Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 4. zasedání.
675.
Interpelace:
I. posl. Sogla min. spravedlnosti, že na jižní Moravě byla bez důvodu zatčena celá sku-
pina ríšskoněmeckých cestovatelů,
II. posl. Röslera min. spravedlnosti o formalismu soudů při zkoumání vysvědčení chu-
doby,
III. posl. F. Nitsche min. spravedlnosti, že šumperský okresní soud nezachovává jazykové-
ho zákona,
IV. posl. F. Nitsche min. sociální péče a min. vnitra, že šternberský okresní úřad odepřel
členům okresního zastupitelstva, patřícím k sudetskoněmecké straně, zprávy o vyživo-
vací akci,
V. posl. Grubra min. vnitra a min. veřejných prací o převzetí elektrárny v Nových Hra-
dech českobudějovickým »Povltavským elektrárenským svazem, spol. s r. o. «,
VI. posl. Jaši a Macouna min. školství a národní osvěty a min. vnitra o nepřípustném za-
sahování do svobody umělecké činnosti,
VII. posl. inž. Karmasina min. školství a národní osvěty, že se nesprávně užívá neněmeckého
písmene »Č« v učebnici, kterou vydalo pražské státní nakladatelství,
VIII. posl. Hollubeho min. vnitra o neoprávněném zákazu vyvěšovati tiskoviny v Rumburku,
IX. posl. Wollnera vládě o poskytnutí státní vyživovací výpomoci nezaměstnaným,
X. posl. dra Köllnera vládě, že úřady nedbají rozhodování nejvyššího správního soudu,
XI. posl. Obrlika min. vnitra, spravedlnosti a financí o pobuřující a protizákonné resoluci
vrchlabských hraničářských svazů,
XII. posl. Knorreho min. železnic o protizákonných nešvarech na železniční trati z Valšo-
va do Rýmařova,
XIII. posl. Kliebera min. vnitra, že byla bez důvodu a proti zákonu provedena domovní pro-
hlídka bochovské okresní úřadovny sudetskoněmecké strany,
XIV. posl. Hollubeho min. zemědělství o pobuřujícím chování lesníka Koláře v Dolním Dvoře
a hajného Gussbacha v Pommerndorfu, podléhajících vrchlabské státní lesní správě,
XV. posl. Budiga min. vnitra o potrestáni pana Františka Haidy z Jihlavy, protože uspořádal
dobročinnou peněžní sbírku mezi určitými osobami, a o těžkých jazykových vadách od-
volacího rozhodnutí brněnského zemského úřadu,
XVI. posl. de Witte a Macouna min. školství a národní osvěty a min. vnitra o nepřípustném
zasahování do svobody umělecké činnosti.
2
675/(překlad).
Interpelace
poslance A. Sogla
ministrovi spravedlnosti,
že na jižní Moravě byla bez důvodu
zatčena celá skupina řišsko-
německých cestovatelů.
Časopis >Die Zeit« ze dne 24. července 1936,
č. 171, 2. ročník, oznamuje:
Dne 11. července 1936 přijel do Mikulova na
jižní Moravě říšskoněmecký osobní automobil.
Osoby v něm sedící: Jiří Laible, Julius Marquart
a Michal Bayrer z Durynska se vyptávaly na
nejbližší cestu do Lednice. Při tom prý učinili
také několik otázek o národnostním složení oby-
vatelstva a jeho politické příslušnosti a když jeli
dále, pozdravili prý několik lidí pozdviženou ru-
kou. Aspoň to tak úřadům vylíčil nějaký - zřej-
mě anonymní - udavač a všichni cestující byli
potom v Lednici zatčeni. Fotografické přístroje
cestujících a automobil byly zabaveny. Ale uká-
zalo se, že zatčení byli naprosto nevinní, takže
musili býti dne 21. července 1936 zase propuštěni
na svobodu.
Taková hromadná zatýkání nevinných tu-
ristů nejsou s to povznésti náš cizinecký ruch.
Když již bezpečnostní orgány ve své přílišné
horlivosti přikročily k přenáhlenému zatčení, měl
aspoň vyšetřující soudce a státní zástupce vy-
naložiti vše, aby se věc co nejrychleji vysvětlila,
neboť přece šlo o důležitý státní zájem, totiž
o vážnost našeho státu jako země proslulé ce-
stováním a o pověst našeho státu jako zahrady
Evropy. Usilovné 24hodinové vyšetřování by
bylo jistě stačilo, aby se zjistilo, jscm-li tito ne-
vinní cestující podezřeli či nikoliv.
Ostatně je zřejmo, že by vyzvědači přece
nikdy nebyli tak hloupí, aby v otevřeném auto-
mobilu přejeli přes jihomoravskou hranici a aby
tam na veřejné ulici v rozmluvě s obecenstvem
provozovali vyzvědačství. Již to samo mělo sta-
čiti, aby bezpečnostní orgány, aneb aspoň vy-
šetřující soudce ihned poznal, že zde jde o ne-
vinné cestující, ale nikoliv o vyzvědače.
Tážeme se pana ministra spravedlnosti:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti,
zdali vyšetřující soudce a státní zástupce vy-
šetřoval tuto věc uvězněných s nutným urychle-
ním nebo bylo-li propuštěni nevinných cestují-
cích z vazby nepatřičně zdržováno ledabylým,
pomalým úřadováním?
2. Jest pan ministr ochoten zvláštním výno-
sem naříditi všem státním zastupitelstvům a pre-
sidiím vrchních soudů, aby se při zatčení cizinců,
kteří jako turisté cestují po naší zemi, jednalo
s největším taktem a pokud možno urychleně,
poněvadž každé neodůvodněné zatčení nebo každý
zaviněný odklad propuštění z vazby nevinně
zatčených cestujících velmi těžce poškozuje váž-
nost Československé republiky jako turistické
země?
V Praze dne 27. října 1936.
Sogl,
dr. Hodina, Axmann, dr. Eichholz, Stangl, Klieber,
Obrlik, Rösler, Illing, Inž. Richter, inž. Lischka,
dr. Zippelius, F. Nitsch, Birke, dr. Kellner, Gruber,
Sandner, Kundt, Knöchel, Fischer, Wollner, May,
Hollube, Franz Němec, dr. Rosené.
675/II (překlad).
Interpelace
poslance J. Röslera
ministrovi spravedlnosti
o formalismu soudů při zkoumáni
vysvědčeni chudoby.
Vládním nařízením č. 229/1936 Sb. z. a n.
byla zostřena ustanovení o právu chudých. Lze
sice vítati, že se čelí jakémukoliv trýznivému
využíván! práva chudých.
Ale jest to sociální nebezpečí, když soudy
zkoumajíce dotazníky k dosaženi práva chudých
jednají formalisticky a sužují ty, kdož se o právo
chudých ucházejí. Takovému sužování musí mi-
nisterstvo spravedlnosti čeliti výnosy. Často není
nezastoupená chudá strana při nejlepší vůli s to,
aby vyhověla spletitým předpisům vládního na-
řízení č. 229/1936 Sb. z. a n. Takové strany mu-
sejí soudcové s pochopením poučovati a vysvět-
liti jim, jak musí vyplniti dotazník k dosažení
práva chudých. Jedná-li se s takovými stranami
příkře a vrátí-li se jim prostě dotazník a odepře
se jim právo chudých, rovná se to většinou ode-
pření práva vůbec, poněvadž právě chudá strana
není s to, aby vůbec soudně uplatnila svůj spra-
vedlivý nárok bez povoleni práva chudých.
Pochybnosti interpelujících jsou tím spíše
odůvodněné a závažnější, že v papírnických ob-
chodech nelze ještě dostati nových tiskopisů na
dotazníky k dosažení práva chudých a hrozí ne-
bezpečí, že četní soudcové vysvědčení chudoby,
která byla vystavena ještě na starých tiskopi-
sech, zlomyslně odmítnou s poznámkou, že tyto
staré tiskopisy neplatí a že právě proto nelze po-
volovati práva chudých, dokud nebude lze dostati
jiných tiskopisů.
Taková prakse jest ohromným sociálním ne-
bezpečím. Takto mohou býti promlčeny nároky,
3
může býti ohrožena výživa nezletilých, majících
na ni nárok, a mohou býti promeškány nepřekro-
čitelné lhůty hmotného práva.
Tážeme se tedy pana ministra spravedlnosti:
Co hodlá pan ministr spravedlnosti naříditi,
aby se účinně čelilo sociálnímu nebezpečí v in-
terpelaci vytčenému?
V Praze dne 22. října 1936.
Rösler,
Franz Němec, dr. Zippelius, F. Nitsch, Sandner,
dr. Eichholz, Hollube, Inž. Lischka, inž. Richter,
Gruber, Birke, dr. Kellner, Wollner, Knöchel,
Kundt, Illing, May, Fischer, Srangl, Sogl, Obrlik,
dr Rosche.
675/ III (překlad).
Interpelace
poslance F. Nitsche
ministrovi spravedlnosti,
že šumperský okresní soud nezachovává
jazykového zákona.
Poslanec F. Nitsch podal dnes olomouckému
krajskému soudu (presidiu) tuto jazykovou a do-
hlédací stížnost:
»Dne 8. října mi bylo doručeno usnesení
šumperského okresního soudu ze dne 30. září
1936, č. T 730/36.
Usnesení mi bylo doručeno v obálce, na které
jest poštovní razítko ze dne 7. října 1936.
Hlásím se k německé jazykové a národní po-
spolitosti a při posledním soupisu lidu jsem se
přihlásil k německé národnosti.
Zmíněné usnesení a zmíněná obálka se tý-
kají šumperského soudního okresu, v němž podle
posledního soupisu lidu bydli daleko přes 20 %
československých státních občanů německé ná-
rodnosti (etnické a jazykové příslušnosti). Podle
§ 2 jazykového zákona mi tedy přísluší subjek-
tivní právní nárok, aby jak uvedené usnesení tak
i uvedená obálka byly vyhotoveny nejen česky,
nýbrž i německy. Vytýkám, že se porušuje tento
právní nárok, neboť uvedené usneseni a uvedená
obálka byly vyhotoveny výlučně česky a nikoliv
i německy. Pro tuto protizákonnost, kterou vy-
týkám, podávám jazykovou stížnost. Jazykovou
stížnost podávám přímo olomouckému krajskému
soudu, poněvadž má dohled nad šumperským
okresním soudem. Navrhuji, aby se vyhovělo této
jazykové stížnosti a aby se vzalo v odpor v ce-
lém svém obsahu zmíněné usnesení a opatření,
o něž se opírá vyhotovení zmíněné obálky a aby
se možná náprava provedla tak, aby jmenované
usnesení bylo doručeno i v německém vyhoto-
vení mému zástupci, panu dr. H. Neuwirthovi,
opatřenému mou plnou mocí.
Zároveň činím toto podání jako dohlédací
stížnost.
Podle celého stavu věci musil soud věděti,
že jsem rovnoprávný Němec.
Prohlašuji, že nejsem ochoten odvolati tento
opravný prostředek a že trvám na tom, aby se
věc rozhodla doručením výměru s poučením
o opravných prostředcích. «
Tážeme se pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti
vytýkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby se
tato jazyková věc co nejdříve projednala a vy-
řídila podle zákona a jazykového nařízeni?
3. Jest pan ministr ochoten dáti si podati
zprávu, jak byl tento případ vyřízen a jaký byl
výsledek kázeňského vyšetřování?
4. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti ká-
zeňské vyšetřováni proti presidiu šumperského
okresního soudu, poněvadž se zdá, že tato jazy-
ková prakse je příznačná pro šumperský okresní
soud?
5. Jest pan ministr ochoten pečovati, aby
šumperský okresní soud již nikdy neporušil ú-
stavu tím, že nedbá ústavně zaručeného jazy-
kového práva rovnoprávných československých
státních občanů německé národnosti (etnické a
jazykové příslušnosti)?
V Praze dne 27. října 1936.
F. Nitsch,
Knöchel, Sogl, dr. Zippelius, dr. Eichholz, May,
Wollner, inž. Lischka. Obrlik, Illing, Birke, Kundt,
Gruber, Hollube, Rösler, Sandner, Franz Němec;
inž. Richter, dr. Kellner, Stangl, Fischer,
dr. Rosche.
675/IV (překlad).
Interpelace
poslance F. Nitsche
ministrovi sociální péče
a ministrovi vnitra,
že šternberský okresní úřad odepřel čle-
nům okresního zastupitelstva, patřícím
k sudetskoněmecké straně, zprávy o vy-
živovací akci.
Členové šternberského okresního zastupitel-
stva Ruff, Thaler a Zoufal navštívili šternberský
4
okresní úřad a žádali o vysvětlení několika úda-
jů o vyživovací akci. Okresní hejtman dr Dostal
výslovně dovolil, aby si tyto údaje opsali. Na
dotaz členů okresního zastupitelstva, mohli-li by
od úřadu pro zprostředkování práce dostati ostat-
ní čísla týkající se nezaměstnaných a k šetření
potřebná, pravil dr Dostal, že zemský úřad ne-
podléhá jeho pravomoci, ale aby si členové o-
kresního zastupitelstva došli na úřad pro zpro-
středkování práce a požádali tam o podklady.
Správce úřadu pro zprostředkováni práce,
pan Langer ze Šternberka, odepřel vydati jim
číslice o nezaměstnaných a odůvodnil to tím, že
bez povolení brněnského úřadu pro zprostředko-
vání práce nesmi tak učiniti; mimo to prý mu
již v březnu 1936 šternberský okresní úřad te-
lefonicky přikázal, aby sudetskoněmecké straně
nevydával číselný materiál. Pan Langer dostal
tento rozkaz ještě jednou písemně od šternber-
ského okresního úřadu dne 23. března 1936. Čle-
nové okresního zastupitelstva se přesvědčili, že
v tomto písemném rozkazu bylo výslovně zdů-
razněno, že se »sudetskoněmecké straně« nesmí
dávati do rukou žádný materiál. Rozkaz pode-
psal sám okresní hejtman.
Členové okresního zastupitelstva se potom
ještě jednou pokusili dostati příslušné číslice od
šternberského obecního úřadu. Starostův náměs-
tek Kolschatzky odepřel vydati jim žádané pod-
klady a pravil, že to nemůže učiniti bez povoleni
brněnského úřadu pro zprostředkováni práce.
Členové okresního zastupitelstva Thaler a
Zoufal šli potom zase k okresnímu hejtmanovi
dru Dostálovi. Toho zatím již starostův náměstek
Kolschatzky telefonicky vyrozuměl a on dovolá-
vaje se brněnského zemského úřadu odepřel vy-
dati jim číslice o nezaměstnaných. Okresní hejt-
man dr Dostal rozhodně popřel, že by byl udělil
úřadu pro zprostředkování práce zákaz vydati
číselný materiál sudetskoněmecké straně. Toto
prohlášeni se příčí a odporuje dopisu výše zmí-
něnému.
Členové okresního zastupitelstva jsou povin-
ni ujímati se všech hospodářských věcí v okrese.
Jest to nejvznešenější povinnost ujímati se nej-
chudších z chudých, nezaměstnaných. Členové
okresního zastupitelstva mají právo poznati úřed-
ní materiál o počtu nezaměstnaných, aby mohli
zaujmouti stanovisko. Z vytýkaného stavu věci
jest zřejmo, že jsou pokyny, které přímo ze stra-
nicko-politických důvodů znemožňuji, aby lidoví
zástupci sudetskoněmecké strany získali informa-
ce o počtu nezaměstnaných. Taková prakse budí
zdáni, jako by správa, rozlišovala podle politi-
ckých stran a měla zájem, aby se před veřejným
míněním ukryla pravda o děsivém počtu neza-
městnaných v sudetskoněmecké oblasti hladu.
Tážeme se pana ministra sociální péče a pana
ministra vnitra:
1. Jsou páni ministři ochotni dáti vyšetřiti
vytýkaný stav věci ?
2. Jsou páni ministři ochotni naříditi, aby se
členům šternberského okresního zastupitelstva,
patřícím k sudetskoněmecké straně, dále neodpí-
ralo nahlédnouti do úředních údajů o nezaměst-
nanosti a o státní vyživovací akci?
3. Jsou páni ministři ochotni dáti vyšetřiti,
byly-li vydány nějaké úřední pokyny směřující
k tomu, aby se právě lidovým zástupcům sudet-
skoněmecké strany odepíral úřední materiál o
počtu nezaměstnaných?
4. Jsou páni ministři ochotni dáti zahájiti ká-
zeňské řízeni proti úředníkům, kteří udílejíce své
pokyny, dělají stranicko-politické rozdíly?
V Praze dne 27. října 1936.
Franz Nitsch,
Obrlik, Stangl, inž. Richter, Klieber, Illing, Sand-
ner, dr.. Zippelius, May, dr. Eichholz, Hollube, dr.
Hodina, Axmann, Woliner, Sogl, Rösler, inž.
Lischka, Birke, dr. Kellner, Knöchel, Kundt, dr.
Rosche, Franz Němec, Fischer, Gruber.
675/V (překlad).
Interpelace
poslance K. Grubra
ministrovi vnitra
a ministrovi veřejných práci
o převzetí elektrárny v Nových Hradech
českobudějovickým »Povlťavským elek-
trárenským svazem, spol. s r. o. «
Poslanci sudetskoněmecké strany podali již
jednou vládě interpelaci tisk 492/I, že se nevy-
pisují volby do novohradského městského zastu-
pitelstva.
Jak oprávněná byla tato interpelace, na kte-
rou došla odpověď tisk 626/XVI, jest zřejmo z to-
hoto stavu věci:
Četní voliči a poplatnici obce Nových Hradů
podali dne 30. července 1936 proti usnesení no-
vohradského městského úřadu ze dne 20. červen-
ce 1936, č. 1951/36/350/36 E kaplickému okresní-
mu úřadu tuto stížnost:
»Naříkané usnesení, že »Povltavský elektrá-
renský svaz«, společnost s omezeným ručením v
Českých Budějovicích přejímá od města Nových
Hradů a od novohradského panství patřící jim
elektrárnu, jest nezákonité, poněvadž odporuje
příslušným zákonným předpisům, jest neprovedi-
telné a vadné, poněvadž nedbá všeho, co souvisí
s právnickou a věcnou právní konstrukci elek-
trárny, jest tedy také právně neúčinné a pro
město Nové Hrady po stránce hospodářské na-
nejvýš nepříznivé.
5
Tato elektrárna vděčí za svůj původ dohodě
a smlouvě, kterou kdysi uzavřel máj etnik novo-
hradského panství Karel hrabě Buquoy s městem
Novými Hrady. Z této smlouvy jest zřejmo, že
elektrárnu dlužno považovati podle ustanovení §
825 a násl. za společné vlastnictví města Nových
Hradů a panství a že tedy pro hospodaření a ob-
chodní vedení elektrárny mají platiti uvedené
předpisy zákona.
Již zmíněná smlouva mezi městem Novými
Hrady a novohradským panstvím ustanovuje, že
smluvní strany jsou si rovny. Hospodaření toho-
to ústavu vede správní výbor, skládající se ze
sedmi členů, ze kterých každá strana má jme-
novati tři. Předsedou tohoto správního výboru
jest starosta města v té době nebo náměstek,
kterého jmenuje.
Město Nové Hrady spravuje v této době
vládní komisař. Jest tedy a zůstává velice po-
chybným, je-li vůbec přípustno, aby dosazený
vládní komisar mohl a směl provésti takovou pro
město Nové Hrady důležitou věc, jako je odstou-
pení elektrárny třetí osobě.
Nejvyšší správní soud je jiného mínění a ně-
kolikrát uznal právem, že vládní komisař smí a
může prováděti jen takové záležitosti a věci o-
becního hospodářství, které nepřestupují meze
běžné hospodářské agendy a podobné věci smí
provésti jen tehdy, kdyby hrozilo nebezpečí v
prodlení (Budw. C. 10088, č. j. 973, č. 7761, č. j.
6848, č. j. 6020).
Domníváme se, že můžeme právem říci, že
právě prodej elektrárny jest takovou věcí, kte-
rou vládní komisař rozhodně není oprávněn pro-
vésti.
Když tedy za obec Nové Hrady vládní komi-
sař schválil a podepsal příslušné smlouvy, neby-
la obec Nové Hrady při tomto ujednání zastou-
pena podle výše zmíněných předpisů o. z. o. a
naše tvrzení, že naříkané usnesení a tím i celé
ujednání uzavřené s »Povltavským elektráren-
ským svazem«, jest nezákonné, jest prokázáno,
zvláště že proti ustanovením obecního řádu ne-
bylo předloženo dozorčím orgánům ke schválení,
neboť když se ustanovení § 100 obecního řádu
pro Cechy vztahují i na osobu vládního komisa-
ře, jest povinností dohlédacího úřadu zasáhnouti
podle § 100 obec. řádu.
Ve výše zmíněné smlouvě mezi městem No-
vými Hrady a novohradským panstvím praví § 6:
Kdyby proti očekávání povstaly rozdíly v míně-
ní mezi zástupci pana hraběte na jedné straně
a zástupci města Nových Hradů na druhé straně
o zvlášť důležitých otázkách......mají jak
zástupci města tak i zástupci pana hraběte právo
dovolati se rozhodčího soudu.
Dále byly v tomto paragrafu smlouvy uve-
deny příkladně případy, ve kterých jest nutno
svolati rozhodčí soud a mezi jinými je zmínka
i o obnoveních a adaptacích, které vyžadují ná-
kladu přes 10. 000 Kč. V našem případě jde o
to nejdůležitější, co by se jen mohlo týkati elek-
trárny města Nových Hradů; ačkoliv mezi zájmy
panství a mezi zájmy celé obce nebo celého ob-
čanstva byly a jsou rozpory, nikdo se nedovolal
právě zmíněného rozhodčího soudu a proto jest
i toto ujednání právně neplatné.
Výše jsme se zmínili, že postoupení elek-
trárny »Povltavskému elektrárenskému svazu
způsobí obci značnou škodu. Nepřihlížíme-li ani
k posudku elektrotechnického ústavu pražské ně-
rnecké technické vysoké školy (prof. dr. Niet-
hammer), nemusíme dlouho dokazovati a proka-
zovati, co bude znamenati pro město Nové Hra-
dy ztráta elektrárny. Nejde jen o příjmy za
proud atd., nýbrž i o kus základního majetku
obce, který se nedá nahraditi. I v tomto přípa-
de měla býti věc předložena nadřízeným úřa-
dům, aby ji schválily.
Celé ujednání bylo uzavřeno mezi městem a
»Svazem ve formě smluvných listů, což musíme
označiti jako nanejvýš vadné.
Z uvedených důvodů žádáme, aby naříkané
usneiení bylo zrušeno.
Poukazujíce na obšírné vylíčení v dřívější
interpelaci, tážeme se pana ministra vnitra a pa-
na ministra veřejných prací:
1. Jsou páni ministři ochotni dáti vyšetřiti
vytýkaný stav věci ?
2. Jsou páni ministři ochotni společně půso-
bíce, zaříditi, aby kapličky okresní úřad co nej-
rychleji rozhodl o podané stížnosti, jelikož jsou
ohroženy důležité veřejné zájmy?
V Praze dne 27. října 1936.
Gruber,
dr. Peters, May, Wollner, Fischer, dr. Köllner,
Jobst, Franz Němec, Obrlik, Inž. Peschka, dr.
Zippelius, Stangl, Sandner, Jäkel. inž. Künzel,
Illing, dr. Rosche, dr. Jilly, dr. Eichholz, Kundt,
Hollube.
675/VI.
Interpelace
poslanců Václava Jaši a F. Macouna
ministru školství a národní osvěty
a ministru vnitra
o nepřípustném zasahováni do svobody
umělecké činnosti.
Liberecké městské zastupitelstvo zadalo dne
25. června 1936 městské divadlo na běžnou dobu
her řediteli Pavlu Barnayovi. Toto usnesení bylo
jednomyslné. Ani sudetskoněmecká strana, která
jest zastoupena v divadelní obci, naprosto ne-
odepřela souhlas.
Přesto zároveň s tímto veřejným souhlasem
byla zahájena propaganda sudetskoněmecké stra-
6
ny, která se konečně projevila i v libereckém
časopise sudetskoněmecké strany »Kamerad«.
Zřejmým účelem této propagandy bylo poškoditi
návštěvu libereckého městského divadla a tím
donutiti ředitele Barnaye, aby odstoupil.
Toto jednáni jest pokusem nepřípustnými
prostředky nátlaku zasahovati do svobody umě-
lecké činnosti. Jest to kromě toho citelné poško-
zování divadelního provozu a tím i města Liber-
ce, zvláště když se řediteli Barnayovi podařilo
zdvojnásobiti počet předplatitelů.
Tato agitace přiměla ředitele Barnaye, že
svolal schůzku všech zájemců, která se konala
dne 16. října t. r. Na této schůzce byla proje-
vena úplná nespokojenost jak obecenstva tak i
hereckého a technického divadelního personálu
s tím, jak řídí divadlo ředitel Barnay. Nedbajíce
toho pokračovali zástupci sudetskoněmecké stra-
ny i na této schůzce ve své akci proti Barnayovi.
Tato akce vrcholí konečně v tom, že zástupci
sudetskoněmecké strany prohlásili, že si vyžá-
dají posudek o umělecké činnosti od říšské kul-
turní komory v Berlíně, tedy od cizozemského
ústavu, a od dvou cizozemských divadelních
odborníků.
Tento pokus podrobiti správu domácího di-
vadla dobrému zdání cizozemského ústavu dlužno
velmi ostře odmítnouti, poněvadž berlínská říš-
ská kulturní komora není vůbec schopna podati
nestranný posudek, poněvadž podle zásad tota-
litního státu musí užívati politických měřítek,
která se nedají sloučiti se zásadami demokracie
a umělecké svobody.
Souhlasíme tedy naprosto s míněním proje-
veným v prohlášení českých a německých herců,
že zde jde o politickou akci, která nemá na půdě
našeho státu sobě rovné a že nelze připustiti,
aby nějaké divadlo v republice bylo podřizováno
úřednímu posuzování zahraničního ústavu.
Poněvadž poslední dobou byla podobná akce
zahájena i v Karlových Varech, považujeme za
nutné, aby se včas čelilo opakováni takových
způsobů a proto se tážeme:
t. Je pan ministr školství a národní osvěty
a pan ministr vnitra ochoten uvedené případy
podrobně vyšetřiti a zvláště přezkoumati, užilo-li
se nepřípustných prostředků nátlaku, aby se do-
sáhlo změny usnesení o správě městského di-
vadla, na němž se usnesl jedině příslušný sbor,
totiž liberecké městské zastupitelstvo?
2. Je pan ministr vnitra a pan ministr škol-
ství a národní osvěty ochoten zabrániti, aby ci-
zozemské ústavy a osoby bez oprávnění neza-
sahovaly do poměrů našich divadel a do svobody
umělecké činnosti?
V Praze dne 9. listopadu 1936.
Jaša, Macoun,
Dlouhý, Ešner, Révay, dr. Macek, de Witte, Ben-
da, R. Chalupa, Stivín, Frant. Němec, dr. Marko-
vid, Kirpal, Nový, Laušman, Hladký, Srba. Jar.
Kučera, Klein, Vaverka, Polach, Kopasz, Bečko,
Tymeš, Jumečková-Vorlová.
675/VII (překlad).
Interpelace
poslance inž. F. Karmasina
ministrovi školství a národní osvěty,
že se nesprávně užívá neněmeckého
písmene »Č« v učebnici, kterou vy-
dalo pražské státní nakladatelství.
V roce 1935 vyšla v pražském státním na-
kladatelství učebnice »Pravidla a seznam slov
pro německý pravopis« pro školní a domácí po-
třebu, kterou zpracoval Antonín Felbinger a dr
Karel Stejskal, šesté vydání.
Tuto učebnici schválilo ministerstvo školství
a národní osvěty dne 7. března 1935 pod č.
18. 080/35-I/1 jako učebnici pro vyšší třídy veřej-
ných obecných škol, pro měšťanské školy a pro
nižší třídy středních škol s německým vyučova-
cím jazykem.
Pan ministr školství a národní osvěty odpo-
vídá tedy za obsah a schválení této učebnice.
Tato učebnice zavádí v abecedním pořádku
písmen německého jazyka na stránce 32 novou
písmenu, totiž »Č«.
Výklad o této písmeně zní: »Č - Tsch. Če-
choslowakei, die - (vyslov Tschechoslowakei);
unser Čechoslowakischer Staat; die Čechoslowa-
kische Republik; die čechoslowakische Sprache:
ein Čechoslowakischer Staatsmann; gut čechisch
sprechen; bald čechisch lernen; der Čeche, -n,
-n: die Čechin, -, -nen. «
Tyto výklady nepřípustně zasahují do kul-
turního statku německé jazykové pospolitosti;
neboť německá jazyková pospolitost nezná »Č«.
Označuje-li toto písmeno v češtině spřežení hlá-
sek »Tsch«, lze tuto hlásku »Tsch« beze všeho
označovati německými písmeny »Tsch«.
My Němci nesneseme, aby se do našeho ja-
zyka a mimo to ještě do učebnic určených pro
naše děti zaváděla písmena, jichž německá ja-
zyková kulturní pospolitost nezná.
Tážeme se pana ministra školství a národní
osvěty:
1. Ví pan ministr o této věci?
2. Jest pan ministr ochoten, než schválí příští
vydání zmíněné knihy, postarati se, aby vytý-
kaný odstavec byl z ní vypuštěn?
3. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby se
ve všech školách, v nichž se užívá němčiny, uží-
valo v německém písmu německých písmen a ni-
koliv českých?
V Praze dne 20. října 1936.
Inž. Karmasin,
Inž. Künzel, Wollner, Gruber, dr. Keliner, Illing.
dr. Rosené, dr. Hodina, May, dr. Peters, dr. Jilly,
Inž. Peschka, Jobst, Axmann, Sandner, Jäkel,
dr. Zippelius, Fischer, inž. Richter, Obrlik,
Stangl.
7
675/VIII (překlad).
Interpelace
poslance F. Hollubeho
ministru vnitra
o neoprávněném zákazu vyvěšovali
tiskoviny v Rumburku.
Rumburská státní policie výměrem ze dne
3. července 1936, číslo 924 zakázala členovi su-
detskoněmecké strany, Alfrédu Glathovi v Rum-
burku, Nádražní třída číslo 11, vyvěsiti tiskovinu,
ve které byl otištěn článek »Severočeského listu«
proti předsedovi sudetskoněmecké strany Konrá-
du Henleinovi, jelikož prý by toto vyvěšení o-
hrozilo veřejný klid a pořádek.
Tento postup si nelze vysvětliti, neboť stát-
ní zastupitelství článek bez závady propustilo.
Němci mají právo se dověděti, co o nich píší čes-
ké noviny. Nebylo naprosto důvodu, aby tento
článek byl německé veřejnosti zatajen. Chce - li
se již zabrániti takovému pisálkování, musí sprá-
va zakročiti proti pisálkům a redaktorům, kteří
za takové články odpovídají, ale nikoliv proti
klidným německým státním občanům, kteří v me-
zích zákonité politické činnosti německou veřej-
nost uvědomují o podobných článcích.
Interpelující vítají sice jako pokrok, že státní
policie považuje veřejný klid a pořádek za ohro-
žený, když se oznamuje, že české časopisy do-
poručují, aby Konrád Henlein byl postaven ke
stěně nebo aby byl pověšen, když ho jmenují
jedovatým individuem a stvůrou. Správa však
projevila svou péči o udrženi veřejného klidu a
pořádku proti nesprávným osobám. Není ten
vinen, kdo zažádal o vyvěšení, nýbrž ten, kdo
štváčský článek napsal a otiskl.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr vnitra ochoten dáti vyše-
třiti vytýkaný stav věci?
2. Jest pan ministr vnitra ochoten naříditi,
aby se před německou veřejností ve státě neza-
taj ovály projevy českého tisku tím, že se proti
zákonu zakazuji vyvěšovati?
V Praze dne 27. října 1936.
Hollube,
Birke, lnž. Lischka, Obrlik, inž. Richter, dr.
Zippelius, Gruber, Franz Němec, F. Nitsch, Woll-
ner, Kundt, Knöchel, Stangl, Rösler, Sandner,
dr. Eichholz, Illing, May, Sogl, dr. Kellner, dr.
Rosche, Fischer.
675/IX (překlad).
interpelace
poslance G. Wollnera
vládě
o poskytnutí státní vyživovací výpomoci
nezaměstnaným.
Příští zima bude zase dobou velké nouze pro
všechny občany státu, jejichž právu na práci se
pro nedostatek práce nedá vyhověti. Podepsaní
považuji za svou povinnost naléhavě upozorniti
zvláště na velkou nouzi v sudetskoněmeckém ú-
zemí.
Zvláště dlužno ukázati na osud těch neza-
městnaných, kteří si nemohou zajistiti nárok na
podporu nezaměstnaných nebo kteří takového ná-
roku nedosáhli nebo jej již vyčerpali a jejichž
existence jest zle ohrožena.
Podpora nezaměstnaných podle gentské sou-
stavy skýtá toliko nedostatečnou ochranu pouze
nepatrné části dělníků a zaměstnanců. Veliké vět-
šině nezaměstnaných, která této podpory nedo-
stává, neumožňuje »vyživovací akce« přiměřenou
existenci, neboť také zase zahrnuje jen část ne-
podporovaných nezaměstnaných.
Jaké jsou poměry v sudetskoněmeckém úze-
mí, o tom svědčí tyto číselné příklady:
V politickém okrese šternberském bylo dnem
31. srpna 1936 napočítáno 8759 nezaměstnaných
z úhrnem 60. 697 obyvatelů. Z nich 2189 dostávalo
podporu podle gentské soustavy, 2017 bylo zařa-
zeno do státní vyživovací akce, ale 4553 bylo bez
jakékoliv podpory.
Šetřením v tomto směru bylo zjištěno, že po-
dobné číselné poměry jsou v celém sudetskoně-
meckém území.
|
soudní okres: zprac. |
vyšetř. |
podpor, |
nepod- |
|
|
nezam. |
||||
|
trutnovský |
25 |
4823 |
2967 |
1856 |
|
Orlických hor |
7 |
812 |
235 |
577 |
|
tanvaldský |
15 |
2588 |
1689 |
899 |
|
ústecký |
34 |
5008 |
3666 |
1342 |
|
ústecký |
22 |
709 |
263 |
446 |
|
chomutovský |
21 |
4989 |
3601 |
1388 |
|
Hora Sv. Kateřiny |
4 |
709 |
403 |
306 |
|
kraslický |
20 |
7254 |
4942 |
2312 |
|
falknovský |
40 |
6638 |
4169 |
2469 |
|
přísečnický |
14 |
4012 |
1982 |
2030 |
|
nejdecký |
22 |
7247 |
3669 |
3578 |
|
kadaňský |
32 |
3693 |
2065 |
1898 |
|
poběžovický |
15 |
2135 |
654 |
1481 |
|
touškovský |
8 |
638 |
273 |
365 |
|
bezdružický |
22 |
498 |
105 |
393 |
|
tepelský |
17 |
1053 |
168 |
885 |
|
planský |
18 |
1291 |
424 |
867 |
|
kapličky |
25 |
881 |
364 |
517 |
|
slavonický |
4 |
82 |
2 |
80 |
|
svitavský |
10 |
1996 |
852 |
1144 |
|
šumperský |
27 |
3600 |
4150 |
1450 |
|
javornický |
7 |
622 |
365 |
257 |
|
krnovský |
15 |
1771 |
1323 |
448 |