35
Kapitola 11. Ministerstvo zemědělství
a ze skupiny II. § 6a Státní lesy a statky, § 6b Státní statky zemědělských škol a výzkum-
ných ústavů zemědělských, § 6c Státní diagnostický a serotherapeutický veterinární ústav
v Ivanovicích a ze skupiny III. Státní fond pro vodohospodářské meliorace.
Rozdělení rozpočtu.
Rozpočet ministerstva zemědělství je zařaděn do skupiny I.
Vlastní státní správa, oddíl C. "Správa vnitřní", d) hospodářská
a dopravní. Výdaje této kapitoly preliminují se částkou
199, 267. 700 Kč proti 195, 329. 200 Kč roku loňského, t. j. více
o 3, 938. 500 Kč. Osobní výdaje preliminují se částkou 78, 455. 400
Kč proti částce 76, 736. 700 Kč v roce 1936, věcné výdaje částkou
120, 812. 300 Kč proti 118, 592. 500 Kč. V rozpočtu ministerstva
zemědělství jest v titulu 6. preliminován také úvěr pro pozem-
kovou reformu (býv. Státní pozemkový úřad). Výdaje tohoto
titulu hradí se příspěvkem z náhradového fondu.
Projev zpravodaje.
Zpravodaj probral jednotlivě a kriticky všechny skupiny
rozpočtového návrhu a podal zprávu jak o činnosti ministerstva
zemědělství tak i o zamýšlených akcích, které podle rozpočto-
vého návrhu mají býti v příštím roce prováděny. Připomněl,
že schopnost, zdatnost a vyspělost našeho zemědělce jest výsled-
kem dobré organisace našeho zemědělského školství. Je zejména
potěšitelné, že odborné zemědělské školy na Slovensku jsou
pilně navštěvovány. Proto se v mnohých krajích Slovenska volá
po dalším zřizování těchto škol, zejména lidových škol hospo-
dářských. V učebných osnovách těchto škol nutno klásti hlavně
důraz na praktické potřeby denního života. Zpravodaj zdůraznil,
že pronesené výtky o nedodržování rozpočtu netýkají se mini-
sterstva zemědělství, neboť rozpočtové výdaje proti prelimináři
nebyly v žádném roce překročeny. U některých rozpočtových
položek porovnal rozpočtové návrhy s preliminářem roku 1932,
kdy počala hospodářská krise, z čehož je patrno, v jaké míře
tyto rozpočtové položky se snižují. Ve své zprávě o zemědělském
družstevnictví vyzdvihl potřeby Slovenska a Podkarpatské Rusi.
Při skupině "sociální péče o zemědělce" vyslovil přání, aby
sezónním zemědělským dělníkům ze Slovenska bylo umožněno
pracovati v zemích historických a také za hranicemi a aby byly
poskytovány těmto dělníkům příplatky na cesty do ciziny. Vy-
slovil se pro zvýšení podpor v případech pádu dobytka a pro
vydání moderního zákona o živelních pohromách.
V další části zprávy zabýval se podrobně činností a úkoly
ministerstva zemědělství v oboru vodohospodářských meliorací.
Zejména vyzdvihl, jaké úkoly čekají ministerstvo na Slovensku
a přimlouval se o zvětšení počtu odborných sil. Také žádal, aby
práce komasační byly prováděny rychlejším tempem, aby mohly
býti odstraněny nedostatky katastrů na Slovensku, které vyvo-
lávají zmatek daňový a úvěrový.
Ve své zprávě o zvelebovacích akcích v oboru výroby rost-
linné přimlouval se zejména za podporu našeho vinařství, aby
mohly býti prováděny rekonstrukce vinic a zakládání nových
kultur. Vinařstvo dává státu na daních několik desítek milionů
a proto si podpory plně zaslouží. V poslední době se zakládají
na Slovensku velká vinařská družstva a jejich snahy musí býti
státní správou podporovány. V chovu dobytka nutno věnovati
pozornost pečlivému výběru plemenného materiálu, zejména
u malých zemědělců. Také chovu ovcí, který pro nás
represen-
36
tuje živou zásobu vlny, je nutno věnovati již s hlediska obrany
státu zvýšenou pozornost. S téhož hlediska upozornil zpravodaj
také na nutnost zvýšené péče o chov koní; aby náš zemědělec
mohl chovati kvalitní koně pro armádu, musí mu býti zabezpe-
čena rentabilita.
Potřebné finanční prostředky musí býti přiznány i země-
dělskému výzkumnictví, aby mohlo vykonávati platné služby
v zájmu praktických zemědělců.
Zpravodaj probral dále činnost ministerstva zemědělství
v oboru služby veterinární a lesopolicejní a zdůraznil důleži-
tost akcí ministerstva zemědělství v zájmu zemědělství a za-
chování důležitých národohospodářských hodnot.
Při potřebách pro pozemkovou reformu promluvil zpravo-
daj o dnešních úkolech a, budoucí činnosti úředního aparátu po-
zemkové reformy, jakož i o potřebě dlouhodobého levného úvěru
pro zemědělství, zejména ve východní části republiky.
Státní leny a statky.
Rozpočet státních lesů a statků počítá s výdaji 561, 946. 500
Kč a s příjmy 595, 500. 900 Kč; očekává se zisk 33, 554. 400 Kč.
Investiční rozpočet jest preliminován částkou 50, 832. 900 Kč,
z čehož 14, 000. 000 Kč má býti hrazeno půjčkou. Připravuje se
revise patronátních povinností, aby byly přesně zjištěny zá-
vazky plynoucí z tohoto titulu.
Ani v roce 1936 nemohly státní lesy vytěžiti předepsaný
etát dřeva pro nedostatek odbytových možností na trhu domá-
cím i zahraničním, kde zejména v Německu a Maďarsku jsou
odbytové podmínky stále nepříznivé. Dále se zabýval zpravo-
daj problémem dodávky pražců pro státní dráhy. Hospodářské
výsledky státních statků jsou příznivější také proto, že ceny
obilí jsou stabilisovány zavedením obilniho monppohi. Výsledky
hospodaření státních rybníků jsou dosti příznivé, ačkoliv od-
bytové podmínky jsou značně ztíženy konkurencí dovozu cizích
ryb, zejména mořských. Postátňovaci lesní akce spěje ke konci,
není však ještě vyřešena její finanční stránka.
V závěru zabýval se zpravodaj po stránce číselné i věcné
také návrhy rozpočtů "Státních statků zemědělských škol a vý-
zkumných ústavů zemědělských" a "Státního diagnostického a
serotherapeutického veterinárního ústavu v Ivanovicích".
Rospočtová rozprava.
K návrhu rozpočtu ministerstva zemědělství a příslušných
státních podniků promluvil velký počet řečníků, kteří postupně
probírali a kriticky hodnotili činnost ministerstva zemědělství
a tlumočili různá přání. Jejich náměty a připomínky budou
směrnicí pro činnost ministerstva zemědělství v příštím roce.
Projev ministra země-
dělství.
V rozpočtové debatě učinil ministr zemědělství velkorysý
programový projev pro organisování a regulování výrobních a
odbytových poměrů zemědělských. Největší důraz kladl na do-
sažení stabilisace přiměřených cen zemědělských výrobků. Pro-
mluvil o nynějším stavu úpravy obilního hospodářství a o na-
léhavosti účelné regulace tržních poměrů též pro obor produkce
živočišné. Za jeden z nejdůležitějších úkolů pro zmírnění těž-
kých důsledků zemědělské kříse pokládá úpravu zemědělských
dluhů, nesení vlastního problému má přinésti celková úprava
v připravované osnově zákona o pomocném fondu zemědělském.
V souvislosti s tím je též návrh na uzákonění fondu kolonisač-
37
ního, který má umožniti opatřování půdy pro posílení drobných
zemědělců a pro vnitřní kolonisaci. Do rozhodujícího stadia
vstupuje též otázka sociálního pojištění zemědělce a úprava lé-
čebné péče. V oboru legislativním připravuje ministerstvo ze-
mědělství osnovu zákona o zemědělských komorách a osnovu
o veřejné organisaci pojišťování krupobitního a dobytčího.
Zvláštní péči věnuje ministerstvo zemědělství také unifikaci
našich zákonů v oboru zemědělském. V závěru své řeči zodpově-
děl ministr zemědělství ještě dotazy a zaujal stanovisko k ná-
mětům učiněným v rozpočtové debatě.
38
Kapitola 12. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.
Rozpočet po stránce
všeobecné.
|
Celkové výdaje kapitoly 12. na rok 1937 pre- |
42, 672. 300 Kč |
|
a jsou proti rozpočtu tohoto resortu na rok 1936 |
5, 846. 900 Kč. |
|
Z celkové preliminované částky připadá na |
13, 122. 000 Kč |
|
a na věcné výdaje ........... |
29, 550. 300 Kč |
|
Z celkového prelimináře věcných výdajů |
26, 095. 300 Kč, |
|
a na výdaje mimořádné ......... |
3, 455. 000 Kč. |
Proti rozpočtu na rok 1936 jsou osobní výdaje vyšší
o 315. 700 Kč jednak v důsledku zákonného postupu zaměstnanců
do vyšších stupňů služného, jednak přijetím nových sil do Stát-
ního ústavu pro zvelebování živností v Turč. Sv. Martině. Zvý-
šení věcných výdajů o 5, 531. 200 Kč týká se hlavně úvěrů na
zvelebování vývozu, cizineckého, turistického a lázeňského
ruchu, na sociální péči o živnostnictvo a úvěru jiných několika
položek na podpory a příspěvky.
|
Příjmy kapitoly 12. preliminují se na rok |
17, 271. 900 Kč, |
|
jež jest proti příjmům tohoto resortu v roce |
3, 341. 500 Kč. |
|
Očekává se vyšší výnos za udělení dovozních |
2, 600. 000 Kč, |
|
větší výtěžek z prodeje formulářů žádostí o vý- |
80. 000 Kč, |
|
dále větší výnos patentových poplatků o... |
520. 000 Kč |
Celkoví ráz rozpravy.
Návrh rozpočtu ministerstva průmyslu, obchodu a živností
byl v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny projednáván
ve dnech 17. a 18. listopadu t. r. zároveň s návrhy rozpočtů mini-
sterstev zemědělství a veřejných prací. Záležitostmi spadajícími
do resortu ministerstva průmyslu, obchodu a živností obíralo
se také několik řečníků v generální debatě rozpočtového výboru.
Referent o kapitole ministerstva obchodu ve své zprávě pojed-
nal o rozpočtu po stránce číselné a zmínil se také o činnosti to-
hoto ministerstva v roce letošním a úkolech a projektech jeho
v roce příštím. V zahájené rozpravě specielní promluvilo o této
kapitole celkem 13 poslanců, z nichž někteří, kvitujíce jinak zvý-
šení rozpočtu tohoto ministerstva, poukazovali hlavně na nedo-
statečné prostředky pro zvelebování vývozu, zejména se zře-
telem na Exportní ústav.
39
Kapitola 13. Ministerstvo veřejných prací.
Skupina I.
Rozpočet po stránce
všeobecné.
Výdaje kap. 13 pro rok 1937 činí podle vládního návrhu
549, 526. 400 Kč. Z preliminovaných výdajů připadá na výdaje
řádné 323, 823. 300 Kč a na výdaje mimořádné 225, 703. 100 Kč,
na výdaje osobní 92, 862. 500 Kč a na výdaje věcné 456, 663. 900 Kč.
Výdaje řádné vykazují oproti rozpočtu na rok 1936 vzestup
o 110, 717. 700 Kč, výdaje mimořádné pokles o 37, 031. 100 Kč.
Osobní výdaje stouply o 2, 799. 100 Kč a věcné výdaje jsou vyšší
o 70, 887. 500 Kč. Vzestup výdajů způsoben byl hlavně zařaděním
státního příspěvku na sanaci hornického pojištění a zvýšením
potřeby na elektrisaci státu, státního přídělu státnímu vodo-
hospodářskému fondu, výdajů na správu státních budov a vý-
dajů na pozemní stavby; naproti tomu poklesly výdaje na
letectví a na silnice a mosty, což ovšem bylo bohatě vyváženo
odkázáním části výdajů v úhrnné částce 163, 900. 000 Kč na vý-
těžek půjčky obrany státu.
V některých směrech jest úprava rozpočtových cifer dů-
sledkem čl. V. vládního návrhu finančního zákona, což týká se
státního příspěvku fondu vodohospodářskému a úvěru na elek-
trisaci venkova.
Příjmy kap. 13 oproti příjmům téže kapitoly v r. 1936 po-
klesly, činíce 92, 979. 100 Kč, tedy o 12, 681. 600 Kč méně než
v r. 1936.
Referát zpravodajův.
Zpravodaj o rozpočtu ministerstva veřejných prací poukázal
ve svém referáte na veliký význam veřejných prací v boji proti
nezaměstnanosti a podal podrobný ciferný rozbor rozpočtu
kap. 13, a to jak povšechně tak i podle jednotlivých titulů, upo-
zorniv podrobněji zejména na změny nastalé ve srovnání s roz-
počtem na rok 1936 a na všechny důležitější otázky, týkající se
jednotlivých odvětví. Svůj ciferný rozbor vztáhl i na úvěry sil-
ničního a vodohospodářského fondu.
Program činnosti
resortní.
Ministr veřejných prací ve svém exposé vyzdvihl znovu
veliký význam veřejných prací v boji proti nezaměstnanosti
a konstatoval, že klesající tendence rozpočtu se již zastavila a že
v rozpočtu na rok 1937 pokračuje toto zlepšení, zejména hledí-
me-li k prostředkům opatřeným půjčkou na obranu státu.
Poukázal na rostoucí úkoly resortní a zdůraznil nutnost brzkého
rozmnožení služebních míst. Poté rozvinul ministr program nej-
důležitějších oborů svého resortu, a to - pokud jde o admini-
strativu - v příčině pozemních staveb, vodního hospodářství,
vodní dopravy, silnic a mostů, civilního letectví, elektrisace státu
a báňské administrativy. V oboru pozemních staveb upozornil
zejména na stavby klinické nemocnice v Motole a Státní galerie
na Letné, v oboru vodní dopravy na nezbytnou nutnost obnovení
a doplnění našeho říčního loďstva, v oboru silnic a mostů podrob-
něji dotkl se otázky inkamerace nestátních silnic. Zvláště
podrobně a obšírné pojednal o oboru civilního letectví a ze-
vrubně vylíčil snahy, jež ministerstvo veřejných prací, opírajíc
se pro příští rok o zvýšené prostředky poskytnuté z výtěžku
půjčky obrany státu, vyvíjí v příčině vybudování leteckých
spojů, opatření výkonných letadel a jejich prototypů a budování
letišť; při tom dotkl se zejména i otázky bezpečnosti dopravy,
40
zdůraznil význam sportovního a soukromého letectví a školení
pilotů a zmínil se posléze i o poradních odborných komisích pro
civilní letectví. V oboru báňské administrativy věnoval zvláštní
pozornost báňské inspekci.
Debata.
V debatě, jež konána byla zároveň s debatou o rozpočtech
ministerstev zemědělství a obchodu, promluvilo vedle zpravodaje
celkem 22 řečníků, z nichž většina pojednala i o otázkách spada-
jících do oboru resortu veřejných prací. Podle jednotlivých od-
větví resortní činnosti dotčeny byly v debatě tyto nejdůležitější
otázky resortu veřejných prací se týkající:
Pokud jde o otázky všeobecné, jednáno bylo o reformě zadá-
vacího řádu, o zadávání státních dodávek s hlediska regionálního
a o zaměstnávání místního dělnictva.
V oboru staveb pozemních byly předmětem jednání v prvé
řadě bývalé Ottovy domy na Karlově náměstí v Praze a Beche-
rova vila v Karlových Varech.
V oboru staveb vodohospodářských byly předmětem zájmu
otázka průplavů, projekt přehrady u Kružberku na Moravici,
stavba druhého stupně vltavského u štěchovic a stavba hradního
vodovodu v Praze.
V oboru vodní dopravy zmíněny byly otázky týkající se
dunajského loďstva a mezinárodních říčních komisí.
V oboru silničním a mostním věnována byla pozornost
v prvé řadě otázce inkamerace nestátních silnic, dále pak otáz-
kám železničních přejezdů, vicinálních silnic na Slovensku a
v Podkarpatské Rusi, výpadních komunikací v Praze a úpravy
silnic v Moravském Krasu.
Velmi obsáhle bylo v debatě pojednáno o civilním letectví
a byly uplatněny zevrubné podněty a návrhy směřující k jeho
dalšímu rozvoji a rozmachu.
V oboru elektrisace státu byla zvláště předmětem pozor-
nosti elektrisace venkova a zmíněna byla dále i otázka poměru
všeužitečných elektráren k elektrárnám nevšeužitečným.
Mimo to byla věnována pozornost i státnímu geologickému
ústavu a byly předneseny cenné podněty v příčině evidence ne-
rostného bohatství a její organisace.
Všem podnětům a připomínkám v debatě zmíněným bude
ministerstvem veřejných prací věnována bedlivá pozornost.
Ministr veřejných prací slíbil, že v nejdůležitějších konkrét-
ních otázkách odpoví písemně.
Skupina II. § 9. Státní báňské a hutnické závody.
Rozpočet po stránce
všeobecné.
Rozpočet podniku "Státní báňské a hutnické závody" na rok
1937 podle vládního návrhu vykazuje hrubé příjmy v částce
655, 245. 600 Kč a hrubé výdaje v částce 596, 445. 600 Kč, činí
tudíž preliminovaný provozní zisk 58, 800. 000 Kč, jenž jest
o 1, 375. 100 Kč vyšší než preliminovaný provozní zisk na rok 1936.
Celý tento provozní zisk má býti odveden státní pokladně.
Investiční rozpočet činí 37, 100. 000 Kč, tedy o 11, 900. 000 Kč více
než v roce 1936, a má býti hrazen z vlastních prostředků pod-
niku. Vedle pravých investic jsou v rozpočtu i tak zv. obnovy ve
41
výši 15, 000. 000 Kč, které dlužno rovněž hraditi z vlastních pro-
středků podniku.
Referát zpravodajův.
Zpravodaj pojednal ve svém referáte také o státních báň-
ských a hutnických závodech, při čemž zdůraznil zejména, že
situace podniku se vůčihledě lepší.
Program činností.
Ministr veřejných prací ve svém exposé věnoval pozor-
nost i státním báňským a hutnickým závodům, při čemž po-
ukázal zejména na zlepšení zaměstnanosti a odbytových poměrů
a podrobně se dotkl některých zvláštních otázek, týkajících se
jednotlivých závodů.
Debata.
V debatě byla předmětem zájmu hlavně sociálně-zdravotní
opatření v závodě jáchymovském, dále provoz státních železáren
v Podbrezové a stavba státní rafinerie nafty v Dubové.
Ministr slíbil odpověděti písemné i na tyto podněty.
42
Kapitola 14. Ministerstvo pošt a telegrafů
a ze skupiny II. § 4a. československá pošta a § 4b. Poštovní spořitelna.
Rozčlenění rozpočtu.
Rozpočtové návrhy ministerstva pošt a telegrafů obsahují
jako obvykle ve třech sešitech jednak návrh rozpočtu minister-
stva pošt a telegrafů, jednak návrhy rozpočtů státních podniků
"československá pošta" a "Poštovní spořitelna".
Rozpočet ministerstva pošt a telegrafů počítá na rok 1937
s úhrnnou potřebou 12, 873. 100 Kč, která je proti potřebě, schvá-
lené rozpočtem na rok 1936, vyšší o 1, 112. 400 Kč.
Celkové hrubé provozovací příjmy podniku československá
pošta jsou rozpočteny částkou 1. 265, 882. 000 Kč, celkové hrubé
provozovací výdaje pak částkou 1. 217, 795. 200 Kč. Počítá se tudíž
na rok 1937 se ziskem 48, 086. 800 Kč, který jest proti zisku, pre-
liminovanému v rozpočtu na rok 1936, vyšší o 15, 670. 000 Kč.
Rozpočet Poštovní spořitelny vykazuje preliminovaný zisk
16, 011. 000 Kč, který jest o 524. 000 Kč menší než zisk rozpočtený
na rok 1936.
Zpráva speciálního
zpravodaje.
Speciální zpravodaj zabýval se rozborem dílčích rozpočto-
vých návrhů a přehledně uvedl jednak položky, u nichž jest odů-
vodněna zvýšená potřeba, jednak položky, u nichž bylo dosaženo
snížení potřeb proti předešlému rozpočtu. Zmínil se pak zejména
podrobně o potřebě dalšího rozšiřování telefonní sítě, při čemž
se vyslovil s uznáním o dosavadní úspěšné činnosti poštovní
správy v tomto oboru, přimlouval se za rozšíření telefonní me-
ziměstské ústředny v Praze, za posunutí doby slabého provozu
v tuzemském meziměstském telefonním styku s 19. hodiny na
17. 30 h a za vydání nových telefonních provozních předpisů. Zmí-
nil se také o svízelné situaci neplně zaměstnaných poštovních
pomocníků a poslů i úředníků nejnižších platových stupnic a žá-
dal o zjednání nápravy. Ke konci svého referátu zdůraznil, že
poštovní zaměstnanci vykonávají službu s plným porozuměním
pro potřeby podniku, vyslovil plné uznání jak poštovní správě,
tak i zaměstnancům a doporučil schváliti rozpočtové návrhy mi-
nisterstva pošt a telegrafů.
Výklad ministra pošt
a telegrafů.
Ministr pošt a telegrafů ve svém výkladu promluvil po-
drobně o celkové situaci československé pošty a Poštovní spoři-
telny a o opatřeních poštovní správy, směřujících k oživení pro-
vozu a k dalšímu zlepšení finanční situace poštovního podniku.
V prvé řadě se zmínil o provozních a finančních výsledcích pošty,
telegrafu a telefonu za první tři čtvrtletí roku 1936, v nichž se
projevuje oproti předchozím rokům určitá stabilisace a v mno-
hém směru i vzestup, což opravňuje k lepším nadějím do bu-
doucna.
Pokud jde o organisační opatření poštovní správy, konsta-
toval ministr, že plán budování statistické služby poštovního pod-
niku v roce 1936 bude plně uskutečněn. O statistická data poš-
tovní se živě zajímají poštovní zaměstnanci i širší veřejnost.
Z tarifní politiky poštovní správy stojí za zmínku úlevy a libe-
rálnější postup při přijímání poštovních zásilek, zpopularisování
nových druhů poštovních zásilek s levnějšími sazbami a zásilek
usnadňujících akvisiční činnost.
Dosavadní tarifní systém bude podroben revisi, aby byl
v souladu s novou organisací poštovní služby, jež bude provedena
43
na podkladě vládního nařízení ze dne 19. června 1936, č. 175 Sb.
z. a n., p používání pošty. Nový poštovní řád, vydaný podle to-
hoto vládního nařízení, nabude účinnosti 1. března 1937, kte-
rýžto den byde historickým datem našeho poštovnictví. Od toho
dne bude v celém státě poštovnictví jednotné, jsouc budováno
na moderních zásadách, které zaručují občanstvu všestranné
služby a poště slibný vývoj. Příště bude poštovní správa sama
upravovati poštovní službu a to v rámci stanoveném vládním
nařízením o používání pošty, úpravy poštovní služby bude pak
možno prováděti bez průtahu, jak je to nyní často žádoucí a ne-
zbytné. Je samozřejmé, že při tom budou respektovány také
zájmy obecenstva. Poštovní správa provedla již pronikavou re-
visi všech poplatků a snaží se o to, aby v nových poštovních po-
platcích se uplatnily stěžejní zásady moderního nazírání na po-
vahu a úkoly poštovnictví. Proto zjednoduší dosavadní poplat-
kový systém a v rámci svých finančních možností také zlevní po-
platky, které mají národohospodářský význam.
V telegrafní službě byla u nás nově zavedena fototelegrafie
čili přenášení obrazů na dálku cestou telegrafickou, a to prozatím
ve styku s Francií, Německem, Velkou Britanií, Belgií a Ra-
kouskem.
V oboru rozhlasu bylo zahájeno v září letošního roku zku-
šební vysílání z nové 30 kilowattové krátkovlnné vysílací stanice
v Poděbradech, což se setkalo s živým ohlasem v celém světě.
Stanice jest slyšitelná ve všech dílech světa a plní bezvadně svůj
propagační úkol posilujíc při tom vzdálené krajany v jejich od-
danosti k rodné zemi. Hlavní pražská rozhlasová vysílací sta-
nice byla zmodernisována, aby byla dobře slyšitelná i v našem
pohraničí. U Mělníka bude zřízena nová 100 kilowattová vysílací
stanice, která bude z valné části vysílati programy v řeči ně-
mecké. Také pro zemi Moravskoslezskou a Podkarpatoruskou se
připravuje po jedné 100 kilowattové vysílací stanici. Konají se
přípravné práce k zavedení televise. K osnově zákona na ochranu
rozhlasu před rušením elektrickými zařízeními došlo mnoho zá-
važných připomínek, podle nichž byla osnova přepracována a
bude dána znovu do meziministerského připomínkového řízení.
V oboru telefonu provádí poštovní správa propagační akce
k získání nových účastníků a pečuje o soustavnou telefoni-
saci venkova. Nových telefonních služeben bylo zřízeno v roce
1935 celkem 126, za prvních devět měsíců roku 1936 však již
138. V celé řadě měst provedla poštovní správa rekonstrukce
místních telefonních sítí a automatisaci telefonního provozu.
Z pozemních staveb byla v roce 1936 dokončena novostavba
budovy pro poštovní úřad v Příbore a druhá etapa stavby budovy
pro hlavní poštovní úřad v Pardubicích, stavba poštovního tu-
nelu na nádraží v Hradci Králové, novostavba budovy pro roz-
hlasovou vysílací stanici T. G. Masaryka v Banské Bystrici a
provisorní budova pro radiotelegrafní přijímací stanici v Dra-
helčicích; dokončují se pak přístavby budov poštovního úřadu
v Mukačevě a nádražního poštovního úřadu v Košicích i novo-
stavba budovy pro zesilovací stanici dálkového telefonního ka-
belu ve Starém Městě u Uherského Hradiště, v níž bude umístěn
také poštovní úřad. Bylo také provedeno několik rozsáhlých
úprav ve vlastních budovách poštovní správy. Pokračuje se ve
stavbě nových budov pro poštovní úřady v Kralupech n. Vit.,
v Mělníce a Šumperku. Bylo také započato se stavbou několika
budov pro poštovní účely a s některými rozsáhlejšími adaptacemi
stávajících budov.
44
Poštovní správa hodlá v roce 1937 provésti přípravné práce
pro renkonstrukci, resp. novostavbu budovy hlavního poštovního
úřadu v Praze a přestavbu, resp. novostavbu poštovního úřadu na
Wilsonově nádraží a započíti s novostavbou budovy poštovního
úřadu v Praze-Střešovících.
V oboru sociální péče chystá poštovní správa novou úpravu
zaopatření zaměstnanců dělnických kategorií, kteří jsou nyní
členy fondu pro invalidní a starobní pojištění poštovních za-
městnanců.
Hospodářské výsledky poštovní spořitelny vykazují zlepšení
ve službě šekové, spořitelní i bankovní. Pokud jde o výplatu sta-
rokorunových pohledávek u bývalé uherské poštovní spořitelny
v Budapešti, převzala poštovní spořitelna na jaře letošního roku
nom. 64, 470. 000 Kč 4% uherské korunové renty, jež tvoří hlavní
část československé úhrady, odvedla tuto rentu do úřední
úschovy a požádala zároveň o její záměnu za náhradní česko-
slovenské dluhopisy. V důsledku provádění záměny všech dosa-
vadních státních půjček za unifikační půjčku bylo však nutno
vyřízení této žádosti odložiti. Jakmile obdrží poštovní spořitelna
příslušné československé náhradní dluhopisy, obstará realisaci
úhrady a po stanovení výplatní kvóty přikročí ihned k proplácení
pohledávek.
Dotazy a připomínky
řečníků.
Po výkladu ministra pošt a telegrafů následovala debata,
v níž jednotliví řečníci dotkli se poštovního resortu zejména
v těchto věcech: personální politika poštovní správy, poštovní in-
vestice na Slovensku, německé vysílání rozhlasu, telefonisace
venkova, snížení telefonních poplatků a zmírnění podmínek pro
zřizování telefonních stanic, rozšíření služebních hodin v tele-
fonu, zrušování doručování pošty do samot, hospodaření s roz-
hlasovými poplatky, vybírání investičních příspěvků od telefon-
ních účastníků, reorganisace Poštovní spořitelny a j.
Závěrečná řeč ministra
pošt a telegrafů.
V závěrečné řeči odpověděl ministr pošt a telegrafů na ně-
které náměty a dotazy řečníků, na jiné slíbil odpověď písemnou.
Uvedl na pravou míru nesprávné informace řečníků i českého
a německého tisku o překládání poštovních zaměstnanců ně-
mecké národnosti. Na stížnost, že poštovní správa málo investuje
na Slovensku, uvedl, že investiční činnost poštovní správy pro
stavební účely v zemi Slovenské a Podkarpatoruské si vyžádala
od převratu do konce roku 1935 úctyhodné částky 66, 075. 800 Kč.
Na nájemném z t. zv. erárních nájmů poštovních úřadů bylo za
rok 1935 zaplaceno 1, 566. 602 Kč. Snahou poštovní správy jest
pečovati zvýšenou měrou o telefonisaci venkova a o další sní-
žení telefonních poplatků. Doručování pošty do samot se nezru-
šuje, naopak jsou mnohé samoty zařaďovány do pravidelných
pochůzek přespolních listonošů. Stížnostem na nedostatečnost
německého rozhlasového vysílání bude moci býti vyhověno po
dohotovení nové vysílací stanice u Mělníka. Ministr vyvrátil do-
mněnku, že poštovní správa hradí z výnosu rozhlasu všechny své
provozní a investiční výdaje vynakládané na rozhlas a že kromě
toho sanuje z výnosu rozhlasu i ostatní svoje obory provozní.
Upozornil, že hlavním zdrojem veškerých podnikových příjmů
jsou příjmy z provozu poštovního, které representují přes 60%
veškerých provozovacích příjmů. Také jedině poštovní provoz
vždy byl a jest ve svém celku nepochybně aktivním odvětvím a
přispívá ze svého výnosu i k úhradě ostatních provozovacích vý-
dajů v oněch oborech, které nelze považovati za aktivní s hle-
45
diska komerčního, ať již jde o telegraf nebo o telefon. Rozhlas
jest podle závěrečných účtů za rok 1935 aktivní částkou 19'39
mil. Kč. Přihlédneme - li však k tomu, že v jednotném rozhlasovém
poplatku jest s hlediska telegrafního regálu zahrnut i 30%ní
kvótou uznávací poplatek a ekvivalent za ušlé telegrafní a
telefonní poplatky, měl by činiti zisk z rozhlasu 26 64 mil. Kč,
čili výnos z rozhlasu, posuzován s tohoto hlediska, jest pasivní
částkou 7'25 mil. Kč. Pokladničně pak činily za léta 1924 až 1935
výdaje na správní a věcnou režii pro rozhlas (včetně podílu Ra-
diojournalu) 349, 415. 031'70 Kč, investiční výdaje na rozhlasová
zařízení 105, 818. 158 Kč, hodnota zásob sloužících k účelům roz-
hlasu podle stavu 31. XII. 1935 činí 906. 923'20 Kč; výdaje pošty
pro rozhlas činily tudíž za léta 1924 až 1935 úhrnem 456, 140. 113
Kč. Ježto z rozhlasových poplatků obdržela pošta za léta 1924
až 1935 celkem 445, 168. 146'25 Kč, převyšují výdaje příjmy
o 10, 971. 966'75 Kč. Z tohoto porovnání jest zřejmo, že příjmy,
které pošta obdržela na rozhlasových poplatcích do konce roku
1935, nestačily k úhradě provozovacích a investičních výdajů,
takže k vybudování rozhlasu po stránce technické musilo býti
použito vlastních prostředků československé posty v částce
skoro 11 mil. Kč.
Ke stížnosti, že existuje poštovní censura, prohlásil ministr,
že taková censura neexistuje, naopak, že poštovní správa přísně
stíhá každé porušení listovního tajemství, žádá, aby konkrétní
případy porušení listovního tajemství mu byly oznámeny, aby je
mohl vyšetřiti. Otázka resystemisace není záležitostí jen poštov-
ního resortu, nýbrž je ovlivňována resorty jinými a poštovní
správa musí čekati na vyšší schváleni. Pokud jde o personální
politiku ve vlastní pravomoci ministerstva pošt a telegrafů,
snaží se poštovní správa, aby počet neplně zaměstnaných poš-
tovních pomocníků a poslů byl co možná nejmenší.
46
Kapitola 15. Ministerstvo železnic
a ze skupiny II. § 5 "československé státní dráhy".
Rozpočet ministerstva
železnic.
Návrh rozpočtu ministerstva železnic na rok 1937 tvoří kapi-
tolu 15. rozpočtu vlastní státní správy, t. j. skupiny I. Struk-
tura tohoto rozpočtu zůstává nezměněna.
Srovnáni s rozpočtem
na rok 1936.
Celková potřeba rozpočtu ministerstva železnic na rok 1937
jest preliminována částkou 22, 627. 900 Kč a jest tudíž proti roz-
počtu na rok 1936 vyšší celkem o 1, 443. 900 Kč. Zvýšení potřeby vy-
plývá jednak z větších osobních výdajů a je odůvodněno náklady
na normativní postupy, platy a na jmenování a také na zvýšení
stavu personálu, kterého si vyžádal větší rozsah agendy mini-
sterstva železnic, zvláště příprava a provádění rozšířeného inve-
stičního programu, a z vyšší potřeby na věcné výdaje
o 312. 600 Kč. Vyšší potřeba věcná je odůvodněna prohloubením
agendy, spojené se zjišťováním vlastních nákladů, větší potřebou
na udržování budov a na úhradu nepředvídaných výdajů.
Rozpočet podniku,
"Československé státní
dráhy".
Rozpočet podniku "československé státní dráhy" jest za-
řaděn jako § 5, odd. III. do skupiny II. - Správa státních pod-
niků. Také úprava tohoto rozpočtu na rok 1937 je nezměněna.
V odd. A. byla však utvořena nová položka 10. s podpoložkou
a) a b), aby mohlo býti samostatně vykázáno úrokové zatížení,
které vyplývá pro podnik "československé státní dráhy" ze ze-
státnění drah Mutěnice--Kyjov a Liberec-Jablonec-Tanvald.
Také soustava rozpočtu investičního a rozpočtu pomocných zá-
vodů pro provoz a vedlejších závodů zůstala nezměněna a stejně
i rozpočet obnovy.
V odd. A. "Zúrokování a umořování dluhů, zatěžujících
československé státní dráhy" byl vedle svrchu již naznačené
změny zařaděn do podílu pomocných závodů pro provoz a vedlej-
ších závodů, tvořícího zvláštní refundační položku, i podíl ústřední
stavební správy na zúrokování dluhů. Dále byla do tohoto
oddílu zařaděna jako nová položka refundační bilanční úhrada
části disažia investiční zápůjčky ve výši, odpovídající potřebě,
vykázané v pól. 12. tohoto oddílu.
Srovnáni s rozpočtem
na rok 1936.
|
Rozpočet podniku "československé státní |
4. 063, 995. 500 Kč |
|
a celkové příjmy částkou ....... |
3. 479, 411. 100 Kč |
|
počítá tedy se ztrátou ve výši ...... |
584, 584. 400 Kč. |
|
Jsou tedy výdaje, preliminované na rok |
62, 463. 000 Kč, |
|
celkové příjmy pak vyšší o ...... |
174, 350. 800 Kč, |
|
takže ztráta očekávaná v roce 1937 jest |
111, 887. 800 Kč. |
Úhrada rozpočtové
ztráty.
|
Očekávaná ztráta za rok 1937 ve výši |
584, 584. 400 Kč |
|
účtu, nespotřebovaných na obnovu) ve výši |
194, 584. 400 Kč, |
|
jednak příspěvkem ze státní pokladny ve výši |
390, 000. 000 Kč. |