8
672/ XII (překlad).
Interpelace
poslance R. Axmanna
ministrovi vnitra,
že brněnský zemský úřad nepatřičně
protahuje vydáváni odvolacích
rozhodnuti.
Josef Klement ze Starého Města č. 325 podal
dne 10. března 1936 prostřednictvím šumperského
okresního úřadu brněnskému zemskému úřadu
odvolání proti výměru šumperského okresního
úřadu ze dne 6. března 1936, č. 25/35/V-13/36, a
dne 26. června 1936 podal brněnskému zemskému
úřadu dohlédací stížnost, že jeho odvoláni nebylo
vyřízeno.
Valtr Ressel z Valteřic, pošta Vysoké Žibři-
dovice, podal dne 19. března 1936 brněnskému
zemskému úřadu prostřednictvím šumperského
okresního úřadu odvoláni proti výměru šumper-
ského okresního úřadu ze dne 13. března 1936, č.
25/36/V-13 a dne 25. června 1936 podal brněn-
skému zemskému úřadu dohlédací stížnost, že jeho
odvoláni nebylo vyřízeno.
Stěžovatelé uvedli v dohlédacích stížnostech,
že dotazem u zemského úřadu se dověděli, že
spisy stále ještě nebyly předloženy brněnskému
zemskému úřadu.
Brněnský zemský úřad má dozor nad šum-
perským okresním úřadem. Byl povinen ihned
dáti vyšetřiti, jak se věci mají, a zakročiti. Ale
do dneška nebylo vydáno žádné rozhodnuti.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten dáti zjistiti, kteří
úředníci šumperského okresního úřadu a brněn-
ského zemského úřadu zavinili toto neuvěřitelné
protahováni řízení?
3. Jest pan ministr ochoten zahájiti kázeňské
řízení proti provinilým úředníkům šumperského
okresního úřadu a brněnského zemského úřadu?
V Praze dne 20. října 1936.
Axmann,
dr. Jilly, dr. Zippelius, Inž. Richter, Illing, inž. Kar-
masin, lnž. Peschka, dr. Kellner, Gruber, Obrlik,
dr. Peters, dr. Hodina, Sandner, dr. Rosche, Stangl
Wollner, Fischer, inž. Künzel, Jäkel, Jobst, May.
672/ XIII (překlad).
Interpelace
poslance dr. F. Zippeliuse
ministrovi vnitra,
že se proti zákonu zabavují a prohlašují
za závadné praporečky a odznaky
sudetskoněmecké strany.
Množí se případy, že se odznaky a prapo-
rečky sudetskoněmecké strany nezákonně prohla-
šují za závadné a zabavují.
Uvádíme tyto typické případy:
Dne 1. května 1936 zabavilo pátrací oddělení
z Chebu, které jelo automobilem P 2548, v obci
Steinhofu u Kynšperka nad Ohři, sudetskoněmecké
praporečky na jízdních kolech těmto členům su-
detskoněmecké strany: Janu Bauerovi, klempíř-
skému pomocníkovi z Kynšperka n. O., Antonínu
Eberlovi, horníkovi z Kynšperka n. O. a Rudolfu
Kuhnlovi, dělníkovi z Liboce-Pochlovic.
Dne 5. dubna 1936 pozastavili dva četníci čle-
na sudetskoněmecké strany Františka Dumsera,
pekaře z Chebu, a žádali, aby sňal s jízdního kola
praporeček sudetskoněmecké strany. Tento případ
pozoroval Adam Wilfling z Chebu a může tento
stav věci jako svědek potvrditi. Stalo se to v Hor-
ních Lomanech u Chebu.
Dne 9. května 1936 velitel četnické stanice
Václav Šindelář z Křišťanova v jižních Čechách
prohlásil za závadný a zabavil odznak sudetsko-
německé strany, jejž měl na sobě Václav Wagner,
kameník z Křištanova. Jak velká jest právní ne-
jistota četnictva, jest zřejmo z toho, že četník
Václav Šindelář, který přece jako velitel stanice
by měl míti dostatečné znalosti a věděti, že od-
znak sudetskoněmecké strany neodporuje žádné-
mu zákonu a že tedy nelze ho považovati za zá-
vadný, krátce potom odznak Wagnerovi zase vrá-
til. Při tom velitel četnické stanice Šindelář po-
znamenal, že si nebyl jist, je-li odznak zakázán
či nikoliv.
Tyto poměry jsou nemožně. Jsou s to podko-
pati právní jistotu a důvěru obyvatelstva v právní
bezpečnost
Nad tímto postupem dlužno žasnouti tím spí-
še, že četné okresní úřady vůbec zakazují všechny
praporečky, vlajky a odznaky, aniž jest nějak
ohrožen veřejný klid a pořádek. Na přiklad výno-
sem, běžné číslo 67, č. 47293/35, obsaženým v o-
kresním věstníku ze dne 15. záři 1935, částka 8.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkané
věci přezkoumati šetřením?
9
2. Jest pan ministr ochoten připomenouti všem
svým podřízeným úřadům, že odznaky sudetsko-
německé strany nejsou zákonem zakázány?
V Praze dne 20. října 1936.
Dr. Zippelius,
Stangl, Inž. Richter, Wollner, Illing, Inž. Karmasin,
May, Sandner, dr. Peters, dr Jilly, dr. Rosche,
Jäkel, dr. Hodina, Fischer, Inž. Künzel, Axmann,
Jobst, inž. Peschka, Gruber, dr Kellner, Obrlik.
672/XIV (překlad).
Interpelace
poslance G. Wollnera
ministrovi spravedlnosti
o zákazu Fowler-Wrightova románu
»Zkáza Prahy«.
Pražské noviny oznamují: "Překvapující zá-
kaz Fowler-Wrightova románu »Zkáza Prahy«,
jejž vydalo statuí zastupitelství, měl zvláštní do-
hru v tisku. Nakladatelství Gustava Voleského to-
tiž oznámilo, že český překlad tohoto románu,
jejž vydalo pod názvem »Bomby nad Prahou« ne-
byl zabaven. Jest to tedy zvláštní případ, že Něm-
ci v tomto státě nesmějí číst knihu, jejíž četba
jest Cechům dovolena. To jest tím směšnější, že
tento román, jenž líčí válku budoucnosti v r.
1938 a její přípravy, vycházel již před několika
měsíci v časopise »Pariser Tagblatt« a mohl býti
zde nezávadně na pokračování kupován. «
Poněvadž v Československé republice má pla-
titi pro všechny národy a jazyky stejné právo,
tážeme se pana ministra spravedlnosti:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti o-
známený stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten vysvětliti, proč
německé vydání tohoto románu bylo zakázáno,
zatím co jest dovoleno rozšiřovati české vydání?
V Praze dne 20. října 1936.
Wollner,
May, dr. Zippelius, dr. Jilly, dr. Rosche, dr. Kell-
ner, Obrlik, Stangl, Gruber, Axmann, Fischer,
inž. Karmasin, Inž. Richter, Jäkel, Illing, dr Ho-
dina, Sandner, Jobst, dr. Peters, Inž. Künzel, inž.
Peschka.
672/XV (překlad).
Interpelace
poslance B. Fischera
ministru vnitra,
že se četníci nepřípustně dotazuji po
stranické příslušnosti.
Člen sudetskoněmecké strany, František Gebl,
sklenářský mistr v Poběžovicích Číslo 101, podal
dne 24. května 1936 jako úplně nemajetný žádost
o podporu ministerstvu průmyslu, obchodu a živ-
ností dovolávaje se opatření o sociální péči pro
živnostníky téhož ministerstva.
Živnostenské společenstvo II stavebních živ-
nostníků, truhlářů, klempířů, zámečníků, sklenářů,
malířů atd. v Poběžovicích zaslalo dne 28. května
1936 pod číslem 72 tuto žádost ministerstvu prů-
myslu, obchodu a živností.
V červnu 1936 poběžovičtí četníci projedná-
vajíce tuto žádost provedli šetření a při šetření
o chudobě vyšetřovali i stranickou příslušnost
Františka Gebla.
Taková prakse budí dojem, jako by o přizná-
ní podpory nerozhodovala jen chudoba Františka
Gebla, která jest ostatně všeobecně známá, nýbrž
i jeho stranická příslušnost.
Proto se tážeme pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby
četníci vyšetřujíce chudobu zanechali všech otá-
zek týkajících se stranické příslušnosti?
3. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti, je-li
zde podnět k zahájení kázeňského řízení proti
oněm četníkům?
V Praze dne 20. října 1936.
Fischer,
dr.Kellner, Inž. Peschka, Stangl, Inž. Künzel, dr.
Hodina, Gruber, inž. Karmasin, Obrlik, Illing, dr.
Peters, dr. Zippelius, dr. Jilly, Jobst, May, dr.
Rosche, Wollner, Jäkel, Sandner, Axmann,
inž. Richter.
10
672/XVI (překlad)
Interpelace
poslance dra F. Hodiny
ministrovi pošt » telegrafů,
že německá stálá i kočovná divadla do-
stávají neobyčejně spatný podíl z fondu,
jejž spravuje Radiojournal.
Radiojournal vykazuje koncem srpna 1936
966. 902 posluchačů rozhlasu. Vyblrá-li se od nich
měsíční poplatek: 10 Kč, dosahují úhrnné příjmy
roční částky 104, 268. 040 Kč.
50%, tedy 52 milionů Kč dostává minister-
stvo pošt a telegrafů na technické potřeby.
52 mil. Kč spravuje Radiojournal a hradí z
nich režií, která jest poměrně vysoká, vyžaduje
tedy mnoho peněz a. kterou odhadujeme na 80%.
Zbývajících 20%, tedy 10. 8 mil. Kč mělo by
se užití k podpoře véd a umění, zvláště k pod-
poře divadel trpících nouzí. Biografy a zvláště
rozhlasové vysílaní zbavily chleba tisíce lidí, jichž
existence závisela na divadle, ať již jako uměl-
ců, hudebníků nebo pomocných dělníků. Proto
test také fen přirozené, aby se z bohatých pro-
středků Radiojournálu poskytovalo mnohem více
peněz na podporování divadel. Asi 3. 5 mil. Kč,
jichž se užilo vloni, nestačí. Miliony zbývající po
úhradě režijních nákladů měly by se tedy aspoň
většinou užíti ke zmíněnému účelu.
Tážeme se tedy pana ministra, post a tele-
grafů:
1. Jest pan ministr ochoten přiměti Radio-
journal, aby předložil účetní uzávěrky z posled-
ních 10 let ?
2. Jest pan ministr ochoten bezdůvodné u-
řivdění německým divadlům, prokázané, až do
r. 1935, napraviti většími přiděly, v příštích le-
tech ?
3. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby se
k podpoře divadel užívalo mnohem větší části z
přebytků Radiojournalu a aby se z toho němec-
kým divadlům dostalo podílu, souhlasícího s poč-
tem, obyvatelstva ?
V Praze dne 20. října 1936
Dr. Hodina
dr. Rosche, Axmann, Fischer, Illing, Inž. Peschka,
dr. Zippelius, Gruber, dr. Jilly, May, Stangl, Inž.
Karmasin, Jobst, inž. Künzel, Sandner, Jäkel,
Wollner, dr. Kellner, dr. Peters, Obrlik,
inž. Richter.
672/XVII (překlad).
Interpelace
poslance dra F. Hodiny
vládě,
že se mluvčím německé sociálně demo-
kratické strany mlčky a vědomě trpí stra-
nická politická propaganda v německém
rozhlase.
Německému vysílání v československém roz-
hlase jest vyhrazena doba, neodpovídající skuteč-
ným poměrům obyvatelstva a co možno krátce
vyměřená.
Místo, aby se sloužilo celku, provozuje se jed-
nostranně většinou sociálně demokratická strani-
cká propaganda.
I zpravodajská služba je marxisticky přizpů-
sobena, takže německé obyvatelstvo jest na roz-
díl od českého jen jednostranně informováno. Tak
se na př. o poměrech ve Španělsku vydávají jen
jednostranné zprávy o stálých vítězstvích marxi-
stických stran. Věcné a nestranné zpravodajství
o poměrech ve Španělska, jak se vysílá česky,
ještě nikdy jsme neslyšeli a přece má německé
obyvatelstvo velký zájem, aby slyšelo věcné a
nestranné a nikoliv jen marxisticky zabarvené
zprávy.
Ve stále se opakujících »10 minutách aktualit
pro německého dělníka* slyšíme stále se stupňu-
jící nenávistné epištoly proti našim sousedním ští-
tům a jejich hlavám. Nejzuřivější výbuchy záští
německy psaných emigrantských časopisů čepují
páni marxisté ještě i v rozhlase. Rozhlasová sprá-
va vyhradila marxistům toto zvláštní postavení
a zvláštní zacházeni v mezích německého rozhlá-
sit, ačkoliv němečtí sociální demokraté mohli na
sebe při posledních volbách soustřediti jen asi
14% německých hlasů. Tyto poměry se nedají
udržeti. Německé obyvatelstvo má právo, aby se
mu aspoň zprávy oznamovaly nestranně. Lidé již
dnes považuji naprosto odlišné zprávy v českém
a německém rozhlase za československou zvlášt-
nost a s porozuměním se jim usmívají.
Podporují-li štvavé řeči v »10 minutách aktu-
alit pro německého dělníka a štváčské písně pro-
ti našim sousedním státům »korektní styky a přá-
telské sblíženi* s těmito sousedními státy, mělo
by se zkoumati.
Ze 868. 902 posluchačů vykázaných koncem
srpna 1936 byla dobrá třetina Němců. Tito státní
občané německé národnosti jsou s výjimkou těch
málo marxistů těmito poměry rozhořčeni a žádají
nápravu.
Tážeme se tedy pana ministra a celé vlády:
1. Jest pan ministr pošt a telegrafů ochoten
dáti vyšetřiti tyta nepřístojnosti a podati vládě
přiměřené návrhy na nápravu?
11
2. Jest pan ministerský předseda jako předse-
da vlády ochoten napraviti tyto nemožné poměry
a příslušné ministerstvo donutiti, aby ihned uči-
nilo přítrž těmto poměrům?
V Praze dne 20. října 1936.
Dr Hodina.
May, dr. Rosche, Axmann, Illing, inž. Karmasin,
Stangl, Wollner, dr. Jilly, Gruber, inž. Richter,
inž. Peschka, Jäkel, dr. Peters, Sandner, Jobst,
inž. Künzel, Fischer, dr. Zippelius, dr. Kellner,
Obrlik.
672/ XVIII (překlad).
Interpelace
poslanců L. Wagnera a. A. Jobsta
ministrovi vnitra,
že pražský zemský úřad vadně vykonává
dozorčí moc nad protizákonným jazyko-
vým postupem prachatického okresního
úřadu.
Prachatický okresní úřad zakázal poslanci L.
Wagnerovi z Českého Krumlova výměrem ze, dne
17. září 1935, č. j. 2/241 ai 35 konati veřejný pro-
jev ve Vimperku.
Tento výměr byl podepsán takto: »Dr. V. Ma-
reš, v. r., za správnost vyhotoveni správce kan-
celáře«.
Když poslanec L. Wagner podal odvoláni proti
zákazu konati schůzi, byly všechny spisy, tedy
i zmíněný výměr předloženy pražskému zemské-
mu úřadu.
Pražský zemský úřad výměrem ze dne 13.
června 1936, č. 8429/1 ai 1935, odd. 19. odvolání
nevyhověl.
Závěrečný záznam uvedený ve výměru I. sto-
lice, v této interpelaci zmíněný, byl protizákonný,
neboť odporuje předpisům § 2 jazykového zákona
a článkům 15 a 18 jazykového nařízení.
Pražský zemský úřad byl úředně povinen, vy-
konávaje svou úřední jazykově - právní dohlédací
moc, poučili prachatický okresní úřad, že zmíněný
závěrečný záznam neměl býti uveden jen česky
jak citováno, nýbrž také německy a to: »Dr. V.
Mareš, e. h, für die Richtigkeit der Ausfertigung
der Kanzlei1eiter«. Při tom by se mělo ještě vy-
šetřiti, má-li křestní jméno okresního hejtmana,
které bylo zkráceno »V. «, obdobné označeni
v němčině a bylo-li tedy zkráceno, mělo býti
zkráceno také po němečku; neboť všechny tyto
prvky vyhotovení jsou podstatnými součástkami
vyřízení, které se měly vypsati také po němečku
nejen v hlavním znění, nýbrž i ve všech vedlej-
ších poznámkách k vytížení patřících. Dohlédací
úřad měl tedy vytknouti tyto vady podřízenému
úřadu z dohlédací moci nepřihlížeje k tomu, byla-
li podána jazykoví stížnost či nikoliv.
Stěžovatelé nemohou věděti, zdali nadřízený
úřad z úřední moci a dohlédací cestou nižšímu
úřadu vytkl a pokáral takové vady proti jazyko-
vému právu; neboť tento čin státní dohlédací a
kázeňské moci se neprovádí veřejně, nýbrž
v zájmu vážnosti pokáraného a poučeného úřed-
níka podřízeného úřady ve vnitrním styku mezi
úřady, neveřejně.
V tomto případě však mohou interpelující
úplně jasně ukázati, že zemský úřad naprosto ne-
pokáral ani nevytkl prachatickému okresnímu
úřadu protizákonné jednání; neboť pražsky zem-
ský úřad přece sám spáchal vytýkanou protizá-
konnosť a zdá se, že si asi není vůbec vědom, že
prachatický okresní úřad jednal proti zákonu.
I zemský úřad, jenž přece jako dohlédací úřad
byl povinen dbáti větší pečlivosti než prachatický
okresní úřad jeho dozoru podléhající, sepsal vý-
měr ze dne 13. června 1936, č. 8. 429, jímž rozhodl
jako odvolací stolice, proti zákonu; neboť 1 zem-
ský úřad podepsal tento vyměř takto: »Mikula
v. r., za správnost vyhotovení přednosta kance-
láře«.
Podle zákona (§ 2 jazykového zákona) měl
podpis zníti. »Mikula e. h., für die Richtigkeit der
Ausfertigung der Kanzlerleiler«.
Z vyhotovení zemského úřadu lze poznati, že
on sám při jazyková úpravě ve vlastních výmě-
rech jednal proti ústavě - neboť jazykový zákon
jest zákonem ústavním - proti 5 2 jazykového
zákona a proti článkům 15 a 18 jazykového na-
řízení. Zemský úřad se nemůže vymlouvati, že
nevěděl, že podavatel byl Němec; neboť podavatel
jest poslanec sudetskoněmecké strany, předseda
Konrád Henlein.
Dohlédací úřad také věděl, že se jeho úřední
činnost vztahuje na soudní okres vimperský, tedy
na okres, ve kterém podle posledního soupisu lidu
bydlí přes 20% československých státních občanů
německé národnosti (etnické a jazykové přísluš-
nosti).
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr vnitra ochoten dáti vyše-
třiti vytýkaný stav věci?
2. Jest pan ministr vnitra ochoten dáti po-
učiti tehdy úřadujícího radu prachatického okres-
ního úřadu V, Mareše a zástupce zemského pre-
sidenta Mikulu, že výměry, za které odpovídají,
podepsali zřejmě proti zákonu, a bude-li třeba,
dáti zahájiti proti oběma kázeňské řízení?
V Praze dne 20. října 1936.
inž. Peschka, inž. Künzel dr. Zippelius, Sandner,
May, inž. Schreiber, dr. Peters, Gruber, Klieber,
Kundt, inž. Richter, Wollner, dr Rosche, Sogl,
Jäkel, Franz Němec, Illing, Hollube, inž. Lischka.
12
672, XIX (překlad).
Interpelace
poslanců A. Jobsta a L. Wagnera
ministrovi vnitra,
že se vytlačuji projevy sudetskoněmecké
strany s veřejných míst, zvláště
ve Vimperku.
Výměrem prachatického okresního úřadu ze
dne 17. září 1935, č. 2/241 ai 35 zakázal prachatický
okresní úřad konati ve Vimperku veřejné shro-
máždění podle zákona ve dnech 28. a 29. záři
1935. Pražský zemský úřad výměrem ze dne 13.
června 1936, č. 8429/1 ai 1935 odd. 19 nevyhověl
odvolání svolavatele L. Wagnera, poslance v Če-
ském Krumlově, a v důvodech m. j. uvedl:
»Úmysl pořadatele uzavříti náměstí pro do-
pravu a svésti ji jiným směrem, zasáhl do práv
dopravní policie a přesahuje meze povinností, ulo-
žených pořadatelům v § 11 zákona o právu shro-
mažďovacím. «
Kdyby se taková prakse stala pravidlem,
vedlo by to k tomu, že by se projevy sudetsko-
německé strany vytlačily s veřejných míst vůbec.
Paragraf 11 shromažďovacího zákona č. 135/1867
ř. z. naprosto neskytá možnosti, aby se s pouka-
zem na toto ustanoveni zákona projevy na veřej-
ných místech prostě zakazovaly.
Jak neodůvodněný jest takový zákaz, jest
zřejmo již z toho, že každou neděli a svátek čeští
pořadatelé v nějakém českém městě pořádají ve-
řejné projevy na veřejných místech. Žádný úřad
republiky by se neodvážil zamítnouti vládní stra-
ně žádost, aby mohla konati veřejný projev ú-
částníků. Již z toho je viděti nestejnou míru, se
kterou úřaduji naše správní úřady vykonávajíce
svou shromažďovací policii a jest nutno připome-
nouti našim správním úřadům, že se vykonávání
úřední moci v oboru volného uvážení-nesmí nikdy
zvrhnouti ve svévoli, nýbrž že vždy a všude musí
dbáti ústavní zásady rovnosti.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr vnitra ochoten dáti vy-
šetřiti vytýkaný stav věci?
2. Jest pan ministr vnitra ochoten naříditi,
aby správní úřady nebraly zamýšlené konání pro-
jevu na veřejných místech za podnět k zákazu
shromáždění?
V Praze dne 20. října 1936.
Jobst, Wagner,
Jäkel, Inž. Künzel, dr Peters, Inž. Schreiber, May,
dr Zippelius, Inž. Peschka, Gruber, Inž.. Richter,
Sandner, Klleber, Kundt, dr Rosche, Wollner, Illing,
Franz Němec, Sogl, Inž. Lischka, Hollube.
672 XX (překlad).
Interpelace
poslance J. Illinga
ministru vnitra
o neodůvodněném zákazu agitačních pásů
sudetskoněmeckého deníku »Die Zeit«.
Sudetskoněmecký deník »Die Zeit« oznamuje
ve svém čísle 192 ze dne 19. srpna 1936, II. roč-
ník, stránka 3:
»V noci na úterý strhali neznámí pachatelé
agitační pásy časopisu »Die Zeit«, které byly vy-
věšeny při příležitosti libereckého veletrhu. Libe-
recké policejní ředitelství neuvádějíc důvodů za-
kázalo je znovu vyvěsiti, ačkoliv není zákonité
příčiny pro toto opatření. «
Zákaz tohoto agitačního pásu nebyl odůvod-
něn zákonem, poněvadž tento pás nebyl tiskopis
podle § 23 tiskového zákona a nepotřeboval tedy
povolení.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby
nižší úřady příště již nikdy proti zákonu neome-
zovaly volnou agitaci pro sudetskoněmecký de-
ník »Die Zeit«?
3. Jest pan ministr ochoten zahájiti kázeňské
řízení proti těm státním úředníkům a zaměstnan-
cům, kteří vydali protizákonný a neodůvodněný
zákaz ?
V Praze dne 27. října 1936.
Illing,
Hollube, Stangl, F. Nitsch, Sandner, Rösler, Birke,
dr. Kellner, Inž. Lischka, dr. Eichholz, Obrlik, Sogl,
dr. Zippelius, Franz Němec, Kundt. Inž. Richter, dr.
Rosche, Gruber, May, Wollner, Fischer, Knöchel.
15
Původní znění ad 672/1.
Interpelláció
Beadja: Dr. Korláth Endre nemz.
gy. képviselő
az Igazságügyminiszter és földművelés-
ügyi miniszter úrhoz
a földreformról szóló törvények rendel-
kezéseinek konkrét esetben történt ki-
játszása tárgyában.
1929. -ben a Forgách család, névszerint For-
gáchné szül. Salamon Maigit. Odescalchiné szül.
Lónyay Pálma, Forgách Erzsébet és kk. Forgách
Walbott Ferenc Károly, kinek törv. képviselője
Walbott Klement, valamennyien tolcsvai (magyar-
országi) lakosok az állami földhivatal által zárolt
eszenyi birtokuk eladására nézve a földhivatallal
egyezséget kötöttek, mely szerint a földhivatal
engedélyezte a birtok eladását. Kikötötte azonban
- 1929 szept. 21. -én kelt 114. 878/29-II/3. sz. en-
gedélyében, hogy az egész birtok, tehát a zárlat
alól az 1919. évi 215. Törv. és Rend. Gy. sz.
törvény 11. §. -sa alapján kibocsátott földek is. csak
azon személyeknek és csakis oly áron adhatók
el, melyet az elosztó biztos megállapít. Ezen
biztos pedig mint az a földhivatal előző számú és
75. 994/33-II/3. sz. jóváhagyási irataiból kétség-
telenül kitűnik, az ingatlanok árát még 1929. -ben.
vagyis az eladás engedélyezésekor 1200 négyszö-
gölével számított magy. holdanként 744 Kč-ben
állapította meg.
A parcellázást a tulajdonosok megbízásából
Dr Aranyossy Arisztid kassai és Dr Aczél Béla
uzshorodi ügyvédek végezték.
Dr Aczél személyesen ment a környékbeli
községekbe s bocsátotta ott árúba a földeket. Azt
azonban, hogy azok a földhivatal határozata alap-
ián csakis az elosztó biztos által megállapított
áron adhatók el s hogy ezen ár magy. holdanként
744 Kč-t tesz ki, Dr Aczél a vevők előtt elhall-
gatta. Ehelyett egy megbízólevelet íratott velük
alá. melynek tartalma szerint a venni szándékozó
gazdák megbízzák Dr Aczélt, hogy a kérdéses in-
gatlanokat nekik a vételár és az összes költségek
beszámításával magy. holdankénti 2250 Kč. áron
szerezze meg. Mikor azután a vétel ezen ár
mellett tényleg létrejött. Dr Aczél a vevőkkel
üres szerződési blankettákat Íratott alá. melyek-
be csak később, már az aláírás eszközlése után.
irta be a megengedett 744 Kč. vételárat. Ezen
eljárás célja természetesen az volt. hogy a ve-
vök ne szerezzenek tudomást a megengedett vé-
telár nagyságáról, mivel előre jól tudta Dr Aczél,
hogy ha a vevők tudomást szereznek arról, mily
összegben állapította meg a vételárat az elosztó
biztos, nem lesznek hailandók még a költségek
beszámításával sem 2250 Kč. -t fizetni holdanként.
Elképzelhetetlen u. i. hogy egy birtok parcellá-
zásánál, hol több száz hold kerül eladásra, a fel-
mérési és kebelezési költségek - mivel a véte-
láron kívül csak ezek voltak a 2250 Kč. -be beszá-
mítva - magy. holdanként 1506 Kč. -t tegyenek
ki, tehát többet, mint a megengedett vételár
200%-jét. Nyilvánvaló tehát, hogy Dr Aczél ezen
összeg kikötésével a vételár önkényes felmelését
akarta palástolni, vagy pedig magának akart egy
meg nem engedett hasznot szerezni. Az első ese-
tet, a vételár önkényes felemelését, tiltják a föld-
reformról szóló törvények és rendeletek, a má-
sodik eshetőség pedig míg egyrészt magában
foglalja az uzsora kritériumait, másrészt ellenke-
zik a földreformról szóló törvények szellemével.
Ezen törvények kifejezett célja ugyanis a földek
igazságosabb elosztása és hogy a szegény föld-
műves közönség minél kissebb anyagi megterhel-
tetésével a megélhetéséhez szükséges földhöz
jusson. Ezen humánus céllal pedig semmiesetre
sem egyeztethető össze egy oly eljárás, melynek
révén azon engedményt, melyet a földreformról
szóló törvények magasabb célok érdekében a föld
vételárából a szegény földműves közönségnek
tettek, azok rovására egyes kijáró ügyvédek zse-
beljék be. Az ilyen eljáráshoz a bíróságok segéd-
kezet nem nyújthatnak.
Ezzel szemben mi történt? Dr Aczél maga
sem bízott abban, hogy ezen követeléseket neki
a bíróság simán meg fogja ítélni, ezért a megen-
gedett vételárat meghaladó összegekről váltókat
vett a vevőktől s most ezeket egyre-másra pere-
siti. A perek részint az uzshorodi kerületi bíró-
ság, részint az uzshorodi járásbíróság előtt folynak
s a bíróságok dacára annak, hogy az adósok az
ügy előzményeit a váltófizetési meghagyásokra
adott kifogásaikban kifeitették s így kellőképen
rámutattak a követelések turpis causa eredetére,
a váltóköveteléseket megítélték. Az Ítéletek indo-
koliísa szerint ugyanis a bíróságok a turpis causa
fennforgását nem állapították meg. s igy a kö-
vetekéseket megitélhetöknek tartották. (Lásd az
i'sshorodi kerületi bíróság Co 438/36, Co 439/36,
Co 440/36, Co 441/36. Co 442/36, Co 443/36,
Co 444/36. Co 445/36. Co 446/36. Co 447/36.
Co 448/36. Co 449/36. Co 450/36. és a kosicei felső
biróság Co VIII. 257/36. sz. alatt elfekvő iratait. )
A bíróságok ezen határozatai törvényellenesek,
mivel a biróságok a törvények által tiltott, vagy
azok meekerülésével keletkezett követeléseket -
mint amilyenek a jelen esetben fennforgók ts -
jogszerűen nem ítélhetik meg. még akkor sem. ha
a felek azokat a könnvebb behaithatóság ked-
véért váltókövetelésekké alakították.
Előadom mée. hogy Dr Aczél Béla ügyvéd
PS esetleg megállapitandó társai (Dr Aranvossv
Arisztid kassai ügyvéd és a Forgách család tagjai)
ellen az érdekelt kisgazdasák az uzshorodi
ügvészsén St 999/36. sz. alatt a fennti ügyhöl
kifolvólag még f. év márciusában felielentést
tettek, azonban az első kihallgatásokon túl az ügy
mai napig sem jutott.
A fenntiek alapján tisztelettel kérdem a m.
tisztelt Miniszter urakat:
1. összeegveztethetönek tartiák-e a földre-
form céljaival, hogy egyes kijáró ügyvédek a föld-
14
hivatal s illetve a földhivatali elosztó biztos által
megállapított vételárat önkényesen csaknem an-
nak háromszorosára emeljék s az igy elért többle-
tet akár a vételár megjavítására, akár saját, az
uzsora kritériumait is kimerítő költségkövetelé-
seikre fordítsák?
2. Hajlandók-e megfelelő magánjogi rendel-
kezésekkel elejét venni annak, hogy a földhivatal
határozatai, rendeletei, a földhivatallal kötött
egyezségek s maga a földreformot szóló tör-
vények célja se a jelen esetben, se a jövőben
a vázolt s ahoz hasonló eljárásokkal meghiúsítható
ne legyen?
3. Hajlandó-e az Igazságügyminiszter ár uta-
sítani az uzshprodi ügyészséget abban az irány-
ban, hogy az ilyen, a törvény szellemét megcsú-
foló eljáiás miatt indított ügyben féléves-éves
késedelmek ne fordúlhassnak elő?
Megjegyzem, hogy az emiitett ügyben a kár-
pátaljai Agovo, Eszeny, Kisdobrony és a szlo-
venszkói Kistárkány községek kisgazdái vannak
érdekelve.
Praha, 1936 október 27. -én.
Dr Korláth.
Szentiványl, dr. Holota, Gruber, Jäkel, Franz Ně-
mec, ing. Lischka, Obrlik, Fischer, Axmann, Pe-
trášek, dr. Szüllö, Jaross, A. Nitsch, Esterházy,
Hollube, Illing, dr. Kellner, Wollner, dr. Zippelius,
dr. Porubszky.
Původní znění ad 672/II.
Interpelláció
Beadja: Dr. Korláth Endre nemz.
gy. képviselő
az Igazságügymtaister úrhoz
az 1935. évi 250. törv. és rend. gyűjt. sz.
kormányrendelet 20. §. -sa 2. bekezdésé-
nek bíróságaink által való alkalmazása
tárgyában.
Az 1935. évi 250. törv. és rend. gyűjt, számú
kormányrendelet 20. §-sának 2. bekezdése kifeje-
zetten előírja, hogy az a hitelező, kinek követe-
lése biztosítására váltót adtak, a követelés egész
hátralékának megfizetését csak akkor érvényesít-
heti, ha »az adós a felhívástól számitett nyolc na-
pon belül a váltó megújítása iránti kötelezettsé-
gének nem tesz eleget«. Ezen rendelkezésből nyil-
ván következik, hogy a váltóbirtokos a mezőgaz-
dával szemben oly követelésre nézve, mely a
fennti rendelet hatálya alá esik, váltókeresetet
csak akkor indíthat, ha a mezőgazda adóst a vál-
tónak 8 napon belül való megújítására felszólí-
totta és ezen határidő eredménytelenül telt le.
Ellenkező esetben a váltókereset mint idöelötti
elutasítandó, vagyis a felszólítás és az abban
adott S napi határidő eredménytelen letelte a pe-
rindítás előfeltétele. A kereset beadása u. i nem
más, mint a követelés érvényesítésének egyik for-
mája s ha a követelés érvényesítése a fennti fel-
tételhez van kötve, akkor nyilvánvaló, hogy a pe-
rindítás is ugyanezen feltétel beálltát teszi szük-
ségessé. Következik ez a hivatkozott 20. §. első
bekezdéséből is, melynek a második bekezdése
csupán egy változata s időbeli megszorítása az
esetre, ha a követelés váltóval van biztosítva.
Ezzel szemben az uzshorodi kerületi bíróság
és az uzshorodi járásbíróság állandó gyakorlatá-
ban figyelmen kivül hagyja a hivatkozott rendel-
kezést. A váltóadósnak a hivatkozott szakaszra
alapított kifogását elutasítja, illetve legfeljebb
annyiban veszi azt figyelembe, hogy a teljesítési
határidőket a hivatkozott kormányrendelet 21.
§-sának rendelkezései szerint állapítja meg. Ho-
lott a 21. §. -nak is előfeltétele a 20. §. rendel-
kezéseinek betartása, mivel éneikül egyáltalán
nincs helye a kereset megindításának. (L. az uzsho-
rodi kerületi bíróságnál Co 438/36, Co 439/36,
Co 440/36, Co 441/36, Co 442/36, Co 443/36,
Co 444/36, Co 445/36. Co 446/36, Co 447/36,
Co 448/36, Co 449/36, Co 450/36, sz. és a kassai
felső bíróságnál Co VIII -257/36, sz. alatt elfekvö
ügyeket. )
Kérdem ezek után a m. tisztelt Miniszter
urat, hajlandó-e esetleg a hivatkozott szakaszhoz
kiadandó végreh. utasítás utján, vagy más al-
kalmas módon a szakasz helyes értelmezését me-
gadni s ezáltal az említett bíróságok helytelen
gyakorlatának, mely kétségtelenül ellentétben áll
a hivatkozott szakasz rendelkezéseivel, véget vet-
ni s ezáltal a vonatkozó rendelkezésnek teljes
érvényt szerezni.
Prága, 1936. október 26. -án.
Dr Korláth,
Szeutíványl, dr. Holota, Esterházy, Axnann, Fi-
scher, Obrlik, ing. Lischka, Franz Němec, Gruber,
dr. Kellner, dr. Porubszky, Jaross, A. Nitsch, dr.
Szülö, Petrášek, Hollube, Illing, Jäkel, Wollner,
dr. Zippelius.