7
obilí za zlevněnou cenu a zavazovala se při tom,
že pracujícím konsumentům bude prodávat lev-
nější mouku a chléb. Stovky organisací a obec-
ních zastupitelstev žádaly na vládě, aby návrh
» Včely* byl uskutečněn. Nátlak velkostatkářského
křídla agrární strany způsobil, že vláda nehnula
ani prstem. A nyní že by mělo dojít k vyhazování
obili za hranice se stamilionovými ztrátami?
V době, kdy statisíce lidí doslova hladoví? žádá-
me rozdělení »přebytečných« zásob podle návrhu
» Včely*. Ztráty ať jdou na účet velkostatkářů v té
tormě, že budou zavedeny spravedlivé, odstupňo-
vané ceny. Ani kilo obilí za hranice!"
V tomto časopise je soustavně zabavována každá
zmínka o návrhu pražské >Včely«, který byl po-
dán vládě k likvidaci velkých zásob obilí. Zprávy
o tomto návrhu byly uveřejněny ve všech listech
v Československu. V časopise "Kudé Slovácko" je
konfiskováno vše, co směřuje proti politice re-
akčního křídla agrární strany a proti politice vel-
kostatkářů.
V čísle 32. ze dne 8. srpna t. r. bylo v témže
časopise konfiskováno toto: "Dále žádal s. Knot,
aby byly přečteny a schváleny požadavky drob-
ných spotřebitelů, jak je navrhla pražská »Včela*,
které se týkají laciného výkupu obilí pro neza-
městnané. "
V témže časopise v čísle 38. ze dne 19. září t. r.
bylo konfiskováno toto: "Deputace žádala, aby
vláda urychleně jednala o návrhu »Včely«, aby
»přebytecné« obilí nebylo vyvezeno lacino za hra-
nice, nýbrž aby bylo domácím spotřebitelům umož-
něno za levný peníz zkonsumovati obilí doma. "
V témže čísle bylo dokonce konfiskováno toto:
"A ministr Zadina místo splnění slibu prohlašuje
deputaci pražské obce, že zdražení je oprávněné,
že bude ještě pokračovati. Agrární ministr Za-
dina se postavil za karteláře, poněvadž sám je
kartelářem, postavil se za zdražovatele, poněvadž
sám je zdražovatelem. Společně s agrárníkem Ba-
chrachem stojí v čele lihovarnického kartelu, který
patří mezi největší lichváře v republice. Zeměděl-
cům platí za brambory pár haléřů, od malých rol-
nických lihovarů vykupuje líh za 3 až 4 Kč, ale
prodává 1 litr lihu za 38 až 40 Kč. Na každém
litru lihu má čistý zisk 10 až 15 Kč. Může kartelář
a zdražovatel zůstat ministrem? Nejenom zájem
pracujícího lidu, dělníků a zemědělců, ale také ži-
votní zájem republiky vyžaduje, aby ministr Za-
dina ihned odstoupil. "
V témže časopise číslo 40. ze dne 3. října t. r.
bylo zkonfiskováno toto: "Na účet zisků akcionářů
nechť jsou okamžitě přijaty návrhy, aby pro ne-
zaměstnané a hladovící prodala Obilní společnost
obilí se slevou. "
V čísle 43. ze dne 24. října t. r. byla zkonfisko-
vána zpráva, přetištěná v časopise "Moravské
Slovo" ze dne 20. října t r. Ve zprávě se uvádělo,
že při vykopávce kamene z rozvalin základů bý-
valé rafinerie cukru v Břeclavi přišlo se na velké
množství obilí různého druhu, které tam bylo po-
stupně jako zkažené z monopolních skladišť na-
sypáno. Dokonce bývalá závodní studně je tímto
obilím zasypána. Obilní skladiště společnosti jsou
v bezprostřední blízkosti zbourané rafinerie, a to
v části nezbourané, která je přeměněna na skla-
diště. Dělníci, kteří dříve v těchto skladištích bý-
vali zaměstnáni, potvrzují, že zkažené obilí se ze
skladiště vyváželo na fůrách z rozvalin základů
sousedních objektů a vyváželo se také nejen do
řeky Dyje rybám, ale i do jejích přítoků, svodnic
a odpadnic.
V čísle 44. ze dne 30. října t. r. byla v časopise
uveřejněna tato zpráva znovu s výslovným upozor-
něním, že je celá přetištěna z "Moravského Slo-
va". Přes to však zpráva propadla konfiskaci.
O duchaplnosti této censury svědčí i skutečnost,
že každé slovo "revoluční", ať je uvedeno v jaké-
koliv souvislosti, je v časopise konfiskováno.
Tážeme se pana ministra vnitra a pana ministra
spravedlnosti: «
1. Vědí o těchto případech neslýchané censurní
prakse ?
2. Jsou páni ministři ochotni učiniti nápravu a
opatření, aby tato neslýchaná konfiskační prakse
se neopakovala?
V Praze dne 20. listopadu 1936.
Kopřiva,
Fuščič, Procházka, Dolling, dr. Clementia, Vodička,
šverma, Hodinová-Spurná, Slánský, Klima, Beuer,
Kosík, Synek, Nepomucký, Šchmidke, široký,
B. Köhler, Schenk, Śliwka, Machačová, Borkaňuk.
678/VI (překlad).
Interpelace
poslance dr. š. A. Fencika
ministru spravedlnosti
0 konfiskacích listu "Náš Puť" v Užhorodě,
č. 66, 124 a 149.
1. Svého času jsem podal interpelaci o konfis-
kaci ruského listu "Náš Puť" č. 66 a č. 124 v Už-
horodě. Konfiskace tohoto listu č. 66 byla prove-
dena za článek přetištěný z listu "Právo lidu" {£.
268 z 8. XII. 35), který mimo to byl zaznamenán
1 listem "Pondělní list" (č. 339). Pan ministr ve
své odpovědi na mou interpelaci o této konfiskaci
ráčil poukázati na to, "že při konstatování veřej-
ného zájmu rozhoduje také zřetel na místní po-
měry". K těmto slovům pana ministra mám za
povinnost podotknouti, že listy "Právo lidu" a
"Pondělní list" jsou rozšířeny také i na Podkarpat-
ské Rusi, avšak č. 268 a 339 těchto listů nebyla
zakázána na Podkarpatské Rusi, ačkoliv se dotý-
kala "místních poměrů", ale z nich přetištěné
zprávy posloužily k zákazu pouze ruského listu
"Náš Puť" v Užhorodě, což jest nespravedlivost
a různý výklad zákonů na Podkarpatské Rusi a
v historických zemích, o kterých mluví interpe-
lace. Na interpelaci o konfiskaci č. 124 listu "Náš
Puť" odpověď prozatím nedošla, ale vrchní soud
v Košicích zamítl tuto konfiskaci a dal úplnou
satisfakci vydavatelství.
Dne 31. července t. r. bylo konfiskováno č. 149
listu "Náš Puť" za tuto zprávičku: "... že ve
Vltavě se utopil ITIetý hoch jménem Auto-Mania
8
z. Podkarpatské Rusi. Mrtvola nešťastného hocha
byla. ovšem nalezena. Pohřeb se bude konati 15.
září v Užhorodě za účasti všech členů vlády.
Věčná mu pamět a blažený pokoj. "
2. Humoristická povaha této zprávičky je zřej-
má právě tak, jako její neškodnost. Jméno hocha,
o kterém se mluví ve zprávičce, je odvozeno od
řeckého slova avtos - sám a od latinského manus
-ruka, síla. Nic závadného v tomto jménu tedy
není. Poukaz na to, že pohřeb se bude konati "za
účasti všech členů vlády" - je zřejmý žert, jelikož
je podotknuto, že pohřeb se bude konati v Užho-
rodě, kde žádná vláda neexistuje. Konečně celá
zprávička patří k řadě podobných zpráviček pod
společným titulkem: "Halo, halo, halo! Mluví
radiostanice v Užhorodě", jak je známo taková
stanice v Užhorodě také neexistuje.
3. Konfiskace č. 149 ruského listu "Náš Puť"
v. Užhorodě neměla dostatečných příčin, jest ne-
spravedlivá, škodí hmotně vydavatelství, zbytečně
rozčiluje karpatoruskou veřejnost a zasévá zby-
tečnou nespokojenost.
I. Ví pan ministr o nespravedlivých konfiska-
cích č. 124 a 149 listu "Náš Puť" v Užhorodě,
tolik škodlivých pro republiku ?
II. Ví-li pan ministr, že na Podkarpatské Kuši
jinak se vykládají zákony než v historických ze-
mích?
III. Je pan ministr ochoten učiniti opatření,
aby v budoucnosti se neopětovaly podobné nespra-
vedlivosti ?
V P r a z e dne 21. října 1936.
Dr Fencik,
inž. Schwarz, Chmelík, Smetánka, dr. Dominik,
dr. Branžolský, dr. Domin, Jan Sedláček, dr. Štůla,
Ivák, Gajda, Trnka, Zvoníček, d.r Wolf, Ježek,
Kut, Knebort, Špaček, inž. Protuš, dr. Novotný,
Holeček.
678/VII (překlad).
Interpelace
poslance dr. š. A. Fencika
ministru vnitra
o povolování politických schůzí na Podkar-
patské Rusi.
1. Ústava Československé republiky jest svým
duchem z nejdemokratičtějších dokumentů Evro-
py. Její základní zásady zabezpečují svobodu slova,
tisku, schůzí, činnost politických stran a jejich
rovnost před zákonem. Z úst vyšších představitelů
naší republiky slýcháme stále o demokratismu a
o nutnosti brániti a podporovati demokratismus,
jak uvnitř republiky, tak i mimo ni.
2. Ke své velké lítosti musím konstatovati, že
na Podkarpatské Rusi někteří neuvědomili úřed-
níci tuto. základní zásadu na každém kroku po-
škozují a tak svou neloyální Činností přinášejí ne-
napravitelnou škodu vnitřní konsolidaci státu,
vážnosti ústavy a státní moci demokratického
státu. Předpojatý poměr k různým politickým
skupinám má za následek, že z občanů téže repu-
bliky se tvoři občané prvého a druhého řádu. Zde
se vykládá a používá ten neb onen zákon podle
stranické legitimace úředníka. Při příznivém po-
měru se používá demokratický zákon republiky,
v opačném případě se používají staré maďarské
zákony a dokonce výjimečná nařízeni bývalé ma-
ďarské vlády.
3. Podobní neuvědomělí úřednici, nakažení
úzkou stranickostí, sami svou činností rozdělují
republiku, vytvářejí nerovnost občanů před záko-
nem a rozdíl mezi stavem na Podkarpatské Rusi
a v historických zemích. Právě zde na Podkarpat-
ské Rusi demokratismus a ústava československé
republiky jsou v nebezpečí a naléhavě žádají od
vlády ochrany.
4. Abych prokázal poslední tvrzení, uvádím tyto
konkrétní případy:
a) V zákonité lhůtě se zachováním všech záko-
nitých předpisů byly okresnímu úřadu v Ťačevě
podány žádosti o povolení politických schůzí v osa-
dách Buština, Dulovo, Ugla a čomalovo dne
6. září t. r. V předvečer dne, kdy se měly konati
schůze, okresní úřad v Ťačevě sdělil, že schůze
nejsou povoleny, jelikož podle nařízení maďarské
vlády č. 7. 430/1913 k žádostem nebyla přiložena
písemná potvrzení obecních úřadů, že podepsaní
na žádostech (na každou žádost 4 osoby) jsou
plnoletí obcani Československé republiky. Mimo
to bylo ústně vysvětleno, že žadatelé musí k žá-
dostem přikládati potvrzení o československém
občanství, o zaplacení všech daní a vysvědčení za-
chovalosti. O absurdnosti těchto požadavků není
zapotřebí ani mluviti. Kdyby tyto požadavky byly
stejné pro všechny občany republiky, pak by
všichni měli stejné postavení, byť by i těžké.
Avšak je známo, že podobné požadavky se nekla-
dou na jiné politické strany, jako na příklad na
agrární, pro kterou v některých případech posta-
čilo telefonické ohlášení schůze.
b) K ruské nacionálně-autonomní straně úřady
se chovají zvláště předpojatě, o čem svědčí tato
fakta. Účastníci neveřejných schůzí důvěrníků
této strany, kteří měli s sebou stranické legiti-
mace a je na požádání představitelů úřadů před-
ložili byli přes to přísně potrestáni, ačkoliv i tyto
neveřejné schůze byly ohlášeny příslušným okres-
ním úřadům. Tak se to stalo v osadě Hluboká a
v osadě Nižní Solotvina Užhorodského okresu.
V osadě Nižní Solotvina takové schůzi bylo pří-
tomno pouze 8 důvěrníků.
c) Jestliže schůze ruské nacionálně-autonomní
strany byly dovoleny, odevzdávalo se dovolení
zpravidla ve chvíli zahájení schůzí, totiž svolava-
telům se neposkytovalo ani hodiny pro informaci
obyvatelstva. Až do začátku schůze svolavatelé
byli ve stavu nevědomosti a napětí.
d) Na dotazy a žádosti ruské nacionálně-auto-
nomní strany a jiných osob z ruského obyvatel-
stva Podkarpatské Rusi, které se podávaly v ruski
řeči. v devíti případech z deseti místní úřady od-
povídají v řeči české a tvrdošíjně ignorují ruskou
řeč původního obyvatelstva země.
Všechno, co jsme zde uvedli, je široce známo
-karpatoruské veřejnosti a způsobuje pocit nerov-
9
nosti, rozděleni a nespokojenosti. Vinu na tom
nese neuvědomělá část 'úřednictva a všechno to
velmi škodí republice.
Pro jednotnost republiky, pro její demokra-
tický základ, pro vítězství práva a spravedlivosti
dovoluji si položiti panu ministru tyto otázky:
I. Ví pan ministr o nerovnosti při používání zá-
konů vůči občanům československé republiky na
Podkarpatské Rusi, kteráž nerovnost pochází
z neuvědomělé, předpojaté a proto pro stát škodli-
vé činnosti jedné části představitelů státní moci?
II. Nepovažuje pan ministr za nutné vydati na-
řízení o unifikaci shromažďovacího práva v histo-
rických zemích a na Podkarpatské Rusi, které by
zabezpečovalo, že budou kladeny stejné požadavky
všem politickým stranám a skupinám českosloven-
ských občanů?
III. Nepovažuje pan ministr za nutné vydati
podobné nařízení také i o schůzích důvěrníku a
o jiných schůzích vnitřního života stran?
IV. Nepovažuje pan ministr za nutné svým na-
řízením zabrániti, aby úřady ignorovaly řeč pů-
vodního obyvatelstva' země, jelikož ruská řeč je
uzákoněna smlouvami a ústavní listinou českoslo-
venské republiky?
V. Nepovažuje pan ministr za svou povinnost
pohnati k přísné odpovědnosti ty představitele
státní moci na Podkarpatské Rusi, kteří svým
předpojatým jednáním ničí jednotu českosloven-
ské republiky a rozdělují občany na nestejně
hodnotné třídy a podrývají tak základy demo-
kracie?
V Praze dne 21. října 1936.
Dr. Fencik,
inž. Schwarz, Chmelík, Smetánka, dr. Branžovský,
inž. Protuš, dr. Domin, Jan Sedláček, dr. Štůla,
Holeček, Špaček, Gajda, Trnka, Zvoniček, dr. Do-
minik, dr. Wolf, Ježek, Knebort, Kut, dr. Novotný,
Ivák.
678/VIII (překlad).
Interpelace
poslance dr. š. A. Fencika
předsedovi vlády
o zásobování Podkarpatské Rusi kukuřicí.
1. O spekulaci s kukuřicí na Podkarpatské Rusi
měl jsem čest obrátiti se k zemskému presidentu
Podkarpatské Rusi již 31. března t. r.; 18. května
t. r. podal jsem Vám interpelaci o téže otázce;
konečně 13. července t. r. obrátil jsem se na Vás
osobním dopisem o smrti 4 dětí v osadě Uble,
která nastala po požití nehodnotné kukuřice. Má
interpelace a uvedené dopisy byly uveřejněny.
Mimo to v č. 119 listu "Náš Puť" z 5. května t. r.
byl uveřejněn článek, obsahující usvědčující ma-
teriál proti "Dovoznímu syndikátu", který měl až
do poslední doby monopolní právo na dodávku a
na prodej kukuřice z Rumunska chudšímu obyva-
telstvu Podkarpatské Rusi.
Odpověď na interpelaci a na své dopisy, které
se dotýkají tak důležité otázky a zájmů repub-
liky, jsem neobdržel.
Firma "Dovozní syndikát" a osoby uvedené
v usvědčujícím článku z 5. května nezažalovaly
vydavatelství listu "Náš Puť" a tak mlčky uznaly
správnost usvědčení.
2. Podle nařízení ministerstva zemědělství zem-
ský úřad Podkarpatské Rusi dne 3. července t. r.
č. 223/36 vyhlásil soutěž na budoucí dodávky ku-
kuřice. Podmínky soutěže jsou takové, že je může
přijati jen firma, která vládne ohromným kapi-
tálem.
Od dodavatele se žádá:
a) jistota 3000 Kč za každý vagón kukuřice a
b) dodavatel musí míti stále na skladě 30%
množství kukuřice, které dodati je mu povoleno.
Vezme-li se zřetel na ohromné množství kuku-
řice (4000 vagónů), kterého je zapotřebí během
roku, a na výši zálohy, je patrno, že dodavatel
musí okamžitě disponovati ohromnými penězi.
Tato okolnost však neumožňuje místním obchod-
níkům, kteří nevládnou velkým kapitálem, aby se
zúčastnili dodávky.
Lhůta, do které měly býti předloženy nabídky
(18. srpna t. r. ). byla zvolena velmi nevhortně.
protože k této době ceny kukuřice z nové sklizně
ještě nejsou vyjasněny a kalkulace musí se pro-
váděti podle cen dřívější sklizně kukuřice.
Svého času tisk poukázal na nepřijatelnost
těchto podmínek ("Náš Puť", č. 151 z 11. srpna).
3. Skutečnost ukázala, že podmínky soutěže po-
skytly všechny výhody firmě s velkým kapitálem
a tento kapitál byl firmou získán v minulých
létech nedůstojnou spekulací s kukuřicí u hlado-
vého chudšího obyvatelstva Podkarpatské Rusi.
Dne 19. srpna, kdy byly otevřeny nabídky, nej-
nižší cena (79 Kč za 100 kg kukuřice) byla před-
ložena toutéž firmou "Dovozní syndikát".
Následky nevhodných podmínek soutěže a za-
dání dodávky kukuřice dřívější firmě (dojde-li
k němu) budou tyto:
a) kukuřice bude nepřiměřeně drahá, poněvadž
nutno očekávati, že ceny nové sklizně budou nižší
než dosavadní;
b) dodávka kukuřice jedinou firmou zničí vol-
nou konkurenci a s ní spojené zlevnění cen, což
poškodí zájmy chudého obyvatelstva;
c) z obchodu s kukuřicí budou vyloučeni všichni
místní obchodníci a místní kapitál a monopol bude
poskytnut firmě, která se skládá z cizinců;
d) celá pomocná akce bude zkompromitována,
jelikož stará firma již je zkompromitována a toto
zkompromitování se ještě zvětšuje tím, že cena,
kterou nabídla tato firma (a která je vykalkulo-
vána na základě cen dřívější úrody), je o 20%
nižší než ta, za kterou firma prodávala kukuřici
v posledním roce;
e) vážnost státních úřadů a republiky klesá,
poněvadž obvinění proti staré firmě chtě nechtě
směřují i proti těm úřadům, pod jejichž kontrolou
pracovala firma. Toto se ještě zvětšuje tím, že
podmínky soutěže jakoby potvrzovaly přání za-
10
dáti monopolní právo na dodávku kukuřice právě
staré firmě "Dovozní syndikát";
f ) zadání dodávek staré firmě jakoby ospra-
vedlňuje její minulou činnost a proti této čin-
nosti jsou těžká obviněni, která nejsou vyvrácena
firmou a úřady, pod jejichž kontrolou pracovala
firma.
Důležitost otázky, zájmy obyvatelstva a repub-
liky, jejich známost v širší veřejnosti a společný
zájem na spravedlivém rozřešení otázky, nutí mne
zase se obrátiti na Vás, pane předsedo vlády,
s těmito otázkami:
I. Znáte ohromný význam, jaký má dodávka
kukuřice pro chudší část obyvatelstva na Podkar-
patské Rusi, a obvinění, která dosud lpí na těch,
kteří zásobovali Podkarpatskou Rus v minulých
létech kukuřicí?
II. Nepovažujete za spravedlivé naříditi, aby se
vší přísností byla vyšetřena činnost dřívějších
dodavatelů kukuřice a aby byli pohnáni k přísné
odpovědnosti v zájmu obyvatelstva a vážnosti
republiky?
III. Znáte podmínky soutěže na další dodávku
kukuřice pro Podkarpatskou Bus a neshledáváte
nutné na základě toho, co uvedeno v této inter-
pelaci (č. 2 a 3) zrušiti platnost soutěže a vyhlá-
siti novou soutěž, která umožní našemu obyvatel-
stvu, aby obdrželo levnou a hodnotnou kukuřici za
patřičné ceny a zadá dodávku kukuřice místním
lidem, nikoliv firmě, jež se skládá z cizinců, kteří
bohatnou z hladových Karpatorusů a tak oboha-
cují cizí státy?
IV. Nepovažuje pan předseda vlády mimo jiné
za nutné snížiti při nové soutěži jistotu na
normálních a všude v republice se vyskytujících
10-20% ceny zboží (jak se to navrhovalo v listu
"Náš Puť", č. 151 z 11. srpna t. r. ) ?
V Praze dne 21. října 1936.
Dr. Fencik,
Špaček, dr. Dominik, dr. Domin, Jan Sedláček, dr.
Štůla, dr. Novotný, inž. Schwarz, Chmelík, Sme-
tánka, dr. Branžovský, Knebort, inž. Protuš, Hole-
ček, Gajda, Trnka, Zvoníček, dr. Wolf, Ježek, Kut,
Ivák.
Původní znění ad 678/I.
Interpelláció
Benyújtják Esterházy János
nemzetgyűlési képviselő és társai
az Igazságügyminiszter Úrhoz
a kassai cenzúra túlkapásai miatt.
Már többizben szóvá tettük az alsóbbfokú rend-
őri hatóságoknak és az egyes államügyészségek-
nek az ellenzéki magyar lapok cenzúrázásával
kapcsolatos sérelmes gyakorlatát.
Ujabban legkirívóbb a kassai ügyészség eljá-
rása a Kassán megjelenő "A Nép" című hetilap-
pal szemben, mert ezt olyan cikkek miatt koboz-
tatja el, melyek ugyanazon lapban régebben, vagy
egyidöben más lapokban akadálytalanul jelentek
meg.
így elkobozta "A Nép" 1936 július 12. -iki szá-
mát és pedig a "Csecsen és Makrancon egyre
emelkedik a magyar iskolát követelők száma" cik-
kének két helye miatt, ami teljesen méltánytalan,
mert az elkobzott részek egyrészt erre nem szol-
gáltattak elég okot, másrészt pedig -miként azt
az alábbiakban kimutatjuk - ugyanazzal az
esettel "A Nép" régebben sokkal erősebb hang-
nemben foglalkozott anélkül, hogy az állam-
ügyészség elkobozta volna.
Az egyik elkobzott rész a következőképpen
hangzik:
"A két község lakossága kezdettől fogva elkese-
redett küzdelmet folytat azért, hogy a kormány
állítson végre részükre magyar iskolát. Elképzel-
hető a magyar szülök egyre fokozódó elkeseredése
a hosszú évekre visszanyúló harc eredménytelen-
sége fölött, amely nem egyéb, mint az elnemzet-
lenités legkiáltóbb példája, szöges ellentétben a
köztársaság alkotmánytörvényével és az idevonat-
kozó iskolai törvényekkel is. "
Ezzel szemben megállapitjuk, hogy "A Nép"
1935. június 16. -iki számában "Mi lesz a csécsi és
makranci magyar iskolákkal?" című cikkben a
következő szöveg jelent meg akadálytalanul:
"Elképzelhető tehát a magyar szülők egyre
fokozódó elkeseredése, mert hiszen ez nem egyéb,
mint az elnemzetlenités legkiáltóbb példája, amely
szöges ellentétben van a köztársaság alkotmány-
törvényével és az idevonatkozó iskolai törvények-
kel is. "
Az államügyészség az "A Nép" 1986 július
12. -iki számából ugyanazon cikket még a követ-
kező kitételekért is elkobozta:
"A közel húsz esztendős eredménytelen harc
indolkolja annak kifejezését, hogy ha semmi
egvéb sérelme se volna a kisebbségi magyarság-
nak, csak csécsi és makranci magyar iskolák hiá-
nvának égbekiáltó példája, akkor is az ellenzéki-
ség álláspontiára kellene helyezkednie, mert a be-
csületes politikával nem egyeztethető össze az,
hogy oly kormány legyen támogatva, amely ilyen
elemi követelések teljesítését is a végtelenségig
szeretné elodázni. "
Ezzel szemben "A Nép" 1995 június 16. -iki szá-
mában akadálytalanul a következő szöveg jelent
meg ugyanazon cikkben:
"Ha semmi egyéb sérelme se volna a kisebbségi
magvarságnak, csak a csécsi és makranci magyar
iskolák hiányának égbekiáltó példája, akkor iá az
ellenzékiség álláspontiára kellene helyezkednie,
mert az öntudatos, gerinces és becsületes politiká-
val nem egyeztethető össze az, hogy olvan kor-
mányt támogassunk, amely ilyen elemi követelé-
sek teljesítését és a végtelenségig szeretné elo-
dázni. "
Ezekből az idézetekből látható, hogy az állam-
ügyészség 1935 június 16. -án nem kifogásolta azt,
amit 1936 július 12. -én szószerint "A Nép" újra
közölt és ez a legtöbbet mondó bizonyítéka annak,
hogy a kassai államügyészség teljesen önkénye-
11
sen jár el, mert ami 1936-ben nem volt törvény-
ellenes, az nem lehet 1936-ban az.
"A Nép" 1936 augusztus 2. -iki számát elkoboz-
tatta az államügyészség azért, mert Jaross Andor
képviselő társunk "Iskolai tankönyveink és a ma-
gyar nyelv" c. cikkéből a következő szöveget ki-
fogásolta:
"A hiányt hirtelen megirt s legtöbbször nem is
szakavatott kézből származó tankönyvekkel ki-
vánta pótolni, melyek ugyan jelenthettek Írójuk-
nak és kiadójuknak üzletet, de sem a pedagógiai
célnak, sem annak az erkölcsi mértéknek meg nem
feleltek, melyet a tankönyvirás fogalma megköve-
tel. Legsúlyosabb hibát e tankönyvek magyar
nyelve jelentett. Az ember első benyomása az volt,
hogy ezt a könyvet olyas valaki itta, aki soha
nem tanult meg becsületesen magyarul, vagy ha
meg is tanult, nem érez semmi közösséget, rokon-
szenvet ezzel a nyelvvel. Lassan, évek tapasztala-
tai után változott a helyzet s mind több olyan
tankönyv jelent meg, melyek legalább pedagógiai
szempontból megközelítették azt a mértéket, me-
lyet kisebbségi sorsban is elvárhatunk magyar
nyelven megirt tankönyveinktől. Még ma is sok
kifogást emelhetnénk egyes tankönyvek szellemi-
sége és magyartalan nyelvezete ellen, ez azonban
meghaladná ezen cikk keretét és szaklapban kelle-
ne ezzel a kérdéssel foglalkozni.
A legtöbb magyar nyelven megírt magyar
nyelvtanban, földrajzban és történelemben - bi-
zonyára a felettes tanügyi hatóság törekvéséből
kifolyóan - a városok, községek, hegyek, folyók
és egyéb földrajzi jelentőségű fogalmak elneve-
zése csehszlovák nyelven szerepel a magyar szö-
vegben. A tankönyvirók, a szakszerűség kárára
túlzott lojalitásból a csehszlovák elnevezést hasz-
nálják olyan esetben is, mikor nem szlováklakta
vikéken fekvő helységről, hanem Komáromról,
Léváról, Zselizről, Csallóközről, vagy a Sajó, Bo-
drog, Tisza folyóról van szó. Annál érthetetlenebb
ez, mert a német tankönyvekben kifogástalanul
szerepelnek a német helyi elnevezések.
Nem tudunk olyan törvényről, melynek alapján
a tanügyi hatóság elrendelhette volna ezt a ma
már szinte megszokott, teljesen helytelen szöveg-
használatot. Ha pedig nem rendelte el, úgy nincs
oka az egyes tankönyvirónak, hogy a magyar
nyelv kikerülésével igyekezzen magának érdeme-
ket szerezni. Amennyiben pedig egyes alárendelt
tanügyi korifeusok erőszakos, törvénytelen kény-
szeréről van szó, ügy kisebbségi magyar közvéle-
ménynek kell beatvatkoznia és lehetetlenné tenni
az eddigi gyakorlatot.
Minden olyan törekvés, mely az iskolai tan-
könyvekben csehszlovák nyelven kívánja a föld-
rajzi fogalmakat a magyar szöveg között a ma-
gyar név mellőzésével a magyar gyermekek fogé-
kony agyában tudatosítani, törvénytelen. Az
1920-ban kelt 266. számú törvény 2. fejezete vi-
lágosan körvonalozza a földrajzi fogalmak nevé-
nek használatát és lehetőséget nyújt arra, hogy
az egyes kisebbségi nyelveken megnevezhetök
ezek a fogalmak, kivéve azokat az eseteket, mikor
a belügyminiszter konkrét formában kizárja a ki-
sebbségi név használatát.
Ki kell jelentenem, hogy minden öntudatos ki-
sebbségi magyar az elnemzetlenités egy módjának
tekinti magyarnyelvű tankönyveink ilyetén szö-
veghasználatát. Ezt nem kívánhatja a tanügyi
hatóságtól semmiféle törvény, sőt ellenkezőleg,
törvényeink és rendeleteink teljes lehetőséget
nyújtanak nekünk arra, hogy ezt a szakszerűtlen
és megalázó gyakorlatot minél előbb kiküszöböljük
tanítási rendszerünkből. Reméljük, hogy úgy az
iskolaügyminisztérium, mint a neki alárendelt
tanügyi hatóságok megértik álláspontunkat, me-
lyet a jog és törvény szilárd talajáról a nemzeti
önérzet hangján fogalmaztam meg. "
Ezzel szemben ez a cikk teljes egészében min-
den fennakadás nélkül megjelenhetett a "Prágai
Magyar Hírlap" 1936 július 29. -iki és az "Érsekúj-
vár és Vidéke" 1936 agusztus 2. -iki számában, te-
hát az adott esetben nem lehet másról szó, mint a
kassai államügyészség rosszindulatáról, mert az a
cikk, amelyet sem a prágai, sem a nyitrai állam-
ügyészség el nem koboztatott, már "A Nép" cimű
lap megjelenése előtt Szlovenszkón és így Kassán
is ismeretes volt és fel kell tételeznünk, hogy ezen
most említett államügyészségek szintén ismerik
a törvényt legalább úgy, mint a kassai állam-
ügyészség. Úgy tudjuk, hogy a köztársaság védel-
méről szóló törvény egyformán érvényes Prágá-
ban, Nyitrán és Kassán és igy meg nem érthet-
jük, hogy a mi nem esik elkobzás alá Prágában és
Nyitrán, azt üldözni kell Kassán. Vagy talán
Kassán szigorúbb mértéket kell alkalmazni mint
másutt, a mi a jogegyenlőség megcsúfolása volna.
"A Nép" 1936 augusztus 16. -iki számát a kassai
államügyészség elkoboztatta, mert abban a követ-
kező cikk jelent meg:
"Az államvédelem és az adózás.
A prágai parlament működését az utóbbi időben
az államvédelem jegyében folytatta. Az ezen idő
alatt hozott és az állam biztonságának megerősí-
tését biztosítani akaró törvények hiányosságait
kritizálni itt nem akarjuk, amennyiben ezt a tör-
vények tárgyalásánál arra hivatott képviselők tel-
jes tárgyilagossággal megtették. Ha egy állam
csak földterületektől körülhatárolt földrajzi egy-
séget jelentene, a mostanáig hozott államvédel-
mi törvények teljesen megfelelnének céljuknak,
amennyiben az állam területei épségének meg-
védését kellően biztosítják. Azonban az állam nem
csak földterületekből, hanem főképpen az ezen
földterületen lakó állampolgárokból áll és elsősor-
ban ezek alkotják az államot. Az ezen földterüle-
ten lakó állampolgárok azok, akik verejtékes mun-
kájuk eredményének bizonyos részét adó címén az
államipénztár javára befizetve lehetővé teszik a
belső rend és biztonság megőrését, intéző szervek
fenntartását, valamint az államhatárok szükséges
megvédelmezését.
Az egész állami apparátus működését biztosító
adózók nélkül egy állam sem tudna prosperálni
s ezért önmagától adódna az adózónak mint első-
rendű államfenntartónak fokozott és minden vo-
natkozásban kielégítő védelmezése. Legalább is a
józan állampolitika kellene, hogy elsősorban és fő-
képpen minden szempontot figyelembe véve olyan
irányú legyen, hogy az állampolgárainak érdekeit
mindent megelőzően előtérbe helyezzen. Különösen
az állandóan visszatérő fontosságú kérdést képez
ez minden évben az adókivetési évszakban. Min-
den állampolitikai képzettség és tudás nélkül is
megállapíthatóan az adózok közhangulata bizo-
nyítja a legjobban azt, hogy az adóalanyokat jo-
gosan megillető védelem a legcsekélyebb mérték-