7
rodního uvědomeni, nezdolné české sily a pevné
víry v lepší budoucno. Vyplnil se nejkrásnější sen
všech nás a Národní divadlo týčí se nad Vltavou
jako výmluvný kamenný svědek, že naše víra ne-
byla marná.
Je proto naše svatá povinnost žárlivě a důrazně
brániti každému nešetrnému zásahu, který by
zničil harmonickou ucelenost této památné budovy,
přerušil násilně její východní průčelí a zničil
ladné ukončení nádherné loggie i volný průhled
beztoho úzkou Divadelní ulicí. Nikdo nemá práva
dotknouti se našeho Národního divadla, které
národ vybudoval sobě, rukou nešetrnou a ničivou!
Ptáme se Vás proto, pane ministře:
Jste ochoten prozkoumati shora uvedené ná-
mitky s hlediska technického, estetického, národ-
ního a ovšem i památkového?
Jste, pane ministře, ochoten zachovati architek-
tonickou ucelenost Zítkovy budovy Národního di-
vadla a zabrániti projektovanému přemostění Di-
vadelní ulice, jež by zničilo vzácnou krásu této
památné a národu posvátné budovy?
V Praze dne 3. prosince 1936.
Dr. Domin,
Ivák, Gajda, Trnka, dr. Fencik, Chmelík, Knebort,
Kut, dr. Novotný, Holeček, Smetánka, Ježek, dr.
inž. Toušek, Zvoníček, dr Branžovský, dr. Dominik,
Špaček, dr. Štůla, inž. Schwarz, Jan Sedláček, inž.
Protuš, dr. Rašín.
691/VIII.
Interpelace
poslance dra Aloise štůly
ministru železnic
o stavbě dráhy Humpolec-Hořepník-
Pacov.
Hospodářské poměry na českomoravské vyso-
čině a v jižních Čechách stávají se nesnesitelné,
neboť jsou soustavně zanedbávány po stránce ko-
munikační, a to jak silnice, tak také železné dráhy.
Již za staré monarchie rakouské tyto končiny
soustavně zanedbávala nepřátelská Vídeň, leč ani
za republiky nemohou tyto kraje říci, že by se
těšily nějaké zvláštní přízni rozhodujících kruhů
vládních. Dokladem tragického osudu měst ležících
v těchto oblastech jest smutná zkušenost, že se
stále vylidňují, že ryze český soukenický Hum-
polec ztratil za posledních 50 roků plnou šestinu
svých obyvatel, Hořepník téměř čtvrtinu a Pacov
plnou devítinu svého obyvatelstva. Zlepšení svojí
hospodářské situace vidí tyto kraje v tom, když
bude vystavěna dráha spojující Humpolec s Ho-
řepníkem a Pacovem.
Již za rakouských vlád byl vypracován gene-
rální i detailní projekt této dráhy a nescházelo
mnoho, aby se tato dráha stavěla. Ke stavbě ne-
došlo ze známých důvodů politických.
Dnešního dne jest vypracován generální i de-
tailní projekt této dráhy, navrhující dráhu 35 km
dlouhou s hodnotnou investicí asi 40 milionů
Kč.
Pro zúčastněné kraje má tato dráha eminentní
význam, umožňující všeobecný rozvoj obchodu,
průmyslu i hospodářství. Také z důvodů strate-
gických jest tato dráha neobyčejně významná.
V investičním rozpočtu min. železnic jest sice
stavba této dráhy uvedena jako stavba nutná, leč
na tuto dráhu ani na její přípravné práce není
pamatováno v tomto investičním rozpočtu ani ha-
léřem.
Tážeme se proto pana ministra:
Jest ochoten působiti, aby do investičního roz-
počtu min. železnic byla zařazena příslušná po-
ložka nejen na přípravné práce, ale i také na
stavbu dráhy Humpolec-Hořepník-Pacov?
V Praze dne 3. prosince 1936.
Dr. Štůla,
Trnka, dr. Dominik, Ivák, dr. Branžovský, Gajda,
Zvoníček, inž. Protuš, dr. Fencik, dr. inž. Toušek,
špaček, dr. Novotný, Ježek, Chmelík, inž. Schwarz,
Knebort, Kut, Holeček, Smetánka, dr. Rašin,
dr. Domin, Jan Sedláček.
691/IX.
Interpelace
poslance Jana Sedláčka
ministrům vnitra a školství a národní
osvěty,
že řada vysokoškolských studentů, dosa-
vadních chovanců Kounicových kolejí
v Brně, nebyla ve školním roce 1936/37
přijatá do těchto kolejí, o porušování od-
kazu hr. Václava Eounice a o podezřelých
rejdech některých studentů.
Kounicovy koleje v Brně, určené pro vysoko-
školské studenty české nebo některé slovanské ná-
rodnosti, byly po delší dobu předmětem pozornosti
občanstva pro neklid a rozbroje, které tam občas
zavládaly. Ponechávali jsme plnou volnost vývoji
věcí v Kounicových kolejích, avšak dnes již nelze
dále mlčky přihlížeti k těmto poměrům, neboť celé
vedení kolejí dostalo se na scestí, které již nemá
co činiti se svobodnou a spravedlivou demokracií
a nutnou nestrannpstí. Poměry, jaké zavládly
v Kounicových kolejích, přímo porušují odkaz me-
cenáše studentstva i stanovy a jsou také s hlediska
státního závadné.
Do Kounicových kolejí nebylo přijato množství
chovanců, kteří tam bydleli rok, dva, tři až 5 let,
výborně studovali a dokončovali svá studia. Tak
na příklad nebyli přijati: Frýbortová Dobromila,
stud. medicíny z Prostějova (bydlela 1 r. v kol. ).
Jarolímková Božena, stud. medicíny z Prostějova
(bydlela 2 r. v kol. ). Lavička Josef, stud. medicíny
8
z Prostějova (bydlel 2 r. v kol. ). Veselý Arnošt,
stud. techniky z Prostějova (bydlel 2 r. v kol. ).
Bouša, stud. techniky z Olomouce (bydlel 3 r.
v kol. ). Havránek Josef, stud. mediciny z Kromě-
říže (bydlel 5 r. v kol. a dokončuje úspěšně studia).
Tento poslední případ vzbudil zvláště veliké po-
horšení, poněvadž otec pana MUČ. Havránka je
vojenský pensista a má dva syny na vysokých
školách. Matka byla z této křivdy celá zoufalá,
že jim a zvláště nejstaršímu synovi bylo v nej-
kritičtější chvíli tak ztíženo studium na vysokých
školách.
Případů však je více a vesměs se jedná o stu-
denty a rodiny občansky a národně smýšlející,
které spolubydlící komunisté se stoupenci a pro-
pagátory, jednotné fronty" nazývali s oblibou
"fašisty". Studenti často museli slyšet pohrůžky
vyhazovem a slabší povahy byly touto pohrůžkou
zastrašovány. Nechtěli jsme věřiti, že studentské
vedení Kounicových kolejí mohlo by být tak ne-
spravedlivé proti kamarádům jiného politického
přesvědčení a odvážilo by se je existenčně poško-
zovati. Bohužel, mýlili jsme se! Nezůstalo však jen
při vyjmenovaných případech, členové přijímací
komise pan JUC. Samet - sionista a pan Gregor
- předseda samosprávy - vzali všechny žádosti
o přijetí do kolejí k sobě do bytu a psali po straně
tužkou poznámky o politickém přesvědčení žada-
telů, patrně pro přijímací komisi, aby se nezmýlila.
Nepohodlní žadatelé nebyli přijati, ovšem člen při-
jímací komise, sionista JUC. Samet, byl přijat,
ačkoliv neměl ani vlastní žádost řádně doloženou
a ač jeho přijetí odporuje vůbec stanovám Kouni-
cových koleji. Právě tento pan Samet je mezi stu-
dentstvem označován za hlavního inspirátora akcí
proti národním a občanským studentům. Poměr
mezi studentstvem a profesory byl a jest také
velmi zkalen.
Stanovám a duchu odkazu odporuje, když samo-
správa Kounicových kolejí podepsala se vedle
frakce komunistického studentstva a klubu soč.
dem. studentů německy, jako "Selbstverwaltung
děs Kaunitz-Studentenheimes". Podpis byl na le-
táku, vydaném "Studentskou frontou za obranu
demokratických práv, proti válce a fašisující re-
akci", jejímž důsledkem byl také násilný čin proti
jinak smýšlejícím studentům.
Že v Kounicových kolejích převládl duch i jinak
státně závadný, dokazuje německý leták "Asyl-
recht fůr Trotzki", který byl nedávno volně do-
dáván do všech bytů Kounicových studentských
kolejí. V tomto letáku horuje se pro aktivní pod-
poru španělských dělníků, útočí se proti Stalinovi
a vládě sovětských republik a zvláště se horuje
pro revoluci proletariátu a jednotnou frontu za
účelem nastolení diktatury proletariátu. Nelze
u nás trpět vměšování do záležitostí jiných států,
tím méně trpěti agitaci proti vládě státu, s nímž
je republika československá dnes v přátelském
poměru.
Z těchto důvodů táží se podepsaní pana ministra
vnitra a pana ministra školství a národní osvěty:
1. Zda jsou ochotni dáti případ vyšetřiti a po-
starati se o spravedlivý a demokratický postup
při přijímání zvláště starých chovanců kolejí, aby
mohli nerušené ve svých studiích pokračovati a je
dokončiti?
2. Zda jsou ochotni zaříditi, aby stanovy Spolku
Kounicových kolejí byly dodržovány, pokud se týká
přijímání studentů jen národnosti české nebo ně-
které národnosti slovanské a jak je to také v duchu
zakladatele kolejí hr. Václava Kounice?
3. Zda jsou ochotni učiniti opatření, aby stanovy
Spolku Kounicových kolejí byly vykládány správně
a bylo znemožněno jednostranné rozhodování i za
cenu, že by byly doplněny stanovy?
4. Zda jsou ochotni zameziti rejdy komunistů
a jednotné fronty nejen proti kamarádům, ale ze-
jména též proti spřáteleným státům a zda jsou
ochotni učiniti opatření, aby prostředky státní a
veřejné byly vynakládány jen na pozvednutí ná-
rodní a státní autority, pro výchovu občanů věr-
ných demokratickým řádům republiky českoslo-
venské a věrných odkazu mecenáše studentstva,
který založil koleje "pro slávu a rozmnožení jazyka
českého" - jak napsal panu rektoru techniky
v Brně.
V Praze dne 19. listopadu 1936.
Jan Sedláček,
dr. Fencik, Ježek, dr.Štůla, Smetánka, Knebort,
Chmelík, Trnka, dr. Dominik, Zvoníček, dr. inž.
Toušek, dr. Novotný, špaček, dr. Branžovský, Ivák,
Gajda, inž. Schwarz, Kut, Holeček, dr. Domin,
dr. Rašín, inž. Protuš.
691/X.
Interpelácia
poslanca dr. Martina Sokola
ministrovi financií
o nepomerne vysokej sadzbe potravnej
dane na čiare.
Podľa zákona zo dňa 14. apríla 1920, čís. 264
Sb. z. a n., v Prahe, Brne a Bratislave vyberá sa
z určitých predmetov potravná daň na čiare.
K tejto dani vyrubuje sa aj mestská prirážka,
ktorá činí na pr. v Bratislave až 50%.
Keďže potravnej dani na čiare a prirážke k nej
podliehajú z väčšej čiastky zemedelské produkty,
ťarchu tejto dane najviac pociťovali a teraz ešte
väčšmi pociťujú naši zemedelci z okolia Bratislavy
a najmä roľníci-zeleninári západného Slovenska.
Treba totiž konštatovať, že výška potravnej dane
na čiare bola ustálená ešte roku 1920, teda v dobe,
keď ceny príslušných predmetov, podliehajúcich
tejto dani, boly značne vyššie, než sú teraz. Výška
tejto dane je teda neprimeraná terajším cenám
uvedených predmetov a preto i nespravedlivá.
Stratením výhodného viedenského a. ostatných
rakúskych trhov hlboko poklesly v posledných
rokoch najmä ceny zeleninárskej produkcie nášho
slovenského Záhoria. Obce Zohor, Mást, Stupava,
Záhorská Bystrica, Uhorská Ves a iné na západ-
nom Slovensku, ktoré pred prevratom a v prvých
rokoch poprevratových, keď ešte nebol natolko
znemožnený vývoz ich plodín do Rakúska, skoro
celú svoju úrodu mohly dobre speňažiť na ra-
9
kúakych trhoch, octly sa v posledných rokoch
v ťažkej situácii, lebo sú teraz odkázané skoro
výlučne na blízky bratislavský trh. Tu im však
prekáža nepomeríte vysoká daň na čiare.
V dôsledku týchto skutočností javí sa naliehavá
potreba toho, aby pred 16 rokmi stanovená a teraz
už naprosto nevyhovujúca sadzba potravnej dane
na čiare bola zrevidovaná, poťažne u niektorých
predmetov úplne zrušená, alebo aspoň snížená
primerane terajším cenám, čím by bol umožnený
lepší odbyt a speňaženie produktov rolníkov-
zeleninárpv západného Slovenska. Zrušenie, po-
ťažne sníženie potravnej dane na čiare je nutné
najmä u položiek 20, 21 a 22 sadzby k zákonu
čís. 264/1920 Sb. z. a n., t. j. u zeleniny, luštenín,
sena a slamy, ktoré pri dnešných smiešne nízkych
cenách nijako neznesú takéto daňové zaťaženie.
Preto sa pýtame pána ministra:
1. či má vedomosť o týchto smutných skutoč-
nostiach a
2. či je ochotný pôsobiť v tom smere, aby bola
potravná daň na čiare u niektorých zemedelských
produktov zrušená, poťažne sní žena?
V Prahe dňa 3. decembra 1936.
Dr. Sokol,
Hlinka, Čavojský, Kendra, Longa, dr. Pružinský,
dr. Wolf, Rázus, Sidor, Slušný, Suroviak dr. Tiso,
Onderčo, Daitihel, Florek, Sívák, Haščič, Šalát,
Turéek, Drobný, Dembovský.
691/XI.
Interpelace
poslance Jana Sedláčka
ministru financi
o rozdílném postupu přednosty berní sprá-
vy ve Šternberků proti českým a německým
poplatníkům.
Dne 9. listopadu 1936 zastřelil se ve Štěpánově
v okrese Šternberském český obchodník Josef
Handl. Je to již čtvrtá sebevražda ve Štěpánově
a obyvatelstva obce a okolí zmocnilo se rozčilení,
když vešlo ve známost, že Handl již před sebe-
vraždou před svědky a v hostinci prohlašoval, že
příčinou jeho katastrofy je postup berní správy
ve Šternberků ve věcech daňových a že mu ne-
zbývá než sebevražda.
Je zjištěno, že pro pohledávky berní správy
ve věcech daňových bylo panu Josefu Handlovi
vloženo do pozemkové knihy pohledávek ve výši
177. 745 80 Kč, ačkoliv se jedná jen o obchodníka
ve venkovské obci. Při tom se proslýchá, že sku-
tečně dlužné a nezaplacené daně činily nejvýše
60. 000 Kč a na tento obnos se vztahovala usta-
novení z r. 1936 o odpisech při neschopnosti pla-
cení nebo při ohrožené existenci. Obchodník Josef
Handl snažil as do poslední chvíle splácet dlužné
daně a ještě před svou smrtí dožil nějaký peníz.
Postup berní správy proti českému obchodníku
vzbudil v kraji tím větší rozruch, že kolují pověstí
o mírném postupu proti některým poplatníkům
německým, zvláště proti německému advokátu dru
Beranovi, do jehož krásně vybudovaného domu na
náměstí se nastěhoval přednosta berní správy
ve Šternberků. Dr Beran je považován za jednoho
z nejbohatších lidí ve Šternberků, má nejvýnos-
nější kancelář, různý majetek a jeho příjmy se
označují přes 200. 000 Kč. Proti tomuto dru Be-
ranovi zaváděla svého času berní správa trestní
řízení, které však bylo urychleně likvidováno po
nastěhování přednosty berní správy dra Vaňka
do jeho domu. Stejně se mnoho mluví a kritisuje
se postup berní správy proti hodináři Christovi
ve Šternberků, německému občanu, kterému v roce
1933 byly předepsány dodatečné daně a daňová
pokuta značným obnosem 150. 000 Kč. Na rok 1933
byl předepsán panu Christovi čistý výnos daňový
obnosem 60. 000 Kč, ale bylo po něm žádáno
120. 000 Kč a vyhrožováno trestním řízením. Pan
Chriet obrátil se v této věci na advokáta pana
dra Berana o přispění a zákrok u přednosty berní
správy, který bydlel a bydlí v domě jmenovaného
advokáta. Na to byl na rok 1934 panu Christovi
předepsán čistý výnos obnosem 30. 000 Kč.
Postup proti německým poplatníkům stojí v ostré
protivě proti postupu vůči českým poplatníkům,
obchodníku Josefu Handlovi ze štěpánoya, který
skončil sebevraždou, ale také poukazuje se na
postup proti českému soudnímu úředníku v. v.
Zdražilovi a vůči řídícímu učiteli české obecné
školy ve Šternberků Zapletalovi. To všechno také
zneklidňuje a rozbíjí soudržnost České hraničářské
společnosti, neboť tento přednosta berní správy
dostal se také do konfliktu s okresním úřadem
ve Šternberků. Poukazuje se velmi trpce, že pro
jiné není úlev ve věcech daňových, ale pro samého
přednostu berní správy dra Vaňka našly se úlevy
se slevou až 75% z daně z příjmu podle § 21
zákona o přímých daních.
Rádi konstatujeme, že postup všech berních
správ v kraji je všude velmi opatrný a korektní
a že provádění depurace dlužných daní přináší
značné uklidnění poplatnictvu a důvěru ve spra-
vedlnost finančních úřadů a že rušivé zprávy při-
cházejí jediné ze šternberská. Tento případ je
opět schopen poškoditi důvěru a otřásti veřejnou
morálkou.
Proto táží se podepsaní pana ministra financí:
1. Zda je ochoten dáti zjistiti, zdali byl postup
berní správy ve Šternberků proti obchodníku Jo-
sefu Handlovi ze Štěpánova správný, proč byly
tak veliké obnosy zajišťovány na jeho majetku a
proč nebylo v tomto (případě dbáno předpisů o od-
pisech při ohrožené existenci a jmenovaný ob-
chodník byl vehnán do katastrofy?
2. Zda je ochoten dáti zjistiti postup berní
správy ve Šternberků proti advokátu drn Bera-
novi před nastěhováním přednosty berní správy
dra Vaňka do domu. pana dra Berana na náměstí
a po nastěhování, a dáti zjistiti, kolik platí pan
přednosta nájemného? Zda jest také pravda, že
byl ihned po nastěhování dán návrh na snížení
předpisu daní panu dru Beranovi u daně z obratu
z původních 6. 400 Kč na 4.
268 Kč; u dané vý-
dělkové z 2. 640 Kč na 1. 020 Kč a u daně důcho-
dové ze 27. 711 Kč na 7. 616 Kč?
3. Zda je ochoten dáti zrevidovati také postup
berní správy ve šternbenku proti hodináři panu
10
Christovi, proti soudnímu úředníku v. v. Zdraži-
lovi a jeho dceři, i proti řídícímu učiteli panu Za-
pletalovi ve Šternberků a konečně, zda je také
ochoten dáti zrevidovati nárok pana dra Vaňka
na úlevy z daně z příjmu až do 75% ?
4. Zda je ochoten pan ministr dáti vyslechnouti
o věci přední a vážené osoby české společnosti ve
Šternberků a zaříditi, aby pan přednosta dr. Vaněk
byl ještě před vyšetřováním přeložen jinam tak,
jak bylo původně rozhodnuto v ministerstvu fi-
nancí a jak o to žádalo i ministerstvo vnitra pro
uklidnění mezi hraničáři a zjednání těsné spolu-
práce mezi státními úřady?!
V Praze dne 1. prosince 1936
Jan Sedláček,
dr. Štůla, Knebort, dr. Branžovský, Zvoníček, Ivák,
Smetánka, Kut, dr. Novotný, Chmelik, dr. Rašín,
Ježek, Gajda, dr. Dominik, Špaček, inž. Protuš,
dr. Domin, Holeček, inž. Schwarz, dr. Fencik, dr.
inž. Toušek, Trnka.
691/XII.
Interpelace
poslance Jana Sedláčka a dra Karla Domina
ministru školství a národní osvěty
a ministru financí
o valorisaci přestupového přídavku pro
učitelstvo měšťanských škol.
Trvalý nedostatek zkoušených odborných učitelů
na měšťanských školách, kterých chybí přes 3. 000,
se jistě ještě vystupňuje zřizováním nových újezd-
ních měšťanských škol. Pro zachování úrovně
měšťanské škol) jest tento zjev nežádoucí a jest
nutno učiniti vše, aby nedostatek zkoušených sil
byl co nejdříve odstraněn.
Jest nutno řádně zhodnotiti a valorisovati pře-
stupový přídavek odborných učitelů měšťanských
škol alespoň na šestinásobek předválečného platu.
Jestli před válkou činil přestupový přídavek za
odbornou zkoušku 600 korun a dnes činí pouhých
780 Kč, tedy vidět, že je tu něco nezdravého a ne-
spravedlivého. Pohybuje-li se drahotní index kolem
700, tedy šestinásobek předválečného přídavku jest
více než odůvodněný a přestupový přídavek
3. 600 Kč spravedlivý.
Proto táží se podepsaní pana ministra školství
a národní osvěty a pana ministra financí,
zda jsou ochotni a mohou připravit a předložit
prostřednictvím vlády co nejdříve příslušný návrh
novely zákona č. 104/26, kterým by byl přestupový
přídavek učitelům měšťanských škol spravedlivě
valorisován ?
V Praze dne 3. prosince 1936.
Jan Sedláček, dr. Domin,
Trnka, dr. Dominik, Gajda, Zvoniček, Ivák, dr.
Branžovský, dr. Fencik, dr. Novotný, Chmelík,
Knebort, Holeček, Smetánka, Ježek, dr. Rašín, inž.
Protuš, dr. Štůla, Špaček, Kut, inž. Schwarz, dr. inž.
Toušek.
691/XIII.
Interpelace
poslance Jana Sedláčka
ministru školství a národní osvěty
o šetrném a účelném předpisování škol-
ských potřeb a o zbytečném střídání a
měnění učebnic.
Po řadu let nejen neustávají, nýbrž množí se
stesky rodičů ze středních a chudších vrstev, že
se na jejich dětech na všech školských stupních
bezohledně vymáhají vždy nové a nové školské
potřeby, často podle osobní záliby toho kterého
učitele nebo učitelky. Zvláště se množí stesky, že
není jednotných učebnic pro určité školy a učeb-
nice se příliš často střídají. Střídání knih dopo-
ručují někdy i nadřízené úřady a při nových vydá-
ních téže knihy se předpisuje často vydání nejno-
vější, i když toto vydání nemá podstatných změn.
Proto táží se podepsaní pana ministra školství
a národní osvěty, zda
1. je ochoten vydati nařízení, podle něhož by
byli povinni učitelé při předpisování školských
potřeb říditi se zásadami šetrnosti a účelnosti též
se zřetelem na těžké hospodářské postavení ro-
dičů, kteří často děti živí a oblékají jen s krajním
napjetím,
2. je ochoten zaříditi, aby pro určité typy škol
byly zavedeny jednotné učebnice, které by přihlí-
žely nejen k látce předmětu, nýbrž též k potřebám
města a venkova i krajů s hlediska státu, jeho
významu a obrany,
3. je ochoten zameziti časté střídání školských
učebnic a omeziti počet nových vydání téže knihy,
aby byla školní učebnice použivatelná pro větší
počet let?
V Praze dne 3. prosince 1936.
Jan Sedláček,
Trnka, Ivák, Gajda, Zvoníček, dr. Dominik, dr.
Branžovský, inž. Schwarz, Knebort, Kut, Holeček,
Špaček, dr. Fencik, Smetánka, dr. Novotný, Ježek,
inž. Pretuš, dr. Rašín, dr. Štůla, dr. Domin, dr. inž.
Toušek, Chmelík.
11
691/XIV.
Interpelace
poslance Luďka Píka
ministrům vnitra, věř. zdravotnictví a
tělesné výchovy, zemědělství a financí
o jednání úředních orgánů veterinářských
v Plzni.
Páni poslanci Michálek a Kočandrle s datem 1.
října 1936 podali v poslanecké sněmovně interpe-
laci, za jejíž podklad byla vzata v interpelaci cito-
vaná nevěcná a stranická zpráva novinářská, jež
byla úředním výkladem uvedena na pravou míru.
Poněvadž píp. interpelanti neuvádějí, co v té věci
úřední výklady objektivně opravily, jsem povinen
v zájmu ochrany orgánů veterinářské služby
v Plzni a v zájmu pravdy konstatovati toto:
Dne 21. září 1936 nakoupili řezníci z Plzně ba-
gouny v Praze na ústředním jatečním trhu. Ba-
gouny prohlížel před přihnáním na trh a také před
nakládáním do vagónů tamější úřední zvěrolékař.
Protože u nich nebyla zjištěna žádná nakažlivá ne-
moc, byli posláni do Plzně, kde na jateční rampě
byli vyloženi 21. září o 9. hod. večer. Při vykládce
byli prohlíženi dvěma zvěrolékaři a bylo zjištěno,
že 33 zdechlých bagounů není stiženo žádnou na-
kažlivou nemocí; také u živých a druhého dne od-
poražených bagounů nebylo po porážce nic zjištěno.
Podle názoru zvěrolékařů bylo příčinou uhynutí
velké parno, dlouho trvající doprava z Maďarska
a Jugoslávie přes Prahu do Plzně, nezvyklá ná-
maha při překládání z vagónů, honění do salaší na
rampě, do stájí, do tržiště, na váhu, s váhy opět na.
rampu a do vagónu, což pretučněli a dlouho na žíru
jsoucí bagouni nemohli yvdržeti. Také na zvířatech
byly znatelné stopy násilí, t. j. utrhané ocasy, vy-
píchané oči, krevní podlitiny, zlomené nohy, rozlo-
mení pánevních kostí, což svědčí, že unavená zví-
řata nechtě1 a se pohybovati a byla k tomu nucena
násilím. Také pitvou byly naprosto vyloučeny ja-
kékoliv příznaky nakažlivé nemoci. Proto veteri-
nární orgánové okresnímu úřadu žádnou infekci
ani podezření hlasití nemohli. Všechny zdechlé ha-
gouny odvezl drnomistr na spalovací stanici 22.
září 1936, odkud je nikdo neukradl ani se neztra-
tili.
Podle pohodnické instrukce § 7 smí pohodný
sádla užívati nebo je prodati a také podle rozhod-
nutí zemského úřadu ze 14. května 1936 č. 471/36
bylo městu Plzni povoleno prodati sádlo syrově a
škvařiti je mimo pohodnici, když k tomu bude
úředně dohlédnuto. Protože v té době bylo mimo-
řádné teplo, 26-28 stupňů C ve stínu, bagounů
bylo příliš mnoho, byli již delší dobu zdechlí a bylo
nebezpečí, že tsádlo se zkazí a nebude prodejně a
podle usnesení měst. rady na žádost Společenstva
řezníků a uzenářů v Plzni v takových případech
musely by se ještě ke vzniklé škodě vybírati po-
platky za práce pohodnické, rozhodla zdravotní re-
ferentka a členka městské rady v Plzni, aby sádlo
bylo vyškvařeno v tavíme technických tuků
v Chrástu u Plzně za dozoru veterinárního úřed-
níka. Sádlo bylo majiteli tavírny prodáno s pod-
mínkou, že svůj personál a zařízení půjčí k výpo-
moci drnomistru. že všechny zbytky svalstva, kůže,
škvarky a j. budou zpět odvezeny a na spalovací
stanici spáleny a že sádlo musí býti denaturováno
a prodáno do mydlárny. To všechno se stalo za do-
zoru měst. veterinárního úředníka, sádlo bylo de-
naturováno a prodáno fě Otta do Rakovníka, při
denaturaci byl také stát. obvodní lékař z Chrástu,
a potravní expert Ing. chemie z mést. stát. autor.
ústavu pro zkoumání potravin v Plzni. Zbytky od
škvaření, svalstvo, kůže, vnitřnosti, hlavy, nohy
atd. byly spáleny na spalovací stanici. Vozidla,
místnosti a nářadí byly vyčištěny a desinfikovány.
Při dopravě a všech pracích se dbalo, aby zájmy
veřejnosti, zájmy zdravotní a veterinární policie
nebyly nijak ohroženy. Také újma nebo škoda ni-
komu nevznikla, protože vše bylo pod dozorem
spolehlivého veterinárního úředníka. Největší zá-
jem správy obce a orgánů veterinární služby
v Plzni byl v tomto případě, mimořádném rozsa-
hem a škodou, postarati se za daných poměrů a
prostředků o rychlé zužitkování tuků, aby k velké
škodě zdejších řezníků nemusely býti předělány
ještě poplatky za práce pohodnické, vzniklé při od-
klízení zdechlin.
Městská rada v Plzni ve své schůzi dne 5. října
1936 jednala o této věci a jednomyslně se usnesla
po vyšetření a projednání záležitosti vydati tuto
úřední zprávu:
"MS; tská rada vyslechnuvší úřední zprávu měst-
ských jatek a referátu zvěrolékařského o zabave-
ných zdechlých 33 bagounecih, konstatuje, že jak
jateční úřad tek i úřad zvěrolékařský a zdravotní
referentka jednaly správně podle platných před-
pisů. Části zdechlých zvířat v městské pohodnici
byly spáleny a tuky, ježto nešlo o infekci, odpro-
dány oprávněnému živnostníku pro výrobu mýdla
a leštidel na podlahy. Jakékoliv znepokojující a ne-
odůvodněné povésti, jako by bylo možno zbytky
nepoživatelného masa nebo sádla z jatek dáti do
prodeje co poživatinu, jsou naprosto bezpodstatné.
Při prknem dozoru na jatkách a úřadu zvérolékař-
ského jest taková věc zcela nemožná. "
Podepsaný se táže: Jsou páni ministři ochotni
tento věcný výklad vzíti na vědomí a vyžádati si
od úřadu v Plzni informace k objasnění celého pří-
padu a k odpovědi na interpelaci p. posl. Michálka,
kterou byly napadeny úřady, které v poslanecké
sněmovně samy se nemohou brániti 1
V Praze dne 4. prosince 1936.
Pik,
Hampl, Brožík, Benda, Schulcz, F. Kučera, Dlouhý,
A. Langer, Hladký, Srba, Jurnečková-Vorlová,
Tayerle, Klein, Jaša, Ešner, Nový, František Ně-
mec, J. Kučera, R. Chalupa,. Neumeister, Remeš.
Původní znění ad 691/I.
Интерпелящя
посла Олекси Борканюка
до ттсгра ф'танйв