475

místních drah a cizích drah za obstarávání vozební služby ve
společných stanicích. Úspor bylo dosaženo postupující tepelnou
ekonomisací (využití odpadových vod a páry z odstavených lo-
komotiv) a částečnou redukcí elektrické trakce na pražských
nádražích z důvodů dopravních. Snížení výdajů bylo též dosa-
ženo menším výkonem lokomotiv Košicko-Bohumínské dráhy
ve vzájemné trakci s ČSD a omezením udržovacích prací v na-
jatých budovách. Výdaje společné služby v některých cizích
stanicích nebyly zcela vyúčtovány. Výdaje na náhrady za zra-
nění neb usmrcení osob nedosáhly preliminované výše a také
náhrady za poškození věcí byly menší v důsledku intensivní
činnosti ozbrojených strážních oddílů železničních. Ztráty po-
mocných závodů pro provoz a ztráty vedlejších závodů byly
zmenšeny zhospodárněním jejich provozu. Výdaje na daně a
přirážky byly menší, ježto nebyly doručeny všechny daňové
předpisy a v některých případech se snížilo přirážkové pro-
cento. Úspory na ostatních a nepředvídaných výdajích bylo
dosaženo tím, že byl získán za levnou cenu zemní plyn v pře-
čerpací stanici Vlkoš-Kolčany. Správní výdaje a likvidační ná-
klady zestátněných garantovaných drah nedosáhly předpoklá-
dané výše pro průtahy ve výkupu pozemků a zjednání knihov-
ního pořádku.

Příznivější výsledek se snížil zejména potřebou častějších
výpomocí ve službě staniční a vozební, rozmnožením počtu
řidičů kolejových motorových vozidel v důsledku další motori-
sace dopravy, vyšším nákladem na substituce staničního perso-
nálu v důsledku rozsáhlejšího pensionování, vyššími výdaji na
služební příplatky a prémie za úspory provozních hmot jízd-
ního a strojního personálu následkem většího výkonu. Zvýše-
ných výdajů vyžadovaly náklady na udržování pozemních
staveb, které v minulých letech se velmi omezovalo, na opravy
strojního zařízení ve výtopnách a vodárnách, na nutnou vý-
měnu dražších součástek u elektrických lokomotiv, na udržo-
vání většího počtu motorových vozidel a častější opravy vozidel
poškozených při mimořádných příhodách. Většího nákladu bylo
také třeba na kancelářské potřeby, jízdní pomůcky a tiskopisy,
na udržování inventáře, na elektrický proud pro provoz nového
nákladového nádraží na Žižkově, na provoz vodáren a zvýšený
odběr vody z cizích zdrojů následkem velkého sucha. Z ostat-
ních výdajů provozu byly větší výdaje na propagaci cizinec-
kého ruchu, na náhrady za výkony mimodrážního personálu,
na bankovní výdaje resultující z pokladního styku s Poštovní
spořitelnou placením plné úhrady výloh, a zvláště náklady na
ozbrojené strážní oddíly železniční, s nimiž v rozpočtu nebylo
počítáno.

c) Odpisy:
(Rozpočet provozní oddíl 6, § 9. )

Příznivější výsledek o......1, 917. 120 Kč 40 h

vznikl tím, že odpisy za r. 1935 se provedly z menšího zá-
kladu pořizovacích hodnot, než bylo v rozpočtu předvídáno.

Příznivý výsledek se snížil odpisem zrušených staveb a
zařízení (rozpočet provozní oddíl B, § 10) vyšší hodnoty, než
bylo kalkulováno.

2. Výdaje správní (ústřední).

(Rozpočet provozní oddíl B, § 1. )

a) Platy stálých zaměstnanců:

Nepříznivější výsledek o.....3, 457. 032 Kč 39 h

vznikl tím, že počet personálu nebylo lze redukovati na stav
rozpočtem předpokládaný a že byly zmenšeny platové srážky
v důsledku vládního nařízení čís. 275/1934 Sb. z. a n.

b) Ostatní výdaje:

Nepříznivější výsledek o.....2, 790. 024 Kč 85 h

vznikl větší potřebou personálních výpomocí, menším podílem
místních drah na osobních výdajích služby ústřední, výplatou
odměn některým úředníkům I. služ. třídy podle usnesení vlády

ze dne 20. XII. 1935 a dodatečným vyúčtováním výdajů za
svazové tarifní tiskopisy. Nepříznivý výsledek se snížil menší
potřebou na mzdy smluvních dělníků následkem jich ustano-
vení pomocnými zaměstnanci, na služební oděv v důsledku
úpravy nároku na příděl, menší potřebou na úhradu věcných
výdajů ministerstva železnic a větším podílem místních drah,
pomocných závodů pro provoz a vedlejších závodů na věcných
výdajích služby ústřední.

3. Výdaje všeobecné.

(Rozpočet provozní, oddíl B, § 8. )

a) P e n s e.

Příznivější výsledek o......9, 605. 271 Kč 04 h

vyplynul z větší úmrtnosti percipientů a z menšího jejich pří-
růstku.

b) Ostatní.

Příznivější výsledek o.......530. 872 Kč 71 h

byl dosažen menším nákladem na úrazové zaopatření, větším
příspěvkem místních drah na humanitní opatření ČSD při
zvýšené investiční činnosti a dále menšími výdaji na odborné
železniční školství odsunutím některých kursů na rok 1936.

II. Zúr ok ování investičních dluhů.

Příznivější výsledek o......24, 008. 656 Kč 40 h

vznikl menší potřebou na zúročení a prémie z půjčky práce,
použité k úhradě železničních investic v r. 1933 a 1934, které
nebyly provedeny v rozsahu předpokládaném v rozpočtu; dále
úhradou úmoru této půjčky na vrub účtu zakládacích pasiv
a refundací disagia z investiční půjčky podle zákona čís.
35/1931 Sb. z. a n. finanční správou; konečně příspěvkem
ústřední stavební správy ministerstva železnic pro stavbu no-
vých drah na zúročení dluhů ČSD, s nímž nebylo v rozpočtu
počítáno. Příznivý výsledek se snížil menším podílem pomoc-
ných závodů pro provoz a vedlejších závodů na zúročení dluhů
ČSD, ježto investice těchto závodů nebyly provedeny v před-
pokládaném rozsahu.

Příjmy.
1. Vlastní příjmy provozovací.
Celkově příznivější výsledek pře-
pravních příjmů o .......	25, 181. 141 Kč 38 h
se jeví podle jednotlivých druhů pře-
prav takto:
a) Doprava osob - nepříznivější o	5, 999. 21. ) Kč 54 h,
b) přeprava zavazadel - nepřízni-
vější o ..........	256. 369 Kč 02 h,
c) přeprava zboží rychlého - ne-
příznivějšího 0 .......	3. 434. 969 Kč 76 h,
d) přeprava nákladního zboží - příz-
nivější o .........	34, 871. 693 Kč 70 h.

Příznivější vývoj hospodářských poměrů způsobil sice pod-
statnější zvýšení příjmu v dopravě osob proti r. 1934, rozpoč-
tené výše přece však nebylo ještě dosaženo. Zavedení rychlých
dálkových nákladních vlaků projevuje se částečným odklonem
přepravců od přepravy rychlozboží k přepravě nákladní, v níž
bylo dosaženo vyššího příjmu, zejména zlepšením poměrů
v průmyslu železářském a chemickém a zvýšeným pohybem
monopolního obilí.

2. Ostatní příjmy.

Příznivější výsledek o......17, 204. 830 Kč 78 h

byl dosažen vyššími příjmy na nájemném za lokomotivy, uží-
vané v provozu Košicko-Bohumínské dráhy, za motorové vozy,
zapůjčené místním drahám, pronájmem skladišť na novém
nákladovém nádraží na Žižkově obchodním zájemcům a znač-

---

476

nějším příjmem z rozdílů mezi jednotkovými a nákupními ce-
nami materiálu v důsledku snížení cen, zejména u uhlí.

Příznivý výsledek se snížil menším příjmem na telegrafních
poplatcích, menším příspěvkem Společnosti německé říšské
dráhy na zúročení investovaného kapitálu v přípojných stani-
cích ČSD následkem změny rozdělovacího klíče a kursu valut,
menším příjmem z materiální a režijní přirážky při výkonech
pro cizí strany a tím, že příjem z platových srážek u zaměst-
nanců pomocných závodů pro provoz a vedlejších závodů ne-
dosáhl výše rozpočtem očekávaně.

3. Poskytnutá částka z přepravní daně ve prospěch provozního

výsledku.

Příznivější výsledek o........11, 283. 452 Kč

vyplynul z vyššího výnosu přepravní daně vzestupem nákladní
dopravy.

III. Zisky finanční.

1. Úroky.

Příznivější výsledek o.......208. 106 Kč 85 h

přiváděn byl slevou na kontokorentních úrocích ze záloh, po-
skytovaných státní správou finanční.

3. Kursovní zisky z valut a cenných papírů.

Nepříznivější výsledek o.....1, 681. 384 Kč 50 h

vznikl tím, že valuty byly přepočítávány podle úředního kursu
železničního, ne podle středního kursu bankovního, podle něhož
byl příjem preliminován.

V. Ztráta.

Příznivější výsledek o......99, 797. 756 Kč 85 h

byl dosažen, jak bylo již vpředu podrobněji uvedeno, úsporným
hospodařením, zejména ve výdajích věcných a zlepšením
příjmů v přepravě nákladní.

Investice.

Celkově vyšší náklad o.....45, 312. 029 Kč 75 h

vznikl prováděním stavebních investic z mimořádných důvodů
celostátních (rozšířený investiční program).

Původní rozpočtový program stavebních investic nebyl však
v plném rozsahu realisován, jednak že nebyly připraveny pro-
jekty, zadávací operáty a přípravné práce, jednak také pro
nedostatek zapracovaného technického personálu. Tak nebyly
využity úvěry na stavbu druhých a dalších kolejí, na úpravy
tratí pro zvýšený provoz a na rozšíření stanic, výtopen a
správkáren. Menší náklady byly vynaloženy též na stavby na
spodku železničním a na zesílení železničního svršku, dále na
obytné a administrativní budovy, návěštní a zabezpečovací
zařízení a na instalaci elektrického světla a síly. Skutečných
úspor bylo dosaženo snížením cen kolejového materiálu a
pražců a zlevněním prací v důsledku úsporné jejich organi-
sace při používáni moderních stavebních strojů. Nevyčerpa-
ných úvěrů bylo použito k úhradě nákladů rozšířeného investič-
ního programu.

Pokud jde o vozidla, vznikl vyšší výdaj na parní lokomo-
tivy, kolejová motorová vozidla a nákladní vozy účetním vy-
rovnáním nákladů za obnovu v r. 1934 a 1935 k tíží výdajů
zakládacích, které se provedlo na podkladě nákupních cen no-
vých strojů stejných druhů a se zřetelem k výdajům rekon-
strukčním a k hodnotě vozidel zrušených, z provozu vyřadě-
ných anebo prodaných. Značně vyššího nákladu si vyžadovalo
vybavení nákladních vozů tlakovou brzdou, hlavně v důsledku
rozšířeného investičního programu. Menší byl výdaj na osobní

a služební vozy následkem odsunutí nákupu vozů pro rychlí-
kovou mezinárodní dopravu, protože jejich konstruktivní uspo-
řádání nebylo vyřešeno včas. Na položce "ostatní úsporná za-
řízení" nastala úspora tím, že nebyly dokončeny rekonstrukce
lokomotiv a tendrů. Výdaje na investice dílen se zmenšily
tím, že některá objednaná strojní zařízení nebyla do konce
roku 1935 dodána a že odpadly s tím souvisící menší stavební
práce.

V automobilovém silničním provozu bylo dosaženo úspor
odsunutím staveb některých garáží a čerpacích stanic a ná-
kupem inventáře jen v menší míře. Úspor bylo dosaženo dále
tím, že nedošlo k nákupu osobních vozů v zamýšleném rozsahu,
ježto jejich potřeba klesla jednak význačnějším omezením
automobilového silničního provozu, jednak tím, že kolejový
provoz na některých místních drahách nebyl nahrazen silniční
automobilovou dopravou, ježto předpoklady pro zastavení kole-
jové dopravy se nesplnily.

Větší výdaj na nové dráhy oproti rozpočtu vznikl přede-
vším zrychleným pracovním postupem při výstavbě dvouko-
lejné dráhy Horní Lideč-Púchov n. V. a neodkladnými staveb-
ními úpravami na některých tratích místních drah v provozu
státním a Košicko-Bohumínské dráhy, kteréžto stavby se pro-
vádějí z důvodů celostátních; vyšší výdaj na dostavěnou již
dráhu Handlová-Horní Štubňa vyplynul z dodatečných poža-
davků podnikatelské firmy. Úspory oproti rozpočtu u dráhy
Vsetín-Bylnice-Brumov bylo dosaženo odsunutím stavby
vodárny v Hor. Lidči vzhledem ke stavbě zmíněné nové dráhy.
Menší než předpokládaný byl výdaj na stavbu dráhy Červená
Skala-Margecany následkem průtahu způsobeného v pracích
stávkou dělnictva v nejpříznivější stavební sezóně.

Obnova.

Příznivějšího výsledku celkem o 50, 169. 641 Kč 40 h bylo
dosaženo tím, že nebyly provedeny některé stavby v předpo-
kládaném rozsahu pro nedostatek technického personálu, že na-
stal pokles cen materiálu, a že obnova inventáře, nářadí a
strojního zařízení byla omezena na nejnutnější míru. U vo-
zidel vznikly úspory zmíněnou již účetní rektifikací výdajů
obnovovacích a zakládacích za r. 1934 a 1935. Menší výdaj
na obnovu stavebního a strojního zařízení, dále inventáře a
nářadí u dílen vznikl tím, že objednané strojní zařízení a in-
ventář nebyly dodány do konce roku 1935, a že v důsledku
toho nemohly býti provedeny některé menší stavby. Úspory
v automobilovém provozu silničním vyplynuly z hospodárného
postupu při přestavbě garáží, obnově strojního zařízení, inven-
táře a nářadí a při nákupu automobilů.

Výdaje za obnovu jsou hrazeny z odpisového účtu, který
vykazuje k 31. prosinci 1935 reservu v částce 960, 606. 416 Kč.
Vzhledem k tomu, že z uvedené reservy bylo použito k pře-
chodné úhradě bilančních schodků

za rok 1933..	. 253, 614. 700 Kč - h,
" " 1934..	. 219, 198. 941 Kč 90 h,
" " 1935.. celkem.	. 215, 823. 843 Kč 15 h,
	. 688, 637. 485 Kč 05 h,

jeví se ještě volný zůstatek 271, 968. 930 Kč 95 h.

Základní jmění podniku, které činilo k 1. lednu 1935
16. 222, 509. 964 Kč 85 h, snížilo se do 31. prosince 1935 na
16. 199, 074. 954 Kč 85 h.

Změny jsou vyznačeny v pasivech (oddíl V) účtu rovaž-
ného.

860. STATNI LESY A STATKY obhospodařovaly
v roce 1935 celkem 1, 127. 362 ha 22 a 71 m2 vlastní půdy. Z této
výměry připadlo podle hospodářských odvětví:

---

477

				počet
	výměra:			bilančních
	ha	a	m2	jednotek:
hospodářství lesní .....	1, 019. 381	22	02	157
hospodářství polní....	46. 934	78	95	70
hospodářství pastvinářské..	44. 948	74	27	33
hospodářství rybniční....	12. 800	93	06	9
průmyslové závody lesní...	407	16	35	41
průmyslové závody zemědělské	89	19	56	34
průmyslové závody ostatní..	78	17	45	16
společná zařízení .....	351	97	13	18
společná správa (včetně volup-
tuárů) ........	2. 370	03	92	17
Celkem ........	1, 127. 362	22	71	395.

Z průmyslových závodů lesních podnik provozoval, resp.
měl ve správě 40 pil a 1 továrnu na rašelinu. Z průmyslových
závodů zemědělských měl v provozu, resp. ve správě 3 cukro-
vary, 1 sušárnu na bramborové vločky, 4 mlékárny a sýrárny,
8 pivovarů, 12 lihovarů, 4 mlýny a pekárny, 1 rafinerii lihu
a 1 olejovnu.

Z průmyslových závodů ostatních spravoval podnik 2 ka-
menné lomy a kamenické závody, 1 elektrárnu, 1 bednárnu, 11
cihelen a 1 sklárnu. Do skupiny společných zařízení náleží as
770 km lesních drah, 5 dřevoskladů a 8 režijních dílen.

Kapitálová účast podniku v akciových společnostech, v hos-
podářských družstvech a podobných institucích dosáhla v roce
1935 celkově částky 63, 851. 293 Kč 25 h, z níž připadá největší
část na podíl na Oravském komposesorátu v částce 34, 626. 368
Kč 05 h, na akcie Společnosti pro průmysl cukrovarnický v Ho-
doníně 25, 966. 580 Kč 65 h, dále na akcie Československé
ústřední prodejny dříví v Praze 1, 530. 000 Kč - h; zbytek
se týká hodnoty účasti v zemědělsko-průmyslovém a družstev-
ním podnikání, o něž má podnik zájem z důvodů prospěchu
vlastního hospodaření (lihovarská, mlékárenská, elektrárenská
družstva a pod. ).

Hospodaření podniku "Státní lesy
a statky" skončilo v roce 1935 ztrátou	14, 587. 531 Kč 20 h;
jest tudíž bilanční výsledek oproti zisku očekávanému podle státního roz-
počtu ............	17, 293. 900 Kč - h
nepříznivější o částku ......	31, 881. 431 Kč 20 h.
Skutečné příjmy (se zřetelem na rozdíly plynoucí ze zvýšení nebo snížení hodnoty zásob výrobků počátkem a koncem roku 1935) byly proti příjmům rozpočtem
očekávaným nižší o .......	74, 798. 856 Kč 20 h,
na kteréžto částce má podíl:
hospodářství lesní částkou .....	53, 905. 079 Kč 25 h,
hospodářství rybniční částkou...	. 344. 050 Kč - h,
průmyslové závody lesní částkou	16, 486. 117 Kč 50 h,
průmyslové závody ostatní částkou	4, 008. 029 Kč 20 h,
společná zařízení částkou .....	13, 566. 829 Kč 10 h.
společná správa částkou .....	100. 120 Kč 95 h.
Vyšší příjmy proti rozpočtu měly:
hospodářství polní částkou....	12, 771. 285 Kč 95 h,
hospodářství pastvinářské částkou	312. 165 Kč 75 h,
průmyslové závody zemědělské částkou	527. 918 Kč 10 h.
Naproti tomu byla proti rozpočtu docílena úspora na provozovacích ná-
kladech jen částkou .......	42, 917. 425 Kč - h,
na níž je zúčastněno:
hospodářství lesní částkou....	22, 343. 774 Kč 45 h,
hospodářství rybniční částkou...	1, 324. 159 Kč 60 h,
průmyslové závody lesní částkou..	8, 480. 474 Kč 85 h,
průmyslové závody ostatní částkou.	2, 847. 924 Kč 65 h,
společná zařízení částkou .....	7, 471. 371 Kč 80 h,
společná správa částkou .....	8, 143. 349 Kč 25 h.

Vyšší náklady proti rozpočtu vy-
kazovaly:
hospodářství polní v částce....	6, 527. 818 Kč 45 h,
hospodářství pastvinářské....	45. 000 Kč 40 h.
průmyslové závody zemědělské...	1, 120. 810 Kč 75 h.

Provozní účet.

Při položce I-1-a "Platy stálých zaměstnanců" jest vyká-
zánu úspora proti rozpočtu (5, 862. 511 Kč - h), poněvadž
nemohla býti plně využita částka na provedení resystemisace
schválené vládou dne 26. dubna 1935 a bylo nutno zašetřiti
10% interkalář usnesením vlády předepsaný. Mimo to byli při
hospodářství polním na místa zřízenců se stálým platem povo-
láváni přední dělníci ustanovení na denní plat.

Při položce I-1-b "Ostatní výdaje" byly celkové náklady

oproti rozpočtu nižší o...... 26, 437. 195 Kč - h.

Úspora vznikla takto:

a) Hospodářství lesní omezilo opětně lesní těžbu
podle vládní vyhlášky čís. 214/1934 Sb. z. a n. V rozpočtu
byla těžba dříví:

	užitkové	palivově	celkem
		m3
rozpočtena .....	2, 039. 703	1, 237. 801	3, 277. 504,
skutečně bylo vytěženo	1, 692. 121	978. 711	2, 670. 832,
tedy oproti rozpočtu vy-
těženo méně....	347. 582	259. 090	606. 672.

Ze skutečné těžby vyjádřené v procentech připadá na užitkové
dříví 63. 35%, palivové dříví 36. 65%.

Snížení těžby mělo vliv zejména na snížení nákladů na mzdy
(12, 978. 272 Kč 30 h) a sociální pojištění dělnictva (522. 373 Kč
80 h). Z téhož důvodu vykázán jest i menší náklad na spo-
třebované hmoty a energie (3, 362. 793 Kč 25 h). Redukcí pro-
vozu a tím i menším opotřebením majetkových součástek
snížil se i náklad na amortisační odpisy (1, 883. 120 Kč 35 h).
Úspora při nákladech na daně, dávky a poplatky (1, 267. 292 Kč
95 h) tkví ve vysokém odhadu této potřeby v rozpočtu. Na
opravy a udržování bylo vynaloženo o 1, 311. 406 Kč - h méně.
V dosažených úsporách byla uhrazena vyšší potřeba na položce
"Různé" (5, 376. 538 Kč 95 h), která vznikla zúčtováním části
jednatelské provise placené čsl. ústřední prodejně dříví,
akciová společnost v Praze, z prodejů výrobků lesního hospo-
dářství, jež byla rozpočtena při "Společných správních nákla-
dech", skupiny "Ztráty finanční", kde jest v důsledku toho
vykázána ztráta nižší.

b) Hospodářství rybniční vykazuje úsporu
hlavně na pol. "Spotřebované hmoty a energie" 1, 080. 045 Kč
70 h, pocházející z výhodných nákupů krmiv.

c) Průmyslové závody lesní vykazují úsporu
oproti rozpočtu zejména při pol. "Spotřebované hmoty a ener-
gie" (6, 200. 769 Kč 55 h) a u mezd přímých (2, 583. 578 Kč - h),
způsobenou omezením výroby pro trvající stagnaci na dřevním
trhu a zastavením nebo omezením provozu některých pil,
u nichž za dnešních poměrů nebyly dány předpoklady pro ren-
tabilní provoz, což se projevilo také ve snížené spotřebě dřev-
ních hmot určených ke zpracování na pile.

Překročení rozpočtové položky "Různé" nastalo z týchž
důvodů, jako při hospodářství lesním, súčtováním jednatelské
provise placené Čsl. ústřední prodejně dříví, akc. spol. v Praze
z obchodů řezivem.

d) Průmyslové závody ostatní nevyčerpaly roz-
počtové částky hlavně na pol. "Mzdy přímé a nepřímé"
(2, 052. 970 Kč 10 h) pro omezení provozu pro nedostatečný
odbyt produktů-a částečně též pro některá úsporná opatření,
spočívající ve zrušení, resp. likvidování ztrátových závodů.

e) Společná zařízení vykazují úsporu hlavně na
pol. "Spotřebované hmoty a energie" (6, 808. 537 Kč 45 h), způ-

---

478

sobenou omezením provozu na lesních drahách a manipulace na
dřevoskladech.

V mezích úspor při pol. I-1-b "Ostatní výdaje" byla uhra-
zena větší potřeba u těchto odvětví:

f) Hospodářství polní si vyžádalo oproti rozpočtu
vyšších nákladů u těchto položek:

Náklad na mzdy přímé a nepřímé (1, 111. 697 Kč 05 h) jest
vyšší proto, že z úsporných důvodů jsou na místa hospodář-
ských zřízenců přijímáni přední dělníci s denním platem. Tento
vyšší náklad jest převýšen úsporou na pol. platy a naturální
příjmy, stálých zaměstnanců. Náklad na opravy a udržování
(778. 674 Kč 55 h) se zvýšil, poněvadž v posledních hospodářsky
nepříznivých letech odkládaly se i nutné opravy, jež bylo
nyní, jakmile se dostavilo zlepšení hospodářských poměrů, ne-
zbytně třeba provésti. Náklad na spotřebované hmoty a
energie (6, 070. 696 Kč 35 h) stoupl nákupem drahých obchod-
ních krmiv pro nedostatek vlastních krmiv statkových a také
zvýšením cen krmiv statkových a obilí, spotřebovaných ve
vlastním podniku. Vyšší náklad na krmiva a obilí vlastní vý-
roby projevil se naproti tomu opět ve zvýšených těžbách.
Pojištění (409. 342 Kč 45 h) se zvýšilo o příspěvky na větší
množství krupobitních škod v rámci vlastního krupobitního
pojištění; tomuto nákladu odpovídají zvýšené těžby při výrob-
cích. Různé výdaje (539. 318 Kč 20 h) byly vyšší placením
poplatku za pasteurisování mléka dodávaného do Prahy v dů-
sledku vlád. nař. čís. 75/1934 Sb. z. a n. a vyhlášky ministra
zdravotnictví a tělesné výchovy ze dne 8. února 1935, uveřej-
něné v úředním listě čís. 44/1935, do té doby, než došlo k vy-
budování vlastní mlékárny s pasteurisačním zařízením, dále
zapravením příspěvků do vyrovnávacích fondů mléčných podle
§ 10 zák. čís. 94/1934 Sb. z. a n.

g) Hospodářství pastvinářské vykazuje proti
rozpočtu vyšší náklady na daně a dávky (65. 851 Kč 45 h).

h) Průmyslové závody zemědělské měly proti
rozpočtu vyšší náklad na mzdy nepřímé, poněvadž zaměstnanci
malých pivovarů byli podle nové kolektivní smlouvy zařazeni
do vyšší mzdové kategorie, dále na spotřebované hmoty a
energie (463. 167 Kč 60 h) následkem zvýšení cen ječmene a
chmele, vnitřního proúčtování hodnoty spotřebovaného sladu
a stoupnutím výstavu piva. Nepředvídaným odpisem inventární
hodnoty odpařovacího zařízení v cukrovaru ve Smiřicích
vzniklo překročení při pol. "Úbytky z hospodaření". Větší ná-
klady oproti rozpočtu při pol. "Amortisační odpisy a opravy
a udržování" vznikly také splněním vyšších požadavků hostin-
ských (provedení různých oprav inventáře, budov a pod. na
konto pivovarů a zapůjčováním inventáře, jehož amortisace jde
k tíži podniku), aby byl zabezpečen odbyt výrobků. Rovněž
náklady na nájmy jsou proti rozpočtu větší, protože bylo
najato více hostinců, než se při sestavování rozpočtu před-
pokládalo. Zřízením skladu piva v Praze zvýšil se proti roz-
počtu náklad na dovozné drahou z Benešova do Prahy.

Nižší spotřeba na po] I-1-c "Odpisy" o 2, 474. 369 Kč 75 h
povstala u všech hospodářských odvětví mimo hospodářství
pastvinářské a průmyslové závody zemědělské tím, že amorti-
sační odpisy byly stanoveny se zřetelem ku skutečnému zne-
hodnocení majetkových součástek. Totéž platí i o nižší spo-
třebě na odpisech při pol. I-2-c o 210. 134 Kč 50 h.

V nákladech správních (ústředních) vznikla na pol I-2-a
" Platy stálých zaměstnanců" úspora v částce 1, 855. 831 Kč
30 h, jejíž odůvodnění jest totožné jako u pol. I-1-a.

Úspora na pol. I-2-b "Ostatní výdaje" v částce 5, 949. 272
Kč 65 h vznikla z největší části nevyužitím preliminovaných
příspěvků Dřevařskému syndikátu ze zvýšených těžeb pro do-
mácí a mimořádnou spotřebu, které jest podnik povinen platiti
podle vlád. nař. čís. 170/1933 Sb. z. a n. z takových zvýšených
těžeb.

Rozpočtená potřeba na pense (pol. 1-3-a) nepostačila na
úhradu nákladu na odpočivné a zaopatřovací platy zaměst-
nanců podniku (1, 333. 466 Kč 35 h), protože skutečný přírůstek
pensionovaných zaměstnanců a pozůstalých po zaměstnancích
převýšil přírůstek očekávaný rozpočtem.

V oddílu II preliminovaný náklad na zúrokování investič-
ních dluhů vykazuje úsporu 639. 602 Kč 60 h tím, že do roz-
počtu byl zařazen úrokový náklad z celého přikázaného přídělu
z výnosu půjčky práce, příp. další zápůjčky na podnikové
investice; příděl nebyl však v roce 1935 podniku plně vyplacen
a k sjednání nových půjček nedošlo, takže skutečné úrokové
břemeno bylo proti rozpočtu nižší.

Vyšší potřeba proti rozpočtu v oddílu III "Ztráty finanční"
ve výši 18. 240 Kč 05 h vyplynula ze ztrát a nákladů podniku
na družstevních podílech a z kursových rozdílů při obchodech
s cizinou.

Úspora v oddílu IV "Jiné výdaje" (840. 214 Kč 60 h) jest
výsledkem krajní šetrnosti při nákladech na voluptuáry, patro-
náty a jiná břemena, přesného dodržování a dohledu nad účto-
váním kostelním a plnění náležitostí patrona.

Při položce I-1 "Vlastní příjmy provozovací" jest výsledek
proti rozpočtu nepříznivější o částku 71, 726. 935 Kč 25 h a
vznikl takto:

a) hospodářství lesní (53, 905. 079 Kč 25 h) má
zašetřenu dřevní hmotu 606. 672 plm, s jejímž zpeněžením roz-
počet počítal, a pro trvající krisi cenovou i odbytovou nedocílilo
se cen, jež rozpočet předpokládal. Proto vykazují se nižší těžby
zejména při dřevu užitkovém o 37, 780. 514 Kč 45 h, palivovém
o 6, 443. 499 Kč 15 h a u síly potažní a strojní o 2, 105. 334
Kč- h.

b) hospodářství rybniční (344. 050 Kč - h)
mělo menší těžby proti rozpočtu proto, že konečné zásoby pro-
dejní ryby, hlavně však zásob ryb v rybnících, byly vzhledem
k prodejním možnostem v příštím roce oceněny níže, než
konečné zásoby z roku 1934.

c) průmyslové závody lesní (16, 486. 117 Kč 50 h)
nedosáhly rozpočtených příjmů z týchž důvodů jako u hospo-
dářství lesního a také proto, že se nedostavilo očekávané zlep-
šení odbytu pilařských výrobků do zahraničí (Maďarsko, Ně-
mecko); dále byl zastaven, resp. omezen provoz některých pil,
jak bylo již uvedeno při nákladech.

d) průmyslové závody ostatní (4, 008. 029 Kč
20 h) trpěly špatným odbytem výrobků v důsledku trvající
stavební stagnace a soukromého podnikání. Rovněž byly
některé neprosperující závody zlikvidovány.

e) společná zařízení (13, 566. 829 Kč 10 h) nedo-
sáhla rozpočtových příjmů v důsledku omezení těžby dřevních
hmot, takže bylo odprodáváno a dopravováno značně menší
množství dřeva, než s jakým bylo v rozpočtu kalkulováno.

Naproti tomu vykazuje proti rozpočtu vyšší příjmy:

f) hospodářství polní (12, 771. 285 Kč 95 h), které
byly přivedeny vyššími cenami obilí a dobytka proti cenám,
s nimiž bylo počítáno při rozpočtu. Vyšší ceny za obilí měly
také vliv na větší příjem na pachtovném za pronajaté pozemky.

g) hospodářství pastvinářské (312. 165 Kč
75 h) úpravou nájemného.

h) průmyslové závody zemědělské (527. 918
Kč 10 h) vykazují vlastní tržby proti rozpočtu sice nepřízni-
vější (347. 934 Kč 25 h), avšak zvýšení bilanční hodnoty zásob
nejen že toto minus vyrovnává, ale činí těžby proti rozpočtu
příznivější o 527. 918 Kč 10 h. Toto zvýšení bilanční hodnoty
zásob souvisí se zvýšenými cenami ječmene a chmele. Nepříz-
nivější tržby byly přivedeny zejména tím, že výroba cukru a
cukrovarských odpadků byla následkem menšího množství
zpracované řepy rovněž menší a tím dosaženo i nižšího výsledku