Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 4. zasedání.
744.
Interpelace:
I. posl. dr Porubszkyho celej vládě o krivdivom sestavení seznamu advokátov, vydaného
na základe zostřeného zákona na ochranu republiky,
II. posL Florka min. vnútra o nesprávnom pokračovaní okresného úřadu v Trstenej na Slo-
vensku oproti starostovi obce Osady v Oravě Jozefovi Dafčikovi pře rozdelenie přídělu
zemědělskej rady,
III. posl dr Kellnera min. vnitra o počtu československých státních občanů německé ná-
rodnosti zaměstnaných v oboru tohoto ministerstva,
IV. posl. dr Kollnera min. národní obrany o počtu československých státních občanů ně-
mecké národnosti zaměstnaných v oboru tohoto ministerstva,
V. posl. Nickerla min. vnitra o národnostní příslušnosti úředníků pražského zemského
úřadu,
VI. posl. inž. Karmasina min. školství a národní osvěty o počtu československých státních
občanů německé národnosti zaměstnaných v oboru tohoto ministerstva,
VII. posl. dr Jillyho min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy o počtu československých
státních občanů německé národnosti zaměstnaných v oboru tohoto ministerstva,
VIII. posl. Hlinku vládě republiky Československej vo věci tak zv. »Studijních» ciest učiteľov
a profesorov do Svazu sovietských socialistických republik,
IX. posl. G. Böhma min. pošt a telegrafů a min. veřejných prací, aby novostavba kraslické
poštovní budovy byla zadána domácí stavební firmě,
X. posl. Budiga min. průmyslu, obchodu a živností o nadržování českým konsumním spol-
kům při kontigentaci dodávek rýže,
XI. posl. Hollubeho min. veřejných prací, že se na státních stavbách nezaměstnávají domácí
dělnici,
XII. posl. Obrlika min. pošt a telegrafů o pomalé dopravě pošty mezi Rokytnici n. J. a
Harrachovem a Rokytnicí n. J. a Libercem,
XIII. posl. Sandnera min. vnitra o protizákonných opatřeních loketského okresního úřadu a
bošířanského obecního úřadu,
XIV. posl. Appelta a Schenka vládě Československé republiky, že rakouská vláda podporuje
štvaní proti Československu a pronásleduje časopis »Arbeiterzeitung»,
XV. posl. Schenka min. vnitra, že cvikovský policejní úřad vydal městský přihlašovací katastr
činovnikům »Sudetskoněmecké lidové
pomoci»,
XVI. posl. inž. Peschky min. vnitra a min. spravedlnosti o nestejné censurní praksi,
XVII. posl. Uhlíře, Tichého a Babka vládě republiky Československé ve věci daňových odpisů
a úlev továrně Weisshuhnově v Zimrovicích na Opavsku,
2
744/I (překlad).
Interpelácia
poslanca dr Porubszkyho
celej vládě
o krivdivom sestavení soznamu advoká-
tov, vydaného na základe zostřeného zá-
kona na ochranu republiky.
Páni ministři!
Při projednávaní vládneho návrhu o zostřeni
zákona na ochranu republiky, ktorý návrh bol
uzákoněný pod č. 130/1936, ohlásili všetci de-
mokraticky smýšfajúci zákonodárci svoj protest
proti tomu ustanoveniu zákona, že obhajobu ob-
žalovaných vo veciach vyzvedačských móže ob-
starávat iba advokát pojatý do zvláštneho sozna-
mu, sestaveného ministrem spravedlnosti.
Podpisani poslanci v méně demokracie stále
hlásanej, žiaľ, iba hlásanej vládou tejto republi-
ky, a v méně ohrožovanej veřejnej slobody pro-
testujeme proti tomu, aby obžalovaných nemohli
obhajovat advokáti, ku kterým májů dôveru a
ktorých oni sami s obhajobou pověřili, lež aby
oni museli přijat obhájců, označeného ministrem
spravedlnosti, tedy osobou politickou, keďže táto
obhajoba znamená tiež tažké porušenie voľnosti
obhajoby.
Už vepřed smě prejavili naše obavy, že toto
opatrenie bude v praksi směrovat zasa len proti
národným menšinám a členom opozičných stráň.
Členovia vlády ako vo výborových, tak i ple-
nárnych pojednávaniach prehlásili, že tento náš
předpoklad je naprosto neodóvodnený.
Naše obavy, žial, boly však opodstatněné,
ako tomu nasvědčuje tiež dosavádna praks pre-
zidentov vrchných súdov. Teraz však, keď už je
uveřejněný soznam obhájcov vydaný pánom mi-
nistrom spravedlnosti, je naša obava úplné ospra-
vedlněná, lebo v tom sozname napriek najpilnej-
šiemu hľadaniu nemôžeme objaviť advokáta ma-
ďarskej národnosti. Jediný advokát maďarského
měna, ktorého
zoznam uvádza, je členom medzi-
národnej sociálně demokratickej strany a tedy
nemožno ho považovat za advokáta, ktorý by cí-
til maďarsky.
Nestačí tedy, že obžalovaní boli pozbavení
svojho najelementárnejšieho práva, náležiaceho
im všade na celom kultúrnom světe, aby totiž
oni sami si mohli volit svojich obhájcov z advo-
kátov v soznam pojatých,
nie je dost na tom, že sudy sú v takýchto ve-
ciach pozbavené povahy súdov občianskych při-
bráním vojenskej osoby,
pán minister spravedlnosti nepojal do sozna-
mu obhájcov ani jediného advokáta maďarskej
národnosti. Je to křivda, páchaná nielen na sbo-
re maďarských advokátoy, ale na všetkých stat-
ných občanoch maďarskej národnosti, keďže uka-
zuje zřejmé na to, že Maďaři sú považovaní za
statných občane v podradnej triedy, ktorých po-
vinnosti rovnajú sa sice povinnostiam ostatných
statných občanov, ale rovnakých práv sa im ne-
dostává.
Tážeme se tedy celej vlády:
1. Či vie vláda, že pán minister spravedlnosti
už uveřejnil soznam obhájcov na základe zákona
č. 130/1936?
2. Či vie vláda, že pán minister spravedlnosti
napriek tomu, že bole dost uchádzačov a žiada-
telov, neberúc v úvahu žiadosti menoval obháj-
cov z úradnej moci?
3. Či vie vláda, že pán minister spravedlnosti
dosial vóbec nevybavil žiadosti advokátov bez-
úhonnej minulosti, ktoré tito podali o pojatie do
soznamu? A napokon
4. Či vie vláda, že pán minister spravedl-
nosti, ktorý sa přiznává k sociálnej demokracii,
nepojal úmyselne ani jediného advokáta maďar-
skej národnosti do soznamu obhájcov ním sesta-
veného?
Dětklive tážeme sa celej vlády:
Či je vláda ochotná uložit pánu ministrovi
spravedlnosti, aby toto svoje krivdivé opatrenie
ihned změnil, keďže ono hodí sa k tomu, aby vy-
volalo nedověru v statných občanoch maďarskej
národnosti co do rovnoprávnosti stráň před súd-
mi a co do jestvovania volnosti obhajoby. Pro-
testujeme, aby pod heslem ochrany státu bolí ob-
žalovaným vnucovaní výlučné úradne ustanovení
advokáti inej národnosti, kteří snáď ani jazyku
obžalovaného nerozumejú.
Zároveň ohlašujeme, že budeme muset za-
hájit boj proti tomuto krivdivému ustanoveniu
použitím všetkých zákonitých prostriedkov, jest-
liže by vláda alebo pán minister spravedlnosti,
ktorý sa přiznává k sociálnej demokracii, nena-
pravil v době co najkratšej tuto křivdu, spáchá-
nu na našom národe.
V Prahe v januári 1937.
Dr Porubszky,
dr Sziillo, Jaross, dr Korláth, inž. Karmasin, Ing.
Künzel. Stangl, dr Kellner, dr Zippelius, dr Pe-
ters, Inž. Lischka, dr Rosche, Illing, Franz Němec.
Jobst, Szentlványi, Petrášek, Esterházy, dr Ho-
lota, A. Nitsch, Axmann.
3
744/II.
Interpelácia
poslanca Pavla Florka
ministrovi vnútra
o nesprávnom pokračovaní okresného
úradu v Trstenej na Slovensku oproti
starostovi obce Osady v Orave Jozefovi
Dafčíkovi pre rozdelenie prídelu zeme-
delskei rady.
Okresný úrad v Trstenej udelil výmerom zo
dňa 10. decembra 1936, Čís. 7436/1936 na základ:
§ 27 zákona čís. 243/1922 Sb. z. a n. Jozefovi
Dafčíkovi, starostovi obce Osada na Slovensku,
poriadkovú pokutu v obnose 300 Kč pre priestu-
pok protiviaci sa ustanoveniu § 27 cit. zákona,
ktorý vraj spáchal začiatkom mesiaca novembra
1936 tým, že zemedelskou radou výnosom zo dňa
30. októbra 1936, čís. 4469/1936 pre obec Osadu
za snížené ceny pridelené osivo, resp. podporu
na živeľné pohromy v roku 1936 sa vyskytnuvšie
nerozdelil dľa výkazu poškodených zemedelcov,
poťažne dľa núdzového elaborátu, ale takmer ce-
lej obci. Tento svoj postup spomenutý úrad odô-
vodnil tým, že »hore citovaným výnosom zeme-
delskej rady pridelené bolo obci Osada 20 q pše-
nice a 12 q raži (žita) za sníženú cenu jako pod-
pora v roku 1936 živelnou pohromou poškodeným
zemedelcom a to dľa súpisu, resp. núdzového
elaborátu poškodených. Dla tohoto výnosu malý
byt naturálie rozdelené tým zemedelcom, ktorí
holi uvedení v núdzovom elaboráte resp. súpise.
Starosta obce napriek tomu - dôvodí ďalej
úradný prípis - bol obv. notárstvom v Ústí
nad Oravou na riadny postup rozdelenia osiva
upravený, rozdelil osivo o svojej ujme i mnohým
takým osobám, ktoré v súpise obsažené neboly
a tým porušil svoje povinnosti resp. úradné roz-
hodnutie a zbagatelizoval účel celej akcie.
Oproti údajom vo výmere okr. úradu v Trste-
nej uvedeným starosta obce i s obecnou radou
v svojom odvolaní konštatuje toto:
1. Roku 1936 v obci Osada a v jej okolí ni-
jaké živeľné pohromy neboly.
2. Obecná komisia pre živelné pohromy ani
nezasedala, nijakú škodu okres, úradu nehlásila,
ani núdzové elaboráty nevyhotovila.
3. Obec Osada nepodala žiadosť na zemedel-
skú radu o pôdnom, ani nedostala nijaké vyruzu-
menie od vrchnosti, aby sa nejakí »poškodení
občania»hlásili o prídel jesenného osiva.
4. Prídel osiva poslaný na obec prišiel bez
akéhokoľvek prípisu zemedelskej rady.
5. Obecný starosta sa osvedčuje, že ani od
okresného úradu v Trstenej ani od obv. notariátu
v Ostí nad Oravou nijakého písomného rozkaru
nedostal ohľadom rozdelenia osiva. Preto keďže
s prídelom osiva nebol doručený nijaký »výkaz
poškodených
zemedelcov« ani »núdzový elabo-
rát«, podľa ktorého by bol mohol starosta, po-
ťažne obecná rada prídel rozdeliť, nútený bol vy-
hotoviť výkaz nový a to urobil nie sám, ale s obv.
notárom v
Ústí n. Or. Osivo dodané zemědelskou
radou podľa tohoto výkazu rozdelila obecná ra-
da medzi roľníkov bez rozdielu politickej prí-
slušnosti podľa veľkosti obrábanej pôdy - ne-
stranne.
Za takéto pokračovanie obecného starostu a
obecnej rady v právnom štáte, ako je naša re-
publika, patrí pochvala a nie poriadková pokuta
300 Kč. ako to udelil okresný úrad, ktorý ako
v inej interpelácii poukážem, sám sa dopustil viac
nesprávností vo veci vyhotovenia súpisov žiada-
teľov o prídely zemedelskej rady.
Pýtam sa pána ministra vnútra:
1. či je ochotný dať nestrannou komisiou vy-
šetriť vec prídelu »poškodeným zemedelcom*
v obci Osade a v celom trstenskom okrese?
2. Či je ochotný zistiť, kto a v akej miere
nesie zodpovednosť za nespravodlivé spisovanie
žiadateľov o prídely zemedelskej rady, ktorým
boli poškodení roľníci v obciach živelnou pohro-
mou skutočne zasiahnutých roku 1936, lebo prí-
delu nedostali ani úradom spísaní neboli naproti
pokynom zemedelskej rady (na pr. Krásna
Hôrka)?
3. Či je ochotný na základe uvedených faktov
zrušiť nezákonný výmer okresného úradu v Trste-
nej o poriadkovej pokute pre starostu Jozefa Daf-
číka. pretože sa rozhodnutie úradu zakladá na
nesprávnych dôvodoch a nejestvujúcich faktoch?
4. Či je ochotný disciplinárne stíhať okres,
náčelníka, podpísaného na výmere, ktorý poriad-
kovou pokutou 300 Kč trestal správne pokračuiú-
ceho starostu a takto ho terorizoval, aby tým
zakryl svoje nezákonné pokračovanie?
5. Či je ochotný zistiť okresnú komisiu a po-
trestať referenta okresného úradu pre nedbalosť
a straníckosť ktorej sa dopustil v svojom po-
kračovaní tým. že akceptoval a úradne odporúčal
zemedelskej rade strannícky vyhotovený súpis
poškodených zemedelcov živelnou pohromou r.
1936 v obci Osade, ktorá v tom roku nijakou
škodou na úrode postihnutá nebola?
6. Či je ochotný poučiť okresný úrad v Trste-
nei. resp. dotyčného úradníka, že takýmto zne-
užívaním úradnej moci podlamuje dôveru po-
stihnutého občianstva v úradoch?
7. Či hodlá a akým spôsobom zamedziť, aby
sa v budúcnosti podobné prehmaty zo stránky
okresných úradov nepáchaly?
V Prahe, dňa 12. januára 1937.
Florek,
Čavojský. Drobný. Kendra, dr Pružinský, Suro-
viak. dr Tiso. Turček, dr Sokol. Sivák, Longa,
Haščík. Danihel. Dembovský. Hlinka, Onderčo,
Sidor, Slušný, Šalát, Rázus, dr Wolf.
4
744/III (překlad).
Interpelace
poslance dr A. Kellnera
ministrovi vnitra
o počtu československých státních obča-
nů německé národnosti zaměstnaných
v oboru tohoto ministerstva.
Dne 10. září bylo 17. výročí dne, kdy Česko-
slovenská republika převzala v Saint Germain-
en-Laye závaznou mezinárodni smlouvou slav-
nostní mezinárodní závazek chrániti své národ-
nostní a jazykové menšiny před jakoukoliv
křivdou.
V této menšinové smlouvě se zavázala Če-
skoslovenská republika, že bude s námi sudet-
skými Némci právně a fakticky stejně zacházeti
B že nám poskytne stejné záruky jako jiným
státním občanům.
Sudětští Němci žádají o vysvětlení, v jakém
rozsahu se dbalo této zásady rovnosti v oboru
působnosti interpelovaného pana ministra.
Tážeme se tedy pana ministra:
1. Kolik státních úředníků a zaměstnanců
podléhalo vůbec dozorčí moci tohoto ministerstva
ve chvíli, kdy toto ministerstvo bylo zřízeno?
2. Kolik československých státních občanů
německé národnosti podléhalo dozorčí moci to-
hoto ministerstva jako státní úředníci a zaměst-
nanci ve chvíli, kdy toto ministerstvo bylo zří-
zeno?
3. Kolik československých státních občanů
podléhalo vůbec jako státní úřednici a zaměst-
nanci dozoru tohoto ministerstva ve chvíli, kdy
byla tato interpelace podána?
4. Kolik československých státních občanů
německé národnosti podléhalo jako státní úředníci
a zaměstnanci dozoru tohoto ministerstva ve
chvíli, kdy byla tato interpelace podána?
V Praze dne 7. ledna 1937.
Dr Kellner,
Inž. Lischka, Obrlík, Jobst, Gruber, Knorre. E.
Köhler, Inž. Karmasin, Ing. Kiinzel, Fischer, Klie-
ber. dr Elchbolz, Illing. Sandner, Kundt, dr Rosche,
G. Böhm. Axmann. Jäkel dr Peters. Franz Němec.
744/IV (překlad).
Interpelace
poslance dr F. Köllnera
ministrovi národní obrany
o počtu československých státních obča-
nů německé národnosti zaměstnaných
v oboru tohoto ministerstva.
Dne 10. září bylo 17. výročí dne, kdy Česko-
slovenská republika převzala v Saint Germain-
en-Laye závaznou mezinárodní smlouvou slav-
nostní mezinárodní závazek chrániti své národ-
nostní a jazykové menšiny před jakoukoliv
křivdou.
V této menšinové smlouvě se zavázala Če-
skoslovenská republika, že bude s námi sudet-
skými Němci právně a fakticky stejně zacházeti
a že nám poskytne stejné záruky jako jiným
státním občanům.
Sudětští Němci žádají o vysvětleni, v jakém
rozsahu se dbalo této zásady rovnosti v oboru
působnosti interpelovaného pana ministra.
Tážeme se tedy pana ministra:
1. Kolik státních úředníků a zaměstnanců
podléhalo vůbec dozorčí moci tohoto ministerstva
ve chvíli, kdy toto ministerstvo bylo zřízeno?
2. Kolik československých státních občanů
německé národnosti podléhalo dozorčí moci to-
hoto ministerstva jako státní úředníci a zaměst-
nanci ve chvíli, kdy toto ministerstvo bylo zří-
zeno?
3. Kolik československých státních občanů
podléhalo vůbec jako státní úředníci a zaměst-
nanci dozoru tohoto ministerstva ve chvíli, kdy
byla tato interpelace podána?
4. Kolik československých státních občanů
německé národnosti podléhalo jako státní úředníci
a zaměstnanci dozoru tohoto ministerstva ve
chvíli, kdy byla tato interpelace podána?
V Praze dne 7. ledna 1937.
Dr. Köllner,
Obrlik, dr Rosche. E. Köhler, Klieber, Jäkel,
Axmann, Gruber. Franz Němec, dr Peters, Inž.
Lischka, May. inž. Kiinzel. Jobst, Sandner. G.
Böhm. dr Eichholz, Inž. Karmasin, Birke. Illing,
dr Kellner, Kundt, Fischer, dr Hodina, Wolker.
6
744/V (překlad).
Interpelace
poslance P. Nickerla
ministrovi vnitra
o národnostní příslušnosti úředníků
pražského zemského úřadu.
Pan ministr pro věci zahraniční dr Krofta
označil v Jisté přednášce nás sudetské Němce ja-
ko »druhý státní národ. Interpelující doufají, že
každý odborný ministr dbá této zásady a v me-
zích své působnosti provede nutné opravy, pokud
jde o Číselný národnostní poměr úředníků, kteří
jsou mu podřízeni.
Aby mohli informovati sudetské Němce o po-
stupu tohoto úsilí, táží se interpelující pana mini-
stra vnitra:
Jest pan ministr ochoten oznámiti, kolik
Němců a kolik Cechů, Slováků, Maďarů, Poláků,
Židů, Rumunů a Rusínů koná službu u pražského
zemského úřadu jako státní úředníci a zaměst-
nanci?
V Praze dne 7. ledna 1937.
Nickert,
Obrlík, inž. Karmasin, E. Köhler, Franz Němec,
G. Böhm, Jäkel, Wollner, Gruber, Fischer, lni.
Lischka, Illing, dr Zippelius, inž. Künzel, Stangl,
Axmann, Klieber, dr Eichholz, Jobst, dr Rosche,
Sandner.
744/VI (překlad).
Interpelace
poslance inž. F. Karmasina
ministrovi školství a národní osvěty
o počtu Československých státních občanů
německé národnosti zaměstnaných
v obora tohoto ministerstva.
Dne 10. záři bylo 17. výročí dne, kdy Česko-
slovenská republika převzala v Saint Germain-
en-Laye závaznou mezinárodni smlouvou slav-
nostní mezinárodní závazek chrániti své národ-
nostní a jazykové menšiny před jakoukoliv
křivdou.
V této menšinové smlouvě se zavázala Če-
skoslovenská republika, že bude s námi sudet-
skými Němci právně a fakticky stejně zacházeti
a že nám poskytne stejné záruky jako jiným
státním občanům.
Sudetští Němci žádají o vysvětleni, v jakém
rozsahu se dbalo této zásady rovnosti v oboru
působnosti interpelovaného pana ministra.
Tážeme se tedy pana ministra:
1. Kolik státních úředníků a zaměstnanců
podléhalo vůbec dozorčí moci tohoto ministerstva
ve chvíli, kdy toto ministerstvo bylo zřízeno?
2. Kolik československých státních občanů
německé národnosti podléhalo dozorčí moci to-
hoto .ministerstva jako státní úředníci a zaměst-
nanci ve chvíli, kdy toto ministerstvo bylo zří-
zeno?
3. Kolik československých státních občanů
podléhalo vůbec jako státní úředníci a zaměst-
nanci dozoru tohoto ministerstva ve chvíli, kdy
byla tato Interpelace podána?
4. Kolik československých státních občanů
německé národnosti podléhalo jako státní úřednici
a zaměstnanci dozoru tohoto ministerstva ve
chvíli, kdy byla tato interpelace podána?
V Praze dne 7. ledna 1937.
Inž. Karmasin,
Obrlik, E. Köhler, Jäkel, Axmann, dr Eichholz,
Klieber, G. Böhm, dr Peters, Gruber. Jobst. Inž.
Künzel, Fischer, Wollner, Inž. Lischka. Kundt,
dr Zippelius, Stangl, Illing, dr Rosche, Sandner.
744/VII (překlad).
Interpelace
poslance dr T. Jillyho
ministrovi veřejného zdravotnictví
a tělesné výchovy
o počtu československých státních občanů
německé národnosti zaměstnaných
v obora tohoto ministerstva.
Dne 10. záři bylo 17. výročí dne, kdy Česko-
slovenská republika převzala v
Saint Germain-
en-Laye závaznou mezinárodní smlouvou slav-
nostní mezinárodní závazek chrániti své národ-
nostní a jazykové menšiny před jakoukoliv
křivdou.
V této menšinové smlouvě se zavázala Če-
skoslovenská republika, že bude s námi sudět-
skými Němci právně a fakticky stejně zacházeti
a že nám poskytne stejné záruky jako jiným
státním občanům.
6
Sudětští Němci žádají o vysvětleni, v jakém
rozsahu se dbalo této zásady rovnosti v oboru
působnosti interpelovaného pana ministra.
Tážeme se tedy pana ministra:
1. Kolik státních úředníků a zaměstnanců
podléhalo vůbec dozorčí moci tohoto ministerstva
ve chvíli, kdy toto ministerstvo bylo zřízeno?
2. Kolik československých státních občanů
německé národnosti podléhalo dozorčí moci to-
hoto ministerstva jako státní úředníci a zaměst-
nanci ve chvíli, kdy toto ministerstvo bylo zří-
zeno?
3. Kolik československých státních občanů
podléhalo vůbec jako státní úředníci a zaměst-
nanci dozoru tohoto ministerstva ve chvíli, kdy
byla tato interpelace podána?
4. Kolik československých státních občanů
německé národnosti podléhalo jako státní úřednici
a zaměstnanci dozoru tohoto ministerstva ve
chvíli, kdy byla tato interpelace podána?
V Praze dne 7. ledna 1937.
Dr Jilly,
Fischer, Obrlik, E. Köhler, Klieber, Jäkel, Axmann,
Illing, Kundt, Wollner, dr Zippelius, Sandner,
dr Peters, Franz Němec, dr Rosche, Jobst, G.
Böhm, dr Eichholz, inž. Karmasin, Stangl Nickerl,
Gruber.
744/VIII.
Interpelácia
poslanca Andreja Hlinku
vládě republiky Československej
vo věci takzv. »studijných« cest učiteľov
a profesorov do Svážu sovětských so-
cialistických republik.
V posledných časoch organizujú sa výpravy
učitelov a profesorov z Československej repu-
bliky do Svazu sovietských socialistických re-
publik. Ale najma učitelské výpravy sú velmi
početně a častě. Slovenská veřejnost hľadí na
tieto výpravy s trapnými obavami a nevie si
nijako vysvětlit, ako je možno, že nielen že sa
urovnává volná cesta, ale poskytuje sa i mravná
a hmotná podpora so strany štátnej správy na
ciesty do SSSR ľudom, ktorí májú také dóležité
poslanie ako učitelia a profesoři. Je priamo ne-
pochopitelné, že ministerstvo školstva a národ-
nej osvěty dává dovolenu učiteľom a profesorom
do SSSR, že ministerstvo vnútra povoluje neob-
medzene vydávat učiteľom a profesorom pasy a
ministerstvo zahraničia že dává svoj súhlas k vý-
pravám do státu, o ktorom je známo, že je svě-
tovým centrom zvrhlých revolučných živlov, kto-
rč rozvrátit chcú společenský poriadok od zá-
kladu a do společnosti
ľudskej vnášajú úžasný
mravný rozklad.
Ak by sa pri výpravách učitelských a pro-
fesorských do SSSR užívalo dóvodu, že ide tu
o nadviazanie kulturných stykov so Sovietským
svazom, zazlievať musíme najrozhodnejšie, že
medzi republikou Československou a Sovietským
svazom pestujú sa takéto styky; vie sa totiž
všeobecné, že takzv. bolševická kultura nekryje
náš pojem kultury, ale že je to barbarizmus,
horši od zvetskosti. Bolševizmus v SSSR zničil
a do kořena vyhubil všetko, co křesťanská a sla-
vianska kultura cez mnohé tisíc ročia v ruskom
národe vybudovala. A tento barbarizmus agenti
Kominterny usilujú sa poprenášat do iných ci-
vilizovaných štátov.
Sovietsky svaz z príležitosti každej zahra-
ničnej výpravy velmi pečlivé sa staria, aby ú-
častníci výprav nemohli sa přesvědčit o skutoč-
nom stave dnešného komunistického sriadenia,
ale ukazuje len vopred umele připravené a na-
budrené takzv. komunistické »vymoženosti«. Sú,
ktori tento podvod bolševického režimu na prvý
pohľad zbadajú, avšak vačšia čiastka účastníkov
výprav v svojej nevědomosti a krátkozrakosti
nevie sa povzniest nad bolševické švindle a na-
dobúda presvedčenia, ktoré sa nijako nesrovná-
vá s holou skutočnosťou. Keď sa títo učitelia a
profesoři vrátia so svojej študijnej cesty, stáva-
jú sa bolševickými agitátormi a robia propagan-
du vandalizmu, co pod komunizmem pozná vzdě-
laný svět.
Návštěvníci z radov učitelstva a profesorstva
v SSSR po nijakej stránke. teda ani výchovnej.
ani pedagogickej, ani didaktickej, ani sociologi-
ckej, spoločenskej atď. nemôžu získat ničoho klad-
ného, oozitívneho konstruktivného, státu a vlasti
osožného; preto tým menej môžu obohatit svoje
odborné vědomosti. Učitelské a profesorské vý-
pravy do SSSR diskreditujú školstvo slovenské i
české, diskvalifikujú učitelstvo ako i profesor-
stvo.
Nasej republike nesmierne škodí, že ju za-
hraničná veřejnost vyhlašuje za komunistickú, že
nás považujú za vypadnu bránu bolševizmu; ale
kým na jednej straně proti tejto kampani pro-
testujeme a ohradzujeme sa. aby nás nepovažo-
vali za slepý nástroj Kominterny, na straně dru-
hej statná správa trpí, ba umožňuje a napomáhá
výpravy učitelstva a profesorstva do SSSR,
akoby totiž chcela posielat učiteľov a profesorov
na bolševický kurz a vychovat z nich bolševic-
kých agitátorov. Veřejnost slovenská na pr. ne-
vie si nijako představit, ako sa mohlo stát. že
posial najmenej 600 učiteľov národných škol a
značný počet profesorov bolo na študijnej cestě
v SSSR. a to v rámci úradnej akcie a za po-
moci štátnej subvencie!
Nám nemôže byť ľahostajné v akých rukách
je naša mládež, kto tuto mládež vychovává a