8
hodnotném a obsahově nezkráceném znění proslo-
vila i německy.
Kapitán Řehoř osobně ovšem za tento postup
kázeňsky neodpovídá, poněvadž byl vázán poky-
ny svých nadřízených úřadů. Naproti tomu jsou
všechny kapitánu Řehořovi nadřízené úřady ká-
zeňsky odpovědny, poněvadž mu zakázaly pro-
nésti zmíněnou přednášku i německy, jelikož tím-
to zákazem byla nerušena zásada rovnosti smlou-
vy a ochraně menšin (čl. 2, 7, 8), zásada rovnosti
ústavy (§ 128 a § 106 ústavní listiny) a § 2 ja-
zykového zákona a byla ohrožena branná myšlen-
ka společná všem československým státním obča-
nům bez zřetele k národnosti (ethnické a jazy-
kové příslušnosti), vyznání nebo rase.
Tážeme se tedy pana ministra národní o-
brany:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby při
budoucích přednáškách o protiletecké ochraně v
soudních okresích, ve kterých podle posledního
soupisu lidu bydlí aspoň 20% československých
státních občanů německé národnosti, přednášející
mluvili ke shromážděným, k branné moci nepatří-
cím československým státním občanům německé
národnosti (ethnické a jazykové příslušnosti) ne-
jen česky, nýbrž bez podstatného zkrácení obsa-
hu přednášky i německy?
3. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti ká-
zeňské řízení proti všem příslušníkům branné mo-
ci, kteří kapitánu Řehořovi uděliti vytčený proti-
zákonný zákaz?
V Praze dne 27. října 1936.
Birke,
Wollner, Inž. Richter, Stangl, dr Eichholz, Illing,
May, F. Nitsch, Hollube, Obrlik, Sogl, Sandner,
dr Rosche, Koster, Gruber, dr Kellner, Kundt,
Franz Němec, Inž. Lischka, Fischer, dr Zippelius,
Knöchel.
673/XIII (překlad).
Interpelace
poslance G. Obrlika
ministru vnitra,
že se k výkonu shromažďovací policie
v Jablonci n. N. užívá tajných agentů.
V Jablonci n. N. se často stává, že vládni
zástupci přicházejí do schůzí v občanském šatě
a mimo to přivádějí s sebou ještě tajného poli-
cistu, který usedá u předsednického stolu vedle
vládního zástupce.
Tato prakse vzbuzuje nelibost obyvatelstva.
Vládní zástupce má přicházeti ve stejnokroji, aby
ho lidé poznali jako zástupce vlády. Užívati taj-
ných policistů je zbytečné, poněvadž na schůzích
sudetskoněmecké strany jest klid a pořádek a dbá
se zákona.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr vnitra ochoten dáti vyšetři-
ti vytýkaný stav věci?
2. Jest pan ministr vnitra ochoten naříditi,
aby vládni zástupci přicházeli na schůze sudetsko-
německé strany ve stejnokroji a aby se ve služ-
bách shromažďovací policie neužívalo tajných
agentů, protože to jest zbytečné?
V Praze dne 27. října 1936.
Obrlik,
Franz Nitsch, inž. Richter, May, Wollner, dr. Zippe-
lius, Illing, Sandner, Sogl, Stangl, Hollube, Franz
Němec, dr Rosche, dr Kellner, dr Eichholz, Fi-
scher, Kundt, inž. Lischka, Birke, Rösler, Gruber,
Knöchel.
673/ XIV (překlad).
Interpelace
poslance G. Böhma
ministru vnitra,
že nižší úřady pokračují v trýznivé ome-
zovači praksi proti kočovné výstavě su-
detskoněmecké strany.
Poslanci sudetskoněmecké strany podali již
jednou parní ministrovi vnitra interpelaci (tisk
607/IX) o »omezování a censuře trutnovské vý-
stavy sudetskoněmecké strany« a obšírně vylíčili
důvody, že omezováni této výstavy, která se o-
pírá pouze o spisy státního statistického úřadu,
odporuje zákonu a nemá smyslu, poněvadž se tím
přece pochybuje i o údajích samého státního sta-
tistického úřadu a ohrožuje se vážnost tohoto
úřadu.
Přes tuto interpelaci se dále pokračuje v trýz-
nivé omezovači a censurní praksi proti kočovné
výstavě sudetskoněmecké strany.
Vrchlabskému okresnímu úřadu se nelíbilo ně-
kolik uveřejněných věcí, ačkoliv se opírají jedině
o údaje státního statistického úřadu. Mimo to
zcensuroval tento úřad několik tiskopisů, které
bez závady prošly domácí censurcou. Vše bližší
obsahuje výměr vrchlabského okresního úřadu ze
dne 15. července 1935, č. R 2/313.
9
Trutnovskému okresnímu úřadu se nelíbily
pravdivé údaje výstavy o nezaměstnanosti u Něm-
ců a Čechů, o sebevraždách v německém a čes-
kém území Československé republiky a několik
nevinných, bezvadně censurovaných tiskopisů. I
tento úřad provedl tedy těžká omezení této vý-
stavy. Vše bližší obsahuje výměr trutnovského o-
kresního úřadu ze dne 10. června 1936, č. R-
XIIa-304.
Se zřetelem na dřívější interpelaci tážeme se
tedy pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten vysvětliti, proč
skoro každý správní úřad censuroval a omezo-
val výstavu sudetskoněmecké strany podle roz-
ličných právních zásad a rozličným způsobem?
Platí snad u nás pro správní úřady v každém
správním obvodu jiné právo - tedy územní prá-
vo chebské, karlovarské, trutnovské, vrchlabské?
3. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby vý-
stava sudetskoněmecké strany, která uveřejňuje
převážně zjištění státního statistického úřadu, aby
obyvatelstvu poskytla státoobčanskou výchovu,
nebyla již omezována, pokud jde o tyto vyhláše-
né údaje, a to v zájmu vážnosti státního statisti-
ckého úřadu?
V Praze dne 14. října 1936.
G. Böhm,
Rösler, dr. Zippelius, Nickerl, Sandner, dr. Eich-
holz, Budig, Knorre, inž. Karmasin, Illing, Birke,
Hollube, Jäkel, Fischer, Obrlik, Axmann, May,
Inž. Schreiber, Hirte, Inž. Lischka, Kundt.
673/XV (překlad).
Interpelace
poslance inž. E. Peschky
ministrovi financí,
že jsou živnostnici sužováni exekucemi
zavedenými ještě v upomínači lhůtě.
Stále se množí případy, že finanční úřady ve-
dou proti živnostníkům exekuce v upomínací lhů-
tě. Tak se na př. dne 18. června 1936 dostavili
k chebské firmě Krištofa Blomanna dva exekuto-
ři, kteří teprve nedávno byli z okresu plzeňského
přiděleni chebskému bernímu úřadu. Majetník fir-
my je hned upozornil, že dne 17. března 1936 po-
dal žádost o poshovění, ale exekutoři přes to při-
kročili k úřednímu výkonu. Majetník firmy Kriš-
tof Blomann upozornil exekutory dokonce, že mu
teprve dne 13. června 1936, tedy několik dní před
zabavením, byla doručena upomínka chebského
berního úřadu a že podle upomínacích pravidel
lhůta k zaplaceni ještě běží. Teprve když Krištof
Blomann brožurkou o daních dokázal, že jeho
stanovisko je správné, přerušili exekutoři úřední
výkon a prohlásili, že se zase dostaví, až uplyne
upomínací lhůta. Chováni úředníků nebylo napro-
sto zdvořilé, nýbrž nanejvýš příkré. To mohou
potvrditi jako svědkové zvláště slečna Anna Fi-
scherova z Chebu, Pražská třída, slečna Marie
Felklová z Chebu a Vilém Zimmermann, technik
z Chebu, Vodní ulice.
Tážeme se pana ministra financí:
1. Jest pan ministr financí ochoten dáti vy-
šetřiti vytýkaný stav věci?
2. Jest pan ministr financí ochoten naříditi,
aby se v upomínacích lhůtách neprováděly berní
exekuce?
3. Jest pan ministr financí ochoten dáti vy-
slechnouti navržené svědky a zjistiti, zdali lze
proti výkonným úředníkům zahájiti kázeňské ří-
zeni ?
V Praze dne 20. října 1936.
Inž. Peschka,
May, Wollner, Gruber, dr. Kellner, Axmann, Fi-
scher, Obrlik, inž. Richter, Jobst, dr. Zippelius, dr.
Peters, Stangl, Illing, inž. Karmasin, dr. Hodina,
dr. Rosche, Jäkel, Sandner, dr Jilly, Inž. Künzel.
673/XVI.
Interpelace
poslanců Al. Hatiny, Fr. Zeminové,
J. Davida a dr. Patejdla
vládě republiky Československé
o podpoře sportu a tělovýchovy.
Sportovní a tělovýchovné korporace řídící se
úředně schválenými stanovami jsou dosud hlav-
ními nositeli tělovýchovné práce v republice, je-
jíž význam pro zdraví občanstva, zejména mlá-
deže, je mimořádný. Svou dobrovolnou, ale při
tom dobře organisovanou činností vykonávají
sportovní a tělovýchovné spolky úkoly, o něž pe-
čovati jest povinností státu. Pěstuji také ducha
i vojenskou morálku opřenou o kázeň a vštěpuji
smysl pro solidaritu, čímž sport se stal nedoce-
něnou školou občanských i národních ctností.
V podpoře této dobrovolné a cílevědomé prá-
ce sportovních a tělovýchovných korporací zů-
stává Československo na jednom z posledních
míst moderně vybudovaných států. Nejenom, že
10
přímá podpora z veřejných prostředků je napro-
sto nedostatečná a neúměrná významu sportu a
tělovýchově pro budoucnost národa i státu, ale
nad to ještě provozování sportu a tělovýchovy je
zatíženo řadou dávek, poplatků a daní, z nichž
nejtíživější je dávka ze zábav, jíž podle uařízení
vlády republiky Československé ze dne 19. dubna
1922, čís. 143 Sb. z. a n. jsou sportovní podniky
podrobeny. V této věci byla sice podána řada
návrhů v poslanecké sněmovně, ba dokonce i
v minulém období parlament zřídil sportovní ko-
misi, ku společné akci pro zákonnou úpravu ve
prospěch sportu a tělovýchovy však nedošlo. Po-
ukazujeme zde na návrh poslance Šeby a druhů
z roku 1929 (který byl ze všech návrhů nejširší)
a na zamítavé stanovisko vlády v odpovědi na
interpelaci posl. Zeminové, Hatiny, Šeby a druhů
z r. 1931.
Účinné podpoře sportu a tělovýchovy překáží
také roztříštěnost vzájemné kompetence resortů,
jež se mají starati o tělesnou výchovu (minister-
stvo zdravotnictví a tělesně výchovy, školství a
náiodni osvěty, národní obrany, vnitra, obchodu
a sociální péče). Následkem této roztříštěnosti
kompetenční se do skutečného sportu a poctivé
tělesné výchovy zasahuje málo iniciativně a tam,
kde by bylo zapotřebí porozumění a pomoci, spise
rušivě. Úřednictvo je odsouzeno vyřizovati akta
a život mládeže a mladých lidí, na jejichž zdat-
nosti fysické i morální má stát zejména v této
těžké době zvýšený zájem, běží kolem nepo-
všimnut, jako až dosud.
V poslední době je prováděna akce ministerstva
vnitra pro zjištěni předpokladů úpravy dávky ze
zábav, pokud jde o sport a tělovýchovu. Zrušení
dávky ze zábav pro sportovní a tělovýchovné
podniky znamenalo by sice pomoc tělovýchov-
ným a sportovním korporacím, pro obce samotné
však by nebylo nenahraditelným úbytkem. Ve
Velké Praze činil roční výnos obecní dávky ze
zábav v roce 1935 částku 15, 748. 647. 10 Kč a z to-
ho na sportovní podniky připadlo 1, 438. 161. 45 Kč
a z této částky opět na amatérské footbalové
kluby (podle mezinárodního pojmu uznávaného
i celostátní ústřednou Čsl. asociací footbalovou)
104. 366. 85 Kč. V malých obcích je poměině vý-
nos dávky ze sportovních a tělovýchovných pod-
niků mnohem menší. Z toho je zřejmo, že bez po-
škození finančních zájmů obce lze zcela dobře
osvoboditi z dávky ze zábav sportovní a tělový-
chovné podniky, pořádané sportovními a tělový-
chovnými sdruženími, které se řídí úředně schvá-
lenými stanovami, pokud je účelem těchto pod-
niků ukázati veřejnosti pokrok v tělesné výchově
a duševní disciplině členstva, nebo které slouží
zdravou soutěživosti celostátně organisovanou
propagaci sportu a tělovýchovy - tak jak bylo
již žádáno v návrhu poslance Šeby a druhů z r.
1929. Mimo toto osvobození od dosavadního za-
tížení je nutno sportu a tělesné výchově přispět
i positivními činy, zejména je potřebí umožnit
získání hřišť, koupališť, táborů, umožnit pořádání
veřejného vystupování, soutěží a podobných pod-
niků pro ty sportovní a tělovýchovné korporace,
které provádějí výchovu dorostu a mládeže, jak
to předpokládá výchova občanská nebo branná a
to kvalifikovanými instruktory, kteří mimo prak-
tické a teoretické znalosti absolvovali kurs
občanské nebo branné výchovy.
Podepsaní se proto táží:
1. Je vláda republiky Československé ochotna
neprodleně zrušiti všechny daně, dávky a poplat-
ky, zatěžující amatérský sport a tělovýchovu?
2. Je vláda Československé republiky ochotna
s urychlením provésti soustředění kompetence a
reorganisování ministerstva zdravotnictví a tě-
lesné výchovy tak, aby mohlo intensivněji dbáti
zájmů amatérského sportu?
3. Je pan ministr železnic ochoten poskytnouti
amatérským tělovýchovným a sportovním sdru-
žením všech odvětví slevy na drahách?
4. Je pan ministr vnitra, resp. financí ochoten
k úpravě a zmírnění poplatků vybíraných policií
při pořádání sportovních podniků?
5. Je pan ministr vnitra spolu se zúčastněný-
mi pány ministry ochoten s urychlením předložiti
osnovu o povinnosti obcí a okresů k zřizování
hřišť, koupališť a j. nařízení pro zvýšení fysické
zdatnosti mládeže?
V Praze dne 2. listopadu 1936.
Hatina, Zeminová, David, dr. Patejdl,
dr. Klapka, Bátková-Žáčková, Babek, Tykal, Fiala,
Mikuláš, Bergmann, Láne, Tichý, dr. Moudrý,
F. Langr, Richter, dr. Stránský, Stejskal, Polívka,
Uhlíř, dr. Neuman, Netolický, dr. Kozák.
Původní znění ad 673/I.
Interpellation
des Abg. Franz Hollube
an den Minister des Innern
wegen gröblicher Uebergriffe des Josef
Madera, Polizeiagenten in Friedland.
Am 13. Mai 1936 fand beim Bezirksgericht
in Friedland die Hauptverhandlung über die Ehren -
beleidigungsklage und Strafanzeige des Franz
Würfel in Friedland Nr. 280 gegen den Polizei-
agenten Josef Maděra wegen Beleidigung durch
Schimpfworte und durch Misshandlung bezw.
leichter Körperverletzung und über die Ehrenbe-
leidigungsklage des Josef Maděra gegen Franz
Würfel wegen Ehrenbeleidigung, begangen durch
die Klage und Strafanzeige des Franz Würfel,
statt. Der Polizeiagent Josef Maděra wurde der
Beleidigung nach § 1 des Ehrenschutzgesetzes
schuldig gesprochen, weil das Gericht als erwie-
11
sen annahm, dass Madera die Worte »pár facek«
gebraucht habe. Maděra wurde daher zu einer
Geldstrafe von Kč 50. - bedingt, mit einem Jahr
Bewährungsfrist und zum Ersatz der Kosten ver-
urteilt.
Im Zuge des Beweisverfahrens wurde folgen-
der Sachverhalt erhoben:
Die vier Zeugen, welche mit Franz Würfel
am 11. Jänner 1935 vor dem Gebäude der Bezirks-
behörde in Friedland standen, bestätigen, dass
Maděra, der ihnen bis dahin nicht bekannt war,
erregt und mit fuchtelnden Händen auf die Gruppe
zukam und etwas tschechisch sagte, wovon die
Zeugen die Worte »pár facek« verstanden. Darauf
habe Madera auf Würfel eingesprochen und ihn
am Arme gepackt, um ihn abzuführen. Als sich
Würfel weigerte, sei er in der Bezirksbehörde
verschwunden, sei aber nach kurzer Zeit wieder
gekommen und habe sein Abzeichen als Beamter
vorgewiesen und habe Würfel im Namen des Ge-
setzes aufgefordert, mit ihm zu gehen, worauf
Würfel dem Beamten gefolgt sei. Nach einer hal-
ben Stunde sei Würfel zitternd und ganz aufge-
regt aus dem Gebäude der Bezirksbehörde her-
ausgekommen und habe den Zeugen erzählt, dass
er mit einem Gummiknüppel von dem Beamten
geschlagen wurde. Würfel gab an, dass er im
Vorraum vor der Kanzlei der Beamten Fila und
Rüzicka und dann in deren Kanzleiraum selbst
von Maděra mit einem Gummiknüppel wiederholt
auf den Rücken geschlagen worden sei. Zeuge
Stadtarzt Dr Bergmann berief sich auf sein ärzt-
liches Zeugnis vom 11. Jänner d. J. und fügte
bei, dass es sich bei den Verletzungen des Würfel
um frische Striemen in der Länge von ungefähr
15 cm gehandelt habe, die vermutlich von Schlä-
gen mit einem stumpfen Instrumente herrühren,
nicht aber durch festes Anpacken oder Andrücken
an ein Geländer entstanden sein können. Bezirks-
arzt Dr Altschul gab an, dass Würfel auf dem
Rücken über der Schulter etwa zwei frische strie-
menartige Rötungen aufwies.
Die Beamten der Bezirksbehörde Fila und Ru-
ziöka gaben an, dass in ihrer Anwesenheit Ma-
dera den Würfel nicht geschlagen habe und dass
sie nicht gesehen haben, dass Madera einen Gum-
miknüppel gehabt habe. Josef Maděra stellte in
Abrede, dass er die Schimpfworte gebraucht oder
den Würfel geschlagen habe und verwies darauf,
dass Würfel in dem, bei der Bezirksbehörde da-
mals aufgenommenen Protokoll sich in keiner
Weise über seine Beleidigung oder Misshandlung
beschwert habe.
Mit Rücksicht auf diesen Sachverhalt geniesst
der Polizeiagent Josef Madera nicht mehr das
Vertrauen der Bevölkerung.
Wir stellen daher an den Herrn Minister des
Innern die Anfrage:
1. Ist der Herr Minister bereit, den gerügten
Sachverhalt erheben zu lassen?
2. Ist der Herr Minister bereit, gegen Josef
Maděra, Polizeiagent in Friedland, das Disziplinar-
verfahren einleiten zulassen?
3. Ist der Herr Minister bereit, zu veranlassen,
dass der Polizeiangent Josef Maděra versetzt
wird, weil er mit Rücksicht auf den gerügten
Sachverhalt nicht mehr das Vertrauen der Bevöl-
kerung in Friedland geniesst?
Prag, am 27. Oktober 1936.
Hollube,
Rösler, Ing. Richter, Dr. Eichholz, Sandner, Ing.
Lischka, F. Nitsch, Franz Němec, Birke, Kundt,
Knöchel, Gruber, Dr Rösche, Wollner, Dr. Kellner,
Sogl, Dr. Zippelius, Fischer, Illing, Obrlik, May,
Stangl.
Původní znění ad 673/II.
Interpellation
des Abgeordneten Ing. Franz Karmasin
an den Minister für Schulwesen
und Volkskultur
betreffend die Missachtung des Artikels
39 der Regierungsverordnung vom 5. No-
vember 1919, Nr. 607 Slg. d. G. u. V. durch
das Amt der staatlichen Büchereiinstruk-
toren.
In der halbamtlichen Zeitschrift »Volksbil-
dungsarbeit«, 8. Jahrgang 1936, H. 2, S. 63, steht
folgende Merke:
»Mitteilungen des Amtes der staatlichen Bü-
chereiinstruktoren. Amtsdauer des Büchereirates
2 Jahre. Auf Grund einer Anfrage einer Stadtge-
meinde ist den Büchereiräten allgemein mitzutei-
len, dass laut Rechtsauskunft des Ministeriums
für Schulwesen und Volkskultur die Amtsdauer
des Büchereirates nach dem Wortlaut des § 7 des
Ges. v. 22. Juli 1919, Nr. 430 Slg. d. G. u. V.
2 Jahre beträgt. Es ist daher nach Ablauf von 2
Jahren immer der ganze Büchereirat, ohne Rück-
sicht darauf, was der Art. 39 der Reg. Vdg. v. 5.
November 1919, Nr. 607 S. d. G. u. V. angibt, zu
erneuern. «
Was soll das heissen: »ohne Rücksicht auf
die Regierungsverordnung«?! Entweder gilt die
Regierungsverordnung oder sie gilt nicht!
Im Büchereigesetz vom 22. Juli 1919, ZI. 430
heisst es u. a. im § 7: Die Bücherei wird von
einem vier- bis achtgliedrigen Büchereirat gelei-
tet, wie im Verordnungswege näher bestimmt
12
wird... Die Funktionen der Mitglieder des Bü-
chereirates sind unentgeltlich und dauern 2 Jahre.
Scheidet eines der Mitglieder des Büchereirates
aus, so ist für den Rest der Funktionsperiode ein
neues Mitglied auf die gleiche Weise zu bestellen
wie das ausscheidende Mitglied bestellt worden
war.
Im § 39 der zugehörigen Regierungsverord-
nung Zl. 607 vom 5. November 1919 wird wie
folgt bestimmt:
Das Amt der Mitglieder des Büchereirates ist
unbesoldet und dauert 2 Jahre. Nach Ablauf die-
ser Trist wird stets die Hälfte der gewählten und
kooptierten Mitglieder ausgelost, doch können sie
neuerlich Mitglieder des Büchereirates werden.
Scheidet ein Mitglied des Büchereirates aus, so
ist für den Rest der Amtsdauer ein neues Mit-
glied auf die gleiche Weise zu bestellen, wie die
Besetzung der eben erledigten Mitgliedsstelle er-
folgt ist.
Aus den obigen Sätzen geht unzweideutig
hervor, dass der Gesetzgeber die völlige Auflösung
und Erneuerung des Büchereirates vermeiden
wollte. Es ist leicht einzusehen, dass dies geschah,
um der Gemeindebücherei die ruhige Fortführung
ihrer Arbeit zu sichern und ihr bewährte Mitglie-
der des Büchereirates als Mitarbeiter zu erhalten.
Wie ist es unter solchen Umständen möglich,
dass es das staatliche Instruktorenamt wagen
kann, die Einhaltung des § 39 der Reg. Vdg. 607
vom 5. November 1919 zu untersagen?
Es besteht der dringende Verdacht, dass diese
Praktiken zum Schütze der Splitterparteien und
gegen die Sudetendeutsche und Karpathendeut-
sche Partei angewendet werden, um deren Ein-
dringen in die Büchereiräte zu verhindern.
Wir stellen an den Herrn Minister die An-
frage:
1. Ist der Herr Minister bereit, den gerügten
Sachverhalt erheben zu lassen?
2. Ist der Herr Minister bereit, den ordentli-
chen, kundgemachten Regierungsverordnungen den
gebührenden Respekt zu verschaffen und zu
veranlassen, dass die genannte Merke in dem er-
wähnten Blatt im Sinne der zitierten Regierungs-
verordnung berichtigt wird?
3. Ist der Herr Minister bereit, gegen die
Autoren der genannten Merke, soweit sie Staats-
beamte oder der staatlichen Aufsicht unterstehen,
das Disziplinarverfahren einleiten zu lassen?
Prag, am 27. Oktober 1936.
Ing. Karmasin,
Dr. Hodina, Stangl, Dr. Eichholz, Axmann, Gruber,
Franz Němec, Ing. Richter, Illing, Ing. Lischka,
May, Rösler, Dr. Zippelius, Wollner, Dr. Kellner,
Knöchel, Kundt, Dr. Rosche, Sandner, Sogl Obrlik,
Fischer, Birke, Klieber, Hollube. F. Nitsch.
Původní znění ad 673 III.
Interpellation
des Abgeordneten Josef Rösler
an den Minister des Innern
wegen gesetzwidrigen Druckes auf die
Gemeindebeamten in Georgswalde zur
Erzwingung der Zeichnung von
Wehranleihe.
Die Interpellanten haben für die Wehranleihe
gestimmt.
Sie haben aber ihre Stimme nicht dazu her-
geben, um irgendeinen Terror zur Zeichnung der
Wehranleihe zu decken.
Nun erfahren die Interpellanten Folgendes:
Die Gemeinde Georgswalde erhielt von der
Bezirksbehörde Schluckenau den Auftrag, alle
Gemeindebeamten und ausserdem die von ihnen
gezeichnete Wehranleihe namentlich bekanntzu-
geben. Was sollen solche Erhebungen bedeuten?
Soll damit vielleicht ein Druck auf die Beamten-
schaft ausgeübt werden, der im Gesetze nicht die
geringste Stütze findet?
Wir stellen an den Herrn Innenminister die
Anfrage:
1. Ist dem Herrn Innenminister der gerügte
Sachverhalt bekannt?
2. Ist der Herr Innenminister bereit, gegen
alle diejenigen, die der Stadtgemeinde Georgs-
walde den gerügten, gesetzwidrigen Auftrag er-
teilt haben, das Disziplinarverfahren einleiten zu
lassen?
Prag, am 27. Oktober 1936.
Rösler,
Kundt, Obrlik, Ing. Lischka, Fischer, Sogl, Birke,
Ing. Richter, Knöchel, Franz Němec, F. Nitsch,
May, Dr. Rösche, Hollube, Dr. Eichholz, Sandner,
Wollner, Dr. Zippelius, Illing, Stangl, Dr. Kellner,
Gruber.
13
Původní znění ad 673/IV.
Interpellation
des Abgeordneten Georg Stangl
an den Minister des Innern
betreffend unbegründete Bestrafung durch
die Bezirksbehörde in Znaim wegen an-
geblich unzulässiger Handbewegungen
gelegentlich des volksbräuchlichen
Osterreitens.
Die Bezirksbehörde in Znaim hat mit Er-
kenntnissen vom 18. Juni 1936, Z. 21956/36 das
Mitglied der Sudetendeutschen Partei Karl Wie-
der in Frischau Nr. 107 und ausserdem Franz
Steiner und Karl Schuska bestraft, weil sie beim
Osterreiten angeblich die Hand gehoben haben,
und dadurch Reisende, die in einem vorüber-
fahrenden Zug sassen, provoziert hätten. Eine
solche Praxis ist unhaltbar. Entweder wurde der
Hitlergruss geleistet und zwar in dem erwiesenen
Bewusstsein, dadurch eine politische Ueberzeu-
gung zum Ausdruck zu bringen - dann liegt nach
der Rechtsanschauung unseres obersten Gerichtes
ein von den Gerichten zu ahndendes Schutzdelikt
vor - oder es haben ein paar junge Burschen an-
lässlich eines Volksbrauches beim Osterreiten die
Hand gehoben, dann liegt eben weder eine Straf-
handlung noch ein Verwaltungsdelikt vor. Hiezn
kommt noch, dass einer der Beteiligten sich damit
verantwortet hat, dass er 300 m von Zug entfernt
war, in der rechten Hand ein Kreuz trug und
in der linken die Zügel des Pferdes halten musste.
Die Bezirksbehörde hat es jedoch nicht einmal
für notwendig gehalten, diese Verantwortung zu
überprüfen.
Derartige Verwaltungsstrafverfahren machen
den Schutz der unabhängigen Justiz wertlos; denn
jeder, von dem gerichtlich festgestellt ist. dass
er keine Strafhandlung begangen hat, läuft Gefahr,
dennoch bestraft zu werden, wenn sich der Re-
ferent irgendeiner Verwaltungsbehörde einbildet,
dass ein Verwaltungsdelikt vorliegt.
Das Misstrauen seitens der Verwaltungsbe-
hörden gegen das Erheben der rechten Hand ist
geradezu eine Psychose, die geeignet ist, unsere
Verwaltungsiustiz vor der gesamten europäischen
Bevölkerung lächerlich zu machen.
Wir stellen an den Herrn Innenminister die
Anfrage:
1. Ist der Herr Innenminister bereit, den ge-
rügten Sachverhalt erheben zu lassen?
2. Ist der Herr Innenminister bereit, die Ver-
waltungsbehörden darüber aufklären zu lassen,
dass das Heben der rechten Hand an sich noch
kein Grund ist, ein Strafverfahren einzuleiten?
Prag, am 27. Oktober 1936.
Stangl,
Hollube, Gruber, Ing. Richter, F. Nitsch, Knöchel,
Obrlik, Sandner, ing. Lischka, Kundt, Dr. Rösche,
Franz Němec, Wollner, Sogl, Rösler, May, Illing,
Birke, Dr. Zippelius, Dr. Eichholz, Fischer,
Dr. Kellner.
Původní znění ad 673/V.
Interpellation
des Abgeordneten Karl Gruber
an den Minister des Innern
und an den Handelsminister
wegen einsprachig tschechischen Ver-
kehrs mit Gewerbegenossenschaften.
Die Bezirksbehörde in Prachatitz und die
Handelskammer in Pilsen richten an alle Genos-
senschaften der Bezirke Prachatitz und Wallern
einsprachig tschechische Zuschriften.
In diesen beiden Gerichtsbezirken wohnen
nach der letzten Volkszählung mehr als 20%
tschechoslowakischer Staatsbürger deutscher Na-
tionalität.
Die einsprachig tschechische Zustellung er-
folgt auch an jene Genossenschaften, deren Ver-
handlungssprache die deutsche ist.
Wir stellen an den Herrn Minister des Innern
und an den Herrn Handeismmister die Anfrage:
1. Ist den Herren Ministern der gerügte Sach-
verhalt bekannt?
2. Was gedenken die Herren Minister in die-
ser Angelegenheit zu verfügen?
Prag, am 27. Oktober 1936.
Gruber,
Rösler, Sandner, Fischer, Obrlik, Franz Němec,
Dr. Zippelius, Birke, May, Illing, F. Nitsch. Knöchel,
Hollube. Dr. Rösche, Kundt, Stangl, Dr. Eichholz,
Ing. Lischka, Ing. Richter, Wollner, Dr. Kellner,
Sogl.
14
Původní znění ad 673/VI.
Interpellation
des Abg. Gustav Knöchel
an den Minister des Innern
und den Minister für öffentliche Arbeiten
wegen des schlechten Zustandes der Sel-
tenstrassen Im politischen Bezirke Dauba,
insbesondere der Strasse Wegstädtl-
Gastorf.
Die Zeitung »Der Trommler« (Haida) be-
richtet in ihrer 50. Folge vom 15. Erntemond 1936
Seite 3, dass sich die Seitenstrassen im politi-
schen Bezirke Dauba in ausserordentlich schlech-
tem Zustande befinden. Infolge dieses Zustandes
erleiden wiederholt Fahrzeuge aller Art Feder-
brüche, was natürlich eine schwere Schädigung
der an diesen Strassen liegenden Sommerfrischen
zur Folge hat. Auf der Strasse Wegstädtl-Gas-
torf hat sogar ein Radfahrer infolge dieser schlech-
ten Strassenverhältnisse einen Unfall (Hebelbruch)
erlitten. Unser Kamerad Josef Bastei hat wegen
dieser Strassenverhältnisse in seiner Eigenschaft
als Bezirksvertretungsmitglied gem. § 46 der Ge-
schäftsordnung eine Anfrage an den Herrn Be-
zirkshauptmann gerichtet und Abhilfe begehrt. Die-
se schlechten Strassenverhältnisse in einem gros-
sen Verwaltungssprengel wurden in der Presse
erörtet, sie sind mit Rücksicht auf das Ausmass
der Schäden und die Gefährung zahlreicher Som-
merfrischen eine Angelegenheit von gesamtstaatli-
chem Interesse.
Wir stellen daher an den Herrn Minister des
Innern und den Herrn Minister für öffentliche Ar-
beiten die Anfrage:
Sind die Herren Ministr bereit, über den ge-
rügten Sachverhalt und die Beseitigung des an-
stössigen und die öffentliche Sicherheit gefähr-
denden Zustandes von der Bezirksbehörde Dauba
Berichte einzufordern und alles zu veranlassen,
um im Strassenwesen des politischen Bezirkes
Dauba wieder geordnete Verhältnisse herzustel-
len ?
Prag, am 27. Oktober 1936.
Knöchel,
Hollube, Dr. Kellner, Illing, F. Nitsch, Dr. Eichholz,
Obrilk, Rösler, May, Birke, Kundt, Franz Němec,
Dr. Zippelius, Wollner, Sogt, Stangl, Fischer, Ing.
Richter, Sandner, Dr. Rösche, Ing. Lischka,
Grübet.
Původní znění ad 673/VII.
Interpellation
des Abg. Ing. Wolfgang Richter
an den Minister des Innern
betreffend die Verwendung einsprachig
tschechischer Verhaftungsformeln seitens
eines Geheimpolizisten In Aussig.
Das »Prager Tagblatt« vom 24. Juli 1936, Nr.
171, 61. Jahrgang meldet auf Seite 4, folgendes:
»Warum hat der Beamte nicht deutsch gespro-
chen? Aussig. Eine Beamtin des städtischen
Wohlfahrtamtes hatte von ihrem Chef 4. 000 Kč
Mietzinsgelder erhalten, die an der Kasse des
städtischen Rentamtes abgegeben werden sollten.
Sie begab sich mit einem Papierbogen und dem
Geld zum Rentamt. Unterwegs wurde sie auf der
Strasse von einem Herrn angehalten, der auf sie
tschechisch einredete. Da die Beamtin nicht tsche-
chisch versteht und annahm, dass der Fremde es
auf das Geld, das sie lose in der Hand trug,
abgesehen habe, beschleunigte sie ihre Schritte
und eilte ins Rentamt. Der Fremde folgte ihr. Erst
im Kassaraum stellte es sich heraus, dass es sich
um einen Angehörigen der Polizei handelt, der in
der städtischen Beamtin eine Schwindlerin sah
und die Verhaftungsformel gesprochen hatte. Beim
Frührapport war nämlich bekannt gegeben wor-
den, dass sich in Aussig eine Dame herumtreibe,
die für irgendeinen Verein Gelder einsammle. Da
es sich offensichtlich um eine Schwindlerin han-
delte, war die Weisung ergangen, die Betreffende
anzuhalten und zur Wache zu schaffen. Der Kri-
minalbeamte glaubte in der städtischen Beamtin
die Gesuchte zu sehen. «
Das »Prager Tagblatt« steht nicht im Gerü-
che eines Oppositionsblattes. Um der Administra-
tive durch seine Kritik ja nicht wehe zu tun, hat
es den Vorfall in verkleinertem Druck wiederge-
geben.
Der Vorfall verdient aber mit Riesenlettern
aufgezeichnet zu werden und sämtlichen, für un-
sere Administrative verantwortlichen Faktoren
vorbehalten zu werden.
Wir stellen an den Herrn Minister des Innern
die Anfrage:
1. Ist der Herr Minister bereit, den gerügten
Sachverhalt erheben zu lassen?
2. Ist der Herr Minister bereit, dafür zu sor-
gen, dass wir Deutschen, auch in solchen Fällen
gemäss den Vorschriften des Sprachengesetzes
behandelt werden?
Prag, am 27. Oktober 1936.
Ing. Richter,
Hollube, Dr. Hodina, Stangl, Axmann, Klieber, Dr.
Eichholz, Illing, May, Rösler, Wollner, Knöchel,
Dr. Zippelius, Dr. Kellner, Ing. Lischka, Fischer,
Gruber, F. Nitsch, Sogl, Sandner, Dr. Rösche,
Obrlik, Franz Nemec, Birke, Kundt.