14
683/XII.
Interpelácia
poslanca Štefana Suroviaka
predsedovi vlády ČSR
pre nespravedlivé prekladanie rušňovodi-
čov z Čiech k riaditeľstvu štátnych
železníc v Košiciach.
Slovenské riaditeľstvá štátnych železníc v
Bratislave a Košiciach majú v zázname na tisíc
žiadosti kvalifikovaných uchádzačov-Slovákov na
miesta rušňovodičov pri oboch riaditeľstvách.
V poslednom čase pre stúpajúcu dopravu
v obvode košického riaditelstva štátnych železníc
ukázal sa nedostatok rušňovodičov a v zázname
vedení uchádzači u slovenských riaditelstev prá-
vom mohli očakávať, že na voľné miesta budú
prijatí. Avšak ministerstvo železníc jednoducho
preložilo ku košickému riaditeľstvu štátnych že-
lezníc 10 rušňovodičov z Plzne a 15 rušňovodičov
z Prahy. Teda 25 rušňovodičov z historických
zemí preložili ku košickému riaditeľstvu štátnych
železníc vtedy, keď na tieto miesta je na 1000
uchádzačov-Slovákov, vedených v zázname u tu-
najších riaditelstev.
Podľa restringčného zákona z roku 1924 bolo
zakázané prijímanie zamestnancov na stále miesta
s tým, že výnimky v tom môže povolovat od prí-
padu k prípadu vláda. Ako sa mohlo štát, že
pražské a plzeňské riaditeľstvo malo 25 preby-
točných rušňovodičov, ktorých mohlo poslať na
volné miesta ku košickému riaditeľstvu? Riadi-
telstva štátnych železníc v historických krajinách
vytvorujú si reservoir, z ktorého potom prekla-
dajú prebytočný personál na uprázdnené miesta
pri slovenských riaditeľstvách štátnych železníc
a tak na Slovensku sa nemôžu prijímať noví
uchádzači.
Najnovšie zas ministerstvo železníc mieni
preložiť slovenský rušňovodičský dorast na zá-
cvik k riaditeľstvám v Prahe a Plzni, čo má tiež
určité politické pozadie.
Pýtam sa y záujme uspokojenia celej sloven-
skej verejnosti a kruhov železničiarskych pána
predsedu vlády:
1. Či vie o tomto krajne nespravodlivom po-
čínaní si ministerstva železníc oproti Slovákom?
2. Či chce v záujme uspokojenia všetkých
Slovákov nariadiť, aby sa podobné krivdy na Slo-
vákoch raz pre vždy zamedzily?
V Prahe, dňa 27. novembra 1936.
Suroviak,
Čavojský, Danihel, Drobný. Florek, Haščik, Lon-
ga, Sivák, Rázus, Slušný, Onderčo. Kendra. Sidor,
Hlinka, Šalát. Dembovský, dr. Woll, Turček,
dr. Pružinský, dr. Sokol, dr. Tiso.
683/XIII.
Interpelácia
poslanca Štefana Suroviaka
predsedovi vlády ČSR
pre zamýšľané zrušenie likvidatúry pen-
zijných a zaopatrovacích pôžitkov pre
železničiarskych penzistov bývalej ko-
šicko-bohuminskej železnice v Košiciach
a likvidatúry pre MÁV penzistov
v Bratislave.
Na ministerstvo štátnych železníc sa chystá
výnos, ktorým má byť od 1. mája 1937 zrušená
likvidatúra penzijných a zaopatrovacích pôžitkov
pre železničiarskych pensistov bývalej košicko-
bohumínskej železnice v Košiciach a takisto má
byť od toho dňa zrušená i likvidatúra penzijných
a zaopatrovacích pôžitkov pre železničiarskych
penzistov bývalých MAV železníc v Bratislave
s tým, že od toho dňa títo penzisti všetci budú
pridelení ku likvidatúre pri riaditeľstve štátnych
železníc v Prahe.
Toto zamýšľané opatrenie, ak by malo byť
prevedené, bolo by nová velká krivda, spáchaná
na Slovensku a Slovákoch, čo dovoľujem si odô-
vodniť takto: Likvidatúra penzijných a zaopatro-
vacích pôžitkov v Prahe je už teraz až príliš prá-
cou zaťažená, takže likvidovanie penzií, prizná-
vanie a povolovanie režijných výhod, školských
voľných lístkov, prolongácia preukážok atď., už
teraz trvá u nej 2 až 3 mesiace. Chudobní pen-
zisti mnohokrát za dlhé mesiace nemôžu dostať
vybavenie svojich podaní. Po dlhom čakaní, ktoré
je skoro vždy spojené s hmotnou ujmou pre pen-
zistu-žiadateľa, konečne sa žiadateľ musí sám vy-
praviť osobne na likvidatúru do Prahy, lebo na
písomné urgencie sa nedožije ani odpovede. Ako
sme zistili, likvidovanie penzii a povolovanie re-
žijných výhod u likvidatúry pri riaditeľstve štát-
nych železníc v Prahe mešká pre nedostatok
personálu. Keby sa od 1. mája 1937 pridelilo k nej
ďalších 15 až 18 tisíc železničiarskych penzistov
zo Slovenska, značilo by to toľko, že na vyba-
venie svojich záležitostí títo by museli ešte dlhšie
čakať a včas potreby do Prahy cestovať až
z diaľneho východu Slovenska a Podkarpatskej
Rusi. Je nepopierateľné, že takéto cestovanie je
spojené s veľkými výdavkami a telesnou únavou
pre starých, často chorých penzistov.
Ďalej i v personálnych otázkach by bolo Slo-
vensko poškodené, lebo zrušením oboch likvida-
túr by ztratilo miesto asi 15-20 úradníkov, keďže
z dosavádnei praxe vidíme, že úradníctvo v roz-
šírenej pražskej likvidatúre by bolo samozrejme
české..
Slováci a Slovensko proti tejto novej ťažkej
krivde čo najdôraznejšie protestujú a vidia v nej
15
práve opak toho, čo pán predseda vlády po ztro-
skotaní vyjednávania s Hlinkovou slovenskou ľu-
dovou stranou o vstup do vládnej koalície vyhlá-
sil, že Slovensko potrebuje decentralizáciu. Z úst
vládnych činitelov v poslednom čase odznievajú
samé takéto reči, Slovensku a Slovákom sa dá-
vajú len sľuby a pritom sa ďalej na Slovensku a
Slovákoch páchajú do neba volajúce krivdy. Tu
spomínané prípadné zrušenie likvidatúr železni-
čiarskych penzií má byť častou tej sľúbenej de-
centralizácie? Takto si ju predstavuje pán pred-
seda vlády? Veď toto by bola nová centralizácia
na úkor Slovenska a Slovákov.
Slováci a celé Slovensko si žiada naopak
sriadenie jednej likvidatúry pre celé Slovensko
a Podkarpatskú Rus na Slovensku, ktorá by likvi-
dovala penzijné a zaopatrovacie pôžitky pre
všetkých železničiarskych penzistov na Slovensku
a Podkarpatskej Rusi bývajúcich.
Keďže chýry o tomto zamýšľanom výnose
ministerstva železníc pobúrily celú slovenskú a
najmä železničiarsku verejnosť, pýtam sa pána
predsedu vlády:
1. Či vie o tomto chystanom opatrení mini-
sterstva železníc?
2. Či je ochotný urobiť proti nemu opatrenia?
3. Či je ochotný nariadiť, aby ministerstvo
železníc sriadilo na Slovensku jednu likvidatúru
penzijných a zaopatrovacích pôžitkov pre všet-
kých penzistov ČSD a K. B., bývajúcich na Slo-
vensku a Podkarpatskej Rusi? a konečne
4. či je ochotný učiniť opatrenia proti tomu,
aby sa v budúcnosti na Slovákoch takéto krivdy
nepáchaly?
V Prahe, dňa 27. novembra 1936.
Suroviak,
Čavolský, Danihel, Drobný, Florek, Hlinka, Ken-
dra, Longa, Onderčo, dr. Pružinský, Sivák, Slušný,
dr. Tiso, dr. Sokol, Turček, d.r Wolf, Dembovský,
Sidor, Šalát, Haščík, Rázus.
683/XIV.
Interpelácia
poslanca Štefana Suroviaka
vláde ČSR
pre pridelenie novovystavanej železnice
Puchov nad Váhom-Horní Lideč do
obvodu riaditeľstva štátnych
železníc v Olomouci.
Vestník ministerstva železníc číslo 43 zo dňa
17. októbra 1936 priniesol výnos ministerstva že-
lezníc zo dňa 12. októbra 1936, č. j. 45114, ktorým
sa novovystavaná a ešte koncom tohto roku pre-
mávke odovzdať sa majúca železnica Puchov nad
Váhom-Horní Lideč, prideľuje do obvodu riadi-
teľstva štátnych železníc v Olomouci, hoci celá
Slovenska verejnosť a slovenské hospodárske in-
štitúcie boly a sú proti tomu, lebo sú presved-
čené o tom, že touto novou krivdou nielen sa
ubíja hospodársky život Slovenska, ale sa veľmi
škodí aj konsolidácii vnútropolitických pomerov
v našom štáte.
V januári tohto roku rozposlalo ministerstvo
železníc na hospodárske inštitúcie na Slovensku
dotazník, v ktorom ich žiadalo o vyslovenie ná-
zoru o tom, ako by malý byť rozdelené riaditeľ-
stvá štátnych železníc v Brne, Olomouci, Bratisla-
ve a Košiciach. Súčasne v tom obežníku minister-
stvo vyslovilo tú mienku, že by bolo účeľné pri-
deliť novovystavanú železnicu Puchov nad Vá-
hom-Hôrni Lideč do obvodu riaditeľstva štát-
nych železníc v Olomouci a že by sa malý nie-
ktoré kratšie traťové úseky, ktoré doposiaľ pa-
tria do obvodu riaditelstiev štátnych železníc
v Bratislave a v Košiciach, prideliť do obvodov
riaditeľstiev štátnych železníc na Morave.
S vecou za zaoberal i Slovenský dopravný
výbor, sdružujúci dopravných referentov Obchod-
ných a priemyseľných komôr v Bán. Bystrici,
v Bratislave a v Košiciach, Zemedelskej rady pre
Slovensko v Bratislave, Ústredného sdruženia
slovenského priemyslu v Bratislave, Zemského
sväzu miešaných živnostenských spoločenstiev
v Turč. Sv. Martine a Zemský sväz obchodných
gremií v Bratislave. Teda možno povedať, že
skoro celé hospodárske Slovensko sa vyslovilo
jednohlasne proti úmyslu ministerstva železníc
s tým, že dôvody, ktoré uvádza ministerstvo že-
lezníc, vôbec neobstoja, keďže ani bratislavské
ani košické riaditeľstvo štátnych železníc, čo do
dľžky železníc i čo do intenzity premávky a počtu
zamestnancov, nemajú vo svojej správe takú ki-
lometrovú dľžku železnice, ktorej správu by pri
dnešných technických zariadeniach nemohly zdo-
lať. Slovensko tvorí samostatnú hospodársku časť
nášho štátu, ktorej vývoj sa cez dlhé storočia
dial inak ako v historických krajinách a preto
hospodárska štruktúra našej Krajiny je odlišná
od hospodárskeho vývoja a štruktúry v krajinách
historických zemí.
Tým, že sa nová železnica Puchov nad Vá-
hom-Horní Lideč pridelila k olomouckému riadi-
teľstvu nedociehlo sa nič z toho, čím ministerstvo
železníc odôvodňuje svoj Slovensku nadmieru
škodiaci výnos. Ba naopak, riaditeľstvo štátnych
železníc v Olomouci má takto spravovať admini-
stratívne a vôbec po všetkých stránkach železni-
cu, ktorej dvojtretinová kilometrová dĺžka je
okrem hraníc zeme moravskej a je v krajine ja-
zykové, hospodársky a kultúrne inej. Každý Slo-
vák a s našim štátom dobre smýšľajúci Čech,
musí byť presvedčený, že týmto ministerstvo
železníc vo svojej dávnej snahe okýptovať Slo-
vensko, chce docieliť len to, aby malo väčšiu ki-
lometrovú dĺžku tratí olomoucké riaditeľstvo
štátnych železníc, čo by hospodársky značilo len
16
úspech moravskej krajiny, ale súčasne je to do
neha volajúca krivda, spáchaná na celom hospo-
dárskom Slovensku, na Slovákoch, ba aj na štáte
vtedy, keď to najmenej potrebuje náš štát pre
dosť nepríjemnú zahraničnú situáciu, proti ktorej
najlepšá zbraň by bola spokojenosť Slovákov
v tomto štáte, aby nepriatelia nemohli poukazo-
vať na nedorozumenie medzi Slovákmi a Čechmi.
Týmto výčinom ministerstvo železníc zasadilo
veľkú a ťažkú ranu sbližovacím snahám medzi
Čechmi a Slovákmi, lebo Slováci v tomto vidia
zlomyseľnosť a vykorisťovanie Slovenska. A veru
je to tak. Ak novú železnicu bude spravovať ria-
diteľstvo štátnych železníc v Olomouci, je samo-
zrejmé, že sa na nej bude úradovať po česky,
že sa na novej železnici nedostanú k práci zamest-
nanci Slováci a ak aj kde - tu jeden, títo bu-
dú odsúdení na to, že budú prijímať všetky slu-
žobné rozkazy po česky a pri kvalifikovaní by
boli Slováci vždy zastrkovaní do pozadia len
preto, že neovládajú českú reč. O tom ani neho-
voríme, že na tejto železnici budú Slováci-želez-
ničiari bielymi vranami, lebo Slováci už poznajú
dobre dosavádnu prax českého centralizmu na
Slovensku. Nie div, keď mnohí Slováci dnes už
o krivdách hospodárskych, páchaných na Sloven-
sku českým centralizmom, hovoria ako o syste-
matickom drancovaní našej Krajiny a nášho ľudu.
Pridelenie novej železnice Puchov nad Vá-
hom-Horní Lideč je i hrubé porušení zákona
o organizácii politickej správy z roku 1927, lebo
porušuje slovenské krajinské hranice v nepro-
spech Slovenska a porušuje administratívny celok
slovenských riaditeľstiev štátnych železníc v pro-
spech mimoslovenského riaditeľstva v Olomouci
pod zámienkou usnadnenie k docieleniu racionál-
nejšieho prevozu železničného«.
Keď ministerstvo železníc namieta, že brati-
slavské riaditeľstvo železníc má pridelenú naj-
väčšiu kilometrovú dĺžku železnice a že naproti
tomu riaditeľstvo brnenské a olomoucké má že-
leznice menej, niekoľko kilometrov nech sa pri-
delí od bratislavského riaditeľstva ku košickému,
alebo nech sa sriadi na Slovensku tretie riaditeľ-
stvo železníc, ktorého sa Slovensko oprávnene
domáhalo už v 1923. a 1929. roku, lebo celé ho-
spodárske Slovensko a celý slovenský národ bez
ohľadu na politické presvedčenie sa spravodlivo
domáha toho, aby železnice, ktoré sú na Sloven-
sku, spravovaly slovenské riaditeľstvá štátnych
železníc.
Keďže hospodárske Slovensko okýptovacie
snahy ministerstva železníc neprestávajú, ba na-
opak týmto novým výčinom mieni ministerstvo že-
lezníc znovu poškodiť Slovensko a už i tak u-
biedený slovenský národ, pýtam sa vlády:
1. Či je ochotná učiniť opatrenie, aby presta-
ly už raz hospodárske záujmy Slovenska poškod-
zujúce a všetkých Slovákov poburujúce výčiny?
2. Či je ochotná nariadiť, aby pri pridelenie
novovystavanej železnice Puchov nad Váhom-
Horní Lideč rešpektovaná bola mienka celého ho-
spodárskeho Slovenska a kompetentných činiteľov
zo Slovenska, aby nová železnica bola pridelená
do obvodu riaditeľstva Štátnych železníc v Bra-
tislave?
3. Či je ochotná učiniť opatrenie, aby časť
železnice Nové Mesto nad Váh. -Veselí nad Mor.
až po Vrbovce bola pridelená do obvodu riaditeľ-
stva štátnych železníc v Bratislave, čo bolo svoj-
ho času prisľúbené p. býv. ministrom železníc
Najmanom?
V Prahe, dňa 27. novembra 1936.
Suroviak,
Čavoiský, Danihel, Drobný, Florek, Haščík, dr.
Pružinský, dr. Sokol, dr. Tiso, Sivák, Slušný, Tur-
ček, Rázus, Onderčo, dr. Wolf, Longa, Kendra,
Hlinka, Dembovský, Sidor, Šalát.
683/XV.
Interpelace
poslanců L. Pika, B. Laušmana,
M. Jurnečkové-Vorlové a F. Nového
vládě republiky Československé
stran zákona o prohlídkách jatečního do-
bytka a masa v ČSR.
V našem státě nemáme dosud zákona o pro-
hlídce jatečního dobytka a masa, který Již platí
ve všech okolních státech a v Německu dokonce
od roku 1900, a také za starého Rakouska byl
slíben v prováděcím ustanovení k § 13 zákona
o tlumení nakažlivých nemoci zvířecích z roku
1909 č. 177 ř. z.
Zákona je nezbytně třeba, protože se musí
prohlídka jatečního dobytka a masa denně konati
v zájmu zdraví občanstva:
1. aby nevznikly otravy masem (paratyf, en-
teritis, Gärtner, haemorhagické septikaemie a j. ),
2. aby se nepřenášely nemoci na lidi požívá-
ním masa a vnitřností z nemocných zvířat, nebo
stykem a zacházením s takovým masem a dobyt-
kem, nebo lidmi stíženými nakažlivými nemoce-
mi (trichiny, tasemnice, sněť slezinná, vozhřivka,
vzteklina, červenka, tuberkulosa, slintavka, kul-
havka, tyfus, difterie a j. ),
3. aby se zamezilo rozšiřování nemoci mezi
zvířaty,
4. aby se zbytečně nekonfiskovalo maso,
vnitřnosti, kůže a j., které by se ještě při řád-
né prohlídce (bakteriologické) dalo zhodnotiti ja-
ko potravina nebo k průmyslovému zpracování
(maso a kůže) při podezření na sněť slezinnou
a vozhřivku. Na př. při prohlídce masa se zjistí
podezření těchto nemocí a protože není opravně-
17
ni ani zařízení k bakteriologické prohlídce, maso
i s kůží se zabavuje, třeba že se zjistí v Ivano-
vicích na Hané, kam se musí posílati vzorky
k rozboru, po několika dnech, že nález byl ne-
gativní.
Nedostatkem zákona trpí výkon prohlídky,
která není jednotná jen co se týče výkonných
orgánů a jejich příslušného vzdělání, nýbrž i co
se týče posuzování masa, postupu při prohlídce,
při zneškodňování masa a tuků podmínečně způ-
sobilých, při razítkování masa, psaní certifikátů,
při prohlídce masa z nutných porážek a nemoc-
ných zvířat, určování masa do nucených výseků,
prohlídky bakteriologické a na trichiny a potřeb-
ného k tomu zařízení.
Následky toho jsou:
Prohlídka jatečního dobytka a masa, pokud se
vůbec koná, jest z 95% obcí v rukou neodborní-
ků-laiků (ponocní, pastýři, obecní posluhové a
hajní, kováři a j. ), jichž předběžné vzdělání vů-
bec neodpovídá funkci tak důležité pro zdraví li-
du. Není totiž předepsáno, jaké mají míti vzdě-
lání, jak mají býti zkoušeni, aby dovedli rozpo-
znati zdravé maso a vnitřnosti od chorobně změ-
něných a požívání lidskému nebezpečných. Jsou
špatně placeni, mnohdy jen kouskem masa od
řezníka, takže nemohou svou funkci fádně kona-
ti a často nechávají razítko na maso přímo řez-
níkům, pokud se tam maso vůbec razítkuje.
Státní obvodní lékař, který podle zdravotních
zákonů číslo 332/1920 a 236/1922 jest jediným
výkonným orgánem zdravotní policie, nesmí od-
mítnouti prohlídku jatečního dobytka a masa po-
dle § 28 vlád. nar. číslo 24/1923, není-li to na
újmu jeho služební povinnosti, dostane - li za to
zvláštní odměnu a nelze-li pro ty výkony sta-
noviti síly zvláštní (státem). Odměny měl stano-
viti stát podle § 29 vlád. nař. číslo 24/1923, pro-
tože si státní správa vyhradila vybírati poplatky
za zdravotní výkony ve prospěch státní poklad-
ny v § 20 zákona číslo 236/1922, odměny stano-
veny nebyly a státní obvodní lékaři za plat, kte-
rý dostávají, prohlídku dobytka a masa a kontro-
lu potravin konati nemohou.
Některé obce se ani o prohlídku masa a
jatečního dobytka a potravin nestarají, z úspor-
nosti ohledače nejmenují, tvrdíce, že zákony zdra-
votními čís. 332/1920, 236/1922 a vlád. nař. čís.
24/1923, převzal veškerou zdravotní policii stát a
k jejímu výkonu určil jedině státní obvodní lé-
kaře.
Zvěrolékař, který svým studiem jedině jest
k tomu povolán, v našich zdravotních zákonech
vůbec nebyl jmenován a má býti ohledačem jen
v místech, kde jsou jatky obecni nebo větší jatky
vůbec podle § 13 zákona číslo 177/1909. Odmě-
na za tu práci je odvislá na místních poměrech,
takte není také existenčně zajištěn k rádnému
výkonu prohlídky bez obavy o ztrátu existence.
Maso z nutných porážek se buď nepřehlíží
nebo ohledačem neodborníkem laikem, není o něm
žádné evidence, prohlídka bakteriologická se ne-
koná nebo jen v některých jatkách a zase růz-
ným způsobem a s různým zařízením.
Jateční dobytek a maso posuzuje a prohlíží
jinak nepdbornik-laik, jinak státní odvodní lékař,
jinak zvěrolékař a ještě mezi těmito druhy ohle-
daču není jednoty. Maso uznané jedním zvěrolé-
kařem lidskému požívání způsobilým, je druhým
zvěrolékařem konfiskováno, maso uznané státním
obvodním lékařem lidskému požívání schopným,
konfiskuje zvěrolékař jako lidem škodlivé a ne-
bezpečné.
Maso z nemocných zvířat a nutně odporaže-
ných se určuje k výrobě uzenin, které nikde ne-
jsou deklarovaný, ze z takového masa byly vyro-
beny a jsou prodávány stejně jako prvotřídní.
Mnoho ohledacu dobytka a masa je při výkonu
podjato nebo na výsledku prohlídky dobytka a
masa závisí jejich existence. Postupuje - li přísně,
je bud zbaven funkce a nahrazen jiným nebo se
k prohlídce nutné neporazených a nemocných zví-
řat nevolá, nýbrž jiný, který málo nebo nic ne-
konfiskuje. Nebo u zvěrolékařů se stává, že není
volán k léčení dobytka a tím je přímo ohrožena
jeho existence.
Totéž se děje na jatkách, takže některé mají
pověst o přísné prohlídce, řezníci se jim potom
vyhýbají a nepřivážejí na jatky maso z nemoc-
ných a nutně odporazených zvírat nebo je odpo-
rážejí v jiných místech, tím trpí zase obec, ne-
boť přichází o dávky a je nebezpečí, že se uniká
před konfiskací a prohlídkou podezřelého masa
přímým jeho dovozem do provozoven uzenářů.
Obce tomu v dnešní době těžko čelí, protože
jsou ze všech stran přístupny podloudnému do-
vozu masa, zvláště nevybírá - li se daň potravní.
Tím někdy přichází do uzenin maso, které by se
vůbec nedalo prodati v řeznickém krámu.
Při vyšetřování otravy masem vymlouvají se
pak řezníci a uzenáři, že mají všechno maso
z jatek, kde bylo prohlíženo a tím celou vinu
přenášejí na ohledace masa. Dovoz masa z ne-
mocných a nutně odporažených zvířat koncentru-
je se do větších průmyslových středisek a tam
se o něm domnívají, že bude zkonsumováno rych-
leji než se zkazí a že se ve větším množství ji-
ného masa snáze ztratí.
Vydáním zdravotních zákonů č. 332/1920 a
236/1922 a vlád. nař. č. 24/1923 se neodstranily
nedostatky při prohlídce jatečního dobytka a ma-
sa, naopak ještě vznikly další pochybnosti, o kte-
rých se zmiňuje universitní profesor dr Laštovka
ve slovníku veřejného práva československého,
svazek II., str. 1108, kde se praví: poněvadž
zdravotní policie, příslušející obcím, byla zákonem
číslo 332/1920 a 236/1922 svěřena státním orgá-
nům, lékařem (obvodním a obecním), vzešly po-
chybnosti, zda i ohledání dobytka a masa přešlo
do působnosti státní. Podobně profesor německé
university dr. Hoyer v článku, uveřejněném v
Zeitschnft für Kommunalverwaltung číslo 7 z 5.
dubna 1933 praví: Od té doby. kdy stát převzal
zdravotní službu, vykonávanou dosud obcemi, pa-
tří k nejspornějším otázkám 1. ) kdo má prohlídku
jatečních zvířat a masa konati, 2. ) kdo má pro-
hlížitele dobytka a masa ustanovovati. Také min.
rada Zídek ve slovníku veřejného práva českoslo-
venského, svazek III., str. 308, mluví o vzešlých
18
pochybnostech a zastává názor, že úplné jasno
ve věci zjedná jen nový zákon o organisaci zdra-
votní správy.
Mezi tou dobou byla v ministerstvu zeměděl-
ství vypracována osnova zákona o prohlídce ja-
tečního dobytka a masa, která byla dána jednot-
livým ministerstvům k připomínkovému řízeni již
v roce 1931. Osnova však byla vypracována bez
dohody s ministerstvem veřejného zdravotnictví
a tělesné výchovy a bez ohledu na zdravotní zá-
kony č. 332/1920 a 236/1922 a proto ministerstvo
veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy poda-
lo kompetenční námitku.
K rozřešeni těchto pochyb a k vymezeni kom-
petence vypracovalo ministerstvo unifikací vlastní
osnovu zákona, která také dosud nebyla projed-
návána. Jejím uzákoněním byly by odstraněny
veškeré další spory.
Také sjezd veterinářů ČSR. v červnu 1936
jednal o těchto věcech a usnesl se na resolucích,
které byly sestaveny v memorandum přednesené
panu presidentu republiky dru E. Benešovi za je-
ho návštěvy v Brně delegací II. sjezdu veteri-
nářů ČSR. V memorandu se žádá, aby co nej-
dříve byl vydán zákon o prohlídce dobytka a ma-
sa. Pan president republiky řekl delegaci, že
o realisaci mnoha bodů může býti ihned uváženo
a slíbil, že bude s příslušnými činiteli jednáno.
Radu let je v ČSR., zvláště v odborných kru-
zích, usilováno o jednotnou úpravu výkonu pro-
hlídek jatečních zvířat a masa a výrobků z ma-
sa. Nejednotným a neupraveným výkonem dochá-
zí k nesnázím při zásobování měst, k nesnázím
v obchodu, mnohdy též i ke škodám na lidském
zdraví.
Tato otázka souvisí, jak je známo z různých
tiskových zpráv, mimo nutnou úpravu úhrady též
s přesným vymezením kompetence ministerstev
zemědělství a veřejného zdravotnictví ve věci zří-
zení této služby, obstarávané po většině veteri-
náři.
Jest ve veřejném a celostátním zájmu, aby
tato otázka byla s uspíšením projednána tak, jak
žádá to veřejná péče o zdraví a výživu lidí, a
jak to bylo již několikráte navrhováno v Národ-
ním shromáždění příslušníky naší strany a též
i jiných politických stran.
K účelnému obstarávání agendy, kterou pro-
vádí veterináři na ochranu zdraví lidí, byli vlá-
dou republiky Československé systemisováni již
v r. 1928 v ministerstvu veřejného zdravotnictví
a tělesné výchovy též zvláštní veterinární odbor-
níci. Není tudíž žádných překážek, aby i tato a-
genda, t. j. kontrola zdravotní nezávadnosti po-
travin živočišného původu, zejména tedy masa a
výrobků z masa, byla účelně a jednotně s ostatní
potravinářskou agendou řízena a usměrňována
příslušným a odpovědným ministerstvem, t. j. mi-
nisterstvem zdravotnictví.
Senátor Spera se soudruhy navrhoval již v
r. 1922, aby celá veterinární služba byla přene-
sena z ministerstva zemědělství a organisována
v ministerstvu zdravotnictví, kam svojí povahou
patří, neboť veřejné zdravotnictví je zajištování
ochrany zdraví lidí, zvířat a rostlin ve vzájem-
né souvislosti a v tom pojetí, že ochrana zdraví
zvířat a rostlin musí býti prováděna, jak toho vy-
žaduje ochrana zdraví lidí. Ochrana zdraví lidí
bez současného a bedlivého přihlížení ke zdraví
zvířat a rostlin je hrubě nedokonalá a neúplná.
Podle poznatků i z jiných států posloužilo by ta-
kovéto organisování jistě i správnému celostát-
nímu uplatnění veterinární služby.
Jak je nám známo, připravilo ministerstvo
pro sjednoceni zákonů a organisace správy po-
věřeno vládou ČSR. návrh zákona, kterým má
býti vymezena působnost ministerstva veřejného
zdravotnictví a ministerstva zemědělství aspoň v
nejdůležitějších věcech ochrany zdraví lidí, obsta-
rávaných veterinární službou, a tak mají býti od-
straněny nejasnosti a případně spory kompe-
tenční.
Tento počin a návrh ministerstva pro sjedno-
cení zákonu a organisace správy odpovídá plně
též základním ustanovením zákona o úsporných
opatřeních ve veřejné správě (č. 286/1924) a zá-
kona o organisaci politické správy (č. 125/1927).
Hromadná onemocnění lidí v ČSR. na př.
v Celnici, kde onemocnělo po požití masa 100
osob a 2 osoby zemřely, dále hromadné onemoc-
nění lidí v Aši roku 1934 a poslední opětovné
případy onemocnění lidí na Slovensku po požiti
masa z nemocného zvířete ukazují jasně, že musí
býti tato část veterinární služby organisována v
rámci veřejného zdravotnictví a nasvědčují do-
statečně, že je nutná úprava. Životy lidi jsou o-
hrožovány stále, a je jasné, který příslušný ti-
rád budeme nuceni volati k odpovědnosti, budou-li
se případy opakovati a budou-li zaviněny.
Podepsaní se táži:
Jest vláda ochotna s uspíšením projednati
osnovu zákona, vypracovanou ministerstvem pro
sjednocení zákonů, tak aby mohla býti brzo před-
ložena Národnímu shromáždění k ústavnímu pro-
jednání a aby práce na úpravě zdravotních pro-
hlídek masa byly urychleně dokončeny?
V Praze dne 27. listopadu 1936.
Pik, Laušman, Jurnečková-Vorlová, Nový,
Klein, dr. Markovič, Kopasz, Stivin, Benda, F.
Kučera, Tayerle, Vaverka, dr. Macek, dr. Mareš,
Dlouhý, Hladký, J. Kučera, Srba, Bečko, Brožík,
A. Langer, Ešner, Révay, R. Chalupa, Jaša,
Neumeister.
19
683/XVI.
Interpelace
poslanců F. Zeminové, H. Bergmanna
a dra Patejdla
vládě republiky Československé
o nevhodných nebo předražených úřed-
ních místnostech v domech nájemních.
Postupným rušením ochrany nájemníků uvol-
ňuje se v nejrůznějších částech republiky značná
část místností, vhodných nejen pro účely bytové,
ale také pro umístěni různých úřadů, pokud ne-
mají svých vlastních budov.
Obracíme se k vládě s upozorněním, že čet-
né naše úřady jsou umístěny v budovách vlhkých,
temných a studených, kde se placená činže silně
zvyšuje o nutné celoroční svícení a velké vytá-
pění. Zdraví zaměstnanců a často i návštěvníků
v takových úřadovnách ovšem velmi trpí.
V prvních létech po převrate, kdy byl trvalý
nedostatek vhodných místností, najímal je stát i
za příliš vysokou cenu. I zde je třeba náležité
revise.
Podepsaní poslanci obracejí se k vládě s tě-
mito dotazy:
1. Ví vláda, že některé úřední místnosti v
souktorných domech jsou buď zdravotně závadné,
nebo najaty za činže dnes neúměrně vysoké?
2. Nařídí vláda příslušným resortům revisi
najímaných místností, zejména po stránce cenové
a zdravotní, když se nyní uvolňuje řada místnosti
vhodnějších?
V Praze dne 27. listopadu 1936.
Zeminová, Bergmann, dr. Patejdl,
F. Langr, dr. Moudrý. Šmejcová, Netolický, dr.
Stránský, Babek, Hatina, David. Tykal. Láne,
dr. Neuman. Tichý. Mikuláš. Bátková-Žáčková,
dr. Kozák, dr Klapka, F. Richter, Polívka.
683/XVII.
Interpelácia
posl. Vlad. Polívku
ministru zemedelstva dru Zadinovi
o prídelovej cene a nedoplatkách prídel-
cov v Sl. Mederl.
V rokoch 1924 a 1925 bol učinený drobný
prídel občanom v Sl. Mederi z velkostatku Slo-
venský Meder. Vtedy bola požiadovaná od pri-
delcov iba záloha Kč 300-400 za kat. jutro. Už
vtedy sa uchádzali takmer všetci prídelci o splá-
canie plnej hodnoty pozemku prideleného, nakoľ-
ko predvídali, že celý obnos zrazu nebude mož-
né splatiť. Vtedy bolo odpovedané na snahy pri-
delcov, že majú splatiť za jutro Kč 1600. -, ale
nikto nedostal povolenie k splátkam po menších
čiastkach, hoci aj Kč 1000. - jednotlivci chceli
splácat. Požiadaval sa celý obnos.
Iba v roku 1936 bol konečne oznámený ú-
plný výmer prídelových cien a to cestou Rolničkej
vzájomnej pokladnice v N. Zámkoch. Od prídel-
cov je žiadané prísne vyúčtovanie spolu s prírast-
kom vysokých úrokov za minulé roky. Je síce
ponúkaný amortizačný úver, ale takovou formou,
že stanovené anuity na dlh spolu s úrokmi atď.
znamenaly by zničenie existenčné všetkých prí-
delcov.
Preto prídelci sa obrátili ešte 12. októbra na
min. zemedelstva s úctivou prosbou o odpustenie
zaostalých úrokov do 1. X. 1936, kedy boly vý-
zvy k zaplateniu doručené, lebo tento stav -
vzrast dlhu spolu s úrokmi - nezavinili prídelci,
lebo tí chceli splácať !
Odpustením zaostalých dlžných úrokov boli
by snáď vstave uzavrieť s Roľníckou vzájomnou
pokladnicou dohodu o dlhodobej pôžičke a riadne
splácat cenu pozemkov.
Všetci prídelci sú bezmajetni, sú to napospol
len hospodárski robotnici, ktorí pracovali na roz-
parcelovanom majetku. Žijú len z výnosu svojej
zeme. Úspory z tejto práce nie sú takmer žiadne.
Pridelením pôdy pri rozparcelovaní veľko-
statku bola bývalým zamestnancom daná mož-
nosť skromnej existencie. Dnes vinou odpoved-
ných úradov majú byť tejto obživy pozbavení?
Inou bolestnou otázkou na velkostatku Sl.
Mederi je vec t. zv. výstupňárov. Sú to prídelci,
ktorým bola poskytnutá pôda SPÚ ako výstupné
po opustení zamestnania na veľkostatku. Táto
pôda bola im daná zdarma, lebo dobrovoľne
odišli zo zamestnania. Dnes aj na týchto sa vy-
žaduje plná cena hodnoty pozemku k zaplateniu.
Situácia týchto úbožiakov je zúfalá! Skromné
domky majú vybudované na úver, keď opustili
deputátne zamestnanie a dnes majú ztrácat pôdu?
Pane ministre:
1. Sú vám známe tieto prípady prídelcov
v Sl. Mederi?
2. Ste ochotný láskavé prispet k odpisu úro-
kov za minulé roky?
3. Ste ochotný láskavé zachrániť aj t. zv.
výstupňárov?
V Prahe, dňa 27. novembra 1936.
Polivka,
Dávid, Hatina, dr. Klapka, Lane, dr. Kozák, Uhlíř,
Zeminová, dr. Patejdl, Bergmann, dr. Moudrý,
Jenšovský, Netolický, Fiala, dr. Neuman, Mikuláš,
Bátková-Záčková, Stejskal, Bábek, dr. Stránský,
dr. Lukáč, F. Langr.