NS RČS 1935-1938, PS, tisk 735, část č. 3 (2. 11. 1918)

Minulá Dolů

přímo před hodinou pořádání takových večírků,
akademií a představení doručuje povolení před-
sednictvu spolku, jenž pořádá tento večírek, a do-
konce činí to tak, že vysílá svého úředníka ja-
ko komisaře tohoto shromáždění, a ten přináší
to povolení v poslední chvíli, již když se má
představení nebo akademie začíti. V tomto po-
volení jest uvedeno jako jeho podmínka to, že
před zahájením nebo přímo po zahájení večírku
se musí zpívati československá státní hymna.

Protože nikdo není připraven na takovou pod-
mínku a taková podmínka není odůvodněna před-
pisem zákona, proto také mládež, která věc oby-
čejně pořádá, není připravena zpívati státní hy-
mnu, ale přece chce večírek uspořádati, a tedy
musí zazpívati státní hymnu, aby výdaje na pří-
pravy nebyly marné. Rozumí se, že takový ne-
připravený zpěv státní hymny dopadne trapně,
pokud jde o výkon a hlasy. Působí to nejednou
úsměv na tvářích shromážděných, což lze na-
prosto pochopiti. Ale úředník karvínského poli-
cejního komisařství přítomný na shromáždění ja-
ko komisař, horlivě pátrá, zdali a kdo zpívá
a zpozoruje - li úsměv na tváři někoho z přítom-
ných, hned na místě ho vyšetřuje v přítomnosti
všech a podává udání, že hanobil státní hymnu.
Tak se stalo na večírku Polské místní osvětové
komise v Karvinné dne 16. listopadu 1936, tak
se stalo na večírku Polských skautů v Českoslo-
vensku, který se pořádal dne 8. listopadu 1936
v 19 hodin ve Stonavě, a na jiných místech. Pří-
slušná povoleni k pořádání takových večírků
s podmínkou, že se bude zpívati státní hymna,
budou na žádost předložena.

Náš lid nevidí v tom nic jiného než sužo-
vání směřující k tomu, aby bylo lze polské orga-
nisace a členy polské menšiny co nejvíce tresta-
ti a líčiti je jako neloyální československé obča-
ny, při čemž upozorňujeme, že podle předpisů
zákona o shromážděních má policejní úřad pouze
vzíti oznámení podniku na vědomí nebo toto o-
známeni odmítnouti, ale nikde v zákoně není odů-
vodněno, že by mohl klásti podmínky tohoto
druhu.

Podepsaní táží se tedy pana ministra vnitra,
ví - li o takovém jednání karvinského okresního
policejního komisařství a co hodlá učiniti:

1. aby učinil přítrž tomuto jednání karvínské-
ho okresního policejního komisařství, které smě-
řuje k sužování polských organisací, dokonce
zneužíváním státní hymny a

2. aby pokud jde o slavnosti polských spol-
ků v uzavřených místnostech, postupovalo se
přesně podle předpisů zákona o shromážděních a
nekladly se podmínky?

V Praze dne 27. listopadu 1936.

Dr Wolf,

Čavojský, Danihel, Hlinka, Onderčo, Sivák, Su-

roviak, dr Sokol, Slušný, dr Pružinský, Longa,

Florek, Drobný, Sidor, Salát, Haščík, Kendra,

Dembovský, Turček, dr Tiso, Rázus.

735/ XVI (překlad).

Interpelace

poslance dra L. Wolfa
ministrovi vnitra,

jak zachází policejní úřad v Českém Tě-
šíně s časopisem »Dziennik Polski« a o
zabaveni tohoto časopisu.

V čísle 230 časopisu »Dziennik Polski«, vy-
cházejícího v Českém Těšíně, ze dne 24. listo-
padu 1936, byl otištěn tento článek:

Představení censurované hry v přítomnosti
celníka. Z Dolní Lištné: Minulého týdne jsme
oznámili, že českotěšinský okresní úřad, když již
udělil povolení provozovati hru s titulem » Poru-
čík I. brigády«, kterou měl sehráti při oslavě Dne
spolku »Macierzy« místní odbor dne 15. t. m., v
předvečer slavnosti toto povolení náhle odvolal.

Shromáždění hosté se musili spokojiti příle-
žitostnou přednáškou, vystoupením zpěváckého
sboru a pak nastala zábava. Presto, že se po-
řadatelé pokoušeli nerozhlašovati zprávu o zá-
kazu, pronikla přece mezi značnou většinu po-
zvaných hostí, kteří domnívajíce se, že se vůbec
nic nebude pořádati, zůstali doma. Povoleni i s
censurovanou hrou došlo ve středu dne 18. t. m.

Pan censor škrtl ve hře m. j. tento odstavec:
»Občané! Provolejme slávu tomu. jenž Polsko
nade všechno miloval a dokázal to činy celého
svého života. Vůdce národa, tvůrce polské armá-
dy ať žije a vede nás k vítězství! Ať žije Josef
Pilsudski! «

Bylo usneseno, že se tato hra s vyloučením
škrtnutých odstavců bude hráti v sobotu dne 21.
t. m. a přes to, že na venkově je těžko vytáhnou-
ti lidi z domu, přece přišlo na představení, při
kterém byl od začátku až do konce četník, přes
100 osob, jakoby chtělo manifestovati.

Hodnostáři velmocí sklánějí čelo v hrobce
na Wawelu před rakví velkého maršálka Polska,
a pan censor v Českém Těšíně škrtá odstavec,
v němž se vyslovuje hold jeho památce v diva-
delní hře. «

Polský lid v Dolní Lištné a okolí byl roz-
trpčen především tím, že byla zakázána tato hra,
jejíž obsah povznáší národní city Poláků, ale na-
prosto neodporuje povinnostem tohoto lidu jako
československých občanů ani zájmům naší repu-
bliky. Velké pobouřeni způsobilo také, že při ce-
lém představeni hry již censurované byl příto-
men četník ve službě, ačkoliv podle předpisů zá-
kona o shromážděních to není přípustně.

Tážeme se proto pana ministra vnitra, uzná-
vá-li, že bylo nutno zabaviti tento článek, a co
hodlá učiniti,

aby postup policejních úřadů v Českém Tě-
šíně odpovídal zákonodárství a nepůsobil škody
občanům a vážnosti úřadů?

V Praze dne 27. listopadu 1936.

Dr Wolf,

Čavojský, Drobný, Longa, Sivák, Suroviak, Sluš-
ný, Onderčo, Florek, Danihel, Hlinka, Haščik,
dr Tiso, dr Pružinský, dr Sokol, Rázus, Šalát,
Kendra, Dembovský, Turček, Sidor.

Původní znění ad 735/X.

Interpellation

des Abg. Dr Fritz Zippelius

an den Minister für auswärtige
Angelegenheiten

betreffend die Anzahl der im Ressort die-
ses Ministeriums angestellten tschecho-
slowakischen Staatsbürger deutscher
Nationalität.

Am 10. September jährte sich zum 17. mal
der Tag, an dem die Tschechoslowakische Re-
publik in Saint-Germain-en-Laye durch einen ver-
bindlichen Staatsvertrag die feierliche völker-
rechtliche Verpflichtung übernommen hat, ihre
völkischen und sprachlichen Minderheiten gegen
jede Benachteiligung zu schützen.

In diesem Minderheitenschutzvertrag hat sich
die Tschechoslowakische Republik verpflichtet,
uns Sudetendeutsche rechtlich und faktisch die-
selbe Behandlung und die gleichen Bürgschaften
geniessen zu lassen, wie die anderen Staats-
bürger.

Das Sudetendeutschtum verlangt Aufklärung
darüber, in welchem Umfange dieser Gleichheits-
grundsatz im Ressort des befragten Herrn Mi-
nisters beachtet wurde.

Wir stellen daher an den Herrn Minister die
Anfrage:

1. Wieviele Staatsbeamte und Staatsbedien-
stete waren überhaupt im Zeitpunkte der Errich-
tung dieses Ministeriums der Aufsichtsgewalt die-
ses Ministeriums unterstellt?

2. Wieviele tschechoslowakische Staatsbürger
deutscher Nationalität waren im Zeitpunkte der
Errichtung dieses Ministeriums als Staatsbeamte
und Staatsbedienstete der Aufsichtsgewalt dieses
Ministeriums unterstellt?

3. Wieviele tschechoslowakische Staatsbür-
ger waren im Zeitpunkte der Ueberreichung die-
ser Interpellation überhaupt als Staatsbeamte und

Staatsbedienstete der Aufsicht dieses Ministe-
riums unterstellt?

4. Wieviele tschechoslowakische Staatsbür-
ger deutscher Nationalität waren im Zeitpunkte
der Ueberreichung dieser Interpellation als Staats-
beamte und Staatsbedienstete der Aufsicht dieses
Ministeriums unterstellt?

Prag, am 28. November 1936.

Dr Zippelius,

Illing, Axmann, Jäkel, Fischer, G. Böhm, Knorre,

Dr Kellner, Budig, Kundt, Hollube, Gruber, May,

Dr Eichholz, Sogl, Birke, Ing. Künzel, Ing. Lisch-

ka, Sandner, Dr Hodina, Dr Jilly.

Původní znění ad 735/XI.

Interpellation

des Abg. Josef Jäkel
an den Minister für Landwirtschaft

betreffend die Anzahl der im Ressort die-
ses Ministeriums angestellten tschecho-
slowakischen Staatsbürger deutscher
Nationalität.

Am 10. September jährte sich zum 17. mal
der Tag, an dem die Tschechoslowakische Re-
publik in Saint-Germain-en-Laye durch einen ver-
bindlichen Staatsvertrag die feierliche völker-
rechtliche Verpflichtung übernommen hat. ihre
völkischen und sprachlichen Minderheiten gegen
jede Benachteiligung zu schützen.

Das Sudetendeutschtum verlangt Aufklärung
darüber, in welchem Umfange dieser Gleichheits-
grundsatz im Ressort des befragten Herrn Mi-
nisters beachtet wurde.

Wir stellen daher an den Herrn Minister die
Anfrage:

1. Wieviele Staatsbeamte und Staatsbedien-
stete waren überhaupt im Zeitpunkte der Errich-
tung dieses Ministeriums der Aufsichtsgewalt die-
ses Ministeriums unterstellt?

3. Wieviele tschechoslowakische Staatsbür-
ger waren im Zeitpunkte der Ueberreichung die-
ser Interpellation überhaupt als Staatsbeamte und
Staatsbedienstete der Aufsicht dieses Ministe-
riums unterstellt?

Prag, am 7. Dezember 1936.

Jäkel,

Fischer, Wollner, E. Köhler, Jobst, Knöchel,
Dr Eichholz, Gruber, Nickerl, Dr Kellner, Dr
Rösche, F. Nitsch, Obrlík, Sandner, Franz Němec,
Ins. Künzel, Dr Zippelius, Illing, Kundt, Dr Peters,
Stangl.

Původní znění ad 735/XII.

Interpellation

des Abg. Georg Wollner
an den Minister für soziale Fürsorge

betreuend die Anzahl der im Ressort die-
ses Ministeriums angestellten tschecho-
slowakischen Staatsbürger deutscher
Nationalität.

In diesem Minderheitenschutzyertrag hat sich
die Tschechoslowakische Republik verpflichtet,
uns Sudetendeutsche rechtlich und faktisch die-
selbe Behandlung und die gleichen Bürgschaften
geniessen zu lassen, wie die anderen Staats-
bürger.

Das Sudetendeutschtum verlangt Aufklärung
darüber, in welchem Umfange dieser Gleichheits-
grundsatz im Ressort des befragten Herrn Mi-
nisters beachtet wurde.

Wir stellen daher an den Herrn Minister die
Anfrage:

1. Wieviele Staatsbeamte und Staatsbedien-
stete waren überhaupt im Zeitpunkte der Errich-
tung dieses Ministeriums der Aufsichtsgewalt die-
ses Ministeriums unterstellt?

4. Wieviele tschechoslowakische Staatsbür-
ger deutscher Nationalität waren im Zeitpunkte
der Ueberreichung dieser Interpellation als Staats-
beamte und Staatsbedietistete der Aufsicht dieses
Ministeriums unterstellt?

Präs, am 7. Dezember 1936.

Wollner,

Jäkel, Gruber, Knöchel, E. Köhler, Nickerl.

Dr Eichholz, Dr Peters, Dr Rösche, Ing. Künzel,

F. Nitsch, Jobst, Kundt, Illing, Obrlík, Sandner,

Dr Zippelius, Stangl, Fischer, Dr Kellner,

Franz Němec.

Původní znění ad 735/XIII.

Interpellation

des Abg. Georg Wollner
an den Finanzminister

betreifend die Erledigung von Steuer-
berufungen.

So oft Beschwerden gegen die vom Einbe-
kenntnis abweichenden und auf erhöhte Beträge
lautenden Steuervorschreibungen erhoben wer-
den, wird von den Steuerbehörden der fiskali-
sche Standpunkt vertreten, dass jeder Steuer-
träger die Möglichkeit hat, die Berufung bezw.
Beschwerde einzubringen. Fast unzählbar sind die
Fälle, in denen Berufungen jahrelang nicht zur
Erledigung gelangen, woraus hervorgeht, dass die
Berufungen zwar ein Rechtsmittel, aber keinen
genügend wirksamen Schutz darstellen. Im Zuge
des Depurierungsverfahrens laut Regierungsver-
ordnung Nr. 28/36 gehen die Steuerverwaltungen
nun daran, auch jene Rückstände zu bereinigen,
welche aus erhöhten Vorschreibungen' stammen,
die vom Steuerträger mittels Berufung angefoch-
ten wurden. Es gibt aber auch Steuerträger, die
finanziell in der Lage waren, den gesetzlichen Be-
stimmungen zu entsprechen und die überhöht
vorgeschriebenen Steuern voll einzahlten. Diese
Steuerträger warten auf die Erledigung der ein-

gebrachten Berufungen bezw. Beschwerden. Sie
fallen nicht ins Depurierungsverfahren, weil am
Konto keine alten Rückstände vorhanden sind. Zu
der Benachteiligung, die sie bereits erlitten haben,
kommt nun auch der Schaden insoferne, als sie
weiterhin auf die Rekurserledigung warten müs-
sen, während das Depurierungsverfahren bis Ende
1936 abgeschlossen sein soll. Um ein konkretes
Beispiel anzuführen, sei auf den Steuerträger Jo-
sef Rusy in Karlsbad NC. 352 verwiesen, der fol-
gende Berufungen laufen hat:

Eikommensteuer 1932, Berufung eingebr. 20.
September 1933, Akt 26/26233,

Einkommensteuer 1933, Berufung eingebr. 8.
September 1934. Akt 6/28/34,

Zinssteuer 1929, Berufung eingebr. 3. Sep-
tember 1930, Akt 4/134/30,

Zinssteuer 1931, Berufung eingebr. 20. Juni

1932, Akt 4/162/32,

Zinssteuer 1932, Berufung eingebr. I. Juni

1933, Akt 4/120/33,

Zinssteuer 1932, Berufung eingebr. 18. Juli

1933, Akt 4/760/33,

Zinssteuer 1933, Berufung eingebr. 14. Juni

1934, Akt 5/160/34.

Die überhöht vorgeschriebenen Steuern sind
voll eingezahlt worden.

Wir stellen an den Herrn Finanzminister die
Anfrage:

1. Ist der Herr Minister bereit, eine grund-
sätzliche Verfügung, die Erledigung von Beru-
fungen betreffend, zu erlassen?

2. Ist der Herr Minister bereit zu verfügen,
dass bis Ende 1936 die Berufungen aller Steuer-
träger erledigt werden müssen, welche infolge
Bezahlung der vorgeschriebenen Steuern nicht
ins Depurierungsverfahren fallen?

3. Ist der Herr Minister bereit zu verfügen,
dass alle bis 1936 unerledigten aus dem Jahre
1935 oder aus den vorherigen Jahren stammen-
den Berufungen als stattgegeben zu betrachten
sind?

4. Ist der Herr Minister bereit, die Bestim-
mungen des § 334 Abs. 5 des Gesetzes vom 2. Juli
1936, Nr. 226 Slg. d. G. u. V. auch auf die im
Jahre 1936 eingebrachten Berufungen auszu-
dehnen?

5. Ist der Herr Minister bereit, diese Rege-
lung für alle Steuerarten, also auch für die Um-
satzsteuer, zu treffen?

Prag, am 23. November 1936.

Wollner,

Illing Wagner, Jobst, Axmann, Fischer, Jäkel,

Rösler, Klieber, Budig, Sogl, Gruber, Dr Eichholz.

Knöchel, E. Köhler, May, Birke, Dr Kellner,

Knorre, Kundt, Ing. Karmasin, Ing. Peschka,

O. Böhm, Dr Köllner.

Původní znění ad 735/ XIV.

Interpelacja

posła Dra Leona Wolfa
do Pana Ministra Kolei Żelaznych

w sprawie przeniesienia Józefa Krzystka
do pensji.

W grudniu 1935 r. został Józef Krzystek,
dworcowy manipulant w urzędzie ruchu w Bo-
guminie, przeniesiony z Bogumina do Ostromgfi
w Czechach. Zastosował się do nakazu i prze-
niósł się tam wraz ze swoją rodziną. W czerwcu
1936 r. otrzymał zawiadomienie z Dyrekcji Kolei
Państwowych w Hradci Králowé z dnia 9/VI
1936, Liczba 4 - 377 a - 1936, że na podstawie
S 115 ust. 3, lit. e, regulaminu służbowego dla
zatrudnionych czsł. dróg państwowych został
przeniesiony z dniem 1/VIII. 1936 do trwałej eme-
rytury. Dowodów, dlaczego na podstawie tego
paragrafu został przeniesiony do emerytury, nie
podano żadnych, a zaznacza się, że Józef Krzystek
spełniał zawsze swoje obowiązki gorliwie, kara-
ny nigdy nie był, owszem w grudniu 1935 otrzy-
mał kwalifikację pierwszorzędną, tak, że otrzy-
mał noty najlepsze, a oprócz tego zaznaczonym
było, że jest przeznaczony do nadzwyczajnego
podwyższenia w stopniu służby.

Józef Krzystek wniósł wskutek tego w prze-
pisanym terminie w drodze służbowej przedsta-
wienie podług § 117 regulaminu służbowego do
Ministerstwa Kolei Żelaznych w Pradze. W paź-
dzierniku b. r. otrzymał zawiadomienie z Dy-
rekcji Dróg Państwowych w Hradci Kralowć z
dnia 22/IX. 1936 pośrednictwem urzędu ruchu w
Ostromgri, że Ministerstwo orzeczeniem z dnia
27/VIII 1936 Licz. 38194-pers. /2-36 nie uwzględ-
niło jego przedstawienia przeciw przeniesieniu
do emerytury. Również i tutaj nie dano p. Krzy-
stkowi żadnego wyjaśnienia, ani nie uzasadni ono
niczem przeniesienie do emerytury, aczkolwiek
jest to skazanie człowieka na jedną z najbardziej
dotkliwych kar. Józef Krzystek nie poczuwa się
do żadnej winy, jest członkiem narodowości pol-
skiej, ale obowiązki wobec państwa spełniał
zawsze gorliwie i nigdy nie dał powodów do ja-
kichkolwiek zarzutów. Józef Krzystek jest czło-
wiekiem jeszcze stosunkowo młodym, bo liczy
lat 44, a lat służbowych zaliczono mu do pensji
tylko 21.

Podpisani zapytują Pana Ministra:

1. Czy mu o tem zarządzeniu wiadomo?

2. Jakie powody skłoniły Dyrekcję Dróg
Państwowych, oraz Ministerstwo Kolei Żelaznych
do przeniesienia w nadzwyczajnym wypadku Jó-
zefa Krzystka do emerytury?

3. Czy Pan Minister zechce sprawę tę do-
kładnie zbadać i Józefa Krzystka na nowo
przywrócić do służby Kolei państwowych?

W Pradze, dnia 27. listopada 1936.

Dr Wolf,

Čavojský, Danihel, Hlinka, Onderčo, Sivák, Su-

roviak, Dr Sokoł, Slušný, Dr Pružínsky, Longa,

Florek, Drobný, Sidor, Šałát, Haščík, Kendra,

Dembovský, Turček, Dr Tiso, Rázus.

Původní znění ad 735/XV.

Interpelacja

posła Drą Leona Wolfa
do Pana Ministra Spraw Wewnętrznych

w sprawie nadużywania hymnu państwo-
wego przes zarządzenia Powiatowego
Komisariatu Policyjnego w Karwinle.

Od pewnego czasu zaprowadził Powiatowy
Komisariat Policyjny w Karwinie nowy sposób
szykanowania polskich organizacji. Jeżeli polskie
towarzytswa oświatowe względnie kulturalne
urządzają jakiś wieczorek, akademię lub przed-
stawienie i zgłaszają to do Powiatowego Komi-
sariatu Policyjnego w Karwinie, wtedy Powia-
towy Komisariat Policyjny dopiero bezpośrednio
przed samą godziną urządzenia takich wieczor-
ków, akademii i przedstawień doręcza pozwo-
lenie przewodnictwu stowarzyszenia, które ten
wieczorek urządza, a nawet czyni to w ten spo-
sób, że wysyła urzędnika swojego jako komi-
sarza tego zebrania, który przynosi to pozwo-
lenie w ostatniej chwili, już gdy się ma przed-
stawienie względnie akademia zacząć. W pozwo-
leniu tym jest podane jako warunek pozwolenia
to, że przed zagajeniem już lub bezpośrednio po
zagajeniu wieczorku musi być zaśpiewany cze-
skosłowacki hymn państwowy.

Ponieważ nikt na taki warunek przygotowa-
ny nie był i warunek taki nie jest uzasadniony
żadnym przepisem ustawowym, dlatego także
młodzież, która to zazwyczaj urządza, nie jest
przygotowana do odśpiewania hymnu państwo-
wego a jednak aby koszta przygotowania nie
były nadaremne, chce wieczorek odbyć i musi
hymn państwowy zaśpiewać. Rozumie się, że taki
nieprzygotowany śpiew hymnu państwowego
wypadnie fatalnie pod względem wykonania i
głosów. Wywołuje to nieraz uśmiech na twarzach
zebranych, co jest rzeczą zupełnie zrozumiałą.
Obecny jednak na zgromadzeniach komisarz
zgromadzenia urzędnik Komisariatu Policyjnego
w Karwinie pilnie śledzi, czy i kto śpiewa, a je-
żeli zauważy uśmiech na twarzy kogoś z obec-
nych, wtedy zaraz na miejscu w obecności

wszystkich przeprowadza z nim dochodzenie i
wnosi doniesienie za znieważenie hymnu pań-
stwowego. Tak było na wieczorku Polskiej Ko-
misji Oświatowej Miejscowej w Karwinie w dniu
16 listopada 1936, tak też było na wieczorku
Harcerstwa Polskiego w Czechosłowacji, urzą-
dzonym dnia 8 listopada 1936 o godzinie 19-ej
w Stonawie i w innych miejscowościach. Od-
nośne zezwolenia na urządzenie takich wieczor-
ków z warunkiem odśpiewania hymnu państwo-
wego na żądanie zostaną przedłożone.

Ludność nasza widzi w tym nic innego tylko
szykany, zmierzające do tego, ażeby módz orga-
nizacje polskie i członków mniejszości polskiej
jak najwięcej karać i przedstawiać ich jako nie-
lojalnych obywateli czeskosłowackich, przyczem
zwracamy uwagę, że ó myśl przepisów ustawy
o zebraniach ma władza policyjna tylko przyjąć
zgłoszenie imprezy do wiadomości ewentualnie
odrzucić zgłoszenie, a nigdzie w ustawie nie jest
uzasadnione, żeby mogła stawiać tego rodzaju
warunki.

Podpisani zapytują tedy Pana Ministra Spraw
Wewnętrznych, czy takie postępowanie Powła-
towego Komisariatu Policyjnego w Karwinie jest
mu znane i co zamierza uczynić:

1. aby położyć kres temu postępowaniu Po-
wiatowego Komisariatu Policyjnego w Karwinie,
zdążającymu do szykanowania polskich organi-
zacji nawet przez nadużycie hymnu państwo-
wego i

2. aby co do imprez towarzystw polskich
w zamkniętych lokalach postępowano ściśle
według przepisów ustawy o zgromadzeniach bez
stawiania waruków?

W Pradze, dnia 27 listopada 1936.

Dr Wolf,

Čavojský, Drobný, Longa, Sivák, Suroviak, Sluš-

ný, Onderčo, Florek, Danihel, Hlinka, Haščík,

Dr Tiso, Dr Pružinský, Dr Sokół, Rázus, Šałát,

Kendra, Dembovský, Turček, Sidor.

Původní znění ad 735/XVI.

Interpelacja

posła Drą Leona Wolfa
do Pana Ministra Spraw Wewnętrznych

w sprawie postępowania władzy policyj-
nej w Czeskim Cieszynie i konfiskaty
Dziennika Polskiego«.

W »Dzienniku Polskim*, wychodzącym w
Czeskim Cieszynie w nr. 230 z dnia 24 listopada

1936 wydrukowany został artykuł następującej
treści:

Przedstawienie scenzurowanej sztuki w a-
syście żandarma. Z Dolnej Lesznej: W ub. ty-
godniu donieśliśmy, iż Urząd Powiatowy w Cześ.
Cieszynie udzieliwszy pozwolenia na odegranie
sztuki p. t. "Porucznik I. Brygady", którą miało
odegrać z okazji obchodu Dnia Macierzy miej-
scowe Koto w dn. 15 bm., w przededniu obchodu
pozwolenie to niespodziewanie cofnął.

Zebrani goście zadowolić się musieli wykła-
dem okolicznościowym, występem chóru, poczerń
nastąpiła zabawa. Mimo to, że urządzający wia-
domość o zakazie starali się nie rozgłaszać, do-
tarła ona do znacznej części zaproszonych gości,
którzy mniemając, że wogóle nic się nie odbędzie,
pozostali w domu. Pozwolenie wraz z cenzuro-
waną sztuką nadeszło w środę 18 bm.

P. cenzor skreślił w sztuce ni. in. taki ustęp:
»Obywatele! Wznieśmy okrzyk na cześć Tego,
który Polskę ponad wszystko ukochał i czynami
całego swego życia tego dowiódł. Wódz narodu,
twórca armii polskiej niech żyje i do zwycięstwa
prowadzi! Niech żyje Józef PiłsudskiU

Sztukę tę z pominięciem wykiereszowanych
ustępów postanowiono odegrać w sobotę 21 bm.
i mimo, że na wsi trudno ludzi z domu wy-
ciągnąć, jak by dla zamanifestowania, na przed-
stawieniu, którćmu od początku aż do końca asy-
stował żandarm, zjawiło się przeszło 100 osób.

Dygnitarze wielkich mocarstw w krypcie na
Wawelu chylą czoła przed trumną Wielkiego

Marszałka Polski, a P. cenzor w Cz. Cieszynie
skreśla ustęp, w którym wyraża się hołd Jego
pamięci w trakcie gry scenicznej!Ť

Ludność polska w Dolnej Lesznej i okolicy
była rozgoryczoną, przedewszystkitn zakazem tej
sztuki, której treść podnosi uczucia narodowe
Polaków, ale w żadnym wypadku nie jest
sprzeczna z obowiązkami tej ludności jako oby-
watelstwa czechosłowockiego oraz z interesami
naszej Republiki. Wielkie wzburzenie także wy-
wołało to, że podczas całego przedstawienia
sztuki już scenzurowanej, asystował żandarm w
służbie, aczkolwiek w myśl przepisów ustawy

o zgromadzeniach jest to niedopuszczalne.

Wobec tego zapytujemy Pana Ministra Spraw
Wewnętrznych, Czy uznaje, że konfiskata tego
artykułu była konieczną i co zamierza uczynić.

ażeby postępowanie władz policajnych w
Cześ. Cieszynie było zgodne z ustawodawstwem

i me wyrządzało szkód obywatelstwu i opinii
władz?

W Pradze, dnia 27 listopada 1936.

Dr Wolf,

Čavojský, Drobný, Hlinka, Onderčo, Sivák, Su-

roviak, Dr Sokol, Slušný, Dr Pružinský, Longa,

Horek, Danihel, Sidor, Salát, Haščík, Kendra.

Dembovský, Turček, Dr Tiso. Rázus.

Minulá Nahoru

Související odkazy

Informace

Hlavní menu