8

Trestní oznámeni budiž dále postoupeno pří-
slušnému divisnímu, resp. brigádnímu soudu. «

Dne 10. června 1936 sdělil Ferdinand Grohs,
řezník v Krnově, okresnímu soudu v Krnově ty-
to skutkové okolnosti:

1. Asi před 14 dny přišel ke mně pan Josef
Bolek, dělník v Brumovicích č. 233, a sdělil mi,
že asi před 4 týdny šly paní Marie Meissnerová
z Brumovic a slečna Emma Bisonová z Brumo-
vic č. 233 z Wüstemühle do Brumovic a že při
tom slečně E. Bisonové upadl na zem balík a
při tom se roztrhl.

V tomto balíku bylo velké množství říšsko-
německých cigaret a tabák. Slečna Bisonová
pak řekla paní Meissnerové: »Nikomu o tom nic
neříkejte, jsou to cigarety, které můj otec Adolf
Bison pravidelně obstarává pro strážmistra Do-
pitu z Brumovic a nestálo by to za to, kdyby to
vyšlo na jevo. «

Důkaz: Marie Meissnerová a Josef Bolek,
dělník v Brumovicích č. 233 jako svědci.

2. V rodině Bisonových se prý měla konati
domovní prohlídka, protože finanční stráž z Ú-
valna měla jakési podezření.

Pan štábní strážmistr Dopita prý dva dny
před domovní prohlídkou na to pana Bisona
upozornil. Toto vypravovala Anastazie Bisono-
vá Adolfu Meissnerovi a ten to zas vypravoval
mně.

Důkaz: Adolf Meissner, soukromník v Bru-
movicích č. 233.

Podle rozsudku okresního soudu v Krnově
č. j. T 1443/35 oznamuji shora uvedené skutko-
vé okolnosti, aby mohlo býti zjištěno, zda byl
spáchán trestný čin.

Současně přikládám znovu opis průvodního
návrhu ze dne 26. prosince 1935, aby rovněž
mohlo býti vyšetřeno, zda skutkové okolnosti v
tomto průvodním návrhu uvedené nezakládají
trestný čin.

Žádá se, aby toto podání bylo postoupeno
příslušnému divisnímu, resp. brigádnímu soudu. «

Tážeme se pana ministra vnitra:

1. Je pan ministr vnitra ochoten dáti věc
vyšetřiti?

2. Je pan ministr vnitra ochoten zavésti proti
strážmistrovi Moderovi, jakož i proti štábnímu
strážmistru Dopitovi trestní řízení?

3. Je pan ministr vnitra ochoten učiniti opa-
tření, aby strážmistr Moder, jehož úřadováním
je obyvatelstvo neobyčejně vzrušeno, byl oka-
mžitě svého úřadu zproštěn?

V Praze dne 24. srpna 1936.

Dr Zippelius, dr Eichholz,

Inž. Kartnasin, Hirte, May, Gruber, Jobst, dr
Kellner, dr Rosené, Inž. Lischka, Sandner, dr
Peters, Illing, Obrlik, Hollube, Wollner, Axmann,
dr Hodina, Inž. Künzel, Jäkel, Kundt, Inž. Pesch-
ka, Fischer.

613 VIII (překlad).

Interpelace

poslance G. Beuera
ministru vnitra

o událostech v Mariánských Lázních-
Kynžvartě.

V době, kdy začal puč španělských monar-
cho-fašistů, dlel španělský exkrál Alfons na pů-
dě Československé republiky a sice naposled na
zámku Metternichovu v Kynžvartě u Marián-
ských Lázní. Ježto československé vládě nemů-
že býti neznámo, jakou aktivní roli hrál Alfons
při událostech na podzim roku 1934 a že mezi
ním a monarchisticko-fašistickou reakcí ve Špa-
nělsku byly vždy nejužší styky, nemohla býti
také na pochybách, že exkrál zasáhne také do
současných bojů ve Španělsku. Byla tedy její
povinnost jako vlády spřátelené s demokrati-
ckým Španělskem okamžitě vypověděti exkrále
a to tím spíše, když ji komunističtí poslanci a
komunistický tisk upozornil včas na jeho re-
akční rejdy.

Stal se-však pravý opak. Exkrál. konspirují-
cí se španělskou kontrarevolucí, se hned na po-
částku fašistického puče vměšoval do španěl-
ských událostí, tím, že korespondentu »United
PressŤ vyslovil své sympatie s pučisty a ohlásil
svůj aktivní zásah, ale státní úřady nepřestaly
pohlížeti na něho jako na nevinného lázeňského
hosta.

Státem placení detektivové nebyli dáni
k disposici pro dozor nad ním, ale pro jeho o-
chranu. Úřady nedbaly nápadného hromadění do-
pisů a telegramů do zámku Metternichova, ač-
koliv bylo na to v tisku poukazováno. Denní
vyjížďky exkrále k lékaři do Kynžvartu, na
golf a k tanci do Mariánských Lázní považovaly
úřady za známky toho, že je jen soukromý lá-
zeňský host, místo, aby se ptaly, zda se právě
v tom neskrývá konspirativní činnost. Před-
nosta okresního úřadu v Mariánských Lázních
byl na všechny tyto momenty upozorněn. Vše-
chny výtky rozptyloval poukazem na osvědče-
nou bdělosti svých orgánů. Poukaz na to, že do
zámku Metternichova se denně sjíždějí auta, od-
byl tvrzením, že jejich pasažéri jsou turisté a
návštěvníci zámeckého musea. Když mu byla
oznámena zpráva o přistání letadla se dvěma
exkrálovými kurýry, prohlásil intervenujícímu
poslanci, že jde o soukromou návštěvu ze Špa-
nělska. Na hlášení, že kurýr Mariano, který byl
ještě před krátkou dobou spatřen na zámku
Metternichově, byl zatčen v Saň Sebastianu
vládními vojsky, neřekl nic jiného, než že hlá-
šení nemůže přezkoumati, nýbrž že je jen ozná-
mí ministerstvu vnitra. Všechny žádosti o vypo-

---

9

vědění exkrále odmítl s poukazem na výlučnou
příslušnost pražských úřadů. Telegramy interve-
nujícího poslance ministerstvu vnitra zůstaly bez
odpovědi

Náhlý exkrálův odjezd do Rakouska, který
nastal pod tlakem akcí protifašistického obyva-
telstva, musil vládě a okresnímu úřadu v Mari-
ánských Lázních potvrzovati obvinění vznesená
proti Alfonsovi. Mělo býti samozřejmé dáti poté
zatknouti ihned pilota a oba kurýry dlicí stále
ještě na zámku v Kynžvartě. Stal se však pravý
opak! Kurýrské letadlo mohlo za pomoci úřed-
níků letiště v Mariánských Lázních uprchnouti do
Německa. Právem nazvalo »České Slovo« tento
neslýchaný případ »ostudou pro republiku. «

Z toho všeho vyplývá, že státní úřady od
shora až dolů po okresní úřad v Mariánských
Lázních hrubě zanedbaly své samozřejmé povin-
nosti vůči spřátelené španělské vládě a že ne-
jen trpěly rejdy španělského monarcho-fašismu
na půdě Československa, ale že je přímo podpo-
rovaly. Tím však vydaly životní zájmy Česko-
slovenské republiky všanc fašistické reakci.

Tážeme se pana ministra:

1. Je ochoten učiniti opatření - a jaká, -
aby zabránil v budoucnosti takovým událostem
podporujícím fašistickou reakci na úkor demo-
kratických práv a svobod obyvatelstva?

2. Je ochoten volati k odpovědnosti ty, kte-
ří zavinili, že španělský exkrál nebyl ihned po
začátku puče vypověděn?

3. Je ochoten zavésti ihned disciplinární ří-
ření proti oněm úředním orgánům, které umož-
nili přeletěvším Alfonsovým kurýrům další ces-
tu a pobyt v zámku Kynžvartě?

4. Je ochoten postarati se, aby byli ihned
zatčeni oni zřízenci letiště v Mariánských Láz-
ních, kteří napomáhali pilotu Cathardu Jonesovi
při jeho skandálním útěku?

5. Je ochoten bezodkladně sesaditi přednostu
okresního úřadu v Mariánských Lázních, který
svým trestuhodným trpěním piklů na Metterni-
chově zámku vydal důležité republikánské zájmy
všanc fašistické reakci?

6. Je ochoten dáti ihned vypověděti všech-
ny španělské reakcionáře bydlící na zámku
Kynžvartě a všechny osoby pražského španěl-
ského vyslanectví, které se vyslovily pro špa-
nělskou kontrarevoluci?

V Praze dne 25. srpna 1936.

Bauer,

Zápotocký, Nepomucký, Fuščič, Procházka, B.
Köhler, Dölling, Schmidke, Široký, Krosnář, Vo-
dička, Kosík, Slivka, Machačová, Schenk, Hodi-
nová-Spurná, Šverma, Synek, Kopřiva, Klíma,
dr Clementis.

613/IX.

Interpelace

poslance Klímy
ministru národní obrany

o řáděni štábního kapitána 10. pěšího
pluku Šupáčka.

Záložníci 10. pěšího pluku nám sdělili tyto
stížnosti:

Velitel 6. pěší roty, II. praporu, 10. pěšího
pluku v Břeclavi štábní kapitán Šupáček si po-
číná vůči záložnímu i aktivnímu mužstvu tak,
že záložníci pravém jeho počínání označují za
»nesnesitelné řádění«.

Před závěrečným cvičením konala břeclav-
ská posádka praporní cvičení. Některý z vojáků
utrhl při něm u silnice několik jablek. Přistižený
voják nejen dostal na místě 7 dní samovazby,
ale celý prapor - důstojníci i vojáci - za při-
hlížení civilního obyvatelstva musel vyslechnout
celou záplavu nejhrubších nadávek, jako: »Vy
jste zloději; vy jste pacholci; máte doma hovno
a na vojnu jste se přišli nažrat; vy jste kurvy. «

Dne 20. srpna za únavného pochodu do ma-
névrového pásma byla část mužstva ubytována
na zahradě statku u stohu slámy. Za budíčku,
který se konal ve 2 hodiny ráno, přihodila se
vojákům nehoda. Část stohu se sřítila a zasy-
pala vojína Rozkošného a jeho výstroj. Než po-
stižený shledal své věci, byl hlášen nástup a on
byl bez snídaně a neustrojen. To rozlítilo štáb-
ního kapitána Šupáčka tak, že se slovy: »pachol-
ku, já tě naučím nastupovat, « přiskočil k vojínu
Rozkošnému, vrazil mu rukou do obličeje a ně-
kolika prsty do úst, takže vojín z nich počal
krváceti. Potom vběhl mezi ostatní vojáky, pře-
vraceje kopnutím jejich šálky s kávou a hrubě
jim nadával.

Vojína Poláčka, který na dotaz štábního ka-
pitána odpověděl, že strava za mnoho nestojí,
potrestal 4 dny samovazby.

Jindy zase skopal v době ranní půlhodinky
svobodníka Hladíka, který se vracel z ošetřovny
s obvázanýma odřenýma nohama a zastavil se
na chodbě.

Podepsaní se táží:

1. Nařídí pan ministr přísné vyšetření uve-
dených případů a vůbec veškerého postupu štáb-
ního kapitána Šupáčka?

---

10

2. Je ochoten pan ministr potrestat Štábní-
ho kapitána Šupáčka za jeho jednání, které na-
prosto odporuje nejzákladnějšímu pojetí demo-
kratické armády, a degradovat ho?

V Praze dne 7. září 1936.

Klíma,

Fuščič, Procházka, Dolling, Schenk, Schmidke,
B. Köhler, Šverma, Kosík; Beuer, Vodička, Ma-
chačová, Nepomucký, Borkaňuk, Šliwka, Hodino-
vá-Spurná, Slánský, Široký, Kopřiva, Synek,
dr Clementis.

613/X.

Interpelace

poslance Klímy
ministru vnitra

o postupu četnictva v Šitbořicich,
okres Hustopeče.

V sobotu dne 29. srpna 1936 prováděl Anto-
nín Vozdecký ze Šitbořic. sbírku na španělskou
lidovou, frontu. Téhož dne dostavili se ke jmeno-
vanému vrchní strážmistr Vaniček a Štábní
strážmistr Klobása a aniž se vykázali písemným
příkazem, provedli u Antonína Vezdeckého do-
movní i osobní prohlídku. Ačkoli četníci sdělili,
že hledají sběrači listiny pro Španělsko, přehá-
zeli v bytě. všechno a odnesli:

komunální a předvolební schůzové zázna-
my;

staré předvolební letáky různých politických
stran;.

soukromý fotbalový zápisník;
nevyplněné formuláře o vstupu do KSČ;
brožuru »Kdo okrádá drobné řepaře« a
brožuru »Co vzkazuje dělnictvu sjezd soci-
ální demokracieŤ.

Černící zadáviti také odpověď klubu poslan-
ců- KSČ na žádost společného výboru šitbořické-
ho občanstva o novon pozemkovou reformu.

Na zabavené předměty odmítli, četníci dát
potvrzení.

Z uvedených skutečnosti je zřejmé, že po-
stup četnictva byl naprosto libovolný a protizá-
konný. Četnici dokonce prováděli nátlak na man-
želku Antonína Vozdeckého,. aby znemožnila své-
mu muži politickou činnost. Postup četnictva na-
bývá ještě zvláštního osvětlení tím, že v Šitboři-
cích je přeď obecními volbami a že v postupu
četnictva se všeobecně vidí útok. representanta
agrárního režimu na okrese, okresního hejtmana

Drábka, k zastrašení lidí, kteří přicházejí v úva-
hu pro oposiční kandidátky.

Podepsaní se táží:

1. Je pan ministr vnitra ochoten vyšetřiti
tento případ a zameziti jeho opakováni?

2. Je pan ministr vnitra ochoten vinníky po-
trestati?

V Praze dne 7. září 1936.

Klima,

Hodinová-Spurná, Fuščič, Procházka, dr Clemen-
tis, Schmidke, Dölling, a Köhler, Šverma, Kosík,
Beuer, Vodička, Šliwka, Slánský, Široký, Ma-
chačová, Schenk, Nepomucký, Synek, Kopřiva,
Berkaňuk.

613/XI.

Interpelace

poslance Klímy

ministru vnitra

o postupu úředníka okresního úřadu ve
Znojmě.

Na 29. srpen 1936 byla svolána do Hrušo-
van n. Jeviš. veřejná schůze komunistické stra-
ny, na níž se dostavil referent z Brna. Schůze
byla svolána na 8. hodinu večerní. Na schůzi se
dostavil svolavatelům neznámý zástupce okres-
ního úřadu ve Znojmě. Svolavatelé čekali se za-
hájením schůze na příchod, zástupce okresního
úřadu, aniž věděli, že je již přítomen. 10 minut
po 8. hodině oznámil zástupce okresního úřadu,
že konání schůze nedovoluje, poněvadž nebyla
zahájena v 8 hodín.

Tento případ osvětluje praksi okresního úřa-
da ve Znojmě, který nečiní překážek schůzím
henleinovské agentury Třetí říše, ale šikanuje
komunistické dělníky.

Podepsaní se táží:

Je pan ministr vnitra ochoten zaříditi přísné
vyšetřeni tohoto případu a zakročiti, aby se po-
dobné případy již neopakovaly?

V Praze dne 7. září 1936.

Klímu,

Fuščič, Procházka, dr Clementis, Schmidke,
Dölling, Bauer, B. Köllner, Šverma, Kosík; Vo-
dička,, Šliwka, Schenk, Macháčová, Nepomucký,
Hodinová- Spurná, Slanský, Široký, Borkaňuk,
Kopřiva, Synek.

---

11

613/XII.
Interpelace

poslance Klímy
ministra národní obrany

o stravování vojínů zkaženým salámem

a konservami v době manévrů na

Moravě.

V době srpnových manévrů byl vojákům te-
legrafního praporu 5. divise v městě Zďáru vy-
dán úplně zkažený a na povrchu plesnivý salám.
Plíseň byla částečně" odstraněna rýžovými kar-
táči. Několik vojáků bylo pro otravu dodáno do
nemocnice.

Tento případ přímo zločinného ohrožování
zdravotního stava mužstva není však ojedinělý.
Svědčí o tom skutečnost, že témuž -oddílu byly
při přesunu na Břestvinu vydány konservy,
z nichž při otevření vystřiklá odporně zapácha-
jící stává a jejichž obsah byl úplně zkažený.

Také jinak bylo stravování vojáků toho dru-
hu, jako by někdo měl přímý zájem na podla-
mování bojovného ducha a zdravotní zdatnosti
armády.

Vojíni byli krmeni nedovařenou čočkou a ne-
dovařeným hrachem. Chleba byl stuchlý, rozdro-
bený a nestravitelný.

Stížnosti vojínů neměly výsledku a vojínům
se za zkažené maso a konservy nedostalo ná-
hrady. Někteří důstojníci dokonce na stížnosti
vojínů odpovídali výhrůžkami; zvláště se při
tom vyznamenal praporčík v záloze Koláček.

Podepsaní se táží:

1. Je pan ministr ochoten naříditi přísné vy-
šetřováni o stravování vojínů?

2. Nařídí přezkoumání zásob ve skladišti v
Brně ve Střelecké ulici (v barácích), z něhož by-
ly zmíněné oddíly zásobovány?

3. Je ochoten sděliti veřejnosti, kdo zkaže-
né uzeniny a konservy armádě dodal a proti do-
davatelům takových poživatin -použíti trestních
sankcí?

4. Zařídí, aby se taliové stravování, vyvolá-
vající mezi mužstvem krajní rozhořčení a ohro-
žující zdravotní stav a ducha armády, již ne-
opakovalo?

V Praze dne 7. září 1936.

Klíma,

Fuščič, Procházka, Dölling, Vodička, Široký,
Schmidke, B. Köhler, Bauer, Kosík, Schenk,
Sliwka, Šverma, Machačová, Nepomucký, Bor-
kaňuk, Hodinová-Spurná, Slanský, dr Clementis,
Kopřiva, Synek.

613/XIII.

Interpelácia

poslanca Štefana Suroviaka
ministrovi železníc

vo veci predpísaných náhrad preplatkov

vyrovnávajúcich prídavkov železničných

zamestnancov.

Riaditeľstvo Štátnych železníc v Košiciach
predpisuje v poslednej dobe zamestnancom k ná-
hrade preplatky na vyrovnávacom prídavku.
Predpísané čiastky činia u jednotlivcov až Kí
10-11. 000. -, takže to celkom činí okolo 200. 000
Kč. Tieto domnelé preplatky vzniklý podľa zí-
skanej informácie tým spôsobom, že povolaní in-
terpretátori služobných predpisov dospeli k ná-
zoru, že služobné predpisy majú sa vykladať
tak, aby z toho vznikla škoda vždy pre zamest-
nanca i keď sa tým porušuje právna norma.

Pojem výhody vdovcov podľa služobného
predpisu. Odstavec 6. čl. IV. výnosu minister-
stva železníc z 5. apríla 1923, č. 14. 980 posta-
vuje ovdovelých zamestnancov Štátnych želez-
níc na roveň ženatým, keď udržujú domácnosť
pre svoje dietky a to tak dlho, pokiaľ by ešte
niektoré z dietok nedovŕšilo 12. roku života, t. j.
pokiaľ je tu ešte aspoň jedno dieťa mladšie ako
12. rokov. Toto ustanovenie vzťahuje sa však
podľa citovaného predpisu len na zamestnancov
skutočne vdovcov a nie na tých, ktorých treba
považovať za vdovcov preto, že na ten manžel-
ku neberie sa zreteľ. So stanoviska drahotných
prídavkov treba totiž podľa ustan. odst. 16. a)
uvedeného článku považovať zamestnancov že-
natých, ktorých manželky sú samostatne zárob-
kové činné, za vdovcov bez uvedenej výhody.
Toto zákonné ustanovenie zaručuje teda zamest-
nancom skutočne vdovcom tú výhodu, že m po-
necháva drahotný prídavok ženatých tak dlho,
pokiaľ udržujú domácnosť pre dietky mladšie 12.
rokov a narodených z toho zaniklého manžel-
stva.

Riaditeľstvo štátnych železníc v Košiciach
nerešpektuje ale túto zákonom zaručenú výhodu
vdovcov, ale vykladá skutočné vdovstvo v tom
smysle, že uvedená výhoda patrí vdovcovi ten
na dobu skutočného vdovstva. Teda, že zaniká
výhoda vdovcov až zánikom vdovstva a nie do-
vŕšením 12. roka dieťaťa. Podľa interpretácie
orgánov uvedeného riaditeľstva zaniká leda vý-
hoda vdovcov momentom nového sňatku a to bez
ohľadu na okolnosť, že otec udržuje domácnosť
pre svoje dietky z prvého manželstva a mladšie
12. rokov. Že tento výklad je nesprávny, pouka-
zujem hneď na iné zákonné ustanovenie po strán-
ke materiálnej úplne jednakého obsahu.

§ 93, odst. 5 vlád. nar. čís. 15 Sb. z. a n,
z 5. III. 1927 ponecháva t. zv. doplňovací pridá-

---

12

vok ženatých ovdovelým zamestnancom bez
ohľadu na to, či ostali po ovdovení vdovcami,
alebo uzavreli nový sna tok, pokiaľ len udržujú
domácnosť pre svoje dietky a dokiaľ je tu aspoň
jedno nezaopatrené diéta mladšie ako 12. rokov.
Pri tom právom sa domniavame, že pri alimen-
tačnom systéme, na ktorom sú oba citované zá-
konné predpisy vybudované, v podstate nastu-
puje na miesto výhody vdovcov podľa cit. vý-
nosu ministerstva železníc doplňovací prídavok
ženatých podľa vlád. nar. čis. 15/27 Sb. z. a n.

Pri aplikácii citovaných služobných predpisov
postupovalo sa dosiaľ správne, t. i. pri výmere
vyrovnávacieho prídavku bola zamestnancovi po-
nechaná výhoda vdovcov i keď znovu uzavrel
sňatok, pravda za predpokladu, že udržoval do-
mácnost pre dietky mladšie ako 12. rokov a na-
rodené z manželstva uzavretého pred 1. I. 1926.
Podľa novej interpretácie však zaniká táto výhoda
už uzavretím nového sňatku. Tento nový výklad
nadobudnul u rozhodujúcich činiteľov prevahy a
po revízii služobných požitkov, prevedenej na
podklade tohoto nesprávneho výkladu, pristúpilo
riaditeľstvo k predpisovaniu preplatkov.

Predpis je protiprávny. Ustanovenie § 70
vlád. nar. čís. 15/1927 Sb. z. a n. majú podľa in-
tencii legislatívy zaistiť riadny postup úradu a
zabezpečiť zamestnancovi náležitú právnu ochra-
nu. Ustanovenie cit. paragrafu majú umožniť
opravu nesprávneho vymerania alebo výplaty po-
žitkov a to ako v prospech zamestnanca, tak i
v prospech železničného podniku.

Ustanovenia cit. paragrafu stanovia lehoty a
inštančný postup, pokiaľ ide o výmeru alebo vý-
platu služobných príjmov. Je tu stanovená lehota,
dokedy môže byť výmer z moci úradnej pozme-
nený alebo zrušený. Táto lehota je jedno alebo
trojročná, podľa toho, o aký omyl sa práve jedná.
Keď ide o omyl právny, lehota je jednoročná,
resp. trojročná, keď ide o omyl skutkový. Cit.
predpis obsahuje ešte zvláštne ustanovenie, že
uvedené lehoty sú zachované len, keď bol nový
výmer doručený zamestnancovi, pred uplynutím
týchto stanovených lehôt.

Riaditeľstvo však napriek tomuto striktnému
zákonnému predpisu zrušuje alebo mení výmery
i po uplynutí zákonom stanovenej jedno, resp.
trojročnej lehoty. Postupuje teda zrejme proti
zákonu, lebo v tomto prípade môže sa plno uplat-
ňovať vydržanie zamestnanca, t. j., že zamest-
nanec má nárok na podržanie nielen vyplácaných
Čiastok, ale tiež, aby mu bola ponechaná v plnej
miere nesprávna výplata vyšších požitkov i pre
budúcnosť, keď uplynula uvedená lehota.

Podľa týchto právnych noriem železničná
správa po uplynutí uvedených lehôt so svojim
nárokom prekludovaná a nielen, že nemôže po-
žadovať vrátenie toho, čo zamestnanec neprávom
dostával, ale i v budúcnosti je povinná plniť
k čomu sa výmerom zaviazala.

Toto vydržanie so strany zamestnanca bolo
by vylúčené v tom prípade, jestliže by železničná
správa dokázala zamestnancovi, že železničná
správa pri výmere alebo výplate služobných pô-

žitkov vychádzala z nesprávnej skutkovej pod-
staty na základe zavinenia zamestnanca.

Apelujeme na ministerstvo železníc, aby celý
komplex veci stal sa predmetom bedlivého pre-
skúmania tak po stránke vecnej, ako i právnej a
aby zamestnancom neboly činené srážky z platu,
nebo výklad služobného predpisu uvedených ma-
térií nedovoľuje, aby zamestnanci boli povinní
vrátiť železničnej správe to, čo táto po nich ne-
oprávnene požaduje.

Podpísaní pýtame sa pána ministra železníc:

1. Či je ochotný ďalšie predpisovanie náhrad
zastaviť a

2. dosaváď srazené vrátiť?

V Prahe, dňa 10. septembra 1936.

Surovlak,

Danihel, Dembovský, Drobný, Haščfk, Florek,

Čavojský, Rázus, dr Wolf, Slušný, Onderčo,

Longa, Kendra, Hlinka, dr PruŽinský, Sldor,

dr Sokol, Šalát, dr Tiso, Turček, Sivák.

613/XIV.

Interpelácia

poslanca dra Mikuláša Pružinského
ministrovi zemedelstva

v záležitosti potomstva šoltésov s obce

Stankovany (okres Ružomberok,

Slovensko).

Potomstvo šoltésov s obce Stankovany sa
stále ponosuje, že štátna lesná správa ukracuje
ich práva tak ohladom drevoúžitby, j ako aj chla-
dom pastvín, honitby a rybolovu. Menovaní už
viackrát navrhli, aby cielom priateľskej dohody
- ktorá priateľská dohoda je aj v prospech se-
gregačného pokračovania, ktoré je v behu -
bolo zahájené vyjednávanie medzi potomstvom
šoltésov a medzi štátnou lesnou správou. Štátna
lesná správa sa ale dosavád do takéhoto vyjed-
ná\ania nepustila, hoci takéto vyjednávanie bolo
by cielom odstránenia panujúcej nespokojnosti a
pre vyvolania priaznivej nálady v obci a okolí
veľmi prospešné.

Pýtame sa preto pána ministra zemedelstva:

Sú pánu ministru známe horevyličené pomery
v Stankovanech?

---

13

Je ochoten dať úpravu svojím podriadeným
orgánom, aby s potomstvom šoltésov v Stanko-
vanoch zahájili vyjednávania?

V Prahe, dňa 15. septembra 1936.

Dr Pružinský,

Čavojský, Danihel, Dembovský, Drobný, Haščík,

Florek, dr Wolf, Slušný, Onderčo, Longa, Kendra,

Hlinka, Rázus, Sidor, Sivák, dr Sokol, Šalát,

dr Tiso, Turček, Suroviak.

613/XV (překlad).

Interpelace

poslance G. Kliebera
ministrovi vnitra

o nevážnosti ke katolickým zvykům se
zřetelem na komunistické projevy.

Časopisy oznamují:

» Při komunistickém » kulturním projevu« ve
Varnsdorfu, který se nedávno konal a jehož se
m. j. účastnili i Gottwald a Široký, nesmělo se
na zakročení pořadatelů v poledne zvoniti na
věži městského kostela, aby se zabránilo »ruše-
ní« projevu. «

Vyzvánění kostelních zvonů v poledne jest
prastarý, ve všech civilisovaných západních ze-
mích uznaný náboženský zvyk. Zákaz takového
zvyku zraňuje pocity veškerého obyvatelstva.

Nelze pochopiti, že se správní úřad mohl od-
vážiti, aby porušil tento zvyk, poněvadž prý by
se tím rušil komunistický projev.

Tento případ vrhá křiklavé světlo na zásady
našich správních úřadů. Zakazuje se starý nábo-
ženský lidový zvyk, aby se pánům komunistům,
jejichž straníci ve Španělsku zapaluji kostely,
drsně nepřipomínaly planoucí kostelní věže v

Rusku a Španělsku.

Tážeme se pana ministra vnitra:

1. Jest pan ministr vnitra ochoten dáti vy-
šetřiti vytýkaný stav věci?

2. Jest pan ministr vnitra ochoten se posta-
rati, aby prastarý zvyk poledního vyzvánění ne-
byl omezován nebo zakazován žádným správním
opatřením a již dokonce nikoliv se zřetelem na
atheistické politiky?

3. Jest pan ministr vnitra ochoten dáti zjisti-
ti, kteří referenti se dali pohnouti, aby vydali

zákaz hluboce zraňující city obyvatelstva a v
této interpelaci vytčený?

4. Jest pan ministr vnitra ochoten dáti zahá-
jiti kárné řízení proti provinilým úředníkům?

V Praze dne 20. srpna 1936.

Klieber,

inž. Karmasin, dr Kellner, Gruber, May, inž. Kün-
zel Hirte, Jäkel, Jobst, Kundt, Wollner, inž.
Richter, Inž. Peschka, Obrlik, Inž. Lischka, dr
Peters, Illing, Sandner, dr Eichholz, dr Zippe-
Iius, Franz Němec, dr Rosche.

613/ XVI (překlad).

Interpelace

poslance inž. F. Karmasina
ministrovi školství a národní osvěty

o nenávistných, štvavých, trestu zasluhu-
jících, veřejný mír ohrožujících článcích
ve školních knihách.

V »Čítance pře druhů triedu slovenských
středných škol, sostavil Albert Pražák. Druhé
nezměněné vydanie. Odobrená výnosom minister-
stva školstva a národnej osvěty čís. 10. 987, 4. II.
1922. Strana 37 « jest vytištěn tento článek:

»V pruské škole. Wl. St. Raymont.

Odbila hodina, učitel skončil lekci a, odloživ
mechanicky knížky, rozhlížel se chladným, zpy-
tavým pohledem po tvářích dětí.

Nastalo úzkostlivé a tiché očekávání. Děti
čekaly bez hnutí, jakoby hypnotisované, hledíce
na něho bázlivě vytřeštěnýma očima.

Venku pršelo a déšť splýval po okenních ta-
bulích perlovými, nekonečnými potůčky; jakési
bezlisté stromy třásly se zimou před okny a na-
proti škole v blátě a plískanici stál zástup žen.

»Still!« zahoukl pojednou učitel.

Byl hrozný, zrzavé vousy jakoby plamenem
obrůstaly jeho tlusté, pihovaté tváře, kulaté je-
střábí oči v červené obrubě zamžikaly krvavě po
zmrtvělých tvářích, pokřižoval se nedbale a po-
čal zvolna, automaticky:

»Vater unser, der Du bist.....«

Ustal náhle, neboť ani jeden hlas se po něm
neozval, tváře dětí jakoby se byly pokryly vo-
skem, zvolna tuhly, toliko víčka se zatřepetala
jako poplašení motýli, a oči zablýskaly podivnou,
tajemnou silou a hleděly na něho beze strachu,
neústupně. Nachýlil se k dětem a začal znovu:

»Vater unser, der Du bist.....«

---

14

A znova hluché mlčení, v němž bylo slyšeti
toliko pleskot deště a tikot hodin. Děti sebou ani
nehnuly, seděly se zatajeným dechem, hledíce na
učitele s němým zarputilým výrazem protestu.
Zrudl jako krocan, skočil mezi lavice a uchopiv
bílou rukou, porostlou zrzavými chloupky, prvního
chlapce na kraji, vykřikl netrpělivě:

»Fange doch an!«

Chlapec se zatrásl a smrtelně zbledl, ale
vzpřímy se, zabreptal:

»Nebudu říkati otčenáš po němečku!«

»Was? was? was?« zařičel zrzoun, shýbaje
se níže, a udeřil ho vší silou do tváře, popadl za
vlasy, přivlékl ke katedře a bije ho pěstmi, za-
vřískl rozvztekleně:

»Du wirst sprechen! Du sollst sprechen! Du
polnisches Schwein!« 

»Nebudu! Nebudu!« opakoval chlapec zmíra-
jícím hlasem a shroutil se ve mdlobách na pod-
lahu. Učitel ho vchodil do síně.

Děti zmrtvěly úděsem, a jakoby zkameněly,
tak, že jen tu a tam zachvěla se něčí zbledlá
ústa a zavanulo tiché vzdechnutí.

Učitel položil na katedru dlouhou rákosku,
napil se vody, zasípěl a nepozvednuv očí, začal
vyvolávati po pořádka

»Marie Kluska!*« 

Hlas měl poněkud chraplavý a jakoby la-
hodnější. Hubená, štíhlá dívenka s průhlednou,
chorobnou tváří zvedla se s lavice, požehnala se
křížem a držíc v ručkách medailonek, zavěšený
na šiji, kráčela třaslavým, volným krokem, ale
zastavivši se před učitelem, zahleděla se na něho
jasnýma očima a řekla hlasitě a výrazně:

»Nebudu říkati otčenáš po němečku!«

Udeřil ji rákoskou do tváře, až zaskučela
bolestf a chytila se za roztátou tvář; krev ji
tekla skrze prsty, s nadlidským úsilím však zdu-
sila pláč a mlčky, ztuhle, zalitá krvi a slzami,
vlékla se do lavice.

»Martin Pila!« zahřměl učitel po chvíli.

Silný chlapec zbledl jako plátno, ale přistou-
pil a odpověděl:

»Po německu nebudu říkati otčenáš!« 

A když dostal rákoskou po hlavě a plecích,
ani nevykřikl, ba ani se neshrbil, podíval se to-
liko na učitele s nenávistí a zabručel vyzývavě:

»Pse, nakažená mrcho!« 

Učitel ho snad neslyšel, neboť vyvolával dále,
skoro již po pořádku. A po pořádku, zvolna a
volnějším, klidnějším krokem přicházely k němu
děti, po pořádku pozvedaly zsinalé mučednické
tváře a bohatýrské jasné oči, plné ustydlých slz,
po pořádku, s tragickou resignací a se zbožným
odhodláním kráčely na trest, a po pořádku zněla
tatáž slova:

Nebudu říkati otčenáš po němečku!
Učitel tím více rudl a tím volněji, systema-
tičtěji a mstivěji pásl se na nich. Rovněž po po-

řádku bil, tahal za vlasy, tloukl dětmi o stěny
a lavice, až vztekem ochraptěl, ale žádné se ne-
zachvělo, hlasitěji nezaječelo, ba ani nezaplakalo.

Šly mužně; v extatickém svatém nadšení,
šeptajíce otčenáš chvějícími se rty, šly jako na
obětnou hranici, a každé volalo bez bázně:

»Ne! Ne! Ne' «

Konečně učitel, utrmácený jejidi bohaíýr-
stvím & vlastní vzteklosti, zachroptěl;

»Sitzen!«

Sotva již dýchal únavou a, opřev se o ka-
tedru, těkal nenávistnými očima po vzpurných
hlavách, po tvářích posetých namodralými pruhy
a zalitých krví, ale tím se zcela neuklidnil. Tu
z poslední lavice zvedla se jakási dívenka, osmi-
letá, s růžovými rtiky, nebeskýma očima, plavý-
mi vrkoči, zapletenými nad čelem a s velkou
vážností na tvářince - přistoupila k němu a na-
tahujíc bázlivě tu jednu, tu druhou ručku, za-
šeptala plačtivě:

»Já jsem ještě nedoslala!«

Švihl jí rákoskou přes ručku, až jí sklesla
bezvládně, ale dívenka natáhla druhou a hlasem,
plným slz a bolu, opakovala neústupně:

»Já jsem také Polka. Já také nebudu po ně-
mecku!«

Učitel jakoby zesílel a tak ji začal bíti, až
dívenka pronikavě zavřískla a za ni vybuchla
celá škola, vzlykot, křečovitý pláč a křik, prosby
a dětský nářek otřásaly zdmi, sto rukou vztaho-
valo se k němu prosebně, děti padaly mu lc no-
hám, líbaly jeho boty, ale on toho nedbal a bil
šíleně, dívenka již bez vědomi neustále nataho-
vala ručky a neustále stejným způsobem, auto-
maticky volala:

»Nebudu po němečku!«

Z polštiny přeložil Jos. Holeček.

Jak je z obsahu patrno, líčí se tam německý
učitel přímo jako netvor, jenž odporně trýzní diěti,
protože se nechtějí modliti německy.

Tento Štva vy článek je schopen otráviti dět-
skou duši šovinistickon národnostní nenávistí.
Jeho zařazení jest pokleskem proti zněni a smyslu
ústavy. Že toto stanovisko jest správné, vysvítá
z toho, že ve čtvrtém opraveném vydání, jehož
se nyní užívá, tento článek již není. Naproti tomu
jest v tomto čtvrtém opraveném vydání článek
s nápisem »Pro mateřštinu«, v němž se rovněž
štve proti Němcům a mimo to se líčí prolhané
chováni děcka jako hrdinský čin.

Tážeme se pana ministra školství a národní
osvěty:

1. Jest pan ministr školství a národní osvěty
ochoten dáti vyšetřiti vytýkaný stav věci?

2. Jest pan ministr školství a národní osvěty
ochoten nám oznámiti, bylo-li zahájeno kárné ří-
zení pro chování státních úředníků, kteří povolili
zařaditi štvavý článek do čítanky, a s jakým vý-
sledkem?