64
karpatské Rusi a za příslušníky těchto zemí léčené ve veřejných
nemocnicích v zemích ostatních. Náklady tyto hraditi je povinen
stát podle zákona.
Ve výdajích řádných konstatujeme snížení o 2, 000. 000 Kč
a na výdajích mimořádných, určených ke splácení dluhů, rov-
něž snížení o 2, 000. 000 Kč. Ministerstvo veřejného zdravotnictví
s ministerstvem financí hodlají učiniti opatření, aby dluhy ve-
řejným ústavům léčebným na Slovensku a na Podkarpatské Rusi
byly zvláštními finančními opatřeními vydatně ji spláceny.
Vnější zdravotní služba.
Výdaje na vnější zdravotní službu vykazují zvýšení
o 328. 900 Kč.
Státní příjmy.
Příjmy této kapitoly zvyšují se proti roku 1936 o 2, 210. 400
Kč.
Podstatnější zvýšení vykazují státní nemocnice, a to
o 1, 332. 900 Kč vzhledem k rozšíření některých o nové pavilony,
což má za následek zvýšené příjmy na léčebném, a Masarykův
státní stadion na Strahově o 80. 000 Kč.
Příjmy z léčebného zvyšují se o 900. 000 Kč. Jsou to očeká-
vané doplatky příspěvků obcí na nedobytné léčebné, jež obce až
do konce roku 1935 byly povinny platiti ve výši 20%.
Podnik státní lázně.
Rozpočet podniku státní lázně vykazuje proti roku 1936 ne-
příznivější výsledek o 607. 800 Kč.
Jako v minulých letech, jeví se i pro rok 1937 formální pa-
sivita podniku, přes úspěšné absolvování sezóny ve všech láz-
ních. Pasivita tato jest však zaviněna pouze nutností úrokování
investičních dluhů, které samo preliminováno je ve výdajích
částkou 2, 250. 000 Kč, a značnými odpisy.
Při tomto podniku počítá se s investičními výdaji 2, 735. 000
Kč. Je patrno, že se počítá s provedením jen nejnaléhavějších
investic.
Kritika rozpočtu.
V kritice rozpočtu poukázal zpravodaj dále na tyto věci:
finanční výsledky státních lázní neodpovídají nikterak minulým
investicím a neprokazují při tom pacientům větší dobrodiní než
lázně soukromé; slevy by měly poskytovati správy lázní, nikoli
ministerstvo. Doporučuje též decentralisaci podniku.
Stěžuje si, že zůstal neproveden zákon o zestátnění zdra-
votní policie, pokud jde o pomocný zdravotní personál a okresní
zdravotní rady. Více pozornosti má býti věnováno stavbě kana-
lisací a koupališť. Doporučuje zřizování dispensářů a poraden
pro matky a kojence v okresích zemědělských.
Upozorňuje na přetížení obvodních lékařů a na nutnost
úpravy jejich platových a bytových poměrů. Doporučuje dále
doplnění vzdělání porodních pomocnic, určitý plán doplnění sítě
nemocniční, reklamuje větší pozornost pro hygienu venkova,
stavbu nové polikliniky v Praze a posílení státní ingerence při
tělovýchově.
Výklad ministrův.
Po zprávě referentově ujal se slova ministr, jenž v pod-
statě uvedl toto:
Zdravotnictví našeho
státu ve světle statistiky.
Nehledíc ke krisovým oblastem možno konstatovati ve zdra-
votním stavu našeho státu postupné zlepšování. Zmenšil se pru-
65
během uplynulého desetiletí počet zemřelých vůbec, zvláště
i dětí, zemřelých tuberkulosou a zemřelých nakažlivými ne-
mocemi.
Boj proti sociálním
nemocem.
Méně potěšitelným zjevem je zvýšení úmrtnosti rakovinou,
která v roce 1926 vykazovala 15. 397 případů a v roce 1935 již
18. 547. O plných 70% vzrostla dále úmrtí na nemoci srdeční a
cévní. Bohužel vzrůstá také počet onemocnění, resp. úmrtí na
cukrovku a reumatismus. Počet osob nemocných cukrovkou
v našem státě se odhaduje na 40-50. 000. Rheumatismus je
i hospodářsky škodlivým, zbavuje předčasně člověka pracovní
schopnosti.
Úbytek porodů.
Konstatovati sluší neradostný zjev úbytku porodů. Při srov-
nání číslic úmrtnosti a porodnosti vyplývá sice stále ještě pře-
bytek porodů, má však zřejmě tendenci klesající.
Národnostní rozvrstvení
našeho obyvatelstva.
Populační poměry v zemi české jsou na české i německé
straně skoro v rovnováze. Ve stejné míře se pohybují poměry
porodnosti a úmrtnosti i v zemi Moravskoslezské. Slovensko a
Podkarpatská Rus vykazují přebytky porodů, jež klesající ten-
denci populace v ostatních zemích vyrovnávají.
Účinky kříse na zdraví
národa.
Studiem materiálu a výsledků státní dětské ozdravné akce,
již podniklo nákladem 5 milionů Kč ministerstvo veřejného zdra-
votnictví, dospěli jsme ke zdrcujícím poznatkům o zdravotním
stavu dětí v oblastech státu krisí postižených. U 80,8% dětí byla
konstatována podvýživa, u 86,8% chudokrevnost, u 10,6% po-
ruchy kostry, u 10,7% ohrožení plic, u 11,6% ohrožení srdce.
Tato data potvrzována jsou ostatně i daty plynoucími ze statistik
jiných.
Prohlídka zdravých.
Nejúčinnější zbraní pro preventivní a sociálně-zdravotní
službu je prohlídka zdravých, která pro nedostatek finančních
prostředků uskutečňována je zatím částečně školní službou lé-
kařskou, dále v pojištění sociálním a životním.
Zdravotní statistika.
Za účelem zlepšení zdravotní statistiky zahájena byla jed-
nání se státním úřadem statistickým a po stránce zdravotní se
Státním zdravotním ústavem. V nejbližší době půjde o zjišťo-
vání nemocnosti, tělesného vývinu dětí a stavu výživy rodin
v krisových oblastech. Statistické zjišťování zdravotních poměrů
zdůrazňováno bylo též při kursech, pořádaných pro úřední lékaře..
Zákon o léčebných
ústavech.
Jako jedna z částí budoucího Zdravotnického kodexu vy-
pracován byl již zákon o právních poměrech ústavů léčebných.
Tento zákon nejen že upravuje organisační stránku těchto
ústavů, nýbrž obsahuje i nové pojetí jich, neboť vedle péče
kurátivní mají býti nyní postaveny jako středisko veřejné zdra-
votní péče také do služeb preventivní a sociálně-zdravotní péče.
Školeni úředních lékařů.
Za účelem zabezpečení nejtěsnější spolupráce úředních lé-
kařů s ústředími a za účelem jejich plánovitého vyškolení vzhle-
dem k potřebám doby, pořádáno bylo letos 35 regionálních
kursů pro úřední lékaře, jichž se zúčastnilo 2000 lékařů. Další
kursy se připravují.
66
Lékařská živnostenská
inspekce.
Péče o mládež.
Léčebná péče
o nezaměstnané.
Státní zdravotní ústav.
Ministerstvo veřejného zdravotnictví sleduje cíl organiso-
vati lékařskou inspekční službu živnostenskou a průmyslovou,
jež v nejdůležitějších průmyslových státech byla již dávno
uskutečněna. Podalo návrh ministerstvu školství na zřízení sto-
lice pro nemoce z povolání. Dále podporuje klinické poradny pro
nemoci z povolání a pověřilo jednoho ze svých referentů povin-
nostmi lékařské živnostenské inspekce.
Ministerstvo vynaloží vše, aby umožnilo konečnou zákon-
nou úpravu péče o mládež. V rámci této péče provedlo již nákla-
dem 5 mil. Kč ozdravnou akci pro děti nezaměstnaných, ohro-
žené na zdraví, umístěním jich po dobu 6 týdnů v ozdravovnách
za lékařského dozoru. Pro druhou etapu této ozdravné akce do-
sáhlo ministerstvo další částky 6 mil. Kč, a zabývá se realisací
akce.
Ministerstvo poskytne v rámci úvěru, který mu byl dán
k tomu cíli k disposici, přiměřenou výpomoc nejpotřebnějším
okresním komitétům pro léčebnou péči o nezaměstnané.
Státní zdravotní ústav ve všech směrech stojí na výši svých
úkolů. Pomýšlí se na to včleniti do ústavu odbornou hygienickou
školu pro lékaře, jež bude obohacením sociálně-hygienické služby
našeho zdravotnictví.
Masarykova státní škola
zdravotní a sociální péče
v Praze.
Stavby nemocnic.
Tato škola zahájila činnost v únoru t. r. Na druhý učebny
běh se pomýšlí v roce 1937.
Podporování staveb nestátních nemocnic brzdí bohužel ne-
patrný úvěr k tomu cíli preliminovaný. Ministerstvo podporuje
zejména stavby a adaptace infekčních pavilonů veřejných ne-
mocnic. Stavba filiální nemocnice v Motolech, projektovaná pro
1300 lůžek, je ve stadiu ideové soutěže. O projektu byly slyšeny
též lékařské fakulty.
Asanace.
Asanační úvěr ministerstva je vázán závazky z minulých
let, a není možno dočasně povolovati podpory nové, ač význam
asanačních staveb nejen po stránce zdravotní, ale i po stránce
hospodářské je evidentní.
Zdravotní přirážka.
Novela zákona o zdravotní přirážce je v meziministerském
řízení. Jejím účelem je zajistiti hlavně investice nemocniční.
Lékařské otázky.
Ministerstvo veřejného zdravotnictví zabývá se dále řeše-
ním otázky lékařské pohotovosti v hodinách nočních, jakož
i o nedělích a svátcích, řešením otázky honorářů lékařů na lep-
ších třídách nemocničních a snaží se odstraniti rozpory mezi lé-
kaři a zubními techniky.
Lékárenství.
Připravuje se osnova zákona lékárenského a zákona o léko-
pisu.
Potravinářství.
Připravena je též osnova zákona potravinářského.
Tělesná kultura.
Nepouští se se zřetele rovněž soustavná péče o tělesnou vý-
chovu. Pořádáno bylo 100 učebných běhů kursů tělovýchovných.
Lze počítati s brzkým otevřením Tyršova státního tělovýchov-
67
ného ústavu. I o dokončení Masarykova státního stadionu na
Strahově se nepřetržitě pracuje.
Postavení porodních
asistentek.
Vypracována byla osnova zákona o stavovském zastoupení
porodních asistentek. Též otázka sazebníku za výkony porodních
asistentek je blízka vyřešení. V běhu jsou přípravy k opakova-
cím kursům pro porodní asistentky.
Lázeňství.
Je potěšitelným zjevem, že poznatek o sociálním a zdravot-
ním významu lázeňského léčení pronikl již i do širších kruhů
obyvatelstva. I státní lázně stávají se postupně přístupnými šir-
ším vrstvám obyvatelstva.
Rozprava.
V rozpravě pojednali o rozpočtu ministerstva veřejného
zdravotnictví celkem tři řečníci.
Z jejich kritik a přání uvésti jest tato: soustředění sportů
a tělovýchovy za kontroly a jednotné a účelné podpory státu;
Státní ústav pro zubní lékařství má poskytovati též vzdělání
dentistům; má býti urychlena novelisace zákona o zdravotní při-
rážce; poukazováno je na nevyhovující stav některých praž-
ských klinik německých. Kritisuje se naprostý nedostatek cho-
robinců pro nevyléčitelně choré; doporučuje se opatření k zabrá-
nění rozšiřování tuberkulosy, zejména rozumnou propagací;
podrobuje se kritice nedávný výnos zemského úřadu v Brně
o propouštění nemocných z nemocnic; žehrá se na to, že rozpočet
ministerstva zvýšen byl v příjmech příjmy z léčebného na účet
pacientů; doporučuje se přísnější dozor na prostituci; kritisuje
se předpis, že v ambulancích nemocenských pojišťoven mohou
býti vydávána léčiva; doporučuje se přiměřené honorování všech
sil v nemocnicích a přísný dozor na to, aby služba v nemocnicích
byla řádně obstarávána; žádá se vydatnější podpora svazu Cha-
rity; žádá se honorování státem porodních asistentek za porody
v chudých obcích, dále aby ve všech obcích s větším množstvím
obyvatelstva zřízeny byly veřejné lázně; aby bylo intensivněji
prováděno očkování proti záškrtu, jehož nebezpečí neminulo; vy-
skytování se skvrnitého tyfu v našem státě je považovati za ne-
omluvitelné; tělovýchova mládeže je zanedbávána a částka, pre-
liminovaná k tomuto účelu, je nedostatečná; sportovní a tělový-
chovné instituce mají býti osvobozeny od dávek; doporučuje se
ve větších městech zřizování poraden pro ženy, hlavně venkov-
ské, ježto zdravotní poměry, zejména deputátníků a sezónních
dělníků, jsou prostě neudržitelné; doporučuje se zřizování po-
raden pro onemocnělé rakovinou a přidělení radia všem větším
nemocnicím; je pečovati o zřizování dětských zubních ambula-
torií ve větších městech; zdravotní akce o mládež, jak ji pro-
vádí ministerstvo veřejného zdravotnictví, má býti pokud možno
ještě rozšířena.
68
Kapitola 18. Odpočivné a zaopatřovací platy.
Náklad na odpočivné a zaopatřovací platy státních zaměst-
nanců a pozůstalých po nich na rok 1937 opět oproti roku dří-
vějšímu stoupl a to jednak důsledkem úpravy pensí u t. zv. IV.
etapy, která byla provedena zákonem ze dne 23. června 1936,
č. 182 Sb. z. a n., jednak tím, že i počet příjemců opět značně
vzrostl.
|
V roce 1936 bylo preliminováno.... |
926, 677. 500 Kč, |
|
kdežto v roce 1937 počítá se s nákladem.. |
1. 004, 396. 400 Kč, |
|
takže zvýšení činí .......... |
77, 718. 900 Kč. |
|
Zvýšení to resultuje jednak z většího počtu přírůstku pří- |
|
|
Vzrůst jest však i v příjmech, které se |
. 188, 150. 000 Kč |
|
a jsou tudíž proti příjmům v roce 1936 prelimi- |
. 174, 974. 500 Kč |
|
vyšší o ............. |
. 13, 175. 500 Kč. |
Zvýšení to vyplývá jednak ze zvýšeného příjmu na řádných
pensijních příspěvcích, jednak z většího příjmu na zvláštním
pensijním příspěvku podle odst. 1, § 10 vlád. nařízení č. 252/33
Sb. z. a n. v důsledku časového postupu a povyšování a konečně
také z příjmu vyplývajícího z převodu prémiových reserv.
69
Kapitola 19. Ministerstvo financí
ze skupiny II. § 1. Tabáková režie, § 2. Státní loterie, § 3. Státní mincovna v Kremnici,
skupina III. Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích (vyjma fondy u kap. 11.
a 13. ) a skupina IV. Správa státního dluhu.
Rozpočtené příjmy ministerstva financí na rok 1937 preli-
minují se podle vládního návrhu částkou 7. 944, 975. 080 Kč, tedy
o 445, 830. 280 Kč více než na rok 1936, kdy bylo preliminováno
7. 499, 144. 800 Kč.
Rozpočtené výdaje téhož resortu na rok 1937 činí
1. 931, 983. 060 Kč, tedy o 94, 007. 860 Kč více než na rok 1936,
kdy bylo preliminováno 1. 837, 975. 200 Kč.
V rozpočtové debatě byly vysloveny některé pochybnosti
o formální struktuře rozpočtu i o jeho obsahu po stránce ma-
terielní.
Formální předpoklady
rozpočtu. Finanční
(rozpočtový) řád.
Bylo vysloveno především mínění, že určité vady našeho
rozpočtu vyplývají z toho, že nemáme rozpočtového
práva. K tomu sluší uvésti, že naše rozpočtové právo spočívá
v podstatě na zásadách norem o rozpočtovém hospodaření, které
byly vydány v Rakousku nařízením z r. 1863. Bylo to dílo na
svou dobu velmi dobré a jeho platnost udržela se i v poválečném
Rakousku do roku 1925, kdy tam byl vydán nový řád o státním
hospodaření. U nás platí nařízení z roku 1863 dosud s některými
změnami, které byly způsobeny zákonem č. 175/1919 Sb. z. a n.
o Nejvyšším účetním kontrolním úřadě a zákonem č. 404/1922
Sb. z. a n. o státních podnicích a dalšími ustanoveními jednot-
livých finančních zákonů. Již v r. 1926 dán byl za ministra
Dr. Engliše podnět ke kodifikaci o novelisaci předpisů formou
nového čsl. finančního řádu, jehož návrh byl také
připraven v řadě porad s Nejvyšším účetním kontrolním úřadem.
Předpokladem takové úpravy je ovšem v prvé řadě stabilita a
konsolidovanost poměrů hospodářských i veřejné správy, u této
poslední především trvalá úprava kompetence jednotlivých jejích
resortů. Proto nedošlo dosud k předložení příslušného návrhu
zákona. Přes to však nelze říci, že by naše rozpočtové normy
po formální stránce zcela nevyhovovaly. Naopak bylo možno
pozorovati, že rozpočtové řády některých států z doby popřevra-
tové, které nemohly předvídati světové krise hospodářské i po-
litické, později byly měněny, resp. částečně suspendovány.
Finanční správa stále sleduje zkušenosti v této věci, zejména
z doby krisové a neopomene ve vhodné době návrh finan-
čního řádu předložiti.
Rovnováha materielní.
Po strance materielní byly vyslovovaný pochyb-
nosti o pravdivosti rozpočtových čísel. Tyto pochybnosti opírají
se hlavně o výsledky našich účetních závěrek z doby krisové.
Pokud opírají se tyto pochybnosti v materielní stránce
rozpočtu o srovnávání závěrek s předloženým rozpočtem, pak
toto srovnávání nebylo provedeno vždy správně.
Ve státním hospodářství může docházeti a také dochází
k větším či menším rozdílům v závěrečném účtě proti rozpočtu
schválenému parlamentem. Příčiny mohou býti různé.
V prvé řadě mohlo by dojíti k tomu, že to které vydání
bylo proti rozpočtu překročeno; všechna taková překročení jsou
70
parlamentem v závěrečném účtu vykazována, buď že již byla
parlamentem schválena předem, nebo že je má parlament schvá-
liti dodatečně.
Jistá zvláštnost naší účetní závěrky byla
však v tom, že při státních vydáních se v duchu kameralistického
pojetí účtovacích položek nerozeznávalo, jde-li o běžné vydání
správní anebo rozmnožení majetku. Tak se stalo, že na př. vy-
dání na stavbu nové dráhy nebo nákup cenných papírů je účto-
váno jako jiné správní vydání, zvyšuje schodek stát-
ního hospodářství a staví zbytečně hospodářství státu
do horšího světla než je třeba. Proto ve finančním zákoně na rok
1937 ve čl. 29 bylo učiněno opatření, aby přírůstky majetku
odkázané na úvěr nebyly příště vykazovány v běžném závěreč-
ném účtu, nýbrž v účtu zvláštním. Právě tak mimořádné
výdaje na obranu státu, jež nelze krýti v řádném rozpočtu, budou
účtovány zvláště. Naproti tomu však kryje se úrok a úmor ze
zápůjček k tomu uzavřených v řádném administrativním, resp.
podnikovém rozpočtu.
Další příčina schodků státního hospodářství během
krisových let bylo propadávání se státních příjmů a narůstání
krasových vydání (zvláště na nezaměstnanost)
v míře naprosto nečekané. To zavdalo podnět k dal-
ší m pochybnostem o správnosti rozpočtových číslic na rok 1937.
Při kritice prelimináře příjmového na rok 1937 vychází se z toho,
že podle závěrky za rok 1935 skutečné příjmy z veřejných dávek
byly proti příjmům preliminovaným o 880 mil. Kč nižší a že
číslice na rok 1937 jsou preliminovány naproti tomu ještě výše
než v roce 1936. Nutno tu konstatovati, že prelimi-
nované číslice příjmů na rok 1937 mají podklad
zcela realní. Výnos dávek se v roce 1936 již podle dosa-
vadních výkazů skutečně zlepšil proti r. 1935 do konce
října 1936 o více než 600 mil. Kč. Vedle toho lze však v r. 1937
počítati s novými daněmi a dávkami, které byly sice v rozpočtu
1936 preliminovány, ale fakticky se v číslicích rozpočtových
neuplatnily, okrouhle ve výši 200 mil. Kč. Jde tu o daň
z umělých tuků, pečicích prášků, kyseliny octové, zvláštní daň
výdělkovou (stabilis. bilance), daň rentovou.
Počítá-li preliminář na rok 1937 s dalším vyšším výnosem
dávek kol 350 mil. Kč nad rozpočtové číslice roku 1936, je v tom
50 mil. Kč výnosu mimořádné daně z dividend a některých cen-
ných papírů a zbytek 300 mil. Kč připadá na odhad ply-
noucí z očekávaného zvýšení konjunktury v r.
1937 v důsledku oživení vnitřního i zahraničního obchodu a také
vzhledem k tomu, že zlepšení hospodářské situace projevuje se
u dané důchodové i výdělkové teprve v roce následujícím.
Poněvadž na straně výdajů do rozpočtu byly pojaty
všechny očekávané výdaje, nemůže se ani výsledek
roku 1937 odchylovati podstatně od předloženého rozpočtu, ne-
bude-li ani vládou ani parlamentem připuštěno nové vydání,
o jehož úhradu by nebylo postaráno.
Peněžnictví.
Devalvace a Národní
banka.
četní řečníci dotkli se ve svých projevech nedávno prove-
dené devalvace u nás a otázek s tím souvisejících. Bylo vytý-
71
káno, že Národní banka československá nebyla připravena na
ukončení vývojových tendencí měnových, že neuvolnila devis
před devalvací dovozcům, kteří nyní musí platiti v koruně zne-
hodnocené. V tomto postupu Národní banky československé nelze
však spatřovati její nepřipravenost, nýbrž nutno uvážiti, že
kdyby bývala banka přidělovala neobmezeně devisy, jak byly po-
žadovány na dovozy často dlouho ještě neuskutečněné, utrpěla
by zásoba devis a zlata, což by zejména v dnešní době nebylo
v zájmu státu. Kromě dovozu potřebného a žádoucího šlo zde
též o dovoz spekulační, že tomu tak bylo, je patrno z toho, že
mnozí dovozci, kteří před devalvací se domáhali přídělu devis, po
devalvaci na přídělu již netrvali, tudíž že dovoz toho zboží tehdy
nebyl potřebný, že cedulová banka viděla blížící se měnový zvrat
v zemi zlatého bloku, je patrno z toho, že na zásobách svých
devis nebyla nastalými skutečnostmi poškozena.
Ztráty jednotlivců
v důsledku, devalvace.
Pokud jde o ztráty, které jednotlivcům z opatření devalvač-
ního vznikly, nutno poukázati na to, že bylo o věci opětovně
jednáno se zájemci, kteří sami uznávali nemožnost přímočarého
řešení jednostranného; četné případy ukázaly se mnohem méně
tíživými, než při prvním pohledu se zdály, mnoho sporných pří-
padů bylo urovnáno a státní správa tam, kde sama jest odběra-
telem, jedná o způsobu, aby její dodavatelé při plnění smluv ne-
byli hospodářsky ohroženi. Toto klidné vyřešení otázky v poměru
ku státní správě bude zajisté působiti na poměry mezi soukro-
mými stranami, pokud by ještě rozpory zůstávaly.
Nebylo by však správné viniti Národní banku čsl. ze ztrát
jednotlivců, poněvadž bylo její povinností v obdobích předdeval-
vačních, kdy právě důsledkem neklidu a měnové psychosy útěk
kapitálu do ciziny byl podněcován a odvod exportní valuty za-
držován, aby v nejvlastnějším zájmu státu se nakládalo se zlatem
co nejhospodárněji.
Otázka osivění výroby
v souvislosti a dalším
snížením úrokové sazby.
Za rozboru otázky oživení výroby a zvýšení konkurenční
schopnosti zdejšího průmyslu na zahraničních trzích vysloven
byl názor, že by situaci průmyslu v uvedených směrech pod-
statně usnadnilo zlevnění provozních prostředků, tedy další sní-
žení úrokové míry z úvěrů, a poukázáno bylo při tom na poměry
v Anglii.
Tu nutno poznamenati, že struktura kapitálového trhu
v Československu liší se, zvláště pokud jde o financování prů-
myslového podnikání, velmi podstatně od poměrů ve státech zá-
padní Evropy a v Americe. Kdežto v těchto státech jsou prů-
myslové podniky povětšině financovány silnými finančními sku-
pinami, jest náš průmysl odkázán téměř výlučně na akciové
banky, které si největší část prostředků opatřují kontrahováním
úsporných vkladů nejširších vrstev občanstva. Tato skutečnost
má nezbytně za následek, že každé zlevnění úvěru předpokládá
současné snížení úrokových sazeb ze vkladů.
Normativními opatřeními z roku 1933 a 1935 byly sníženy
úrokové sazby tak, že u nejdražších úvěrů bankovních činí dnes
úrok 7-7 1/4%, při čemž též vedlejší náhrady a odměny byly
podstatně sníženy, a úroky z úsporných vkladů pohybují se mezi
3% a 3 1/2% nehledíc k jejich zatížení fondovními příspěvky,
daní rentovou a u bank též listinnými poplatky, které činí 9 až
12% tohoto úroku. Není zajisté bezdůvodnou obava, že další sní-
žení úroků z úsporných vkladů, bez něhož by se při snížení úroků