Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 3. zasedání.
658.
Interpelace:
I. posl. dr Porubszkyho min. školstva a nár. osvety o krivdivom vybavovaní vecí kon-
gruálnych,
II. posl. Esterházyho min. spravedlnosti o opomíjaní maďarského jazyka na okresnom súde
v Nových Zámkoch,
III. posl. Illinga min. vnitra, že se váženým a bezúhonným československým státním obča-
nům německé národnosti (etnické a jazykové příslušnosti) bez důvodu odpírají cestovní
pasy a o poklescích proti jazykovému zákonu,
IV. posl. Kundta min. zahraničních věcí o přátelském, sousedském poměru k Německu,
V. posl. dr Hodiny min. vnitra a min. spravedlnosti, že při domovní prohlídce v Moravské
Třebové byly neprávem zabaveny tiskoviny,
VI. posl. Hirteho min. vnitra o zvláštním provedení domovní prohlídky v Krompachu u Cvi-
ková,
VII. posl. Franze Němce min. vnitra, že tajní policisté vyšetřují u společenstev hostinských
kolik upsala na statni půjčku,
VIII. posl. inž. Richtra min. železnic o jednojazyčných českých směrových tabulích na nádraží
v Tanvaldě-Šumburku n. D"
IX. posl. dr Zippeliuse min. vnitra o neodůvodněném rozpuštěni schůze v Teplicích-Šanově a
a o přehmatech státní policie,
X. posl. inž. Lischky min. vnitra o výstraze udělené poslanci Lischkovi, poněvadž mluvil
příliš hlasitě,
XI. posl. E. Köhlera min. vnitra, že se na budovách patřících obci Malému Újezdu v okrese
teplickém vztyčuje rudý prapor světové revoluce,
XII. posl. Fischera min. veřejných prací o jednojazyčných českých výstražných tabulkách
v Krnově,
XIII. posl. Röslera min. železnic a min. vnitra, že se při úředním označování německých míst-
ních jmen užívá písmen, která jsou cizí německému jazyku,
XIV. posl. inž. Künzla min. spravedlnosti, že nebylo zavedeno vyšetřováni podle zákona na
ochranu republiky proti Karlu Karpelesovi z Brna, Josefská ulice 2/1,
XV. posl. Hollubeho min. vnitra, že se úředně trpělo komunistické štvaní na veřejné schůzi ve
Starém Harcově, a o přehmatech policie.
2
658/I (preklad).
Interpelácia
poslanca dra Porubszkyho
ministrovi školstva a nár. osvety
o krivdivom vybavovaní vecí
kongruálnych.
Pane minister!
Príslušné úrady na Slovensku a v Podkarpat-
skej Rusi nepoukazujú mnohým rímskokatolí-
ckym a protestantským duchovným maďarskej
národnosti kongruálne pôžitky z dôvodu, že ne-
složili skúšky zo štátneho jazyka.
Sú i takí duchovní, ktorí túto jazykovú skúš-
ku složili a týmto nedávajú kongruu zpätmo na
dobu pred složením skúšky. Ich žiadosti podáva-
né zemskému úradu sú zamietané a ich odvolania
podávané ministerstvu školstva a národnej osve-
ty už od rokov nie sú vybavované.
Postup administratívnych úradov, že pouká-
zanie kongruy činia závislým od složenia jazy-
kovej skúšky a že duchovným nevyplácajú kon-
gruálne pôžitky dodatočne na dobu pred slože-
ním skúšky, neobstojí a odporuje zákonom.
K dokázaniu nášho tvrdenia uvádzame toto:
Zákon zo dňa 25. júna 1926, č. 57 Sb. z. an.,
jasne vyslovuje, že na kongruu majú právo všetci
tí duchovní, ktorí sú štátni občania českosloven-
skí a svoje stredoškolské štúdiá absolvovali na
tuzemských školách v Československu. To sa-
mozrejme vzťahuje sa len na tých, ktorí absol-
vovali strednú školu po štátnom prevrate.
Je nesprávne, dovoláva-li sa zemský úrad u-
horských zák. čl. XIV/1898 a XIII/1909, lebo vyš-
šie uvedený zákon č. 57/1926 v § 6 zreteľne vy-
slovuje, že
»všetký ustanovenia, ktoré odporujú tomuto
zákonu, pozbývajú platnosti. «
Poznamenal treba, že ani uvedené uhorské
zákony nezmieňujú sa o jazykovej skúške, ale
predpisujú iba znalosť jazyka maďarského.
To je však naprosto vedľajšie, lebo § 6 ci-
tovaného zákona č. 57/1926 vyslovuje, že všetky
tomuto zákonu odporujúce ustanovenia, a tedy
i dovolávanie sa uhorského zákona pozbudly plat-
nosti.
Avšak ani v jazykovom zákone, č. 122/1920
Sb. z. a n., nenachádzame ani stopy takého usta-
novenia, podľa ktorého by poukázanie kongruy
záviselo od skúšky zo štátneho jazyka.
Nášmu stanovisku nasvedčuje tiež rozhodnu-
tie najvyššieho správneho súdu zo dňa 11. sep-
tembra 1936, č. 17967, ktoré vyslovuje, že znalosť
štátneho jazyka nie je predpokladom právneho
nároku na kongruu duchovného.
Pri posudzovaní tejto otázky treba nezbytne
brať v úvahu i tie paragrafy ústavnej listiny,
ktoré sa vzťahujú k náboženskému životu.
Tak podľa § 128, bod 1: Všetci občania re-
publiky Československej nehľadiac na rasu, ja-
zyk a náboženstvo sú pred zákonom rovní a po-
žívajú tie isté práva občianske a politické.
Bod 2: Náboženské, konfesijné a jazykové
rozdiele, zvlášte čo sa týče nastúpenia verejnej
služby, získanie úradov alebo hodnosti alebo pre-
vodzovania akejkoľvek živnosti alebo povolania,
v medziach všeobecných zákonov nie sú na ujmu
nikomu zo štátnych občanov republiky Českoslo-
venskej.
Podľa bodu 3. však: štátni občania republi-
ky Československej môžu v obchodných a sú-
kromných stykoch ako aj vo veciach týkajúcich
sa náboženstva používať akéhokoľvek jazyka.
Domnievame sa, že výšuvedené dôvody sta-
čia k ospravedlneniu nášho stanoviska a k tomu,
že duchovní majú nezávisle na složení jazykovej
skúšky právo na kongruálne pôžitky.
A preto tážeme sa pána ministra:
1. Či ste ochotný učiniť opatrenia, aby klad-
ne boly vybavené žiadosti všetkých duchovných,
ktorí požiadali o poukázanie kongruy a politické
úrady ich žiadosti zamietly s poukazom na to,
že nesložili alebo opozdené složili jazykovú skúš-
ku, - a aby títo duchovní svoje pôžitky i zpät-
mo obdržali,
2. či ste ochotný uložiť zemským úradom v
Bratislave a Užhorode, aby nabudúce pri posud-
zovaní takýchto žiadostí dodržovaly ustanovenia
kongruového zákona a aby nenechaly žiadosti le-
žať mesiace, po prípade roky nevybavené,
3. či ste ochotný, pane minister, poskytnúť
náhradu všetkým tým duchovným, ktorí utrpeli
škodu v dôsledku nesprávneho jednania a likna-
vosti úradov?
V Prahe, v októbri 1936.
Dr Porubszky,
Szentiványi, A. Nitsch, Esterházy, dr Korláth,
dr Holota, dr Eichholz, May, dr Rosche, Inž.
Peschka, Fischer, Budig, dr Kellner, Wagner, G.
Böhm, Stangl, Birke, Hollube, Knorre, Jobst, dr
Hodina, Axmann, Inž. Lischka, Rösler, Wollner,
Inž. Karmasin, Nickerl, Jaross, Petrášek,
dr Szüllö.
3
658/II (překlad).
Interpelácia
poslanca Esterházyho
ministrovi spravedlnosti
o opomíjaní maďarského jazyka na okres-
nom súde v Nových Zámkoch.
Početný pomer Maďarov v obvode okresné-
ho súdu v Nových Zámkoch značne presahuje
20% a tedy Maďarom náleží tam právo užívať
jazyka maďarského. Pred nedávnom bol preložený
do Nových Zámkov okresný sudca Boris Majka-
par, ktorý obstaráva veci pozemkovej knihy. Sud-
ca Majkapar nezná maďarsky a od tých čias, čo
je v úrade, zpravidla zamieta podania maďarsky
písané. Vybavenie maďarsky písaných podaní vy-
dáva len v štátnom jazyku. K prianiu môžem to
preukázať rôznymi jeho usneseniami.
Keďže jednanie okresného sudcu Borisa Maj-
kapara je proti jazykovému zákonu číslo 122/1920
Sb. z. a n. a ustanoveniam jazykového nariade-
nia číslo 17/1926 Sb. z. a n., tážeme sa pána mi-
nistra:
1. Či hodláte súrne zakročiť, aby okresný
sudca Majkapar ihneď upustil od tohoto krivdi-
vého jednania?
2. Či hodláte pohnať ho k odpovednosti pre
jeho dosavádne protizákonné jednanie a učiniť
príslušné opatrenia, aby nabudúce práva maďar-
ského jazyka, zákonom zaistené, boly v plnej mie-
re uplatňované u okresného súdu v Nových Zám-
koch?
V Prahe, v októbri 1936.
Esterbázy,
Szentiványi, Jaross, Rösler, inž. Peschka, dr
Szüllö, Petrášek, dr Korláth, Inž. Karmasin, dr
Hodina, May, dr Rosche, Fischer, Birke, G. Böhm,
A. Nitsch, dr Holota, dr Porubszky, dr Eichholz,
Wollner, Nickerl, Stangl, Jäkel, Inž. Lischka,
dr Kellner, Axmann, Budig, Jobst, Gruber, Knorre,
Wagner, Hollube.
658/III (překlad).
Interpelace
poslance J. Illinga
ministru vnitra,
že se váženým a bezúhonným českoslo-
venským státním občanům německé ná-
rodnosti (ethnické a jazykové příslušno-
sti) bez důvodu odpírají cestovní pasy a
o poklescích proti jazykovému zákonu.
Množí se případy, že se podřízené úřady do-
mnívají, že mohou srovnat se svými úředními po-
vinnostmi, aby omezovaly volnost pohybu váže-
ných a bezúhonných sudetských Němců tím, že
jim prostě odpírají vydávati cestovní pasy.
Tak na příklad duchcovská státní policie vý-
měrem ze dne 25. června 1936, č. 1517/36 odepře-
la vydati cestovní pas zemědělci Ludvíku Hof-
mannovi z Lahošti číslo 3.
Rovněž duchcovský státní policejní úřad ode-
přel vydati cestovní pas panu Arnoštu Welko-
vi, soukromému úředníku v Duchcově, a to vý-
měrem ze dne 25. června 1936, č. j. 1500/36.
Dále duchcovské ředitelství státní policie vý-
měrem ze dne 1. července 1936 číslo 1719/36 o-
depřelo vydati cestovní pas panu Arnoštu Len-
kovi, horníku ve výslužbě v Horním Háji č. 23.
Tyto výměry ostatně i po stránce jazykového
práva odporují a se příčí článkům 2, 7 a 8 smlouvy
o ochraně menšin, §§ 106 a 128 ústavní listiny,
§ 2 jazykového zákona a článku 15 a 18 jazyko-
vého nařízení; neboť jsou v nich tyto poklesky
proti jazykovému právu:
a) Úřad jest označen jen česky »Státní po-
licejní úřad v Duchcově.
b) Jednací číslo jest označeno jen »Čís. jed. «
c) Datum jest označeno pouze »V Duchcově
dne. «
d) Gumové razítko úřadu zní pouze »Státní
policejní úřad v Duchcově. «
e) Výměr obsahuje jednojazyčný nápis
»Hned. «
Ve všech těchto případech duchcovské státní
policejní ředitelství proti mezinárodnímu právu,
proti ústavě, proti zákonu, proti nařízení a proti
svátečním slovům o »rovných mezi rovnými a
v rozporu s jazykovou praksí nejvyššího správ-
ního soudu zanedbalo uvésti tato označení i ně-
mecky.
Jihlavské policejní komisařství výměrem ze
dne 11. července 1936, č. 12327/36 bez důvodu ode-
přelo vydati cestovní pas MUDr Edvínu Haus-
mannovi, lékaři v Jihlavě, Úvoz č. 1.
Tento výměr trpí mimo to těmito těžkými va-
dami proti jazykovému právu:
4
Úřad, datum a označeni místa, jednací číslo,
označení příloh, označení výměru, oslovení pan,
křestní jméno příjemce, povolání příjemce, adre-
sa příjemce a jméno ulice jsou uvedeny jen če-
sky, nikoliv však i německy.
Tato jazyková prakse se příčí a odporuje
mezinárodním závazkům, které Československá
republika dobrovolně převzala, ústavní listině ja-
zykovému zákonu, jazykovému nařízení a sváteč-
ním slovům o »rovných mezi rovnými« a jazy-
kové praksi nejvyššího správního soudu.
Dubský okresní úřad výměrem ze dne 4. čer-
vence 1936, č. 6/101 rovněž bez důvodu odmítl
vydati cestovní pas panu Arnoštu Füsslovi, od-
bornému učiteli ve Štětí č. 254; tento výměr rov-
něž odporuje jazykovému zákonu, poněvadž jest
v něm jednací číslo uvedeno jednojazyčně česky
»č. r. 6/101-a. «
Jihlavské policejní komisařství výměrem ze
dne 11. července 1936, č. 12259/36 bez důvodu
odepřelo vydati cestovní pas Rudolfu Zeizingerovi
v Jihlavě, Brněnská ulice č. 15.
Tento výměr má tytéž vady proti jazykovému
zákonu, již vytčené v jiném jihlavském případě.
Toto opakování tedy dokazuje, že nedbáti
německých jazykových práv jest již zastaralý
nešvar u jihlavského policejního komisařství.
Co spáchali tito žadatelé, že jsou v zajetí ve
státním území Československé republiky a že se
jim bez důvodu odpírají pasy?
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby se
podřízeným úřadům ve vytčených případech při-
kázalo, aby neprodleně vyhověly žádostem o vy-
dání pasů?
3. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby státní
policejní úřady v Jihlavě a Duchcově a okresní
úřad v Dubé při jazykové úpravě svých výměrů
příště rozhodně dbaly smlouvy o ochraně menšin,
ústavy, jazykového zákona, jazykového nařízení,
jazykové prakse nejvyššího správního soudu a
úředních prohlášeni, že se se sudetskými Němci
zachází jako rovní s rovnými?
4. Jest pan ministr ochoten bez výjimky co
nejpřísněji kázeňsky potrestati všechny státní
úředníky a zaměstnance, kteří porušují jazykový
zákon a tím i ústavu?
V Praze dne 29. září 1936.
Illing,
Hirte, Budig, Jäkel, inž. Karmasin, Nickerl, May,
Fischer, G. Böhm, Rösler, Knorre, Axmann, Birke,
Wagner, Inž. Lischka, E. Köhler, dr Kellner,
inž. Künzel, Stangl, dr Hodina, Kundt.
658/IV (překlad).
Interpelace
poslance E. Kundta
ministrovi zahraničních věcí
o přátelském, sousedském poměru
k Německu.
Pan ministr zahraničních věci několikráte zdů-
raznil dobrý a korektní poměr, v němž jest Če-
skoslovenská republika k Německu - ba dokonce
označil tento poměr jako přátelský a sousedský.
Jak se zdá, brněnský nejvyšší soud zřejmě
nesdílí tohoto mínění naší úřední zahraniční po-
litiky; neboť posuzuje styky mezi Českosloven-
skem a Německem mnohem nevlídněji.
Ani interpelujícímu, ba dokonce ani panu mi-
nistrovi zahraničních věcí nepřísluší zasahovati
do rozhodování nezávislého nejvyššího soudu.
Ale je nezbytno, aby se pan ministr zahra-
ničních věcí ve svém nejbližším projevu jednou
důkladně vypořádal s rozhodováním brněnského
nejvyššího soudu, pokud se zabývá styky mezi
Československem a Německem, které patří do je-
ho oboru.
Mínění nejvyššího soudu o přátelských sou-
sedských vztazích k Německu se totiž vyznačují
tím, že nejvyšší soud skoro v každém svazu, jenž
vyvíjí nějakou činnost na půdě Německa, shle-
dává cizího činitele, který jest v nějaké sou-
vislosti s národně socialistickou německou stra-
nou dělnickou (NSDAP).
Pro totalitu této strany ztotožňuje nejvyšší
soud tuto stranu přímo s Německem.
Mínění nejvyššího soudu o této straně jest
však toto:
Účel národně socialistické strany dělnické
jest zříditi jednotný národní stát (velké Němec-
ko), který by zahrnoval všechny německé kme-
ny. Snahami, na které ukazuje tento účel organi-
sace, mají býti českoslovenští občané německé
národní příslušnosti, ovšem i s územím, na němž
sídlí a kde činí většinu obyvatelstva, odtrženi a
připojeni k velkému Německu. Tento účinek by
musil porušiti ústavní jednotnost republiky, bylo
by lze ho dosíci jen jejím podrytím. Při tom ne-
záleží na tom, že spojení kromě tohoto cíle sle-
duje jiný nezávadný cíl a že povážlivé snahy
ukrývá pod pláštěm uskutečnění sebeurčovacího
práva národů. Právo národů na určení jejich stát-
ní příslušnosti nebo na utvoření vlastních států
může býti uznáno jen potud, pokud se uplatnilo
v mírových smlouvách. (Sb. r. n. s. 3917/30).
Pan ministr zahraničních věcí neponechal ve
svých projevech pochybnosti, že nesdílí tato mí-
nění nejvyššího soudu.
5
Tážeme se tedy pana ministra zahraničních
věcí:
Jest pan ministr zahraničních věcí ochoten ve
svém nejbližším výkladu vysvětliti nápadný proti-
chůdný odpor a rozpor, který jest mezi projevy
naší zahraniční politiky a mezi rozhodováním
našeho nejvyššího soudu, pokud jde o domněle
přátelský a sousedský poměr Československa
k Německu?
V Praze dne 9. října 1936.
Kundt,
Rösler, dr Hodina, Wagner, Inž. Karmasin, Budig,
Fischer, Jäkel, G. Böhm, May, Knorre, dr Eich-
holz, Inž. Lischka, E. Köhler, Hirte, Birke, Illing,
Axmann, dr Zippelius, Inž. Kiinzel, dr Kellner,
Stangl.
658/V (překlad).
Interpelace
poslance dr F. Hodiny
ministrovi vnitra a
ministrovi spravedlnosti,
že při domovní prohlídce v Moravské
Třebové byly neprávem zabaveny
tiskoviny.
Podle usnesení moravskotřebovského okres-
ního soudu, odd. III, ze dne 24. srpna 1936, č. Tv
105/36, provedli dne 26. srpna 1936 4 četníci a
místní policista domovní prohlídku u pani Kristi-
ny Rotterové v Moravské Třebové. Při tom byly
kromě jiných zabaveny tyto předměty:
10 pohlednic z berlínské Olympiády;
1 kniha »Úřední průvodce ke slavnosti 11.
olympijských her«;
1 kniha »Můj letecký život;
1 kniha »Sudetští Němci v boji«;
1 kniha »Velcí Němci 4. svazek;
1 kniha »Dějiny sudetských Němců;
3 knihy »Lid při práci«;
1 kniha »Sudetskoněmecká strana 1936«;
1 kniha »Duševní základy našeho hnutí;
1 kniha "Místní vedoucí";
1 kniha »Država a nebezpečné postaveni su-
detských Němců;
1 kniha »Konrád Henlein mluví;
1 kniha »Práce pro 300. 000;
1 kniha »Zpěvník: Pochodujeme";
1 kniha »Sudetskonémecká vlastenecká fronta
a úřady;
1 kniha »Věcný pracovní den«;
1 kniha »Větší vlast";
1 kniha »Konec s.......«.
Nebylo nejmenšího důvodu, aby tyto spisy
byly zabaveny. Četníci tvrdí, že paní Kristina
Rotterová v noci před domovní prohlídkou při-
jela z Chebu a že často jezdí do pohraničního
území. Ve skutečnosti přebývá paní Rotterová 14
let v Moravské Třebové a byla pouze jednou ve
svém domově ve Štýrském Hradci v únoru 1936,
tři dni v Praze v lékařském ošetřování a letos,
jako tisíce jiných sudetských Němců, 5 dní na
Olympiádě v Berlíně. To byly ty »četné« cesty
paní Rotterové za posledních 14 let.
Tážeme se pana ministra vnitra a pana mi-
nistra spravedlnosti:
1. Jsou páni ministři ochotni dáti vyšetřiti
vytýkaný stav věci?
2. Jsou páni ministři ochotni poučiti podří-
zené úřady, že se při domovních prohlídkách za-
bavuje pouze přitěžujicí materiál, ale nikdy ne-
vinné spisy?
3. Jsou páni ministři ochotni naříditi, aby
paní Rotterové byly ihned vráceny spisy, neprá-
vem zabavené?
4. Jsou páni ministři ochotni naříditi, aby proti
úředníkům, kteří neprávem zabavili nevinný ma-
teriál, bylo zahájeno kázeňské řízení?
V Praze dne 9. října 1936.
Dr Hodina,
Sandner, Hollube, Gruber, Knorre, Jäkel, Franz
Němec, Hirte, dr Kellner, Wollner. inž. Richter,
Illing, dr Zippelius, Inž. Lischka, E. Köhler, Fi-
scher, Inž. Kiinzel, Rösler, dr Jilly, dr Eichholz,
Obrlík.
658/VI (překlad).
Interpelace
poslance E. Hirteho
ministrovi vnitra
o zvláštním provedení domovní prohlídky
v Krompachu u Cviková.
Dne 22. září 1936 byla u člena sudetskoně-
mecké strany v Krompachu u Cviková, v poli-
tickém okrese německojablonském, provedena do-
movní prohlídka takto:
Obyvatelé domu nebyli vyrozuměni, nýbrž
četnický strážmistr vlezl s civilistou, který prý
jest úředníkem libereckého finančního ředitelství,
zcela potají dveřmi v lomenici zadní části budo-
vy přes půdu dovnitř domu. Žena podezřelého,
která byla sama doma, se ovšem velice polekala.
6
Domovní prohlídka, ačkoliv se prováděla velmi
důkladně, byla úplně marná.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby
orgány, provádějící domovní prohlídku, vcházely
do domů vždy hlavním vchodem a ihned se vy-
kazovaly soudcovským rozkazem?
3. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti ká-
zeňské řízení proti četnickému strážmistru, který
při domovní prohlídce užil tohoto zvláštního způ-
sobu?
V Praze dne 8. října 1936.
Hirte,
inž Künzel, Hollube, Illing. Franz Němec, Jäkel,
Fischer, inž. Richter, dr Kellner, Kundt, Obrlik,
Rösler, dr Eichholz, dr Hodina, Knorre, E. Köhler,
inž. Lischka, dr Jilly, dr Zippelius, Gruber,
Wollner.
658 VII (překlad).
Interpelace
poslance Franze Němce
ministrovi vnitra,
že tajní policisté vyšetřuji u společenstev
hostinských, kolik upsala na statni půjčku.
Interpelujícím se oznamuje, že tajní policisté
navštívili společenstvo hostinských v severozá-
padních Cechách a žádali, aby se jim předložil
průkaz, kolik bylo upsáno na státní půjčku. Této
výzvě se také vyhovělo.
Interpelující si nedovedou vysvětliti, o jaký
zákonitý podklad se toto opatření opírá.
Tážeme se tedy pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten oznámiti, bylo-li
vydáno všeobecné nařízení, které tajné policisty
opravňuje žádati, aby se jim ukázala upsaná
státní půjčka?
2. Jest pan ministr ochoten oběžníkem upo-
zorniti, že tento postup není zákony odůvodněn?
V Praze dne 8. října 1936.
Franz Němec,
Inž. Lischka, Hirte, Hollube, dr Hodina, Fischer,
dr Jilly, dr Zippelius, inž. Kiinzel, Illing, Jäkel,
E. Köhler, Knorre, Gruber, Wollner, dr Kellner,
Obrlik, dr Eichholz, Kundt, Rosler, Inž. Richter.
658 VIII (překlad).
Interpelace
poslance inž. W. Richtra
ministrovi železnic
o jednojazyčných českých směrových
tabulích na nádraží v Tanvaldě-
Šumburku n. D.
Nádraží Tanvald-Šumburk n. D. leží v soud-
ním okrese, ve kterém podle posledního soupisu
lidu bydlí daleko přes 20% československých
státních občanů německé národnosti (etnické a
jazykové příslušnosti). Nádraží leží na trati Li-
berec-Polubný. Na tomto nádraží jsou směrové
tabule jen české a nikterak i německé. Tyto smě-
rové tabule se staví k jednotlivým vlakům na
nástupiště. Zvláště se užívá tabulí s jednojazyč-
nými českými nápisy: »K Polubnému*, »K Li-
berci.
Směrové tabule neobsahuji jenom vnitřní
označení pro železniční zaměstnance, nýbrž ob-
sahují příkaz, jímž železnice svou mocí jako úřad
rozkazuje státním občanům užívajícím železnice,
aby svých zakoupených jízdenek užili tak, že
vstoupí do těch vlaků, které skutečně odjíždějí
směrem na jízdence uvedeným. Když tedy dráha
užívá směrových tabulek, nejedná naprosto jako
státní ústav, nýbrž obrací se ze své moci vládni
s příkazem nejen k Čechům, nýbrž i k více než
20% československých státních občanů německé
národnosti (etnické a jazykové příslušnosti),
kteří se podle posledního soupisu lidu přiznali
k německému společenství lidovému, kulturnímu
a jazykovému. Jest to tedy podle § 2 jazykového
zákona protizákonný a nevlídný čin železničního
úřadu vůči Němcům, jsou-li směrové tabulky jen
jednojazyčně české a vůbec nikoliv německé.
Jednání železničního úřadu a železniční sprá-
vy není však jen protizákonné, nýbrž i neúčelné:
odporuje zvláště obchodnickým zásadám, jež má
zachovávati každý státní podnik, zvláště i želez-
nice.
Tážeme se tedy pana ministra železnic:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby vy-
týkané nápisy byly změněny tak, aby označovaly
směr nejen v jazyce českém, nýbrž i v ně-
meckém?
3. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti disci-
plinární řízeni proti těm činovnikům železničního
úřadu a železniční správy, kteří proti zákonu a
neúčetně a neobchodnicky zavinili, že německé
nápisy byly vynechány?
V Praze dne 9. října 1936.
Inž. Richter,
Gruber, Rösler, dr Kellner, Knorre, Fischer,
Obrlik, E. Köhler, dr Eichholz, Wollner, Illing,
dr Zippelius, Inž. Lischka, Jäkel, Hirte, Inž. Künzel,
dr Hodina, Hollube, Kundt, Franz Němec, dr Jilly.