8
Že značná část nezaměstnaných není pojata
do státní vyživovací akce, toho příčinou jsou na-
prosto nepostačitelné »směrnice« pro státní vy-
živovací akci a dále jejich výklad a provádění
často více než byrokratické.
V okrese šumperském nebylo na př. ze 1450
uchazečů 350 pojato do vyživovací akce, poně-
vadž nemohli podati průkaz, že byli tři měsíce
v zaměstnáni podléhajícím povinnému pojištění,
270 osob, poněvadž jako mladiství ještě nikdy
nebyly v pracovním poměru nebo jen v krátkém,
150 osob, poněvadž jsou starší než 60 let, 260
osob, poněvadž jsou to drobní důchodci (kteří
však z důchodu naprosto nemohou uhájiti živo-
bytí), 80 osob, poněvadž jsou to drobní rolníci
a domkáři (kteří však, aby mohli uhájiti živo-
bytí, pracovali ještě za mzdu), 200 osob, poněvadž
členové jejich rodin vydělávají nebo mají něja-
ký majetek nebo poněvadž jest do vyživovací
akce již zařazen nějaký člen jejich rodiny, 140
osob z rozličných důvodů.
Podobné jsou poměry ve všech jiných pří-
padech. V podpůrné soustavě jsou zřejmě velké
nedostatky, které musí každého své odpovědnosti
si vědomého člověka naplniti největší starostí o
osud nezaměstnaných spoluobčanů.
Proti všem těmto tísnivým faktům a zkuše-
nostem byl ve státním rozpočtu pro rok 1937
v kapitole »Péče o nezaměstnané proveden škrt
100 milionů Kč proti rozpočtu loňskému, který
jest úplně neodůvodněný.
Toto opatření se asi opírá o optimismus,
který za dnešních hospodářských a sociálních po-
měrů není naprosto odůvodněný a nebude odů-
vodněn ani vývojem nejbližší doby. Nelze pochy-
bovati, že zvláště v území osídleném sudetskými
Němci náklady z titulu péče o nezaměstnané až
dosud byly daleko pod skutečnými potřebami,
nutnými na zajištění živobytí nezaměstnaných a
uspokojující aspoň poněkud.
Ale omezení prostředků stejně nedostačují-
cích mělo by přímo katastrofální následky, které
by působily hlavně na sudetskoněmecké neza-
městnané. Naopak jest nutno, aby pro péči o ne-
zpměstnané byly nejen dále poskytnuty stejné
peníze jako v loni, nýbrž aby byly po ruce další
piostředky, aby se čelilo bezmezné nouzi neza-
městnaných.
To se může státi jen tehdy, bude-li po ruce
dostatek peněz a státní vyživovací akce bude
od základu nově organisována a vybavena, do-
kud všechny částečné akce nebudou nahrazeny
povinným pojištěním proti nezaměstnanosti, kte-
ré jest nezbytné k obnovení spořádané a uspo-
kojivé péče o nezaměstnané.
Že oběti hospodářské nouze budou zajiště-
ny, než bude zavedeno a účinno povinné pojiště-
ní pro nezaměstnanost, může zaručiti jen základ-
ní nová úprava vyživovací akce a její vybudo-
vání na obsažnou vyživovací výpomoc, pro kte-
rou musí platiti tyto zásady:
1. Osoby československé statni příslušnosti,
které ukončily 14. rok svého věku, máji nárok
na státní vyživovací výpomoc pro sebe a členy
svých rodin, jestliže jejich živobytí jest ohroženo
nedostatkem práce.
2. Za členy rodin dlužno považovati příbuz-
né ve vzestupné a sestupné linii prvního a dru-
hého stupně, kteří žijí ve společné domácnosti
s osobou mající právo na podporu, jsou převážně
odkázáni na její důchod a nemají samostatného
nároku na vyživovací výpomoc.
3. Nárok na státní vyživovací výpomoc po-
vstává, jakmile se osoba, jejíž živobytí je ohro-
ženo, přihlásila o práci u veřejné nebo odboro-
vé zprostředkovatelny práce bez zřetele k tomu,
vydělávala-li si tato osoba dříve své živobytí
jako zaměstnanec nebo samostatně výdělečně čin-
ná osoba nebo nebyla dosud výdělečně činná.
Hlášeni se má konati občasně jednou za týden
ve veřejné zprostředkovatelně práce nebo v úřa-
dě (obecním úřadě) jí určeném, u osob odborově
organisovaných v odborové zprostředkovatelně
práce.
4. Stejný nárok mají osoby, které byly z prá-
ce vysazeny, pokaždé na dobu vysazeni z práce,
a všichni, kdož vyčerpali podporu nezaměstna-
ných podle gentské soustavy. Sezónní dělníci ma-
jí zásadně nárok po dobu nezaměstnanosti, která
není omezena na sezónu.
5. Státní vyživovací výpomoc se skládá pro
každou osobu mající na ni nárok aspoň z těchto
týdenních přídělů:
a) z poukázky na potraviny v ceně 20 Kč,
b) z potravin v přírodninách v ceně 10 Kč,
c) z lístku na přídavek pro každého člena
rodiny v ceně 10 Kč,
d) pro děti do 10 let a pro choré osoby z do-
datečné poukázky na mléko, a to na půl litru
denně.
Hlavám rodin a osobám v nájmu přísluší dá-
le týdenní příspěvek na nájemné:
v obcích pod 1000 obyvatelů 10 Kč,
v obcích přes 1000 obyvatelů 20 Kč,
a poukázka na uhlí (dříví) v ceně 5 Ke
týdně.
6. Osoby mající nárok na vyživovací výpo-
moc a příslušníci jejich rodin mají nárok na bez-
platnou lékařskou pomoc a léky, onemocní-li, rov-
něž na bezplatné ošetřování ve veřejných nemoc-
nicích.
7. Nárok na vyživovací výpomoc se uplatňu-
je předložením průkazu, jejž vydává zprostřed-
kovatelna práce, že se tato osoba marně uchá-
zela o práci, a to příslušné obecni sociální ko-
misi, jejíž rozhodnuti zkoumá okresní sociální ko-
mise.
8. Proti rozhodnutím obecni a okresní soci-
ální komise lze se odvolati k okresnímu úřadu a
v dalším pořadu stolic k zemskému úřadu a k
ministerstvu sociální péče. Rozhodnouti dlužno v
neprodlužitelné lhůtě 15 dni.
9. Vyživovací výpomoc se poskytuje poza-
du, po hlášeni nejdéle do 14 dnů. Popírá-li se
nárok na vyživovací výpomoc, je v klidu něj-
9
výše po dobu čtyř neděl a od té chvíle dlužno
ji poskytovati, dokud není konečně rozhodnuto.
10. Obecní a okresní sociální komise jsou
voleny obecními a okresními zastupitelstvy a
skládají se nejméně z 5 a nejvíce z 10 řádných
členů, jimž dlužno určiti stejný počet náhradníků.
Složení komisí musí souhlasiti s výsledkem po-
sledních voleb do zákonodárných sborů. Každá v
obci nebo okrese zastoupená odborová organisa-
ce zaměstnanců a zaměstnavatelů má právo vy-
sílati odborného poradce do obecní a okresní so-
ciální komise. Doba úřadování trvá 1 rok.
11. Všechna podání a úřední činnosti týkají-
cí se vyživovací výpomoci jsou osvobozeny od
poplatků a dávek.
Jen vyživovací výpomoc opírající se o ta-
kové základy může v přechodné době než bude
zavedeno řádné všeobecné pojištění proti neza-
městnanosti, poněkud čeliti ohromné nouzi neza-
městnaných a poškozených krisí.
Tuto pomoc dlužno však poskytnouti co nej-
rychleji.
Podepsaní táží se tedy vlády:
1. Je-li ochotna v kapitole "Sociální péče«
dostatečně zvýšiti rozpočet?
2. Je-li ochotna provésti zásadní novou orga-
nisaci a zlepšení státní vyživovací pomoci?
3. Je-li ochotna zkoumati předpoklady pro
zavedení povinného pojištění proti nezaměstna-
nosti a naříditi všechny přípravné práce, aby by-
lo co nejdříve zavedeno?
V Praze dne 26. října 1936.
Wollner,
dr. Eichholz, Fischer, Obrlík, dr. Rosche, dr. Jilly,
Stangl, Jäkel, Sandner, Franz Němec, Inž. Kiinzel,
dr. Peters, dr. Zippellus, Hollube, Gruber, Kundt,
Illing, dr. Köllner, Jobst, Inž. Peschka, May.
675/X (překlad).
Interpelace
poslance dr. F. Kollnera
vládě,
že úřady nedbají rozhodováni nejvyššího
správního soudu.
Úřady nedbají rozhodování nejvyššího správ-
ního soudu. Poněvad nejvyšší správní soud jest
přetížen a nedbá se jeho nalézací prakse. vy-
stoupil ctihodný president nejvyššího správního
soudu ze své důstojné zdrženlivosti a v právnic-
kém poradním sboru předsedy vlády žádal o ná-
pravu.
Od té doby uplynulo mnoho měsíců - ne-
stalo se nic.
Tážeme se vlády:
1. Co hodlá vláda naříditi, aby se ulehčilo
nejvyššímu správnímu soudu?
2. Co hodlá vláda naříditi, aby se učinila
přítrž tomu, že úřady nedbají nalézací prakse
nejvyššího správního soudu?
V Praze dne 26. října 1936.
Dr. Köllner,
May, Fischer, Kundt, inž. Peschka, Illing, Stangl,
Wollner, inž. Kunzel, Jobst, dr. Peters, dr. Eich-
holz, dr. Jilly, Obrlik, Franz Němec, Hollube,
dr. Zippelius, dr. Rosche, Jäkel, Sandner, Gruber.
675 XI (překlad).
Interpelace
poslance G. Obrlika
ministrovi vnitra,
ministrovi spravedlnosti a
ministrovi financí
o pobuřující a protizákonné resoluci
vrchlabských hraničářských svazů.
Skupina osob, která se jmenuje »Sdružené
české spolky a pól. organisace ve Vrchlabí*,
usnesla se dne 13. září 1936 na této resoluci,
která byla uveřejněna v časopise »Krkonolský
obzor, nezávislý zpravodajský list pohraničních
okresů«, číslo 36, ročník VI, v Železném Brodě,
dne 19. září 1936, stránka 1, sloupec 1:
»Požadavky vrchlabských českých hraničářů
na manifestaci dne 13. září 1936:
1. Na ochranu hranic budiž zesílena finanční
stráž.
2. Budiž urychleno zestátněni vrchlabské po-
licie s expositurou v Hostinném.
3. Státní úřady v pohraničním území buďtež
obsazovány spolehlivými, energickými českými
úředníky a přednosty buďtež jmenováni jen Češi
(ve Vrchlabí jsou to katastrální měřičský úřad,
berní úřad a okresní soud).
4. Podvratná činnost Henleinovy strany bu-
diž zastavena.
10
5. Budiž vydán zákon, podle něhož mají býti
všechny obecni úřady označeny na prvém místě
státním jazykem, aby se tak zabránilo tomu, že
se obecni úřady vůbec neoznačují.
6. Státní úřady nechť přesně dbají jazykové-
ho zákona a přednosti státního jazyka.
7. Označení státních podniků ve Vrchlabí bu-
diž provedeno ve státním jazyku a to na prvém
místě podle platných předpisů jazykového zá-
kona.
8. Budiž vydán zákon, že všechny firmy mají
býti pro veřejnost označeny na prvém místě stát-
ním jazykem.
9. Všechny koncesované živnosti buďtež
označeny ve státním jazyku.
10. Žádáme, aby byla zřízena česká obchodní
škola.
11. Co nejdříve budiž přikročeno ke stavbě
českých škol na pozemku k tomuto účelu zakou-
peném.
12. Na zakoupeném pozemku finanční správy
budiž co nejrychleji zahájena stavba budovy pro
finanční stráž.
13. Do služeb vrchlabských městských úřa-
dů, městských a okresních podniků buďtež při-
jati i čeští úředníci a zaměstnanci podle národ-
nostního klíče.
14. Společnosti a podniky, které mají státní
dodávky nebo požívají nějakých státních výhod,
buďtež nařízením donuceny, aby přijaly i české
úředníky a dělníky a to nevypověditelně.
15. Budiž vůbec zakázáno zaměstnávati ci-
zince.
16. Pro města v pohraničním území buďtež
určeny zákonité menšinové přídavky pro státní
úředníky za dvojnásobnou jazykovou kvalifikaci.
17. Města v pohraničním území buďtež zařa-
zena do vyššího drahotního přídavku.
18. Ve Vrchlabí buďtež vystaveny budovy
pro státní zaměstnance.
19. Veškeré pohraniční lesy buďtež zestát-
něny.
20. Vrchlabským hraničářům budiž umožněno
vystavěti si důstojný společný národní dům a bu-
dil poskytnuta státní subvence.
21. Vystěhovalectví vrchlabských hraničářů
budiž zabráněno tím, že se zajisti provoz státní
pily, firmy J. Mencík a všech českých podniků.
Sdružené české spolky a politické organi-
sace. «
Resoluci podal správce vrchlabské berní
správy dr. Václav Hašek.
Resoluce tedy žádá, aby českými úředníky
byli nahrazeni poslední úředníci němečtí, kteří
jsou ve Vrchlabí na vedoucích místech.
že takovou resoluci přednesl státní úředník
dr Hašek, vzbudilo velké rozhořčeni všeho oby-
vatelstva, takže německé obyvatelstvo nemůže
strpěti, aby dr. Hašek zůstal na svém miste, ne-
boť ztratilo veškerou důvěru v tohoto šovini-
stického úředníka.
Osobní údaje dr. Haška jsou:
Dr.Václav Hašek, přednosta vrchlabské berní
správy, příslušný do Duchcova, narozený dne 16.
září 1904.
Celý obsah resoluce podněcuje proti němec-
kému obyvatelstvu. V resoluci se žádají přímo
protiústavní opatření, poněvadž požadovaná opa-
tření hrubě se příčí a odporuji zásadě rovnosti,
zaručené smlouvou o ochraně menšin a ústavou.
Resoluce zcela zřejmě žádá, aby správa po-
rušovala volné užívání jazyka ve stycích soukro-
mých a obchodních zaručené v § 128 ústavní
listiny, neboť žádá, aby bylo nařízeno, že vše-
chny koncesované živnosti mají býti označeny ve
státním jazyku.
Resoluce jest však nepochybně politický čin
a přesahuje zákonité právo působnosti domněle
nepolitických českých hraničářských svazů. Z
podpisu na resoluci je jasně zřejmo, že se této
politické činnosti účastnily nejen politické orga-
nisace, nýbrž i svazy domněle nepolitické.
Tážeme se pana ministra vnitra, pana ministra
spravedlnosti a pana ministra financi:
1. Jsou páni ministři ochotni dáti vyšetřiti
vytýkaný stav věci?
2. Jest pan ministr spravedlnosti ochoten
prostřednictvím generální prokuratury naříditi
příslušnému státnímu zastupitelství, aby zahájilo
trestní vyšetřování podle § 14 zákona na ochranu
republiky pro pobuřování proti Němcům?
3. Jest pan ministr vnitra ochoten rozpustiti
ty domněle nepolitické hraničářské svazy, které
spolupůsobily při resoluci, poněvadž se zřejmě
proti stanovám a proti zákonu, ba přímo trestně
účastnily politických činností?
4. Jest pan ministr financi ochoten dáti za-
hájiti kázeňské řízení proti přednostovi vrchlab-
ské berní správy dr Haškovi, poněvadž se jako
státní úředník pod přísahou tak dalece zapomenul,
že se účastnil šovinistického činu proti Němcům?
5. Jest pan ministr financí ochoten správce
vrchlabské berní správy dr Haška přeložiti
z Vrchlabí, poněvadž úplně ztratil důvěru němec-
kého obyvatelstva?
V Praze dne 30. října 1936.
Obrlik,
dr. Eichholz, Axmann, Jäkel, Gruber, Sogl, Rösler.
dr. Jilly, Knöchel, inž. Lischka, Jobst, Wagner,
Stangl, inž. Karmasin, Nickerl, F. Nitsch, May,
Hollube, Inž. Künzel, dr. Hodina, Knorre, Sandner.
11
675/XII (překlad).
Interpelace
poslance R. Knorreho
ministrovi železnic
o protizákonných nešvarech na železniční
trati z Valšova do Rýmařova.
Na železniční trati z Valšova do Rýmařova
má motorový vlak jen jednojazyčné české ná-
pisy. Také všechny vyvěšené zákazy a příkazy
jsou jednojazyčné české. Tyto nápisy odporují
§ 2 jazykového zákona, poněvadž v okrese rý-
mařovském bydli podle posledního soupisu lidu
přes 20% československých státních občanů ně-
mecké národnosti (etnické a jazykové přísluš-
nosti).
Ačkoliv nejvyšší správní soud míní, že dráha
jest ústav a vyslovil jasné ve svém rozhodnutí
ze dne 16. září 1924, č. 15. 755, Bohuslav 3903, že
- jsou-li zde uvedené předpoklady pro kvalifiko-
vanou menšinu - všechny předpisy, obsahující
zákaz nebo příkaz, jimiž se železnice nikoliv ja-
ko podnik, nýbrž jako úřad ze své moci obrací
k občanům užívajícím železnice, musí býti nejen
české, nýbrž i německé. Správa nevzala ovšem
na vědomí rozhodnutí nejvyššího správního sou-
du jako nejvyššího soudu státu a tím ohrožuje
vážnost nejvyššího správního soudu.
Ale na této trati jsou i jiné nešvary. Osvět-
lení stanic Frýdlantu nad Moravicí a Velké
Štáhle jest tak nedostatečné, že každý chodec
iest ohrožen. Pro špatné osvětlení nelze naprosto
přečísti jmen stanic.
Proto se tážeme pana ministra železnic:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten změniti jazykové
vybavení zmíněného motorového vozu tak, aby
se přihlíželo ke zmíněné rozhodovací praksi nej-
vyššího správního soudu a nápisy, které obsahují
příkaz, zákaz nebo předpis, byly vyvěšeny nejen
v jazyku českém, nýbrž i v německém?
3. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby ži-
votu nebezpečný stav způsobený nedostatečným
osvětlením na stanicích Frýdlant nad Moravicí a
Velká Štáhle byl napraven tím, že osvětlení bude
zlepšeno?
4. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti ká-
zeňské řízení proti úředníkům, kteří promyšleně
sabotují rozhodovací praksi nejvyššího soudu ve
státě, totiž nejvyššího správního soudu?
5. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti ká-
zeňské řízení proti úředníkům, kteří trpěli a za-
vinili naprosto nedostatečné osvětlení, poněvadž
vytvořením a trpěním tohoto stavu působí státu
nebezpečí, že bude odpovídat) za škody?
V Praze dne 30. října 1936.
Knorre,
dr. Hodina, Sandner, F. Nitsch, dr. Eichhotz,
Axmann, Jäkel, Franz Němec, Gruber, Hollube,
Sogl, dr. Jilly, Inž. Lischka, Jobst, Wagner. Stangl,
Knöchel, Rösler, Nickerl, Inž. Kannasin, May,
inž. Künzel.
675 XIII (překlad).
Interpelace
poslance G. Kliebra
ministrovi vnitra,
že byla bez důvodu a proti zákonu pro-
vedena domovní prohlídka bochovské
okresní úřadovny sudetskoněmecké
strany.
Interpelujícím se oznamuje:
»Dne 15. září 1936 přišla do bochovské okres-
ní úřadovny četnická hlídka, skládající se z čet-
nického vrchního strážmistra Chabá a štábního
strážmistra Behnelta, s bochovským městským
strážníkem Václavem Kiesswettrem, a žádala,
aby jí byly vydány dotazníky o nezaměstnanosti
a provedla potom domovní prohlídku.
Okresní jednatel Oto Fischer se tázal, kdo
přikázal provésti tuto domovní prohlídku. Rozkaz
ku provedení domovní prohlídky mu nemohl býti
ukázán, nýbrž mu bylo pouze oznámeno, že ji
provádějí na telefonický příkaz žlutického okres-
ního úřadu. Vysvětlení a ohrazení okresního jed-
natele, že by se bez písemného rozkazu vlastně
neměla prováděti domovní prohlídka, nedbali,
nýbrž prováděli ji dále a ukončili ve Jí na 12.
Při domovní prohlídce byly zabaveny tyto věci:
Seznam o zadlužení zemědělců v karlovar-
ském okrese ze dne 27. března 1936;
dopis karlovarské krajské úřadovně sudetsko-
německé strany ze dne 27. března 1936;
dotazníky o nezaměstnaností místních skupin
sudetskoněmecké strany ve Velkém Válči. Ja-
vorné. Hartmanově, Týništi. Skřipové. Lukách.
Verušičkách, Svínově, Tašovicích. Německém
Chloumku, Březině, Těšeticích, Údrči, Telči,
12
Dlouhé Lomnici, Bražci, Dlouhém Grůnu, Žalma-
nově, Kozlově a Miroticích;
seznam členů bochovské místní skupiny su-
detskoněmecké strany;
zvláštní pokyn č. 3 ze dne 4. srpna 1936 se
7 přílohami;
šetření o zemědělském zadluženi od místních
skupin v Bochově, Březině, Týništi, Hradišti, Lo-
chotíně, Kozlově, Kopáčově, Malém Hlavákově,
Velkém Hlavákově, Dlouhé Lomnici, Těšeticích,
Javorné, Horním Valově, Skřipové, Budově,
Bražci, Kysiblu, Verušičkách, Herstošicích, Telči,
Údrči, Dlouhé Vsi, Dlouhém Griinu, Miroticích,
Cihané, Něm. Chloumku, Hartmanově, Cínové,
Holeticích, Albeřicích, Radošově a úhrnný přehled.
Dále 334 prázdných dotazníků o nezaměstna-
ných.
O domovní prohlídce byl sepsán tento zápis:
Místní vedoucí Schuldes se ohradil proti do-
movní prohlídce. Zabaveno: 77 kusů dotazníků
o nezaměstnaných, krajské zprávy ze dne 25. čer-
vence 1935, 5 presenčních listin pro večerní
schůze. Seznam členů obecních zastupitelstev,
dotazník prb poštovní zaměstnance, dotazník
o nezaměstnanosti, pokyn o vyměřování daní ze
dne 12. února 1936 se 4 přílohami. Krajský pokyn
1/36 ze dne 10. března, domovní a pouliční sbě-
rací listiny č. 63.
V Bochově dne 15. září 1936.
Svědkové: Václav Kiesswetter, Emil Höfer.
Okresní jednatel: Oto Fischer.
Vrchní strážmistr Cháb. «
Nebylo nejmenšího důvodu, aby se tato do-
movní prohlídka vůbec prováděla; nebylo ani nej-
menšího důvodu, aby se tato domovní prohlídka
provedla bez soudcovského rozkazu. Zabavení
zmíněného materiálu bylo zbytečné, neodůvod-
něné a protizákonné. Sepsaný zápis o domovní
prohlídce jest vadný, poněvadž jednotlivé zaba-
vené předměty měly býti vypočteny zvlášť.
Tážeme se pana ministra vnitra:
J. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti ká-
zeňské řízení proti všem úředním činitelům, kteří
se súčastnili neodůvodněné domovní prohlídky a
kteří jsou kázeňsky odpovědní za to, že provedli
domovní prohlídku bez nutkavého podezření a
bez soudcovského rozkazu?
V Praze dne 30. října 1936.
Klieber,
dr. Rosené, dr. Eichholz, Axmann, Jäkel, Franz
Němec, Gruber, Sogl, dr. Jilly, Knöchel, Rösler,
Sandner. inž. Lischka. Jobst, Wagner, Stangl,
inž. Karmasin, F. Nitsch, Nickerl, Hollube,
Inž. Künzel. Knorre, dr. Hodina.
675/XIV (překlad).
Interpelace
poslance F. Hollubeho
ministrovi zemědělství
o pobuřujícím chováni lesníka Koláře
v Dolním Dvoře a hajného Gussbacha
v Pommerndorfu, podléhajících vrchlab-
ské státní lesní správě.
V červenci 1936 se několikrát stalo, že lesník
Kolár z Dolního Dvora a hajný Gussbach z Pom-
merndorfu u Vrchlabí odnímali a ničili houby a
jahody chudým lidem a nezaměstnaným, když je
sbírali ve státních lesích, aby uhájili živobytí.
Dále lesník Kolář rozličným osobám odepřel vy-
dati »lístek
na jahody proto, že prý je nemá.
Stejně četné, volně použivatelné lesní cesty za
doby, kdy lesy patřily hraběti, byly za nicotných
záminek uzavřeny pro domácí obyvatelstvo, tak-
že obyvatelstvo vrchlabského okresu jest proti
uvedeným státním činitelům velice rozhořčeno,
tím spíše, že úmyslné ničen! potravin, jako hub
a jahod, státním činitelem v nouzovém území je
s to podkopati důvěru obyvatelstva v nestran-
nost státní správy.
Interpelující uvádějí jako přezvědné osoby
o těchto okolnostech tyto osoby:
Rudolfa Bittnera, pivovarského dělníka z
Vrchlabí, Horská úl. 257,
Václava Wenzla, pivovarského dělníka z
Vrchlabí, Staffelberg,
Rudolfa Fischera, pivovarského dělníka z
Dolní Branné,
Josefa Rindta. holičského pomocníka z Vrch-
labí, Pobřežní úl. 13,
Karla Feistauera z Dolního Dvora 126,
Emila Zakota z Vrchlabí,
Annu Seidlovou z Pommerndorfu,
Annu Lahrovou z Pommerndorfu.
Jana Zieneckera z Pommerndorfu,
a žádají, aby byly vyslechnuty.
Tážeme se tedy pana ministra zemědělství:
1. Jest pan ministr ochoten výslechem jme-
novaných přezvědných osob dáti vyšetřiti vytý-
kaný stav věci, jenž mezi obyvatelstvem trpícím
nouzi způsobil velké rozhořčeni a může podko-
pati vážnost státu?
2. Jest pan ministr ochoten se postarati o ná-
pravu vytýkaných nešvarů, zvláště však o uvol-
něni uzavřených cest?
13
3. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti K
ženské řízení proti uvedením státním činitelům,
kteří podléhají jeho dohlédací moci?
V Praze dne 30. října 1936.
Hollube,
Knöchel, Nickerl, F. Nitsch, dr Eichholz, Axmann,
Jäkel, Franz Němec, Gruber, Sogl, dr. Jilly,
Rösler, inž. Lischka, Jobst, Wagner, Stangl,
inž. Karmasin, May, inž. Künzel, Knorre,
dr. Peters.
675/XV (překlad).
Interpelace
poslance M. Budiga
ministrovi vnitra
o potrestání pana Františka Haidy z Jihla-
vy, protože uspořádal dobročinnou pe-
něžní sbírku mezi určitými osobami, a
o těžkých jazykových vadách odvolacího
rozhodnutí brněnského zemského úřadu.
Jihlavské policejní komisařství nálezem ze
dne 22. ledna 1936, č 11. 636 uložilo panu Fran-
tišku Haidovi trest 100 Kč nebo 5 dnů vězení,
poněvadž mezi členy sudetskoněmecké strany
sbíral potraviny Šlo o vánoční sbírku mezi členy
sudetskoněmecké strany pro členy téže strany,
tedy o sbírku, která naprosto nebyla veřejná,
nýbrž byla omezena na určitý okruh osob Pe-
něžní sbírka byla tedy přípustná i bez úředního
povolení, potrestáni odporovalo zákonu (nález
nejvyššího správního soudu ze dne 21. dubna
1925, č. 692/24, Boh. č. 4625).
Výměr brněnského zemského úřadu ze dne
6. února 1936, č. 4691/I-7/36, jímž se nevyhovělo
odvolání odsouzeného, trpí jazykovými vadami
Tyto jeho části byly vyhotoveny jen česky:
»K číslu«, - »příl. «, - »dne«, - »února«, -
»výměr«. - »pan«, - »František«, - »tajemník«.
- »v Jihlavě«, - »Telečská ul. «. - »Za zem-
ského presidenta«, - »v. r. «, - »Za správnost
vyhotovení přednosta kanceláře« Všechny tyto
údaje měly býti podle § 2 jazykového zákona
uvedeny i německy.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2 Jest pan ministr ochoten dáti poučiti pod-
řízené úřady, že peněžní sbírky, které jsou ome-
zeny na určitý okruh osob, nepodléhají úřednímu
povolení?
3. Jest pan ministr ochoten dáti poučiti od-
povědné úředníky brněnského zemského úřadu
o ustanoveních jazykového zákona?
V Praze dne 30. října 1936.
Budig,
dr. Eichholz, Axmann, Jäkel, Franz Němec, Sogl,
Gruber, dr. Jilly, inž. Peschka, Knöchel, Nickerl,
Rösler, inž. Lischka, Jobst, Wagner, Stangl,
inž. Karmasin, Hollube, F. Nitsch, May,
inž. Künzel, Knorre.
675/ XVI (překlad).
Interpelace
poslanců E. de Witte a F. Macouna
ministrovi školství a národní osvěty
a ministrovi vnitra
o nepřípustném zasahováni do svobody
umělecké činnosti.
Liberecké městské zastupitelstvo zadalo dne
25 června 1936 městské divadlo na běžnou dobu
her řediteli Pavlu Barnayovi Toto usnesení bylo
jednomyslné. Ani sudetskoněmecká strana, která
jest zastoupena v divadelní obci, naprosto ne-
odepřela souhlas.
Přesto zároveň s tímto veřejným souhlasem
byla zahájena propaganda sudetskoněmecké stra-
ny, která se konečně projevila i v libereckém
časopise sudetskoněmecké strany »Kamerad«.
Zřejmým účelem této propagandy bylo poškoditi
návštěvu libereckého městského divadla a tím
donutiti ředitele Barnaye, aby odstoupil.
Toto jednání jest pokusem nepřípustnými
prostředky nátlaku zasahovati do svobody umě-
lecké činnosti. Jest to kromě toho citelné poško-
zování divadelního provozu a tím i města Liber-
ce, zvláště když se řediteli Barnayovi podařilo
zdvounásobiti počet předplatitelů.
Tato agitace přiměla ředitele Barnaye, že
svolal schůzku všech zájemců, která se konala
dne 16. října t. r Na této schůzce byla proje-
vena úplná nespokojenost jak obecenstva tak i
hereckého a technického divadelního personálu
s tím, jak řídí divadlo ředitel Barnay Nedbajíce
toho pokračovali zástupci sudetskoněmecké stra-
ny i na této schůzce ve své akci proti Barnayovi.
Tato akce vrcholí konečně v tom, že zástupci
sudetskoněmecké strany prohlásili, že si vyžá-
dají posudek o umělecké činnosti od říšské kul-
turní komory v Berlíně, tedy od cizozemského
ústavu, a od dvou cizozemských divadelních
odborníků.
14
Tento pokus podrobiti správu domácího di-
vadla dobrému zdáni cizozemského ústavu dlužno
velmi ostře odmítnouti, poněvadž berlínská říš-
ská kulturní komora není vůbec schopna podati
nestranný posudek, poněvadž podle zásad tota-
litního státu musí užívati politických měřítek,
která se nedají sloučiti se zásadami demokracie
a umělecké svobody.
Souhlasíme tedy naprosto s míněním proje-
veným v prohlášení českých a německých herců,
že zde jde o politickou akci, která nemá na půdě
našeho státu sobě rovné a že nelze připustiti,
aby nějaké divadlo v republice bylo podřizováno
úřednímu posuzování zahraničního ústavu.
Poněvadž poslední dobou byla podobná akce
zahájena i v Karlových Varech, považujeme za
nutné, aby se včas čelilo opakování takových
způsobů a proto se tážeme:
1. Jsou páni ministři ochotni uvedené přípa-
dy podrobně vyšetřiti a zvláště přezkoumati,
užilo-li se nepřípustných prostředků nátlaku, aby
se dosáhlo změny usnesení o správě městského
divadla, na němž se usnesl jedině příslušný sbor,
totiž liberecké městské zastupitelstvo?
2. Jsou-li ochotni zabrániti, aby cizozemské
ústavy a osoby bez oprávněni nezasahovaly do
poměrů našich divadel a do svobody umělecké
činnosti?
Praze dne 29. října 1936.
de Witte, Macoun,
Tymeš, Kirpal, Polach, Katz, Dlouhý, Jar. Kuče-
ra, Kogler, Taub, Hladký, Bečko, Jaša, Heeger,
Nový, Révay, Krejčí, Jaksch. Lauštnan, Zischka,
Srba, R. Chalupa, Klein, Stivin.
Původní znění ad 675/1.
Interpellation
des Abgeordneten Anton Sogl
an den Justizminister
wegen unbegründeter Verhaftung einer
ganzen Gruppe relchsdeutscher Reise-
gäste in Südmähren.
Die Zeitung »Die Zeit« vom 24. Juli 1936,
Folge 171, 2. Jahrgang, meldet folgendes:
Am 11. Juli 1936 kam ein reichsdeutscher
Personenkraftwagen nach Nikolsburg in Süd-
mähren. Die Insassen dieses Wagens: Georg
Laible, Julius Marquart und Michale Bayrer aus
Thüringen erkundigten sich nach dem nächsten
Weg nach Eisgrub. Dabei sollen sie angeblich
auch ein paar Fragen nach der völkischen Zu-
sammensetzung der Bevölkerung und deren po-
litischen Zugehörigkeit gestellt haben und beim
Weiterfahren ein Paar Leute mit erhobenem
Arm begrüsst haben. Zumindestens hat ein -
offenbar anonymer - Anzeiger den Sachverhalt
den Behörden so dargestellt, worauf sämtliche
Reisende in Eisgrub verhaftet wurden. Die pho-
tographischen Apparate der Reisenden und das
Auto wurde beschlagnahmt. Es stellte sich je-
doch heraus, dass die Verhafteten vollständig
unschuldig waren, so dass sie am 21. Juli 1936
wieder freigelassen werden mussten.
Solche Gnippenverhaftungen harmloser Tu-
risten sind nicht geeignet, unseren Fremdenver-
kehr zu heben. Wenn schon die Sicherheitsorgane
in ihrem Uebereifer zu einer übereilten Verhaf-
tung geschritten sind, hätten zumindestens der
Untersuchungsrichter und der Staatsanwalt alles
daran setzen müssen, den Sachverhalt mit gröss-
ter Beuschleunigung aufzuklären, weil ja ein
wichtiges Staatsinteresse, nämlich das Ansehen
unseres Staates als berühmtes Reiseland und der
Ruf unseres Staates als Garten Europas auf dem
Sr-iel stand. Eine intensive Untersuchung von 24
Stunden hätte wohl genügt, um festzustellen, ob
diese harmlosen Reisenden verdächtig sind oder
nicht.
Uebrigens ist es offenbar, dass Spione doch
niemals so dumm sein würden, in einem offenen
Kraftwagen über die südmährische Grenze zu
fahren und dort auf offener Strasse mit der Be-
völkerung im Gespräch Spionage zu treiben. Schon
dieser Umstand allein hätte genügen müssen, dass
die Sicherheitsorgane, zumindestens aber sogleich
der Untersuchungsrichter erkennt, dass er es
hier mit harmlosen Reisenden, aber nicht mit
Spionen zu tun hat.
Wir stellen an den Herrn Justizminister die
Anfrage:
1. Ist der Herr Minister bereit, erheben zu
lassen, ob die angeführte Haftsache vom Unter-
suchungsrichter und vom Staatsanwalt mit der
nötigen Beschleunigung untersucht wurde oder
ob die Enthaltung der harmlosen Reisenden durch
fahrlässig langsame Amtshandlungen ungebühr-
lich verzögert worden ist?
2. Ist der Herr Minister bereit, alle Staats-
anwaltschaften und die Präsidien der Oberlan-
desgerichte mit einem Sondererlass anzuweisen,
bei Verhaftungen von Ausländern, die als Reise-
gäste unser Land bereisen, mit grösstem Takte
und mit tunlicher Beschleunigung vorzugehen,
weil jede unbegründete Verhaftung oder jede
schuldhafte Verzögerung der Enthaftung unschul-
dig eingekerkerter Reisegäste das Ansehen der
Tschechoslowakischen Republik als Reiseland auf
das schwerste gefährdet?
Prag, am 27. Oktober 1936.
Sogl,
Dr. Hodina. Axmann, Dr. Eichholz, Stand, Klieber,
Obrlik, Röster, Illing. Ing. Richter, Ing. Lischka.
Dr. Zinpelius, F. Nitsch. Birke, Dr. Kellner. Gru-
ber, Sandner. Kundt, Knöchel, Fischer. Wollner,
May, Hollube, Franz Nemec, Dr. Rösche.