Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 4. zasedání.
678.
lnterpelace:
L posl. Esterházyho min. spravedlnosti o prechmatoch cenzury v Košiciach,
II. posl. Kliebra min. vnitra o § 22 ústavní listiny,
III. posl. Birkeho min., vnitra, že se trýznivě provádí kontrola důvěrných schůzí,
IV. posl. inž. Peschky min. vnitra, min. nár. obrany a min. průmyslu, obchodu a živností
o četných zákazech fotografování v rozličných politických okresích,
V. posl. Kopřivy min. vnitra a spravedlnosti o neslýchané konfiskační praksi okresního úřadu
v Hodoníně a státního zastupitelství v Uherském Hradišti,
VI. posl. dr Fencika min. spravedlnosti o konfiskacích listu "Náš Puť" v Užhorodě č. 66,
124 a 149,
VIL posl. dr Fencika min. vnitra o povolování politických schůzí na Podkarpatské Rusi,
VIII. posl. dr Fencika předsedovi vlády o zásobování Podkarpatské Rusi kukuřicí.
678/1 (preklad).
Interpelácia
poslanca Esterházyho
ministrovi spravedlnosti
o prechmatoch cenzúry v Košiciach.
Už niekoľkokrát sme sa vyslovili o krivdiyej
praxi nižších policajných úradov a niektorých
štátnych zastupitelstiev pri cenzurovaní opozič-
ných maďarských časopisov.
Najkrikľavejším prípadom v poslednej dobe je
postup štát. zastupiteľstva v Košiciach oproti
týždenníku "A Nép", vychádzajúcemu v Košiciach,
lebo tento list je konfiškovaný za články, ktoré
boly buďto v tom istom liste uverejnené už dáv-
nejšie, alebo vyšlý súčasne a bez prekážky v iných
novinách.
Tak bol konfiškovaný časopis "A Nép" zo dňa
12. júla 1936 pre isté miesto článku "Stále vzra-
stá počet ľudí požadujúcich maďarskú školu v če-
čejovciach a Makrancoch", čo je naprosto ne-
miestne jednak preto, lebo zabavené časti neza-
vdávajú k tomu dostatočného dôvodu, a jednak
preto, lebo ako to v nasledujúcom dokážeme,
s tým istým prípadom zabýval sa časopis
"A Nép" už dávnejšie a v tónine o veľa silnejšej,
aniž to miesto bolo štátnym zastupiteľstvom zha-
bané.
Jedna zabavená časť znie takto:
"Obyvateľstvo týchto dvoch obcí už od prvo-
počiatku vedie urputný boj, aby vláda zriadila ko-
nečne v obci školu maďarskú. Možno si predstaviť
stále stupňované roztrpčenie maďarských rodičov
nad bezvýslednosťou ich roky trvajúceho boja, čo
je čisté najkrikľavejším príkladom odnárodňova-
nia a je v diametrálnej protive s ústavnou listi-
nou republiky a sem spadajúcimi školskými zá-
kony. "
Oproti tomu konštatujeme, že v časopise
"A Nép" zo dňa 16. júna 1935 bola bez pre-
kážky uverejnená táto časť článku: "Čo bude
s maďarskými školami v čečejovciach a Makran-
coch?":
"Možno si predstaviť stále stupňované roz-
trpčenie maďarských rodičov, lebo veď je to naj-
krikľavejším príkladom odnárodňovania, ktorý je
v diametrálnej protive s ústavnou listinou a sem
spadajúcimi školskými zákony. "
Ten istý článok zabavilo štátne zastupiteľstvo
z listu "A Nép" zo dňa 12. júla 1936 pre tieto
výroky:
"Skoro dvacať rokov trvajúci bezvýsledný boj
odôvodňuje výrok, že keby sa maďarskej men-
šine žiadna iná krivda nestala, len ten do neba
voľajúci príklad, že v čečejovciach a Makrancoch
niet maďarskej školy, i tu by sme museli zaujať
stanovisko opozičné, lebo nemôže sa srovnať
2
s poctivou politikou, aby bola podporovaná vláda,
ktorá by si priala do nekonečna odkladať plnenie
takýchto elementárnych požiadavkov. "
Oproti tomu v liste "A Náp" zo dňa 16. júna
1936. bol uverejnený bez prekážky v tom istom
článku tento text:
"Keby sa maďarskej menšine žiadna iná krivda
nestala., len ten do neba volajúci príklad, že v Če-
cejcovciacň a Makrancoch niet maďarskej školy,
i tu by sme museli zaujať stanovisko opozičné,
lebo nemôže sa srovnať s vyhranenou a poctivou
politikou, aby sme. podporovali vládu, ktorá by si
pnaia do nekonečna odkladať plnenie takýcnto
elementárnych požiadavkov. "
Z týchto citácií vidno, že štátne zastupiteľstvo
dňa 16. júna 1935 nemalo námietok proti tomu,
čo list "A Nép" dňa 12. júla 1936 znova uve-
rejnil a toto je najvýmluvnejšim dôkazom toho, že
štátne zastupiteľstvo v Košiciach jedná naprosto
sebavoľne, lebo čo v r. 1935 nebolo proti zákonu,
to bolo proti zákonu v r. 1936.
Štátne zastupiteľstvo dalo zhabať list "A Nép"
zo dňa 2. augusta 1936 preto, lebo z článku kôl.
poši. Andreja Jarossa "iMaše školské knihy a ja-
zyk maďarský" čmilo námietky proti tomuto
textu:
"Nedostatok chcel nahradiť napochytro na-
písanými a vo väčšine prípadov ani nie z odbor-
ných rúk pochádzajúcimi učebnicami, ktoré mohly
síce pre autora a vydavateľa znamenať obchod,
ale nevyhovovaly ani pedagogickému cieľu, ani
mravnej miere, ktorú pojem písania učebníc vy-
žaduje. Najvážnejšou chybou týchto učebníc bolo,
že sú písané maďarsky. Prvým dojmom človeka
bolo, že túto knihu napísal niekto, kto sa ma-
ďarčine nikdy poctivé nenaučil, alebo i keď sa na-
učil, nepociťuje žiadnu pospolitosť ani sympatiu
s týmto jazykom. Pomalú, až po skúsenostiach
z niekoľkých rokov sa pomery zmenily a vy-
chádzalo stále viac učebníc, ktoré aspoň s hľa-
diska pedagogického približovaly sa miere, ktorú
i v osude menšinovom môžeme požadovať od
učebníc, písaných jazykom maďarským. Ešte
i dnes mohli by sme vzniesť veľa námietok proti
duchu a planej maďarčine niektorých učebníc, to
by však prekračovalo rámec tohoto článku a
s touto otázkou bolo by sa treba zaoberať v od-
bornom časopise.
V prevažnej väčšine maďarských mluvníc, deje-
pisov a zemepisov sú mená miest, obcí, hôr, riek a
iné pojmy zemepisné - zaiste, aby sa vyhovelo
snahám nadriadených školských úradov, - uve-
dene V osnove maďarskej iba názvom českoslo-
venským. Spisovatelia učebníc z prehnanej loya-
lity a na ujmu odbornosti používajú názvov čes-
koslovenských i v prípadoch, kde neide o miesta
ležiace v krajoch Slovákmi obydlených, ale o Ko-
márno, Levice, Želía, Žitný Ostrov, alebo o rieky
Šajov, Bodrog a Tisu. Je to tým nepochopiteľnejšie,
lebo v učebniciach nemeckých uvádzajú sa nemecké
miestne názvy bezvadné.
Neznáme zákon, na základe ktorého mohla škol-
ská správa nariadiť toto užívanie textu, ktoré je
dnes už takmer obvyklé, ale naprosto nesprávne.
A jestliže to nenariadila, tu spisovatelia učebníc
nemajú príčiny, aby sa snažili získať si zásluh
opomijaním maďarského jazyka. Nakoľko však by
išlo o násilný a nezákonný oktroj jednotlivých
podriadených školských korifeov, tu sa musí ve-
rejnosť maďarskej menšiny vložiť do veci a musí
zabrániť doterajšej praxi.
Nezákonná je každá snaha, ktorá chce v škol-
ských učebniciach medzi textom maďarským a
opomíjaním maďarských názvov v jazyku česko-
slovenskom vštepovať do chápavých modzgov ma-
ďarských detí pojmy zemepisné. Hlava Z zákona
č. 266/1920 jasne načrtáva užívanie názvov ze-
mepisných pojmov a poskytuje možnosť, že tieto
pojmy môžu byť pomenované i v jednotlivých ja-
zykoch menšinových, vynímajúc prípady, kde mi-
nister vnútra vo forme konkrétnej vylučuje uží-
vanie menšinového jazyka.
Musím prehlásiť, že každý sebavedomý menši-
nový Maďar pokladá za istý spôsob odnárodňo-
vania takéto osnovanie učebníc maďarských. Ne-
môže to. požadovať od školskej správy žiadon zá-
kon, ba naopak, naše zákony a nariadenia posky-
tujú nám plnú možnosť, aby sme túto neodbornú
a ponižujúcu prax čo najskôr vymietili z nášho
vyučovacieho systému. Dúfame, že ako minister-
stvo školstva, tak i jemu podriadené školské
úrady pochopia naše stanovisko, ktoré som na-
črtal v tóne národného sebavedomia a čerpal
z pevnej pôdy práva a zákona. "
Naproti tomu tento článok v celom rozsahu a
bez akejkoľvek závady mohol byť uverejnený
v listoch "Prágai Magyar Hirlap" zo dňa 29. júla
1936 a "Érsekujvár és Vidéke" zo dňa 2. augusta
1936, a tedy v danom prípade nemôže ísť o nič
iné, než o zlovôľu štátneho zastupiteľstva v Ko-
šiciach, lebo článok, ktorý nedalo zhabať ani
pražské ani nitrianske štátne zastupiteľstvo, bol
už pred vydaním listu,, A Nép" známy na Slo-
vensku a tedy i v Košiciach; musíme tedy pred-
pokladať, že i práve zmienené štátne zastupiteľ-
stvá znajú zákon aspoň tak, ako štátne zastupi-
teľstvo v Košiciach. Ako vieme, zákon na ochranu
republiky platí rovnako v Prahe, Nitre i Koši-
ciach, nemôžeme tedy pochopiť, že čo nepodlieha
zhabaniu v Prahe a v Nitre, musí byť stíhané
v Košiciach. Alebo či snáď treba v Košiciach po-
užívať prísnejšej miery ako inde ? To by bolo zha-
nobenie rovnoprávnosti.
List "A Nép" dalo štátne zastupiteľstvo v Ko-
šiciach zhabať pre uverejnenie tohoto článku:
"Obrana štátu a dane.
Činnosť pražského parlamentu ubierala sa v po-
slednej dobe v znamení obrany štátu. Nechceme
tu kritizovať nedostatky zákonov, ktoré boly po
túto dobu vynesené a ktorými má byť zabezpe-
čená brannosť štátu, lebo toto vykonali plnou ob-
jektivitou k tomu povolaní poslanci za prejed-
návania týchto zákonov. Jesťliže štát znamená iba
geografickú jednotku, ohraničenú územnými te-
ritoriami, úplne by yyhovovaly svojmu účelu zá-
kony, vynesené dosiaľ o obrane štátu, nakoľko
náležité zabezpečujú obranu územnej celistvosti
štátu. Avšak štát skladá sa nielen z územných te-
ritórií, ale hlavne zo štátnych občanov usídle-
ných v tomto území a v prvom rade títo tvoria
štát. Na tomto území bydliaci štátni občania sú
tí, ktorí zaplatiac pod titulom daní určitú časť
výsledkov svojej krvopotnej práce v prospech
štátnej pokladne, umožňujú zachovanie vnútor-
ného poriadku a bezpečnosti, vydržovanie správ-
nych orgánov a potrebnú obranu štátnych hraníc.
3
Bez poplatníkov, ktorí zabezpečujú činnosť ce-
lého štátneho aparátu, ani jediný štát by ne-
mohol prosperovať, a z toho by tedy samo sebou
vyplývala nutnosť stupňovanej a vo všetkých
vzťahoch uspokojujúcej ochrany poplatníka ako
primárneho vydržovateľa štátu. Aspoň rozumná
štátna politika, by musela v prvom rade a hlavne
dbať každého hľadiska a postupovať tak, aby
predovšetkým a v prvom rade chránila záujmy
svojich štátnych občanov. Zvlášte veľkej dôleži-
tosti nabýva táto otázka každého roku v dobe vy-
rubovania daní, ktoré sa stále opakuje. Bez akej-
koľvek štátnopolitickej vyškolenosti a vedomosti
možno konštatovať, že práve verejná nálada po-
platníkov nasvedčuje najlepšie tomu, že ochrana,
ktorá by daňovým subjektom právom náležala,
nezjavuje sa ani v najmenšej miere. V tejto dobe
vidíme, že obrana štátu nemá tejto relácie, ale že
máme politiku finančnú, ktorá navzdor všetkým
okrašľujúeim epitetonom a bez ohľadu na pla-
tebnú schopnosť poplatníkov, v miere presahu-
júcej ich únosnosť snaží sa vyplniť prázdnu
štátnu pokladňu. Berná politika, ktorá sa na
žiadne iné hľadisko neohliada, tiež docieľuje
v menšej miere tohoto účelu, avšak zároveň pô-
sobí nesmierne škody, lebo za cenu toho zostáva
na bojišti mnoho popravených berných subjektov,
z ktorých len nepatrné procento sa postaví znova
na nohy a stane sa platu schopným poplatníkom.
Je veľká otázka, čo má byť prvotriednym štát-
nym záujmom, či kruté vymáhanie daní a či
šetrenie daňového subjektu. Znamenalo by lepšie
riešenie, keď sa podarí naprosto mizivú časť da-
ňových nedoplatkov vydobyť, avšak tým sa ožo-
bračujú tisíce poplatníkov, ktorí bez vlastného
zavinenia nie sú v stave vyhoveť svojej poplat-
nickej povinnosti a zaplatiť požadované a ich zá-
robkom neprimerané dane, alebo či by bylo ži-
votaschopnejším riešením, keby sa nedoplatky do-
bývaly v pomere platebnej schopnosti a vyrubo-
vanie dialo by sa podľa faktických príjmov a
dôchodov. Skúmajúc veci s tohoto zorného uhlu
prvoradým faktorom je berná morálka, ktorú
pestovať by malo byť jedným z hlavných úkolov
finančných úradov a nie špatná výchova poplat-
níkov. Lebo čo iné môže znamenať dnešný vy-
rubovací systém než skazu bernej morálky,
keďže základom vyrubenia nie je priznávka po-
platníka, ale konštatácia referenta vedúceho vy-
rubovanie, ktorý neraz na základe počtu rodin-
ných členov ustanovuje daňový základ. Neraz to-
tiž dochádza k tomu, že správnosť svojho vlast-
ného odhadu voči priznávke odôvodňuje takto: vy-
držuje päťčlennú rodinu, jej výživa spotrebuje
ročne 15. 000 Kč a tedy je nezbytne treba, aby
mal ročný dôchod 15. 000 Kč. A uvádzať proti
tomu argumenty je za dnešného systému daňo-
vého pojednávania takmer nemožno. Tuná zapo-
mína pán referent, ktorý vyrubovanie koná, že
sú i nezamestnané rodiny s 5-8 deťmi, a že ich
jediným príjmom je podpora v nezamestnanosti,
ktorá nečiní ročne 15. 000 Kč, a preca žijú, lebo
bohužiaľ ročný dôchod rodiny, neurčuje sa v živote
nikdy podľa počtu členov, ale podľa zárobkových
možností, ktoré ako vieme, sú minimálne.
Tieto pomery samozrejme neukľudňujú náladu
a nehodia sa k tomu, aby vytvprily vo vnútornom
živote štátu potrebné kľudnejšie ovzdušie, lež na-
opak stanú sa parenišťami nespokojnosti, a takto,
ač sa to zdá byť kontradikciou, stane sa štát sám
sebe nepriateľom. Keďže však štát ako taký je
reprezentovaný vládnymi stranami, ktoré sú
u moci, netreba zvlášť dokazovať, že za tieto po-
mery sú odpovedné vládne strany, ktoré vysú-
vajú do popredia svoju stranícku politiku. S hľa-
diska obrany štátu tedy bolo by treba v prvom
rade zrevidovať zákonodarnú činnosť týchto strán,
lebo za terajších pomerov nie "štátoborné" opo-
zičné strany, ale kompromisná politika vládnych
strán znamená nepriateľa, proti ktorému nutno
sa bez odkladu brániť. Len reglementácia týchto
môže docieliť výsledky, lebo len tak možno si
predstaviť, aby prišiel konečne tiež taký zákon
na obranu štátu, ktorý by poplatníka, ktorý je
základom štátneho života, chránil proti straníckej
politike vládnych strán spravodlivým daňovým
systémom, ochraňujúc platebnú schopnosť po-
platníka. "
Po pozornom prečítaní tohoto článku môžeme
s najprísnejšou objektivitou. zistiť, že niet v ňom
nijakej protištátnej vety, lebo je to len akýsi ná-
stin o platení daní, ktoré sa týka každého štát-
neho občana. Je nepochopiteľné, keď štátne za-
stupiteľstvo vytýka, že istý týždeník požaduje
spravodlivý daňový systém, lebo podľa nášho pre-
svedčenia kladenie takéhoto požiadavku nie je
činom protištátnym, ale naopak slúži záujmom
štátu.
Avšak ako sa zdá, štátne zastupiteľstvo má
špatné oko na časopis "A Nép", lebo dalo zha-
bať i nasledujúce číslo zo dňa 23. augusta 1936.
Pri tejto príležitosti vytýkalo dva odstavce, ktoré
znejú takto:
"Nie slovami ale činy pracujeme. Nesľubujeme,
ale učiníme. Nedáme odhlasovať zákony "na
ochranu gazdov", ktoré uvedú maďarského gazdu
do skazy.
Avšak nezmieňujte sa o pozemkovej reforme,
o dávke z majetku, o zákonoch daňových, o zá-
kone o nemocenskom poistení, o zemedelskom mo-
ratoriu, lebo týmto môže maďarský gazda ďa-
kovať svoje zničenie. "
I toto zhabanie je naprosto neodôvodnené, lebo
maďarský opozičný list má nezbytné právo napí-
sať, či zákonodarci jeho strany majú niektorý
návrh zákona odhlasovať a či nie, a keby ho ne-
odhlasovali, prečo tak učinili, a bez pochyby má
opozičný list toľko práva, aby mohol polemizo-
vať s listom vydržovaným vládou, lebo to patrí
medzi elementárne požiadavky demokracie, ale
nehľadiac na to, vo vytýkaných častiach niet žiad-
neho protištátneho prejavu.
Štátne zastupiteľstvo zhabalo list "A Nép" zo
dňa 13. septembra 1936 pre tieto výroky:
"Tieto okresné súdy a im nadriadené súdy však
maďarsky koncipované podania vybavujú výlučne
v jazyku štátnom, obžalobné spisy podávajú v ja-
zyku štátnom, pozemnoknižné a firemné zápisy vy-
konávajú a vydávajú len v jazyku štátnom, tiež
text pozemnoknižných výpisov je písaný len v ja-
zyku štátnom a u súdov pôsobia sudcovia, štátni
zástupcovia a úradníci, ktorí neovládajú jazyk prí-
slušnej menšiny, u súdov niet prísažného tlmoč-
níka, dražebné vyhlášky uverejňujú v obciach len
v jazyku štátnom a tak prevádzajúce nariadenie
k jazykovému zákonu stalo sa naprosto iluzórnym
v dôsledku jednania súdov. "
A "v jestvujúcich školách nedodržuje sa zá-
kon jazykový: "
4.
Toto zhabanie je tiež naprosto bezdôvodné.
Uvedené skutky totiž vo svojom celku odpovedajú
skutočnosti, čo môže dosvedčiť najlepšie sám pán
minister spravodlivosti. O týchto skutkoch musí
vedeť i štátne zastupiteľstvo v Košiciach. Pán
minister spravedlivosti zná tieto faktá nielen z po-
daného nami memoranda, ale musí o nich vedeť
i v dôsledku svojej pôsobnosti ako minister spra-
vedlnosti a konečne i preto, lebo jeho vlastná
strana sostavila podobné memorandum. Toto zha-
banie je tým krivdivejšie, lebo týka sa memoranda
zákonodarcov adresovaného na vládu, a také niečo
nesmie byť zatajené, jestliže správne chápeme
podstatu demokracie. Memorandum to uverejnily
všetky maďarské deníky a týždeníky, ale i listy
nemecké, aníz proti tomu niektoré štátne zastu-
piteľstvo niečo vytýkalo. Iba štátne zastupiteľ-
stvo v Košiciach chcelo byť od pápeža pápežskej-
šie, ač ostatné štátne zastupiteľstvá dozaista
práve tak dobre znajú zákon, ako košické.
To isté číslo dalo štátne zastupiteľstvo zhabať
pre tieto dve vety článku "Daň z bravčových ho-
dov":
"Krásny to príklad spravedlivosti. Chytrý člo-
vek to bol, ktorý to vymyslel. "
Tento článok prevzal list "A Nép" doslovne
z novín "Kárpáti Magyar Hirlap" zo dňa 28.
augusta 1936, v ktorých mohol byť tento článok
bez akejkoľvek prekážky uverejnený. Aký proti-
štátny prejav obsahujú tieto dve vety, to je nám
záhada a domnievame se že túto záhadu možno
jedine rozlúštiť nezahalenou zlovôľou štátneho
zastupiteľstva v Košiciach.
Po tom všetkom, čo sa dosiaľ stalo, dovŕšilo
štátne zastupiteľstvo v Košiciach štvanicu proti
listu "A Nép" tým, že požiadalo, aby tento list
mohol byť zakázaný. Tejto žiadosti vyhovel kraj-
ský súd v Košiciach svojím usnesením zo dňa 21.
septembra t. r., čís. Nt. VI. 104/36/4.
Vo výšuvedenom sme dokázali, že štátne za-
stupiteľstvo v Košiciach sériové konfiškovalo list
"A Nép" pre články; ktoré mohly byť v iných
listoch bez prekážky uverejnené, a dokázali sme
i to, že vytýkané články neobsahujú žiadne proti-
štátne prejavy. Štátne zastupiteľstvo v Košiciach
tedy vo svojom jednaní nepostupovalo ani podľa
litery ani v duchu zákona, ale dalo sa viesť sub-
jektívnymi nepriateľskými momenty, čo nemô-
žeme trpeť v záujme zabezpečenia tlačovej slo-
body a práv demokratických.
Ťaženie se tedy pána ministra spravedlnosti:
1. Či hodláte učiniť energicky prietrž tejto
urážlivej praxi štátneho zastupiteľstva v Koši-
ciach?
2. či hodláte nariadiť vyšetrovanie vo veci uve-
dených neodôvodnených konfiškácií a pohnať
k odpovednosti odpovedného organa štátneho za-
stupiteľstva v ceste disciplinárneho pokračovania?
3. či ste ochotný vhodnými energickými opa-
treniami pôsobiť k tomu, aby nabudúce v celom
štáte všade bola prevádzaná konfiškačná prax
v duchu zákona a či ste ochotný učiniť predme-
tom uváženia, aby dosavádny konfiškačný systém
bol zrušený?
4. Konečne či hodláte uložiť štátnemu zastupi-
teľstvu v Košiciach, aby ono rerokovalo svoj
návrh strán vyslovenia zopovediteľnosti časo-
pisu "A Nép"?
V Prahe 8. októbra 1936.
Esterházy,
Stangl, Rösler, Budig, Szentiványi, Axmann, Ja-
ross, Knorre, dr Rosené, Wollner, dr. Holota,
dr. Kellner, dr. Sziillo, Andor Nitsch, Wagner,
Hollube, dr. Korláth, dr. Porubszky, dr. Hodina,
Nickerl, Fischer, inž. Karmasin, dr. Eichholz, inž.
Peachka, Petrášek, Jobst, inž. Lischka, May,
G. Böhm, Birke.
678/II (překlad).
Interpelace
poslance G. Kliebera
ministrovi vnitra
o § 22, ústavní listiny.
Žlutický okresní úřad výměrem ze dne 21. úno-
ra 1936, č. 4810/36, oznámil panu senátorovi H.
Liehmovi toto:
"Na Vaše podání ze dne 19. února 1936 ve věci
Františka Guby z Luhová se Vám oznamuje, že
§ 22, odst. 2, ústavní listiny výslovně zakazuje,
aby se členové Národního shromáždění obraceli
k veřejným úřadům ku podpoře osobních zájmů
stran. Provádění intervencí nemůže tedy býti je-
jich hlavní úkol a ani jako jednotlivci nejsou ve-
řejnými kontrolními orgány, jak jste se dne 17.
února 1936 vyjádřil u zdejšího úřadu. František
Guba mohl a může se se svou žádostí obrátiti pří-
mo na zdejší úřad. Bude-li jeho žádost odůvod-
něna, vyhoví se jí stejně jako každé jiné. "
Mínění zlatičkého okresního úřadu nebylo
v tomto konkrétním případě správné, neboť se-
nátor Liehm nezastupoval osobní zájmy, nýbrž
chtěl pohnouti Žlutický okresní úřad, aby vyzval
jemu podřízený obecní orgán, aby vykonal svou
úřední povinnost. Nelze tedy mluviti o tom, že se
senátor Liehm obrátil na veřejný úřad k pod-
poře osobních zájmů stran. Předpis § 22 ústavní
listiny jest lex imperfecta; znamená pouze tolik,
že z intervenčních požadavků a slibů nelze vy-
vozovati právní důsledky.
Pan senátor Liehm podle svého slibu jest nejen
oprávněn, nýbrž přímo povinen spolupůsobiti při
politické kontrole nad zákonitostí správy. Nalé-
hal-li tedy, aby spisy byly vyřízeny, jednal ve-
skrze ve veřejném a nikterak v soukromém zájmu.
Tážeme se tedy pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vytý-
kaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten dáti poučiti Žlu-
tický okresní úřad, že zakrořování členů Národ-
ního shromáždění, aby byly skoncovány nevyřf-
5.
zené spisy, dějí se ve veřejném zájmu a ze je tedy
zákon připouští v mezích politických kontrolních
práv zvolených členů Národního shromáždění?
3. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti kázeň-
ské řízení proti odpovědným úředníkům žlutického
okresního úřadu, poněvadž si dovolili zvolenému
senátoru Národního shromáždění československé
republiky nepřípustně a proti zákonu překážeti při
vykonávání jeho práv a povinností, k nimž patří
především součinnost na politické kontrole správy ?
V Prase dne 6. listopadu 1936.
Klieber,
inž. Richter, dr. Rosche, Illing, inž. Peschka, dr.
Kellner, Stangl, inž. Karmasin, Gruber, Obrlik,
dr. Zippelius, dr. Jilly, dr. Peters, Jäkel, Wollner,
dr. Hodina, Sandner, Fischer, Axmann, inž. Künzel,
Jobst, May.
678/III (překlad).
Interpelace
poslance H. Birkeho
ministrovi vnitra,
že se trýznivě provádí kontrola důvěrných
schůzí.
Schůze omezené na zvané hosty, tak zvané
schůze podle § 2, nejsou podle § 2 shromažďova-
cího zákona ze dne 15. listopadu 1867, č. 35 ř. z.
vůbec zákonem upraveny.
Tento zákon zná jen "všeobecně přístupné schů-
ze neomezené na zvané hosty". Jako opak k tomu
vytvořila prakse tak zvané schůze podle § 2, které
se dnes zákonitě označují jako "schůze omezené
na zvané hosty", jedná se s nimi tedy jako se
schůzemi. Chybí však jakékoliv pojmové ohrani-
čení oproti schůzkám společenské povahy, které
vůbec nemají rázu shromažďovacího.
Prakse vyžaduje, aby svolavatel znal osobně
všechny přítomné a aby byl zachován důvěrný ráz.
Někteří správní činitelé trýznivě kontrolují ta-
kové schůze a proti zákonu tvrdí, že platí všechny
možné předpisy, které vůbec nejsou odůvodněny
zákonem. Někteří kontrolující činitelé si předsta -
vují, že je zákonem předepsáno, že pozvánky musí
býti psány inkoustem, jiní vidí závadu v tom, že
v uzavřené shromažďovací místnosti není zavřen
ventilátor, jiní zase se domnívají, že se schůze ne-
smějí konati v hostinci, ani v uzavřené místnosti,
slovem v praksi se vytvořil velký zmatek.
Je známo, že sudetskoněmecká strana při důvěr-
ných schůzích přímo příkladně dbá všech zákoni-
tých ustanovení a přece jest právě ona vydána
všanc nejhoršímu sužování na rozdíl od jiných
stran, jejichž důvěrné schůze se vůbec nikdy ne-
kontrolují.
Interpelujíci by mohli vypočítati tisíce tako-
vých případů; tentokráte se spokojují se třemi
typickými případy:
V Rýmařově se konala dne 2. října 1936 schůze
sudetskoněmecké strany podle § 2, na které mluvil
poslanec Enorre. Tehdy se tam dostavil jako
vládní zástupce dr. Stasa provázen asi deseti čet-
níky a přál si mluviti se svolavatelem schůze. Již
povolání četnictva nebylo nikterak ospravedlněné
a budilo dojem neodůvodněného úředního výkonu
správní moci.
Když se přihlásil svolavatel, vyžádal si dr Stasa
listinu přítomných. Byla mu předložena. Dr Stasa
s ní nebyl spokojen a pravil, že je to presenční
listina a nikoliv listina přítomných. Jaký jest roz-
díl mezi oběma druhy listin, nedovedou si inter-
pelující vysvětliti. Potom svolavatel oznámil jména
přítomných. Dr Stáša ho přerušil a pravil, Že tak
to nejde, že svolavatel musí jména přítomných
znáti zpaměti, nedívaje se při tom na přítomné.
Pan dr Stasa neuvedl zákonitého podkladu tohoto
právního mínění, protože by mu to bylo jistě
obtížné. Když svolavatel odmítl požadavek vlád-
ního zástupce zákonem neodůvodněný a pozna-
menal, že něco podobného bylo při schůzi podle
§ 2 žádáno poprvé, vládní zástupce dr. Stasa
schůzi rozpustil a zabavil listinu přítomných.
Poslanec R. Knorre může potvrditi, že vládní
zástupce byl neobyčejně nervosní a třásl se na
celém těle.
V Edrovicích v okrese rýmařovském konala se
dne 2. října 1936 v Ruprechtově hostinci schůze
podle § 2. Tam se dostavil zase pan dr Stasa jako
zástupce okresního úřadu s několika četníkv. Za-
bavil ihned resolnce o nezaměstnaných, které byly
určeny, aby v dopisech byly poslány pražským
ústředním úřadům. Tyto resoluce nebyly nic jiného
než petice podle § 115 ústavní listiny. Zabavení
bylo tedy již samo zasáhnutím do ústavního práva
petentů. Dr Stasa pravil:.. To lest přece to co
hledáme. " a zabavil tyto petice. Dále odebral všem
přítomným pozvánky na schůzi a schůzi rozpustil.
Dokonce dal shromažďovaní místnost vykliditi čet-
nictvem. Jest příznačné, že zabavení ústavně za-
ručených resolucí provedl před rozpuštěním
schůze.
Dne 2. října 1936 se konala ve Frýdlantě nad
Moravic! schůze podle § 2. 1 zde vládní zástupce
dr. Stasa bez důvodu rozmístil schůzi a zabavil se-
nsané resoluce, které nebyly ničím jiným, než pe-
ticemi podle § 115 ústavní listiny.
Vládní zástupce dr Stáša nesňal při kontrole
ani klobouk. Toto jednání trapně pociťoval do-
konce i jistý Čech, přítomni v hostinci pozname-
nal, že takové chování není s to zvýšiti vážnost
úřadu.
Příštího dne byly okresnímu úřadu odevzdány
resoluce 16 místních skupin sudetskoněmecké
strany. Okresní hejtman radí Vota prohlásil, že
požadavky nezaměstnaných byly předneseny ve
formě úplně legální uznal to a slíbil, že se za po-
žadavky přimluví. Tím podivněji působí přílišná
horlivost komisaře dr Stáši, který bez důvodu roz-
pustil schůze, ačkoliv se konaly v klidu a pořádku.
Jeti jednání velice roztrpčilo obyvatelstvo, poně-
vadž obyvatelstvo Dravém v tom vidí omezovaní
svého ústavně zaručeného petičního a shromažďo-
vacího práva.
I členové okresního zastupitelstva patřící k su-
detskoněmecké straně v Rýmařově podali o tomto
jednání dotaz panu okresnímu hejtmanovi.
6
V tomto dotazu uvedli, že dr Stasa používá bez
povoleni členů okresního zastupitelstva ke svým
inspekčním jízdám, které koná proti schůzím su-
detskoněmecké strany podle § 2, automobilu
okresní silniční správy, vydržovaného z okresních
peněz.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vytý-
kaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten zaříditi, aby dr. Stasa
již nesužoval rozpouštěním schůzí sudetskoně-
mecké strany ?
3. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti proti
dr Stášovi kázeňské řízení, protože zřejmě bez
důvodů rozpouštěl schůze?
4. Jest pan ministr ochoten vyhlásiti směrnice,
podle nichž mají postupovati kontrolní orgány
úřadů provádějíce inspekce schůzí podle § 2?
5. Jest pan ministr ochoten dáti důrazně poučiti
podřízené správní orgány, aby se při kontrole
schůzí vyhýbaly každému zdání stranickopolitic-
kého rozlišování?
V Praze dne 4. listopadu 1936.
Birke,
Klieber, Hollube, Axmann, Jobst, G. Böhm,
dr. Köllner, Frank, Jäkel, M. Budig, Wollner,
inž. Karmasin, dr. Kellner, dr. Eichholz, dr. Peters,
Knöchel, inž. Peschka, dr. Jilly, Fischer, inž. Rich-
ter, dr. Hodina, Gruber, Illing.
678/IV (překlad).
Interpelace
poslanců inž. E. Peschky
ministrovi vnitra, ministrovi národní
obrany a ministrovi průmyslu, obchodu a
živností
o četných zákazech fotografování v rozlič-
ných politických okresích.
Fotografická živnost, jsouc v nouzi, velmi sta-
rostlivě sleduje výnosy vydávané skoro týdně,
jimiž se zakazuje fotografovati v celém správním
obvodu. Nejen fotografická živnost, nýbrž i s ní
související průmysly a obchodní živnosti, zabýva-
jící se výrobou a prodejem fotografických potřeb,
vidí, že jejich existence je tímto zákazem ohro-
žena. Zvláště tím trpí v četných malých městech
drogerie, které se zabývají prodejem fotografic-
kých potřeb. Jest také ohrožena existence těch
fotografů, jejichž hlavní výdělek jest v letních
měsících živnostensky vypracovávati amatérské
snímky.
Mimo to tyto zákazy těžce ohrožují cizinecký
ruch, jenž právě v postižených územích má velký
hospodářský význam.. Interpelující sice uznávají,
že v zájmu ochrany vojenského tajemství jest
nutno učiniti jistá opatření, která by znemožnila
fotografovati objekty vojenské a pro obranu dů-
ležité, ale nynější právní stav nemůže uspokojiti,
poněvadž ohrožuje celá výdělečná odvětví a pře-
devším cizinecký ruch vůbec.
Ani oznámeni ministerstva národní obrany, že
tento zákaz bude omezen, není s to podstatně
zmírniti očekávané následky, poněvadž je zvláště
pro turisty vyloučeno, aby vcházejíce do okresu
vyžádali si nejdříve informace od úřadů.
Tážeme se tedy pánů ministrů:
Jsou páni ministři ochotni učiniti vhodná opa-
tření, aby zabránili těžkému poškozovaní foto-
grafické živnosti a cizineckého ruchu?
V Praze dne 4. listopadu 1936.
Inž. Peschka,
Klieber, Axmann, Birke, dr. Eichholz, dr. Köllner,
dr. Hodina, inž. Karmasin, Budig, Jakel, Frank,
Knöchel, inž. Richter, dr. Kellner, Fischer, Gruber,
dr. Jilly, G. Böhm, Jobst, Wollner, Illing, dr. Pe-
ters, Hollube.
678/V.
Interpelace
poslance Kopřivy
ministrům vnitra a spravedlnosti
o neslýchané konfiskační praksi okresního
úřadu v Hodoníně a státního zastupitelství
v Uherském Hradišti.
Časopis "Rudé Slovácko", vycházející v Hodo-
níně, je vystaven neslýchané censurní praksi, kte-
rá přesahuje vše, co bylo dosud na tomto poli
zaznamenáno. Censurou časopisu "Rudé Slovácko"
je pověřen komisař okresního úřadu v Hodoníně
dr Kožina, podléhající v censurní činnosti státní-
mu zastupitelství v Uherském Hradišti. Censurní
prakse těchto orgánů proti zmíněnému časopisu
hrubě porušuje ústavní práva. V časopise byly
svého Času zabaveny imunisované řeči poslanců,
ba dokonce i interpelace poslanců o těchto neslý-
chaných činech censury.
Přes to však se v této neslýchané censurní praksi
pokračuje dále. V posledních měsících v tomto ča-
sopise jsou konfiskovány zprávy, které všude
jinde projdou a které jsou naprosto nezávadné.
Jsou konfiskovány i nekonfiskoyané citáty vlád-
ního tisku. Podle obsahu konfiskovaných článků
je zřejmo, že touto konfiskační praksi státního
zastupitelství v Uherském Hradišti, resp. okres-
ního úřadu v Hodoníně je soustavně chráněna po-
litika agrární strany.
Tak na př. v č. 31. ze dne 1. srpna t. r. byl kon-
fiskován v "Rudém Slovácku" tento nadpis: "Při-
dělit levnější mouku a chléb hladovějícím podle
návrhu >Včely«. " V témže článku bylo dále kon-
fiskováno: "Před časem navrhla >Včela« způsob
likvidace ohromných obilních zásob. Žádala příděl