47

Rozpočet investiční.

Potřeba investiční je preliminována ve výši 742, 569. 000 Kč,
t. j. o 21, 629. 700 Kč výše než investiční potřeba, která byla za-
jištěna rozpočtem na rok 1936. úhrada těchto nákladů investič-
ních je zajištěna podle čl. XVIII. finančního zákona na rok 1937
až do výše 741, 369. 000 Kč úvěrovou operací nebo zálohou ze
státní pokladny a vlastními prostředky ve výši 1, 200. 000 Kč.

Rozpočet obnovy.

Rozpočet obnovy na rok 1937 vykazuje celkovou potřebu ve
výši 335, 373. 300 Kč. Tato potřeba je vyšší o 23, 210. 000 Kč než
potřeba obnovy preliminovaná na rok 1936.

Úhrada schodků sou-
kromých drah, provozo-
vaných státní správou
železniční na účet vlast-
níků, a dráhy Košicko-
bohumínské.

Celkové náklady spojené s úhradou schodků soukromých
drah, provozovaných státní správou železniční na účet vlastníků
a na účet dráhy Košicko-bohumínské, včetně potřeby pro službu
prioritní a výpůjčkovou a potřeby na správní výlohy, které jsou
hrazeny zálohově z provozních prostředků podnikových podle
ustanovení čl. III. odst. 3. návrhu finančního zákona na rok 1937,
jsou rozpočteny částkou 188, 920. 600 Kč, t. j. o 8, 982. 200 Kč
vyšší než podle rozpočtu na rok 1936.

Všeobecná debata.

Ve všeobecné debatě dotkli se někteří řečníci otázky pasivity
železnic, jejich příčin, vzrůstu pensijního břemene, různých
otázek personálního rázu, otázky sloučení resortu poštovního
a železničního v jediné ministerstvo, otázky zřízení generálního
ředitelství, jazykové praxe železnic a pod.

Zpráva speciálního
zpravodaje.

Před rozvinutím porady speciální pronesl k projednávanému
návrhu rozpočtu ministerstva železnic a rozpočtu podniku
"československé státní dráhy" podrobný výklad speciální zpra-
vodaj. Referent konstatuje především, že veřejné mínění vůči
státnímu podniku železničnímu se z valné části již změnilo, a to
ve směru příznivějším. Proniklo poznání, že státní podnik želez-
niční nemohl udržeti vyrovnané hospodářství, když po 6 roků
propadal se hospodářský život, výroba, obchod a když musil
zdolávat úkoly, které na něm byly požadovány daleko větší
měrou než od ostatních státních podniků. Pokles příjmů zavi-
něný krisí nemohl podnik vyrovnati, ačkoli šetřil až na hranice
lidských možností. I železnice spravované soukromými podnika-
teli jako v Americe, v Anglii, ve Francii a jinde byly postiženy
krisí a zaznamenávaly tak veliké deficity, že nakonec musil za-
sáhnouti stát a převzíti je do svých rukou, aby mohly býti sano-
vány. Značná část veřejnosti pochopila již všechny tyto okol-
nosti a ocenila význam výkonů železničního podniku pro stát
a veřejnost. Referent upozorňuje dále na významnou okolnost,
že hospodářství čsl. státních drah v roce 1935, dík lepším příj-
mům, zvláště v nákladní dopravě, skončilo o 100 mil. Kč přízni-
věji než očekával rozpočet. Referent spatřuje v tom svědectví,
že podnikové rozpočty železniční jsou sestavovány velmi střízlivě
nejen po stránce výdajové, nýbrž i po stránce příjmové.

Potom referent podrobně rozbírá návrh rozpočtu minister-
stva železnic a podniku železničního na rok 1937 a srovnává je
s rozpočty na rok 1936.

Referent zdůrazňuje, že vyšší potřeba věcných i osobních
položek je důsledkem většího provozního výkonu, se kterým
nutno počítati v roce 1937, a také rozsáhlejšího pracovního pro-
gramu udržovacího, většího programu pro obnovu svršku a sta-
vebních prací.

---

48

Referent poukazuje na vzestup pensijního břemene a spa-
třuje v něm význačný problém železničního hospodářství, zvláště
personálního. Ukazuje se nutným, aby větší výkon byl zdolán
s dosavadním stavem personálu, aniž ovšem by byla stupňována
výkonnost personálu nad normální meze, při čemž však nelze
zapomínati na požadavek, aby se dorostu dostalo i na železnicích
dostatečné možnosti pracovní. Je žádoucí, aby v pensích bylo
dosaženo stabilisovaného průměru, který by vylučoval další
stoupání zatížení železničního podniku pensemi.

Referent zabýval se podrobněji programem investičním a
obnovovacím a projevil uznání, že státní správa železniční při-
pravuje tak včasnou objednávku vozidel, aby zvýšena byla za-
městnanost průmyslu i dělnictva již v letošní zimě. Svou pozor-
nost věnoval referent i přípravě velké tarifní reformy a projevil
přání, aby tato reforma se především také vypořádala s pro-
blémem tarifního přiblížení Slovenska k západním zemím repu-
bliky a aby přispěla k podpoře exportu. Referent projevil uspo-
kojení nad výkonností dopravy železniční, zejména v době vel-
kých manévrů a podzimní kampaně, a pronesl uznání zaměst-
nancům železničním.

Výklad ministra
železnic.

Po zprávě speciálního zpravodaje přednesl k projednávaným
návrhům rozpočtovým železničního resortu výklad ministr
železnic.

Zlepšení hospodářské
situace ČSD.

Povaha a význam
schodku ČSD.

Ministr železnic prohlašuje s uspokojením, že současný stav
železničního podniku dovoluje mu sděliti, že československým
státním drahám se vede lépe. Rozpočtový deficit působil dosud
nepříznivě, ať již šlo o personální politiku železniční, o politiku
investiční a obnovovací nebo o politiku tarifní. Dokud veřejné
mínění pohlíželo na deficit železnic jako na rozhodující okolnost
v celkové funkci československých státních drah, byla správa
železniční ve svých akcích značně omezena. Podařilo se však změ-
niti tento názor veřejnosti a dnes již vládne téměř obecné pře-
svědčení, že státní dráhy nejsou podnikem výdělečným, nýbrž
obecně prospěšným, a že tedy - posuzováno s hlediska služby,
kterou podnik koná v zájmu celostátním, v zájmu všeho veřej-
ného i soukromého hospodářství - nemůže býti vykazovaný
rozpočtový schodek jediným hlediskem.

Služba ČSD veřejnosti;
její ohodnocení.

Podobně jako kanalisaci měst a školství nelze posuzovati
s hlediska číslic, nýbrž pod zorným úhlem prospěšnosti služby,
kterou to či ono zařízení koná v celkovém životě státu a národa,
nejsou ani železnice pasivní přes rozpočtové ztráty, které vyka-
zují, československé státní dráhy vzaly na sebe velikou část bře-
mene celkové kříse a celkového života.

železnice při svých nákupech dbají hospodářských a sociál-
ních zájmů jednotlivých krajů, často platí dráže materiál a vý-
robky právě z veřejných ohledů, které by soukromý podnik ne-
respektoval. Ministr poukazuje na zadávky uhelné a konstatuje,
že soukromý podnik kupoval by uhlí tam, kde svou cenou a
jakostí nejlépe mu vyhovuje. ČSD to nečiní a nemohou činiti,
neboť jejich zadávka uhlí nerespektující veřejné zájmy by
mohla ohroziti zaměstnanost některých uhelných krajů a tím
způsobiti těžké komplikace sociální. ČSD nemohou býti proto
posuzovány toliko s hlediska rozpočtového schodku, neboť pře-
vzaly velkou část břemene celostátního i soukromohospodář-

---

49

Uznáni železničním
zaměstnancům.

ského. Ministr projevuje uznání železničním zaměstnancům, že
po celých pět let hospodářské krise vykonávali přes značně zmen-
šené příjmy obětavě svou těžkou službu, často i přes čas a kon-
statuje výslovně, že za celou tuto dobu státní správa neměla žád-
ných obtíží se svým železničním personálem. Ministr se domnívá,
že nadešla chvíle, kdy je nutno upraviti především pracovní dobu
personálu a pamatovati také na zlepšení jeho služebních příjmů.
Ministr vyslovuje při této příležitosti veškerému personálu ČSD
upřímný dík za to, že svému podniku umožnil překonati se
zdarem horší část krise.

Hospodářské výsledky

ČSD v dobách krise

(1930-1935).

Ministr železnic, odpovídající za hospodářství ČSD, jest
ovšem povinen přihlížeti také k rozpočtovým schodkům. Musí
počítati s faktem, že s hlediska rozpočtového nejsou prelimino-
vané výdaje na rok 1937 zdaleka v rovnováze s preliminovanými
příjmy. I v tomto směru však se situace ČSD podstatně zlepšila,
jak plyne z tohoto srovnání:

údobí pasivity započalo roku 1930 schodkem ve výši
196, 000. 000 Kč. účetní závěrka roku 1931 vykázala sice schodek
pouze 104 mil. Kč, ale jenom proto, že železnicím bylo přikázáno
400 mil. Kč z přepravní daně, takže ve skutečnosti schodek
tohoto roku činil přes půl miliardy Kč. Vrcholu dostoupila pasi-
vita ČSD roku 1932, kdy její schodek činil okrouhle 891 mil. Kč,
přes to, že tohoto roku došlo k zastavení výplaty vánočních pří-
davků zaměstnareům. Roku 1933 byl schodek snížen na 834
mil. Kč, neboť počaly se uplatňovati úsporné zásahy železniční
správy i úsporná opatření celostátní, která vedla k platovým
srážkám, k zmenšení pensí a ke snížení vedlejších platu. Tato
úsporná opatření se plně projevila v roce dalším, takže schodek
roku 1934 mohl býti i pod vlivem určitého zlepšení hospodářské
situace snížen na 669 mil. Kč. Roku 1935, kdy již došlo k částeč-
nému snížení srážek a k částečnému odstranění redukce vedlej-
ších platů, zmenšila se ztráta o dalších 100 mil. Kč. Roku 1933 se
tedy finanční situace ČSD značně zlepšila, železnice dosáhly
lepších výsledků jak v příjmech z přepravy osobní, tak
i v příjmech z přepravy nákladní.

Hospodářský vývoj
v roce 1936.

Rozpočet na rok 1937.

Toto stále pozvolné zlepšování finanční situace ČSD potrvalo
i v 10 měsících roku 1936. Bylo proto možno zvýšiti preliminář
přepravních příjmů na rok 1937 ve srovnání s rozpočtem na rok
1936 okrouhle o 140 mil. Kč, a proto může předložený návrh
rozpočtu na rok 1937 počítati se schodkem nižším o 112 mil. Kč,
než byl schodek očekávaný rozpočtem na rok 1936. Ministr soudí,
že prelimináři železničního podniku ani výdajovému ani příjmo-
vému nelze upírati, že byly sdělány co nejopatrněji s tendencí
co nejúspornější.

Finanční vyhlídky do
budoucnosti.

Ministr uvádí poté přibližný odhad budoucího finančního
vývoje státních drah, ovšem s výhradou, že jakákoli změna ve
vývojové linii všeobecného hospodářství může tento obraz pod-
statně změniti. Ministr počítá s tím, že železnice ztratily dřívější
postavení monopolního dopravního prostředku, a že konkurenční
boj je nutí k nákladnějšímu, kvantitativně i kvalitativně inten-
sivnějšímu výkonu, aniž dovoluje zvyšovati úplatu za tyto dražší
výkony. Stoupající výkon klade větší požadavky na železniční
zaměstnance a požadavky tyto nelze zdolati bez rozmnožení per-
sonálu, zvláště při kvalifikovanějších výkonech. Je nutno počítati

---

50

se vzrůstem nákladů udržovacích, které plynou z nových investic
a ze zvýšení odpisů i úrokového břemene z investičních půjček.
Dlužno také uvážiti, že není dosud dosaženo rovnováhy mezi pří-
růstkem a odpadem pensijního břemene a že je proto počítati
s jeho vzestupem. Přes tyto všechny okolnosti ministr doufá,
že výsledek hospodaření ČSD oproti roku 1936 se v příštím roz-
počtovém roce ještě zlepší.

Nejvyšších přepravních příjmů dosáhly dráhy v roce 1929.
Lze je označiti číslicí 100. Nejnižší příjmy přepravní vykazuje
rok 1933 číslicí pouze 60. Toto rozpětí mezi vrcholem konjunk-
tury a nejvyšším bodem krise znamená tudíž pokles přepravních
příjmů okrouhle o 40%. V roce 1935 stouply přepravní příjmy
na 63% základny roku 1929. Je přáním železniční správy dostati
se alespoň na příjmovou basi 80% přepravních příjmů z roku
1929. Při tomto průměrném příjmovém standardu, jenž nezdá
se býti podle toho, co bylo dříve uvedeno, mimo okruh možnosti,
činily by celkové roční příjmy (bez přepravní daně) okrouhle
3. 830 mil. Kč (v rozpočtu na rok 1937 3. 137 mil. Kč). K tomu
přistupuje ponechaná částka z výnosu přepravní daně okrouhle
400 mil. Kč, takže celkové příjmy by činily 4. 230 mil. Kč.

Tuto částku však třeba snížiti o platové srážky zaměstnanců
pomocných a vedlejších závodů, jež jsou účtovány dosud na
příjmových položkách v okrouhlé výši 16 mil. Kč, takže konečná
částka celkových příjmů činila by 4. 214 mil. Kč.

Proti těmto hypotetickým příjmům možno postaviti výdaje
podle rozpočtu na rok 1937 ve výši 3. 790 mil. Kč, k nim třeba
však přičísti výši srážek (i pensistů), s jejichž zrušením prů-
během doby třeba počítati a které representují incl. 50% dávky
z postupů 177 mil. Kč, dále připočítati přírůstek pensí 150
mil. Kč, vzrůst odpisů 40 mil. Kč a průměrné platby dluhové
služby 300 mil. Kč, tudíž souhrnné výdaje ve výši 4. 457 nul. Kč.

Při uvedených příjmech a výdajích činil by schodek
okrouhle 243 mil. Kč. K němu nutno však připočísti ještě částku
50 mil. Kč jako amortisační kvótu z amortisačního fondu, jehož
utvoření má ministr na mysli jako jeden ze způsobů, kterým má
býti refundována odpisovému účtu ona část jeho prostředků,
která je vázána částečnou úhradou bilančních ztrát.

Ministr poznamenává, že způsobem přechodné úhrady části
schodků železničního podniku z prostředků odpisového účtu,
které nebyly vyčerpány obnovou, vyrostl významný problém,
který se dotýká zásadní otázky hospodářství železnic po stránce
technické, t. j. otázky jejich řádného obnovování.

Refundace částek odpi-
sového účtu, použitých
přechodně k úhradě
schodku.

Státní správa železniční pokládá otázku zabezpečení řádné
obnovy v míře, která by zabránila technickému stravování podni-
kové substance, za základní předpoklad zdárné správy železnič-
ního podniku. Trvá proto na stanovisku, že částky použité pře-
chodně z prostředků odpisového účtu na částečnou úhradu
schodků, musí býti svého času - až se objeví potřeba toho -
vráceny svému původnímu účelu. Refundaci uvedených částek
bude možno rozvrhnouti na delší časové období v mezích pevně
předem vypracovaného umořovacího plánu, při čemž není vy-
loučena ani úvaha o reflexu technických změn, po příp. změn
hospodářských, pokud by snad během doby nastaly, na odpisovou
základnu.

---

51,

Svrchu naznačený výpočet ukazuje, že i v očekávatelném
budoucím průměrném roce za ustálených hospodářských poměrů
třeba počítati se schodkem okrouhle 290 mil. Kč, při čemž však
výdaje osobní a věcné jsou kalkulovány s uvedenými korektu-
rami v rozsahu očekávaném na rok 1937. Aby nebyly překročeny
při vzestupu dopravy, bude třeba dobře hospodařiti se silami
i věcmi.

Třeba však zároveň upozorniti, že dosud podle čl. III. fin.
zák. státní správa finanční hradí zálohově provozní schodky, po-
třebu kapitálovou a societní výdaje Košicko-bohumínské dráhy
a místních drah, jimž bylo povoleno posečkání. Tato potřeba na
rok 1937 je preliminována úhrnnou částkou 189 mil. Kč. Pokud
by zestátňováním těchto drah přecházely jejich hospodářské
výsledky do bilanční oblasti ČSD, zvyšoval by se přirozeně
úměrně k jejich příp. schodkům i svrchu naznačený schodek
státního železničního podniku.

Stále sledované snahy o prohloubení ekonomisace přinesou
snad ještě určité zlepšení budoucího finančního výsledku, jak je
svrchu naznačen. Další možnost, pokud jde o výši odpisů, jest
naznačena již svrchu.

Vymezení funkce

železnic v celostátním

komunikačním

programu.

Konečně lze očekávati, že i v oblasti celostátního zájmu do-
jde k určitému vyjasnění funkce železnic v celostátním komuni-
kačním programu na podkladě prací, které byly uloženy komisi
pro sdělání všeobecného dopravního plánu. Dnes je však ještě
velmi nesnadné konkretisovati tyto určité naděje jakoukoliv
přesnější číslicí.

V podrobnostech odkazuje ministr na to, co přednesl již
speciální zpravodaj, který železničnímu rozpočtu věnoval
opravdu pozornou péči. Ministr zamýšlí přednésti řadu speciál-
ních otázek na jiných parlamentárních forech, má připraven
výklad o železniční politice investiční a personální se zřetelem
k použitelným peněžním prostředkům.

Ministr končí svůj výklad opakováním toho, co řekl též spe-
ciální zpravodaj, že totiž dosah služeb, jež konají železnice státu
a veřejnosti, je tak významný, že převažuje jejich bilanční scho-
dek a že tudíž jejich pasivita je jen zdánlivá.

Podrobná rozprava.

V podrobné debatě řada řečníků dotkla se nejrůznějších otá-
zek železničního podnikového hospodářství, a to jak povahy per-
sonální, finanční a administrativní, tak i povahy technicko-do-
pravní a komerční. Byla projevena řada námětů a připomínek,
na které částečně ministr železnic odpověděl již v rozpočtovém
výboru. Pokud jde o náměty resp. výtky, vyžadující podrobného
prozkoumání, přislíbil ministr železnic, že po objasnění věci bude
dána na ně písemná odpověď.

Odstraněni vad
v motorové dopravě.

Ministr, odpovídaje na podněty a připomínky pronesené
v podrobné debatě, uvedl především, že je povděčen za každou
věcnou kritiku, ať již přichází z kterýchkoli řad. Tím spíše re-
spektuje kritiku z řad poslanců. Na výtku do nedostatku želez-
ničního motorismu uvádí, že motorismus prožívá své dětské ne-
moci. První větší typ, t. zv. "Modrý šíp", nepovedl se dostatečně
ani konstruktivně, ani provozně. Částečně zavinila vady tohoto
typu snaha po úspornosti místa, železniční správa snažila se zá-
vady odstraniti a lze doufati, že při nových čtyřosových vozech,
které jsou právě objednávány jako prototypy, budou všechny

---

52

dosavadní nedostatky odstraněny. Podstatný rozdíl jest již mezi
"Modrým šípem" a "Slovenskou střelou".

Přijímáni zaměstnanců
německé národnosti.

Na výtku, že příslušníci německé národnosti nejsou přijí-
máni u železnic, praví ministr, že jeho snahou jest, aby v místě
byly zaměstnávány především nezaměstnané síly domácí. Tím
ovšem nemá býti řečeno, že to musí býti síly převážně německé.
Uchazeči českého jazyka, kteří jsou usazeni v příslušném území,
mají stejné právo, aby byli přijati jako Němci. Pokud od této
zásady byly činěny výjimky, ministr se snažil zjednati vždy oka-
mžitou nápravu. Při přijímání zaměstnanců je nutno přihlížeti
ke kvalifikaci a také ke státní spolehlivosti.

Ministr konstatuje, že pro účast zaměstnanců železničních
na různých sjezdech platí stejné zásady, ať jde o jakékoli orga-
nisace státem připuštěné, což týká se jak dovolených zaměst-
nanců, tak i náhrady jejich mezd resp. platů.

Výplata pensí zaměst-
nancům byv. uherských
drah.

Pokud jde o výplatu pensí železničních zaměstnanců býva-
lých uherských státních drah, poukazuje ministr na to, že podle
t. zv. systému teritoriality byly pense vypláceny za souhlasu mi-
nisterstva zahraničí a financí byv. pensistům uherských drah
v Československu, i když nebyli a nejsou československými stát-
ními občany. Ježto systém výplaty pensí v Maďarsku a Rumun-
sku není již praktikován vůči našim pensistům tam bydlícím,
vydalo ministerstvo železnic v roce 1936 za souhlasu minister-
stva financí výnos, který tuto otázku upravuje potud, že nebude
pense vyplácena uvedeným pensistům po roce od doručení vý-
měru, jestliže si do té doby neopatří státní občanství v česko-
slovenské republice.

Přijímání slovenských
uchazečů.

K výtce, že se na Slovensko překládají čeští strojvůdci a slo-
venští uchazeči že nejsou přijímáni, uvádí ministr, že skutečně
bylo nutno na Slovensko přeložiti zaměstnance, způsobilé pro
službu strojvůdcovskou z českých okresů proto, ježto ve sloven-
ských dílnách nebylo dostatek vycvičených kandidátů pro tuto
službu, a to proto, že v letech slabé dopravy nebyli noví zaměst-
nanci vůbec přijímáni. Rychlý vzestup dopravy vyžadoval rych-
lého doplnění stavu strojvůdců. Při nedostatku zaměstnanců
resp. uchazečů z řad slovenských bylo nutno zavolati na výpomoc
strojvůdce odtamtud, kde mohli býti aspoň částečně postrádáni.
Aby však slovenští uchazeči nebyli tímto opatřením postiženi,
byl přijat stejný počet Slováků, jako byl počet na Slovensko
přeložených čechů-strojvůdců a nově přijatí kandidáti slovenští
na službu stroj vůdcovskou byli přeloženi k předepsanému vý-
cviku do českých dílen, ježto slovenská místa jsou plně vyčer-
pána. Až tito noví lidé budou zaškoleni, vrátí se zase jako stroj-
vůdci do své užší domoviny. Stejně je tomu tak s aspiranty a
traťmistry. Ze žadatelů Slováků, absolvovaných právníků, bylo
přijato za aspiranty pro ředitelství bratislavské a košické cel-
kem 7, vesměs Slováků. Jeden z přijatých Slováků, který později
odřekl přijetí, byl nahrazen žadatelem právníkem, Čechem sice,
ale ze Slovenska, jehož rodiče již od převratu žijí na Slovensku,
a který studia gymnasijní a právnická vykonal na Slovensku.

Obsazování míst trať-
mistrů na Slovensku.

Pokud jde o stížnosti stran obsazování míst traťmistrů,
prohlašuje ministr, že je nutno ovšem vyžadovati při obsazo-
vání těchto míst nezbytnou kvalifikaci. Na Slovensku není bohu-
žel dosti dorostu. Tak v roce 1930 nedošla ani jediná traťmistrov-

---

53

ská žádost ze Slovenska. V letech 1931 a 1932 vždy po jedné žá-
dosti. Koku 1933 byly podány žádosti dvě ze zemí mimosloven-
ských a roku 1934 došly mezi 7 žádostmi 3 žádosti Slováků. Mi-
nistr pokládal by také za velmi účelné, kdyby Slováci se ucházeli
i o místa, ležící mimo Slovensko. Ministr konstatuje při této pří-
ležitosti výslovně, že jako nerozhoduje při přijímání, jmenování
a povyšování národnostní příslušnost, stejně tak nerozhoduje
ani příslušnost politická, nýbrž jedině kvalifikace uchazeče nebo
zaměstnance. Na železnicích jest režim spravedlnosti vůči národ-
nostem, vůči krajům, režim práce, výkonu a iniciativy.

Dráha Německý
Brod-Tišnov.

Na dotaz po osudu dráhy Německý Brod-Tišnov uvádí mi-
nistr, že vláda dostala řadu petic od obyvatelstva, které se do-
žaduje, aby dráha šla jinudy. Proto celá otázka byla předložena
vládě. Všechny věcné důvody, finanční, dopravní, ale také dů-
vody obrany státu mluví pro to, aby byla vybudována trať Ně-
mecký Brod-Tišnov. Argumenty, aby dráha šla přes Nové
Město, nemohly změniti rozhodnutí, které bylo schváleno vládou
po uvážení všech, svrchu uvedených okolností. Dráha na Nové
Město stála by o 200 mil. Kč více.

Stavba nových tratí.

Pokud se týče trati Humpolec-Pacov, Teplice-Šumperk-
Rýmařov atd., uvádí ministr, že finanční a výkonné síly, jak je
viděti z rozpočtu, jsou natolik exponovány, že nelze uvažovati
v příštím roce o stavbě dalších nových železnic. Lze doufati, že
komise pro sdělání všeobecného dopravního plánu, která není ko-
misí ministerstva železnic, nýbrž celé vlády, a která pilně pra-
cuje na svých úkolech, také v tomto ohledu dojde k vypracování
programu a že potom bude možno stanoviti celý program všech
drah, které mají býti vystavěny.

Zřízení oficiální
cestovní kanceláře.

K stížnostem do provozu starého Čedoku ministr uvádí, že
výtky přednesené proti správě dosavadního Čedoku nejsou ne-
známé, železniční správa pokouší se reorganisací Čedoku posta-
viti jeho činnost na nový základ za účasti také soukromých
účastníků, o čemž se jedná; lze doufati, že podaří se vybudovati
útvar, který bude sloužiti veřejnosti bez závad a že tento útvar
přispěje také náležitě k pronikavé propagaci zemí českosloven-
ské republiky.

---

54

Kapitola 16. Ministerstvo sociální péče.

Celkový rozpočet

a srovnání s rozpočtem

na rok 1936.

Rozpočet ministerstva sociální péče kapitoly 16. na rok 1937
byl předmětem jednání v rozpočtovém výboru poslanecké sně-
movny jako část skupiny sociální dne 20. listopadu 1936. Jednání
zahájil obšírnou zprávou hlavní zpravodaj, jenž nejprve provedl
číselný rozbor rozpočtu kapitoly 16., přihlížeje k rozpočtu na rok
1936

Předložený rozpočet ministerstva sociální
péče na rok 1937 stanoven jest podle vládního
návrhu částkou ve výdajích .......	Kč	878, 213. 100
a v příjmech částkou .........	Kč	21, 939. 200.
Při porovnání s rozpočtem na rok 1936
jsou výdaje větší o ..........	Kč	22, 170. 500
a příjmy nižší o ...........	Kč	2, 137. 800.
Osobní výdaje jsou vyšší o ......	Kč	1, 464. 400,
věcné jsou vyšší o ..........	Kč	20, 706. 100.
Podrobným porovnáváním jednotlivých
úvěrů lze seznati, že některé a nich doznaly
zvýšení o částku ...........	Kč	36, 070. 600,
u jiných pak došlo ke snížení o částku...	Kč	13, 900. 100,
z čehož vyplývá skutečné zvýšení výdajové o	Kč	22, 170. 500.
Zvýšení výdajů jeví se v těchto úvěrech:
1. Titul 1., § 2. "ústřední správa"...	Kč	668. 100.
2. titul 1., § 4., "Péče stavební a bytová"	Kč	15, 732. 300,
3. titul 1., § 5., "Péče o mládež"...	Kč	1, 231. 900,
4. titul 2., § 1. a 2. "Zprostředkování
práce" ..............	Kč	6, 056. 800,
5. titul 4. "Péče o válečné poškozence".	Kč	12, 181. 100,
6. titul 5, § 2., "Péče o přistěhovalce a vy-
stěhovalce" ............	Kč	200. 400
a tedy celkem o ...........	Kč	36, 070. 600.

Zvýšení úvěrů v péči stavební a bytové nastává prelimino-
váním odhadované skutečné potřeby. Zhodnocení případného vý-
nosu postihového práva, jenž v roce 1935 byl od výdajové po-
ložky odečítán, zařazen, stejně jako na rok 1936, odhadem do
položek příjmových. V úvěrech na zprostředkování práce do-
chází ke zvýšení z důvodu vyšší potřeby, jež si vyžádá provádění
vládního nařízení č. 217/ 1936 Sb. z. a n., o zprostředkování
práce - v úvěrech na péči o válečné poškozence vzhledem ke
skutečnému stavu a potřebě, čímž také lze odůvodniti i zvýšení
úvěru na péči o přistěhovalce a vystěhovalce.

Na výdaje pro péči o nezaměstnané stanovena jest, mimo
rozpočtové položky v titulu 5, § 4, kap. 16.,

částka až do výše..........Kč 550, 000. 000.

v článku III odst. D finančního zákona na rok 1937, jejíž úhrada
jest zajištěna v příjmu na daních z obratu a přepychové se
zmocněním, aby vláda použila této částky k podpoře vyplácené
nezaměstnaným odborovými organisacemi a k zmírnění následků
nezaměstnanosti vůbec.

Přihlížeje k uvedenému přehledu možno říci, že v rozpočtu
ministerstva sociální péče byly na rok 1937 zvýšeny úvěry
určené na důležité úkoly veřejné péče sociální.

---

55

Výklad zpravodaje.

Ve svém dalším věcném referátř pojednal zpravodaj pře-
hledně o všech úkolech sociální péče ve sledu výdajových po-
ložek rozpočtu, při čemž zvlášť výslovně poukázal na veliký vý-
znam Ústřední sociální pojišťovny, vřelými slovy doporučil nut-
nost intensivního provádění péče o mládež jako základ zdatnosti
příštích generací: uvítal počátky řádného vybudování institucí
zprostředkování práce, rozbíral vývoj dat, potřeby a nezbytné
požadavky při provádění péče o nezaměstnané a povšechně pro-
mluvil kriticky o všech otázkách a zjevech, jež přinášejí s sebou
poměry přítomné doby, přihlížeje k potřebám vrstev postižených
důsledky trvající nepříznivé hospodářské krise a k požadavkům,
jež bude ještě dále řešiti.

Výklad ministra
sociální péče.

Po řeči zpravodaje přednesl ministr sociální péče obsažné
exposé, v němž pojednal velmi podrobně o všech zjevech a ne-
příznivých důsledcích současného hospodářského a výrobního
procesu a možnosti jich zmírnění. Z projevu ministra, který nej-
prve vzpomenul důkladné rozpravy loňského roku v sociálně-
politickém výboru o cestách ke zmenšení nezaměstnanosti, lze
v stručném přehledu uvésti:

1. Opatřeni práce.
Stavební ruch.

Ministerstvo sociální péče snažilo se loňského roku, kdy
zákon o stavebním ruchu měl pozbýti účinnosti, přizpůsobiti
nová opatření na podporu stavebního ruchu daným poměrům.
Z opatření, která tehdy ministerstvo sociální péče ohlásilo a
která byla počátkem letošního roku uskutečněna, nutno jmeno-
vati jako nejdůležitější zákon o stavebním radiu č. 65/1936 Sb.
z. a n. s prováděcím nařízením č. 80 /1936 Sb. z. a n. Zákon, do
něhož byla pojata i původní samostatná osnova o bytové péči
o chudé a podpora na osidlování nezaměstnaných, volil jen
takové způsoby přímé a nepřímé podpory stavebního ruchu,
které se v dřívějších zákonech osvědčily, a s nimiž lze i v bu-
doucnosti počítati. Ze způsobu nepřímé podpory jsou předpisy
obsažené v zákoně č. 65 z roku 1935 o vyvlastňování stavebních
pozemků proti pozemkové lichvě. Ministerstvu se podařilo pro-
saditi zákonně požadavek, aby osvobození od daně domovní a od
obecních dávek bylo zachováno v neztenčeném rozsahu i pro
stavby, které budou dokončeny teprve v letech 1937 a 1938.
Z přímých způsobů podpory obnovil zákon státní záruku, která
může býti převzata za zápůjčku do úhrnné výše 300, 000. 000 Kč.
Novinkou zákona je, že možnost dosíci státní záruky byla roz-
šířena i na stavby nájemních domů prováděné jednotlivci. Ve
zvláštním oddílu vybudoval zákon nově bytovou péči o chudé.
Nájemní domy určené pro chudé osoby musí obsahovati pouze
byty o jedné místnosti obytné do 24 m2 a aspoň nejnutnější
samostatné příslušenství pro každý byt. Zákon však dovoluje,
aby vedle této obytné místnosti měl být ještě další místnost do
10 m2, která může sloužiti za kuchyň, kabinet a pod. Měsíční
nájemné činí 50 až 75 Kč průměrně z jednoho bytu. V akci
osidlovací uděluje se podpora nejenom na stavby rodinných
domků s byty do 40 m2, nýbrž i na opatření zemědělské půdy
ve výměře 0'2 až 1 ha. Prováděcí nařízení k zákonu považuje
za chudé osoby, u kterých roční příjem celé domácnosti nepře-
sahuje 6. 000 Kč. Uvážíme-li, že vrstvy s tak nízkým důchodem
představují téměř polovinu všech občanů našeho státu, vynikne
plánovitost řešení tohoto problému. Prováděním zákona o sta-
vebním ruchu podařilo se letos překonati těžkou krisi našeho