14
ke vylíčení posledního přepadeni vojáky. - Tá-
žeme se zdejšího vojenského velitelství, zda je
ochotno učiniti všechny kroky, aby příšté zne-
možnilo hanebné skutky celých skupin vojen-
ských osob, které podkopávají vážnost našeho
vojska?
Vzrušení německého obyvatelstva nad těmi-
to událostmi je tím větší, že se nestaly po prvé.
Již v noci na Nový rok v tomto roce dali se
vojáci zdejší posádky strhnouti k velkým násil-
nostem proti civilním osobám, aniž bylo něco o-
známeno o jejich potrestáni.
V říjnu 1933 byl konečně podepsaný dr Adolf
Kellner sáni očitým svědkem, jak vojáci zdejší
posádky v Rinnelovč třídě v Trutnově těžce ztý-
rali civilní osoby. Dr. Adolf Kellner se obrátil
tehdy se zevrubným vylíčením celé události na
pana ministra národní obrany, aniž se mu až do-
sud dostalo té cti a bylo mu odpověděno. Ta-
ké v tomto případě není ničeho známo o tom,
že by virmici byli stiháni nebo potrestáni.
V této souvislosti nelze pominouti mlčením,
že ani vedoucí místa trutnovské posádky nemají
asi porozuměn! pro přiměřený vztah k civilnímu
obyvatelstvu. To nejlépe ilustruje skutečnost, že
při vojenské slavnosti dne 28. října t. r. na zdej-
ším náměstí pozdravil velitel místní posádky de-
putace skoro všech spolků, které se dostavily,
kromě deputace německého tělocvičného spolku
v Trutnově. Velitel místní posádky ji minul beze
slova nebo pozdravu a úplně ji přehlížel, na což
ovšem musili nejen členové zmíněného spolku,
nýbrž i většina německého obyvatelstva pohlížeti
Jako na urážku a také na to tak pohlíželi. K to-
mu však je státní svátek velmi málo vhodnou
příležitostí, nehledě ani na to, že podobné pří-
pady nejsou samy o sobě s to, aby upevnily loya-
litn německého obyvatelstva.
Podepsáni se tudíž táží pana ministra národ-
ní obrany:
1. Je pan ministr ochoten dáti podrobně zjis-
titi vytýkaný stav věci a dáti vinníky co nej-
přísněji potrestati?
2. Je pan ministr ochoten oznámiti výsledek
tohoto vyšetřování?
3. Je pan ministr ochoten se postarati, aby
se německému tělocvičnému spolku v Trutnově
dostalo přiměřeného dostinčinčni?
4. Je pan ministr ochoten učiniti opatřeni, aby
se příště neopakovaly podobné případy, které
otravují poměr mezi vojskem a německým oby-
vatelstvem?
V Praze dne 23. listopadu 1936.
Dr. Kellner,
Nickert, Obrlík, dr. Rosche, Axmann, dr. Zippelius,
Hollube, Fischer, Stangt, Illing, Wollner, Sand-
ner, dr. Eichhofz, dr. Hodina, inž, Kiinzel, May,
taž. Peschka, Jäkel, dr. Peters Inž. Lischka, inž.
Schreiber, Kendt.
694/XIV (překlad).
Interpelace
poslance J. Illinga
ministru vnitra
o pokusech útisku v obci Tis u Blatná.
V obci Tis u Blatná četnictvo propachtova-
lo nejdůležitější hospodářský podnik, žulový lom,
Janu Svobodovi, políru dosavadního pachtýře a
předsedovi místní organisace »Národní jednoty.
Při tomto propachtování se činily všemožné sli-
by hospodářsky závislým členům obecního zastu-
pitelstva, budou-li hlasovati pro Jana Svobodu.
Když však se přece hlasovalo proti Janu Svobo-
dovi, žádali Češi v obecním zastupitelstvu: aby
byl přijat obecní tajemník dokonale ovládající
státní jazyk, polní hlídač a pomocný rovněž zna-
lý státního jazyka, jakož aby byly opatřeny dvoj-
jazyčné obecní knihy a tiskopisy bez ohledu na
tísnivou finanční situaci obce.
češi prohlásili, že všechny tyto nákladné po-
žadavky odvolají, bude-li žulový lom propachto-
ván Svobodovi. Do rozhodujícího zasedání obec-
ního zastupitelstva se dostavil dokonce úředník
žlutického okresního úřadu, který prohlásil, že
všichni členové obecního zastupitelstva, kteří ne-
budou hlasovati pro propachtování Janu Svobo-
dovi, musili by zaplatiti soudní útraty žaloby do-
savadního pachtýře, která bude následovati. Za
těchto okolností byl tom propachtován Jan Svo-
bodovi. Smlouva obsahuje sice doložko, že v žu-
lovém lomu směji býti zaměstnáváni jen »místní
příslušnici a že odvážení kamenů smi býti za-
dáno jen místním příslušníkům. Tato doložka se
však obchází zaměstnáváním »odborných dělní-
ků. Český člen obecního zastupitelstva se vy-
jádřil při odchodu ze zasedací sině: » Vždyť mů-
že (Jan Svoboda) zaměstnávati koho chce; ne-
boť potřebuje »odborné dělníky. Při názorech
pana Jana Svobody je přirozené, že takoví »od-
borní dělnici* budou přivedeni z českých krajů.
Skutečně si Jan Svoboda při propouštění
dělníků počíná zcela svévolně z politických po-
hnutek. Tak na př. propustil bez výpovědi ka-
menického pomocníka Františka Wagnera, »pro-
tože jedné soboty večer šel na procházka s pří-
slušníky sndetskoněmecké strany a pana polira
nepozdravil.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Je pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Je pan ministr ochoten dáti zjistiti, zda
žlutický okresní úřad působil jedním ze svých
úředníků na svobodné rozhodování členů obecní-
ho zastupitelstva při propachtování žulového lo-
mu Janu Svobodovi?
15
3. Je pan ministr ochoten učiniti přítrž kaž-
dému národnostně politickému útisku dělnic tvá?
4. Je pan ministr ochoten dáti zavésti kárné
řízení proti úředníku žlutického okresního úřadu,
který nepřípustné zasáhl ve prospěch propachto-
vání Janu Svobodovi ?
V Praze dne 23. listopadu 1936.
Illing,
Klieber, dr. Eichholz, Inž. Künzel, dr. Rosche,
Sandner, Axmann, Inž. Karmasin, dr. Jilly. dr.
Hodina, Wollner, Franz Němec, May, Kundt,
dr. Zippelius, dr. Kellner, Jäkel, Obrlik, Inž.
Lischka, Gruber, Stangl.
694/XV (překlad).
Interpelace
poslance G. Wollnera
vládě
o hrozícím vybrakování továrny firmy
Cosmanos akc. spol. v Hrádku nad
Nisou «.
V roce 1932 byl zastaven provoz firmy »Cos-
manos a. s. v Hrádku nad Nisou«, protože Živ-
nostenská banka ji odepřela úvěr. Tiskárna v
Kosmonosech, rovněž zastavená, byla ještě v
tomtéž roku zase uvedena v provoz, kdežto hrá-
decký podnik stoji až dosud a v nejbližší době
má býti rozprodán, jak se dovídáme ze spolehli-
vého pramene, od dřívějšího ředitele.
Zatím co podnik stál, bylo prodáno do cizi-
ny asi 10. 000 vřeten. Nyní byl odmontován a na-
ložen moderní přípravný stroj pro předení umě-
lého hedvábí, který byl pořízen teprve v r. 1928/
29. Také bylo přikročeno k převozu části dílen-
ského zařízení, i když to nebylo ještě prove-
deno. Tiskárna téže firmy v Kosmonosech musí
dáti tkáti zboží v cizích podnicích za mzdu, takže
by bylo dosti zakázek.
Osazenstvo podniku v Hrádku nad Nisou či-
nilo před zastavením 700 až 800 lidí, kteří ještě
stále doufati, že bude provoz zahájen. Kdyby se
nyní melo uskutečniti úplné rozebráni podniku,
bylo by obyvatelstvo v Hrádku nad Nisou vysta-
veno navždy bídě a nezaměstnanosti.
Tážeme se vlády:
1. Zná vláda vytýkaný stav věci?
2. Co zamýšlí vláda učiniti, aby zamezila toto
nebezpečí ohrožující sta dělníků a živnostníků v
Hrádku nad Nisou?
V Praze dne 28. listopadu 1936.
Wollner,
Klieber, Illing, Birke, Wagner, Knorre, Jobst,
Fischer, Kundt, Rösler, Jäkel, Axmann, G. Böhm,
inž. Karmasin, dr. Eichholz, Sogl, Gruber, Budig,
dr. Köllner, Inž. Peschka, May, dr. Kellner,
Knöchel, E. Köhler.
694/XVI (překlad).
Interpelace
poslance A. Jobsta
ministrovi zemědělství,
že pozemkový úřad vypovídá pachtovní
smlouvy.
V tachovském okrese vypověděl pozemkový
úřad všechny pachtovní smlouvy ke dni 1. října
1936. Všichni pachtýři, kteří až dosud obdělávali
přikázanou půdu, musili skliditi plodiny do 1. října
1938. Pozemkový úřad zamýšlí obdělávati půdu
ve vlastní režii a zaměstnati při obdělávání polí
slovenské dělníky. Mimo to mají slovenští dělníci
převzíti také veškerou povoznickou službu, kte-
rou až dosud zastávalo obyvatelstvo z Pořejova.
Při těchto opatřeních byl také německý haj-
ný Judas z Pořejova dán dnem 1. října 1936 do
výslužby. Na jeho místo nastupuje Čech Zbořil.
Toto jednáni odporuje zásadě rovnosti obsa-
žené v menšinové smlouvě a v ústavě a je pře-
devším v rozporu a nesouladu s prohlášeními
pana presidenta státu, která učinil při svých po-
sledních význačných projevech.
Obyvatelé Pořejova žijí velmi nuzně; jejich
hlavním výdělkem je práce v lesích. Usídlení Slo-
váků by přímo ohrozilo životní existenci němec-
kých obyvatelů. V Pařejové žije skoro 10096
Němců,
Tážeme se pana ministra zemědělství:
1. Je pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Je pan ministr ochoten v zájmu domácího
obyvatelstva zakázati, aby nebyli zaměstnáváni
16
slovenšti dělníci v Pořejově, ježto takové Činy by
odporovaly a se protivily prohlášeni pana presi-
denta státu?
V Praze dne 25. listopadu 1936.
Jobst,
Kundt, Illing, dr. Eichholz, Knorre, Wagner, E.
Köhler, Axmann, Klieber, Birke, inž. Karmasin,
G. Böhm, Rösler, Fischer, Jäkel, Budig, Sogl, dr.
Köllner, dr. Kellner, Knöchel, May, inž. Peschka,
Gruber.
694/ XVII (překlad).
Interpelace
poslanců A. Jobsta a L. Wagnera
ministrovi vnitra
a ministrovi spravedlnosti,
že nebyl zabaven štvavý článek v časo-
pise » Šumavan, demokratický list pro
zájmy Pošumaví «, a že byla zakázána
schůze sudetskoněmecké strany v Nýrsku
pod zřejmým dojmem tohoto štvavého
článku.
» Šumavan, demokratický list pro zájmy Po-
šumaví «, ročník 68, ze dne 11. července 1936, čís.
54, uveřejňuje pod poznámkou »Místní a různé
zprávy « zmíněného dne dále uvedený štvavý člá-
nek proti schůzi, připravované sudetskoněmeckou
stranou na 19. července 1936 v Nýrsku.
» Po Chebu - Nýrsko. Konrádu Henleinovi
nestačí vavříny, na kterých se vyspal po své
chebské řeči. Proto připravuje na den 19. čer-
vence nový, veliký projev v Nýrsku. Podle všech
dosavadních znamení se zdá, že schůze v Nýrsku
má býti uspořádána v ještě větších rozměrech
než schůze v Chebu. Původně se měli jízdy do
Nýrská účastniti Němci z jihu až z Českých Bu-
dějovic, Českého Krumlova a Kaplic a ze severu
z Chebu a Karlových Varů. Nyní se vítr náhle
nějak obrátil - můžeme lehce uhodnouti proč -
a účastnici srazu v Nýrsku nepřijdou jen z Če-
ských Budějovic a Chebu, nýbrž »jen« z Pracha-
tic, Vimperka, Sušice, Plané, Tachova, Hostouně,
Horšovského Týna, Kašperských Hor a z Nově
Kdyně a Domažlic. Za to se však prý tajně vy-
jednávalo o účast s Němci v Bavorsku a naši
Henleinové se prý těší, že v Nýrsku oslaví ra-
dostné »příbuzenské« shledáni s bavorskými ha-
kenkrajclery. Němci z Nýrská se již důkladně
připravují na sraz a velmi se naň těší. Tento-
kráte však tlak vyvolal určitý protitlak. Proti
srazu Henleinovců se postavili Češi z celého kraje
a němečtí (také češti) sociální demokraté v Nýr-
sku, kteří zalarmovali všechny své síly od mi-
nistra Czecha až k důvěrníkům v poslední obci;
za sociálními demokraty stoji ovšem také Židé,
jichž je v Nýrsku značný počet, takže se Nýr-
sko žertem nazývá Blochov. Tentokráte si Hen-
lein zahrává s velikým ohněm. Já sám působím
všemožně, aby český lid nedbal henleinovské vy-
zývavosti v našem kraji, ale napětí mezi lidem
je veliké. Chci věřiti, že vláda obstoji ve zkoušce
státníkově, která ji při henleinovském srazu
v Nýrsku očekává. Chebský sraz vyzněl jako
vlastizrada. Stala - li se chyba, že po revoltě
v Chebu nebyl Henlein a jeho pomocníci pro
vlastizradu ihned zatčeni a uvězněni, ačkoliv je
nad slunce jasné, že se tam dopustili zločinu
vlastizrady, nesmí naše vláda dovoliti, aby se
stala ještě vážnější chyba, ježto nejde jen o auto-
ritu vlády (Henlein chce v Nýrsku odpověděti
ministerskému předsedovi dr Hodžovi na jeho řeč
v senátě!), nýbrž i o vážnost republiky. Pro Hen-
leinovce bylo v nýrském okrese při loňských
volbách do poslanecké sněmovny odevzdáno 6248
hlasů a při volbách do senátu 5399. Z toho obdrželi
Henleinovci (sudetskoněmecká strana) při vol-
bách v Nýrsku 1069 (do senátu 932), v Městysu
Železná Ruda 1326 (1158), ve Vsi Železná Ruda
297 (250), v Bystřici nad Úhlavou 145 (124),
v Dešenicích 353 (304), v čistě rolnických Flekách
206 (186), v Hamrech 439, v Hojsově Stráži 156,
Skelné Huti 173, Svaté Kateřině 173 (v Úborsku
jen 10), v Krotějově 37 atd. Je pozoruhodné, jak
veliký počet hlasů dostali Henleinovci v čistě
agrárních obcích: Děpoltice 91, Divišovice 83,
Fleky 206, Fuchsberg 163, Hadrava 82, Chudenín
109, Zelená Lhota 293, Svatá Kateřina 173 atd. !
Kdyby byl projev povolen, nic by nebylo jistější,
než že by všichni, kteří dali hlas Henleinovcům,
se zúčastnili projevu Henleinovců v Nýrsku. A ze
vzdálenějších okresů západních Cech a severozá-
padních Cech přišlo by při čilé agitaci ještě více
Henleinovců. Kdyby návštěva projevu v Nýrsku
byla umožněna také Bavorům, vyzněla by schůze
v Nýrsku ještě mohutněji než v Chebu. Snad by
došlo také k takovým událostem, že by sotva
stačilo soustřediti četníky (ovšem by jich sto ne-
stačilo), rozmnožiti finanční strážníky na hrani-
cích a zaříditi pohotovost vojenských posádek ve
vzdálených Klatovech a Domažlicích! Proto opa-
kuji - a v tomto smyslu upozorňuji také pří-
slušná místa, - že sraz Henleinovců v Nýrsku
by mohl býti velmi osudný. A těm, kteří mají
bdíti nad bezpečností vlasti, připomínám smělý
a hrdý výrok dr Rašina, kterým uvítal německé
rebelanty, když k němu přišli k slyšeni: »S re-
belanty se nevyjednává!«
Václav Prunar «.
Skutečně klatovský okresní úřad jmenovaný
projev zakázal výměrem ze dne 15. července
1936, č. j. 12-479 ai 36 a uplatnil tam tytéž dů-
vody jako ve jmenovaném štvavém článku. Sou-
vislost mezi důvody štvavého článku a důvody
výměru nelze popírati. Máme zde klasický pří-
pad, že státní zastupitelství opětovně nechává
bez závady projíti štvavé články, které jsou na-
mířeny proti Němcům, tedy proti celým skupinám
obyvatelstva a že se správní úřad podrobí vlivu
17
těchto štvavých článků a opomine se opříti o svo-
bodu shromažďovací proti takovým štvanicím.
Článek tvrdí beze vší příčiny, že chebský sraz
sudetskoněmecké strany byl vlastizrádců. Článek
schvaluje, že se sociální demokraté staví proti
projevu a že zalarmovali své síly od ministra
Czecha až k důvěrníkům v poslední obci. Článek
bezdůvodně podezřívá pořadatele schůze ze spo-
lupráce s národními socialisty z Bavorska a na-
zval dokonce Němce rebelanty. Takové štvavé
články porušují trestní zákon.
Klatovské státní zastupitelství bylo povinno
ve veřejném zájmu žádati příslušný soud, aby
vyslovil podle § 493 tr. ř. zákaz dále rozšiřovati
periodický tiskopis »Šumavan, demokratický list
pro zájmy Pošumaví*, ročník 68, ze dne 11. čer-
vence 1936, čís. 54, protože je objektivně dán pře-
čin podle § 14 zákona na ochranu republiky.
Ježto státní zastupitelství opominulo tento
návrh učiniti, podáváme tuto interpelaci panu mi-
nistrovi spravedlnosti, jehož dozoru podléhá státní
zastupitelství.
Tato interpelace se však zároveň podává pa-
nu ministrovi vnitra, neboť je nepřípustné, aby
správní úřady ustoupili neodpovědnému štvaní
nějakého pisálka a odůvodnily zákaz schůze stej-
ně jako takový pisálek, místo aby použily všech
mocenských prostředků státu k ochraně shromaž-
ďovací svobody proti štváčům všech druhů.
Tážeme se pana ministra spravedlnosti a pana
ministra vnitra:
1. Je pan ministr spravedlnosti ochoten dáti
vyšetřiti vytýkaný stav věci?
2. Je pan ministr spravedlnosti ochoten vy-
žádati si od klatovského státního zástupce vy-
světlení, proč opomenul učiniti proti uvedenému
časopisu návrh podle § 493 tr. ř., ačkoliv článek
v interpelaci uvedený zřejmě štve proti Němcům,
rozšiřuje nepravdivé štvavé pověsti a Němce
označuje prostě za rebelanty?
3. Je pan ministr spravedlnosti ochoten dáti
vyšetřiti, zda je důvod, aby bylo zavedeno kárné
řízení pro zaviněné opominuti příslušného státní-
ho zastupitelství?
4. Je pan ministr vnitra ochoten se postarati,
aby si příště všechny úřady, které vykonávají
shromažďovací policii, neosvojily důvody štvavé-
hp článku a před takovými štvanicemi neustou-
pily, ale aby chránily se vší autoritou a všemi
mocenskými prostředky státu shromažďovací
svobodu proti každé šovinistické štvanici?
V Praze dne 25. listopadu 1936.
Jobst, Wagner,
Axmann, Kundt, inž. Karmasin, Fischer, Budig,
E. Köhler, G. Böhm, dr. Köllner, Knöchel, May,
dr. Kellner, ini. Peschka, Sogl, dr. Eichholz, Rösler,
Birke, Klieber, Knorre, Gruber, Illing, Jäkel.
694/XVIII (překlad).
Interpelace
poslance R. Axmanna
ministru sociální péče,
jak odpovědné orgány šumperské okres-
ní nemocenské pojišťovny užívají §§110
a 189 zákona o sociálním pojištěni.
V posledních týdnech hromadí se u podepsa-
ných stížnosti pojištěnců šumperské okresní ne-
mocenské pojišťovny v Šumperku, že tato nemo-
censká pojišťovna nutí pojištěnce po dvou nebo
tříměsíčním trvání nemoci, aby zažádali o inva-
lidní důchod u Ústřední sociální pojišťovny v Pra-
ze. Jakmile se podá žádost za tento důchod, za-
staví se pojištěnci výplata nemocenského. Při tom
stojí vedoucí úředník a předseda výboru okresní
nemocenské pojišťovny na stanovisku, že invali-
dita, předpokládaná placenými lékaři této okres-
ní nemocenské pojišťovny, již pojištěnce neoprav-
ňuje, aby mu bylo vypláceno nemocenské. V pří-
padech nám známých byly žádosti pojištěnců
o přiznání invalidní renty mnohdy zpravidla od-
mítnuty 6 až 8 týdnů po podáni žádosti. Když
potom po tomto odmítnutí žádali u šumperské
okresní nemocenské pojišťovny o doplaceni a dal-
ší výplatu nemocenského nebo o vydání rozhod-
nutí, odpovědní funkcionáři okresní nemocenské
pojišťovny je odmítli s poukazem na ustanoveni
§ 189, odst. 1 zákona o sociálním pojištění, pro-
tože prý nemají nároku na výměr, ježto on ne-
žádali ve lhůtě 30 dnů od zastavení výplaty ne-
mocenského.
Podle našeho mínění je také šumperská o-
kresní nemocenská pojišťovna vázána zcela jas-
ným ustanovením § 110, odst. 1 zákona o soci-
álním pojištění (novela z roku 1934), podle kte-
rého požívání invalidního důchodu začíná teprve
po uplynutí doby, ve které má pojištěnec nárok
na nemocenské. Dále míníme, že z tohoto usta-
novení zákona vyplývá nesporný nárok pojištěn-
ce na nemocenské, i když pojištěnce lékaři 0-
střední sociální pojišťovny uznali za invalidu.
Konečně se domníváme, že lhůta § 189, odst. 1,
platí jen pro případy, kdy byl pojištěnec uznán
»práce schopným. Konečně myslíme, že pojmy
»neschopnost k práci« a »invalidita« nejsou to-
tožné ani s lékařského ani s právnického ani se
správního hlediska ve smyslu zákona o sociálním
pojištění a zvláště § 189, odst. 1.
Počínání odpovědných funkcionářů šumperské
okresní nemocenské pojišťovny týkající se usta-
novení § 110, odst. 1 a § 189, odst. 1 zákona
o sociálním pojištění (novela z roku 1934), vzbu-
zuje mezi pojištěnci této okresní nemocenské po-
jišťovny zřejmě zcela oprávněně nepokoj a oba-
vy, ježto takovéto používáni zákona působí po-
jištěnci velkou hospodářskou škodu! Vždyť pře-
ce znamená ztrátu nemocenského, jediného to dů-
chodu, na 9 až 10 měsíců!
18
Tážeme se tedy pana ministra sociální péče:
1. Je pan ministr ochoten provésti podle do-
zorčího práva svého ministerstva přiznaného mu
zákonem potřebná přesná zjištění u jmenované
okresní nemocenské pojišťovny za dobu platnosti
novely z roku 1934 odborně zvlášť způsobilým
ministerským úředníkem?
2. Je pan ministr ochoten, budou - li míti tato
zjištění kladný výsledek:
a) uveřejniti všechny tyto případy s přes-
ným udáním škody, kterou pojištěnci utrpěli od
I. července 1934?
b) naříditi, aby šumperská okresní nemocen-
ská pojišťovna doplatila postiženým pojištěncům
nemocenské až do vyčerpání nároku a aby si
případně srazila invalidní důchod pojištěncům vy-
placený?
c) pohnati se vší přísností k odpovědnosti
odpovědné provinilé funkcionáře této okresní ne-
mocenské pojišťovny a podati o tom zprávu?
3. Je pan ministr ochoten neprodleně na-
vrhnouti novelisaci §§ 110 a 189 zákona o so-
ciálním pouštění jasným ustanovením, aby příště
bylo znemožněno takto zneužívati zákona?
4. Je pan ministr ochoten se důrazně posta-
rati, aby se na odpovědná místa v okresních ne-
mocenských pojišťovnách dostaly jen osoby sku-
tečně sociálně smýšlející?
5. Je pan ministr konečně ochoten co nej-
rychleji vypsati volby do správních orgánů ne-
mocenských pojišťoven nebo si pan ministr pře-
je, aby dnešní nedemokratický a nezákonný stav
v těchto ústavech a v Ústřední sociální pojišťov-
ně trval věčně?
V Praze dne 26. listopadu 1936.
Axmann,
Illing, Birke, Wagner, Jobst, Fischer, Jäkel,
Knöchel, Klieber, Budig, Gruber, Kundt, May,
inž. Karmasin, inž. Peschka, dr. Köllner, Sogl,
G. Böhm, E. Köhler, dr. Kellner, dr. Eichholz,
Knorre, Rösler.
694/ XIX (překlad).
Interpelace
poslance dr. A. Roscheho
ministru vnitra
o svazu majitelů německých předváleč-
ných říšských bankovek.
Jakýsi »Svaz majitelů německých předváleč-
ných říšských bankovek« (povolený zemským ú-
řadem v Praze dne 19. prosince 1935 a zare-
gistrovaný pod číslem 9670-3/35, oddělení 19) v
Praze II, Smečky 7 a, telefon 298-01, účet poš-
tovní spořitelny číslo 67, 703 a 302. 651, spolkový
orgán »Der deutsche Reichsbankgläubiger « ne-
obvykle živé agituje mezi veškerým obyvatel-
stvem. Způsob, jak se tato agitace provádí, vy-
žaduje, aby bylo přezkoumáno obchodní vedení
tohoto spolku, jehož činnost patrně povolil zem-
ský úřad.
Tak na př. začíná jeden z těchto agitačních
dopisů slovy: »Přinášíme vám dnes velmi závaž-
nou zprávu. Z Lucernu a Curychu se nám píše,
že je pro první procesní úkon zajištěn smír a
že tím lze považovati první mezinárodní proces
proti říšské bance za vyhraný. « Tímto velkory-
sým způsobem koresponduje uvedený spolek také
s prostými lidmi a vzbuzuje tím dojem, jako by
měl značný vliv na úpravu otázky předválečných
bankovek říšské banky.
Interpelanti dostávají dopisy od voličů, ve
kterých se žádá, aby státní dozorčí orgány pře-
zkoumaly obchodní vedení tohoto spolku.
Tážeme se pana ministra vnitra:
Je pan ministr ochoten dáti přezkoumati ob-
chodní vedení »Svazu majitelů německých před-
válečných říšských bankovek « a oznámiti výsle-
dek sněmovně?
V Praze dne 25. listopadu 1936.
Dr. Rosche,
Inž. Künzel. Franz Němec, Axmann, dr. Eichholz,
Kundt, Gruber, Hollube, Jäkel, Wollner, Stangl,
dr. Jilly, Obrlik, inž. Peschka, inž. Lischka, G.
Böhm, Illing, Jobst, Fischer, dr. Peters,
Sandner.
694/XX (překlad).
Interpelace
poslance G. Obrlika
ministru financí
o fiskálním útisku uchazečů o podpory
z Masarykova fondu.
Interpelanti dostávají opětovně od voličů
stížnosti, že se nezaměstnaným znemožňuje, aby
se ucházeli o podpory z Masarykova fondu.
I když žádost o podporu je sama sebou o-
svobozena od kolku, musí každý nezaměstnaný
uchazeč připojiti řadu příloh, které podléhají kol-
kové povinnosti. Tak na př.
|
vysvědčeni zachovalosti jest kolkovati |
5 Kč |
|
osvědčení o státním občanství 5 a 8 Kč, |
13 Kč |
|
a nejnižší poplatek činí |
10 Kč |
|
takže výlohy nezaměstnaného činí úhrnem |
28 Kč. |
19
Nezaměstnaní, kteří mají sotva kus chleba
do úst a střechu nad hlavou, se právem táži, od-
kud mají vzíti tyto penize, tím spíše, že není
záruky, že k žádosti se bude také skutečně při-
hlížeti.
Tážeme se pana ministra financí:
1. Je pan ministr financ! ochoten dáti vyše-
třiti vytýkaný stav věci?
2. Co zamýšlí pan ministr financí učiniti, aby
nezaměstnaným byly při žádostech o podporu
z Masarykova fondu poplatky přiměřeně sníženy
nebo prominuty, protože se tím jinak maří účel
fondu, ježto právě nejchudší se nemohou uchá-
zeti o podpory, protože nemohou hraditi výlohy
na poplatcích?
V Praze dne 27. listopadu 1936.
Obrlik,
Illing, Birke, Fischer, Axmann, Kundt, G. Böhm,
dr. Eichholz, dr. Kellner, Knorre, Hollube, Gruber,
Jäkel, dr. Zippellus, dr. Hodina, Inž. Kiinzel, Inž.
Lischka, May, Sogl, Budig, Sandner.
694/XXI (překlad).
Interpelace
poskmce dr F. Köllnera
ministrovi vnitra
o protiústavním požadavku českých hra-
ničářů u ministerstva vnitra.
Časopis »Pondělní list ze dne 5. října 1936,
čís. 278, ročník X, uveřejňuje na druhé stránce
ve třetím a čtvrtém sloupci tuto zprávu:
Memorandum hraničářů. Zákaz užívati ně-
meckých názvů pro česká města.
Hraničářské spolky usnesly se v těchto dnech,
aby ministerstvu vnitra bylo podáno memoran-
dum, v němž bude žádáno o zákaz užívati ně-
meckých názvů pro česká města. V memorandum
mimo jiné se praví, že za 17 let Němci měli dost
příležitosti, aby si osvojili správné české názvy.
Jestliže se tak nestalo, je v tom viděti provoka-
tivní úmysl, který nelze déle trpěti. Příslušné
úřady nechť zakáži překládání jmen českých obci
do němčiny, což konečně se mělo státi hned po
převratu.
§ 128 ústavní listiny zní:. Státní občané re-
publiky Československé mohou v mezích vše-
obecných zákonů volně užívati jakéhokoliv jazy-
ka ve stycích soukromých a obchodních, ve vě-
cech týkajících se náboženství, v tisku a jakých-
koliv publikacích nebo ve veřejných shromáždě-
ních lidu.
Každý Němec může tedy, zcela volně užívaje
svého jazyka, říkati nebo psáti na př. »Junghunz-
lau«, »Königgrätz«, »Kuttenberg«.
Tato slova jsou součást německého jazyka,
jsou německý kulturní statek a může se jich tudíž
užívati vždy ve volném styku.
Pane ministře vnitra! Složil jste stejně jako
ostatní členové vlády podle § 73 ústavní listiny
do rukou pana presidenta republiky slib na svou
čest a své svědomí, že budete svědomitě a ne-
stranně konati své povinnosti a budete šetřiti
ústavních a jiných zákonů!
Očekáváme proto od Vás, že budete věren
svému slibu chrániti § 128 ústavní listiny a že
odmítnete rozhodně a rozhořčeně drzý pokus
hraničářů, aby přiměli ministerstvo vnitra, by
porušilo ústavu omezováním volného užíváni ja-
zyka!
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Zná pan ministr vytýkaný stav věci?
2. Je pan ministr ochoten se vší rozhodností
odmítnouti kladený naň požadavek hraničářů, aby
omezil ústavně zaručené volné užívání jazyka
v soukromém a obchodním styku?
V Praze dne 27. listopadu 1936.
Dr. Köllner,
Fischer, Illlig, dr. Kellner, ML Kiinzel, Jäkel,
Knorre, Sogl, Axmann, Sandner, Inž. Lischka,
dr. Zippelius, Birke, Budig, Gruber. dr. Eichholz,
May, dr. Hodina, Hollube, G. Bonin, Kundt.
694/XXn (překlad).
Interpelace
poslance Inž. F. Künzla
ministrovi pošt a telegrafů,
že úřednice šumperského poštovního
úřadu odepřela telefonní spojení
s Hodonínem.
Dne 22. září 1936 v 10 hodin dopoledne žádal
Hugo Exner, účetní v tiskárně Maxe Schindlera
v Šumperku, z telefonního čísla firmy Schindler
v Šumperku na poštovním úřadě v Šumperku te-
lefonické spojení s určitým telefonním číslem in
Göding. Telefonistka žádala, aby Exner označil
Hodonín českým názvem a zdráhala se provésti
spojeni.
Takováto prakse u telefonních úřadů nespor-
ně odporuje obchodním a hospodářským zása-
dám; neboť přece je mnoho Němců, kteří neznají
český název obce Hodonína. V takovýchto pří-
padech musí telefonní úředník ukázati svou do-
brou vůli a spojiti.
Tážeme se pana ministra pošt a telegrafů:
1. Je pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
20
2. Je pan ministr ochoten dáti zavésti kárné
řízení proti úřednici šumperského poštovního
úřadu, protože se zřejmě neodůvodněně zdráhala
spojiti?
3. Je pan ministr ochoten naříditi, aby Němec
byl telefonicky spojen i tehdy, může-li u telefonní
stanice své domovské obce uvésti názvy obcí
v německé řeči obvyklé, na př. Prag, Königgrätz,
Kuttenberg, Wittingau atd. ?
V Praze dne 27. listopadu 1936.
Inž. Künzel,
Illing, dr. Eichholz, Fischer, G. Böhm, Jäkel, Budig,
Kundt, Axmann, dr. Kellner, Knorre, Hollube, May,
Gruber, Sogl, Birke, dr. Zippelius, dr. Jilly,
Sandner, dr. Hodina, inž. Lischka.
694/XXIII (překlad).
Interpelace
poslance L. Wagnera
ministrovi vnitra
o svévolném rozpuštění schůze
v Hodějovicích.
Dne 4. října 1936 se konala v Hodějovicích
schůze sudetskoněmecké strany, na které podle
programu promluvil krajský důvěrník Hanuš
Summerauer o politické situaci. Když Summe-
rauer probíral hospodářsko-politické otázky, na-
pomenul ho vládní zástupce dr Jaroslav Štolba
z Českých Budějovic a bezdůvodně vyzval, aby
mluvil k věci. Summerauer musil se ovšem do-
tknouti také hospodářských otázek, protože poli-
tika a hospodářství úzce souvisejí.
Toho však nestrpěl zástupce vlády a schůzi
rozpustil. Když Summerauer žádal, aby účastní-
kům bylo dáno aspoň tolik času, aby zaplatili
útratu, prohlásil zástupce vlády, že místnost musí
býti vyklizena ihned.
Summerauer učinil na to opatření, aby byla
svolána uzavřená schůze podle § 2 na 161/2 hod.
do jiného' hostince. Sotva začal tam Summerauer
mluviti, dostavil se tam strážmistr Štěpán Štrunc
ze Suchého Vrbného a člen obecního zastupitel-
stva Jan Komůrka z Hodějovic 8, pošta České
Budějovice, a provedli kontrolu účastníků schůze.
Při provádění kontroly se zjistilo, že byly přesně
zachovány všechny náležitosti uzavřené schůze
podle § 2. Každý pozvaný dostal písemnou po-
zvánku, presenční listina byla v pořádku, před-
seda a svolavatel mohli uvésti plná jména a
bydliště všech pozvaných osob. Strážmistr úpor-
ně okamžik přemýšlel, takže bylo na něm viděti,
že křečovitě hledá důvod k rozpuštění. Náhle
prohlásil, že schůze je rozpuštěna a poznamenal,
že je možno, že se ve vedlejší místnosti slyší,
co se mluví v místnosti, kde se koná schůze.
Z toho vyplývá, že vládní zástupce Štolba
rozpustil schůzi bezdůvodně, že trýznivě nepo-
skytl účastníkům schůze ani čas, aby zaplatili
útratu a že četnický strážmistr Štrunc rozpustil
řádně svolanou uzavřenou schůzi podle § 2 jen
pod záminkou.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Je pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Je pan ministr ochoten dáti zavésti kárné
řízení proti vládnímu komisaři dr Štolbovi a čet-
nickému strážmistru Štruncovi?
3. Je pan ministr ochoten poskytnouti záruky,
aby se příště zase nerozpouštěly schůze proto,
že se řečník při výkladu politické situace dotkl
hospodářsko-politických otázek?
4. Je pan ministr ochoten poskytnouti záruky,
aby se příště již nerozpouštěly řádně svolané
uzavřené schůze podle § 2 pod záminkou, které
je možno použíti vlastně vždy a všude, že se totiž
ve vedlejší místnosti může zaslechnouti nějaké
slovo řečníků na schůzi, neboť tato možnost ne-
může býti nikdy zcela vyloučena?
V Praze dne 25. listopadu 1936.
Wagner,
Kundt, Knöchel, Inž. Karmasin, Knorre, Fischer,
Jäkel, Budig, G. Böhm, dr. Köllner, May, Illing,
Klieber, dr. Eichholz, Gruber, Jobst, Axmann,
Birke, Rösler, Sogl, inž. Peschka, dr. Kellner,
E. Köhler.
694/XXIV (překlad).
Interpelace
poslance Franze Němce
ministrovi vnitra
o trýznivém jednáni úředníka
na schůzi.
Dne 8. listopadu 1936 se konala ve Staňko-
vicích v hostinci Zettlitzerově veřejná schůze su-
detskoněmecké strany. Tato schůze byla povolena
výměrem žateckého okresního úřadu č. j. 12/164
ze dne 4. listopadu 1936.
Krátce před začátkem schůze dostavil se
vládní zástupce vrchní komisař Charvát ze ža-
teckého okresního úřadu a sdělil svolavateli schů-
ze panu Emilu Schwarzovi ze Staňkovic, že za-
kazuje kouřiti a píti za schůze. Když se posla-
nec Němec dotazoval po důvodech tohoto žáka-