Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 4. zasedání.
673.
Interpelace:
I. posl. Hollubeho min. vnitra o hrubých přehmatech Josefa Maděry, policejního agenta ve
Frýdlante,
II. posl. inž. Karmasina min. školství a národní osvěty, že úřad státních knihovních instruk-
torů nedbá Čl. 39 vládního nařízení ze dne 5. listopadu 1919, č. 607 Sb. z. a n.,
III. posl. Röslera min. vnitra o protizákonném nátlaku na obecni úředníky v Georgsvalde,
jímž měli býti donuceni upisovati půjčku na obranu stáru,
IV. posl. Stangla min. vnitra, že znojemský okresní úřad bez důvodu potrestal účastníky
lidových velikonočních jízd pro nepřípustné prý pohyby rukama,
V. posl. Grubra min. vnitra a min. průmyslu, obchodu a živností o jednojazyčném českém
styku se živnostenskými společenstvy,
VI. posl. Knöchla min. vnitra a min. veřejných prací o špatném stavu vedlejších cest v poli-
tickém okrese dubském; zvláště cesty ze Štětí do Mostky,
VII. posl. inž. W. Richtra min. vnitra, že jistý tajný policista v Ústí nad Labem užívá při
zatýkání jednojazyčné české formulky,
VIII. posl. Knöchla min. železnic o národnostním složeni ústřední železniční rady,
IX. posl. Sogla min. vnitra, že byl bez důvodu zabaven opis voličských seznamů a že se vo-
ličské seznamy v Jihlavě vykládají nezákonitě,
X. posl. Maye min. spravedlnosti, že státní zástupci proti zákonu nic nečiní proti českému
vybízeni k bojkotu,
XI. posl. dra Eichholze min. pošt a telegrafů o nedostatečném poučeni nezaměstnaných o
poshovění a odepsání rozhlasových poplatků,
XII. posl. Birkeho min. národní obrany, že se nedbá jazykového zákona při přednáškách o pro-
tiletecké ochraně k československým státním občanům německé národnosti,
XIII. posl. Obrlika min. vnitra, že se k výkonu shromažďovací policie v Jablonci n. N. užívá
tajných agentů,
XIV. posl. G. Böhma min. vnitra, že nižší úřady pokračují v trýznivé omezovači praksi proti
kočovné výstavě sudetskoněmecké strany,
XV. posl. inž. Peschky min. financí, že jsou živnostníci sužováni exekucemi, zavedenými ještě
v upomínací lhůtě,
XVI. posl. Hatiny, Zeminové, Davida a dra Patejdla vládě republiky Československé o podpoře
sportu a tělovýchovy.
2
673/I (překlad).
interpelace
poslance F. Hollubeho
ministru vnitra
o hrubých přehmatech Josefa Maděry,
policejního agenta ve Frýdlante.
Dne 13. května 1936 se konalo u frýdlantské-
ho okresního soudu hlavní přelíčení o žalobě pro
urážku na cti a o trestním udání Františka
Würfla z Frýdlantu č. 280 proti policejnímu agen-
tovi Josefu Maděrovi, že ho urazil nadávkami a
ztýral nebo ho lehce poškodil na těle, a o ža-
lobě Josefa Maděry proti Františku Würflovi pro
urážku na cti, spáchanou tím, že podal žalobu a
trestní oznámení. Policejní agent Josef Maděra
byl uznán vinný urážkou podle § 1 zákona o
ochraně cti, poněvadž soud uznal za prokázané,
že Maděra užil slov »pár facek«. Maděra byl
tedy odsouzen k peněžnímu trestu 50 Kč podmí-
něně na jeden rok a k náhradě útrat.
Při průkazním řízení byl zjištěn tento stav
věci:
Čtyři svědkové, kteří s Františkem Würflem
stáli dne 11. ledna 1935 před budovou frýdlant-
ského okresního úřadu, potvrzují, že Maděra, kte-
rého až dosud neznali, rozčilen a mávaje rukama
přikročil k této skupině a něco česky říkal, z če-
hož svědkové porozuměli jen slovům »pár facek«.
Potom Maděra promluvil na Würfla a chytil ho
za rámě, aby ho odvedl. Když se Würfel zdráhal,
zmizel prý v budově okresního úřadu, ale za krát-
ko zase přišel a ukázal svůj úřednický odznak a
vyzval Würfla jménem zákona, aby s ním šel a
Würfel ho následoval. Po půl hodině vyšel prý
Würfel z budovy okresního úřadu třesa se a zce-
la rozčilen a vypravoval prý svědkům, že ho
úředníci ztloukli gumovými obušky. Würfel uvedl,
že ho Maděra v předsíni kanceláře úředníků Fíly
a Růžičky a pak v jejich kanceláři samé něko-
likrát uhodil gumovým obuškem do zad. Svědek
městský lékař dr Bergmann dovolal se svého lé-
kařského vysvědčení ze dne 11. ledna t. r. a do-
dal, že při zraněních Würfla šlo o čerstvé pod-
litiny v délce asi 15 cm, které pravděpodobně
pocházejí od ran tupým předmětem, nemohly však
povstati tím, že by ho byl někdo pevně uchopil
nebo přitlačil na zábradlí. Okresní lékař dr Alt-
schul uvedl, že Würfel měl na zádech nad lopat-
kou asi dvě čerstvé začervenalé podlitiny.
Úředníci okresního úřadu Fíla a Růžička u-
vedli, že v jejich přítomnosti Maděra Würfla ne-
bil a že neviděli, že by byl Maděra měl gumo-
vý obušek. Josef Maděra popřel, že by byl užil
nadávek nebo byl Würfla tloukl a ukazoval na to,
že si Würfel v zápisu sepsaném tehdy u okresního
úřadu nikterak nestěžoval na nějakou urážku ne-
bo ztýrání.
Se zřetelem k tomuto stavu věci nepožívá
již policejní agent Josef Maděra důvěry obyva-
telstva.
Tážeme se tedy pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti ká-
zeňské řízení proti policejnímu agentovi Josefu
Maděrovi z Frýdlantu?
3. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby po-
licejní agent Josef Maděra byl přeložen, poněvadž
pro vytýkaný stav věci nepožívá již důvěry u
frýdlantského obyvatelstva?
V Praze dne 27. října 1936.
Hollube,
Rösler, inž. Richter, dr Eichholz, Sandner, inž.
Lischka, F. Nitsch, Franz Němec, Birke, Kundt,
Knöchel, Gruber, dr. Rosche, Wollner, dr. Kellner,
Sogl, dr. Zippelius, Fischer, Illing, Obrlik, May,
Stangl.
673/II (překlad).
Interpelace
poslance inž. F. Karmasina
ministrovi školství a národní osvěty,
že úřad státních knihovních instruktorů
nedbá čl. 39 vládního nařízení ze dne 5.
listopadu 1919, č. 607 Sb. z. a n.
V poloúředním časopise »Volksbildungsarbeit«,
8. ročník 1936, seš. 2, str. 63, jest tato zpráva:
»Oznámení úřadu státních knihovních instruk-
torů. Úřední období knihovní rady 2 roky. Na do-
taz kteréhosi města dlužno všeobecně oznámiti
všem knihovním radám, že podle právního poučení
ministerstva školství a národní osvěty činí úřední
období knihovní rady podle doslovného znění § 7
zákona ze dne 22. července 1919, č. 430 Sb. z. a n.,
2 roky. Dlužno tedy po uplynutí dvou let vždy
obnoviti celou knihovní radu bez zřetele k tomu,
co uvádí čl. 39 vládního nařízení ze dne 5. listo-
padu 1919, č. 607 Sb. z. a n. «
3
Co to má znamenati: »bez zřetele k vládnímu
nařízenu? - buď vládní nařízení platí nebo ne-
platí!
V zákoně o veřejných obecních knihovnách
ze dne 22. července 1919, č. 430 Sb. z. a n., praví se
m. j. v § 7: Knihovnu řídí knihovní rada 4-8člen-
ná, jak blíže určí nařízeni... Funkce členů
knihovní rady jsou neplacené a trvají dva roky.
Odpadne-li některý z členů knihovní rady, budiž
na zbytek funkčního období ustanoven člen nový
stejným způsobem, jakým došlo k členství u-
prázdněnému.
§ 39 příslušného vládního nařízení ze dne 5.
listopadu 1919, č. 607 Sb. z. a n., ustanovuje:
Funkce členů knihovní rady jsou neplacené a
trvají dva roky. Po uplynutí této lhůty vylosuje
se vždy polovina členů volených i kooptovaných,
mohou se však státi znovu členy knihovní rady.
Ubude-li některý z členů knihovní rady, budiž na
zbytek funkčního období ustanoven nový člen
stejným způsobem, jakým došlo k obsazení člen-
ství nyní uprázdněného.
Z těchto vět naprosto jasně vysvítá, že se
zákonodárce chtěl vyhnouti úplnému rozpuštění a
obnovení knihovní rady. Snadno lze poznati, že
se to stalo proto, aby obecni knihovně bylo za-
jištěno klidné pokračováni v práci a aby ji byli
zachováni jako spolupracovníci osvědčeni členové
knihovní rady.
Jak jest za takových okolností možné, že si
úřad státních instruktorů troufá zakazovati, aby
§ 39 vládního nařízení ze dne 5. listopadu 1919.
č. 607 Sb. z. a n., byl dodržován?
Vnucuje se naléhavě podezření, že se tako-
vých žaludů užívá k ochraně roztříštěných stran
a proti sudetskoněmecké a karpatoněmecké stra-
ně, aby se jí zabránilo vniknouti do knihovních
rad.
Tážeme se pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten zjednati patřičnou
vážnost řádným, vyhlášeným vládním nařízením
a naříditi, aby zmíněná zpráva v uvedeném časo-
pise byla opravena podle citovaného vládního na-
řízení?
3. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti ká-
zeňské řízeni proti původcům zmíněné zprávy,
pokud jsou to státní úředníci nebo jsou podrobeni
státnímu dozoru?
V Praze dne 27. října 1936.
Inž. Karmasin,
dr Hodina, Stangl, dr Eichholz, Axmann, Gruber,
Franz Němec, Inž. Richter, Illing, Inž. Lischka,
May, Rosler, dr Zippelius, Wollner, Knöchel,
dr Kellner, Kundt, dr Rosené, Sandner, Sogl,
Obrlik, Fischer, Birke, Klieber, Hollube, F. Nitsch.
673/III (překlad).
Interpelace
poslance J. Röslera
ministrovi vnitra
o protizákonném nátlaku na obecni úřed-
níky v Georgsvalde, jímž měli býti do-
nuceni upisovati půjčku na obranu státu.
Interpelující hlasovali pro půjčku na obranu
státu.
Ale neposkytli svých hlasů pro to, aby kryli
nějaký nátlak k upisováni půjčky na obranu státu.
Nyní se interpelující dovídají:
Obec Georgsvalde dostala od šluknovského
okresního úřadu rozkaz, aby oznámila všechny
obecní úředníky a mimo to, kolik upsali na půjčku
na obranu státu. Co má znamenati takové šetření?
Má se tím snad vykonávati nátlak na úřednictvo,
jenž nemá v zákoně ani nejmenší opory?
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Ví pan ministr o vytýkaném stavu věci?
2. Jest pan ministr vnitra ochoten dáti zahá-
jiti kázeňské řízení proti všem, kdož městu
Georgsvalde udělili vytčený protizákonný roz-
kaz?
V Praze dne 27. října 1936.
Rosler,
Kundt, Obrlik, Inž. Lischka, Fischer. Sogl, Birke,
Inž. Richter, Knochel, Franz Němec, F. Nitsch,
May, dr. Rosené, Hollube, dr. Eichholz, Sandner,
Wollner, dr. Zippelius, Illing, Stangl, dr. Kellner,
Gruber.
673/IV (překlad).
Interpelace
poslance G. Stangla
ministrovi vnitra,
že znojemský okresní úřad bez důvodu
potrestal účastníky lidových velikonočních
jízd pro nepřípustné prý pohyby rukama.
Znojemský okresní úřad nálezy ze dne 18.
června 1936, č. 21956/36 potrestal člena sudetsko-
německé strany Karla Wiedera z Fryšavy č. 107
4
a mimo to Františka Steinera a Karla Schusku,
protože prý při velikonoční jízdě zvedali ruce, a
tím provokovali cestující ve vlaku kolem jedou-
cím. Taková pralese se nedá udržeti. Buď pozdra-
vovali po hitlerovsku a to v prokázaném vědomí,
že tím projevují politické přesvědčení - pak je
to podle právního míněni našeho nejvyššího sou-
du provinění proti zákonu na ochranu republiky,
jež trestají sondy - nebo několik mladíků při
lidovém zvyku velikonoční jízdy zvedlo ruce, a
potom to není ani trestný čin ani správní provi-
nění. Mimo to se jeden z účastníků ospravedlňoval
tím, že byl od vlaku vzdálen 300 m, že v pravě
ruce měl kříž a levou rukou musil držeti koně za
uzdu. Okresní úřad však vůbec neuznal za nutné
přezkoumati tuto obhajobu.
Taková správní trestní řízení působí, že ochra-
na nezávislého soudnictví se stává bezcenná;
neboť každý, o němž soud zjistil, že nespáchal
trestného činu, je vystaven nebezpečí, že přece
bude potrestán, když si referent nějakého správ-
ního úřadu usmysli, že je zde přece jen provinění
správní.
Nedůvěra správních úřadů proti zdvihání pra-
vice je přímo duševní choroba, která může naše
správní soudnictví zesměšniti před celou evrop-
skou veřejností.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr vnitra ochoten dáti vy-
šetřiti vytýkaný stav věci?
2. Jest pan ministr vnitra ochoten dáti vy-
světliti správním úřadům, že zdvižení pravé ruky
samo sebou není ještě důvodem, aby se zahajo-
valo trestní řízení?
V Praze dne 27. října 1936.
Stangl,
Hollube, Gruber. Inž. Richter, F. Nitsch, Knöchel,
Obrlik, Sandner, Inž. Lischka, Kundt, dr Rosche,
Franz Němec, "Woflner, Sogl, Rösler, May, Illing,
Birke, dr. Zippelius. dr. Eichholz, Fischer,
dr. Kellner.
673/V (překlad).
Interpelace
poslance K. Grubra
ministrovi vnitra a
ministrovi průmyslu, obchodu a živností
o jednojazyčném českém styku se
živnostenskými společenstvy.
Prachatický okresní úřad a plzeňská obchodní
komora zasílají všem společenstvům v okrese
prachatickém a volarském jednojazyčné české
dopisy.
V obou těchto soudních okresech bydlí podle po-
sledního soupisu lidu přes 20% československých
státních občanů německé národnosti.
Jednojazyčné české dopisy jsou doručovány
i společenstvům, jejichž jednací řeč jest německá.
Tážeme se pana ministra vnitra a pana mi-
nistra průmyslu, obchodu a živností:
1. Vědí páni ministři o vytýkaném stavu věci?
2. Co hodlají páni ministři v této věci učiniti?
V Praze dne 27. října 1936.
Gruber,
Rösler, Sandner, Fischer, Obrlik, Franz Němec,
dr. Zippelius, Birke, May, Illing, F. Nitsch, Knöchel,
Hollube, dr. Rosche, Kundt, Stangl, dr. Eichholz,
Inž. Lischka, inž. Richter, Woltner, dr. Kellner,
Sogl
673/VI (překlad).
Interpelace
poslance G. Knöchla
ministru vnitra
a ministru veřejných prací
o špatném stavu vedlejších cest v politi-
ckém okrese dubském, zvláště cesty ze
Štětí do Hoštky.
Časopis »Der Trommler« (v Boru u České Lí-
py) oznamuje ve svém 50. čísle ze dne 15. srpna
1936 na str. 3, že postranní cesty v politickém
okrese dubském jsou v neobyčejně spatném sta-
vu. Pro tento stav lámou se u vozidel často pé-
ra, což ovšem těžce poškozuje letoviska na těch-
to cestách ležící. Na cestě ze Štěti do Hošíky
utrpěl dokonce cyklista pro tyto špatné 'poměry
úraz (zlomeninu páky). Náš kamarád Josef Bastel
jako člen okresního zastupitelstva podal podle § 46
jednacího řádu dotaz panu okresnímu hejtmanovi
o těchto silničních poměrech a žádal o nápravu.
O těchto špatných silničních poměrech ve velkém
správním obvodu se rozepsal tisk a se zřetelem
na výši škod a na ohrožení četných letovisk jsou
tyto poměry věci celostátního zájmu.
Tážeme se tedy pana ministra vnitra a pana
ministra veřejných prací:
Jsou páni ministři ochotni vyžádati si od dub-
ského okresního úřadu zprávy o vytýkaném sta-
5
vu věci a o nápravě závadného a veřejnou bez-
pečnost ohrožujícího stavu a učiniti vše, aby v
silničních poměrech politického okresu dubského
nastaly zase spořádané poměry?
V Praze dne 27. října 1936.
Knöchel,
Hollube, dr. Kellner, Illing, F. Nitsch, dr. Eichholz,
Obrlik, Rösler, May, Birke, Kundt, Franz Němec,
dr. Zippelius, Wollner, Sogl, Stangl, Fischer, inž.
Richer, Sandner, dr. Rosche, Inž. Lischka,
Gruber.
673/ VII (překlad).
Interpelace
poslance inž. W. Richtra
ministru vnitra,
že Jistý tajný policista v Ústí nad Labem
užívá při zatýkáni jednojazyčné české
formulky.
Časopis »Prager Tagblatt* ze dne 24. červen-
ce 1936, č. 171, 61. ročník, oznamuje na str. 4:
»Proč úředník nemluvil německy? Ostí nad La-
bem. Úřednice městského úřadu pro sociální péči
dostala od svého přednosty 4000 Kč nájemného,
které měla odevzdati pokladně městského důcho-
denslsého úřadu. Šla tedy s archem papíru a pe-
nězi na důchodenský úřad. Po cestě ji na ulici
zastavil jakýsi pán, který na ni promluvil česky.
Poněvadž -úřednice nerozumí česky a měla za to.
že cizinec má spadeno na peníze, které nesla vol-
ně v ruce, urychlila své kroky a pospíchala do
ďůchodenského úřadu. Cizinec šel za ní. Teprve
u pokladny se vysvětlilo, že jde o příslušníka
policie, který městskou úřednici považoval za pod-
vodnici a pronesl zatykači formuli. Při ranním
hlášení bylo totiž oznámeno, že po Ústi chodí
jakási dáma, která sbírá peníze na nějaký spo-
lek. Poněvadž šlo zřejmé o podvodnici, byl dán
pokyn, aby byla zadržena a dopravena na stráž-
nici. Kriminální úředník se domníval, že v měst-
ské úřednici vidi hledanou osobu.
Časopis »Prager Tagblatt* nemá pověsti opo-
sičního časopisu. Jen aby správě svou kritikou
neublížil, vylíčil tento případ drobným písmem.
Tento případ však zasluhuje, aby byl zapsán
ohromnými písmeny a připomínán všem činitelům
odpovědným za naši správu.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten se postarati, aby
se s námi Němci i v takových případech zacházelo
podle předpisů jazykového zákona?
V Praze dne 27. října 1936.
Inž. Richter,
Hollube, dr. Hodina, Stangl, Axmann, Klieber, dr.
Eichholz, Illing, May, Rösler, Wollner, Knöchel,
dr. Zippelius, dr. Kellner, Inž. Lischka, Fischer,
Gruber, F. Nitsch, Sogl, Sandner, dr. Rosche,
Obrlik, Franz Němec, Birke, Kundt.
673/VIII (překlad).
Interpelace
poslance G. Knöchla
ministrovi železnic
o národnostním složení ústřední
železniční rady.
Po mnoho let vytlačuje státní moc soustavné
československé státní občany německé národnosti
ze státní služby.
Tato skutečnost, známá dnes v celé Evropě,
opravňuje k naléhavému podezřeni, že proti zá-
sadě rovnosti obsažené ve smlouvě o ochraně
menšin, proti zásadě rovnosti obsažené v ústavě
a proti řečem o »rovných mezi rovnými* jest v
ústřední železniční radě již jen velmi málo
Němců.
Tážeme se tedy -pana ministra železnic:
1. Kolik členů má ústřední železniční rada?
2. Kolik z těchto členů je Němců, kolik Če-
chů, kolik Slováků, kolik Poláků, kolik Maďarů,
kolik Rusínů, kolik. Židů, kolik Rumunů?
V Praze dne 27. října 1936.
Knöchel,
Hollube, F. Nitsch, May, Rösler, Wollner, Kundt,
dr. Zippelius, Sogl, Gruber, Obrlik. inž. Richter,
dr. Kellner, Illing, Stangl, Inž. Lischka, dr. Eich-
holz, dr. Rosche, Sandner, Birke, Franz Němec,
Fischer.
6
673/IX (překlad).
Interpelace
poslance A. Sogla
ministru vnitra,
že byl bez důvodu zabaven opis volič-
ských seznamů a že se voličské seznamy
v Jihlavě vykládají nezákonitě.
V roce 1935 stal se v Jihlavě tento zvláštní
případ:
Jihlavská místní skupina sudetskoněmecké
strany si chtěla opatřiti voličský seznam. Aby
rozdělila opisovačskou práci, opisovali členově su-
detskoněmecké strany proklepy voličských sezna-
mů, které byly před několika dny vyvěšeny po
domech. Vlastníci domů většinou souhlasili s opi-
sováním proklepů veřejně vyvěšených, částečně
nic nenamítali, ačkoliv jen oni snad mohli opisu-
jícím zakázati vstup do domu.
Sudetskoněmecká strana musila provésti toto
opatření proto, že město Jihlava proti zákonu a
přes zakročení stále vykládá veřejnosti jen jeden
voličský seznam místo tří.
Policie dohodnuvši se s okresním úřadem ty-
to opisy zabavila. Krajský vedoucí sudetskoně-
mecké strany, volební kraj X, dr Alfréd Kottek,
advokát ze Znojma, zakročil tehdy u okresního
hejtmana a prohlásil, že dal rozkaz k opatřením,
která provedli členové sudetskoněmecké strany;
potom žádal, aby zabavené seznamy mu byly vy-
dány. Toto vydání mu bylo odepřeno a na jeho
ohrazeni mu bylo řečeno, že dostane písemný vý-
měr. Při rozhovoru úřad nemohl vysvětliti, po-
dle jakých ustanovení zákonů bylo zabaveni pro-
vedeno. Když dr Kottek řekl, aby mu byl doru-
čen trestní výměr, aby se mohl odvolati, odpo-
věděl referent, že to je věcí úřadu. Do dneška mu
nebyl doručen žádný výměr, ať jakéhokoliv
druhu.
Je zřejmo, že zabavení se provedlo bez zá-
konitého podkladu a že úřad nemůže tato opatře-
ní o nic opříti.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten vysvětliti, proč
nebyl vyhotoven a doručen výměr stran vytýka-
ného zabavení?
3. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby se
podobné neodůvodněné zabavovací akce již ne-
prováděly a aby město Jihlava vykládalo tři vo-
ličské seznamy?
V Praze dne 27. října 1936.
Sogl,
F. Nitsch, dr Eichholz, Stangl, Rösler, dr Rosche,
Wollner, Kundt, Birke, Fischer, Knöchel, Sandner,
Gruber, Illing, Hollube, Obrlik, May, Franz Ně-
mec, inž. Richter, dr Zippelius, inž. Lischka, dr
Kellner.
673/X (překlad).
Interpelace
poslance F. Maye
ministrovi spravedlnosti,
že státní zástupci proti zákonu nic nečiní
proti českému vybízení k bojkotu.
časopis »Severočeský list« ve svém čísle ze
dne 27. července 1936 štve k bojkotu proti ně-
meckým obchodníkům takto:
»Smutným znamením dnešní doby jest, že čeští
učitelé nakupují místo u českých u německých
obchodníků, když by jim přece český obchodník
mohl dodati zboží stejné jakosti a za stejnou ce-
nu... A čím je to zaviněno? Jen proto, že čeští
učitelé a úřednici nakupují u Němců... Proto:
České peníze jen do českých rukou. «
Zde jest objektivní skutková podstata § 14
zákona na ochranu republiky. Představíme - li si,
že by byla zaměněna slova »němečtí« a »čeští«,
jsme přesvědčeni, že by pan ministr spravedlnosti
v tomto případě hnal ke kázeňské odpovědnosti
každého státního zástupce, který by opominul
všemi zákonitými prostředky zakročiti proti ne-
návistnému pisálkování propagátorů bojkotu, po-
rušujících mír.
Tážeme se pana ministra spravedlnosti:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti ká-
zeňské řízení proti státnímu zástupci, který pro
vytýkaný článek opominul podati návrh podle
§ 493 tr. ř. ?
V Praze dne 27. října 1936.
May,
Hollube, Obrlik, Inž. Richter, dr. Eichholz, dr. Zip-
pelius, dr. Kellner, Wollner, Franz Němec, Kundt,
inž. Lischka, Knöchel, Fischer, Gruber, dr. Rosche,
Rösler, Sandner, Illing, F. Nitsch, Stangl,
Sogl, Birke.
7
673 XI (překlad).
Interpelace
poslance dr L. Eichholze
ministrovi pošt a telegrafů
o nedostatečném poučení nezaměstnaných
o poshověni a odepsáni rozhlasových
poplatků.
Ministerstvo pošt a telegrafů připomenulo dne
14. listopadu 1935 výnosem č. 71. 143/XI. 1935
všem orgánům poštovní správy, že nezaměstna-
ným může býti rozhlasový poplatek poshověn a
také prominut.
President pražského ředitelství pošt a tele-
grafů dr Farský oběžníkem č. 278. 901/XIII-1935
velmi důtklivě a energicky připomenul tyto před-
pisy dne 29. listopadu 1935 všem správním úřa-
dům poštovní a telegrafní správy.
Přes to se stává, že na poště se nezaměst-
naným, když žádají o vysvětlení, zamlčuje, že
jest přípustno rozhlasový poplatek nejen posho-
věti, nýbrž při trvalé nezaměstnanosti i odepsati.
Tak na přiklad paní Emilie Klausnitzerpvá
z Háje (okres duchcovský) podala poštovnímu
úřadu v Dolním Háji žádost o osvobození od roz-
hlasového poplatku. Poštovní úřad jí však ozná-
mil, že osvobození od rozhlasového poplatku není
možné, že se naopak poskytuje pouze poshověni
nezaplacených poplatků a těch nedoplatků, které
snad příště povstanou.
Tážeme se pana ministra:
1. Jest pan ministr pošt a telegrafů ochoten
dáti vyšetřiti vytýkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby se
nezaměstnaným vysvětlilo také to, že při trvalé
nezaměstnanosti je možno odepsati rozhlasový
poplatek?
V Praze dne 27. října 1936.
Dr Eichholz,
Axmann, dr. Hodina, Stangl, inž. Lischka, Illing,
Inž. Richter, Rösler, Sandner, Wollner, Fischer,
F. Nitsch, Birke, Knöchel, Kundt, Gruber, Franz
Němec, dr. Kellner, Sogt, dr. Rosche, May,
Hollube, Obrlik, Klieber.
673/XII (překlad).
Interpelace
poslance H. Birkeho
ministrovi národní obrany,
že se nedbá jazykového zákona při před-
náškách o protiletecké ochraně k česko-
slovenským státním občanům německé
národnosti.
Sudetskončmecký deník »Die Zeit oznamuje
v čísle 191 z úterka dne 18. srpna 1936, 2. ročník,
stránka 3 toto:
»Obyvatelé krkonošské obce Svobody nad
Úpou, kteří se při posledních volbách z 98% při-
znali ke straně sudetských Němců, byli nedávno
vyzváni oběžníkem, aby se dostavili na přednáš-
ku o protiletecké ochraně, která se měla konati ně-
mecky. K největšímu úžasu posluchačů prohlásil
však starosta při zahájení, že přednášejícímu ka-
pitánu Řehořovi zakázalo prý jeho příslušné bri-
gádní velitelství přednášeti jinak než česky. Ne-
zbylo tedy nic jiného než překládati české věty
ve výtahu do němčiny. «
To porušuje jazykový zákon; poněvadž jazy-
kový zákon jest podstatnou součástkou našeho
ústavního zákonodárství, porušuje tato věc i
ústavu.
Vojenské úřady se naprosto nemohou omlou-
vati tím, že § 1 jazykového zákona ustanovil, že
československý jazyk jest jazykem velení a slu-
žebním jazykem branné moci; neboť v tomto pří-
padě neplatí předpisy § 1 jazykového zákona,
nýbrž spíše předpisy § 2 téhož zákona.
Ladislav Prokop, Jazykový zákon s důvodo-
vými zprávami, prováděcím nařízením atd., Pra-
ha 1926, státní tiskárna (stránka 65) uvádí k to-
muto nevyvrácenému právnímu mínění vhodně
toto:
»Za služební jazyk dlužno považovati jazyk,
jehož užívají ve služebních věcech orgány branné
moci (vojenská velitelství, vojenská tělesa a for-
mace, vojenské úřady, ústavy a soudy) a přísluš-
níci vojska ve služebním písemném a ústním sty-
ku mezi sebou.....V úředním styku branné
moci s úřady a osobami, které nepatří k branné
moci, platí předpisy o úřadováni podle § 1, odst.
2, č. 1 a § 2 jazykového zákona.
Nelze pochybovati, že osoby, které byly na
zmíněné přednášce jako posluchači, nepatří k bran-
né moci.
Kapitán Řehoř vyvinul tedy jako výkonný
orgán vojenského úřadu činnost a provedl vyří-
zení, které se vztahovalo na soudní okres, v němž
podle posledního soupisu lidu bydlí přes 20% stát-
ních občanů německé národnosti.
Kapitán Řehoř byl tedy povinen pronésti zmí-
něnou přednášku nejen česky, nýbrž i německy.
Překlad jednotlivých vět nestačil, posluchači měli
naopak právní nárok, aby se přednáška ve stejně