7
pak žádati tento doplatek vzhledem k proml-
čecí lhůtě ani od odesilatele.
U nároků na vyplacení výtěžku z prodeje
počíná se promlčení dnem prodeje.
Počátek promlčení u nároků z dobírek po-
sunut s 90. dne na 42 dní po uplynutí dodací
lhůty.
V druhém odst. § 3 jasně nyní vyjádřeno,
že další reklamace, které se týkají téhož ná-
roku, nestaví promlčení. Staví tudíž další
reklamace opět promlčení, je-li jejím před-
mětem jiný nárok z téže přepravní smlouvy.
Tak ku př. týkala - li se první reklamace pře-
kročení dodací lhůty, může býti promlčení
opět staveno druhou reklamací, která se týká
návratku.
Čl. 46 až 55 beze změny.
Čl. 56. Změněna byla tu základna pro vý-
počet zlatého franku v úmluvě užívaného.
Čl. 57 až 59 beze změny.
Čl. 60. Doplněn novým § 2, podle kterého
nová Úmluva, sjednaná na revisní konferenci
v Římě, jakmile vstoupí v platnost, zrušuje
Úmluvu, dosud platnou, a to i vůči těm smluv-
ním stranám, které novou úmluvu by nerati-
fikovaly.
Čl. 61 byl rozšířen a doplněn zvláštními
ustanoveními pro určité druhy přeprav, a to:
§ 1. Pro přepravu soukromých vozů platí
ustanovení Přílohy VII.
§ 2. Pro přepravu spěšnin mohou železnice
vhodnými ustanoveními tarifními sjednati ně-
které zvláštní podmínky podle Přílohy VIII.
§ 3. Pro případy níže vyjmenované, mohou
sjednati dva nebo více smluvních států zvlášt-
ními dohodami nebo železnice vhodnými ta-
rifními ustanoveními jisté přepravní pod-
mínky, které mohou odporovati této úmluvě,
zejména může býti smluveno užívání přeprav-
ních listin, odlišných od vzorce Přílohy II.
Jsou to tyto přepravy:
1. přepravy s přepravní listinou, určenou
pro obchod,
2. přepravy, ve kterých zásilka může býti
vydána jen na odevzdání druhopisu náklad-
ního listu,
3. přepravy časopisů,
4. přepravy zboží, určeného pro veletrhy
nebo výstavy,
5. přepravy přepravních skříní prázdných
nebo naplněných,
6. přepravy nakládacích pomůcek a chráni-
del zboží, přepravovaného po železnicích, od
tepla a zimy.
Na podkladě těchto ustanovení budou moci
nyní železnice stanoviti podmínky pro pře-
pravy výše vyjmenované, aniž by vázány byly
striktními předpisy M. ú. Z. Pouze při sjedná-
vání podmínek pro přepravu spěšnin vázány
jsou rámcovými předpisy Přílohy VIII.
Čl. 63 je nový. Podle něho musí býti tato
úmluva ratifikována a ratifikační listiny co
nejdříve uloženy u švýcarské vlády. Jakmile
bude úmluva ratifikována alespoň 15 smluv-
ními státy, může švýcarská vláda vstoupiti se
zúčastněnými vládami v jednání o počátku
platnosti úmluvy.
Čl. 64 beze změny.
Čl. 65 je nový. Do něho převzata byla z Pro-
tokolu k nyní platné M. ú. Z. přechodná usta-
novení o právu státu z důvodů hospodářských
nebo finančních vydati zákaz dobírek a záloh,
zakázati nebo naříditi nucené vyplácení pře-
pravného, jakož i zakázati dodatečné příkazy
na změnu přepravní smlouvy, pokud jde o vy-
plácení nebo dobírky.
Nebylo sem však převzato ustanovení
o právu snižovati nejvyšší částky, stanovené
v čl. 29 a 36.
Opatření podle tohoto článku zavedená na-
bývají účinnosti teprve po uplynutí lhůty
osmidenní, počítané ode dne, kdy ústřední
úřad oznámí toto opatření ostatním státům.
Zásilek již přepravovaných se opatření tato
netýkají.
K nové Mezinárodní úmluvě o přepravě
zboží po železnicích je přičleněno osm příloh,
které jsou její součástí: Příloha I obsahuje
předpisy o předmětech, připuštěných ku pře-
pravě za určitých, v příloze blíže uvedených
podmínek.
Za stále vzrůstajícího rozvoje chemického
průmyslu podléhají ustanovení této přílohy
častým změnám, jež provádí komise znalců,
kterou ústřední úřad pro mezinárodní želez-
niční přepravy podle potřeby svolává.
Z tohoto důvodu nejednala revisní konfe-
rence v Římě o ustanovení této přílohy. Přece
však přezkoumala ustanovení čl. 3 a 4 M. ú. Z.
o přepravě látek z přepravy vyloučených nebo
v ní jen podmínečně připuštěných a nahradila
v čl. 3, č. 4, písm. C, slova: "látky odpor vzbu-
zující nebo zapáchající" slovy: "látky odpor
vzbuzující nebo způsobilé vyvolati nákazu".
Ustanovení dosud platné přílohy byla revi-
dována v červenci 1934 na poradě výboru od-
borníků v Hamburku a tvoří nyní přílohu I
k této úmluvě.
Příloha I k M. ú. Z. byla změněna jak
po stránce formální, tak po stránce věcné.
8
Po stránce formální bylo u každé třídy pro-
vedeno rozdělení příslušných ustanovení tak,
aby ustanovení stejného druhu byla uvedena
u každé třídy v odstavci označeném stejným
písmenem.
Touto systematikou bylo docíleno žádoucí
přehlednosti celého textu jak pokud jde
o ustanovení týkající se výrobců a přepravců,
tak i železničních orgánů, pro něž přehlednost
těchto důležitých předpisů má nemalý vý-
znam.
Po stránce věcné byla ustanovení přílohy
přizpůsobena novým poznatkům vědy a vý-
sledkům zkušeností ze železniční přepravy.
Se zřením k tomu byla řada podmínek pře-
pravních zmírněna, některé předměty, které
nebylo dosud dovoleno přepravovati po želez-
nici, byly připuštěny ku přepravě a některé
látky, jichž přeprava byla jen podmínečně do-
volena, byly uvolněny ku přepravě zcela bez
podmínek.
Zatím, co dříve látky tříd I a II nebylo do-
voleno adresovati v nákladním listu na při-
hlášku, bylo pro látky tříd Id a Ie a pro ně-
které látky tříd Ia, Ib, Ic a II toto omezující
ustanovení zrušeno, ježto tím bezpečnost pro-
vozu nijak nemůže býti ohrožena.
U třídy I byly jako oddíl C vedle trhavin a
střelivin zařaděny i předpisy pro odpadky
nitrocelulosových filmů.
Velkou potíží i výdajem pro průmysl bylo
opatřování osvědčení od chemika znalce, uzna-
ného železnicí, že látky (zejména výbušiny a
munice) vyhovují svým složením, povahou
i obalem podmínkám přílohy I, že byly za tím
účelem zkoušeny. Ve většině případů bylo
toto ustanovení zrušeno a nahrazeno ustano-
vením, že podobné osvědčení v nákladním listu
dá pouze odesilatel. Změnou tohoto předpisu
bylo vyhověno praktické potřebě, aniž tím
dotčena jest záruka bezpečnosti zásilky, ježto
osvědčení chemika znalce bývalo často prová-
děno spíše jako formalita.
Některé plyny vyloučené dosud z přepravy
(jako butan, propan, isobutan a pod. ) byly
zařazeny mezi látky, které je dovoleno pře-
pravovati.
Pro periodické zkoušky pro nádoby na
plyny (zejména chlor) byly prodlouženy doby,
v nichž zkoušky vodním tlakem musí býti opa-
kovány. Toto zmírnění předpisů stalo se na
žádost našeho průmyslu chemického, jenž po-
ukazoval jednak na moment nebezpečí, který
příliš častým prováděním zkoušek vodním
tlakem a zbytečným namáháním látky, z níž
nádoby jsou zrobeny, se spíše může zvětšiti,
nežli snížiti, jednak na značné výdaje spojené
s těmito výkony.
Malá množství některých plynů (jako kys-
ličník siřičitý v ledotvorných strojích, stla-
čený kyslík na 0'3 kg cm2 v gumových pytlí-
cích, kysličník uhličitý o obsahu 220 cm3 a
pod. ) byla uvolněna pro přepravu po železnici
zcela bez podmínek.
Opětovným přáním z řad průmyslu, aby ně-
které látky hořlavé třídy III, jichž přeprava
byla dovolena pouze ve vozech otevřených,
byly připuštěny ku přepravě také ve vozech
krytých, bylo ve značné míře vyhověno.
Příloha II. obsahuje vzorec nového
mezinárodního nákladního listu a druhopisu,
který znamená pro přepravce mnohé výhody,
spočívající zejména v tom, že nákladní list
i druhopis možno sepisovati průpisem.
U nového vzorce mezinárodního nákladního
listu byla stanovena přesně velikost formátu
rozměry 420x297 mm. Přední strana určena
pro zápisy odesilatelovy, zadní část obsahuje
sloupce pro výpočet dovozného a dosti značný
prostor pro nezávazné odesilatelovy po-
známky.
Příloha III. obsahuje vzorec všeobec-
ného prohlášení, že obal chybí, nebo že je
vadný.
Není tu změn od vzorce dnešní platné
Úmluvy.
Bývalá příloha IV. (Vzorec výplatního
účtu) byla zrušena z důvodu, že úprava týká
se čistě jen vnitřní služby železniční.
Příloha IV. (byv. příloha V. ) obsahuje
vzorec pro změny přepravní smlouvy.
Není tu změn od vzorce dnešní platné
úmluvy.
Příloha V. (býv. příloha VI. ) obsahuje
řád ústředního úřadu pro mezinárodní želez-
niční přepravy.
Zůstává beze změny.
Příloha VI. (býv. příloha VII. ) obsa-
huje řád komise znalců.
Zůstává beze změny.
Příloha VII. obsahuje Mezinárodní řád
o přepravě soukromých vozů.
Přeprava soukromých vozů byla upravo-
vána dosud jen tarify jednotlivých správ že-
lezničních. Mezinárodní železniční Unie vy-
pracovala svého času za účelem sjednoceni
různých tarifních ustanovení platících dosud
o přepravě těchto vozidel "Mezinárodní řád
pro přepravu soukromých vozů" a doporučila
železničním správám, aby jej převzaly do
svých tarifů. Jelikož však tento řád nebyl
součástí M. ú. Z., vázal jen železniční správy,
které jej uveřejnily ve svých tarifech a platil
pro ně jako smluvní právo.
9
Věcná podstata tohoto řádu daleko však
přesahuje rámec tarifních ustanovení. Proto
jevilo se nutným upraviti mezinárodní pře-
pravu soukromých vozů zákonitým způsobem.
Vytvoření Mezinárodního řádu pro pře-
pravu soukromých vozů, který tvoří součást
M. Ú. Z. a má tudíž zákonitou platnost, byly
jednak odstraněny sporné otázky o právní
podstatě dřívějšího řádu a vytvořena větší
právní jistota pro zařaditele soukromých
vozů.
Pro přepravu soukromých vozů platí tudíž
M. Ú. Z., pokud tato ustanovení nejsou změ-
něna nebo doplněna zvláštními ustanoveními
přílohy VII. k M. Ú. Z. (viz § 1, čl. 61
M. Ú. Z. ).
článek první přílohy VII. stanoví definici
soukromých vozů a určuje, které vozy jsou
připuštěny v mezinárodní přepravě k oběhu
jako soukromé vozy.
Čl. 2 jedná o příkazním právu odesilatele,
resp. majitele soukromého vozu a jakým způ-
sobem se toto právo vykonává.
Čl. 3 stanoví podmínky pro přepravu sou-
kromých vozů.
Čl. 4 vylučuje dobírky, zálohy a odpověď
zájmu na dodání u zásilek soukromých vozů.
Čl. 5 upravuje otázku odpovědnosti a sta-
noví podmínky, za kterých železnice odpovídá.
Čl. 6 obsahuje všeobecná ustanovení o sub-
sidierní platnosti M. Ú. Z. pro přepravu sou-
kromých vozů.
Příloha VIII. obsahuje Mezinárodní řád
o přepravě spěšnin.
Ustanovení tato jsou rámcová a obsahují
všeobecné předpisy právního rázu pro zvláštní
druh této přepravy. Předpisy rázu manipu-
lačního a tarifního přenechány i nadále
k úpravě tarifům, aby další rozvoj mezi-
národní přepravy spěšnin rigorosními před-
pisy nebyl podvázán, železnice mohou tudíž
postupovati při sjednávání podmínek pro
přímou přepravu spěšnin bez zřetele na před-
pisy M. Ú. Z. až na ustanovení o ručení
(čl. 26-29, 31-32, 36-46), od kterých se
podle § 6 nesmějí odchýliti.
§ 3 předpisuje kogentně, že průvodní listina
musí obsahovati alespoň označení odesílací
stanice a stanice určení, jméno a adresu ode-
silatele a příjemce, označení spěšniny podle
kusů, obalu a druhů zboží a označení případ-
ných celních listin.
§ 5 stanoví, že dodací lhůta musí býti bez-
podmínečně kratší než nejkratší dodací lhůta
v M. Ú. Z.
II. Mezinárodní úmluva o přepravě cestujících
a zavazadel po železnicích (M. Ú. C. ).
Nová Mezinárodní úmluva o přepravě ces-
tujících a zavazadel (M. Ú. C. ) je proti dosud
platné úmluvě na velmi četných místech po-
změněna a doplněna. Valná část nových usta-
novení byla převzata buď beze změny nebo
jen s nepatrnými změnami z dnešních jednot-
ných doplňujících ustanovení k M. Ú. C.,
takže prakticky nejde vlastně o ustanovení
nová, nýbrž o ustanovení již dnes jak tarif
platná. Řada změn - zejména pokud jde
o ručení - byla provedena v důsledku změny
příslušných ustanovení v M. Ú. Z.
V úmluvě o přepravě cestujících a zavaza-
del provedeny byly tyto změny:
Článek první zůstává beze změny.
čl. 2 doplněn novým § 4, který analogicky
jako v úmluvě o přepravě zboží umožňuje ve
formě tarifu vydati předpisy pro mezinárodní
přepravy, na nichž jsou zúčastněny železnice
zároveň s jinými přepravními podniky.
Čl. 3-6 beze změny.
Čl. 7. Doplněn dosavadní text § 2 ustanove-
ním, že jízdné pro děti nesmí býti větší než
polovina jízdného pro dospělé, aniž by tím
však bylo dotčeno ustanovení o zaokrouhlo-
vání jízdného, platné u dráhy, jízdenku vy-
davší (např. jízdné pro dospělé 8'30 Kč, pro
děti 4. 20 Kč).
čl. 8. Doba platnosti jízdenek byla prodlou-
žena, a to tak, že jednoduchá jízdenka za
každých započatých 100 km (dosud 150 km)
musí platiti alespoň 1 den, nejméně však
2 dny. Jízdenka zpáteční musí napříště platiti
za každých započatých 50 km alespoň 1 den,
nejméně však alespoň 4 dny (dnes na př.
platí zpáteční jízdenka na 50 km 2 dny -
příště bude platiti 4 dny, na 100 km 3 dny -
příště 4 dny, na 600 km 8 dní - příště
12 dní).
Nový je § 4, který však obsahuje pouze
vhodně upravená dnešní jednotná doplňující
ustanoveni 2 a 3 k čl. 8.
čl. 9. Text § 1, jenž všeobecně odkazoval
jen na předpisy, platné na každé železnici, na-
hrazen dnešními jednotnými doplňujícími
ustanoveními 1 a 2 k čl. 9, které otázku ná-
roku na místo (obložení jeho) jasně upravují.
čl. 10, který dosud ponechával volnost ta-
rifům, kdy a za jakých podmínek může cestu-
jící přerušiti jízdu, doplněn nyní jako § 2-5
dosavadními jednotnými doplňujícími ustano-
veními 1-4 k témuž článku, která obsahují
určité podmínky přerušení jízdy.
čl. 11 beze změny.
10
čl. 12. Jako nové §§ 2 a 3 převzaty (s ne-
patrnými změnami) jednotná doplňující usta-
novení 1 a 2 k témuž článku. Podle § 1 tohoto
článku se počítá nyní přirážka podle řádu že-
leznice, na které zaplacení přirážky se po-
žaduje.
Čl. 13-14 nepatrně stylisticky upraven.
Čl. 15 neposkytuje již více v § 1 železnici
možnost, aby mohla tarifem stanoviti jiná
obmezení pro ruční zavazadla, než která při-
pouští v tomto paragrafu úmluva sama. V § 2
je důležitá změna ta, že jako ruční zavazadlo
je dovoleno vzíti s sebou nejen malé psy a
jiná malá zvířata domácí, nýbrž nově i malá
krotká zvířata vůbec (na př. opičku), pokud
jsou v kleci, bedně, koši, nebo jiném vhodném
obalu. Cestující je povinen zvíře (i psa), které
vzal s sebou do vozu, buď držeti na klíně nebo
je umístiti na místě, určeném pro ruční za-
vazadla (nad sedadlem nebo pod ním).
Čl. 16. Nepatrná stylistická změna.
Čl. 17. Důležitá změna nastává u cestovních
zavazadel. Kdežto dosud byly pokládány za
cestovní zavazadla "pouze předměty, určené
k osobni potřebě cestujícího na cestu", budou
podle nového čl. 17 cestovním zavazadlem
"pouze předměty, určené k potřebě cestují-
cího" (vynechává se slůvko "osobní" a "na
cestu"). Toto nové znění je pro cestující mno-
hem příznivější a bude zajisté s povděkem
přivítáno. I § 2 čl. 17 přináší ve prospěch ces-
tujících nové změny. Výpočet předmětů, které
železnice přepravuje jako cestovní zavazadlo,
byl ještě rozšířen (na př. vodní čluny do délky
3 m) a zároveň odpadla podmínka, "že jich
cestující potřebuje". V důsledku tohoto znač-
ného rozšíření pojmu cestovního zavazadla
bylo na konec § 2 vsunuto nové ustanovení,
že tarify mohou obmeziti váhu, rozsah nebo
množství předmětů v tomto paragrafu vyjme-
novaných. Na konci § 4, jehož dosavadní text
byl částečně znovu upraven, zařaděno nové
ustanovení, že jsou připuštěny jako cestovní
zavazadlo i filmy, pokud vyhovují obalem
podmínkám M. ú. Z.
Čl. 18. Beze změny.
V čl. 19 byl doplněn § 1 ustanovením, že že-
leznice může odmítnouti přepravu též tako-
vého zavazadla, na němž jsou zřejmé stopy
poškození. Jako poslední věta § 1 bylo pře-
vzato dosavadní jednotné doplňující ustano-
vení k čl. 19. Dnes musí cestující podle § 3
odstraniti ze zavazadla staré štítky, adresy
a pod., příště stačí, když je učiní nečitelnými.
Čl. 20. Podstatně byla rozšířena ustanovení
§ 1 dnešními jednotnými doplňujícími usta-
noveními čl. 1 a 2 k čl. 20, jednak podmín-
kami pro přepravu t. zv. "nedoprovázených
zavazadel", která teprve v posledních letech
vznikla. Do § 2 převzata dnešní jednotná do-
plňující ustanovení 3 a 4 k čl. 20. Nový je § 7
a § 8, podle kterých pro vypravení jízdních
kol nebo sportovního nářadí mohou tarify
stanoviti zvláštní předpisy. Cestující má
právo podle předpisu, platných v odesílací
stanici, udati vlak, kterým má železnice za-
vazadlo přepraviti. Neudá-li cestující vlak,
přepraví železnice zavazadlo nejbližším vhod-
ným vlakem. Musí-li býti zavazadlo na cestě
překládáno do jiného vlaku, musí býti dále
přepraveno přípojným vlakem, je-li tento
určen též pro přepravu zavazadla a je-li ještě
dosti času k překládce. Jinak musí býti pře-
praven nejbližším vhodným vlakem. Shora
naznačená přeprava zavazadel může býti pro-
vedena potud, pokud tomu nebrání předpisy
celní, finanční, policejní nebo jiných úřadů
správních buď snad v odesílací stanici neb
i kdekoliv. Mimo to dává Úmluva v posledním
odstavci čl. 20 železnici právo přepravu zava-
zadel u určitých druhů vlaků neb do určitých
vlaků vyloučiti neb omeziti.
čl. 21-22. Bez podstatných změn.
Čl. 23. Byl v § 1 doplněn stejně jako čl. 9
M. ú. Z. ustanovením, že stačí mezinárodní
tarify uveřejniti jen v zemích, v nichž leží po-
čáteční a konečná dráha, zúčastněná na tarifu.
čl. 24-29. Beze změn. Jen v čl. 26 přesně
stanoveno, kdy zaniká nárok na návratek
u jízdenek a kdy u zavazadlových lístků.
Čl. 30. V §§ 1 a 3 provedena důležitá změna
tím, že napříště odpovídá železnice za zpož-
děný výdej cestovního zavazadla vůbec a ni-
koliv jako dnes pouze za škodu, vzešlou zpož-
děným výdejem. Tato změna jest úplně stejná
se změnou, která se stala v M. ú. Z., čl. 27,
§§ 1 a 3.
V čl. 31. Náhrada za úplnou nebo částečnou
ztrátu zavazadel byla zvětšena při prokázané
škodě až na 40 fr. za každý chybějící kilo-
gram hrubé váhy (dosud 20 fr. ). Stejně byla
zvýšena paušální náhrada, vyplacená za každý
chybějící kilogram hrubé váhy, tehdy, když
škoda není prokázána s 10 fr. na 20 fr. V po-
slední větě čl. 31 je pak výslovně řečeno, že
větší náhrada může býti žádána pouze při
opověděném zájmu na dodání a při zlém
úmyslu nebo hrubé nedbalosti železnice.
Čl. 32. Kdežto dnes podle § 3 může cestu-
jící žádati, aby mu železnice nalezené zava-
zadlo vydala zdarma jen ve stanici určení neb
odesílací, bude napříště povinna železnice do-
vézti zavazadlo podle přání cestujícího do
kterékoliv stanice, ležící na přepravní cestě,
11
při čemž cestující zaplatí zavazadelné ze sta-
nice odesílací do stanice, kde mu nalezené za-
vazadlo bude vydáno. Kdežto dnes musí ces-
tující, jemuž bylo dodatečně vydáno nalezené
zavazadlo, vrátiti celou náhradu, kterou mu
železnice již vyplatila z titulu ztráty zava-
zadla, podle nového ustanovení bude musiti
vrátiti náhradu bez zavazadelného, které bylo
do této náhrady zahrnuto.
Čl. 33 stanoví, že nárok na větší odškodnění
(než podle tohoto čl. 33) může býti požado-
ván pouze, byl-li opověděn zájem na dodání
podle čl. 35 § 4 a při zlém úmyslu nebo hrubé
nedbalosti železnice podle čl. 36.
Čl. 34. Text § 1 byl přestylisován a dosa-
vadní paušální sazba náhrady 0'10 fr. za kilo-
gram hrubé váhy zavazadla zvýšena na
0'20 fr., § 3 byl doplněn na konci novým od-
stavcem, že celková náhrada, vyplacená za
částečnou ztrátu nebo poškození a zároveň též
za zpožděný výdej zavazadla nesmí býti větší
než by byla náhrada za úplnou ztrátu zava-
zadla (srovnej změnu čl. 33 M. ú. Z. ).
V čl. 35, čl. 42 a čl. 43 provedeny stejné
změny jako v čl. 35, 42 a 43 M. ú. Z.
čl. 36 a 41. Beze změny.
Čl. 44. V § 2, bod 2, se prodlužuje lhůta
k uplatnění nároků na zpožděný výdej zava-
zadla z dosavadních 14 dnů na 21 den.
V čl. 45 nastaly tyto změny:
1. nároky za škodu, způsobenou hrubou ne-
dbalostí, které se dosud promlčovaly ve 3 le-
tech, budou se promlčovati již po jednom
roce;
2. další (opětovná) reklamace nestaví jen
tehdy promlčení, týká - li se téhož nároku.
Obé tyto změny byly provedeny též v čl. 45
M. ú. Z.
Čl. 46-55 beze změny.
čl. 56 a 60 změněny obsahově stejně jako
příslušné články v M. Ú. Z.
Čl. 57 až 59 beze změny.
čl. 62 beze změny. Zařaděn nový čl. 63 jako
v M. Ú. Z.
Čl. 64 beze změny.
K nové Mezinárodní úmluvě o přepravě ces-
tujících a zavazadel po železnicích jsou při-
členěny 2 přílohy.
Příloha I. obsahuje vzorec zavazadlového
lístku. Vzorec tento neliší se od dosud plat-
ného vzorce.
Příloha II. obsahuje řád ústředního úřadu
pro mezinárodní železniční přepravy. Beze
změny.
Závěrečný akt
o čtvrté konferencí pro revisi Mezinárodních úmluv o přepravě cestujících a zavazadel a
o přepravě zboží po železnicích.
Podle závěrečného aktu projevila konfe-
rence přání, aby smluvní státy podepsaly obě
nové úmluvy, a to M. ú. Z. a M. ú. C. nej-
později do 1. dubna 1934
a aby státy, podepsavší úmluvu přistoupily
ve lhůtě co nejkratší k ratifikaci, tak aby
Úmluvy vstoupily v platnost nejpozději
1. lednem 1935.
Konference projevila též přání, aby příští
revisní konference uvažovala o osamostatnění
Přílohy I. k M. ú. Z. (Předpisy o předmětech
podmínečně připuštěných ku přepravě), aby
tak zabráněno bylo tomu, že státy při ratifi-
kaci úmluvy zjistí, že Příloha tato neodpovídá
příloze, kterou podepsaly spolu s úmluvou
M. Ú. Z.
Důvodová zpráva
k dohodě, sjednané v Římě dne 23. listopadu 1933, o zvláštních ustanoveních, platných pro
přepravu zboží, přepravovaného železnicí s nákladním listem na řad.
Otázkou zavedení převoditelných přeprav-
ních dokumentů zabývaly se již mezinárodní
železniční konference v dřívějších letech a
v r. 1878 byla tato otázka velmi podrobně pro-
jednávána na konferenci o sjednocení mezi-
národní železniční přepravy. K uskutečnění
této myšlenky, t. j. zavedení přepravních
listin, které by mohly býti rubopisem převá-
děny na kteroukoliv jinou osobu, však tehdy
nedošlo. Převládalo všeobecné mínění, že že-
12
lezniční doprava vzhledem ku poměrně krát-
kým relacím a rychlosti přepravy nevyžaduje
zavedení tohoto systému, který osvědčuje se
jen u námořní dopravy s ohledem na pomalou
a dlouhotrvající dopravu námořních trans-
portů.
Též později na mezinárodní konferenci
v r. 1881 vyslovily se všechny delegace proti
tomu, aby mezinárodnímu nákladnímu listu
byl dán charakter konosamentu. Teprve na
druhé revisní konferenci jednalo se o této
otázce podrobněji. Výsledek však byl ne-
gativní.
V poslední době tato otázka znovu vstoupila
v popředí zásluhou mezinárodní obchodní ko-
mory, poradního a technického výboru Svazu
Národů pro dopravu a transit a mezinárodní
železniční Unie.
Výsledek dlouhých a svízelných jednání
těchto mezinárodních korporací byl, že otázka
zavedení převoditelných přepravních doku-
mentů dostala se na pořad IV. revisní konfe-
rence, která se konala v roce 1933 v Římě.
Usnesením konference přijato pak ustano-
vení, podle kterého dva nebo více států mohou
sjednávati pro zvláštní druhy transportů jisté
podmínky, odpovídající tomuto zvláštnímu
druhu přepravy, třebas byly i odlišné od usta-
novení Mezinárodní úmluvy o přepravě zboží
po železnicích (M. ú. Z. ). Ustanovení to, které
bylo inkorporováno do čl. 61 revidované
M. ú. Z., dává možnost jednotlivým, na Mezi-
národní železniční úmluvě zúčastněným stá-
tům, zavésti v mezinárodní železniční pře-
pravě nákladní listy na řad.
Příslušná dohoda o zavedení zvláštních
ustanovení pro přepravu zboží, vypraveného
nákladním listem na řad a k ní příslušející
Řád, byly sjednány v Římě ještě za trvání
mezinárodní železniční revisní konference.
Tuto dohodu, resp. protokol o ní podepsaly
dosud tyto státy: Československo, Belgie, Bul-
harsko, Estonsko, Gdaňsko, Itálie, Jugoslávie,
Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Ru-
munsko. Dodatečně přistoupilo k ní Špa-
nělsko.
Dohoda vstoupí v platnost, jakmile nej-
méně 3 sousední státy ji budou ratifikovati,
a sice devadesátý den poté, co obdrží italská
vláda třetí ratifikaci nebo zprávu o přistou-
peni. Nemůže však dohoda vstoupiti v plat-
nost dříve, než vstoupí v platnost revidované
Mezinárodní železniční úmluvy.
Dohoda jest sepsána v jazyku francouz-
ském a podléhá revisi u příležitosti revise
Mezinárodních železničních úmluv. Revise tato
však může býti předsevzata i dříve, požádá-li
o to alespoň jedna třetina smluvních států.
Řád pro železniční přepravu zboží s mezi-
národními nákladními listy na řad obsahuje
změny a doplňky k těmto článkům M. Ú. Z.:
1, 4, 6-11, 15--16, 19, 21-24, 40-42, 44
až 45. Vzorec nákladního listu na řad a vzorec
druhopisu nákladního listu není stanoven;
jeho stanovení ponecháno bylo železnicím zú-
častněných států. Vzorec nákladního listu na
řad jakož i druhopis má však sestaven býti
podle přílohy II. k M. ú. Z., která obsahuje
vzorec obyčejného mezinárodního nákladního
listu jakož i jeho druhopisu.
Nejdůležitější ustanovení výše jmenova-
ného řádu jsou tato:
1. Ku přepravě s mezinárodními nákladními
listy na řad jsou připuštěny jen zásilky, u kte-
rých stanice odesílací i určení, jakož i trati,
které tyto stanice spojují, leží na území států,
které připustily přepravu zboží s nákladním
listem na řad. (Nový § 3 k čl. 1 M. Ú. Z. )
2. Ku přepravě s nákladním listem na řad
je připuštěno zboží železnicí výslovně vyjme-
nované, přepravované jako celovozová zásilka
do stanic a ze stanic jí označených; seznam
zboží a stanic musí býti železnicemi řádně
uveřejněn (nový § 3 k čl. 4 M. Ú. Z. ).
3. Odesilatel musí předložiti pro příslušnou
mezinárodní zásilku nákladní list na řad a
rubopisem převoditelný druhopis. Tyto ná-
kladní listy a druhopisy, které tištěny budou
na tmavožlutém psacím papíru, dodávají vý-
hradně železnice za cenu jimi stanovenou.
Vzorec nákladního listu a druhopisu stanoven
bude v tarifech (úchylka od § 1, čl. 6 M.
ú. Z. ).
4. V nákladním listu musí býti udáno jméno
a bydliště osoby (prostředník), bydlící v mí-
stě stanice určení (úchylka od § 6, čl. M.
Ú. Z. ).
5. Druhopis nákladního listu je převodi-
telný rubopisem. Rubopis musí býti bezpod-
mínečný a prostý. Částečný rubopis je ne-
platný. Má-li býti rubopis platný, musí býti
vepsán do druhopisu nákladního listu na místě
k tomu účelu stanoveném a musí býti pode-
psán rubopiscem.
Majitel druhopisu nákladního listu je pova-
žován za pravoplatného majitele, prokáže - li
své právo nepřetržitelnou řadou rubopisů, byť
i poslední rubopis byl blankorubopisem
(změny §§ 5 a 6 čl. 8 M. Ú. Z. ).
6. Na žádost odesilatelovu, zapsanou v ná-
kladním listu, je železnice povinna zjistiti
váhu zásilky a ověřiti ji v nákladním listu a
v druhopisu. Tím nabývá majitel druhopisu
jistotu, že váha odesilatelem v nákladním
listě napsaná je správnou.