Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 4. zasedání.
672.
Interpelace:
I. posl. dr Korlátha min. spravedlnosti a min. zemedeľstva o obchádzaní ustanovení zákonov
o pozemkovej reformě v konkrétných prípadoch,
II. posl. dr Korlátha min. spravedlnosti o užívaní § 20, odst. 2 vlád. nariadenia č. 250/1935
Sb. z. a n. u súdov,
III. posl. Knorreho min. pošt a telegrafů o křiklavém časovém nepoměru českého a německé-
ho vysílání v československém rozhlase,
IV. posl. Budiga min. financí, že finanční úřady přikazuji vyvěšovati vlajky,
V. posl. dr Kellnera min. spravedlnosti, že příslušné státní zastupitelství nepodalo návrhu po-
dle § 493 tr. ř. proti časopisu »Národní politika« ze dne 29. července 1936,
VI. posl. dr Kellnera min. spravedlnosti o nákupu drahých neprávnických knih pro soudní
knihovny,
VII. posl. Wollnera min. vnitra, že se v přísečnickém politickém okrese proti zákonu pro-
hlašují za závadné praporečky sudetskoněmecké strany na jízdních kolech,
VIII. posl. Illinga min. vnitra, že vrchní komisař Klima jest přetížen úřady a že se nevypisují
obecní volby v Chodově,
IX. posl. Obrlika min. národní obrany, že čeští vojíni zpívají posměšné písničky na sudetsko-
německou stranu,
X. posl. Obrlika min. vnitra o právnicky mylné domněnce pražského zemského úřadu, že
mrkve jsou odznakem sudetskoněmecké strany,
XI. posl. Sandnera min. vnitra, že bez důvodu byla zakázána ženská schůze v Šluknově,
XII. posl. Axmanna min. vnitra, že brněnský zemský úřad nepatřičně protahuje vydáváni od-
volacích rozhodnuti,
XIII. posl. dr Zippeliuse min. vnitra, že se proti zákonu zabavují a prohlašují za závadné prapo-
rečky a odznaky sudetskoněmecké strany,
XIV. posl. Wollnera min. spravedlnosti o zákazu Fowler-Wrightova románu »Zkáza Prahy«,
XV. posl. Fischera min. vnitra, že se četníci nepřípustně dotazují po stranické příslušnosti,
XVI. posl. dr Hodiny min. pošt a telegrafů, že německá stálá i kočovná divadla dostávají ne-
obyčejně špatný podíl z fondu, jejž spravuje Radiojournal,
XVII. posl. dr Hodiny vládě, že se mluvčím německé sociálně demokratické strany mlčky a vě-
domě trpí stranická politická propaganda v německém rozhlase,
XVIII. posl. Wagnera a Jobsta min. vnitra, že pražský zemský úřad vadně vykonává dozorčí
moc nad protizákonným jazykovým postupem prachatického okresního úřadu,
XIX. posl. Jobsta a Wagnera min. vnitra, že se vytlačují projevy sudetskoněmecké strany s ve-
řejných míst, zvláště ve Vimperku,
XX. posl. Illinga min. vnitra o neodůvodněném zákazu agitačních pásů sudetskoněmeckého de-
níku »Die Zeit«.
2
672/1 (preklad).
Interpelácia
poslanca dra Korlátha
ministrovi spravedlnosti a
ministrovi zemedelstva
o obchádzaní ustanovení zákonov
o pozemkovej reforme v konkrétnych
prípadoch.
Členovia rodiny Forgáchovcov, a to Margita
Forgáchová, rod. Salamonová, Palma Odescal-
chiová, rod. Lónyayová, Alžbeta Forgáchová a
František Karol Forgách Walbott, ktorého zá-
konným zástupcom je Klement Walbott, - všetci
bytom v Tolcsve (Maďarsko) - uzavreli s po-
zemkovým úradom v r. 1929 o odpredaji svojich
záboru podrobených statkov v Eseni dohodu,
podľa ktorej pozemkový úrad povolil odpredaj
statku. Vyhradil si však vo svojom povolení zo
dňa 21. septembra 1929, č. 114. 878/29-II/3, že celý
statok, a tedy i pozemky vypustené zo záboru na
základe § 11 zákona č. 215/1919 Sb. z. a n. môžu
byť odpredané len osobám a za cenu, ako to usta-
noví záborový komisár. Tento komisár, ako to
vychádza bezpochybne na javo zo schvaľovacích
spisov pozemkového úradu čís. predchádzajúceho
a čís. 75994/33-II/3, stanovil cenu nemovitostí ešte
v r. 1929 a tedy v dobe povolenia predaja vo
výške 744 Kč za uhorské jutro počítané po 1200
stvor. siah.
Parceláciu vykonali z poverenia vlastníkov
advokáti dr Aristid Aranyossy a dr Béla Aczél.
Dr Aczél dostavil sa osobne do okolitých obcí
a dával tam pozemky do predaja. Dr Aczél však
zamlčal pred kupujúcimi, že tieto pozemky môžu
na základe rozhodnutia pozemkového úradu pre-
dávané byt iba za cenu ustanovenú prídelovým
komisárom a že táto cena činí 744 Kč za úhor.
jutro. Na miesto toho dal si od nich podpísať po-
verovaciu listinu, podľa obsahu ktorej kúpechtiví
gazdovia poverujú dra Aczéla, aby pre nich do-
tyčné nemovitosti zakúpil za cenu 2250 Kč za uh.
jutro, v ktorej má byť započítaná cena kúpna a
všetky útraty. Keď potom ku kúpe za túto cenu
skutočne došto, dal si dr Aczél podpísať od ku-
pujúcich nevyplnené blankety smlúv, do ktorých
až neskoršie, t j. po podpísaní, vpísal povolenú
kúpnu cenu 744 Kč. Účelom tohoto jednania sa-
mozrejme bolo, aby kupujúci nedovzvedeli sa
o výške povolenej kúpnej ceny, lebo dr Aczél už
vopred dobre vedel, že jestliže sa kupujúci do-
zvedia, v akej výške ustanovil pridelový komisár
kúpnu cenu, nebudú ochotní ani pri zarátaní útrat
platil za jutro 2250 Kč. Nemožno si totiž pred-
staviť, že by pri parcelácii statku, kde ide o pre-
daj niekoľko sto jutár pôdy, činily vymeriavacie
a intabulačné útraty, - lebo veď okrem kúpnej
ceny boly len tieto do sumy 2250 Kč zarátané, -
u každého uh. jutra 1506 Kč a tedy vyše 200%
povolenej kúpnej ceny. Je tedy zrejmé, že vy-
mienením tohoto obnosu chcel dr Aczél buďto za-
stierať samovoľné zvýšenie kúpnej ceny, alebo
on sám chcel nadobudnúť neprípustného zisku.
Prípad prvý, t. j. samovoľné zvýšenie kúpnej ce-
ny, je zakázaný zákonami a nariadeniami o po-
zemkovej reforme, druhá eventualita však jednak
vykazuje kryteriá úžery a jednak protiví sa du-
chu zákonov o pozemkovej reforme. Výslovným
účelom týchto zákonov je totiž spravodlivejšie
rozdelenie pôdy, aby totiž chudobné zemedelské
vrstvy obdržaly k svojej výžive potrebné po-
zemky s čo najmenším hmotným zaťažením. A
s týmto humánnym účelom nemožno na žiadny
pád srovnať jednanie, ktorým majú slevy dávané
zákonami o pozemkovej reforme v záujme vyšších
intencií chudobným vrstvám zemedelským z kúp-
nej ceny pozemkov, prenášané byť do vrecák
jednotlivých intervenujúcich advokátov. K ta-
kýmto jednaniam nemôžu súdy dávať pomocnú
ruku.
Ale čo sa nestalo? Ani sám dr Aczél nedôve-
roval tomu, že mu súd tieto pohľadávky len tak
ľahko prisúdi, a preto o obnosoch, presahujúcich
kúpnu cenu, vybral od kupujúcich zmenky, ktoré
teraz rad radom žaluje. Tieto spory sú vedené
jednak u krajského súdu v Užhorode, jednak u
okresného súdu v Užhorode a súdy uznaly tieto
zmenkové pohľadávky napriek tomu, že dlžníci
vo svojich námietkach vznesených na platobné
príkazy vyložili predohru veci a tedy náležité
poukázali na turpis causa pohľadávok. Podľa dô-
vodov rozsudkov totiž súdy neuznaly v týchto
prípadoch turpis causu a tedy mali za to, že po-
hľadávky môžu byť prisúdené. (Viď spisy kraj-
ského súdu v Užhorode čís. Co 438/36, Co 439/36,
Co 440/36, Co 441/36, Co 442/36, Co 443/36, Co
444/36, Co 445/36, Co 446/36, Co 447/36, Co 448/36,
Co 449/36, Co 450/36, a spis vrchného súdu v Ko-
šiciach č. Co VIII/257/36). Tieto rozhodnutia sú-
dov sú protizákonné, lebo súdy tieto zákonom
zakázané alebo obchádzaním zákona vzniklé po-
hľadávky, o ktoré ide práve v týchto prípadoch,
nemôže právom uznať ani vtedy, jestliže ich stra-
ny zmenily na zmenkové pohľadávky k vôli
snadnejšieho vydobytia.
Podotýkam ešte, že proti advokátovi dr Be-
lovi Aczélovi a jeho prípadným spoločníkom (dr
Aristid Aranyossy, advokát v Košiciach a členo-
via rodiny Forgáchovcov) podali zúčastnení ma-
loroľníci u štátneho zastupiteľstva v Užhorode
v dôsledku vyššie uvedenej veci oznámenie pod
čís. St 999/36 v marci t. r., avšak vec ešte ani
do dnes nedostala sa ďalej od prvých výslechov.
Na základe vyššie uvedeného s úctou tážem
sa veľavážených pánov ministrov:
1. Či pokladáte za srovnateľné s intenciami
pozemkovej reformy, aby jednotliví intervenujúci
advokáti samovoľne takmer až na trojnásobok
zvyšovali kúpnu cenu ustanovenú pozemkovým
úradom resp. prídelovým komisárom pozemkové-
ho úradu a aby takto získaného prebytku použili
buďto ku zlepšeniu kúpnej ceny alebo k takému
3
zvýšeniu svojich pohladávok, ktoré vyčerpáva
kritériá úžery?
2. Či ste ochotní vhodnými súkromoprávnymi
ustanoveniami zabránil, aby ustanovenia, nariade-
nia pozemkového úradu, dohody zjednané s po-
zemkovým úradom ako aj intencie zákonov o po-
zemkovej reforme nemohry byť ani v tomto prí-
pade ani nabudúce marené práve vylíčenými alebo
podobnými jednaniami?
3. Či ste, pane minister spravedlnosti, ochotný
uložiť štátnemu zastupiteľstvu v Užhorode, aby
vo veciach zavedených pre jednania, ktoré sú
výsmechom duchu zákona, nedochádzalo k od-
kladom polročným až celoročným?
Poznamenávam, že vo zmienenej veci sú zú-
častnení maloroľníci obcí Agovo, Eseň, Malá Do-
broň v Podkarpatskej Rusi a obce Kistárkány na
Slovensku.
V Prahe, dňa 27. októbra 1936.
Dr Korláth,
Szentlványi dr Holota, Gruher, Jäkel Franz Ne-
mec, Inž. Lischka, Obrlík, Fischer, Axmann, Pe-
trášek, dr Szüllö, Jaross, A. Nitsch, Esterházy,
Hollube, Illing, dr Kettner, Wollner, dr Zippellus,
dr Porubszky.
672/II (preklad).
Interpelácia
poslanca dra Korlátha
ministrovi spravedlnosti
o uživani § 20, odst. 2. vlád. nariadenia
č. 250/1935 Sb. z. a n. u súdov.
§ 20 odst. 2 vlád. nariadenia č. 250/1935 Sb.
z. a n. výslovne predpisuje, že veriteľ, ktorý ob-
držal zmenku k zaisteniu svojej pohľadávky, mô-
že uplatňovať právo na zaplatenie celého nedo-
platku pohľadávky len vtedy, jestliže »dlžník ne-
učiní zadost svojej povinnosti obnoviť zmenku do
8 dní počítaných od výzvy. « Z tohoto ustano-
venia zrejme plynie, že držiteľ zmenky môže čo
do pohľadávky, ktorá podlieha ustanoveniu vyš-
šie uvedeného nariadenia, podať zmenkovú žalo-
bu na zemedelca iba vtedy, jestliže zetnedefca
ako dlžníka vyzval obnoviť zmenku do 8 dni a
táto lehota uplynula bezvýsledne. V opačnom prí-
pade treba zmenkovú žalobu ako predčasne po-
danú zamietnuť, a totiž výzva a bezvýsledné
uplynutie 8-dennej lehoty v nej vytýčenej je pred-
pokladom zahájenia sporu. Podanie žaloby je to-
tiž iba istou formou uplatňovania pohľadávky a
jestliže uplatňovanie pohľadávky je viazané vyš-
šie udanou podmienkou, tu je zrejmé, že i za-
hájenie sporu učiní nutným nastanie tej istej pod-
mienky. Nasleduje to tiež z prvého odstavca cit
§ 20, ktorého druhý odstavec je iba jeho jednou
variantou a časovým obmedzením pre prípad,
keď pohľadávka je zaistená zmenkou.
Naproti tomu krajský súd v Užhorode a o-
kresný súd v Užhorode vo svojej stálej praxi
nepovšimajú si vyššie uvedeného ustanovenia.
Námietky zmenkového dlžníka, založené na cito-
vaný paragraf, stále odmietajú resp. povšímajú si
ich nanajvýš potiaľ, že lehoty plnenia ustanovujú
podľa predpisov § 21 uvedeného vládneho naria-
denia. A predsa tiež predpokladom § 21 je zacho-
vanie ustanovení § 20, keďže bez toho je zahá-
jenie sporu vôbec neprípustné. (Viď spisy kraj-
ského súdu v Užhorode č. Co 438/36, Co 439/36,
Co 440/36, Co 441/36, Co 442/36, Co 443/36,
Co 444/36, Co 445/36, Co 446/36, Co 447/36,
Co 448/36, Co 449/36, Co 450/36 a spis vrch-
ného súdu v Košiciach č. Co VIII 257/36.
Na základe uvedeného tážem sa veľavážené-
ho pána ministra, či ste ochotný vydať po prípa-
de k vyššie uvedeným paragrafom správny vý-
klad prevádzajúcim nariadením alebo iným vhod-
ným spôsobom a urobiť tým prítrž nesprávnej
praxi vyššie uvedených súdov, - ktorá prax
bezpochybne protiví sa ustanoveniam zmienených
paragrafov, - čím zjednala by sa plná platnosť
týmto predpisom.
V Prahe, dňa 26. októbra 1936.
Dr Korláth,
Szentiványi, dr Holota, Esterhazy, Axmann, Fi-
scher, Obrlik, inž. Lischka, Franz Nemec, Gruber,
dr Kellner, dr Porubszky, Jaross, A. Nitsch, dr
Sziillö, Petrášek, Hollube, Illing, Jäkel, Wollner,
dr Zippelius.
672/III (překlad).
Interpelace
poslance R. Knorreho
ministrovi pošt a telegrafů
o křiklavém časovém nepoměru českého
a německého vysílání v československém
rozhlase.
Křiklavé odstrkováni sudetských Némců v če-
skoslovenském rozhlase, jehož obsahem vysíláni
se budou interpelující důkladně zabývati při jiné
příležitosti, projevuje se zvláště tím, že českoslo-
venské vysílací stanice vysílají jen krátkou dobu
německy, zatím co daleko větši část denního pro-
gramu jest věnována českému vysílání.
4
Při spravedlivém rozdělení pořadu mělo by
se přihlížeti ke všem vzdělaným národům Česko-
slovenské republiky tak, aby i čas vysílání sou-
hlasil s jejich počtem obyvatelstva a s jejich kul-
turním a hospodářským významem.
Nynější časové rozděleni a dnešní podíl Němců
na rozhlase československém odporuje smlouvě
o ochraně menšin, ústavě a rozličným řečím česko-
slovenských politiků o zásadě »rovní mezi rovný-
mi«.
Tážeme se pana ministra pošt a telegrafů:
Jest pan ministr pošt a telegrafů ochoten na-
praviti závadný stav věci, který ukazuje celé
Evropě, že se s námi, sudetskými Němci, přes
tvrzeni nákladné státní propagandy zahraniční
v této zemi právě nezachází jako s rovnými mezi
rovnými, a poskytnouti nám sudetským Němcům
takový podíl na státním rozhlase, který nám podle
smlouvy o ochraně menšin přísluší podle počtu
našeho obyvatelstva a podle našeho hospodářské-
ho a kulturního významu?
V Praze dne 16. října 1936.
Knorre,
Axmann, Stangl, Fischer, Sogl, Klieber, Obrlik,
inž. Peschka, Hirte, dr Zippelius, Illing, Gruber,
inž. Lischka, Budig, Hollube, May, inž. Schreiber,
G. Böhm, Jäkel, Nickerl, dr Eichholz, Rösler,
Birke.
672/IV (překlad).
Interpelace
poslance M. Budiga
ministrovi financi,
že finanční úřady přikazují vyvěšovati
vlajky.
Finanční úřady stále přikazuji vyvěšovati
vlajky; zvláště udělují takové příkazy trafikan-
tům.
Tážeme se pana ministra financí:
1. Ví pan ministr o tomto stavu věci?
2. Považuje pan ministr finanční úřady za
oprávněné udělovati někomu příkazy k vyvěšo-
váni vlajek?
3. Podle kterých zákonných předpisů udělují
finanční úřady příkazy trafikantům, aby vyvěsili
vlajky?
4. Podle kterých zákonných předpisů podro-
bují finanční úřady trestní sankci neuposlechnuti
takového příkazu k vyvěšení vlajek?
V Praze dne 15. října 1936.
Budig,
dr Rosche, inž. Künzel, inž. Schreiber, Gruber,
inž. Lischka, dr Zippelius, dr Hodina, Jäkel, Kundt,
dr Kellner, Wollner, Obrlik, Stangl, Sandner,
Illing, dr Peters, inž. Richter, F. Nitsch, Axmann,
Fischer.
672/V (překlad).
Interpelace
poslance dr A. Kellnera
ministrovi spravedlnosti,
že příslušné státní zastupitelství nepodalo
návrhu podle § 493 tr. ř. proti časopisu
»Národní politika« ze dne 29. července
1936.
V článku pražského časopisu »Národní poli-
tika« ze dne 29. července 1936 dělá se způsobem
Němce pokořujícím a tedy štváčským a pobuřují-
cím propaganda pro vystěhování českosloven-
ských státních občanů německé národnosti (etnic-
ké příslušnosti) do Německa. Tento časopis píše:
»Kdyby byl někdo tvrdil před 80 roky našim
politikům, že r. 1910 bude český kandidát v užší
volbě na duchcovsku, byli by ho prohlásili za
blázna. Ale přece se to stalo podle síly přírodního
zákona, « (to má znamenati přebytku porodů, ale
vlastně jest to okolnost, že se do mostecko-duch-
covské uhelné pánve nastěhovali čeští horníci)
»jehož výhod se vzdáti nesmí žádný prozíravý
politik. Do 50 let bude podle něho vyřešena otázka
našich Němců, neboť budou se stěhovat sami do
Německa, potřebujícího pak už lidí. «
Bylo by bývalo věcí veřejného zájmu, aby pří-
slušný státní zástupce byl navrhl soudu, aby za-
kázal dále rozšiřovati toto číslo časopisu pro
zmíněný štvavý, Němcům nepřátelský a tedy po-
dle zákona na ochranu republiky trestný článek.
Tážeme se pana ministra spravedlnosti:
1. Jest pan ministr spravedlnosti ochoten dáti
vyšetřiti vytýkaný stav věci?
2. Jest pan ministr spravedlnosti ochoten dáti
zahájiti kázeňské řízení proti státnímu zástupci,
5
který pro vytýkaný článek neučinil návrhu podle
§ 493 tr. ř. ?
V Praze dne 14. října 1936.
Dr Kellner,
Axmann, Nickerl, Birke, Fischer, Inž. Schreiber,
May, Budig, Hirte, dr Zippelius, Inž. Lischka,
Hollube, G. Böhm, Klleber, Jäkel, dr Eichholz,
Illing, Knorre, Stangl, Rösler, Sogl, inž. Peschka,
Obrlik, Gruber.
672/VI (překlad).
Interpelace
poslance dr A. Kellnera
ministrovi spravedlnosti
o nákupu drahých neprávnických knih
pro soudní knihovny.
U našich okresních soudů na venkově vypadá
to často smutně: Rozviklaná židle, temná sklepení
jako místnosti pro svědky, ponuré díry jako re-
gistratury, stářím schýlené, z měkkých prken
trestanci zbité registratury, zastaralé písařské
potřeby, nedostatek psacích strojů, bídné osvět-
lení - to jsou příznačné vlastnosti četných če-
skoslovenských venkovských soudů.
Když nějaký chudák, jemuž přísluší chudinské
právo, navrhne, aby se na místo úrazu odebrala
soudní komise, krčí mnoho soudců rameny a pro-
hlašuje, že »bez peněz není muziky«, že bez zá-
lohy nelze z úředního paušálu konati drahé vý-
lety. Trpí-li tím nalézání pravdy, zůstává neroz-
hodnuto.
Přes tyto poměry v naší soudní správě pova-
žuje pan ministr spravedlnosti za nutné doporu-
čovati soudům, aby si opatřily knihy, které sice
mohou zajímati Čechy a Slováky s hlediska ná-
rodně politického, které však nemají naprosto nic
společného se spravedlností a na jejichž zakou-
pení pro soudní knihovny však již naprosto ne-
mají zájmu poplatníci 31/2 milionů sudetských
Němců; neboť obsah těchto knih nemá ani toho
nejmenšího společného se spravedlností a s námi
sudetskými Němci, kteří jsme podstatnou součástí
státního obyvatelstva.
Ve Věstníku ministerstva spravedlnosti, roč-
ník XVIII 1936, č. 7-8, není ani slova o tom, jak
hodlá pan ministr spravedlnosti z úředního pau-
šálu napraviti nešvary v úvodu vytčené.
Naproti tomu očekává od soudních přednostů,
že si opatří knihu, která se naprosto nezabývá
spravedlností, nýbrž pouze úvahami o poměru
mezi dvěma národy našeho státu, totiž mezi Če-
chy a Slováky. Jest to kniha, kterou napsal prof.
F. Kulhánek, »Češi a Slováci cestou slávy a utr-
pením (č. 33. 894/36).
Uvážíme-li, že tato pro Čechy a Slováky jistě
zajímavá, ale pro soudní správu naprosto postra-
datelná kniha stojí krásný peníz 480 KČ za svazek
a že si všechny soudní knihovny koupi tuto vřele
doporučenou knížku, můžeme si snadno vypočísti,
kolik by se z těchto peněz dalo spraviti rozvikla-
ných židlí, rozrachocených psacích strojů a stá-
řím sešlých skříní pro registratury.
Tážeme se pana ministra spravedlnosti:
1. Jest pan ministr spravedlnosti ochoten dáti
vyšetřiti vytýkaný stav věci?
2. Jest pan ministr spravedlnosti ochoten do-
datečně naříditi, aby se dílo v této interpelaci
uvedené nekupovalo, poněvadž jeho obsah nemá
pro soudní správu toho významu, aby značné vý-
daje spojené s koupi tohoto díla byly se zřetelem
na neslýchaně špatný finanční stav soudní správy
odůvodněny?
V Praze dne 14. října 1936.
Dr Kellner,
inž. Karmasin, Knorre, Fischer, flirte, Jäkel, Sogl,
Axmann, Nickerl, dr Eichholz, Rösler, Birke,
Stangl, G. Bobra, Inž. Schreiber, Klleber, May,
Hollube, dr Zippelius, Gruber, Inž. Lischka, Budig,
Illing, Inž. Peschka, Obrlik.
672/VII (překlad).
Interpelace
poslance G. Wollnera
ministru vnitra,
že se v přísečnickém politickém okrese
proti zákonu prohlašují za závadné pra-
porečky sudetskoněmecké strany na
jízdních kolech.
Dne 30. května 1936 jel člen sudetskoněmec-
ké strany Gustav Wohlrab, truhlář v Měděnci, Ná-
městí, na svém kole ozdobeném praporečkem su-
detskoněmecké strany silnicí z Horní Halže do
Šmídeberku; dva četníci ho zadrželi a vyzvali ho,
aby s jízdního kola sňal praporeček s odznaky
sudetskoněmecké strany.
Téhož dne, tedy dne 30. května 1936, jel člen
sudetskoněmecké strany František Plail, dělník
z Horní Halže číslo 7, pošta Měděnec, silnicí ze
středu obce do města Šmídeberku; tam ho rov-
něž dva četníci vyzvali, aby sňal s jízdního kola
praporeček s odznaky sudetskoněmecké strany.
6
Není zákona, který by zakazoval nositi nebo
ukazovati odznaky sudetskoněmecké strany. - Jed-
nání příslušných četníků nebylo tedy odůvodněno
zákonem.
Tážeme se tedy pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby se
příště odznaky sudetskoněmecké strany ani ne-
prohlašovaly za závadné ani nezabavovaly?
3. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti, zda-
li zde lze zahájiti kázeňské řízeni proti četnikům,
kteří je prohlásili za závadné?
V Praze dne 14. října 1936.
Wolker,
May, dr Eichholz, Nickerl, inž. Schreiber. Illing,
Fischer, Axmann, G. Böhm, Budig, Birke, Gruber,
dr Zippelius, Hollube, Jäkel, Hirte, inž. Lischka,
Franz Němec, Knorre, Rösler, inž. Karmasin.
672/VIII (překlad).
Interpelace
poslance J. Illinga
ministru vnitra,
že vrchní komisař Klima jest přetížen úřa-
dy a že se nevypisuji obecní volby
v Chodově.
Loketský vrchní komisař Klima jest přetížen
úřady. Nejen že koná u loketského okresního úřa-
du svou službu jako vrchní komisař, nýbrž mimo
to jest vládním komisařem obce Chodova. K to-
mu ke všemu dostal nyní ještě úřad vládního ko-
misaře v Lokti.
Interpelující netvrdí, že vrchní komisař Klima
nevynakládá vše, aby zastat tuto spoustu práce;
ale přece jest jasno, že jediný úředník nemůže
zastávati tři úřady.
Jedinou přirozenou cestou k nápravě tohoto
podivného stavu by bylo vypsati obecní volby v
Chodově. Měly býti vypsány již v květnu 1936.
Při této příležitosti by met vrchní komisař Klima
býti zproštěn svého úřadu vládního komisaře v
Chodově a býti pověřen pouze úřadem vládního
komisaře města Lokte. Z důvodů, jichž si nelze
vysvětliti, nebyly však do dneška obecni volby
v Chodově vypsány.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Ví pan ministr o poměrech, o kterých po-
dáváme zprávu v této interpelaci?
2. Co hodlá pan ministr učiniti, aby tento stav
napravil?
V Praze dne 16. října 1936.
Illing,
Obrlik, Budlg, Sandner, inž. Künzel, Wollner,
dr Zippelius, Axmann, dr Peters, Inž. Richter,
Inž. Schreiber, dr Kellner, dr Rosche, Kundt, Inž.
Lischka, Jäkel, Gruber, Stangl, Fischer, Franz Ně-
mec, dr Hodina.
672/IX (překlad).
Interpelace
poslance G. Obrlika
ministrovi národní obrany,
že čeští vojíni zpívají posměšné písničky
na sudetskoněmeckou stranu.
Německý vojín, který slouží v českosloven-
ském vojsku, nám oznámil, že čeští vojíni pocho-
dujíce městem několikrát zpívali tuto píseň:
Stuhu československou si za čepici, si za
čepici dám, až já půjdu domů, tak si zazpívám:
Sotva že jsem z vojny přišel, již mne volali,
abych jim šel z Litoměřic zahnat Henleiny.
Vy Henleini, ať jste kde jste, my vás najdeme,
my za vámi až do říše třeba půjdeme.
Muzika ta nám libě hra - ať žije Slovensko,
Čechy a Morava, - muzika ta nám libě hra,
ať žije Masaryk a Praha.
Tážeme se pana ministra národní obrany:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi, že se
u vojska přísně zakazuje zpívati písně proti su-
detskoněmecké straně nebo vůbec proti Něm-
cům ?
V Praze dne 15. října 1936.
Obrlik,
Budig, Inž. Kiinzel, Illing, Jäkel, dr Kellner, Kundt,
inž. Schreiber, Gruber, Wollner, dr Hodina, dr
Zippelius Axmann, dr Peters, Stangl. inž. Richter,
Sandner, Fischer, Inž. Lischka, dr Rosche,
F. Nitsch.
7
672/X (překlad).
Interpelace
poslance G. Obrlika
ministru vnitra
o právnicky mylné domněnce pražského
zemského úřadu, že mrkve jsou odznakem
sudetskoněmecké strany.
Pražský zemský úřad se asi domnívá, že
mrkve jsou odznakem sudetskoněmecké strany.
Naproti tomu mrkve nikdy odznakem sudetskoně-
mecké strany nebyly a ani nyní jím nejsou.
Přes to dokonce pražský zemský úřad hájí
toto zvláštní mínění ve svém výměru ze dne 15.
května 1936, č. 6256 z r. 1936, odd. 22, jejž do-
ručil panu Richardu Jonaschovi v Jablonci n. N.
Zemský úřad praví doslova: »Budiž konstatová-
no, že Richard Jonasch svůj stánek na týdenním
trhu v Jablonci n. N. označil 4 svazky mrkve,
kteréhožto označení - jak je notoricky známo
- se užívá k projevu, že prodavač patří k su-
detskoněmecké straně, a k hospodářskému bojko-
tu, aby zákaznici nenakupovali u obchodníků ji-
ného politického přesvědčení nebo jiné národ-
nosti. «
Když se nižšímu úřadu stane takové nedo-
patřeni, lze to stále ještě s humorem vžiti na
vědomí. Ale že zemský úřad háji takové naprosto
neodůvodněné mínění a ještě je slavnostně sepíše
na papíře, jest již méně nevinné. Taková prakse
musí naopak býti na pováženou každému státnímu
občanu, který pečuje o vážnost našich úřadů;
jak dalece asi pokročila psychosa proti sudetsko-
německé straně, když i odvolací úřady operuji
takovými, žádnými konkrétními fakty neodůvod-
něnými, přímo komickými zjištěními, že si poli-
tické strany volí za odznak svazek mrkve. Odů-
vodňují-li odvolací úřady takto svá rozhodnutí,
nemůžeme se diviti, že všichni, kteří se to dovědí,
propuknou v bouřlivý smích, a to jest stav, jenž ji-
stě není v zájmu státu žádoucí a jest schopen
velmi těžce ohroziti autoritu odvolacích úřadů.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten dáti zjistiti, kteří
referenti se odvážili bez jakéhokoliv konkrétního
faktického odůvodnění ve dvou stolicích uvésti
zjištění, že sudetskoněmecká strana užívá zeleniny
jako odznaku?
V Praze dne 14. října 1936.
Obrlik,
Illing, Franz Němec, Fischer, Nickerl, Budig,
dr. Eichholz, Jäkel, Knorre, inž. Lischka, inž. Kar-
masin, Sandner, G. Böhm, May, Hollube, Birke,
inž. Künzel, Hirte, Axmann, inž. Peschka, dr.
Zippelius.
672/XI (překlad).
Interpelace
poslance R. Sandnera
ministrovi vnitra,
že bez důvodů byla zakázána ženská
schůze v Šluknově.
Dne 20. června 1936 slečna Barbora Erbenova
ze Šluknova, č. 642, oznámila, jak zákon vyžaduje,
šluknovské exposituře státní policie, že ve čtvrtek
dne 25. června 1936 o půl 9. hod. večerní hodlá
uspořádati v síni lázeňského hotelu »Karlthal«
schůzi žen šluknovské místní skupiny sudetsko-
německé strany, omezenou na členy a uvedené
hosty a zároveň oznámila program.
Šluknovská expositura státní policie výměrem
ze dne 24. června 1936, č. 736/36 nevzala na vě-
domí toto zákonité oznámení, poněvadž prý ne-
vyhovovalo zákonu.
Důvody vytýkaného výměru se nezmiňují,
v čem se má shledávati protizákonnost oznámení.
Interpelující si nedovedou vysvětliti, proč
úplně správné a zákonité oznámení schůze nebylo
vzato na vědomi. Ale úřad měl v důvodech aspoň
uvésti, v čem shledává protizákonnost oznámení.
Rozhodně nebylo důvodu, aby byl odepřen
odkládací účinek. Úřad měl spíše uvésti, zdali a
proč žádá o zlepšení oznámení, aby svolavatelka
mohla včas napraviti případné formální vady. Ale
úřad mlčí o domnělých protizákonnostech a ode-
přel dokonce odkládací účinek.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci a kázeňsky potrestati provini-
lého úředníka?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby se
nižší úřady, zakazujíce schůze, nespokojovaly
poukazem na paragrafy, nýbrž tak, aby to bylo
všeobecně srozumitelné, uváděly okolnosti, které
považují za protizákonné?
V Praze dne 20. října 1936.
Sandner,
dr. Kellner, Axmann, Stangl, dr. Hodina, dr. Jilly,
inž. Peschka, May, dr. Peters, inž. Richter, Obrlik,
dr. Zippelius, Jobst, Gruber, Inž. Karmasin, Illing,
dr. Rosche, Wollner, inž. Künzel, Jäkel, Fischer.