Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 3. zasedání.
613.
Interpelace:
I. posl. dr Szůlloho min. vntítra o neoprávněném a podvodnom užívaní pseudonymov,
U. posl. dr Sziilloho min. školstva a nár. osvěty o nesnesitefnom a brutálnom jednaní
správců slovenskej fudovej školy vo Filakove,
III. posl. Esterházyho min. školstva a nár. osvěty o vnucovaní maďarských školou povin-
ných dětí v Bajanoch do slovenskej meštianskej školy v Pavlovciach,
IV. posl. Hirteho min. vnitra, že uchazeči o koncesi v Německém Jablonném jsou trýzněni
vyšetřováním odporujícím jazykovému zákonu,
V. posl. Grubera min. vnitra o stranickém podporováni německé sociálně demokratické
strany dělnické četnictvem v Neštinách,
VI. posl. dr Jillyho min. vnitra, že okresní úřad ve Znojmě potrestal Hermana Bischofa
z Dyákoviček č. 173, ač soud prokázal jeho nevinu,
VIL posl. dr Zippeliuse a dr Eichholze min. vnitra o těžkých disciplinárních přestupcích
četnického strážmistra Modera v Brumovicích,
VIII. posl. Beuera min. vnitra o událostech v Mariánských Lázních-Kynžvartě,
IX. posl. Klímy min. národní obrany o řádění štábního kapitána 10. pěšího pluku Šupáčka,
X. posl. Klímy min. vnitra o postupu četnictva v Šitbořicích, okres Hustopeče,
XI. posl. Klímy min. vnitra o postupu úředníka okresního úřadu ve Znojmě,
XII. posl. Klímy min. národní obrany o stravováni vojínů zkaženým salámem a konserva-
mi v době manévrů na Moravě,
XIII. posl. Suroviaka min. železnic vo věci predpísaných náhrad preplatkov vyrovnávajú-
cich prídavkov železničných zamestnancov,
XIV. posl. dr Pružinského min. zemědělstva v záležitosti potomstva šoltésov s obce Stan-
kovany (okres Ružomberok, Slovensko),
XV. posl. Kliebera min. vnitra o nevážnosti ke katolickým zvykům se zřetelem na komuni-
stické projevy,
XVI. posl. inž. Karmasina min. školství a národní osvěty o nenávistných, štvavých, trestu
zasluhujících, veřejný mír ohrožujících článcích ve školních knihách,
XVII. posl. Vodičky a Nepomuckého min. vnitra o nezákonném rozpuštění veřejné schůze
KSČ v Praze-Košířích,
XVIII. posl. Klímy min. vnitra o neodůvodněném rozpuštěni veřejné schůze v Unanově,
2
613/I (překlad).
Interpelácia
poslanca dra Szüllöho
ministrovi vnútra
o neoprávnenom a podvodnom užívaní
pseudonymov.
Pane minister!
Každý občan má podľa platných právnych
noriem len jedno rodinné priezvisko a nikto ne-
môže si dávať iné priezvisko než ktoré je za-
znamenané v matrike narodených. Výnimku či-
nia iba spisovateľské resp. umelecké pseudony-
my spisovateľov a umelcov.
Priezvisko slúži tomu účelu, aby rozlišova-
lo ľudí od seba. A predsa v poslednej dobe za-
čína sa v republike napriek zákonnému ustano-
veniu šíriť zvyk, že niektorí jednotlivci, pred-
chnutí duchom divadelníctva, voľne si dávajú
mená herecké pred verejnosťou. Nevystupujú
síce na javisku, ale chcú sa pretvarovať. V po-
slednej dobe zhusta sa prihodilo, že pri rôznych
politických a spoločenských akciách vystupovali
pod českými, nemeckými, maďarskými, ruskými
alebo rumunskými menami jednotlivci, u kto-
rých pseudonym nevyjadruje ani ich rasový
charakter, ani rodinné meno. Nepoužívajú tých-
to mien k označovaniu svojich literárnych ale-
bo umeleckých diel, ale pri rôznych spoločen-
ských alebo politických prejavoch vystupujú pod
menom odlišným od ich priezviska.
Keďže sa to hodí k tomu, aby tým boli
podvádzaní bezelstní ľudia čo do svojho politi-
ckého stanoviska alebo prejavu svojho názoru,
a keďže odstránenie tohoto zneužívania patrí do
oboru pôsobnosti pána ministra vnútra, s úctou
sa tážeme:
či viete o tom, že v poslednej dobe vystu-
pujú jednotlivci na spoločenských a politických
verejných schôdzach pod cudzími menami, vy-
jadrujúcimi charakter, ktorý sa naprosto odlišu-
je od ich rodinného mena?
Či viete o tom, že sa toho užíva cieľavedo-
me za tým účelom, aby bola verejnosť podve-
dená?
či ste ochotný porobiť opatrenia, aby zákon-
né ustanovenia o užívaní rodinných mien a pseu-
donymov
boli prísne zachovávané?
V Prahe, v mesiaci júli 1936.
Dr Szüllö,
dr Holota, Petrášek, Jaross, A. Nitsch, dr Kor-
láth, dr Porubszky. Szestiványi, Esterházy.
Sandner, May, Fischer, dr Rosche, dr Hodina,
Hollube, Illing, E. Köhler, Kundt, F. Nitsch,
Jäkel, Stangl, Franz Nemec.
613/II (překlad).
Interpelácia
poslanca dra Szüllöho
ministrovi školstva a národnej osvety
o nesnesiteľnom a brutálnom jednaní
správcu slovenskej ľudovej školy
vo Fiľakove.
Pane minister!
V druhej polovici mesiaca júna objavila sa
v maďarskej dennej tlači táto
správa:
»Bezpríkladný prípad udržuje maďarské oby-
vateľstvo vo Fiľakove v rozčúlení. Nový správca
slovenskej ľudovej Školy Ján Hronec kruté nabil
v učebnej prestávke istému maďarskému chlapco-
vi, takže diéta utrpelo ťažké pohmoždenie a okrem
toho praskol mu v uchu bubienok.
V desaťminutovej prestávke hrali si na
dvore školy žiaci slovenskej odbočky ľudovej
školy, a to chlapci i dievčence napospol. Za živej
hry niektorý chlapec strhol s jednoho dievčaťa
plášť. Dievča plakalo, na čo správca Hronek pre-
chádzajúci sa po dvore, mysliac, že malý 9ročný
chlapec Ernest Perec bol páchateľom, vzal to-
hoto so sebou do učebnej siene, aby ho pokáral.
Tam ho najsamprv dôkladne zpoličkoval, potom
ho natiahol na dereš a krute mu nabil palicou.
Kamaráti dieťaťa ustrašene bežali k rodičom ma-
lého chlapca a jeho otec ihneď zúfale bežal do
školy, aby sa dozvedel, čo sa stalo s jeho dieťa-
ťom. Keď rozbesneného správcu volal k odpo-
vednosti, prečo zbil jeho dieťa, tento ho ostrými
slovami
vypovedal z učebnej siene a prehlásil, že
maďarské dieťa nepatrí do slovenskej školy medzi
slovenské deti.
Otec ukázal nešťastné dieťa lekárovi, ktorý
sa tam náhodou vyskytol, tento prehliadol
chlapca a na základe napísaného nálezu učinil
otec trestné oznámenie na správcu Školy. Po-
zdejšie preskúmalo diéta niekoľko lučeneckých
lekárov a títo súhlasne konštatovali, že ušný bu-
bienok dieťaťa je pretrhnutý. Chlapec ležal nie-
koľko dní nemocný a rodičia sa obávali, že to
ťažké bitie bude mať ešte nepríjemné následky
pre zdravie dieťaťa. «
Správa sdelená v novinách je takmer neuve-
riteľná, ale musí byť pravdivá, lebo od tých čias,
čo bola uverejnená, nebol jej obsah ani vyvrá-
tený a nebola ani opravujúca
správa uverejnená.
Pri svojom utvorení prevzala Československá
republika na seba medzinárodný záväzok, že každý
občan nového štátu bez ohľadu na rasovú, ná-
rodnú alebo náboženskú príslušnosť bude mať
naprosto rovnaké práva a že nikomu sa nebude
ubližovať pre to, že patrí k niektorej rase, ná-
rodu, alebo vierovyznaniu. Tento medzinárodný
záväzok položila republika i do svojej ústavnej
3
listiny a úradní činitelia, od tých čias neprestá-
vajú zdôrazňovať pred verejnosťou celého sveta,
že výkonné orgány štátnej administratívy vždy
a vo všetkom pôsobia na základe zásad demo-
kracie spojenej s humanizmom a že zachovávajú
zásadné smernice naprostej rovnoprávnosti za-
istenej- ústavou.
Bezpríkladný prípad vo Fiľakove však vy-
vracia tieto pomazané slová určené pre cudzinu
a vôbec neposlúži tento prípad posilneniu dobrej
povesti republiky v cudzine. Tento správca
školy zbil až do onemocnenia malé dieťa len
preto, že je ono národnosti maďarskej Národ-
nostne tak
zmiešaný štát, akým je republika Če-
skoslovenská, môže zabezpečil za situácie pre-
pmenej ohrozujúcimi pásmami svoje ďalšie jest-
vovanie len tak, jestliže sa postará o pokojné
spolunažívanie rôznych národností a prísne bode
dbať toho, aby citlivosť jednotlivých národnosti
ani v najmenšej miere nikde nebola urazená.
A predsa políček, dereš a palica nie sú prostried-
ky k pokojnému spolunažívaniu. Obzvlášte má
to veden pedagóg, ktorý TO svojom šľachetnom
povolaní formuje základy budúcnosti štátu.
Tážem sa preto pána ministra:
Či viete o vyššie zmienenom brutálnom jed-
naní správcu slovenskej ľudovej školy vo Fiľa-
kove?
Čí ste ochotný zaviesť v tejto veci najprís-
nejšie vyšetrovanie a podrobiť disciplinárke se-
bazapomenuvšieho správcu školy?
Či ste ochotný naliehavo- zakročiť, aby sa
nabudúce nemohly opakovať škandalózne prípady
podobné prípadu vo Fiľakove, ktorými sa hlboko
urážajú Maďari?
V Prahe, v mesiaci júli 1936.
Dr Sziillö,
A. Nitsch, dr Holota, Hlina. Fischer, dr Korláth,
dr Porubszky, Jaross,
Szentfiváryi. Petrášek,
Esterházy, Hollube, Jäkei, May, Saudner, Stangl,
E. Köhler, F.
Nitsch, dr Hodina, Kundt, dr Rosche,
Franz Němec.
613/III (překlad).
Interpelácia
poslanca Esterházyho
ministrovi školstva a národnej osvety
o vnucovaní maďarských skobu povin-
ných detí v Bajanoch do slovenskej meš-
tianskej Školy v Pavlovciach
Obyvatelstvo obce Bajany (okres Veľké Ka-
pušany) čítalo vedľa sčítania ľudu z. r. 1921
537 duši, z ktorých. 515 (96. 9%) priznávalo sa
k materinskému, jazyka maďarskému. V dostat-
ku zriadenia slovenských tried štátnej ľudovej
školy, ktoré si vynútila. Slovenská liga, utváraly
sa demografické dláta obce za sčítania ladu v
r. 1930 už takto: Úhrnný počet obyvatelstra
515, z toho Maďarov 209 (37. 4%). Zdá sa, že
tento skvelý výsledok primal školské úrady k to-
mu, aby ony pomocou školskej politiky úplne
poslovenčily obec maďarskí, ležiacu na jazyko-
vej hranici. Tomu nasvedčujú tiež najnovšie o-
patrenia, ktoré chceme znázorniť v nasledov-
nom.
V Bajanoch je štátna ľudoví škola s dvoma
slovenskými, s jednou maďarskou triedou a a
troma učiteľskými silami. Obec, ktorá má na
papieri slovenskú väčšinu, je ešte i dnes viac
maďarská a tiež slovenské triedy ľudovej školy
navštevujú deti materinského jazyka maďarské-
ho. V r. 1934 bola zriadená v Pavlovciach n. U.
expozitúra slovenskej meštianskej školy v Micha-
lovciach, to ktorej Kuchárik, suspendovaný škôl-
dozorca čopský, vnútil školou nevinné detí sú-
sedných obcí vychodište 5 trieda, medzi inými
i detí z ľudovej školy v Bajanoch, Táto mešti-
anska škola svojím primitívnym umiestením ne-
vyhovuje účelu, nemá kvalifikovaného učiteľské-
ho sboru a nemá ani zariadenia. Naprostú bez-
výslednosť vyučovania spozorovali i rodičia a
pre spojenie mezi Bajany a Pavlovcami veľmi
znesnadnené zvlášte. za sychravej zimy, chcú vy-
hoveť 8 ročnej školopovinnosti svojich detí tým,
že by tieto ďalej navštevovaly miestnu maďar-
skú a slovenskú ľudomil škála. To znamená, že
chcú svoje deti sprostiť bezvýsledného, zdravie
detí ohrozujúceho navštevovania pavloveckej
školy a chcú ich dať zapísal do ľudovej školy v
Bajanoch.
Tento zpätný zápis hatí správa expozitúry
meštianskej školy v Pavlovciach tým, že nevy-
dáva rodičem koncom školského roku školské
vysvedčenia deti a bez dotazovania rodičov za-
pisuje ich na. základe matričných dát z roku mi-
nulého do triedy vyššej. Vyhrožuje správa ško-
ly i tým, že nakoľko zapísané už deti nenavšte-
vovaly by meštiansku školu v Pavlovciaeh, na-
loží s nimi u administratívneho úradu ako s deť-
mi vyhýbajúcimi sa škole a sako porušiteľmi
školskej povinnosti.
Na základe tohoto skutkového stavu s úctou
kážem sa pána ministra:
1. Na akom zákonnom právnom podklade
môže sa diať to, že školopovinné deti sú vnu-
cované do inej školy a nie do tej, do ktorej
ich chcú rodičia zapísať?
2. Na akom zákonnom právnom podklade za-
držuje správca školy koncom školského roku
školské vysvedčenia, len preto, aby rodičia bez
týchto vysvedčení boli- donútení ponechať svoje
deti v škole. v ktorej je vyučovanie bezvýsled-
né a ku ktorej vedie cesta, ktorá je vo valnej
časti školského- roku len za najväčších nesnádzí
schodná?
4
3. Či hodláte, pane minister, podrobiť prís-
nemu disciplinárnemu vyšetrovaniu svojich škol-
ských exponentov, účastnivšich sa tohoto nezá-
konného jednania, a uložiť im, aby čo do za-
školenia školoupovinných detí rešpektovali vôľu
rodičov?
4. Či ste ochotný postarať sa, aby miestna
štátna maďarská škola, určená pre vyučovanie
bajanských maďarských detí v ich materinskom
jazyku, bola zvelaďovaná do tej miery, aby
školoupovinné deti maďarského materinského
jazyka mohly v nej plne vyhoveť svojej škol-
skej povinnosti a neboly vnucované po vycho-
dení 5. triedy do slovenskej meštianskej školy,
ktorá je pre nich s hľadiska pedagogického na-
prosto bezcenná.
V Prahe, v mesiaci júli 1936.
Esterházy,
A. Nitsch, Jaross, dr Holota, Sandner, Illing,
dr Rosche, F. Nitsch, Jäkel, Stangl Kundt, May,
dr Korláth, dr Szüllö, Szentiványi, Petrášek,
dr Porubszky, Fischer, dr Hodina, Franz Němec,
E. Köhler, Hollube.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Je pan ministr vnitra ochoten postarati
se, aby v této věci bylo zavedeno vyšetřování,
při němž budou vyslechnuti všichni uchazeči o
koncesi v posledních dvou letech o tom, zda jim
při udělováni koncesí byla úředníky okresního
úřadu v Německém Jablonném přednesena uve-
dená přání, jež odporuj! dobrým mravům, záko-
nům a ústavě?
2. Je pan ministr vnitra ochoten dáti za-
vésti disciplinární řízení proti úředníkům, kteří
se provinili takovými nezákonnými přáními a
přehmaty?
3. Je pan ministr vnitra ochoten dáti úřady
první stolice poučiti, že každý jazykový teror
vůči uchazečům o koncesi je nezákonný a trest-
ný ?
V Praze dne 5. srpna 1936.
Hirte,
Axmann, Inž. Karmasin, Jäkel, dr Zippelius, Inž.
Lischka, May, Birke, Frank, Budig, Jobst,
Kundt, dr Hodina, Fischer, Gruber, dr Jilly, inž.
Kiinzel, dr Eichholz, Illing, G. Böhm, Hollube.
613/IV (překlad).
Interpelace
poslance E. Hirteho
ministru vnitra,
že uchazeči o koncesi v Německém Ja-
blonném jsou trýzněni vyšetřováním od-
porujícím jazykovému zákonu.
Okresní úřad v Německém Jablonném dovo-
luje si v poslední době vůči uchazečům o konce-
si vyšetřovací praksi, která odporuje smlouvám
o ochraně menšin, ústavě, jazykovému zákonu
a primitivním zásadám demokratické správy.
Úřad je dosti chytrý a používá této neslýchané
prakse vyšetřovací jen ústně, neboť se s písem-
nými výnosy neodvažuje na světlo veřejnosti v
demokratickém právním státě.
U okresního úřadu v Německém Jablonném
dávají prý živnostníkům, kteří žádají o hostin-
skou, řeznickou, cukrářskou nebo kavárenskou
koncesi, radu, že nebudou míti s udělením kon-
cese obtíží, dají-li udělati dvojjazyčnou firemní
tabuli. Těmito temnými praktikami se pravděpo-
dobně snaží změniti »přirozeným vývojem po-
uliční obraz Cviková. Takováto prakse není odů-
vodněna zákonem a nedá se sloučiti s naší ústa-
vou, k níž náleží i zásada svobodného užívání
jazyka v soukromém a obchodním styku.
613/V (překlad).
Interpelace
poslance K. Grubera
ministru vnitra
o stranickém podporováni německé so-
ciálně demokratické strany dělnické
četnictvem v Nečtinách.
Noviny hlásí toto:
»Na úpravě státní silnice Plzeň-Karlovy Va-
ry mělo na úseku mezí obcemi Štipoklasy-
Trhomné-Bezvěrov nalézti zaměstnání také ně-
kolik německých nezaměstnaných. V Nečtinách
se přijímalo do práce tím způsobem, že se pod-
nikatel silniční stavby obrátil na tamní četnictvo
se žádostí, aby mu k tomuto účelu označilo »spo-
lehlivé živlyŤ. Četnictvo se pak zase obrátilo
na tamního místního důvěrníka německé sociálně
demokratické strany a sociálně demokratické od-
borové organisace, které se přičinily o výsledek:
Na silniční stavbě byli s německé strany za-
městnáni výlučně sociálně demokraticky organi-
sovaní dělnici.
Stalo se tedy, jak jsme předvídali: Četnictvo
rozhoduje o » spolehlivosti*!
Kdo si koupil červenou stranickou legitima-
ci, je podle mínění četnictva spolehlivý, kdo ne-
5
má rudou legitimaci, o tom se předpokládá, že
je u SDP, toho tedy považuje četnictvo za stát-
ně nespolehlivého.
Neudivuje nás, že se rudí funkcionáři stra-
ny propůjčují těmto politickým kejklům při opa-
třování práce. Je však veřejná ostuda, že vede-
ní státních silničních staveb vylučuje ze strani-
cko-politických a národně šovinistických důvodů
největší část nezaměstnaných ze silničních sta-
veb.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Je pan ministr vnitra ochoten dáti věc
vyšetřiti?
2. Je pan ministr vnitra ochoten dáti proti
četníkům v Nečtinách zavésti disciplinární ří-
zení?
3. Je pan ministr vnitra ochoten dáti zjisti-
ti, zda také vedení státních silničních staveb vě-
domě spolupůsobilo při těchto praktikách a po-
stoupiti výsledky vyšetřování v tomto případě
ministru veřejných prací, aby bylo zavedeno
disciplinární řízení proti vinným orgánům státní
silniční správy?
V Praze dne 24. srpna 1936.
Gruber,
Axmann, Inž. Karmasin, Jäkel, Sandner, dr
Kellner, Hirte, Kundt, Fischer, dr Rosené, Inž.
Lischka, Wagner, Wollner, Inž. Künzel, Stangl,
Jobst, Illing, dr Jilly. inž. Schreiber, May, dr
Zippelius.
613/VI (překlad).
Interpelace
poslance dra Theodora Jillyho
ministru vnitra,
že okresní úřad ve Znojmě potrestal Her-
mana Bischofa z Dyjákoviček č. 173, ač
soud prokázal jeho nevinu.
Okresní úřad ve Znojmě předepsal Hermanu
Bischofovi, zemědělskému dělníku v Dyjákovič-
kách č. 173, nálezem ze dne 16. června 1936, č. j.
12. 915-III, pořádkovou pokutu, protože prý »ještě
s jinými« zpíval německou píseň Weihelied se
změněným textem.
Pro tutéž skutkovou podstatu byl Herman
Bischof nevinně 25 dnů ve vyšetřovací vazbě
u krajského soudu trestního ve Znojmě; byl pro-
puštěn na svobodu a bylo mu dokonce usnesením
radní komory krajského soudu ve Znojmě č. j.
Tk XI 216/36 ze dne 20. dubna 1936 oznámeno, že
trestní řízení proti němu zavedené bylo úplně za-
staveno.
Správní úřad neuznal ani za vhodné zabývati
se výsledky trestního soudního řízení, ačkoliv se
jich obviněný ve správním řízení dovolával jako
svědectví.
Kam má vésti taková prakse ve správním
trestním řízení? K úplnému zhroucení právní ji-
stoty a k hlubokým pochybnostem obyvatelstva
o zevrubnosti a objektivnosti naší správní justi-
ce! Neboť prostý muž z lidu si řekne: Jak je
možno, že pro tutéž skutkovou podstatu mne soud
nepotrestá, ale správní úřad potrestá? Buď je
prokázáno, že jsem zpíval protistátní píseň ve-
řejně - pak je samozřejmé, že mne soud potre-
stá -, nebo to prokázáno není, pak však žádný
správní úřad nemá právo mne potrestati. Učiní-li
tak přece, porušuje nejjednodušší zásady zdra-
vého rozumu.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Je pan ministr vnitra ochoten dáti věc vy-
šetřiti?
2. Je pan ministr vnitra ochoten příměti
správní úřady, aby vykonávajíce správní justici
trestní si opatřily spisy alespoň o oněch trestních
řízeních soudních, která jednají o téže skutové
podstatě, a aby se zabývaly výsledky soudního
řízení?
V Praze dne 24. srpna 1936.
Dr Jilly,
Sandner, Jobst, Inž. Karmasin, Hirte, May, Franz
Němec, Sogl, Stangl, dr Rosche, Illing, dr Hodina,
dr Kellner, Hollube, Obrlik, inž. Peschka, Kundt,
Wollner, Gruber, dr Zippellus, Fischer.
613/VII (překlad).
Interpelace
poslanců dra Zippeliuse a dra Eichholze
ministrovi vnitra
o těžkých disciplinárních přestupcích
četnického strážmistra Modera
v Brumovicich.
Proti Ferdinandu Grohsovi, řezníku v Krnově,
vedl okresní soud v Krnově trestní řízení podle
§ 3 zákona o ochraně cti, protože prý prohlásil,
že četnictvo postupuje proti členům sudetsko-
německé strany stranicky a protože prý řekl
strážmistru Moderovi v Brumovicich, že není ho-
den nositi presidentův kabát. Ferdinand Grohs
nabídl důkaz pravdy a jako obviněný uvedl
6
obsáhlý skutkový a průvodní materiál. Tento
materiál předkládáme zde panu ministru vnitra:
Okresní soud v Krnově uznal obžalovaného
Ferdinanda Grohse v trestním řízení T 1443/35
vinným přestupkem § 3 zákona o ochraně cti a
odsoudil ho do vězení na 14 dnů podmínečné na
jeden rok. Důkaz pravdy soud odmítl
Proti rozsudku podal obžalovaný Ferdinand
Grohs odvolání ke krajskému soudu trestnímu
v Opavě; odvolací soud zrušil rozsudek okres-
ního soudu v Krnově a uznal právem, že důkaz
pravdy má býti proveden.
V jednotlivostech uvedl obviněný Ferdinand
Grohs v řízení před okresním soudem v Krnově
č. j. T 1443/35 jako obviněný o úřadování pana
strážmistra Modera toto (průvodní návrh de dato
v Krnově dne 26. prosince 1935):
1. Urážky mnou spáchané se nikterak nevzta-
hovaly na četnictvo v Brumovicích jako celek,
ale mířily jen na pana strážmistra Modera.
Urážky se nestaly v době, když strážmistr Mo-
der byl ve službě, nýbrž mimo ni.
Jde tedy o obyčejnou urážku na cti pana
strážmistra Modera,
Důkaz: Mým výslechem a výslechem svěd-
ků, jež soudu při hlavním přelíčení ještě oznámím.
2. O urážlivých výrocích, které jsem spáchal,
nabízím důkaz pravdy a provádím jej takto:
V noci dne 29. března 1934 zbil strážmistr
Moder svou ženu páskem s přezkou takovým
způsobem, že paní Moderová musila býti dopra-
vena ke svým rodičům a že také musil býti při-
volán lékař, aby paní Moderovou ošetřil.
Důkaz: Josefa Kupková, soukromnice v Bru-
movicích č. 36, Štěpán Wilsch, truhlář v Brumo-
vicích č. 73, Bruno Müller, mechanik a majitel
autodrožky v Lichnově, dr Machold, lékař v Hor-
ním Benešově.
3. Pan strážmistr Moder žádal na mně jedno-
ho dne úsečným hlasem, abych vyvěsil českou
firemní tabuli a poznamenal, že ke mně jinak ne-
budou choditi čeští zákazníci. Dále prohlásil, že
mého syna čeká Spatná budoucnost,, ježto jeho
křestní jméno je German.
Když jsem panu strážmistru Moderovi pro-
hlásil, že budoucnost mého syna je jen moje sta-
rost, řekl, abych nebyl tak tvrdohlavý, že ani
netuším, Jakou má četnictvo moc a jaké obtíže
mi může způsobiti. Když jsem mu řekl, že se člo-
věku, který se řádné chová, nemůže nic státi,
řekl strážmistr Moder, že již v prvých létech
jeho služby byl zvyk, když se četníci radili o u-
dáních, která mají býti učiněna, a přemýšleli,
jaká udání by mohli učiniti, vzíti si na mušku
řezníka.
Řezník se může pronásledovati na každém
kroku, týrati a zahrnovati udáními.
Důkaz: Alois Novák, tajemník v Brunovi-
cích. Hermína Grohsová, manželka řezníka v Bru-
movicích, Wilfried Heidrich, rolník v Brumovi-
cích.
(Podotýká se, že svědci byli při rozhovorech
jen částečné přítomní)
4. Pan strážmistr Moder chodí i ve službě
s nepokrytou hlavou, bez opasku a s rozhalenou
blůzou. Kdysi dokonce ponechal ruce v kapse při
výkonu služby. Když jsem ho na to upozornil,
odpověděl, že je četník, že může dělati co chce,
že nikomu do toho nic není. Mimo to tni pro-
hlásil, abych se jen připravil, že nebudu věděti
pro tresty ve svém soukromém i obchodním ži-
votě kudy kam.
Důkaz: Svědci Štěpán Wilsch, truhlář v Bru-
movicích, Hermína Kudlichová. v Brumovicích č.
13, Arnošt Wawra, majitel domu v Brumově,
Hermína Grohsová, manželka řezníka, v Brumo-
vicích.
5. Kdysi bylo na mé učiněno trestní oznáme-
ní, že jsem nechal u sebe přespati svou tchýní
a neohlásil ji. Přihláška se niobia podle předpisů
v Brumovicích státi do 11 hod. Již v 11. 15 byl
jsem četnictvem vyslechnut, že jsem neučinil
včas oznámení. Důvod byl však jen ten, že moje
tchýně Marie Klosová byla k nám přivedena pro
vážné onemocnění své dcery a vnuka a na při-
hlášku se tedy jen v rozčilení zapomnělo. Na
tuto okolnost nebyl vzat zřetel.
U pana strážmistra Modera přenocovala
rovněž dne 2. února 1935 jeho tchýně a pan stráž-
mistr Moder to rovněž neoznámil
Pan Benedikt Frömert z Brumovic nechal
dne 25. až 26. října 1935 přenocovati asi 5 osob
a neučinil rovněž oznámení.
Důkaz: Josefa Kupková a Klára Tomaceková,
obě v Brumovicích č. 35, Benedikt Frömert, rol-
ník v Brumovicích a Emilie Frömertová, dcera
rolníka v Brumovicích co svědci.
6. Bylo na mě dále učiněno oznámení, že
jsem dne 20. října 1935 prý po zavírací hodině
v krámě prodával zboží. Tomu však tak není a
je to zcela nesprávné. Pan Karel Heinrich z Bru-
movic naproti tomu prodával opětovně nejen
v neděli v každé denní době, ale také ve vsedni
dny a sice již ve 4 hod. ráno a také v 9 hod.
večer.
Dne 26. října 1935 ve 20. 30 hod., když obchod
Karla Heinricha byl ještě osvětlen a ještě se tam
prodávalo, šli okolo dva četníci (vrchní strážmistr
Roháč a strážmistr Moder). Dva lidé na to četní-
kům také
poukazovali. Páni četníci však nic po-
dobného nezařídili.
Dne 1. listopadu 1935 prodal Karel Heinrich
zboží v 8. 40 hod. večer slečně Marii Rosnerové
a dne 10. listopadu paní Kachelové. O posléze
uvedeném případě se rovněž dověděl pan stráž-
mistr Moder, ježto šel právě okolo a já ho na to-
upozornil. Také pan Bruno Niesaner měl obchod
otevřený ještě po zavírací hodině, ačkoliv obchod
nebyl; ježte ano kolaudován.
7
Důkaz: Lina Schmidtová, dělnice v Brumo-
vicích, paní Lenschigová, manželka krejčího
v Brumovicích, Hubert Olbřích, syn rolníka
v Brumovicích, Hermína Grohsová, manželka
řezníka v Brumovicích, Marie Rosnerová, hostin-
ská v Brumovicích, paní Kachelová, manželka
dělníka v Brumovicích.
7. Také západoslezské konsumní družstvo má
krám otevřen až do 21. hod., ačkoliv pan stráž-
mistr Moder bydlí naproti tomuto krámu. Dne 3.
prosince pan strážmistr Moder ve 20. 15 hod. do-
konce sám nakupovat
Důkaz: Arnošt Wawra, řeznický pomocník
v Brumovicích, Hermína Grohsová, manželka
řezníka v Brumovicích.
8. Dne 11. června 1935 konali službu stráž-
mistr Moder a strážmistr Machač. Když jsem
přišel asi ve 3/4 4 odpoledne do hostince Maxe
Dittnera, seděli tam za stolem u piva. Když pan
strážmistr Machač musil jiti na záchod, odevzdal
svoji pušku strážmistru Moderovi, který si u sto-
lu s puškou hrál, spouštěl opakovači mechanis-
mus a dal dokonce pušku jednomu civilistovi do
rukou.
Důkaz: Josef Reíman, přísežný polní hlídač,
jako svědek.
8. Dne 3. listopadu stál u benzinové stanice
ve Wüstemühle autobus obsazený 27 osobami a
osobní automobil. Obě auta brala benzin. Přes
zákaz kouření tam vyvěšený, kouřil vrchní stráž-
mistr Roháč zcela na blízku a to přímo u benzi-
nové hadice. Lidé, kteří seděli v autobusu, se
nad tím velmi rozčilovali.
Důkaz: Svědci Jan Kudlich, rolník v Brumo-
vicích, František Fuchs a Adolf Habel, synové
rolníků v Brumovicích a ev. další cestující auto-
busu.
9. V srpnu 1935 hlásil Max Auerbach panu
strážmistru Moderovi, že mu někdo ukradl okur-
ky z jeho záhonu a že by bylo lze zjistiti stopy
zlodějů. Pan strážmistr Moder na to odpověděl:
Do okurek celníkům nic není. Dále ještě pan
strážmistr Moder připojil, aby Auerbach neležel
tak dlouho u své Markétky a raději si sám hlí-
dal okurky.
Důkaz: Max Auerbach, pekařský pomocník
v Brumovicích jako svědek.
10. Že jinak vycházím s ostatními četniky
dobře, vychází na jevo také z toho, že štábní
strážmistr Dopita mi při hasičské slavnosti po-
řádané letos v Pochni řekl: »Jsem zde služebně,
ale seru na službu, pojď, zaplať raději jednu,
načež jsem skutečně se štábním strážmistrem
Dopitou vypil dvě skleničky pálenky a je také
zaň zaplatil.
Důkaz: Svědci Hermina Grohsová, manželka
řezníka v Brumovicích, Ferdinand Hartel, rolník
v Úblu.
Z toho všeho vychází na jevo, že šlo o
obyčejnou urážku na cti, pro kterou je důkaz
pravdy přípustný.
Dne 18. května 1936 sdělil Karel Malusch-
ka, holič v Oválně, zastoupený svým otcem
Adolfem Maluschkou, tesařem v Brumovicích č.
240, kléry byl rovněž citelně poškozen úřado-
váním pana strážmistra Modera, okresníma sou-
du v Krnově tyto skutkové okolnosti:
»1. V úterý dne 12. května 1936 přišli ke
mně, Adolfu Maluschkovi, četníci a ptali se, kde
je můj syn Karel Maluschka.
Vyhlédl jsem oknem a ježto jsem viděl své-
ho syna jeti na kole po silnici, zavolal jsem jej
dovnitř.
Když syn přišel do kuchyně, ptali se ho,
kde byl dne 12. května v době mezi 1. a 3.
hodinou odpolední. Můj syn odpověděl, že byl
od 1 do 6 hod. v odborné živnostenské škole.
Pak se ho ptali, má-li dynamo. Můj syn odpo-
věděl, že o tom nic neví.
Poté odvedli mého syna na četnickou sta-
nici v Brumovicích.
Důkaz: Karel Maluschka a Adolf Malusch-
ka jako svědci.
2. Když jsem já, Karel Maluschka, přišel na
četnickou stanici, křikl na mě jeden četník: »Máš
dynamo nebo ne. « Na to jsem odpověděl: »Ne,
nemám dynamo.Ť
Na to mě tento četník, byl prý z Krnova,
uchopil za vlasy a obviněný Moder mne udeřil
do obličeje, takže jsem počal krváceti z nosu.
Pan strážmistr Moder řekl: »Umyj se. « Na
to mi vzal z ruky kapesník a utřel mne.
Mezitím přišel sem štábní strážmistr Dopi-
ta. Ten se zeptal: »Proč krvácíš?Ť Na to jsem
odpověděl: »Ten pán mne udeřil.Ť Pan strážmistr
Moder na to odpověděl: »Kdo tě udeřil?Ť Řekl
jsem: » Tento pán. « Sotva jsem to řekl, rozpřáhl
strážmistr Moder ještě jednou ruku.
Za nějakou dobu přišel také můj bratr Adolf
na četnickou stanici. Tomu jsem ještě ukázal
krvavý kapesník.
Důkaz: Karel Maluschka, holičský učeň v
Oválně u pana Januschkeho, a Adolf Maluschka,
pomocný dělník v Krnově u fy Gabler.
3. Pak mne páni četníci posadili na moto-
cykl a jeli se mnou za vesnici. Tam zastavili.
Tu řekl pan četník z Krnova: »Máš dynamo nebo
ne.Ť Zase jsem řekl, že žádné dynamo nemám.
Na to řekl: »Strč kapesník do kapsy.Ť Zastrčil
jsem si kapesník do kapsy a za chvíli sáhl mi
pan četník do kapsy, vytáhl mi náprsní tašku a
kapesník a řekl: »Kolik peněz máš v náprsní
tašce?Ť Řekl jsem, že tam bude asi koruna. Pak
mi zastrčil opět náprsní tašku do kapsy a řekl
mi, abych zítra přišel na četnickou stanici do
Krnova. Na to mne pustil Když jsem kus cesty
poodešel, zpozoroval jsem, že je kapesník pryč.
Důkaz: Karel Maluschka jako svědek.
Navrhl jsem zavedení trestního řízení proti
obviněnému a jeho potrestáni a odsouzení podle
zákona. Zvláště pak jeho odsouzení k náhradě
útrat řízení a svého právního zastoupení. Připo-
juji se k trestnímu řízení jako soukromý účast-
ník a uplatním své nároky při hlavním přelíčení.