«

Poctivě dodržujíce mezinárodně zaručenou,
v ústavě stanovenou zásadu národní rovnosti mu-
sí ústřední úřady dbáti, aby se v krajinách pře-
vážně německých při provádění a zadávání ve-
řejných staveb přihlíželo především k německým
podnikatelům a dělníkům.

Zde dlužno dbáti ještě toho, že Kraslice jsou
vyložené, státně uznané nouzové území a že
žádnému státnímu úřadu není neznámo, že okres
kraslický jest území největší bídy v celé repu-
blice.

O nynějším stavu nezaměstnanosti v tomto
okrese podává nám velmi názorný obraz bez-
vadná statistika Hlavního svazu německého prů-
myslu.

Tato statistika vykazuje největší nezaměst-
nanost Kraslic. Koncem listopadu 1936 připa-
dalo

na 1000 obyvatelů 167.2 nezaměstna-
ných,

na 1000 výdělečně činných 316.4 ne-
zaměstnaných.

Je zbytečné k těmto číslicím ještě něco při-
činiti.

Dosvědčují však naše stanovisko, že zde při
zadáváni stavby poštovního úřadu naprosto ne-
smí rozhodovati nejlevnější nabídka, poněvadž
zde jde o stavbu v nouzovém území.

Mimo to se musí při zadáni přihlížeti i k to-
mu, aby stavba byla trvale provedena, jak to jest
zvykem v horských krajinách, a aby byla vy-
brána firma, která má pro to potřebnou zkuše-
nost.

Dále poukazujeme ještě jednou na to, že ta-
to stavba byla původně vypsána výlučně česky.
Tento postup odporoval zákonu, poněvadž se vy-
psání vztahovalo na soudní okres kraslický, ve
kterém podle posledního soupisu lidu bydlí 98%
Němců, tedy přes 20%.

Jako zástupci lidu považujeme za svou po-
vinnost ukázati na rozčilenou náladu německých
dělníků a živnostníků, kteří naprosto nejsou o-
chotní bez námitek přijmouti nadržování českým
podnikatelům, živnostníkům a dělníkům, tím spí-
še, že již celé západní Čechy jsou velice roz-
trpčeny tím, že stavba úřední budovy ve Falkno-
vě n. O. byla zadána firmě »Nekvasil« a jen čes-
kým živnostníkům.

Stavební činnost v kraslickém okrese jest pro
nouzi tohoto okresu skoro úplně zaražena, takže
jest slušné a spravedlivé, když na státní novo-

---

8

stavba najdou zaměstnáni přede všemi Jinými
domácí němečtí dělníci z tohoto okresu.

Z uvedených důvodů tážeme se tedy pana
ministra pošt a telegrafů a pana ministra veřej-
ných prací:

1. Jsou páni ministři ochotni naříditi, aby
novostavba kraslickě poštovní budovy byla za-
dána domácí firmě z kraslické krajiny, která by
také poskytovala záruku, že budou zaměstnáni
jen domácí němečtí živnostníci a domácí němečtí
dělníci z kraslického nouzového území?

2. Jsou páni ministři ochotni naříditi, aby se
při zadáváni stavby kraslické poštovní budovy,
která má býti vystavěna, přihlíželo nejen k láci
nabídky, nýbrž i ke stavební jistotě?

3. Jsou páni ministři ochotni naříditi, aby se
příště při každém vypsání státních staveb v o-
kresich s kvalifikovanými menšinami provedlo to-
to vypsání i v jazyku těchto menšin?

V Praze dne 12. ledna 1937.

G. Böhm,

Obrtik, Axmann, Jobst, Fischer, Jäkel, Kundt,

dr Peters. Gruber, inž. Künzel, Birke, dr Kellner,

Stangl, Knorre, Sandner, May, Klieber, Wollner,

dr Eichholz, Illing, dr Zippelius.

744/X (překlad).

Interpelace

poslance M. Budiga
ministrovi průmyslu, obchodu a živnosti

o nadržování českým konsumním spolkům
při kontingentaci dodávek rýže.

Českým konsumním spolkům bylo v r. 1934
přiděleno 260 vagónů rýže. V r. 1936 byl je-
jich kontingent zvýšen na 730 vagónů. U ně-
meckých konsumních spolků »Gec« byl přiděl
rýže ze 151 vagónů v r. 1934 zvýšen na 230
vagónů v r. 1936 a u konsumních spolků čes-
kých národních socialistů ze 160 vagónů v r.
1934 na 250 vagónů v r. 1936. Obchodníci dostali
proti tomu v r. 1936 jen 67% kontingentu z r.
1934, byli tedy zkrácení

Tato prakse je nespravedlivá a obchodníky
hluboce rozhořčuje. Rozhořčení jest Um větší,
že se, jak známo, konsumním spolkům dostává
velkých daňových úlev, zatím co obchodnici úpí
pod velmi velkým daňovým tlakem.

Tážeme se pana ministra:

I. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkanou věc?

2. Jest pan ministr ochoten upraviti zmíněnou
kontingentaci tak, aby příliš zdanění obchodníci
nebyli hrubě poškozováni proti konsumním druž-
stvům, požívajícím daňových výhod?

V Praze dne 13. ledna 1937.

Budig,

a Böhm, Klieber, Gruber, Jäkel, Axmann, Franz

Němec, Wollner, inž. Kunzel, dr Peters, Sanduer,

inž. Lischka, Obrlik, Illing, dr Kellner, dr Rosche,

Stangl, Frank, Kundt, Jobst, dr Zippelius.

744/X1 (překlad).

Interpelace

poslance F. Hollubeho
ministrovi veřeinýck prací,

že se na státních stavbách nezaměstná-
vají domácí dělníci.

V obci Záskalí na státní silnici z Liberce do
Prahy se opravují zdi. Práce vede stavitel Mi-
loslav Pelda z Doubí, který zaměstnává výlučně
české dělníky, které s sebou přivezl. Z příslušní-
ků obce Záskalí jest při těchto opravných pra-
cích zaměstnán jen jediný odborný dělník české
národnosti.

Obec Záskalí má podle posledního soupisu
lidu z r. 1930 277 německých obyvatelů čili
73.09% a 102 českých obyvatelů čin 26.91% a
četné nezaměstnané obou národností. Podle pro-
hlášení, která několikrát pronesli odpovědní stát-
níci, má se při státních pracích přihlížeti přede-
vším k obyvatelstvu v místě usedlému. Tento
požadavek se hrubě zanedbává v případe zá-
skalském jako v četných jiných.

Tážeme se tedy pana ministra:

1. Ví pan ministr o této věci?

2. Jest pan ministr ochoten vyžádati si při
zadávání prací od podnikatelů záruky, že budou
zaměstnávati obyvatelstvo v místě usedlé?

V Praze dne 13. ledna 1937.

Hollube,

G. Böhm, Jäkel, Axmann, Klieber, Knorre, Obrlik,

dr Zippelius, Illing, Sandner, Gruber, dr Kellner,

Fischer, dr Peters, Wellner, dr Jilly, Stangl

Jobst, Frank, Kundt, dr Rosche.

---

9

744/XII (překlad).

Interpelace

poslance G. Obrlika
ministrovi pošt a telegrafů

o pomalé dopravě pošty mezi Rokytnici
n. J. a Harrachovem a Rokytnicí n. J. a
Libercem.

Obce Rokytnice n. J. a Harrachov jsou od
sebe vzdáleny jen 6 km. Doprava listovní a balí-
kové pošty mezi těmito oběma místy vyžaduje
však plných dvou dní, a je-li mezi tím neděle,
dokonce tří dnů. Příčinou této pomalé dopravy
pošty jest, že se pošta dopravuje do místa urče-
ní oklikami železnicí přes Martinice, Starou Pá-
ku, Železný Brod, Tanvald a Polubný, zatím co
dříve se doprava konala jízdní poštou rychle a
hbitě. Nyní jezdí mezi Harrachovem a Rokytnicí
n. J. koncesované autobusové trati, které by do-
pravovaly poštu rychle a spolehlivě. Poštovní
správa trvá však na nákladné a dlouho trvající
zajíždce drahou.

Stejně jest tomu s dopravou pošty mezi Ro-
kytnicí n.J., Polubným, Tanvaldem, Smržovkou,
Jabloncem n. N. a Libercem. Poštovní dopravu
na této trati obstarával dříve soukromý podnik
, W. Gernerta, zasílatele v Rokytnici n. J. a jest
dnes s moderními dopravními prostředky možná
ve třech hodinách. Doprava pošty vyžaduje si
však Skutečné desateronásobného času. Doprava
zboží lest přípustná jeti u zásilek přes 25 kg ú-
hrnné váhy.

Tímto vleklým a dlouhotrvajícím poštovním
spojením se ještě více ztěžuje hospodářský ruch
tohoto území, beztoho těžce postiženého hospo-
dářskou křísí. V četných případech způsobila po-
malá doprava, že se zboží podané na poštu zka-
zilo, a to dále působí, že potraviny snadno pod-
léhající zkáze se již nesmějí posílati a objedná-
vati, čímž obchod a výrobci trpí škodu.

Tážeme se tedy pana ministra:

1. Ví pan ministr o této věci ?

2. Jest pan ministr ochoten se postarati, aby
se poštovní doprava mezi místy která prostorově
Tezi tak blízko, vykonala v čase, odpovídajícím
vymoženostem moderní dopravní techniky.

V Praze dne 7. ledna 1937

Obrlik.

a Böhm, Jäkel, Axmann, Nickerl, dr Peters, Inž.
Richter, Illing, Hollube, Stangl, Inž. Schreiber, dr
Rosche, Fischer, dr Zippelius, dr Kellner, Wollner,
Franz Němec, Sandner, Inž. Peschka, Klieber,
May.

744/XIII (překlad).

interpelace

poslance R. Sandnera
ministru vnitra

o protizákonných opatřeních loketského

okresního úřadu a bošířanského obecního

úřadu.

Loketský okresní hejtman zřejmě přeceňuje
svou moc, neboť nařídil bošířanskému okresnímu
úřadu učiniti opatření, která odporují zákonu a
to spolkovému a shromaždovacímu zákonu. Bo-
šířanský okresní úřad cítí se zřejmě vázán tě-
mito pokyny, třebas protizákonnými, a vydal tu-
to vyhlášku:

"Obecní úřad v Bošířanech. - Čís. 132. Na
rozkaz loketského okresního úřadu uvádíme ve
všeobecnou známost, 2e pro řádný policejní do-
zor dlužno na zdejším úřadě včas před tím než
se konají, hlasití všechny spolkové schůze, vý-
borové schůze, hodiny zpěvu, hodiny tělocviku,
šachové večírky, domácké večírky a jiné, jakko-
liv nazvané schůzky osob v hostincích, školách
nebo v soukromém bytě a to nehledě k tomu,
podléhají-li podle spolkového a shromaždovacího
zákona ohlašovací povinnosti či nikoliv. To se
oznamuje s poznámkou, že kromě pořadatelů i
každý, kdo provozuje hostinskou živnost, a všich-
ni majetníci domů jsou povinni tímto hlášením a
velmi důrazně upozorňuji, že bude podáno trestní
oznámení proti těm, kdo by toho nezachovávali.
Obecní úřad v Bošířanech, dne 12. října 1936.

Obecní razítko.
Podpis obecního starosty: Jan Leis.«

Toto opatření pana okresního hejtmana ne-
pochybně vyvíjí právo. Ale zasahuje daleko nad
zákon. Loketskému okresnímu úřadu by bylo jistě
velmi těžké dáti trestním soudem odsouditi oso-
by proti tomu jednající, poněvadž náš trestní zá-
kon stojí na stanovisku, že jen ten může býti
trestán, kdo porušil zákon, jehož porušeni se stí-
há trestem.

Toto protizákonné opatření způsobilo v ce-
lém kraji ohromný úžas a velké rozhořčení. O-
patření ohrožuje ve značné míře také vážnost
loketského okresního úřadu, poněvadž i neodbor-
níci musejí poznati, že odporuje zákonu a nedá
se právně držeti.

Tážeme se pana ministra:

1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkanou věc?

2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby vy-
týkané opatřeni bylo ihned zbaveno účinnosti?

---

10

3. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti ká-
zeňské řízení proti loketskému okresnímu hejt-
manovi ?

V Praze dne 7. ledna 1937.

Sandner,

G. Böhm, Jäkel, Axmann, Klieber, inž. Künzel,
Kundt, Wollner, Fischer, dr Peters, Stangl, inž.
Peschka, dr Zippelius, dr Rosche, inž. Lischka,
dr Kellner, Hollube, Jobst, Obrlik, dr Eichholz,
Franz Němec.

744/XIV (překlad).

Interpelace

poslanců R. Appelta a F. Schenka
vládě republiky Československé,

že rakouská vláda podporuje štvaní proti

Československu a pronásleduje časopis

»Arbelterzeltung«.

Od uzavření německo - rakouských dohod dne
11. července se Rakousko stává stále více důleži-
tým opěrným bodem národně - socialistické lživé
propagandy proti Československu. Tak zvaný
»Sudetskoněmecký vlastenecký svaz« ve Vídni
pracuje společně s tiskovou ústřednou berlínské-
ho »Antikominternu« na rozšiřování nejhanebněj-
ších lží o domnělých »válečných úmyslech« Čes-
koslovenské republiky. Tak pronesl vůdce berlín-
ské ústředny lží »Antikommternu« dr Erth dne
23. listopadu ve vídeňském živnostenském spol-
ku pod protektorátem kardinála Innitzera štva-
vou řeč proti Československé republice. Na schů-
zi »Antikominternu« ve Vídni řekl maďarský mi-
nistr Csillery doslova: »My ve střední Evropě
isme již v Alcazaru. Miny, jimiž má býti vy-
hozen do vzduchu, klade Československo.« Vídeň-
ská tisková centrála tohoto »Antikominternu« za-
sílá tisku k bezplatnému otištění články, v nichž
se soustavně pokračuje ve štvaní proti Česko-
slovensku a znovu se rozšiřuji všechna dávno
vyvrácená tvrzení o útočných přípravách ruské-
ho vojska na československé půdě, o tajných kon-
ferencích presidenta dr Beneše a dr Krofty se
sovětskými činiteli a s ruskými důstojníky gene-
rálního štábu. Tuto celou štvanici proti Česko-
slovenské republice rakouská vláda nejen trpí,
nýbrž úředně podporuje. Sjezdu »Antikominter-
nu« účastnil se úředně rakouský ministr vnitra
Glaise-Horstenau a vše, co pořádá »Sudetskoně-
mecký vlastenecký svaz«, koná se ve vídeňském
hradě pod protektorátem svazového kancléře a
rakouských úřadů.

Zároveň však potlačuje rakouská vláda lite-
raturu sociálně - demokratických, demokratických

a komunistických organisací, které bojují pro
sblížení Rakouska s Československem a demo-
kratickým západem, pro včlenění Rakouska do
fronty mírových mocnost! a kolektivní bezpeč-
nosti, pronásleduje její rozšiřovatele a mimo to
si ještě troufá žádati, aby československá vláda
zakázala tuto literaturu i na československém ú-
zemní. Skutečně vláda již znemožnila další vy-
cházení týdenního vydáni časopisu »Arbeiterzei-
tung«, které se dosud tisklo v Brně. Toto na-
pomáhání rakouské fašistické diktatuře se pro-
hřešuje nejen proti duchu tiskové svobody, ú-
stavně zaručené, nýbrž i proti zájmům naší re-
publiky a míru.

Proto se tážeme vlády:

1. Jest vláda ochotna vyžádati si od rakous-
ké svazové vlády vysvětlení, jak se shoduje ú-
řední napomáhání a podpora válečného štvaní
proti Československu s opětovnými ujištěními
svazového kancléře Schuschmgga, že si přeje
mír a dohodu s republikou Československou?

2. Jest vláda ochotna zrušiti všechna opatře-
ní proti časopisu »Arbeiterzeitung«, příště nijak
nepronásledovati protifašistickou literaturu, odmí-
tati všechny podobně požadavky fašistických vlád
s odkazem na naši ústavně zaručenou tiskovou
svobodu a hájiti důstojnost, vážnost a zájmy naší
demokracie?

V Praze dne 14. ledna 1937.

Appelt, Schenk,

Hodinová - Spurná, Fuščič, Procházka, dr Clemen-

tis, Schmidke, Beuer, B. Köhler, Dölling, Krosnář,

Šverma, Zápotocký, Nepomucký, Kopřiva, Ma-

chačová, Kliment, Vodička, Kosík, Sliwka,

Široký.

744/XV (překlad).

Interpelace

poslance Schenka
ministru vnitra,

že cvikovský policejní úřad vydal měst-
ský přihlašovací katastr činovníkům »Su-
detskouěmecké lidové pomoci«.

Pod záminkou, že si vyhledají adresy dárců
peněz pro »Sudetskoněmeckou lidovou pomoc «,
odnesli si cvikovští činovnici »Sudetskoněmecké
lidové pomoci « městský katastr přihlášek a oby-
vatelů z policejního úřadu do sekretariátu »Su-
detskoněmeckě lidově pomoci« a opsali si jej. Po-
něvadž Cvikov má nový adresář, obsahující vše-
chny adresy obyvatelů, lze z tohoto postupu le-
dacos vyvozovati.

---

11

V katastru jsou vojenské údaje a také jiné
zápisky o jednotlivých obyvatelích.

Nedávno prohlásili zaměstnanci říšskoněmec-
kých úřadů lidem přecházejícím hranice, že jsou
informováni o všem ve Cvikově a okolí. Cvikov-
ská četnická stanice stejně jako státní policie v
Německém Jablonném mimo to jistě ví, že kaž-
dého večera procházejí ulicemi silné hlídky su-
detskoněmecké strany jako tak zvaná stráž, schá-
zejí se na určitých místech, aby podaly zprávy
a vyžádaly si další informace. Kontrolovati tyto
věci by bylo daleko správnější než kontrolovati
schůze odborových organisaci.

Ačkoliv úřad ví o těchto neuvěřitelných po-
měrech, přece do dneška nic proti nim neučinil.

Tážeme se pana ministra:

1. Ví-li, že v Sudetách jsou takové neuvěři-
telné poměry a že je úřady trpí?

2. Je-li ochoten naléhavě zavésti vyšetřová-
ní a potrestati vinníky?

V Praze dne 15. ledna 1937.

Schenk,

Synek, dr Clementis, Hodinová-Spurná, Vodička,
Dölling, Procházka, Kopecký, Klíma, Nepomucký,
B. Köhler, Šverma, Krosnář, Vallo, Široký, Ko-
přiva, Zupka, Zápotocký, Machačová, Beuer,
Slánský.

744/XVI (překlad).

Interpelace

poslance inž. E. Peschky

ministru vnitra
a ministru spravedlnosti

o nestejné censurní praksi.

Množí se případy, že se censura provádí vel-
mi odlišně. Dnes již není vzácností, že se týž
článek v jednom časopise smi otisknouti, ale že
se v jiných bez důvodu zabavuje.

Zvlášť typickým případem jest zabavení ča-
sopisu »Nordmährische Rundschau*, domácký list
pro město a venkov, ze dne 24. října 1936, 40.
ročník, č. 43, majitel a vydavatel společnost ťGe-
sellschaft Nordmahrische RundschauŤ, tiskárna J.
Felzmanna v Uničově, odpovědný redaktor Arnošt
Tinkl z Uničova. V tomto čísle bylo zabaveno
několik článků, z nichž článek Přisný patu vy-
šel v časopise »Zeit« ze dne 21. října, zatím co
článek »Letcovy starosti* vyšel v časopise
»Neues TagblattŤ a zprávička o »Osudu výcho-

doněmeckých kolonistůŤ také v časopise »Bo-
hemiaŤ.

Interpelující uvádějí níže zabavené články
pánům ministrům na vědomí a nemohou si vy-
světliti, pro jaký zákonitý důvod byly zabaveny.
Je na snadě domněnka, že za zabavovací praksi
jest také odpovědný mladý censor šternberského
okresního úřadu dr Kastl.

Bez důvodu zabavené články znějí:

1. »Přísný pán. Velká shromažďovaci akce
sudetskoněmecké strany v rýmařovském okrese
měla dramatický průběh, poněvadž do ní zasáhl
komisař okresního úřadu dr Stasa. Schůze v Rý-
rnařově, Edrovicích, Staré Vsi, Jamarticích a
Frýdlantu nad Moravicí byly rozpuštěny a mi-
mo to ještě byly zabaveny resoluce. V Rýmařo-
vé žádal dr Stasa, který vešel do shromažďovací
síně v průvodu 10 četníků, aby mu svolavatel
nazpaměť vypočítal přítomné. Tento výklad před-
pisů je svého druhu jedinečný. Zůstalo vyhraze-
no rýmařovskému okresnímu úřadu, aby vnesl
neklid mezi obyvatelstvo neodůvodněným roz-
pouštěním schůzi a zabavováním resolucí přísluš-
ným ministerstvům. Vylíčené případy, které vše-
chny vrstvy obyvatelstva co nejostřeji odsoudi-
ly, budou předmětem interpelace ministerstvu
vnitra.Ť

2. »Letcovy starosti. Proti zemědělci Emilu
Fuhnnannovi z Bíliny bylo zavedeno řízení podle
zákona na ochranu republiky, poněvadž prý oraje
pole oral je ve formě skobového kříže. Zjistil prý
to jistý letec a z letadla fotografoval pole.
V těchto dnech dostavily se na místo domnělého
činu k vyšetřování orgány bezpečnostního úřadu,
které však nemohly nic zjistiti. Zdá se, že zde
jde o nějakého tetce s velmi bujnou fantasií, který
by lépe učinil, kdyby byl svou pozornost věnoval
letadlu, které řídil - v zájmu své pošty nebo
svých cestujících.Ť

3. »Osud východoněmeckých kolonistů sdílí
sta německých rodin v okrese svaljavském na
Podkarpatské Rusi. Jejich prarodiče se vystěho-
vali z okresů českokrumlovského, českobudějovic-
kého, tachovského a vimperského do východní
Haliče, když již dřevěné uhlí nešlo na odbyt a
vykáceli ohromné nepřístupné lesy. Ale když se
s podporou hraběcí schónbornské správy v okrese
svaljavském měl povznésti dřevařský průmysl,
zavolali k tomu zkušené Šumavany z východní
Haliče, kteří v krátké době svou pílí a činností se
stali požehnáním nové vlasti. Když jejich otcové
a synové prodělali světovou válku v maďarských
plucích, vrátili se do své vlasti, která již patřila
k jinému státu. Nikdo z nich se nestaral o státní
příslušnost, neboť přece většina z nich se již zde
narodila. Po několik let se nyní úřad živě zajímá
o německé dřevorubce, hrozí jim, poněvadž ne-
mohou podati žádného průkazu, že jsou zdejšími
státními příslušníky, vypovězením do Polska a
vyhání je z práce. Jejich žádosti, za které včas
zaplatili poplatky ze svých těžce vydělaných pe-
něz, nebudou prý ještě po léta vyřízeny. Kterási
firma byla již třikrát potrestána, poněvadž přijala
německé dělníky. To jest vděk domácího obyva-
telstva jeho učitelům.Ť

---

12

Tážeme se tedy pánů ministrů:

1. Jsou páni ministři ochotni dáti vyšetřiti
vytčenou věc?

2. Co hodlají páni ministři učiniti, aby zabrá-
niti nestejné censurní praksi?

V Praze dne 22. prosince 1936.

Inž. Peschka,

Frank, Gruber, Illing, dr Rosche, dr Köllner,
Sogl, Kundt, inž. Karmasin, Jäkel, Fischer, Obrlik,
dr Peters, Inž. Künzel, Sandner, dr Zippelius,
Hollube, inž. Lischka, Jobst, dr Jilly, dr Kellner.

744/XVII.

Interpelace

poslanců Františka Uhlíře, E. Tichého a
A. Babka

vládě republiky Československé

ve věci daňových odpisů a úlev továrně

Weisshuhnově v Žimrovicích

na Opavsku.

V obci Žimrovicích na Opavsku resignoval
dne 8. ledna 1937 starosta obce a celé obecni za-
stupitelstvo, poněvadž nemohlo převzíti odpověd-
nost za desolátní stav obecních financí, zaviněný
zhroucením daňové základny. O tuto situaci se
přičinily finanční úřady tím, že největšímu po-
platníku v Zimrovicích továrně Weisshuhnově
soustavně odepisovaly daně a snižovaly daňovou
povinnost tak, že poslední daňový předpis této
továrně činí ročně 10 Kč, slovy deset korun če-
skoslovenských.

Tento případ pobouřil celou českou veřejnost
na Opavsku. K ilustraci poměrů uvádíme, že fir-
ma Weisshuhn dodává československé tabákové
režii papír za milionové obnosy, pracuje plné na
tři směny a přes to je zdaněna méně, nežli nej-
chudší poplatník - domkář. Weisshuhn zaměst-
nává na 350 dělníků, vykazuje na 10 milionů
ročních příjmů a platí 10 Kč dani, naproti tomu
Kovář J. Hartel z týchž Žimrovic, 62 roků starý,
pracující s jedním pomocníkem, platí 24.25 Kč.

Jak rostly příjmy firmy Weisshuhn a jak při
tom klesaly její daňové povinnosti, svědči nej-
lépe několik číslic:

Na 3% obratové dani bylo této firmě přede-
psáno v jednotlivých létech: Roku 1929 52.315.20
Kč, roku 1930 305.031 Kč, r. 1931 278.769 Kč, r.
1932, 369.601 Kč, r. 1933 nic, r. 1934 307.205.70 Kč,
r, 1935 325.696 Kč. To znamená, že její příjem
se pohyboval v jednotlivých letech v těchto
cifrách: 1,743.800 Kč, 10,167.700 Kč, 9.292.300 Kč.
12,320.000 Kč, 10,240.500 Kč, 10,866.500 Kč. Při

tom zůstává záhadou, proč této firmě nebyla pře-
depsána obratová daň v roce 1933, ačkoliv v této
době byla továrna v plném provozu.

V týchž létech výborné konjunktury klesala
daňová povinnost firmy Weisshuhn takto: Roku

1929 výdělková daň 52.297 Kč a 17.157 Kč, státní
daň 7.471 Kč, r. 1930 výdělková 14.973 Kč, státní
2.451 Kč, r. 1931 výdělková 11.219.50 Kč, státní
2.139 Kč, r. 1932 výdělková 7.234 Kč, státní 977.60
Kč, r. 1933 výdělková 7.183.80 Kč, státní 910.50
Kč, r. 1934 výdělková 7.931.45 Kč, státní 986.50 Kč,
r. 1935 výdělková 75.40 Kč, státní 10 Kč.

Podepsaní se táží vlády republiky Čsl., jaké
důvody vedly úřady k tomu, že daňová povinnost
této firmy klesla od r. 1927 do 1935 z 172.289.65
Kč na 75.40 Kč a státní daň v téže době z 15.034
Kč na pouhých 10 Kč, ačkoliv provoz této firmy
rok od roku stoupá.

V případu firmy Weisshuhn je ještě několik
jiných záhad: Roku 1932 předložila firma k exta-
dačním důvodům spisy, které měly býti zpoplat-
něny. Exekuční referent, tajemník Kubesa, před-
ložil úřední nález, ježto se jednalo o částku
10,000.000 Kč, která nebyla zpoplatněna, ani úřa-
du pro vyměření poplatků předložena. Poplatek
na to činí 200.000 Kč a dvojnásobná pokuta
400.000 Kč, celkem 600.000 Kč. Dodnes není tento
případ vyřízen a peníze nejsou zaplaceny.

Další případ: Z příkazu berní správy v Opa-
vě r. 1935 byla pro nedoplatek dávky z majetku
ve výši 130.000 Kč vedena na firmu Weisshuhn
exekuce. Šlo tehdy o zabavení svršků v továrně
a pohledávky u tabákové režie. Ministerstvo fi-
nancí půl hodiny před prováděním exekuce naří-
dilo telefonicky exekuci zastavit % povolilo firmě
splátky po 10.000 Kč měsíčné. O případu bude
hodně věděti pan ministerský komisař Němec
z ministerstva financí. Firma splátek nedodržela
a dosud dávku z majetku nemá zaplacenou.

Tyto zvláštní ohledy věnované firmě Weiss-
huhn měly pro obec Žimrovice katastrofální ná-
sledky. Daňová základna obce sloužící za při-
rážkový výměr klesala rok od roku takto: Roku

1930 19.506 Kč, r. 1931 11.106 Kč 95 hal., r. 1932
12.002.95 Kč, r. 1933 6.521.50 Kč, r. 1934 6.83460
Kč, r. 1935 7.963.60 Kč, r. 1936 6.900 Kč, Od r. 1924
do r. 1936 klesla daňová základna obce z 41.379.64
Kč na 6.900 Kč (z toho na firmu Weisshuhn při-
padlo 75.40 Kč).

Obec v důsledku této finanční katastrofy ne-
mohla dostáti svým platebním povinnostem vů-
bec. Má za víc jak půl milionu postavenou ško-
lu a poněvadž mohla dluh na školu pouze úro-
kovat (na úrocích zaplatila. 102.931.70 Kč), byla
nucena prodat značnou část kmenového majetku,
jako hostinec a část pozemků, ježto ručiteli obce
jsou většinou nezámožní čeští lidé. Dnes je obec
v takové finanční krisi, Že nemůže zaplatiti uhlí
pro školu, kamna do mateřské školky, daně z pře-
vodu majetku, nemůže plniti svých povinností
vůči COP atd.

Česká obec na Opavsku vinou německé to-
várny, vůči níž se projevovaly se strany státních
úřadů zvláštní ohledy, se octla v situaci, že celé
obecní zastupitelstvo bez rozdílu politických