7
658/IX (překlad).
Interpelace
poslance dr F. Zippelius
ministrovi vnitra
o neodůvodněném rozpuštěni schůze
v Teplicich-Šanově a o přehmatech
státní policie.
Dne 9. září 1936 se konalo v Teplicích-Šanově
v síních Lipového dvora veřejné shromážděni,
které svolala sudetskoněmecká strana, na pa-
mátku výročního dne smlouvy o ochraně menšin.
Řečník dr W. Sebekowsky zabýval se klidně a
věcně základy smlouvy o ochraně menšin a ho-
spodářskou a sociální situací sudetských Němců.
Ačkoliv se řečníkovy vývody pohybovaly ve-
skrze v mezích dovolené kritiky, vládní zástupce
asi ve 20. 45 hod. pro živý souhlas shromáždě-
ných schůzi rozpustil a zároveň přikázal, že do
15 minut musí býti síň vyklizena. Ale ještě před
uplynutím této lhůty zakročila proti shromáždě-
ným státní policie násilím. Při tomto zakročení
policie tloukla účastníky schůze gumovými
obušky.
Interpelující zdůrazňují zde tři zvláště typické
případy při tomto zákroku:
1. Josefina Schwabová z Teplic-Šanova, Dub-
ská ulice 45, odešla úplně klidně ze síně a neza-
stavujíc se, šla Lipovou ulici směrem ke střed-
nímu městu. Státní policejní strážník, který přišel
zezadu, ztloukl Josefinu Schwabovou gumovým
obuškem bez předchozího vyzvání a bez důvodu.
Josefina Schwabová nebyla naprosto uprostřed
zástupu, naopak jen málo chodců kráčelo blízko
ní. Josefina Schwabová a její manžel odešli úplně
klidně, protože jako starší lidé se chtěli vyhnouti
jakékoliv tlačenici. Josefina Schwabová viděla,
že státní policejní strážník tloukl zezadu gumo-
vým obuškem i jiné chodce.
2. Karel Loose z Teplic-Šanova, Stiferova
ulice č. 4, vyšel rovněž úplně klidně ze síně že-
lezným horním východem. Tu přiběhlo proti ně-
mu po chodníku několik strážníků a bez předcho-
zího vyzváni a bez důvodu tloukli zezadu jednot-
livé chodce. Také Loose dostal čtyři bolestné
rány gumovým obuškem do zad. Při tom mu byl
roztržen plást nad pravou kapsou. Loose nemohl
zjistiti totožnost strážníka, protože strážník hned
běžel dále.
3. I Bedřicha Tropschuha z Teplic-Šanova,
Schmelkova ulice 19, uhodila policie bez důvodu
gumovým obuškem do horní paže a do kříže.
Takové pořicejní způsoby se nehodí k tomu,
aby správě získaly lásku a náklonnost rovno-
právných československých státních občanů ně-
mecké národnosti (etnické a jazykové přísluš-
nosti).
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti ká-
zeňské řízeni proti příslušnkům státní policie, kteří
bez důvodu gumovými obušky zakročili proti
svobodným československým státním občanům
německé národnosti (etnické a jazykové přísluš-
nosti), používajícím klidně a beze zbraní svého
ústavního shromažďovacího práva?
3. Jest pan ministr ochoten naříditi policii,
aby užívala gumových obušků jen tehdy, když se
skutečně nevyhoví rozkazu, aby síň byla opu-
štěna?
4. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby se
příště nerozpouštěly schůze proto, že shromáždě-
ní souhlasí s vývody řečníka; neboť tento souhlas
sáni sebou neohrožuje ještě veřejný klid a po-
řádek? Naopak, když účastníci schůze mají jed-
notné mínění o vývodech řečníka, zajišťuje to
schůzi proti všem nepředvídaným událostem a
rušením a podporuje to takto udržení klidu a po-
řádku.
V Praze dne 8. října 1936.
Dr Zippelius,
Fischer, Franz Němec, inž. Lischka, Kundt, Obrlik,
dr Kellner, dr Jilly, Gruber, Illing, E. Köhler,
dr Hodina, inž. Künzel, Jäkel, Hollube, Rösler,
Hirte, dr Eichholz, inž. Richter, Knorre, Wollner.
658/X (překlad).
Interpelace
poslance inž. A. Lischky
ministru vnitra
o výstraze udělené poslanci Lischkovi,
poněvadž mluvil příliš hlasitě.
Poslanci Lischkovi jako řečníku na schůzi
dne 16. září 1936 v Rosendorfu v okrese děčín-
ském udělil vládní zástupce výstrahu, poněvadž
mluvil příliš hlasitě. Poslanec odpověděl, že v té-
to velké místnosti musí hlasitě mluviti, aby mu
posluchači rozuměli. Mimo to poslanec prohlásil,
že podle zákona je dovoleno hlasitě mluviti. Po-
tom vládní zástupce schůzi rozpustil.
Zatím co tedy v Chebu po činných komu-
nistických útocích na poslance Wollnera a na
několik jiných osob se v komunistické schůzi po-
kračovalo, byla v Rosendorfu rozpuštěna schůze
sudetskoněmecké strany, protože prý poslanec
mluvil příliš hlasitě.
Oba případy vrhají jasné světlo na praksi
naši shromažďovací policie.
8
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby se
již nikdy nerozpustila schůze, protože některý
řečník mluví příliš hlasitě?
3. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti ká-
zeňské řízen! proti vládnímu zástupci, poněvadž
zřejmě neprávem rozpustil schůzi?
V Praze dne 8. října 1936.
Inž. Lischka,
dr Kellner, Hirte, dr Eichholz, Fischer, Knorre,
Inž. Richter. Kundt, Hollube, Franz Němec, Woll-
ner, Obrlik, Illing, dr Jilly, Inž. Künzel, Rösler,
dr Hodina, dr Zippelius, E. Köhler, Jäkel,
Gruber.
658/XI (překlad).
Interpelace
poslance E. Kottera
ministru vnitra,
že se na budovách patřících obci Malému
Újezdu v okrese teplickém vztyčuje rudý
prapor světové revoluce.
V obci Malém Újezdě se zahnízdil nešvar, že
se při všech možných úředních a poloúředních
příležitostech vztyčuje rudý prapor světové re-
voluce na budově, ve které jest obecni úřad, a
na jiných domech obci patřících. Tento postup
odporuje a příčí se ochraně demokratických zá-
sad a ústavní jednoty naší republiky.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby se
vytýkané jednání již nikdy neopakovalo?
3. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti ká-
zeňské řízeni proti četníkům a proti okresnímu ti-
rádu jako dohlédacimu úřadu, kteří opominuli na-
praviti závadný stav?
V Praze dne 9. října 1936.
E. Köhler,
Hollube, Illing, lni. Lischka, Knorre, Fischer, Inž.
Kouzel, Jäkel, Obrlik, dr Eichholz, dr Zippellus,
Gruber, dr Jilly, dr Hodina. Rösler, dr Kellner,
Hirte, Kundt, lnž. Richter, Franz Němec,
Weber.
658/XII (překlad).
Interpelace
poslance B. Fischera
ministru veřejných prací
o jednojazyčných českých výstražných
tabulkách v Krnově.
Při opravných pracích na Hornobenešovské
ulici v Kinově, kterě provádí státní silniční sprá-
va, se užívá jen jednojazyčných českých výstraž-
ných tabulek.
Clen krnovského okresního zastupitelstva
Januschke upozornil na to pana okresního hejtma-
na dra Bastela, který však namítl, že to jest Vý-
lučně věcí státní silniční správy.
Poněvadž se výstražné tabulky obracejí
k veškerému obyvatelstvu, mají Němci krnovské-
ho okresu podle § 2 jazykového zákona právní
nárok, aby výstražné tabulky byly napsány nejen
česky, nýbrž i německy.
Tážeme se pana ministra veřejných prací:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby se
při pracích státní silniční správy v Krnově uží-
valo nejen českých, nýbrž i německých výstraž-
ných tabulek?
3. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti ká-
zeňské řízení proti těm státním úředníkům nebo
zaměstnancům, kteří zavinili užití jednojazyčných
českých výstražných tabulek?
V Praze dne 8. října 1936.
Fischer,
Jäkel, dr Jilly, Obrlik, Gruber, dr Eichholz,
Kundt, inž. Richter, Hirte, Hollube, lni. Künzel,
dr Hodina, Knorre, Illing, dr Zippellus, E. Köhler,
Inž. Lischka, Franz Němec, Rosler, Wollner,
dr Kellner.
9
658/ XIII (překlad).
Interpelace
poslance J. Röslera
ministrovi železnic
a ministrovi vnitra,
že se při úředním označováni německých
místních jmen užívá písmen, která jsou
cizí německému jazyku.
Železnice užívá úředních prý označení stanic
» Maria-Radčitz« a »Waltiře«. Skutečně i úřední
orientační lexikony uvádějí tato označení.
Interpelující nemohou pochopiti, jak bylo
možno určiti taková úřední německá označení, ve
kterých se užívá písmen, která jsou německému
jazyku vůbec cizí.
Interpelující považují tuto praksi za urážku
německého jazykového a kulturního společenství
v celém světě.
Tážeme se pana ministra vnitra a pana mi-
nistra železnic:
Jsou páni ministři ochotni dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Co hodlají páni ministři učiniti, aby uvedli
tato označení ve shodu s kulturním statkem ně-
meckého jazyka?
V Praze dne 8. října 1936.
Rösler,
Hollube, Illing, Hirte, Franz Němec, Gruber,
tož. Lischka, dr Kellner, Wollner, inž. Künzel
dr Eichholz, dr Zippelius, Fischer, dr Jilly, E.
Köhler, Jäkel, Kundt, dr Hodina, Obrlik, inž.
Richter, Knorre.
658/ XIV (překlad).
Interpelace
poslance inž. K. Künzla
ministrovi spravedlnosti,
že nebylo zavedeno vyšetřováni podle
zákona na ochranu republiky proti Karlu
Karpelesovl z Brna, Josefská ulice 2/1.
Dne 30. června 1936 oznámil pan Arnošt Wer-
ner, student v Brně, Lipová ulice 7, brněnskému
státnímu zastupitelství tento stav věci:
»Dne 23. června 1936 ve 20 1/2 hod. večer
přistoupil ke mně na veřejném koncertu Na Ko-
lišti v Brně pan Karel Karpeles z Brna, Josefská
ulice 2/1, a se slovy: »My nejsme v Německu«
strhl mi s kabátu odznak tělocvičného svazu.
Můj kabát byl při tom poškozen.
Důkaz: Svědectví Arnošta Wernera, studen-
ta v Brně, Lipová ulice 7, a Rudolfa Hofmanna
z Brna, Falkensteinerova ulice 30. «
Státní zastupitelství podalo potom, aniž bylo
provedeno vyšetřování, u brněnského okresního
trestního soudu pod číslem T V 1817/36 žalobu
pouze pro § 468 tr. z., při které byl obžalova-
ný Karpeles dne 17. srpna 1936 se zřetelem na
nepatrnou škodu a na nedostatek subjektivní
skutkové podstaty osvobozen.
Byli bychom však očekávali, že státní zastu-
pitelství podá žalobu podle § 14 zákona na ochra-
nu republiky, což se nestalo, nebo že se aspoň
povede vyšetřování v tomto směru.
Tážeme se pana ministra spravedlnosti:
1. Jest pan ministr ochoten dáti zjistiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten vysvětliti, proč
brněnské státní zastupitelství vůbec neprovedlo
vyšetřováni o skutkové podstatě proti zákonu na
ochranu republiky?
V Praze dne 8. října 1936.
Inž. Künzel,
Obrlik, Hirte, E. Köhler, dr Kellner, Inž. Lisch-
ka, Rösler, Jäkel, Gruber, Wollner, dr Jilly, inž.
Richter, dr Zippelius, Illing, Knorre, dr Hodina, dr
Eichholz, Hollube, Franz Němec, Kundt,
Fischer.
658/XV (překlad).
Interpelace
poslance F. Hollubeho
ministru vnitra,
že se úředně trpělo komunistické štváni
na veřejné schůzi ve Starém Harcově, a
o přehmatech policie.
Dne 20. srpna 1936 se konala ve Starém Har-
cově veřejná schůze, kterou pořádala komunisti-
cká strana s pořadem: »Co se děje v sudetskoně-
mecké straně?« Mluvil komunistický senátor Wen-
derlich.
Zatím co úřady při vývodech sudetskoněmec-
ké strany úzkostlivě dbají, aby řečníci mluvili
10
k dennímu pořadu, počal senátor Wenderlich
hned spílati Španělsku a mluvil také o »tisíci ně-
meckých oslů, kteří věří v Hitlerův mír. «
Žádní úřední činitelé nepřekáželi řečníkovi v
těchto nadávkách, nepatřících k pořadu a směřu-
jících proti německému lidu vůbec.
Když po schůzi několik účastníků, kteří pa-
třili k sudetskoněmecké straně, zašlo do hostince
tělocvičny, ačkoliv se tam nekonala žádná schů-
ze, dostavila se tam policie a zbila několik hostů.
Poslanec Hollube sám slyšel, jak ztlučení volali
o pomoc. Student Neswarba byl sražen k zemi
a ležel v mdlobách na zemi; policie ho srazila ze
zadu. Přivolaný lékař zjistil značné modřiny na
zádech.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti ká-
zeňské řízení proti těm orgánům policie, které
bez důvodu zakročily, jak bylo vylíčeno?
V Praze dne 10. října 1936.
Hollube,
Jäkel, E. Köhler, dr Hodina, Rösler, Gruber,
Knorre, Hirte, Inž. Lischka, Inž. Richter, dr Jilly,
Obrlik, dr Eichbolz, Illing, Wollner, Franz Němec,
Inž. Künzel, dr Zippelius, Fischer, dr Kellner,
Kundt.
Původní znění ad 658/I.
interpelláció
Beadják Dr Porubszky G. és társai
nemzetgyűlési képviselők
az iskolaügyi Miniszter Úrhoz
a kongrua-iigyek sérelmes elintézése
tárgyában.
Miniszter Ur!
Szlovenszkóban és Ruszinszkóban számos
magyar nemzetiségű rom. kat. és protestáns lel-
késznek kongrua-illetményét az illetékes hatósá-
gok nem utalják ki azzal az indokolással, hogy
az államnyelvből nem tettek vizsgát.
Vannak olyan lelkészek is, akik ezt a nyelv-
vizsgát letették, s ezeknek a nyelvvizsga letétele
előtti időre nem adják meg visszamenőlegesen
a kongruát. Az országos hivatalhoz beadott kér-
vényeiket elutasították, az iskolaügyi miniszté-
riumhoz beadott fellebbezéseiket pedig évek óta
nem intézik el.
A közigazgatási hatóságoknak azon eljárása,
hogy a kongrua kiutalását a nyelvvizsga letételé-
től teszik függővé és a nyelvvizsga letétele
előtti időre utólagosan nem fizetik ki a lelkészek
kongrua illetményeit, helyt nem álló és ellenkezik
a törvényekkel.
Állításunk igazolására a következőket hozzuk
fel:
Az 1926 évi június 25-röl keltezett 57. sz.
törvény világosan kimondja, hogy kongruára jo-
guk van mindazoknak a lelkészeknek, akik cseh-
szlovák állampolgárok és középiskolai tanulmá-
nyaikat belföldi csehszlovákiai iskolákban végez-
ték. Ez természetesen csak azokra vonakozik,
akik az államfordulat után végeztek középisko-
lákat.
Helytelen az országos hivatalnak az 1898.
XIV. és 1909. XIII. sz. magyar törvényekre való
hivatkozása, inert a fentidézett 1926. évi 57. sz.
törvény 6 §-a világosan kimondja, hogy
»az összes oly intézkedések, amelyek ezzel
a törvénnyel ellentétesek - érvényüket vesztik.
Meg kell jegyeznünk, hogy az idézett magyar
törvények sem tesznek említést nyelvi vizsgáról,
hanem csupán a magyar nyelv tudását írják
elő.
Ez azonban teljesen mellékes, mert az 1926
évi 57 sz. törvény már idézett 6 §-a kimondja,
hogy minden ezen törvénnyel ellentétes intéz-
kedés, tehát a magyar törvényre való hivatkozás
is érvényét vesztette.
De nem találjuk nyomát az 1920 évi 122 sz.
nyelvtörvényben sem
olyan rendelkezésnek, mintha a kongrua kiu-
talása az államnyelvből teendő vizsgától függne.
Álláspontunkat igazolja a legfelső közigazga-
tási bíróság 1926. szeptember 11-én hozott 17967.
sz. döntése is, amely kimondja, hogy a lelkészi
kongruára való jogigénynek nem előfeltétele az
államnyelv tudása.
A kérdés elbírálásakor okvetlenül figyelem-
be veendők még az alkotmánytörvény azon sza-
kaszai, amelyek a vallási életre vonatkoznak.
Ezek közül a 128. §.
1. pontja szerint:
A csehszlovák köztársaság összes állampolgá-
rai tekintet nélkül a fajra, nyelvre és vallásra
a törvény előtt egyenlöek, s egyazon polgári és
politikai jogokat élvezik.
A 2. pont szerint:
a vallási, hitbeli és nyelvi különbségek, kü-
lönösen ami a közszolgálatba való lépést, hiva-
talok vagy tisztségek elnyerését, bármiféle ipa-
rüzlet vagy hivatás gyakorlását illeti, - az álta-
lános törvények korlátain belül
a csehszlovák köztársaság állampolgárai kö-
zül senkinek hátrányára nincsenek.
A 3. pont szerint pedig
a csehszlovák köztársaság állampolgárai a
kereskedelmi és magánérintkezésben, valamint a
11
vallást érintő ügyekben bármiféle nyelvet használ-
hatnak.
Azt hisszük, hogy a fenti indokok elégsége-
sek álláspontunk igazolására és arra, hogy a lel-
készeknek függetlenül a nyelvvizsga letételétől
jogigényük van a lelkészi illetményre - kon-
gruára.
Ennélfogva kérdezzük Miniszter Urat, hajlan-
dó-e
1. Intézkedni, hogy kedvező elintézésben
részesüljön mindazon lelkésznek kérvénye, akik
kongruájuk kiutalását kérték és ezt a politikai
hatóságok arra való hivatkozással, hogy a nyelv-
vizsgát késedelmesen vagy egyáltalán nem tették
le, elutasították, - és hogy az ilyenek illet-
ményeiket visszamenőlegesen is megkapják,
2. hajlandó-e utasítást adni az országos hi-
vataloknak Pozsonyban és Ungvárott, hogy a jö-
vőben az ilyen kérelmek elbírálásakor a kongrua-
törvény rendelkezéseit tartsák be és a kérvénye-
ket ne tartsák vissza elintézetlenül hónapokon,
esetleg éveken keresztül,
3. hajlandó-e kártalanítani Miniszter Úr azo-
kat a lelkészeket, akik a hatóságok helytelen in-
tézkedése és késedelmeskedése miatt kárt szen-
vedtek?
Prága 1936. október hó.
Dr Porubszky,
Szentiványl, A. Nitsch, Esterházy, dr Korláth,
dr Holota, dr Eichholz, May, dr Rosche, Ing.
Peschka, Fischer, Búdig, dr Kellner, Wagner, G.
Bohra, Stangl, Birke, Hollube, Knorre, Jobst, dr
Hodina, Axmann, ing. Lischka, Rösler, Wollner,
ing. Karmasin, Nickerl, Jaross, Petrášek,
dr Sziillö.
Původní znění ad 658/11.
Interpelláció
Beadiák: Esterházy János és társai
nemzetgyűlési képviselők
az igazságügyminiszter Úrhoz
az érsekujvárí járásbíróságon a magyar
nyelvnek mellőzése tárgyában.
A Nové Zámky - érsekujvári bírósági já-
rásban a magyarság arányszáma jóval meghalad-
ja a 20% -ot és igy ott a magyarságot megilleti
a magyar nyelvnek használata. Nemrég helyez-
ték át Érsekújvárra Maikapar Boris járásbirót,
aki a telekkönyvi ügyeket intézi. Maikapar bíró
nem tud magyarul és mióta ellátja hivatalát, a
magyar nyelven irt beadványokat rendszeresen
visszautasítja. A magyar nyelvű beadványokra az
elintézéseket is csak államnyelven adja ki. Kí-
vánságra ezt különböző végzéseivel tudjuk iga-
zolni.
Minthogy Majkapar Boris járásbirónak ez az
eljárása sérti az 1920 évi 122 számú nyelvtör-
vényt és az 1926 évi 17 számú nyelvrendelet ren-
delkezéseit, kérdjük Miniszter Urat, hogy
1. hajlandó-e sürgősen intézkedni, hogy Maj-
kapar járásbiró sérelmes eljárását azonnal szün-
tesse meg,
2. hajlandó-e öt eddigi törvényellenes maga-
tartása miatt felelősségre vonni és a megfelelő
intézkedéseket megtenni, hogy a jövőben a ma-
gyar nyelvnek törvényben biztosított jogai Ér-
sékujvárott a járásbíróságon a maguk teljessé-
gében érvényesülhessenek.
Prága 1936. október hó.
Esterházy,
Szentlványl, Jaross, Rösler, Ing. Peschka, dr
Sziillö, Petrášek, dr Korláth, Ing. Karmain, dr
Hodina, May, dr Rosche, Fischer, Birke, a Böhm,
A. Nisch, dr Holota, dr Porubszky, dr Eichholz,
Wollner, Nickerl, Stangl, Jäkel, ing. Lischka, dr
Kellner, Axmann, Búdig, Jobst, Gruber, Knorre,
Wagner, Hollube.
Původní znění ad 658/III.
Interpellation
des Abgeordneten Josef Illing
an den Minister des Innern,
wegen unbegründeter Verweigerung von
Reisepässen gegenüber achtbaren unbe-
scholtenen tschechoslowakischen Staats-
bürgern deutscher Nationalität (ethni-
scher und sprachlicher Zugehörigkeit)
und wegen Verstössen gegen das
Sprachengesetz.
Es häufen sich die Fälle, dass die Unterbe-
hörden der Meinung sind, die könnten es mit ihren
Amtspflichten vereinbaren, achtbare und unbe-
scholtene Sudetendeutsche in ihrer Freizügigkeit
dadurch zu beschränken, dass sie ihnen einfach
die Ausfolgung von Reisepässen verweigern.
So hat zum Beispiel die staatliche Polizei-
direktion in Dux mit Bescheid vom 25. Juni 1936,
Z. 1517/36 dem Landwirt Ludwig Hofmann in
Loosch Nr. 3 die Ausfolgung eines Reisepasses
verweigert
12
Ebenso bat die staatliche Polizeibehörde in
Dux Herrn Ernst Welk, Privatbeamten in Dux
mit Bescheid vom 25. Juni 1936, G. Z. 1500/36 die
Ausfolgung eines Reisepasses verweigert.
Ferner hat die staatliche Polizeidirektion in
Dux Herrn Ernst Lenk, pensionierter Bergmann
in Oberhahn Nr. 23, mit Bescheid vom 1. Juli 1936,
Z. 1719/36, die Ausfolgung eines Reisepasses ver-
weigert
Diese Bescheide stehen übrigens auch spra-
chenrechtlich im Gegensatz und im Widerspruch
zu den Artikeln 2, 7, 8 des Minderheitenschutz-
vertrages, den §§ 106, 128 der Verfassungsurkun-
de, dem § 2 des Sprachengesetzes und den Arti-
keln 15 und 18 der Sprachenverordnung; denn sie
enthalten folgende sprachenrechtliche Verstösse:
a) Die Behörde ist lediglich in tschechischer
Sprache mit »Státní policejní úřad v Duchcově«
bezeichnet.
b) Die Geschäftszahl ist lediglich mit »Čís.
jed. « bezeichnet.
c) Das Datum ist lediglich mit »V Duchcově
dne« bezeichnet.
d) Die Gummistampiglie des Amtes lautet le-
diglich »Státní policejní úřad v Duchcově«.
e) Der Bescheid enthält die einsprachige Auf-
schrift »Hned!«.
In allen diesen Fällen hat es die staatliche
Polizeidirektion in Dux in völkerrechtswidriger,
verfassungswidriger, gesetzwidriger, verordnungs-
widriger und im Gegensatz zu dem Sonntagswort
von den »Gleichen unter Gleichen« sowie im Wi-
derspruch zur Spruchpraxis des Obersten Ver-
waltungsgerichtes unterlassen, diese Bezeichnun-
gen auch in deutscher Sprache anzuführen.
Das Polizeikommissariat in Iglau hat mit Be-
scheid vom 11. Juli 1936, Z. 12327/36 dem MUDr
Edwin Hausmann, Arzt in Iglau, Holweg Nr 1 die
Ausfolgung eines Reisepasses grundlos verwei-
gert.
Der diesbezügliche Bescheid leidet überdies
an folgenden schweren sprachenrechtlichen Män-
geln:
Die Behörde, das Datum und die Ortsbe-
zetehnung, die Geschäftszahl, die Bezeichnung
der Beilagen, die Bezeichnung des Bescheides, die
Anrede Herr, der Vorname des Empfängers, die
Berufsbezeichnung des Empfängers, die Anschrift
des Empfängers, der Gassennamen sind aus-
schliesslich in tschechischer Sprache, keineswegs
auch in deutscher Sprache angeführt.
Diese Sprachenpraxis steht im Gegensatz und
im Widerspruch zu den, von der tschechoslowa-
kischen Republik freiwillig übernommenen völker-
rechtlichen Verpflichtungen, zur Verfassungsur-
kunde, zum Sprachengesetz, zur Sprachenver-
ordnung und zu dem Sonntagsworte von den
»Gleichen unter Gleichen« sowie zur Spruch-
praxis des Obersten Verwaltungsgerichtes.
Die Bezirksbehörde in Dauba hat mit Be-
scheid vom 4. Juli 1936. Z. 6/101. Herrn Ernst
Fussel, Fachlehrer in Wegstadtl Nr. 254, eben-
falls die Ausfolgung des Passes grundlos verwei-
gert; der genannte Bescheid steht ebenfalls mit
dem Sprachengesetze in Widerspruch, weil er die
Geschäftszahl einsprachig tschechisch mit »C. r.
6/101-a« anführt.
Das Polizeikommissariat in Iglau hat mit Be-
scheid vom 11. Juli 1936, Z. 12259/36 dem Rudolf
Zeizinger in Iglau, Brünnerstrasse 15, die Aus-
folgung eines Reisepasses grundlos verweigert.
Dieser Bescheid leidet an denselben, in dem
anderen Iglauer Fall bereits gerügten sprachen-
rechtlichen Gebrechen. Diese Duplizität beweist
also, dass die Missachtung der deutschen Spra-
chenrechte beim Polizeikommissariate in Iglau
bereits ein eingealtertes Uebel ist.
Was haben diese Gesuchsteller verbrochen,
dass man sie innerhalb des Staatsgebietes der
tschechoslowakischen Republik gefangen hält und
ihnen grundlos die Pässe verweigert?
Wir richten an den Herrn Innenminister die
Anfrage:
1. Ist der Herr Minister bereit, den gerügten
Sachverhalt erheben zu lassen?
2. Ist der Herr Minister bereit, zu veranlas-
sen, dass den Unterbehörden in den gerügten
Fällen aufgetragen werde, den Ansuchen um
Ausfolgung von Pässen unverzüglich stattzu-
geben?
3. Ist der Herr Minister bereit, zu veranlas-
sen, dass die staatlichen Polizeibehörden in Iglau
und Dux und die Bezirksbehörde in Dauba an-
lässlich der sprachlichen Ausstattung ihrer Be-
scheide in Hinkunft den Minderheitenschutzver-
trag, die Verfassung, das Sprachengesetz, die
Sprachenverordnung, die Spruchpraxis des Ober-
sten Verwaltungsgerichtes und die offiziösen Er-
klärungen über die Behandlung der Sudetendeut-
schen als Gleiche unter Gleichen bedingungslos
respektieren?
4. Ist der Herr Minister bereit, alle Staats-
beamten und Staatsbediensteten, die das Spra-
chengesetz und somit die Verfassung verletzten,
ausnahmslos auf das strengste zu disziplinieren?
Prag, am 29. September 1936.
Illing,
Hirte, Budig, Jäkel, Ing. Karmasin, Nickerl, May,
Fischer, G. Böhm. Röster, Knorre, Axmann, Birke,
Wagner, Ing. Lischka. E. Köhler, Dr Kellner,
Ing. Künzel, Stangl, Dr Hodina, Kundt.