8

602/XIII.

Odpověď

ministra vnitra
na interpelaci posl. Klímy

o protizákonném rozpuštění veřejné schů-
ze v Brně-Juliánově (tisk 424/III).

Veřejnou schůzi lidu senátora Josefa Jurana
rozpustil intervenující úředník právem proto, Že
bylo nebezpečí porušení veřejného klidu a pořád-
ku pro nepřípustnou kritiku vládních opatření,
směřujících k ochraně veřejných zájmů státních
před rozvratnými živly.

Tvrzení interpelace, že schůze byla rozpuště-
na dříve než referent podrobil návrh zákona o
obraně státu kritice, je mylně, poněvadž předná-
šející přes dvoje napomenutí pokračoval ve svých
nepřípustných vývodech.

Za tohoto stavu věci není důvodu k dalšímu
opatření.

V Praze dne 4. srpna 1936.

Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.

602/XIV.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci posl. dr A. Goldsteina,
dr Ch. Kugla a I. Schuteze

o demonstracích v Bratislavě (tisk
424/XII).

Proti demonstracím, k nimž v Bratislavě za-
vdalo podnět prováděni filmu »Golem«, zakročilo
policejní ředitelství v Bratislavě ihned se vším dů-
razem a zjednalo v krátké době opět klid a po-
řádek, takže se výtržnosti dne 28. dubna 1936 již
neopakovaly.

V Praze dne 29. července 1936.

Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.

602/XV.

Odpověď

ministra školství a národní osvěty
na interpelaci posl. dr Karla Domina

ve věci desetiprocentní restrikce vysoko-
školských asistentů (tisk 424/XVI).

Úkoly a potřeby vysokých škol má minister-
stvo školství a národní osvěty stále v bedlivé pa-
trnosti.

Nedostatkům, jež způsobila desetiprocentní
restrikce asistentských míst na vysokých školách,
odpomáhala přechodně alespoň z části instituce
smluvních vědeckých aspirantů.

Ministerstvo školství a národní osvěty nyní
bude i nadále v zájmu zabezpečení řádného vě-
deckého provozu vysokých škol pečlivě sledovati
možnosti odpomoci.

V Praze dne 6. srpna 1936.

Ministr školství a národní osvěty:
V z.: Tučný, v. r.

602/XVI.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci posl. J. Révaye a
I. Schulcze

ve věci rozhodnuti zemského úřadu v Už-

horodě o zadávce tiskopisů firmě »Grafia«

v Mukačevě (tisk 424/XVII).

Zemský úřad v Užhorodě, rozhoduje o odvo-
lání Hermana Bernáta a spol. z Mukačeva, poda-
ném do usneseni vládního komisaře města Muka-
čeva ze dne 14. ledna 1936, č. j. 20. 797/35 ve vě-
ci zadání dodávky tiskopisů pro město Mukače-
vo v roce 1936 firmě »Grafia«, řídil se při vý-
kladu § 34, bodu 2 vládního nařízení ze dne 17.
prosince 1920, čís. 667 Sb. z. a n., slovným zně-
ním i duchem tohoto zákonného ustanovení, jakož
i běžnou praksí. Zadávacímu úřadu, t. j. městu
Mukačevu, přísluší, jestliže podnikatel je vázán
dohodou o kolektivní smlouvě, toliko právo kon-
troly, zda jsou dodržovány v námezdním poměru
příslušné kolektivní smlouvy; zadání dodávky ne-


9

ní však vázáno podmínkou, že uchazeč musí míti
pro svůj podnik sjednánu kolektivní smlouvu.

Neměl-li tudíž uchazeč, jemuž v daném přípa-
dě dodávka byla svěřena, kolektivní smlouvy pro
svůj podnik, nebyla to překážka pro zadání do-
dávky.

Z toho důvodu zemský úřad výměrem ze dne
8. dubna 1936, č. j. 8565/II/2/1936 zamítl odvolání
Hermana Bernáta a spol.

V interpelaci citovaný výnos zemského úřadu
č. j. 52513/III-1933 jedná o odvolání Marie Po-
dolyové z Nankova ve věci nemocenského pojiště-
ní a nikoli o směrnicích pro zadávání dodávek
tiskopisů pro státní úřady.

Podle shora vylíčeného stavu věci není dů-
vodu, aby zadávka tiskopisů firmě »Grafia« byla
zrušena.

V Praze dne 31. července 1936.

Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.

602/ XVII.

Odpověď

ministra vnitra
na Interpelaci posl. Chmelíka

v záležitosti nevyřizováni podaných žá-
dostí Pražské městské spořitelny (tisk
430/ XII).

Žádosti Pražské městské spořitelny o schvále-
ní: jednacího řádu pro pronajímání pancéřových
schránek, statutu pro úvěrní fond pro podporu
maloživnostenského podnikání na Slovensku, jed-
nacího řádu pro dárkové knížky a vkladní přísli-
by, změny stanov Jubilejního úvěrního spolku, ja-
kož i výslužného řádu pro zaměstnance Městské
spořitelny Pražské a jejich pozůstalé byly již v
ministerstvu vnitra meritorně příznivě vyřízeny.

Projednání osnovy služebního řádu, soustavy
služebních příjmů a disciplinárního řádu zaměst-
nanců spořitelny se zdrželo tím, že spořitelní vý-
bor dodatečně několikráte osnovu měnil, a to na-
posled ještě dne 12. března 1936. Ježto osnova
zavádí nový orgán spořitelní správy tak zvanou
správu výkonnou, pro niž není podkladu ve sta-
novách, bude možno uvedenou osnovu schváliti
teprve po pravoplatné změně stanov.

O schválení změny § 5 stanov Hypotečního
ústavu Městské spořitelny Pražské jedná minister-
stvo vnitra dosud s ministerstvem financí a se
žadatelkou. Ačkoliv žádost mohla býti podle sta-

noviska ministerstva financí ihned zamítnuta, mi-
nisterstvo vnitra vyšlo v této věci Pražské měst-
ské spořitelně do té míry vstříc, že se snaží ještě
dosíci dohody s tímto ministerstvem, aby žádaná
změna stanov mohla býti povolena.

Jednací řád pro slovenské filiálky byl pře-
zkoušen a jeho osnova byla výnosem ze dne 24.
června 1936, č. 58615/1933 spořitelně vrácena k pře-
pracováni jako nevyhovující.

Vyřízeni veškerých výše uvedených záleži-
tostí stalo se způsobem věcným a bez zbytečných
formalit, pročež není důvodu k nějakému další-
mu opatření.

V Praze dne 8. srpna 1936.

Ministr vnitra:
Dr Černý. v. r.

602 XVIII (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra
na interpelaci posl. Döllinga,

že krnovské policejní komisařství proná-
sleduje krnovské dělnické hnutí (tisk

388/IV).

Proti výměrům policejního komisařství v
Krnově, jimiž tento úřad zakázal veřejné schůze,
ohlášené "Místní skupinou průmyslového svazu
textilních dělníků" v Krnově dne 16. dubna a 15.
října 1935, byla podána odvolání.

Zemský úřad v Brně oba výměry cestou in-
stanční přezkoušel a odvolání zamítl, ježto neshle-
dal, že by jimi byly porušeny platné právní před-
pisy.

O dalším odvolání tohoto spolku, týkajícím se
zastavení jeho činnosti zemský úřad v Brně do-
sud nerozhodl.

Proti zákazu schůzí ohlášených Janem Beie-
rem na den 12. července 1935 v Chařově a na
13. července 1935 v Kostelci nebylo podáno od-
volání, takže ohlašovatel schůze se sám vzdal prá-
va, aby opatření policejního komisařství v Krno-
vě bylo postupem instančním přezkoumáno.

Časopis "Roter Textilarbeiter" v obvodu poli-
cejního komisařství vůbec nevychází. Při sledo-
vání kolportáže časopisů dbá se přesně platných
zákonných předpisů.

Legální příspěvkové známky nebyly nikomu
odebrány a nikdo si na to u správce policejního
komisařství ani nestěžoval. Úřad sledoval hospo-
dářství spolku Místní skupina průmyslového sva-


10

zu textilních dělníků v Krnově, jemuž se dostá-
valo státního příspěvku k podpoře v nezaměstna-
ností proto, že si členové spolku u policejního ko-
misařství často stěžovali, že jim podpory nejsou
pravidelně vypláceny.

Při domovních prohlídkách, které se daly vždy
podle zákonných předpisů, sepisuji se protokoly
na tiskopisech, zvláště k tomu účelu pořízených.
Potvrzeni o zabavených předmětech vydává úřad
hned na miste; je-li předmětů více, vystavuje se
potvrzení u úřadu.

Žabařené věci se po prohlídce odevzdávají
soudu nebo, jde-li o tiskoviny a jsou-li nezávad-
né, vydávají se majitelům. U úřadu se dosud ni-
kdo nehlásil, že by mu byly bývaly nezákonně
odňaty věci.

Podle zjištění policejního komisařství v Krno-
vě pořádali činovníci spolku »Místní skupina prů-
myslového svazu textilních dělníků v KrnověŤ
před zastavením jeho činnosti členské schůze, aniž
je hlásili úřadu a svolávali je podle § 2 shromaž-
ďovacího zákona. Činovnici spolku byli na nepří-
pustnost takového jednání upozorněni a orgáno-
vé úřadu přirozeně při kontrole důvěrných schůzí
šetřili i v tom směru, nejde-li, o nezákonné schůze
spolkové.

Po zastavení činnosti spolku »Místní skupina
průmyslového svazu textilních dělníkůŤ v Krnově,
bylo U spolkových činovníků zajištěno tolik před-
mětů, že potvrzení o tom mohlo býti vydáno te-
prve u úřadu. Zápisy o tom byly však sepsány
hned při zajištěni na místě samém.

Policejní komisařství v Krnově nikoho nenu-
tí, aby se za účelem v Interpelaci uvedeným do-
stavil osobně do jeho úřadoven a také návštěvní-
ky nijak nezastrašuje, jim nenadává ani s nimi
nepřípustně nezachází.

Opačná- tvrzení neodpovídají skutečnosti.

Policejní komisařství trvalo na osobním do-
stavení ohlašovatelů schůzi, když se nemohlo s
poslem dorozuměti, resp. když posel nemohl vů-
bec sděliti, kdo jej poslal, nebo když podání bylo
neúplné nebo vykazovalo jiné závady.

Představeni chystané hereckým souborem
Ozvěna z leva zakázalo policejní komisařství v
Krnove proto, že předložené texty s různými dra-
matickými výstupy básněmi a písněmi zakládaly

- i podle názoru státního zastupitelství v Opavě

- skutkovou podstatu činů podle §§ 14, 15 a 16
zákona na ochranu republiky. Proti zákazu toho-
to představení nebylo podáno odvolání, takže po-
řadatelé se sami vzdali práva, aby opatření poli-
cejního komisařství a jeho důvodnost byly pře-
zkoušeny instanční cestou.

Podle toho, co vpředu uvedené, neshledávám
důvodu k nějakému opatření.

V Praze dne 4. července 1936.

Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.

602/XIX (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra
na interpelaci post. F. Maye,

že ritmburský okresní úřad zakázat schůzi
(tisk 388/VII).

Okresní úřad v Rumburku zakázal schůzi
ohlášenou místní skupinou sudetskoněmecké stra-
ny v Rumburku na 5. března 1936 proto, že měl
důvodnou obavu, že by podle zjištěných okolnosti
mohlo dojíti k ohroženi veřejné bezpečnosti, klidu
a pořádku a to v souvislosti s akci proti okresní
nemocenské pojišťovně v Rumburku a s chysta-
nou protiakci.

Ježto proti zákazu schůze bylo podáno odvo-
lání, bude opatřeni okresního úřadu v Rumburku
postupem instančním přezkoušeno.

V Praze dne 3. července 1936.

Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.

602/XX (původní znění).

Odpověď

ministra sociální péče

na interpelaci posl. F. Hollubeho,
R. Axmanna, R. Knorreho a J. Röslera

o státní vyživovací akci (tisk 446/1).

Statni stravovací akce pro osoby nezaměst-
nané a omezeně pracující provádí se podle směr-
nic vládou schválených a výše přídělu okresům
pro jednotlivá období jest určena prostředky, kte-
ré povolí vláda. V rámci přídělu pak mohou podle
směrnic obdržeti potravinové poukázky jen ty
osoby, které směrnicím vyhovuji.

Pokud se v provádění akce vyskytnou záva-
dy, ministerstvo sociální péče ihned nařídí vy-
šetření a zjedná nápravu. V tom směru k jednotli-
vým bodům interpelace se podotýká:

Při prováděni státní stravovací akce hledí mi-
nisterstvo sociální péče vždy k tomu, aby se do
akce dostaly všechny osoby, které směrnicím vy-
hovuji.

Osoby navrátivši se z presenční vojenské stař-
by mohou býti zařazeny do státní stravovací akce


11

podle ustanovení čl. III směrnic bez ohledu na to,
zda prokázaly nejméně tříměsíční nepřetržitý pra-
covní poměr podléhající povinnému nemocenskému
pojištění za dobu od 1. ledna 1929.

Aby potřebné osoby nemusily na přiděl ze
státní stravovací akce dlouho čekati, učinilo mini-
sterstvo sociální péče již v roce 1934 opatření,
že nezaměstnaní, kteří v době soupisu uchazečů
o příděl ze státní stravovací akce pobírají pod-
poru v nezaměstnanosti se státním příplatkem po-
dle gentského systému a před začátkem období
nebo během určitého období nárok na podporu v
nezaměstnanosti se státním příplatkem vyčerpají,
mohou se již předem o příděl ze státní stravovací
akce ucházeti.

Totéž platí obdobně též o těch, kdož v době
soupisu uchazečů o státní stravovací akci jsou
sice zaměstnáni, avšak jest o nich známo, že bu-
dou ještě před započetím podpůrného období, resp.
během podpůrného období z práce propuštěni.

Při jmenováni jak okresních, tak místních so-
ciálních komisí hledí se k tomu, aby rovnoměrně
byli zastoupeni jak zaměstnavatelé tak zaměst-
nanci, poskytují-li úřadu záruku nestranného roz-
hodování.

K námětům na změnu směrnic pro provádění
státní stravovací akce se podotýká, že návrhy na
její novou úpravu jsou právě předmětem jednání
zúčastněných ministerstev.

V Praze dne 11. července 1936.

Ministr sociální péče:
Inž. J. Nečas, v. r.

602/XXI (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra
na interpelaci posl. Döllinga

o zastaveni činnosti opavské místiti sku-
piny průmyslového svazu chemických,
sklářských a keramických dělníků (tisk
388/XII).

Policejní ředitelství v Opavě zastavilo podle
§ 28, odst. 2 a § 36 zákona ze dne 15. listopa-
du 1867, č. 134 ř. z. a podle § 113 ústavní listi-
ny činnost spolku v interpelaci uvedeného, poně-
vadž spolek vysláním delegáta na kongres neza-
městnaných v Praze, který byl politického rázu,
vybočil jako spolek nepolitický z mezí své působ-
nosti stanovami určené.

Protože proti zastaveni činnosti spolek podal
odvolání, přezkoumá ještě zákonnost tohoto opa-

třeni nadřízený zemský úřad v Brně, Zemskému
úřadu jsem uložil, aby o odvolaní rozhodl urych-
leně.

K jinému opatřeni není zatím podkladu.
V Praze dne 20. července 1936.

Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.

602/XXII (původní zněni).

Odpověď

ministra vnitra
na interpelaci posl. Beuera

o zákazu přednášeti Helnova báseň
»Tkalci« (tisk 424/VIII).

Policejní ředitelství v Liberci vyňalo z pro-
gramové části pestrého večera, pořádaného spol-
kem »Arbeiter-Gesangverein Liedesfretheit, Nieder
Hanichen« pouze ony části Heineovy básně
»Tkalci«, jichž mělo býti použito k projevu ten-
denčně politickému. Činnost tohoto dosahu nepo-
važoval censurující úřad za slučitelnou se zákon"
ným posláním zmíněného spolku jako útvaru ne-
politického.

Pořadatelé nepodavše opravného prostředku,
vzdali se ostatně sami práva, aby postup policej-
ního ředitelství mohl býti přezkoumán cestou in-
stanční.

V Praze dne 31. července 1936.

Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.

602/XXIII (původní znění).

Odpověď

ministra sociální péče

na Interpelaci poslanců O. Liebla,
B. Fischera a P. Nickerla

o vypsáni voleb do orgánů nemocenského
a sociálního pojištění (tisk 446/III).

Ministerstvo sociální péče již vypracovalo
osnovu vládního nařízení, jímž se mění a doplňuje


12

řád volení do nemocenských pojišťoven a rozhod-
čích soudů (vládni nařízení ze dne 27. února 1930,
č. 24 Sb. z. a n. ). Osnova projednává se nyní v
meziministerském připomínkovém řízení.

V Praze dne 11. července 1936.

Ministr sociální péče:
Inž. Nečas, v. r.

602/ XXIV.

Odpověď

vlády republiky Československé
na interpelaci posl. Antona Šaláta

ve věci družstevních staveb obytných a

hospodářských budov pro kolonisty ve

Slavíkově (tisk 341/X).

Kolonisté ze Slavíkova, o nichž se v interpe-
laci mluví, jsou členy družstva, jehož název zní:
"Obecné prospěšné stavebné a bytové družstvo
kolonistov zo Slavíkova a Bottova v Slavíkové,
zapísané společenstvo s ručením obmedzeným".
Sídlem družstva jest obec Slavíkovo a Bottovo.
Družstvo se ustavilo dne 14. března 1923.

Řádně zvolené představenstvo schválilo sta-
vební program a projednalo zápůjčky stavební,
které pro kolonisty legionáře poskytlo minister-
stvo národní obrany - kancelář čs. legií, pro
kolonisty nelegionáře - Státní pozemkový úřad.

Členství ve stavebním družstvu přineslo kolo-
nistům značné finanční výhody, neboť minister-
stvo sociální péče povolilo družstvu na novostav-
by státní zaručenou zápůjčku ve výši 70% uzna-
ného stavebního nákladu, na adaptace původních
neobytných budov na budovy obytné 60% staveb-
ního nákladu. Tuto zaručenou zápůjčku umožňu-
je stát z rozpočtu ministerstva sociální péče, tak-
že na kolonisty čekatele zbývá úhrada pouze 30
resp. 40% stavebního nákladu. Na úhradu tohoto
zbytku stavebního nákladu byla kolonistům uzná-
na hodnota jimi samotnými dodaného stavebního
materiálu, získaného většinou zbořením starých
přidělených budov a jimi samotnými provedených
prací, většinou povozů. Výsledkem činnosti Stát-
ního pozemkového úřadu pro umožnění výstavby
kolonie bylo, že ministerstvo sociální péče po-
skytlo z fondu repatriačního a reemigračního ja-
ko subvenci částku Kč 300.000.-, která byla mezi
jednotlivé kolonisty rozdělena. Mimo to mají ko-
lonisté možnost opatřiti si výpůjčku k úhradě
poloviny na ně připadajícího zbytku stavebního
nákladu, která může býti zaknihována jako I. hy-
potéka.

Kolonisté stali se členy družstva hlavně pro-
to, že neměli vlastních prostředků ku stavbě; ně-

kteří nakoupili stavební materiál, zůstali však za
něj dlužní, jiní materiál sice zakoupili - zaplatili,
neměli však prostředků k provádění stavby atd.
Bylo tedy pro kolonisty skutečnou výhodou, že
se stali členy družstva, které opatřilo úvěr pro
družstevní stavby. Tento stavební úvěr činil Kč
6,000.000.-. Poněvadž šlo o peníze poskytnuté ze
státních prostředků, vyhradilo si ministerstvo ná-
rodní obrany - kancelář československých legií
- účetní dozor a Státní pozemkový úřad, který
vypracoval stavební plány, zastavovací plány, vy-
hradil si dozor technický. Stalo se tak proto, že
správa družstva rozhodla se prováděti stavby v
režii družstva bez zadání podnikateli.

Státní pozemkový úřad pro kolonie u Siače
vypracoval několik typů obytných a hospodář-
ských budov a každý z čekatelů mohl si vybrati
z těchto typů ten, který mu nejlépe vyhovoval.

V jednotlivých případech bylo zjištěno:

1. Skutečný rozpočtový náklad na postavení
obytné a hospodářské budovy u Stefana Kudji
činil za obytný dům Kč 156. 701. 86, zřízení cihel-
ného plotu Kč 4. 500. 26, postaveni stodoly, stáje,
sýpky a vepřince Kč 116. 781. 77, na zřízení studny
Kč 2. 768. 50, úhrnem tedy Kč 280. 752. 39 rozumí se
bez úpravy staveniště, bez interkalárních úroků
ze zápůjček atd.

Vyúčtovaný skutečný stavební náklad, v němž
u všech členů družstva je vždy obsažena též ce-
na stavebního pozemku, interkalární úroky, výlo-
hy za správu stavby a drobnější stavební úpravy,
jako úprava dvora a zahrádky, zřízení studny,
pece, hnojiště, žumpy, záchodu, plotu a pod. činí
Kč 288. 027. -. Státní zaručená zápůjčka byla při-
znána ve výši Kč 196. 500. -. Štefan Kudja druž-
stvu v hotovosti nesložil ničeho a družstvo mu
připsalo za dodaný materiál částku 57. 113. 95 Kč,
jako za materiál nový, ač byl opatřen hlavně ze
starých zbouraných budov, které byly přiděleny
Kudjovi od Státního pozemkového úřadu.

2. Štefan Adamčík, jest čekatelem budovy, je-
jíž rozpočet pozůstával z těchto částí:

obytná část se stájí 117. 121. 76 Kč, stodola
47. 387. 76 Kč, zřízení studny 2. 471. - Kč, nehledě
k oplocení a k úpravě terénu úhrnem 166.980.52
Kč. Skutečný vyúčtovaný stavební náklad činí
161.953.- Kč, nebyl tedy v tomto případě roz-
počet překročen, nýbrž podstatně snížen. Státní
zaručená zápůjčka byla přiznána ve výši Kč
110.500.-. Adamčík složil v hotovosti jako zá-
lohu čekatelskou částku 3.500.- Kč, dále mu bylo
připsáno k dobru za dodaný a odvezený materiál
29.082.90 Kč, k tomu zvláštní příspěvek poskyt-
nutý na žádost Státního pozemkového úřadu mi-
nisterstvem sociální péče z fondu repatriačního a
reemigračního 9.900.- Kč. Družstvo mu tedy
zaúčtovalo 42.482.90 Kč k dobru, ačkoliv podstat-
ná část materiálu byla ze staré budovy, která mu
byla Státním pozemkovým úřadem přidělena za
5.450.- Kč.

3. Petr Zošák, jest čekatelem budovy, jejíž
rozpočet činil:

část obytná 71288.49 Kč, stodola se stájí a
ostatní hosp. přísl. 95.775.81 Kč, na studnu Kč


13

2.768.50, tedy celkem 169.832.80 Kč. Skutečný
stavební náklad vyúčtovaný činí 215.589.- Kč.
Státní zaručená zápůjčka byla mu přiznána ve
výši 147.500.- Kč.

Zvýšený náklad vznikl různými změnami při
prováděni stavby podle přání čekatele, podsklepe-
ním a větší kubaturou zdiva. Zošák složil v ho-
tovosti jako čekatel pouze částku 3.200.- Kč, dá-
le obdržel podporu od ministerstva sociální péče
z fondu repatriačního a reemigračního 9.900.- Kč
a správa družstva mu hodnotila dodaný materiál
a odvozy částkou 38.609.65 Kč, tedy celkem mu
bylo připsáno ve prospěch 51.709.65 Kč, tedy ni-
koliv 35.464.40 Kč. Dodaný materiál mu byl účto-
ván jako materiál nový a to ve výši, jak jej mohl
prokázati.

4. Čekatel Vincenc Jurčák, dal si postaviti
obytné a hospodářské budovy abnormálně veliké
proto, že jeho rodina obdržela větší výměru, nežli
činí normální rolnický nedíl a teprve později do-
šlo k rozdělení tohoto majetku.

Jeho obytná budova jsou vlastně obytné bu-
dovy dvě, a k tomu rozsáhlé hospodářské pří-
slušenství. V důsledku toho rozpočet na obytnou
budovu činil 156. 701. 86 Kč, na chlévy, sýpky a
stodoly 156. 954. 30 Kč. na postavení cihelného plo-
tu 5. 637. 51 Kč, na zřízení studny 2. 716. - Kč, cel-
kem 322. 009. 67 Kč. Skutečný stavební náklad
včetně zaúčtovaného stavebního místa činí Kč
315. 732. -, státní zaručená zápůjčka byla mu při-
znána ve výši 216. 000. - Kč. Jurčák na hoto-
vosti ničeho nesložil. Dodal v materiálu a odvo-
zech hodnoty účtované částkou 65. 630. 56 Kč a v
subvenci od ministerstva sociální péče z fondu
repatriačního a reemigračního 4. 950. - Kč. Tedy
mu správa družstva celkem zaúčtovala a hodno-
tila jeho přínos částkou 70. 580. 56 Kč. Většina do-
daného materiálu byla ze starých budov, které
mu byly Státním pozemkovým úřadem přiděleny
za 29. 260. - Kč. Správa družstva mu hodnotila
materiál za ceny přiměřené.

5. Vendelín Zemančík, jest čekatelem obytné
a hospodářské budovy.

Rozpočet na obytnou budovu činí 71. 288. 49
Kč, na postavení chléva 95. 775. 81 Kč, na zřízení
plotu 2. 568. - Kč, na zřízení studny 2. 768. 50 Kč,
celkem 172. 400. 80 Kč. Skutečný stavební náklad
však činil 213. 547. - Kč, státní zaručená zápůjčka
byla přiznána ve výši 146. 000. - Kč. Rozdíl mezi
rozpočtem a účtem vznikl vícepracemi a větší
kubaturou zdiva.

Zemančík složil v hotovosti družstvu pouze
1. 000. - Kč, podpora od ministerstva sociální pé-
če činí rovněž 1. 000. - Kč, v materiálu, jakož i
v odvozech mu družstvo připsalo ve prospěch
částku 39. 092. 70 Kč, tedy celkem 41. 092. 70 Kč a
nikoliv 30. 453. - Kč. Materiál mu byl hodnocen
v cenách nákupních, jako kdyby jej kupovalo druž-
stvo samo.

6. Kubacka Jan, jest nástupcem zemřelého
Klapiše Mikuláše a jemu nebyl původně dům, kte-
rý se pro čekatele Klapiše stavěl, určen. Nástup-
cem se stal teprve jeho úmrtím, s podmínkou,
prokáže-li, že na něho přechází veškerá práva a
povinnosti plynoucí z odevzdané pozůstalosti.

Rozpočet na obytný dům, jehož je čekatelem
činí 71. 268. 49 Kč, na postavení stodoly a chléva
95. 775. 81 Kč, na postavení plotu 1. 488. - Kč, na
postavení studny 2. 821. 50 Kč, celkem 171. 353. 80
Kč. Skutečný stavební náklad činí 215. 589. - Kč,
státní zatučená zápůjčka byla přiznána ve výši
147. 500. - Kč.

Překročeni rozpočtu nastalo různými změna-
mi a doplňky při stavbě a zvětšením kubatury
zdiva. Kubacka družstvu při vstupu do družstva
v hotovosti nesložil ničeho. V materiálu a odvo-
zech byla mu připsána ve prospěch částka
43. 501. 15 Kč. K tomu hotovost 2. 130- Kč a v sub-
venci od ministerstva sociální péče 4. 959. - Kč,
tedy celkem připsáno ve prospěch 50. 581. 15 Kč,
nikoliv Kč 34. 934. 50. Dodaný materiál byl mu
hodnocen za ceny nákupní, takže nebyl nikterak
poškozen.

7. Terezie Lašáková, byla vdova po čekateli
Tomáši Lašákovi, zemřela a čekatelské právo
přechází na jejího syna Františka Lašáka. Ob-
drželi od Státního pozemkového úřadu starou bu-
dovu přídělem, ve které byla provedena adaptace
na přání čekatele.

Rozpočet na tuto přestavbu činil 93. 138. 80 Kč,
rozpočet na postavení stodoly 30. 170. 30 Kč, na zří-
zení plotu 816. - Kč, na zřízení studny 2. 768. 50 Kč,
celkem 126. 893. 60 Kč. Skutečný stavební náklad či-
nil však 125. 683. - Kč, státní zaručená zápůjčka
byla přiznána ve výši 73. 500 Kč.

Lašák složil hotově 7. 000 Kč, v subvenci od
ministerstva sociální péče 4. 950 Kč, a za materiál
a povozy mu byla připsána ve prospěch správou
družstva částka 47. 433. 24 Kč. Celkový dobropis
činí 59. 383. 24 Kč, nikoliv 28. 313. 70 Kč.

8. Čekatel Josef Bolčar, má obytný dům, je-
hož rozpočtený náklad činil 88. 772. 95 Kč, rozpo-
čet na plot činil 960. - Kč, rozpočet na studnu
2. 943. 50 Kč, celkem 92. 676. 45 Kč. Skutečný sta-
vební náklad činí 80. 726. - Kč, tedy je podstatné
nižší následkem zmenšené kubatury zdiva. Státní
zaručená zápůjčka byla přiznána ve výši Kč
55. 000. -.

Bolčar složil hotově 3. 000 Kč, v subvenci od
ministerstva sociální péče 9. 900 Kč, v různém ma-
teriálu mu bylo připsáno ve prospěch 21. 036. 40
Kč, celkem 33. 936. 40 Kč, tedy nikoliv 7. 661 Kč.
Dodaný materiál byl vesměs ze staré budovy,
kterou mu Státní pozemkový úřad přidělil za Kč
12. 000, bylo mu tedy přiznáno za materiál více
nežli činila přídělová cena budovy.

9. Matěj Jánošík, je čekatelem obytné a ho-
spodářské budovy, která byla rozpočtena částkou
62. 242. 75 Kč. Skutečný stavební náklad činí
73. 631 Kč, státní zaručená zápůjčka byla přizná-
na ve výši 50. 000 Kč.

Zvýšeni nákladu vzniklo vyšší kubaturou, za-
účtováním stavebního pozemku a interkalárními
úroky ze zápůjčky, které přirozeně ve stavebním
rozpočtu se neuvádějí. Jánošík z vlastních pro-
středků hotově na stavbu ničeho nesložil. Druž-
stvo mu připsalo za vykonanou práci ve prospěch
položku 13. 018. 65 Kč, ze subvence od ministerstva
sociální péče obdržel hotovost 7. 920 Kč, takže mu


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP