7
spolitosti, prejavila sa tá prasila našej národnej
samobytnosti kultúrnej, ktorá nás Slovákov po-
pri christianizme až do dnešných časov akoby
zázrakom pri živote zachovala. Len sile kríža,
tejto kultúrnej prasile môže náš národ ďakovať,
že ho nezmietly búrky, ktoré prehrmely cez 1100
rokov nad jeho hlavou.
Formálne oslavy v Bánovciach postrádaly
mnohé hlavy nášho štátneho života. Zdôrazňu-
jem, že štátneho života a nie slovensko-národ-
ného. O týchto štátnych činiteloch počúvame
denne veľmi zvučné epitetá, s patinou akejsi »hy-
perslovenskostiŤ a ich mien sa veľmi radi dovo-
lávajú vedúci činitelia českého národného života
vždy, keď ide o získanie tromfov proti autono-
mistom. V Bánovciach sme nevideli nositeľov
týchto mien, hoci cih miesto bolo na čestnej tri-
búne. Ako že je to možné, aby na takejto celo-
národnej manifestácii schádzali práve osobnosti,
ovenčené gloriolou tej »hyperslovenskosti« ?
Neúčast týchto pánov v Piešťanoch je omlu-
viteľná. - My Slováci predsa od Slovákov, zvo-
lených na kandidačných listinách českých strán,
nemôžeme očakával politickú exponenciu na poli
slovenskom. Bárs by si to aj oni dobré zapa-
mätali a pri každej príležitosti svojho života po-
dlá toho konali. My Slováci vieme, že pre tých-
to pánov je daný pre všetky časy recept, vy-
hotovený profesorom Masarykom, ktorý ani pri
jednej príležitosti na Slovensku neopomenul zdô-
razniť, že veď aj on je Slovák! - - - Ako je
to potom však možné, aby slovakizmom oháňa-
júci sa ľudia, pracujúci aj politicky na neslo-
venskom programe v službách neslovenských
politických strán, - mohli robiť slovenskú poli-
tiku ?
A tu by sme boli u jadra veci. Po celo-
národných kultúrnych a politických manifestoch
Slovákov musí byť aj reálne a železnou logi-
kou rozumu a národnej cti vyformovaná smier-
nica do budúcna, ak sa len nechceme pone-
vierať od jednej dejinnej udalosti k druhej a
ak nechceme byť v našich národných osudoch
vedení inými!
Máme ešte v dobrej pamäti udalosti z 18.
decembra 1935. V Prahe nám to napísali takto:
»V této radostnej chvíli nutno vzdát dík a úctu
vernosti Slováků. Sláva Vám, bratři Slováci!
A díky! - A dnes, len o rok neskoršie, tí
isti páni traktujú nás po svojich novinách takto:
»Hitler, Horthy, Hlinka, to jedna linka!....
Ostré a neústupné!* Akože proti nám Slová-
kom, len preto, že sa pridŕžame svojej národnej
samobytnosti. Takto nám to spievajú podľa citu
bratského srdca českí socialisti.
»Jestli sa ľudáci nedohodnú s predsedom vlá-
dy - Slovákom dr Modžom, nuž potom sa si
nedohodnú s nikým na tom svete!*Ť Tak to spie-
vajú českí agrárnici a ich služobníci na Sloven-
sku, ktorí po čas nášho vyjednávania o vstup
do vlády boli prví, čo sa poza bučky skrývali
a koaličníkom intimovali, že veru oni zo svojho
mocenského postavenia vo vláde nebudú pre ni-
koho obete prinášať. Ba čo viac, ako to bolo
aj verejne napísané, proti existencii strany ľu-
dovej strojili úklady, žiadali »vysvetlenia«, ale
do dnes o veci čušia ako zarezaní!
Iní speváci politického života českého sa ute-
šujú, že Hlinka sa vraj mýli, keď si myslí, že
mládež má za sebou! Tá je vraj »reálnaŤ a ide
za »inými«. Len škoda, že nám aj verejne neboli
tí iní reálni vodcovia konkrétnejšie označení.
Nám však stačí vedomie, že nebyt Hlinku a jeho
strany, dnes v úslní hradu sa vyhrievajúci »in-
telektuáli" by svoje vrabčie piesničky nečvirí-
kali.
Z týchto všetkých prípadov my Slováci mô-
žeme vycítiť len jedno: Že sa tu k nám hovorí
zpoza Moravy s hodne vysoká a len pomocou
prostredníkov! Ostatne prečo by sme si aj otvo-
rene nepriznali, že slovenskú politiku robili Česi
od prevratu takmer výhradne len pomocou poli-
tických senzálov! Toho dôkazom je dnešný slo-
venský hospodársky cintorín a politická
rozca-
partenosť, akej niet mimo nás v celej Európe.
Náš pražský kontrahent zostáva za práce poli-
tických senzálov ušetrený škandalóznych scén,
lebo však prvý náraz patrí vždy senzálom, kto-
rí sú pečlive vymieňaní podľa toho, ako ich čas
a situácia na Slovensku opotrebí.
Slovenský národ v týchto tahaniciach, poli-
ticky nesmierne komplikovaných, tratí čas a hod-
noty, z ktorých (ažia iní a priživajú sa politickí
senzáli. Jedným tahom zabité sú tu dve muchy:
profituje kontrahent z nesplnených záväzkov a
ušetri si takticky nepríjemnosti z priameho styku.
Toto musí byť však pre nás poučením. Pre-
čo by sme my Slováci dávali zárobok mimo kon-
trahenta aj jeho senzálom? Prečo by sme my
nemohli s každým rokovať priamo? Veď spor
o politické postavenie Slovákov v tomto štáte,
je sporom národa slovenského a českého a nie
politických strán
Čechov!
Prečo by bolo treba tento spor vyrovnávať
pomocou tretieho, pomocou Čechoslovákov zo
Slovenska? A či nás Bánovce a Piešťany nepo-
učily? Kreslo ministerského predsedu je predsa
aj faktorom straníckym a v prípade dr Hodžu
nie je jeho premierstvo naprosto povolané, aby
viedlo vyjednávanie za českého kontrahenta!
Hlinková slovenská tudová strana, ako jedi-
ná reprezentantka slovenského samobytného ná-
roda môže sa vo svojich vyjednávaniach len
vtedy dostať ku predu, ak tieto povedie so zod-
povednými činiteľmi českého politického ži-
vota !
Hodžu nemôžeme ani pri najlepšej vôli o-
značit ako činiteľa zodpovedného v českom ná-
rodnom živote! Len zodpovední národní činite-
lia politickí u Slovákov a
Čechov majú plnú moc
hovoriť za slovenský a český národ a preberať
záväzky! Nik iný, i keď bude stokrát sedieť
nie na premierskom kresle, ale aj na Ivovi svä-
to vojtešskej veže na Hradčanoch!
Osud Slovákov je v slovenských rukách!
Hoci tento článok dotýka sa vecí, ktoré bo-
ly opísané veľmi podrobne v dennej tlači a to
bez konfiškácie a hoci sa zapodieva kritikou po-
8
litických strán v korektnej a prípustnej forme,
bol priamo bezohľadne skonfiškovaný. Slovenská
nacionalistická tlač je priamo v rozpakoch, lebo
nevie, ako má písať, aby vyhovela bezmedzným
chúťkam cenzúrnej prakse, ktorá bez ohľadu na-
to, čo prešlo v iných novinách, habe a konfišku-
je časopisy autonomistické. Tento vyložený po-
hon na slovenskú tlač má zaiste ten ten účel, aby
jú hmotne zničil a zaistil pre vládne strany voľ-
né pote činnosti, bez patričnej kritiky. Táto cen-
zúrna praks je však aj porušením ústavných
práv o slobode tlače, hoci reprezentanti vládnej
moci vždy a hlavne pred cudzinou radi prízvu-
kujú, že sme vzorom demokracie. Vybielené slo-
venské nacionalistické a katolícke časopisy sú
dôkazom iného.
Pýtame sa preto pána ministra:
Či má vedomosť o týchto absolutistických
metódach konfiškačnej prakse bratislavskej cen-
zúry?
Či ako príslušník eminentne demokratickej
strany súhlasí s týmito metódami?
Čo hodlá pán minister zariadiť, aby prestalo
gniavenie a ničenie slovenskej nacionálnej tlače
bratislavskou cenzúrou?
V Prahe dňa 13. novembra 1936.
Haščík,
Čavojský, Danihel, Dembovský, Drobný, Florek,
Onderčo, dr Pružinský, Longa, Kendra, Hlinka,
Sidor, Sivák, Slušný, Šalát, Suroviak, Rázus, dr
Wolf, Turček, dr Sokol, dr Tiso.
735/ VIII.
interpelace
poslance Emanuela Klímy
ministru vnitra
o poměrech v obci Králicích u Náměště
nad Oslavou.
V Králicích za úřadování starosty Cyrila
Valy, obchodníka, a jeho náměstka Adolfa Ma-
lého zavládly takové poměry, že je nutno za-
kročiti s největší energií, aby se docílilo jejich
okamžitého suspendování a potrestání.
Již po léta vládnou tito dva lidé v obci ne-
možně. Občané již po několik roků žádají nad-
řízené úřady o zakročení. Některé případy byly
odevzdány přímo státnímu zastupitelství ve Znoj-
mě a nic se dosud nestalo. Celá veřejnost v
místě je postavena před otázku, kdo všechno na
příslušných úřadech za oběma jmenovanými stojí
a jetích řádění kryje.
Uvádíme několik případů jejich nemožného
postupu:
V obecních účtech shledal občan František
Vaverka, malorolník z Králic, že chybí několik ti-
síc Kč z obecní pokladny, které nejsou účtová-
ny již déle než 3 roky. František Vaverka žá-
dal se 6 občany dne 16. června 1934 okresní úřad
v Třebíči i zemský úřad v Brně o vyslání re-
vise. Přes několikerou urgenci u okresního i zem-
ského úřadu nedostali odpovědi a revise nebyla
poslána přesto, že občan Vaverka nabízel peně-
žitou zálohu na výlohy s revisí. Okresní úřad
v Třebíči i zemský úřad v Brně nevyřizují stíž-
nosti občanů proti obecnímu úřadu a pokud je
vyřizují, tedy vyřízení odporuje zákonu.
Usnesení králického obecního úřadu jsou
stranická, podávají se klamné zprávy nadříze-
ným úřadům. Starosta vydává nadřízeným úřa-
dům jiné statistické výkazy o chovu dobytka a
podle jiných vybírá zase poplatky na škodu ob-
čanů. Příspěvku z okresního rozpočtu Kč 500. -
na zemědělství se používá stranicky, není pro-
plácen v hotovosti, nýbrž dávají se do používání
nemovitosti - a ty jsou pak ještě neprávně od-
hadnuty za cenu velmi nízkou, takže občané žá-
dají odhad nestrannými cizími odhadci.
Přepisování úředních listin starostou obce a
vydávání úmyslně nesprávných úředních potvr-
zení, ověřených starostovým podpisem a úředním
razítkem poškozuje občany, obec, po případě i
zemi. (Na př. dělníky, kteří pracovali v kame-
nolomu nepřihlásil starosta do nemocenské po-
kladny. Po onemocnění vystavil jednomu z nich
potvrzení k lékaři jako nezaměstnanému - tuto
poukázku k lékaři máme v ruce. ) Přepisování
v úředních spisech poškozuje občany: tak obča-
nu Frant. Vaverkovi úmyslně připsal v soupise
dobytka o 1 kus více a při vymáhání této pohle-
dávky starosta obce dělal sám exekutora.
V roce 1932 prováděla obec Králice stavbu
nové silnice jako nouzovou práci za přispěni mi-
nisterstva sociální péče denním příspěvkem Kč
10. - na osobu. Při této stavbě se prováděly
různé machinace - dělníci vypláceni podle
prázdné výplatní listiny. Následující dělníci po-
depisovali výplatní kvitance, ale příspěvky ne-
dostali: Štěpánek František, Klíma František,
Vávra František, Štěpánek Jan, Karásek Nor-
bert, Svoboda Josef. Na této stavbě dostávali
určiti členové obecního zastupitelstva tiskové
úplatky - jsou o tom písemná potvrzení u okres-
ního úřadu v Třebíči již rok a dosud nebylo za-
kročeno.
Podepsaní se táží pana ministra vnitra:
Je pan ministr ochoten naříditi přísné vy-
šetření a suspendování vinníků?
V Praze dne 17. prosince 1936.
Klíma,
Nepomucký Zápotocký, Fuščič, Procházka, dr
Clementis, B. Köhler, Vodička, Beuer, Dölling,
Hodinová - Spurná, Krosnář, Kosík, Kliment, Širo-
ký, Schenk, Sliwka, Machačová, Šverma, Kopři-
va, Schmidke.
9
735 IX.
Interpelácia
poslanca Pavla Florka
ministrovi vnútra
o protizákonnom postupe okresného úra-
du v Námestove a v Trstenej ako i notár-
skych úradov v týchto okresoch na Slo-
vensku pri súpise žiadatelov o prídel na-
turálií v krajoch živelnými pohromami
poškodených.
Začiatkom mája t. r. už zasiate a zasadené
role v Orave boly na mnohých miestach prietr-
žou mračien, prívalom vody a krupobitím veľmi
poškodené. (Viď môj návrh č. 465, podaný v poši.
snemovni 12. mája t. r. a prikázaný 5. júna t. r.
výboru zemedelskému a rozpočtovému). Vyho-
tovily sa núdzové elaboráty a žiadalo sa v nich,
aby bolo pri jarnom osive pamätané na prídely
žita, jačmeňa, zemiakov a najmä umelého hnojiva.
Zemedelská rada v Bratislave v mesiaci sep-
tembri a októbri začala súpisovú akciu v spome-
nutom kraji cestou úradnou: vyzvané boly okres-
né úrady podľa presných pokynov vykonať súpis
žiadateľov osiva, umelého hnojiva ako aj prídelov
obilnín za značne zníženú cenu. Podľa pokynov
Zemedelskej rady so súpisom v jednotlivých de-
dinách mali byť poverení starostovia obcí, alebo
obecné rady, ktorí by to vykonali bez ohľadu na
strannícku príslušnosť poškodených. To sa však
nestalo. Okrem niekoľkých málo dedín, kde sta-
rostovia boli na stráži, súpisy vykonali funkcio-
nári agrárnej strany v kruhu svojich organizova-
ných členov a tieto čisto strannícky vyhotovené
súpisy dali starostom za odmeny prídelové pod-
písať a obecnou pečiatkou
opatriť. Kde toto sta-
rosta odoprel urobiť (na pr. v Zubrohlave), pod-
písal to notár sám. Tak sa konal »úradný súpis«
v prevážnej väčšine dedín námestovského a
trstenského okresu, prečo je medzi obyvateľ-
stvom veľké pobúrenie.
Výraz tomuto dalo i okresné zastupiteľstvo
v Námestove, keď žiadalo pána okres, náčelníka
o vysvetlenie. No, odpoveď nebola uspokojivá.
Všeobecné je presvedčenie tak u obyvateľstva
ako aj u starostov, ktorí tu boli úplne obídení, že
spolitizovaný súpis činiteľov agrárnej strany a
vylúčenie z neho všetkého roľníctva agrárne ne-
organizovaného dialo sa nielen s úplným vedo-
mím okresného úradu v Námestove a Trstenej a
im podriadených notárov, ale priamo pod ich pro-
tektorátom.
Toto potvrdzuje i tá okolnosť, že obvodový
sekretariát republikánskej strany v Dol. Kubíne
vyzval obežníkom zo dňa 14. októbra t. r. pred-
sedov svojich miestnych organizácií, aby do pri-
pojeného výkazu popísali »všetkých našich (t. j.
agrárne) organizovaných členov, roľníkov, ktorí
v r. 1936 následkom živelných pohrôm utrpeli
značnejšie škody na hospodárskych plodinách a
ktorí prídel osiva, t. j. pšenice, žita, ovsa, jačme-
ňa prípadne jarnej pšenice, alebo zemiakov za
snížené ceny žiadajúŤ V obežníku sa výslovne
hovorí, že je to prídel Zemedelskej rady a ko-
nečne sa ukladá dotyčným predsedom, aby me-
noslov týchto uchádzačov strannicky spísaných
o prídel Zemedelskej rady »opatrený bol razítkom
obce a podpisom starostu, po prípade razítkom
notárskeho úradu« a potom nech je tento meno-
slov vraj vrátený spomenutému sekretariátu do
22. novembra 1936. Na výkaze potreby osiva a
zemiakov, pripojenom k obežníku, na konci je
klauzula táto: »Okresný úrad navrhuje, aby
obciam uvedeným pod b. č.....vzhľadom na ich
poškodenie pridelené bolo osivo za nižšiu cenu.
Dátum. Okresný náčelník«. Týmto časom agrárni
činitelia znova balainutia náš ľud po dedinách so
súpisom jarného osiva a je obava, že úrady
okresné a notárske znova zneužijú svoju moc.
Dovolujeme si upozorniť pána ministra vnútra
na tento protizákonný postup obecných starostov
a obv. notárov ako i okresných náčelníkov, ktorí
svojimi úradnými podpismi a razitkami
1. akceptovali úzky strannícky súpis žiada-
teľov jednej politickej organizácie za úradný,
2. týmto akceptovaním a svojim návrhom vy-
lúčili z prídelu Zemedelskej rady všetkých ostat-
ných poškodených roľníkov, ktorí nie sú organi-
zovaní v agrárnej strane,
3. osivo dostali za sníženú cenu hájnici,
krčmári, cestári a takí ľudia, ktorí siať nemajú
kde, ale nedostali osivo tí, ktorí sú na to odká-
zaní. Tu sa teda úplne negligovaly predpisy Ze-
medelskej rady ako správy zvláštnych fondov
v Bratislave.
Následkom toho medzi poškodenými právom
sa šíri rozhorčená nálada, že »dane nech platia
tí, ktorí z nich dostávajú prídely, t. j. agrárnici!Ť
Okrem toho obv. notári a okr. náčelníci v očiach
ukrivdeného obyvateľstva stávajú sa »argaláš-
skými sekretármi, náhončimi atď. «, čím tratia po-
trebnú úradnú autoritu pred ľudom ako štátne
orgány.
Podpísaní členovia klubu Hlinkovej sloven-
skej ľudovej strany pýtajú sa p. ministra vnútra:
1. či vie o týchto protizákonných pokračo-
vaniach administratívnych orgánov v Orave?
2. Či je ochotný tu udané veci dať hneď vy-
šetriť a vinníkov potrestať?
3. Či hodlá takto strannícky sostavené súpisy
vyhlásiť za neplatné a nariadiť sostavit súpisy
žiadateľov osiva nové, úradné, presne podľa po-
kynov Zemedelskej rady?
10
4. Či je ochotný raz navždy zakázal podobné
prehmaty páchat v obecnej administratíve a za-
medzit zasahovanie do nej nezodpovedným ži-
vlom?
V Prahe, dňa 15. decembra 1936.
Florek,
Hlinka, Čavojský, Danihel, Dembovský, Drobný,
Haščík, Onderčo, dr Pružinský, Sidor, Sivák,
Slušný, Suroviak, dr Sokol, Šalát, dr Tiso, Turček,
Rázus, dr Wolf, Kendra, Longa.
735/X (překlad).
Interpelace
poslance dra F. Zippeliuse
ministrovi zahraničních věcí
o počtu československých státních obča-
nů německé národnosti zaměstnaných
v tomto ministerstvu.
Dne 10. záři bylo 17. výročí dne, kdy Čes-
koslovenská republika převzala v Saint-Germain-
en-Laye závaznou mezinárodní smlouvou slav-
nostní mezinárodní závazek chrániti své národ-
nostní a jazykové menšiny před jakoukoliv křiv-
dou.
V této menšinové smlouvě se zavázala Čes-
koslovenská republika, že bude s námi sudetský-
mi Němci právně a fakticky stejně zacházeti a
že nám poskytne stejné záruky jako jiným stát-
ním občanům.
Sudetští Němci žádají o vysvětlení, jak se
této zásady rovnosti dbalo v oboru působnosti
interpelovaného pana ministra.
Tážeme se tudíž pana ministra:
1. Kolik státních úředníků a zřízenců vůbec
v době zřízení tohoto ministerstva podléhalo do-
zorčí moci tohoto ministerstva?
2. Kolik československých občanů německé
národnosti podléhalo v době zřízení tohoto mini-
sterstva jako statni úřednici a zřízenci jeho do-
zorčí moci?
3. Kolik československých státních občanů
vůbec podléhalo jako statni úředníci a zřízenci
v době podání této interpelace dozorčí moci to-
hoto ministerstva?
4. Kolik československých státních občanů
německé národnosti podléhalo jako státní úřed-
níci a zřízenci v době podání této interpelace do-
zorčí moci tohoto ministerstva?
V Praze dne 28. listopadu 1936.
Dr Zippelius,
Illing, Axmann, Jäkel, Fischer, G. Böhm, Knorre,
dr Kellner, Budig, Kundt, Hollube, Gruber, May,
dr Eichholz, Sogl, Birke, inž. Kiinzel, inž. Lisch-
ka, Sandner, dr Hodina, dr Jilly.
735/XI (překlad).
Interpelace
poslance J. Jäkla
ministrovi zemědělství
o počtu československých státních obča-
nů německé národnosti zaměstnaných
v oboru tohoto ministerstva.
Dne 10. září bylo 17. výročí dne, kdy Čes-
koslovenská republika převzala v
Saint-Germain-
en-Laye závaznou mezinárodní smlouvou slav-
nostní mezinárodní závazek chrániti své národ-
nostní a jazykové menšiny před jakoukoliv křiv-
dou.
V této menšinové smlouvě se zavázala Čes-
koslovenská republika, že bude s námi sudet-
skými Němci právně a fakticky stejně zacházeti
a že nám poskytne stejné záruky jako jiným stát-
ním občanům.
Sudetští Němci žádají o vysvětleni, v jakém
rozsahu se dbalo této zásady rovnosti v oboru
působnosti interpelovaného pana ministra.
Tážeme se tedy pana ministra:
1. Kolik státních úředníků a zaměstnanců
podléhalo vůbec dozorčí moci tohoto minister-
stva ve chvíli, kdy toto ministerstvo bylo zří-
zeno?
2. Kolik československých státních občanů
německé národnosti podléhalo dozorčí moci to-
hoto ministerstva jako státní úředníci a zaměst-
nanci ve chvíli, kdy toto ministerstvo bylo zří-
zeno?
3. Kolik československých státních občanů
podléhalo vůbec jako státní úřednici a zaměst-
nanci dozoru tohoto ministerstva ve chvíli, kdy
byla tato interpelace podána?
11
4. Kolik československých státních občanů
německé národnosti podléhalo jako státní úřed-
níci a zaměstnanci dozoru tohoto ministerstva
ve chvíli, kdy byla tato interpelace podána?
V Praze dne 7. prosince 1936.
Jäkel,
Fischer, Wollner, E. Köhler, Jobst, Knöchel,
dr Eichholz, Gruber, Nickerl, dr Kellner. dr
Rosche,
F. Nitsch, Obrlík, Sandner, Franz Němec,
Inž. Künzel, dr Zippelius, Illing, Kundt, dr Peters.
Stangl.
735/XII (překlad).
Interpelace
poslance G. Wollnera
ministrovi sociální péče
o počtu československých státních obča-
nů německé národnosti zaměstnaných
v oboru tohoto ministerstva.
Dne 10. září bylo 17. výročí dne, kdy Čes-
koslovenská republika převzala v Saint-Germain-
en-Laye závaznou mezinárodní smlouvou slav-
nostní mezinárodní závazek chrániti své národ-
nostní a jazykové menšiny před jakoukoliv křiv-
dou.
V této menšinové smlouvě se zavázala Čes-
koslovenská republika, že bude s námi sudet-
skými Němci právně a fakticky stejně zacházeti
a že nám poskytne stejné záruky jako jiným stát-
ním občanům.
Sudetští Němci žádají o vysvětlení, v jakém
rozsahu se dbalo této zásady rovnosti v oboru
působnosti interpelovaného pana ministra.
Tážeme se tedy pana ministra:
1. Kolik státních úředníků a zaměstnanců
podléhalo vůbec dozorčí moci tohoto minister-
stva ve chvíli, kdy toto ministerstvo bylo zří-
zeno?
2. Kolik československých státních občanů
německé národnosti podléhalo dozorčí moci to-
hoto ministerstva jako státní úředníci a zaměst-
nanci ve chvíli, kdy toto ministerstvo bylo zří-
zeno?
3. Kolik československých státních občanů
podléhalo vůbec jako státní úředníci a zaměst-
nanci dozoru tohoto ministerstva ve chvíli, kdy
byla tato interpelace podána?
4. Kolik československých státních občanů
německé národnosti podléhalo jako státní úřed-
níci a zaměstnanci dozoru tohoto ministerstva
ve chvíli, kdy byla tato interpelace podána?
V Praze dne 7. prosince 1936.
Wollner,
Jäkel, Gruber, Knöchel, E. Köhler, Nickerl,
dr Eichholz, dr Peters, dr Rosené, Inž. Künzel,
F. Nitsch, Jobst, Kundt, Illing, Obrlík, Sandner,
dr Zippelius, Stangl, Fischer, dr Kellner,
Franz Němec.
735/XIII (překlad).
Interpelace
poslance G. Wollnera
ministrovi financí
o vyřizováni daňových odvolání.
Kdykoliv si někdo stěžuje, že se daňové před-
pisy odchylují od přiznání a jsou zvýšené, háji
berní úřady fiskální stanovisko, že každý poplat-
ník může podati odvolání nebo stížnost. Skoro se
nedají spočítati případy, ve kterých se odvolání
po celá léta nevyřizují, z čehož je zřejmo, že od-
volání jsou sice opravný prostředek, ale naprosto
nejsou dostatečně působivá ochrana. Za depurač-
ního řízení podle vládního nařízeni č. 28/1936 Sb.
z. a n. přistupují berní správy nyní k tomu, aby
očistily i ty nevyřízené věci, které pocházejí ze
zvýšených předpisů, jež poplatník napadl odvolá-
ním. Ale jsou i poplatnici, kteří finančně byli s to,
aby vyhověli ustanovením zákona a plně zaplatili
daně předepsané v přemrštěné výši. Tito poplat-
níci čekají, až budou jejich odvolání nebo stížno-
sti vyřízeny. Nepodléhají depuračnímu řízení, po-
něvadž na účtu nejsou staré nedoplatky. K újmě,
kterou již utrpěli, přistupuje nyní i škoda potud,
že dále musejí čekati až bude odvolání vyřízeno,
zatím co depurační řízení má býti ukončeno do
konce r. 1936. Abychom uvedli
konkretní přiklad,
poukazujeme na poplatníka Josefa Rusého v Kar-
lových Varech č. k. 352, který nemá vyřízena
tato odvolání:
Důchodová daň 1932, odvol, podáno 20. září
1933, spis 26/262/33,
důchodová daň 1933, odvol, podáno 8. září
1934, spis 6/28/34,
činžovní daň 1929, odvol, podáno 3. září 1930,
spis 4/134/30,
činžovní daň 1931, odvol, podáno 20. června
1932, spis 4/162/32,
činžovní daň 1932, odvol, podáno 1. června
1933, spis 4/120/33,
12
činžovní daň 1932, odvol, podáno 18. července
1933, spis 4/760/33,
činžovní daň 1933, odvol, podáno 14. června
1934, spis 5/160/34.
Dané předepsané příliš vysoko byly plně za-
placeny..
Tážeme se pana ministra financí:
1. Jest pan ministr ochoten vydati zásadní
nařízení o vyřizování odvolání?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi, že do
konce r. 1936 musí býti vyřízena odvolání všech
poplatníků, která repuračnímu řízení nepodléhají,
jelikož předepsané daně byly zaplaceny?
3. Jest pan ministr ochoten naříditi, že všech-
na odvolání do r. 1936 nevyřízená a pocházející
z r. 1935 nebo předcházejících let dlužno pova-
žovati za taková, kterým bylo vyhověno?
4. Jest pan ministr ochoten rozšířiti ustano-
vení § 334, odst. 5 zákona ze dne 2. července 1936.
č. 226 Sb. z. a n. i na odvolání podaná v r. 1936.
5. Jest pan ministr ochoten provésti tuto ú-
pravu pro všechny druhy daní, tedy i pro daň
z obratu?
V Praze dne 28. listopadu 1936.
Wollner,
Illing, Wagner, Jobst, Axmann, Fischer, Jäkel,
Rösler, Klleber, Budig, Sogl, Gruber, dr Eichholz,
Knochel, E. Köhler, May, Birke, dr Kellner,
Knorre, Kundt, Inž. Karmasin, Inž. Peschka,
G. Böhm, dr Köllner.
735/XIV (překlad).
Interpelace
poslance dra L. Wolfa
ministrovi železnic,
že Josef Krzystek byl přeložen do
výslužby.
V prosinci roku 1935 byl Josef Krzystek, ná-
dražní manipulant u bohumínského dopravního
úřadu, přeložen z Bohumína do Ostroměře v Če-
chách. Uposlechl příkazu a přestěhoval se tam
s celou svou rodinou. V červím roku 1936 dostal
vyrozumění od královéhradeckého ředitelství
státních drah ze dne 9. června 1936, číslo 4-377
a - 1936, že podle § 115, odst. 3, písm. e, slu-
žebního řádu pro zaměstnance čsl. státních drah
byl dnem 1. srpna 1936 přeložen do trvalé vý-
služby. Důvody, proč podle tohoto paragrafu byl
dán do výslužby, nebyly vůbec uvedeny, a po-
znamenává se, že Josef Krzystek konal vždy hor-
livě své povinnosti, nikdy nebyl trestán, naopak
v prosinci roku 1935 dostal prvořadou kvalifi-
kaci, neboť dostal nejlepší známky, a mimo to
bylo poznamenáno, že je určen k mimořádnému
povýšení ve služební stupnici.
Proto Josef Krzystek podal v předepsané
lhůtě služební cestou námitky podle § 117 služeb-
ního řádu pražskému ministerstvu železnic. V říj-
nu t. r. dostal od královéhradeckého ředitelství
státních drah prostřednictvím ostroměřského do-
pravního úřadu vyrozumění ze dne 22. září 1936,
že ministerstvo rozhodnutím ze dne 26. srpna
1936, číslo 38194 - pres. /2 - 36 nepřihlíželo
k jeho námitkám proti přeložení do výslužby.
Ani zde se nevysvětlilo p. Krzystkovi, ani se ni-
čím neodůvodnilo jeho přeložení do výslužby,
ačkoliv to jest odsouzení člověka k jednomu z
nejcitelnějších trestů. Josef Krzystek si není vě-
dom žádné viny, hlásí se k polské národnosti,
ale vždy horlivě konal své povinnosti ke státu
a nedal nikdy příčiny k nějakým výtkám. Josef
Krzystek jest poměrně mlád, neboť je mu 44 let,
a služebních let mu bylo započteno do výsluž-
ného jen 21.
Podepsaní se táží pana ministra:
1. ví-li o tomto opatření.
2. jaké důvody pohnuly ředitelství státních
drah a ministerstvo železnic, aby mimořádně pře-
ložilo Josefa Krzystka do výslužby,
3. hodlá-li pan ministr tuto věc důkladně pro-
zkoumati a povolati Josefa Krzystka zase do slu-
žeb státních drah?
V Praze dne 27. listopadu 1936.
Dr Wolf,
Čavojský, Drobný, Hlinka, Onderčo, Sivák, Su-
roviak, dr Sokol, Slušný, dr Pružinský, Longa,
Florek, Danlhel, Sidor, Salát, Haščík, Kendra,
Dembovský, Turček, dr Tiso, Rázus.
735/XV (překlad).
Interpelace
poslance dra L. Wolfa
ministrovi vnitra,
že se opatřeními karvinského okresního
policejního komisařství zneužívá státni
hymny.
Nedávno zavedlo karvínské okresní policejní
komisařství nový způsob, jak sužovati polské
organisace. Pořádají-li polské osvětové nebo kul-
turní spolky nějaký večírek, akademii nebo před-
stavení a oznamují to karvínskému okresnímu po-
licejnímu komisařství, toto komisařství teprve