8
t. j. příslušný je soud sídla podniku (§ 19)
nebo soud, na jehož území se škoda stala
(§ 37), a pokud jde o příslušnost věcnou,
soud příslušný podle hodnoty předmětu
sporu (tedy do 5. 000 Kč soud okresní).
V doporučené textaci § 205 (výbor vložil
tento nový paragraf a v souvislosti s ním
uskutečnil změny v očíslování §§ 196 až 205
osnovy) zvítězila, pokud jde o příslušnost
místní, myšlenka alternativy: poškozený
bude míti k disposici buď soud obecný
(sídla podniku) nebo soud, v jehož obvodě
byla škoda způsobena (poškozený bude tedy
míti výběr); to by odpovídalo dosavadnímu
stavu věcí podle obojího práva. Co se týká
příslušnosti věcné, nezdálo se účelným při-
kloniti se ku vzoru rakouskému a prohlásiti
za příslušné obchodní soudy (senáty kraj-
ských soudů), poněvadž nelze pro to shle-
dati závažných důvodů (v r. 1869 snad roz-
hodovala okolnost, že v obchodních sená-
tech zasedá laik, od něhož se snad očekával
příspěvek k odbornému posouzení), nehle-
díc k tomu, že v zemích Slovenské a Pod-
karpatoruské obchodní soudy vůbec neexi-
stují. Odtud byla opuštěna kolej speciálních
soudů a zavedena, jak je tomu také obecně
u žalob o náhradu škody, příslušnost soudů
okresních a krajských soudů civilních (po-
dle výše puncta).
Bylo také uvažováno o tom, nemá - li vý-
hoda soudu na výběr daného býti omezena
toliko na žaloby ze škod na osobách, opřené
o kausální základ odpovědnosti. Avšak ne-
bylo tu především důvodu, proč by z to-
hoto dobrodiní měly býti vyňaty žaloby ze
škod na osobách, opřené o základ občan-
ského práva; věcných důvodů jak na stra-
ně železničních podniků, tak na straně po-
škozených tu aspoň není a zřetel účelnosti
velí brániti tříštění. Při dalším sledování
myšlenky se zjistí, že námitek nemůže býti
ani, pokud jde o žalobu ze škod na věcech,
zejména pokud se pohybují v oblasti t. zv.
sousedského práva. Tady ovšem bylo nutné
zachovati opatrnost, aby předpisem § 205
nebyly nějakým způsobem komplikovány
předpisy o uplatňování nároků z přepravy
zboží, poněvadž dílem jsou to věci příliš
speciální povahy, dílem jejich úprava je
mezinárodní.
Z těchto všech úvah vyplynul text § 205,
jehož přijetí výbor doporučuje.
Ústavně - právní výbor připojuje se
k usnesení výboru sociálně - politického a
doporučuje poslanecké sněmovně vládní
osnovu zákona i s připojenými 2 resolu-
cemi ke schválení.
V P r a z e dne 9. listopadu 1936.
Dr. Patejdl v. r.,
předseda.
Dr. Mareš v. r.,
zpravodaj.
III.
Vytvořením samostatného státu vznikla
potřeba sjednotiti roztříštěné právní před-
pisy, které by upravovaly provoz na želez-
ných drahách státních i soukromých. Tato
potřeba byla tím silnější, protože základní
normy, které upravovaly poměry drah, byly
z velké časti vydány v minulém století; od
této doby železnice samy doznaly pronika-
vých změn, zejména pak s ohledem na vý-
voj nových dopravních prostředků.
Projednaný návrh zákona o drahách řeší
tyto problémy, unifikuje právní normy
v zemích historických, na Slovensku a Pod-
karpatské Rusi a přihlíží ke všem změnám,
které se v dopravě na železných drahách
staly.
Technicko - dopravní výbor posl. sněmovny
projednal jak v generelní, tak v specielní
debatě osnovu zákona a doporučuje ji
v znění zprávy výborové poslanecké sně-
movně k ústavnímu schválení.
V P r a z e dne 30. listopadu 1936.
V. Košek v. r.,
předseda.
Němec František v. r.,
zpravodaj.
9
IV.
Branný výbor poslanecké sněmovny za-
býval se vládním návrhem zákona o dra-
hách s hlediska zájmů obrany státu, neboť
dráhy kromě svého velmi významného
postavení v celém chodu našeho hospodář-
ského života jsou též mimořádně závaž-
ným činitelem v potřebách branné moci.
A zejména za branné pohotovosti státu
budou jedním z hlavních nástrojů k pro-
vedení mobilisace, nástupu armády, pro
její operace a jiné vysoce odpovědné úkoly.
Navrhovaná osnova přihlíží náležitě i
k těmto zájmům, což svědčí o tom, že byla
po všech stránkách dobře promyšlena a
připravena. Zájmy obrany státu jsou v ná-
vrhu zákona zdůrazněny jednak tím, že
vojenské úřady mají účast při výkonu
státní moci ve věcech, které se týkají drah
v nejširším smyslu, dále že se v četných
speciálních ustanoveních upravují otázky
použití drah a jejich služby přímo k úče-
lům branným.
S tohoto hlediska nutno osnovu vítat.
Branný výbor prozkoumav a uváživ ji
s přihlédnutím ke změnám, které v ní pro-
vedly výbory ústavně právní a sociálně
politický, došel k přesvědčení, že osnova
žádaným potřebám plně vyhovuje a že při-
chází jako nezbytný doplněk zákona o
obraně státu, aby rozšířila opatření určená
k zajištění bezpečnosti státu na další ve-
liký a svrchovaně důležitý úsek státního
ústrojí.
Vojenským úřadům je v několika para-
grafech osnovy zajištěn vliv při vzniku
dráhy tím, že železniční úřad uděluje jak
povolení k přípravným práčem tak i sta-
vební povolení v dohodě s ministerstvem
národní obrany. Tam, kde uděluje koncesi
pro dráhy hlavní a vedlejší vláda, nebylo
třeba výslovně zajišťovat vliv ministerstva
národní obrany, poněvadž zájem obrany
státu je dostatečně zajištěn kompetencí
vlády.
Osnova zajišťuje vliv vojenských úřadů
ještě na jiných místech:
Podle § 5 spoluurčují vojenské úřady, do
které skupiny drah železnice patří, jestliže
se to nestalo v zákoně samém.
Dojde-li ke sporům při provádění pří-
pravných prací, stane se podle § 7 v oblasti
vojenské rozhodnutí v dohodě s vojenskou
správou.
Má-li býti provoz trvale omezen nebo za-
staven, stane se to, jak určují §§ 19 a 24
osnovy opět v dohodě s ministerstvem ná-
rodní obrany.
Rozhodne-li se železniční úřad, že vydá
zvláštní směrnice pro výkon služby, pokud
jde o potřebu, dotýkající se obrany státu,
je povinen se dohodnouti s ministerstvem
národní obrany.
železniční úřad sám ovšem je rovněž po-
vinen sledovati zájem obrany státu s mini-
sterstvem národní obrany ve věcech, které
se týkají obrany státu při provozu drah.
Ukládá to § 124.
Osnova přináší právní základ pro zřizo-
vání ozbrojených strážních železničních od-
dílů. Při tvoření těchto oddílů je tak-
též pamatováno na kompetenci vojenské
správy.
Je dále podmíněno dohodou s minister-
stvem národní obrany, má-li býti dráha pro
přepravu neveřejnou proměněna na dráhu
pro omezenou veřejnou přepravu.
Ministerstvo národní obrany spolurozho-
duje o tom, jakou povahu má dopravní za-
řízení podobné dráze a zda se naň vztahují
ustanovení tohoto zákona, jakož i jde-li
o rozhodnutí, jakou povahu měla dráha
před účinností tohoto zákona, a při prohlá-
šení některé místní dráhy podle zákona
platného na Slovensku na dráhu drobnou.
Až potud šlo o určení společné kompe-
tence ministerstva národní obrany. Ale
osnova obsahuje řadu ustanovení, kterými
se upravují samy věci obrany státu. Jsou
to zvláště tyto předpisy:
K zájmům obrany státu musí býti podle
§ 37 přihlíženo hned již při budování a při
udržování dráhy.
Jízdní řády musí býti připraveny pro
největší výkonnost.
§§ 117 až 121 tvoří v osnově samostatný
pododdíl věnovaný ustanovením v zájmu
branné moci. Všude, kde v těchto pěti
19
paragrafech mluvil návrh o mobilisaci a
válce, v § 119 ještě také o prohlášení vá-
lečného stavu, byly tyto pojmy v souhlase
s terminologií zákona o obraně státu na-
hrazeny slovy "za branné pohotovosti
státu".
Základní předpis v § 117 stanoví, že vo-
jenská správa zastupuje zájem obrany
státu při budování, udržování a provozu
drah s hlediska zájmu obrany státu, sle-
duje stav železnic, jejich výkonnost a že-
lezniční správní úřad sleduje za tímtéž
účelem věci železničně - odborné.
§ 118 stanoví obecně povinnosti k zajiš-
tění obrany státu, železniční podnik je po-
vinen uskutečniti všechna opatření nebo
zařízení, která mu uloží správní úřad
v zájmu obrany státu na žádost vojenské
správy a v dohodě s ní. Je to strohý před-
pis, ale nezbytný a poněkud jej vyvažuje
§ 121 o povinnosti přiměřené úhrady bře-
men, která se tím drahám ukládají.
V odst. 12. byly provedeny jediné změny
v tom smyslu, že slova "řízení" byla na-
hrazena slovy "ve věcech" a že možnosti,
kdy se připouští, aby se úřad uchýlil od
platných předpisů při opatřeních pro uta-
jení závažných věcí pro obranu státu, lze
použíti jen v mezích nezbytnosti.
V konstrukci §§ 118 a 119 se vhodně a
správně zdůrazňuje, že dráhy slouží v míru
národnímu hospodářství a za branné po-
hotovosti státu že musí sloužiti především
jeho obraně. V odst. 2. § 119 byla doplněna
prvá věta tak, že mluví o potřebných opa-
třeních o jednotném uspořádání atd. v že-
lezničním provozu.
Osnova pochopitelně ukládá, že za bran-
né pohotovosti státu je železniční podnik
povinen dbáti zájmů obrany státu před
ostatními zájmy. A z tohoto ustanovení vy-
plývá předpis, že dráha může býti přibrána
k vojenským úkonům, nevyjímajíc ani její
zaměstnance, a že státní správa železniční
nebo vojenská správa může dráhu převzíti
do vlastního provozu. Je to opět ustano-
vení přísné, ale zákon o obraně státu má
četná ustanovení daleko přísnější a posti-
hující všechny bez rozdílu i veškerý chod
života uvnitř státu.
S téhož hlediska nutno posuzovati i opa-
tření v § 120, kterým se dává vládě široké
zmocnění, aby stanovila odchylky od zá-
konných ustanovení, upravujících vznik,
udržování a provoz drah a nevyjímá se ani
právo vyvlastnění pro vybudování a provoz
dráhy, jestliže toho žádá naléhavý zájem
státu.
Branný výbor je si dobře vědom, že se
tím dává do rukou vlády dalekosáhlé zmoc-
nění, ale i zde jako při zákonu o obraně
státu je třeba míti na zřeteli hlavně potře-
bu zabezpečení obrany státu a proto ne-
můžeme neuznati nutnost takovéhoto
zmocnění. Je to nutnost právě proto, že
při obraně státu jde o životní zájem naší
demokracie. A vláda nesporně použije to-
hoto zmocnění pouze k hájení naléhavého
zájmu obrany státu, jak to má na mysli a
výslovně stanoví osnova zákona.
K § 139 se uvádí: Vzhledem k podnětu,
který byl usnesen při diskusi, konstatuje
se výslovně, že výkon služby ozbrojených
strážních oddílů železničních může se vzta-
hovati toliko na železniční obvod.
Do § 189 byl zahrnut nový odstavec 3,
který pojednává o uveřejňování směrnic,
pokynů a jiných podobných úprav ve věst-
níku železničního správního úřadu. Zde
byla připojena věta, která určuje, že usta-
novení o uveřejňování směrnic netřeba za-
chovati, žádá - li toho zájem obrany státu.
Do osnovy byl pojat v § 201 také před-
pis o tom, že železniční podnik neodpovídá
za úrazy vojenských osob, které konají
svou službu na trati železničního podniku,
aby totiž nebyly různé skupiny vojenských
osob utrpěvších úraz privilegovány anebo
poškozovány oproti jiným.
Posléze § 206 dává vládě zmocnění, aby
stanovila odchylky pro dráhy, které bu-
duje, udržuje anebo provozuje vojenská
správa pro výcvik nebo pro jiné vojenské
účele.
Osnova zákona o drahách upravuje tedy
v různých směrech zájmy a věci v souhlase
se zákonem o obraně státu a rozvádí po-
drobně zákonná opatření dotčená v § 198
zákona o obraně státu. V ustanoveních
o povinnostech, postihujících dráhy v zá-
jmu obrany státu a v jejich službě vojen-
ským potřebám bude proto, jak bylo již ře-
čeno, zákon o drahách doplňkem zákona
o obraně státu. Aby se přesto však pře-
11
dešlo mylným výkladům, že by snad mohl
zákon o drahách rušit některá ustanovení
zákona o obraně státu, byla doplněna vlád-
ní předloha v § 210 v odst. 1 doložkou, že
zůstávají nedotčena ustanovení zákona
o obraně státu.
Branný výbor ve své schůzi dne 9. pro-
since 1936 připojil se k usnesení výboru
sociálně-politického, ústavně-právního a
technicko-dopravního a doporučuje posla-
necké sněmovně vládní osnovu zákona
v uvedeném znění k ústavnímu schválení.
V Praze dne 9. prosince 1936.
David v. r.,
předseda.
Vaverka v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne................................
o drahách (železniční zákon).
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Úvodní ustanovení.
§ 1.
Předmět zákona.
Tento zákon se vztahuje na dráhy (želez-
nice), k nimž patří také lanové dráhy, visuté
dráhy, jakož i troleybusy a jiná dopravní za-
řízení drahám podobná (§ 190).
§2.
Rozdělení drah.
(1) Zákon rozlišuje dráhy pro přepravu
veřejnou, dráhy pro omezenou přepravu ve-
řejnou a dráhy pro přepravu neveřejnou.
(2) Dráhy pro přepravu veřejnou jsou
dráhy, které přepravují obecně osoby nebo
věci podle vyhlášených přepravních podmínek.
(3) Dráhy pro omezenou přepravu veřejnou
jsou dráhy, které přepravují obecně určité
skupiny osob neb určité druhy věcí podle vy-
hlášených přepravních podmínek.
12
(4) Dráhy pro přepravu neveřejnou jsou
dráhy, které obstarávají přepravní potřeby
podnikatele dráhy nebo jiných osob podle
ustanovení § 178.
(5) Zákon rozlišuje vedle toho dráhy státní
a dráhy nestátní (soukromé). Dráhy státní
jsou dráhy, jejichž vlastníkem je českosloven-
ský stát.
§ 3.
Zásadní ustanovení o aplikaci.
(1) Nestanoví - li se nic jiného, platí před-
pisy zákona jak pro dráhy státní, tak pro
dráhy nestátní.
(2) Vede - li stát provoz na dráze nestátní,
platí odchylky, stanovené platnými předpisy
pro dráhy státní, i pro provoz na dráze ne-
státní. Vede - li však někdo jiný provoz na
dráze státní, neplatí řečené odchylky pro pro-
voz na dráze státní.
§ 4.
Některé pojmy.
(1) železniční obvod ve smyslu zákona je
území určené k provozu dráhy.
(2) Užívaje slova jednání, rozumí zákon jak
čin, tak opominutí; užívaje slov zákonná
ustanovení, rozumí zákon, nevyplývá - li ze sou-
vislosti něco jiného, zákony a vládní nařízení
ve smyslu ústavní listiny, po případě starší
normy jim odpovídající.
ČÁST PRVNÍ.
Dráhy pro přepravu veřejnou.
§ 5.
Členění.
(1) U drah pro přepravu veřejnou se roz-
lišují tyto skupiny drah: dráhy hlavní, dráhy
vedlejší (místní) a dráhy drobné.
(2) Dráhy vedlejší a drobné mají povšechně
menší dopravní význam a výkonnost než
dráhy hlavní. Dráhy vedlejší jsou v zásadě
dráhy, které obstarávají dopravní potřeby
širšího obvodu a tvoří proň připojení
k drahám hlavním. Dráhy drobné jsou v zá-
sadě dráhy, které mají malý význam pro celo-
státní a mezinárodní dopravu, zejména ty,
13
které obstarávají místní dopravní potřeby
(v obci, mezi blízkými obcemi a pod. ).
(3) Zda dráha má býti vybudována, udržo-
vána a provozována jako dráha hlavní, ved-
lejší nebo drobná, stanoví koncesní listina,
hledíc ke všem okolnostem, zejména k vý-
znamu a výkonnosti dráhy. U dráhy, kterou
zřizuje stát, určí příslušnost ke skupině
drah, jestliže to neučinil zákon (§ 25, odst. 1),
železniční správní úřad (§ 124) v dohodě
s ministerstvem financí a ministerstvem ná-
rodní obrany.
(4) Změní-li se poměry rozhodné pro určení
příslušnosti ke skupině drah, může železniční
správní úřad, vyžádaje si předtím usnesení
vlády, prohlásiti, že dráha (její část) nále-
žející do vyšší skupiny bude napříště náležeti
do skupiny nižší a naopak, stanově zároveň
podmínky, za nichž má býti změna uskuteč-
něna. Jestliže příslušnost k některé skupině
drah byla vyslovena zákonem, může taková
změna býti uskutečněna vládním nařízením.
(5) Opatření železničního správního úřadu
podle odstavce 3, druhé věty, a podle od-
stavce 4 bude uveřejněno ve Sbírce zákonů a
nařízení jako vyhláška ministra, jemuž pří-
sluší dozor na dráhy (§ 124, odst. 4).
Hlava první.
Dráhy hlavní.
Díl první.
Povolení k přípravným pracím.
§ 6.
Potřeba tohoto povolení.
(1) K přípravným pracím pro zřízení dráhy
(její části) je potřebí povolení, které uděluje
železniční správní úřad v dohodě s minister-
stvem národní obrany.
(2) V žádosti je třeba uvésti, jakým smě-
rem má býti dráha vystavěna, ke které sku-
pině drah má náležeti, odůvodniti její potřebu
a označiti dobu, v níž budou přípravné práce
započaty a dokončeny.
(3) Povolení nesmí býti uděleno, brání-li
tomu zájem veřejný, nebo je-li závada v osobě
žadatele.
(4) Povolení může býti uděleno pro touž
dráhu i několika žadatelům.
14
(5) Povolení se uděluje zpravidla na 1 rok;
tuto lhůtu může železniční správní úřad na
důvodnou žádost přiměřeně prodloužiti.
§7.
K čemu opravňuje.
(1) Povolení k přípravným pracím oprav-
ňuje konati na cizích nemovitostech technické
a měřické práce potřebné k přípravě staveb-
ního projektu, všecko s největším šetřením
cizího majetku. Podmínky, jimiž je vázán
vstup na nemovitosti, stanoví vládní nařízení;
zejména musí býti přiměřeným způsobem po-
staráno o to, aby vlastníci nebo jiní uživatelé
nemovitostí byli včas zpraveni o tom, kdy
budou prováděny přípravné práce.
(2) činí-li někdo ze zúčastněných osobám,
jimž bylo svěřeno provádění přípravných
prací, strany výkonu oprávnění podle od-
stavce 1 překážky, rozhodne do 8 dnů okresní
úřad s konečnou platností, a to, jde-li o ne-
movitosti vojenské správě náležející nebo voj-
skem užívané, v dohodě s vojenskou správou,
jde-li o zřizování sond a zákopů, které se do-
týkají báňských oprávnění, v dohodě s revír-
ním báňským úřadem.
(3) Povolení k přípravným pracím ne-
zahrnuje nárok ani na udělení koncese, ani
na jiné výhradní oprávnění.
§ 8.
Odpovědnost za škody.
(1) Ten, komu bylo uděleno povolení k pří-
pravným pracím, odpovídá za škodu způso-
benou těmito pracemi.
(2) K zajištění náhrady škody podle před-
cházejícího odstavce uloží okresní úřad na
důvodnou žádost někoho zúčastněného, aby
byla složena jistota v penězích nebo bylo po-
skytnuto přiměřené zajištění jiného způsobu.
Svazky územní samosprávy neskládají jistoty.
(3) O náhradě škody rozhodne okresní úřad
na žádost, kterou musí ten, jenž nárok uplat-
ňuje, podati do 30 dnů ode dne, kdy zví, jaká
je škoda, nejpozději však do 6 měsíců od
vzniku škody.
§ 9.
Ustanovení pro dráhy státní.
Jde-li o přípravné práce pro zřízení dráhy
státní, platí předpisy tohoto dílu obdobně,
16
avšak s odchylkou záležející jednak v tom, že
se povolení k přípravným pracím nahrazuje
rozhodnutím železničního správního úřadu, že
takové práce mají býti uskutečněny, jednak
v tom, že stát neskládá jistoty.
Díl druhý.
Koncese.
I. Udělení koncese.
Všeobecně.
§ 10.
(1) K vybudování a provozu dráhy je po-
třebí koncese, kterou uděluje vláda koncesní
listinou, a to k návrhu železničního správního
úřadu.
(2) Znění koncesní listiny bude uveřejněno
ve Sbírce zákonů a nařízení jako vyhláška
ministra, jemuž přísluší dozor na dráhy.
§ 11.
(1) Fysické osobě nesmí býti koncese udě-
lena, není - li státním občanem českosloven-
ským a nemá - li bydliště v republice Česko-
slovenské; při vzájemnosti je přípustná vý-
jimka.
(2) Právnické osobě nesmí býti koncese
udělena,
a) nemá - li sídlo v republice československé,
b) nejsou - li členové jejích správních a do-
zorčích orgánů aspoň 2 většiny českosloven-
skými státními občany a nemají - li bydliště
v republice československé.
(3) Koncese nesmí býti udělena, brání - li
tomu zájem veřejný, nebo je - li závada v osobě
žadatele.
§ 12.
Řízení.
(1) žádost o udělení koncese třeba podati
u železničního správního úřadu a s ní před-
ložiti celkový program podniku, projekt dráhy
i rozpočet celkových nákladů vybudování,
jakož i odůvodněný výpočet očekávané výnos-
nosti zamýšlené dráhy.
(2) V žádosti sluší prokázati, že pro za-
mýšlenou dráhu bylo uděleno povolení k pří-
pravným pracím a jak budou opatřeny peníze
16
potřebné k jejímu vybudování, udržování a
provozu.
(3) Než učiní návrh vládě, zavede železniční
správní úřad šetření, zda projekt dráhy vy-
hovuje veřejnému zájmu a je ve shodě s plat-
nými předpisy, v jakém směru by bylo účelné
projekt změniti (po případě pro kterou z va-
riant se rozhodnouti), zda by se vybudování
dráhy nedotklo soukromých práv z dřívější
koncese, v jaké míře budou dotčeny jiné dů-
ležité zájmy soukromé a zda není závady
v osobě žadatele.
Koncesní doba. Právo nápadu a výkupu
státu.
§ 13.
Trvání koncese.
(1) Koncese se uděluje na dobu nejvíce
90 let (koncesní doba); může však zaniknouti
(§ 23) i před uplynutím této doby.
(2) Koncesní doba se počíná dnem, kdy byl
zahájen na dráze, třebas jen na její části,
provoz (§42).
Kdy a jak dráha napadne státu.
§ 14.
(1) Po uplynutí koncesní doby přechází
vlastnictví dráhy, vlastnictví nemovitostí a
zařízení, které dráhu doplňují, třebas by slou-
žily provozu jen nepřímo (správní budovy,
obytné budovy pro zaměstnance, pomocné
i vedlejší závody, pokud byly pořízeny ze za-
kládacího kapitálu dráhy, vlečky a pod. ),
jakož i vlastnictví pokladničních hotovostí
bezplatně a bez dluhů na stát. Co se týká za-
řízení, která budou uskutečněna po prvním
vybudování dráhy a která by byla podle usta-
novení předcházející věty předmětem práva
nápadu, může odchylky stran předmětu práva
nápadu povoliti železniční správní úřad v do-
hodě s ministerstvem financí.
(2) Koncesionář odevzdá všecko v dobrém
stavu, způsobilém k řádnému užívání.
§15.
(1) Právo nápadu není dotčeno tím, když
koncese zanikne před uplynutím koncesní
doby. Nová koncese může tu býti udělena, ač
nedostalo-li se státu majetkové výhody od-
povídající jeho zájmu na zachování práva na-
17
padu z dosavadní koncese, jenom na dobu,
která nepřesahuje časovou mez určenou dnem,
kdy měla uplynouti původní koncesní doba.
(2) Jestliže po zániku koncese bude na
dráze trvale zastaven provoz, přejde na stát
vlastnictví podle § 14, odst. 1 dílem poměr-
ným době, která ve skutečnosti uplynula před
uvedenou časovou mezí.
§ 16.
Výkup dráhy.
Stát je oprávněn kdykoli před uplynutím
koncesní doby vykoupiti dráhu. Podmínky vý-
kupu stanoví koncesní listina.
///. Základní práva a některé povinnosti
koncesionáře.
§ 17.
K čemu opravňuje koncese.
(1) Koncesionáři přísluší:
1. Právo vystavěti dráhu podle udělené
koncese, zahrnujíc v to právo zříditi pomocné
dráhy k opatřování stavebních hmot, roz-
vážení zemin a pod. Toto právo je výhradní
potud, že v době trvání koncese (§ 13) není
nikomu jinému dovoleno vybudovati dráhu
jakéhokoli druhu, anebo zříditi jiné pozemní
spojení dopravním prostředkem pro veřejnou
přepravu, jestliže by dráha nebo spojení sou-
těžila koncesované dráze, aniž by se dotýkala
jiných politicky, hospodářsky nebo strate-
gicky důležitých míst.
2. Právo vyvlastňovati v rozsahu nutném
k účelům dráhy podle zákonů o tom vydaných,
aniž se vyžaduje uznání obecné prospěšnosti
neb udělení práva vyvlastňovacího ve smyslu
těchto zákonů.
3. Právo přepravovati na vybudované dráze
osoby a věci v mezích zákonných ustanovení.
V tom je též zahrnuto právo obstarávati, dá-li
k tomu železniční správní úřad předběžně po-
volení, vhodnými prostředky přepravu osob
a věcí na stanici a ze stanice, jde-li o přepravu
týkající se míst, pro něž stanice je určena.
4. Právo vykonávati neb obstarávati (třebas
ve zvláštních pomocných i vedlejších závodech
zřízených k tomu cíli) samostatně všecky
práce, které slouží k účelům železničním.
(2) Předpisem odstavce 1, č. 1, druhé věty
nejsou dotčena ustanovení zákona ze dne 12.