19
poslanci zároveň slyšeti všechny řeči ve svém
vlastním jazyce.
Toto zařízení by se velice doporučovalo i ve sně-
movně československého státu, jenž jest typickým
státem několika národů. Nedocházelo by k četným
nedorozuměním v oboru jazykového práva. Mimo
to by toto zařízeni přispělo k tomu, aby odstranilo
nedostatky, které zde jsou pro špatnou akustiku
naši sněmovní síně.
Tážeme se tedy vlády:
1. Ví vláda o vylíčeném zařízení v belgické sně-
movně?
2. Jest vláda ochotna dáti diplomaticky vyše-
třiti, jak jest technicky vybaveno toto zařízení
v belgické sněmovně a jak se dosud osvědčilo ?
3. Jest vláda ochotna dáti zavésti tuto cennou
technickou vymoženost do služeb dorozumění ná-
rodních skupin našeho státu i do jednacích síní
naší československé poslanecké sněmovny a se-
nátu?
V Praze dne 22. července 1936.
Dr Neuwirth,
Rösler, Sogl, inž. Karmasin, Knorre, Gruber, dr
Hodina, Nickerl, F. Nitsch, Áxmann, Jäkel, Illing,
Fischer, dr Eichholz, Hollube, Hirte, inž. Richter,
E. Köhler, Birke, Stangl, Knöchel, dr Kellner,
dr Jilly, Budig.
603/XVIII (překlad).
interpelace
poslanců G. Wollnera a R. Knorreho
ministrovi vnitra,
že se hromadně zahajuje správní trestní
řízení proti nezaměstnaným, poněvadž se
ucházejí o přijetí do státní vyživovací akce.
Množí se případy, že okr. úřady zahajují proti
chudým nezaměstnaným hromadná trest, řízení, po-
něvadž prý se neprávem ucházeli o přijetí do státní
vyživovací akce. Tak oznamuje na př. člen zem-
ského zastupitelstva Alfred Gibisch z Plané toto:
Referent okresního úřadu v Plané oznámil jme-
novanému členu zemského zastupitelstva, že
okresní úřad zažádal na období, začínající se dnem
28. června, o příděl 35. 000 Kč. Člen zemského za-
stupitelstva Gibisch požádal parlamentní klub su-
detskoněmecké strany, aby zakročil u ministerstva
sociální péče o přidělení této částky, člen zemského
zastupitelstva Gibisch se přesvědčil, že planský
okresní úřad byl ve svých požadavcích velmi umír-
něný a spíše žádal příliš málo než příliš mnoho.
Při své návštěvě na okresním úřadě se člen zem-
ského zastupitelstva Gibisch také dověděl, že plan-
ský okresní úřad zahájil v posledních měsících ne-
méně než 900 správních trestních řízení pro ne-
oprávněné ucházení se o přijetí do státní vyživo-
vací akce.
Proti tomuto jednání dlužno velmi ostře prote-
stovati, neboť jest vyloučeno, že z 900 obviněných
skutečně většina neprávem nebo dokonce svévolně
žádala o podporu. Ale když nezaměstnaný ve své
nouzi, poháněn hladem a bídou, žádá o zařazení do
státní vyživovací akce a místo podpory se proti
němu zahájí řízení pro neodůvodněné prý uchá-
zení, musí to nezaměstnané dohnati přímo k zou-
falství.
Tážeme se tedy pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten vyžádati si od okres-
ních úřadů zprávy, kolik správních trestních řízení
bylo zahájeno proti nezaměstnaným, poněvadž se
prý neprávem ucházeli o zařazení do státní vyži-
vovací akce?
2. Jest pan ministr ochoten dáti naříditi okres-
ním úřadům, aby taková trestní řízení zahajovaly
jen po předchozím obsažném šetřeni?
V Praze dne 1. srpna 1936.
Wollner, Knorre,
Nickerl, Rösler, Hollube, inž. Karmasin, inž.
Kiinzel, F. Nitsch, Sogl, Axmann, Illing, dr Jilly,
dr Hodina, inž. Richter, dr Rosche, E. Köhler, dr
Peters, Birke, dr Kellner, Knöchel, Fischer, Sand-
ner, Stangl.
603 XIX (překlad).
Interpelace
poslance J. Illinga
ministrovi vnitra
o porušení jazykového zákona ve vyhláš-
kách o protileteckém obranném cvičení
v Plané.
Planský okresní úřad ohlásil výměrem ze dne
8. července 1936, že dne 16. července 1936 "zdejší
CPO" uspořádá protiletecké ochranné cvičení.
Ve výměru se stále užívá výrazu CPO, jemuž ně-
mecké obyvatelstvo nerozumí. Výměr uvádí jako
zákonitý podklad článek 3,
odst. 1 zákona č. 125/
1927 Sb. z. a n. a §§ 6 a 29 zákona č. 82/1925
Sb. z. a n. V žádném z těchto uvedených zákoni-
tých podkladů se neobjevuje výraz CPO jako zá-
konem chráněný výraz. Zřejmě jde o zkratku čes-
kého odborného výrazu. Tato zkratka by však
měla býti uvedena i v německém jazyku zkráceně
německými písmeny. Pořádá-li se protiletecké
ochranné cvičení, zasahuje to hluboce do soukro-
mého života státních občanů, poněvadž musejí
přesně zachovávati vyhlášené cvičné předpisy.
Ovšem chtějí však i opatřením postižení Němci,
jichž jest v městě Plané přes 90%, věděti, kdo to
jest vlastně tato CPO, která, jak zmíněný výměr
výslovně uvádí, pořádá protiletecké cvičení. Ze
zkratky CPO si nemůže Němec vysvětliti, která
organizace vlastně pořádá protileteckou ochrannou
organizaci.
20
Tážeme se pana ministra:
1. Jest pan ministr vnitra ochoten dáti vyšetřiti
stav věci?
2. Jest pan ministr vnitra ochoten naříditi, aby
vyhlášky o pořádání protileteckých cvičení vždy
vyhovovaly jazykovému zákonu a aby se i všechny
zkratky uváděly nejen v českém, nýbrž i v němec-
kém jazyce?
V Praze dne 1. srpna 1936.
Illing,
Fischer, Jäkel, Axmann, Sogl, inž. Karmasin, dr
Eichholz, Nickerl, Knorre, Rösler, inž. Künzel, dr
Jilly, Hirte, Gruber, dr Hodina, F. Nitsch, inž.
Richter, dr Peters, dr Köliner, Sandner, Knöchel,
E. Köhler, Birke.
603/XX (překlad).
Interpelace
poslance Fischera
ministrovi pošt a telegrafů
o zřízeni poštovního úřadu v obci Mugli-
nově, která má 4500 obyvatelů.
Obec Muglinov u Slezské Ostravy má 4500 oby-
vatelů, tedy více než některé město. Přes to jest
Muglinov připojen k poštovnímu doručovacímu
okresu slezskoostravskému a nemá ještě vlastního
poštovního úřadu. Všechna námaha obyvatelstva,
aby obec dostala vlastní poštovní úřad, byla dosud
marná. Jistě není potřebí dalšího vysvětlování,
abychom vyložili naléhavost, že v obci mající 4500
obyvatelů má býti zřízen poštovní úřad.
Tážeme se tedy pana ministra pošt a telegrafů:
1. Jest pan ministr ochoten oznámiti důvody,
pro které nebyl dosud zřízen poštovní úřad v obci
Muglinově?
2. Jest pan ministr ochoten zaříditi vše, aby
v obci Muglinově byl co nejdříve zřízen vlastní
poštovní úřad?
V Praze dne 1. srpna 1986.
Fischer,
Rösler, Illing, Gruber, dr Eichholz, dr Peters,
Hirte, dr Jilly, inž. Karmasin, dr Kellner, Knorre,
F. Nitsch, Axmann, E. Köhler, inž. Richter, Jäkel,
Sogl, dr Hodina, Nickerl, Birke, Knöchel, dr
Rosche, Sandner.
603/XXI (překlad).
Interpelace
poslance K. Grubera
ministrovi spravedlnosti
o trýznivých obžalobách podle zákona na
ochranu republiky proti hladovějícím ne-
zaměstnaným.
Písecké státní zastupitelství podalo proti něko-
lika hladovějícím nezaměstnaným, a to Hermíně
Kölblové, Piovi Klingingerovi, Františku Stög-
bauerovi, Františku Hopfingerovi, Rupertu Baie-
rovi a Anně Baierové píseckému krajskému soudu
pod č. j. St. 174/36-5, Tk 92/36-9, žalobu podle
§ 17 zákona na ochranu republiky.
Tito ubozí lidé byli vyloučeni ze státní vyživo-
vací akce a musili hladověti. Aby nezemřeli hla-
dem, přijali z oné strany sousední hranice od fa-
ráře z Finsterau v Bavorsku něco potravin, které
je zachránily před smrtí hladem.
Nelze pochopiti, proč státní zastupitelství pova-
žuje takové případy za způsobilé pro obžalobu.
Tážeme se pana ministra spravedlnosti:
1. Jest pan ministr spravedlnosti ochoten dáti
vyšetřiti tuto věc?
2. Jest pan ministr spravedlnosti ochoten dáti
podle zásady "minima non curat praetor" pokyn
panu generálnímu prokurátorovi, aby státní zastu-
pitelstva příště nepodávala žalob pro takové skut-
kové podstaty, které zřejmě nedozrály pro obža-
lobu?
V Praze dne 1. srpna 1936.
Gruber,
Rösler, Axmann, Fischer, Budig, inž. Karmasin,
Knorre, dr Hodina, E. Köhler, inž. Richter, Hol-
lube, dr Peters, Sogl, Illing, F. Nitsch, Nickerl,
Birke, dr Kellner, Sandner, Knöchel, dr Rosche,
Stangl.
603/XXII (překlad).
Interpelace
poslance K. H. Franka
ministrovi pro věci zahraniční
o protizákonné jazykové praxi českoslo-
venského konsulátu v Montrealu (v Ka-
nadě).
Za činnost konsulátů odpovídá pan ministr pro
zahraniční věci a jest tedy příslušný i pro odpo-
věď na tuto interpelaci.
21
Generální konsulát v Montrealu oběžníkem ze
dne 3. prosince 1936, č. 722/35, "Označení míst
v československé republice úředními názvy,
SH/AS", poukazuje na vládní nařízení ze dne
25. srpna 1921 důtklivě připomenul rozličným vý-
vozcům, aby při místních označeních neužívali
v korespondenci s kanadskými firmami "neúřed-
ních označení".
Konsulát se zásadně mýlí, domnívá-li se, že
právní podklad k tomuto kroku mu poskytuje vlád-
ní nařízení ze dne 25. srpna 1921, č. 324/1921
Sb. z. a n. Dopis generálního konsulátu obsahuje
nesprávný výklad, poněvadž se upravuje styk
úřadů s cizinou, nikoliv však styk stran s cizinou.
Pro styk stran s úřady platí, že užívá-li se men-
šinového jazyka, lze užívati i v tomto jazyku za-
vedeného nebo přípustného úředního označení míst.
Styk vývozců s cizozemskými úřady se tímto
nařízením neupravuje a proto také není určitě
a zákonitě ustanoveno, který druh místního ozna-
čení se má voliti. O styku soukromých osob s cizo-
zemskými místy není v tomto nařízení vůbec řeči.
Jest to tedy nesprávný výklad a mínění generál-
ního konsulátu, když podle tohoto nařízení žádá,
aby se ve styku soukromých osob s cizinou užívalo
místních označeni v českém jazyku. Jednak proto,
že tento styk, jak řečeno, není zákonitě upraven,
jednak proto, že konečně i místní označení v men-
šinovém jazyku se musí hodnotiti jako úřední
označení.
Uvedené nařízení neposkytuje ani nejmenšího
podkladu, aby soukromá osoba ve styku s cizinou
nemohla užívati místních označení jako "Konig-
grátz", "Jungbunzlau" atd. místo "Hradec Krá-
lové", "Mladá Boleslav" atd., poněvadž jen tato
označení jsou úřední. Užívání jmen "Reichenberg",
"Aussig" atd. neodporuje ani mínění konsulátu,
dokonce když se již dopisuje německy. I úřady se
mohou v takovém menšinovém jazyku stýkati
s cizinou a za uvedených podmínek užívati úřed-
ního označeni v menšinovém jazyku. Ustanovení
uvedené v či. 3 vztahuje se jen na styk s česko-
slovenskými úřady, orgány a soudy. Jest to tedy
přehmat nebo nesprávný výklad zákona českoslo-
venského konsulátu, když zasílá vývozcům takový
dopis a chce je donutiti, aby 'užívali místních ozna-
čení v českém jazyku.
Konsuláty mají se starati o ochranu hospodář-
ských zájmů republiky v cizině, ale nikterak udí-
leti jazyková poučení, která zasahují do oboru
soukromého a obchodního styku při svobodném
užívání jazyků, ústavně zaručeném. To budiž jed-
nou pro vždy vštípeno konsulátům československé
republiky.
Tážeme se tedy pana ministra pro věci zahra-
niční:
1. Jest pan ministr ochoten vyšetřiti vytýkaný
stav věcí?
2. Jest pan ministr ochoten důtklivě připome-
nouti všem konsulátům, zvláště československému
konsulátu v Montrealu (v Kanadě), že se vládního
nařízení č. 324/1921 Sb. z. a n. naprosto nesmí
užívati k tomu, aby se omezovalo ústavní právo
svobodně užívati jazyků ve styku soukromém a
obchodním ?
V Praze dne 1. srpna 1936.
Frank,
Rösler, inž. Karmasin, Nickerl, G. Böhm, Gruber,
Fischer, Sogl, Jäkel, dr Kellner, Birke, E.
Köhler,
Knöchel, dr Peters, inž. Richter, Hirte, dr Eich-
holz, dr Hodina, Axmann, dr Jilly, Illing, F.
Nitsch, Knorre.
603/XXIII (překlad).
Interpelace
poslance dr A. Kellnera
ministrovi spravedlnosti
o pojmu "menšinových soudů".
Ve Věstníku ministerstva spravedlnosti (překlad
úřední části, ročník XVIII/1936), č. 6, str. 87, jest
uveden výnos ministerstva spravedlnosti č. 25. 9967
36. V tomto výnosu se poznamenává, že není námi-
tek proti opatření německého překladu českého
díla pro úřední knihovny "menšinových soudů".
Interpelující mají na tom zájem, aby pojem
"menšinových soudů", o němž se zmiňuje minister-
stvo spravedlnosti, byl přesněji vyznačen. Jinak
by mohlo povstati mínění, že jsou tím míněny
pouze soudy mající své sídlo v soudních okre-
sech, v nichž podle posledního soupisu lidu bydlí
aspoň 20% téhož, ale jiného než českosloven-
ského jazyka. Takové mínění by však vedlo k to-
mu, že by se na př. krajský soud plzeňský, kla-
tovský, vrchní soud pražský nepovažovaly za
menšinové soudy. Přes to však je zřejmo, že tyto
soudy rozhodují v četných případech, ve kterých
se věc týká soudního okresu, ve kterém bydlí
přes 20% Němců. Tak rozhoduje na př. plzeňský
krajský soud o většině právních věci přes 5000
Kč, které se týkají soudních okresů stříbrského,
manětinského, hostouňského, poběžovického atd.
Klatovský krajský soud rozhoduje na př. o práv-
ních věcech stejného druhu, které se. týkají ob-
vodu okresního soudu v Kašperských Horách.
Konečně rozhodují tyto soudy jako soudy odvo-
lací v četných dohlédacích a odvolacích případech
o věcech, které se týkají soudních okresů a nej-
méně 20% Němců.
Ale i vrchní soudy by se musily označovati
jako "menšinové soudy", zavádí-li se již tento
výraz; neboť i ony rozhodují především jako od-
volací stolice stále o věcech Němců, které se tý-
kají soudních okresů, v nichž bydli aspoň 20%
Němců. Interpelující chtějí tedy přesně věděti,
co pan ministr spravedlnosti rozumí výrazem
"menšinové soudy", uvedeným ve věstníku; ne-
boť není lhostejné, má-li na př. knihovna plzeň-
ského a klatovského krajského soudu i německá
právnická díla či nikoliv, často se - zvláště
v odvolacím řízení - uvádějí poukazy na práv-
22
nickou literaturu, takže je nutno, aby odvolací
senát našel v úřední knihovně těchto "menšino-
vých soudů" i německá díla. Kdyby se však proti
očekávání pojem "menšinových soudů" vykládal
omezeně, způsobilo by to, že by vrchní soudy a
nejvyšší soudy nezařazovaly do svých úředních
knihoven vůbec žádných nových děl z německé
právnické literatury. To by byla velká škoda pro
právní jistotu, neboť přece Němci mají velmi
značný podíl na právnické literatuře našeho
státu.
Tážeme se tedy pana ministra spravedlnosti:
1. Které soudy patří podle mínění pana mi-
nistra spravedlnosti pod pojem "menšinových
soudů"?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby se do
úředních knihoven všech soudů rozhodujících
o věcech, které se týkají soudních okresů mají-
cích pres 20% československých občanů německé
národnosti (etnické příslušnosti) - nehledě
k tomu, zdali v obvodu okresního soudu, v němž
tyto soudy mají své sídlo, bydlí aspoň 20%
Němců či nikoliv - zařazovala všechna nová díla,
která v oboru právnické literatury vycházejí
v německém jazyku?
V Praze dne 1. srpna 1986.
Dr Kellner,
Rösler, Axmann, Hollube, Knöchel, dr Jilly, inž.
Karmasin, Illing, Knorre, Budig, Fischer,
Jäkel,
dr Peters, dr Hodina, F. Nitsch, Sogl, Nickerl,
Köhler, Birke,
Hirte, G. Böhm, May, Stangl,
Sandner.
603/XXIV (překlad).
Interpelace
poslanců G. Böhma a E. Hirteho
vládě,
že státní úředníci a zaměstnanci nedo-
konale ovládají německý jazyk.
Podle článku 68 jazykového nařízení ze dne
S. února 1926, č. 17 Sb. z. a n., jest státní správa
povinna přesně zachovávajíc zásadní předpisy
zákona a tohoto nařízení obsazovati jednotlivá
služební místa podle skutečné potřeby jazykově
způsobilými soudci, úředníky a jinými zaměst-
nanci nebo státními orgány.
V soudních okresích, ve kterých podle posled-
ního soupisu lidu bydlí aspoň 20% státních ob-
čanů téhož, avšak jiného než československého
jazyka, jakož i u soudů a úřadů nadřízených
soudům a úřadům těchto okresů bude správa
také podle potřeby jmenovati soudce, úředníky a
jiné zaměstnance a orgány, kteří prokázali způ-
sobilost úřadovati a stýkati se se stranami i v ja-
zyku této jazykové menšiny.
Množí se případy, že státní úředníci a zaměst-
nanci, kteří konají službu v soudních okresích
s aspoň 20% československých státních občanů ně-
mecké národnosti
(etnické příslušnosti), neovlá-
dají němčinu buď vůbec nebo jen tak nedokonale,
že nejsou s to, aby s Němci mluvili německy. Tento
stav jest veřejným tajemstvím, není třeba ho
osvědčovati a ví o něm i vláda.
Kdyby toho vláda žádala, interpelující jsou
v každé chvíli s to, aby to osvědčili spoustou
taktu, v nichž Němcům nebylo možno, ačkoliv
užívali svého ústavně zaručeného jazykového
pravá, mluviti německy se státními úředníky ne-
oo státními zaměstnanci právě proto, že tito
státní úředníci a zaměstnanci často přes nejlepší
vůli se dorozuměti, prostě neuměli mluviti ně-
mecky.
Uváži-li se, jak přísně vláda požadovala, aby
se němečtí státní úředníci naučili češtině, lze tím
méně pochopiti, že vláda také nezadá, aby se
dbalo aspoň skrovných ochranných předpisů,
které článek 68 jazykového nařízení předpisuje
pro české státní úředníky a zaměstnance, pokud
jde o požadavek znalosti němčiny.
Zatím co se od německého státního úředníka při
jazykových zkouškách očekává, aby se vyznal ve
všech možných doktorských otázkách české lite-
ratury, čeští státní úředníci a zaměstnanci často
nejsou s to, aby podali v německém jazyku prostou
zprávu.
Tento stav se nedá udržeti, tupí zásadu "rov-
ných mezi rovnými", hlásanou o nedělích, a musí
nutně vésti k roztrpčení a zoufalství Němců.
Tážeme se vlády:
1. Ví vláda, že v soudních okresích aspoň s 20%
československých státních občanů německé národ-
nosti
(etnické příslušnosti) konají službu četní
čeští státní úředníci a zaměstnanci, kteří něm-
činu slovem a písmem buď vůbec neovládají nebo
jen nanejvýš nedokonale v míře ke služební po-
třebě nepostačitelné ? - nebo žádá vláda od in-
terpelujících, aby jí osvědčili tyto poměry jmeno-
váním přezvědných osob a předložením listin?
2. Jest vláda ochotna dáti provésti šetření,
v jaké míře ovládají němčinu slovem a písmem
čeští státní úředníci a zaměstnanci, kteří konají
službu v soudních okresích s aspoň 20% česko-
slovenských státních občanů německé národnosti
(etnické příslušnosti) ?
3. Jest vláda ochotna dáti provésti prohlídku
u podřízených úřadů v obvodech okresních soudů,
ve kterých bydlí aspoň 20% československých
státních občanů německé národnosti
(etnické
příslušnosti), a to tak, aby osoby konající pro-
hlídku žádaly o nějakou zprávu německy a při
této příležitosti se přesvědčily o vadných nebo
naprosto nedostatečných znalostech němčiny čet-
ných státních úředníků a zaměstnanců?
4. Jest vláda ochotna naříditi, aby se státním
úředníkům a zaměstnancům konajícím službu
v soudních okresích, ve kterých podle posledního
soupisu lidu bydlilo aspoň 20% československých
státních občanů německé národnosti
(etnické
příslušnosti), buď přikázalo, aby se v přiměřené
lhůtě naučili německému jazyku, nebo naříditi,
aby tito státní úředníci a zaměstnanci byli
23
z těchto soudních okresů přeloženi do jiných soud-
ních okresů, v nichž bydlí méně než 20% Němců?
V Praze dne 1. srpna 1936.
G. Bolím, Hirte,
Nickerl, Rösler, Illing, dr Peters, Fischer, dr
Kellner, Knöchel, Sandner, inž. Richter, Hollube,
Axmann, dr Jilly, Budig, Knorre, inž. Karmasin,
F. Nitsch, Sogl, dr Hodina, E. Köhler, Birke,
Stangl, dr
Rösche.
zrušena a aby se německý plachtařský sport mohl
v naší republice svobodně rozvíjeti?
V Praze dne 1. srpna 1936.
Obrlik, May,
Rösler, inž. Karmasin, Knorre, Budig, inž. Kün-
zel, dr Jilly, Axmann, dr Eichholz, Hirte, E.
Köhler, dr Kellner,
Knöchel, inž. Richter, Fischer,
dr Hodina, Sogl, F. Nitsch, Illing, Birke, Nickerl,
Gruber, Jäkel, dr Peters.
603/XXV (překlad).
Interpelace
poslanců G. Obrlika a F. Maye
ministrovi vnitra a ministrovi veřejných
prací,
že se trýznivě omezuje plachtění na Ranské
hoře.
Na Ranské hoře v českém Středohoří se již ně-
kolik let provozuje plachtění.
Činnost plachtařů
byla velmi úspěšná a přinesla československému
státu i sportovní pocty; neboť v roce 1934 dosáhl
tam plachtař Pietschak letem trvajícím 8 hod. 16
minut na letounu "Igo Etrich" úředního česko-
slovenského rekordu ve vytrvalosti.
Měli bychom se tedy domnívati, že stát bude
blahovolně podporovati plachtění na Ranské hoře,
a to již proto, poněvadž podmínky letů v této
krajině jsou tak výborné, že jen zřídka lze je na-
lézti v Evropě; neboť Ranská hora se svými
charakteristickými třemi vrcholky vystupuje pří-
kře z roviny a při severozápadním a jihovýchod-
ním větru poskytuje velmi silná pásma pro vze-
stup.
Ale stát nejen že plachtění nepodporuje, nýbrž
pochopitelně je omezuje, ačkoliv pro to není nej-
menších důvodů. Tak bylo na př. německému
tělocvičnému svazu zakázáno létati a nyní se vů-
bec dovolují lety jen ve výjimečných případech.
Kdyby tato trýznivá omezení měla zůstati
v platnosti, povstalo by podezřeni, že se německé
národní skupině v Československu omezují mož-
nosti sportovně se vyvíjeti, což odporuje nejen zá-
konu, nýbrž i zásadě v celém světě uznané, že se
sportu všech národů musí poskytovati stejné čáky
k vyvinutí nejvyšších výkonů.
Tážeme se tedy pana ministra vnitra a pana
ministra veřejných prací:
Jest pan ministr vnitra a pan ministr veřejných
prací ochoten, pokud jde o provozování plachtař-
ského sportu na území Ranské hory zvlášť se
k tomu hodícím, naříditi jen taková omezení,
která jsou nezbytně nutná z bezpečnostně policej-
ních důvodů? Jsou dotázaní páni ministři ochotni
naříditi, aby všechna ostatní omezení byla ihned
603/XXVI (překlad).
Interpelace
poslance dr F. Zippeliusa
vládě,
aby se zachovávala zásada národní rovno-
právnosti při dobrých zdáních o zákonných
osnovách co do odborových svazů a zá-
stupců vědy.
Předběžné řízení o vládních osnovách prováděné
před jejich předložením Národnímu shromáždění
není zákonem upraveno. Zakládá se jen na zvyk-
lostech.
Jest věcí volného uvážení vlády požádati odbo-
rové svazy a zástupce vědy o vyjádření o osno-
vách vypracovaných odbornými odděleními jed-
notlivých ministerstev a projednávati tato vyjá-
dření v meziministerských poradách.
Je samozřejmé, že vláda při těchto aktech
volné úvahy jest vázána ústavní zásadou národní
rovnoprávnosti.
Interpelanti musí konstatovati, že se vyžadují
jen velmi zřídka dobrá zdání a vyjádření němec-
kých odborových svazů a zástupců německé vědy
o zákonných osnovách. Vláda je nepochybně po-
vinna žádati taková vyjádřeni a dobrá zdání bez
zřetele na národnost státních občanů, náležejících
takovým odborovým svazům nebo odborně způso-
bilých vědců.
Tážeme se tedy vlády:
Je vláda ochotna vždy, když se zákonné osnovy
dávají odborovým svazům nebo zástupcům vědy
k vyjádření, přísně dbáti zásady národní rovno-
právnosti a žádati vždy vyjádření a dobrá zdání
také od německých odborových svazů a zástupců
německé vědy?
V Praze dne 13. srpna 1936.
Dr Zippelius,
Illing, dr Rösche, Kundt, Franz Němec, Jäkel,
Klieber, May, Budig, inž. Lischka, Wagner, dr
Hodina, Fischer, inž. Schreiber, Frank, inž. Kar-
masin, Wollner, inž. Richter, Axmann, Nickerl,
Stangl, Hollube, Sandner.
24
603/ XXVII (překlad).
Interpelace
poslance Rudolfa Sandnera
ministru vnitra,
že policejní ředitelství v Brně neodůvod-
něně zabavilo stížnost sudetských Němců
proti Machníkovu výnosu a jiné dovolené
spisy.
Dne 9. července 1936 15 policejních orgánů za
vedení komisaře dra Josefa Sekaniny vykonalo
důkladnou domovní prohlídka v úředních míst-
nostech sudetskoněmecké strany v Brně, Domini-
kánské nám. 3.
Páni prohlížející dali si na čas a prohledali
místnosti důkladně v době od 1/2 12. do 1/2 14. hod.
Nemohou tedy poukazovati na domnělý nedosta-
tek času, aby ospravedlnili zabavení četných do-
volených spisů.
Při této domovní prohlídce byl beze vší pří-
činy zabaven seznam členů místní
organizace su-
detskoněmecké strany v Brně. Tento seznam byl
ovšem zase 11. července s omluvou vrácen.
Nebyla však vrácena brožurka: "Sudetskoně-
mecká stížnost ke Společnosti národů pro Mach-
níkův výnos" a některý jiný zcela nezávadný ma-
teriál, na př. několik předmětů, které byly ještě
označeny písmeny SHF atd.
Je nevysvětlitelné, proč byla zabavena stížnost
ke Společnosti národů proti Machníkovu výnosu:
neboť, co smí věděti v Ženevě, smí věděti také
v Brně. Taková zabavovací
praxe je s to ohroziti
vážnost našich správních úřadů před celou evrop-
skou veřejností, zvláště před ženevskou Společ-
ností národů.
Při této příležitosti budiž ještě uvedeno, že za-
tčený a opět propuštěný úředník místní
organizace
Schrogl, který byl v policejní vazbě od jedné ho-
diny ve čtvrtek do 11 hodin v sobotu, dostal
v této době jen dvakráte jísti, a sice v pátek
v poledne a večer. Mimo to musil sňati na holém
slamníku bez přikrývky, - pěkný obrázek
o správě našich policejních vězení!
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Je pan ministr vnitra ochoten celou věc vy-
šetřiti?
2. Je pan ministr vnitra ochoten poučiti pod-
řízené úřady, že petice sudetských Němců ke
Společnosti národů jsou jak podle vnitrostátního,
tak podle mezinárodního práva zcela zákonné a že
tudíž nepodléhají zabavení?
3. Je pan ministr vnitra ochoten se postarati,
aby v policejních vězeních byly lidské poměry?
4. Je pan ministr vnitra ochoten dáti podnět,
aby úředníci, kteří jsou odpovědni za neopráv-
něné zabavení stížnosti ke Společnosti národů a
za nelidské zacházení se Schroglem, byli discipli-
nováni?
V Praze dne 13. srpna 1936.
Sandner,
F. Nitsch, Klieber, dr Rösche, Nickerl, Wagner,
Axmann, Illing, inž. Künzel, Frank, E. Köhler,
Sogl, Stangl, Franz Němec, Wollner, inž. Kar-
masin, Hollube, inž. Schreiber, May, dr Hodina,
Kundt, Fischer.
603/ XXVIII (překlad).
Interpelace
poslance Richarda Knorreho
ministru zemědělství
o vážném přehmatu lesního hajného Dudka
v Raškově, okres Moravský Šumperk.
Dne 10. července 1936 pořádali turnéři německého
národního tělocvičného spolku v sále pana Ho-
serka v Raškově členskou schůzi. Po schůzi
v 1/2 11. hod. opustili turnéři hostinec a 19letý
Josef Wagner se zastavil v hospodě Josefa Kla-
metha v Raškově, objednal si sodovku. V hospodě
byl kromě místních hostů přítomen také český
hajný Dudek ze Dvora u Raškova, který ihned na
Wagnera pro jeho turnerský odznak na levém ru-
kávě doléhal a vyzval ho, aby odznak ihned odstra-
nil. Wagner prohlásil, že je dovoleno nositi turner-
ský odznak, hajný Dudek ho však uchopil za levé
rámě a chtěl mu násilím strhnouti kabát. Wagner
prohlásil: "Prosím, to je můj kabát. " Dudek na
to
rozepjal svůj služební kabát, ukázal Wagnerovi
úřední odznak a křičel: "Jménem Republiky, jste
zatčen a musíte jíti se mnou na četnickou stanici. "
Chytil Wagnera za kabát a křičel: "Svléknout
kabát, " sáhl do kapsy u kabátu, namířil na Wag-
nera revolver a řekl: "Zastřelím Vás - kabát
dolů!" Wagner nato svlékl kabát, utíkal, mohl
uprchnouti zadními vrátky, zatím co Dudek jej
pronásledoval s revolverem. Po této události byl
Dudek jako zuřivý, svlékl svůj služební kabát a
praštil jím násilně o zem.
Dudek opustil hostinec, došel si ještě pro jiného
Čecha ze sousedství a vrátil se opět ve 12 hodin
do hospody.
Svědky tohoto výjevu byli Jan Katzer, Jan
Wolf. Jan Diwisch, Josef Wagner, Marie Kla-
methová, všichni z Raškova, kteří jako svědci již
podepsali pamětní protokol.
Tážeme se pana ministra zemědělství:
1. Je pan ministr zemědělství ochoten dáti věc
vyšetřiti?