Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 3. zasedání.
602.
Odpovědi:
I. min. zemědělství na interp. posl. Turčeka ve věci přehmatů revisorů Československé obilní
společnosti při revisích u malomlynařů na Slovensku (tisk 424/X),
II. min. železnic na interp. posl. Ježka ve věci opětného povolaní strojvedoucího Antonína Bě-
lohoubka do činné služby (tisk 386/IV),
III. min. železnic na interp. posl. Ježka a dr Novotného ve věci obsazení místa přednosty vý-
topny čsl. státních drah v Brně (tisk 386/III),
IV. min. železnic na interp. posl. Tichého, Uhlíře, F. Langra, F. Richtra a Bátkové ve věci
lepšího vlakového spojení severovýchodní Moravy a Slezska s Brnem, jakožto hlavním
městem země Moravskoslezské (tisk 395/IV),
V. vlády na interp. posl. Suroviaka ohledně dalšího přílivu českých sil do služeb železničních
na Slovensku a Podkarpatské Rusi (tisk 386/XI),
VI. min. železnic na interp. posl. inž. Schwarze stran uspíšení stavby druhé koleje na trati
z Čáslavě do Golčova Jeníkova (tisk 422/ VII),
VII. min. veřejných prací na interp. posl. Špačka, že se nepovolují příspěvky ze silničního fon-
du na zlepšení okresních silnic a že se nepřejímají do statní správy okresní silnice v po-
hraničních okresích Opavská a Těšínska a na Ostravsku (tisk 422/VI),
VIII. vlády na interp. posl. Hlinku pře brošúru "Štedrovečerná poviedka - Bílovické Jezu-
liatko" (tisk 318/II),
IX. min. verejných prací na interp. posl. inž. Schwarze strán brždění stavebního rozvoje
v Karlině (tisk 424/XV),
X. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Floreka o vyučovacím jazyku na slovenských
středních školách a o aprobování
středoškolských profesorů z tohoto jazyka (tisk
469/ XVII),
XI. min. vnitra na interp. posl. dr Neumana, Zeminové, F. Richtra a Hatiny o zneužívaní tělo-
výchovných spolku k politické propagandě Henleinovy strany (tisk 395/V),
XII. min. vnitra na interp. posl. Haščíka o zneužití úřední moci notářem Šteflíčkem v obcích
notariátu pozdišovského (tisk 395/VI),
XIII. min. vnitra na interp. posl. Klímy o protizákonném rozpuštění veřejné schůze v Brně-
Juliánově (tisk 424/III),
XIV. min. vnitra na interp. posl. dr Goldsteina, dr Kugla a Schulcze o demonstracích v Bratisla-
vě (tisk 424/ XII),
XV. min. školství a národní osvěty na interp. posl. dr Domina ve věci desetiprocentní restrikce
vysokoškolských asistentů (tisk 424/ XVI),
2
XVI. min. vnitra na interp. posl. Révaye a Schulcze ve věci rozhodnutí zemského úřadu v Užho-
rode o zadávce
tiskopisů firme »Grafia« v Mukačevé (tisk 424/XVII),
XVII. min. vnitra na interp. posl. Chmelíka v záležitosti nevyřizování podaných žádosti Praž-
ské městské spořitelny (tisk 430/XII),
XVIII. min. vnitra na interp. posl. Döllinga, že krnovské policejní komisařství
pronásleduje
krnovské dělnické hnutí (tisk 388/IV),
XIX. min. vnitra na interp. posl. Maye, že rumburský okresní úřad zakázal schůzi (tisk
388/VII),
XX. min. sociální péče na interp. posl. Hollubeho, Axmanna, Knorreho a Róslera o statní vyži-
vovací akci (tisk 446/1),
XXI. min. vnitra na interp. posl. Döllinga o zastavení činnosti opavské místní skupiny prumyslo-
vého svazu chemických, sklářských a keramických dělníků (tisk 388/XII),
XXII. min. vnitra na interp. posl. Beuera o zákazu přednášeti Hemovu báseň »Tkalci« (tisk
424/VIII),
XXIII. min. sociální péče na interp. posl. Liebla, Fischera a Nickerla o vypsání voleb do orgánu
nemocenského a sociálního pojištění (tisk 446/111),
XXIV. vlády republiky Československé na interp. posl. Šaláta ve věci družstevních staveb obyt-
ných a hospodářských budov pro kolonisty ve Slávikově (tisk 341/X).
602/I.
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslanec Teodora Turčeka
ve věci přehmatů revisorů Českosloven-
ské obilní společnosti při revisích u malo-
mlynářů na Slovensku (tisk 424/X).
Revisoři československé obilní společnosti
postupují při revisích podle instrukce, kterou pro
ně Společnost vypracovala na základě vládního
nařízení č. 137/1934 Sb. z. a n., o úpravě obchodu
s obilím, moukou a
mlýnskými výrobky a někte-
rými krmivy, a nařízení je doplňujícího, dále podle
platných vyhlášek ministrů a Společnosti a ko-
nečné podlé
oběžníků této Společnosti.
Poměr mlýna ke zmocněnci a ke Společnosti
a jeho práva a povinnosti obsahuje smlouva,
oboustranně podepsaná. Tato smlouva obsahuje
také ustanovení o konvenčních pokutách a o řešení
případných sporů.
Podle vyjádření československé obilní spo-
lečnosti byla mlynáři Zaťkovi předepsána za zpra-
cování vlastní sklizně konvenční pokuta 163 Kč
na základe zjištění, které bylo také poznamenáno
v protokole. Mlynář Zaťko odepřel podepsati pro-
tokol jediné z důvodu, že nepovažoval mletí pro
okresní úřad (pro nezaměstnané) za mletí ob-
chodní.
Konvenční pokuta Kč 20. - za každých 100 kg
nové pšenice semleté bez semílacího povolení byla
oprávněně vyměřena podle smlouvy.
Při osobním
vyjednávaní mlynáře Zaťko v kanceláři Společ-
nosti byla mu pokuta snížena, ježto doklady pro-
kázal, že se snažil odebrati starou pšenici.
Tytéž okolnosti rozhodovaly při snížení vy-
měřené konvenční pokuty že semletého žita skliz-
ně 1935, které nebylo kryto odběrem žita sklizně
1934.
Pokuta vyměřena za expedici mouky bez
kontrolních známek byla odepsána po osobním
jednaní proto, že za tento přestupek byl mlynář
Zaťko pokutován okresním úřadem.
Otruby v množství 400 kg byly vyrobený již
v době od 9. září do 31. prosince 1935; toto množ-
ství otrub nebylo zjištěno odhadem, ale bylo vy-
počítáno podle jednotlivých zámelů a
stupně vy-
mílání v uvedenou dobu.
Předepsané konvenční pokuty v celkové
částce 3397. 05 Kč byly sníženy na 850. - Kč vzhle-
dem k tomu, že mlynář Zaťko při osobním vy-
jednávaní se domáhal snížení jemu předepsaných
konvenčních pokut poukazem na své majetkové
poměry.
V Praze dne 16. července 1936.
Ministr zemědělství:
Dr Zadina, v. r.
3
602/II.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslance Františka Ježka
ve věci opětného povolání strojvedoucího
Antonína Bělohoubka do činné služby
(tisk 386IV).
Opětné povolání strojvedoucího Bělohoubka
z dočasné výslužby do činné služby odůvodňovaly
zřetele služební. Předcházelo mu přirozené ze-
vrubné Setřeni o spolehlivosti tohoto zaměstnance
v době současné.
Po rozptýlení některých pochybností bylo
uznáno za vhodné i s hlediska hospodárnosti zařa-
diti opět do práce za zvýšené potřeby strojvůd-
covského personálu zaměstnance, který by jinak
přes svou pracovní způsobilost zatěžoval nepro-
duktivně pobíráním odpočivných požitků pensijní
fond.
V Praze dne 20. července 1936.
Ministr železnic:
Rud. Bechyni, v. r.
602/ III.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslanců F. Ježka
a dr F. Novotného
ve věci obsazeni místa přednosty výtopny
čsl. státních drah v Brně (tisk 386/III).
Při rozhodování o jmenování přednosty vý-
topny v Brně nebylo důvodů pro pominutí rovno-
ceně kvalifikovaného vrchního technického rady
inž. Isidora Fischgrunda, který jest služebně i fy-
zicky starší než vrchní technicky rada inž. Zoulek.
Tím méně lze shledati dostatečně závažné a
spravedlivé důvody pro opatření v interpelaci žá-
dané.
V Praze dne 20. července 1936.
Ministr železnic:
Rud. Bechyně, v. r.
602/IV.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslanců E. Tichého,
F. Uhlíře, F. Langra, Ferd. Richtra
a J. Bátkové
ve věci lepšího vlakového spojení severo-
východní Moravy a Slezska s Brnem,
jakožto hlavním městem země Moravsko-
slezské (tisk
395 IV).
Všeobecně sledované snahy státní správy že-
lezniční o zdokonaleni železničního spojení vzta-
hují se i na území, o jejichž sblíženi zlepšením
jízdního řádu jde v interpelaci.
Postupné zdokonalování železničních spojů
mezi Brnem a Bohumínem, s nimiž bylo započato
brzy po sloučení Moravy a Slezska v zemi Mo-
ravskoslezskou, jest patrno z těchto dat:
Podle posledního předválečného jízdního řádu,
platného od 1. května 1914, jezdily na trati Brno-
Přerov dva rychlíky a dvanáct osobních vlaků.
Přímých vozů přes Přerov k Bohumínu neměly.
Podle jízdního řádu 1935/1936 jezdí mezi Brnem
a Přerovem Již čtyři rychlíky a čtrnáct osobních
vlaků. U všech rychlíků jsou přímé vozy Brno-
Bohumín a u dvou rychlíků přímé vozy až do Ko-
šic. Také jeden pár osobních vlaků má přímé vozy
Brno-Bohumín resp. Český Těšín.
Podstatné zlepšení jízdního řádu bylo kromě
toho provedeno s platností od 15. května t. r. za-
vedením dvojice zrychlených motorových osob-
ních vlaků v trati Brno-Přerov s výhodnými pří-
poji v Přerově do Bohumína a od Bohumína. Tím
bylo požadavkům, uplatněným v Interpelaci, za-
jisté do značné míry vyhověno.
V Praze dne 25. července 1936.
Ministr železnic:
Rud. Bechyně, v. r.
4
602/V.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Suroviaka
ohledně dalšího přílivu českých sil do slu-
žeb železničních na Slovensku a Podkar-
patské Rusi (tisk 386/XI).
Interpelace brojí proti způsobu obsazeni míst
aspirantů v železniční službě technické a dopravní
v obvodu ředitelství státních drah v Košicích.
Statni správa železniční neměla možnosti při-
hlédnouti k uchazečům z řad slovenských ve větší
míře, než se stalo. Příčiny toho vysvitnou z těchto
čísel:
Do 1. března 1936 bylo u ředitelství státních
drah v Košicích podáno celkem 45 žádostí o místa
technických aspirantů služby stavební. Mezi ucha-
zeči bylo jen 6 Slováků, z nichž jeden nevyhověl
při lékařské prohlídce, jeden neobstál při psycho-
technické zkoušce a tři prohlásili, že na přijetí
nereflektuji.
Na místa úřednických aspirantů II. služební
třídy došlo do uvedeného termínu 249 žádostí.
Slováků se sice ucházelo o přijeti 149, avšak větši
část jich nevyhovovala předepsaným přijímacím
podmínkám. Velmi značný počet těchto uchazečů
změnil ještě před přijetím úmysl vstoupiti do slu-
žeb železničních, maje patrně příležitost jiného
uplatněni, šest uchazečů učinilo tak až po přijetí.
Prakticky bylo možno umístiti 34 uchazeče Slo-
váky; byli přijati skoro všichni.
Ředitelství státních drah bylo znovu uloženo,
aby při dalším přijímání zaměstnanců, jež se děje
nyní v samostatné působnosti ředitelství, dodržo-
valo i napříště směrnici, podle níž třeba přihlížeti
především k žádostem uchazečů ze Slovenska a
Podkarpatské Rusi. Skutečnou nápravu může
ovšem přinésti jenom větši zájem vyhovujících
slovenských uchazečů o kariéru ve službách že-
lezničního podniku.
V Praze dne 25. července 1936.
Náměstek předsedy vlády:
Rud. Bechyni, v. r.
602/VI.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslance inž. F. Schwarze
stran uspíšení stavby druhé koleje na trati
z Čáslavě do Golčova Jeníkova
(tisk 422 VII).
Stavba druhé koleje na trati z Čáslavě do
Golčova Jeníkova jest jen součásti projektu stavby
druhé koleje na trati Čáslav-Německý Brod. Na
této stavbě pracuje dosud celkem 660 dělníků a
další naleznou zde ještě zaměstnání v blízké době.
Pro obtížné územní poměry na této trati jest
třeba věnovati projekčním pracím po stránce
technického a hospodárného provedeni zvláštní po-
zornost, s čímž souvisí zdánlivě volné tempo těchto
prací.
V plném rozsahu budou práce zahájeny po
provedení příslušného administrativního schvalo-
vacího řízení, které jest připraveno a k němuž
dojde v nejbližší době při tak zvané politické po-
chůzce.
Zatím jsou prováděny práce v traťových ú-
secich, o nichž lze odůvodněně předpokládati, že
při tomto řízeni nedojde ve vypracovaných pro-
jektech ke změnám. Takových úseků jest devět a
na všech se již v příslušném rozsahu pracuje.
Osek Golčův Jeníkov město - Čáslav náleží
mezi úseky, pro něž jest sice vypracován projekt,
avšak kde nelze před provedením politické po-
chůzky bez určitého nebezpečí práce zahájiti.
Nicméně i zde provádějí se již menši práce, ne-
závislé na výsledku dalšího řízení.
Pro podjezd v Čáslavi byl již rovněž vypra-
cován projekt, který jest nyní projednáván pří-
slušnými úřady.
Ježto obsahem dotazu jest dotčena pouze pů-
sobnost ministerstva železnic, bylo upuštěno od
společné odpovědi s ministerstvem veřejných
prací.
V Praze dne 30. července 1936.
Ministr železnic:
Rud. Bechyně, v. r.
5
602/VII.
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci poslance J. Špačka,
že se nepovoluji příspěvky ze silničního
fondu na zlepšení okresních silnic a že se
nepřejímaji do státní správy okresní silnice
v pohraničních okresích Opavska a Tě-
šínská a na Ostravsku (tisk 422/VI).
Z úprav okresních silnic, o nichž jest zmínka
v předmětné interpelaci, nedošla do ministerstva
veřejných prací dosud žádná žádost o povolení
příspěvku ze silničního fondu na úpravy okresních
silnic v okrese Moravsko-ostravském.
Také z okresu Místeckého není v ministerstvu
veřejných prací dosud žádná žádost doložená de-
tailním projektem.
V okrese Frýštátském bylo ze silnic uvede-
ných v interpelaci zlepšeno za podpory silničního
fondu několik úseků okresní silnice Sl. Ostrava-
Frýštát a byl podán návrh ministerstvu financí na
povoleni příspěvku k zlepšení dalšího úseku této
silnice. Na povolení příspěvku k zlepšení okresní
silnice Frýštát-Louky-Český Těšín byl vypraco-
ván již návrh.
Okresu Frýdeckému byl přislíben v tomto
roce příspěvek na zlepšení okresní silnice Frýdek-
Turzovka a žádost okresu o povolení příspěvku
k zlepšení okresní silnice Bohumín-Hrušov-Slez.
Ostrava, která byla podána ministerstvu veřej-
ných prací v květnu t. r., nemohla býti dosud pro-
jednána z důvodů úvěrových. Jiné žádosti o povo-
lení příspěvku ze silničního fondu k zlepšení o-
kresních silnic v okrese frýštátském a frýdeckém
nebyly ministerstvu veřejných prací předloženy.
Okresu Český Těšín bylo již povoleno ze
silničního fondu na zlepšení okresních silnic pří-
spěvků v celkové částce 1, 284. 000 Kč.
Okresu Hlučin bylo povoleno na zlepšení
okresních silnic celkem 280. 000 Kč.
Okresu Bílovec bylo již povoleno na úpravu
okresních silnic celkem 3, 153. 000 Kč.
Okresu Nový Jičín byly až dosud povoleny
příspěvky v celkové částce Kč 3, 565. 000.
Pokud jde o inkameraci, jsou ze silnic, uve-
dených v interpelaci, v inkameračním programu
tyto silnice:
1) Mor. Ostrava-Místek-Ostravice-Turzovka,
2) Mor. Ostrava-Příbor,
3) Frýštát - Karvinná - Orlová - Petřvald -
Mor. Ostrava,
4) Svinov - Klimkovlce - Bílovec - Fulnek.
Ministerstvo veřejných prací nestaví se zá-
sadně proti zestátnění těch nestátních silnic, které
jsou pojaty do tak zv. inkameračního programu,
musí však trvati na tom, aby tyto silnice byly
nejprve uvedeny do řádného stavu a tak upraveny,
aby odpovídaly požadavkům kladeným na státní
silnice.
Podotýká se, že k zestátněni jest zapotřebí
především souhlasu ministerstva financí.
V Praze dne 31. července 1936.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostálek, v. r.
602/VIII.
Odpoveď
vlády
na interpeláciu posl. Andreja Hlinku
pre brožúru Štedrovečerná poviedka -
Bílovické Jezuliatko (tisk 318/II).
Spolok »Svaz čsl. péče o mládežŤ v Prahe
vydal pred Vianocami r. 1935 brožúru Štedro-
večerní povídka - Bilovické Jezulátko, účelom
ktorej
bolo vylúčiť vznik Vianočného stromu re-
publiky a upozorniť deti a rodičov na potrebu
pomôcť trpiacej mládeži a získať účinné poro-
zumenie a výdatnú podporu pre Jubilejný via-
nočný strom republiky 1935.
V alegorickej poviedke »Bílovické Jezulátko«,
ktorá je obsažená v brožúre, a ktorou sa zmienená
korporácia v dobe vianočnej dovolávala kre-
sťanskej lásky rodičov a detí, aby ich získala
pre svoju dobročinnú akciu, nemali ani vyda-
vateľ ani prekladateľka úmyslu dotýkať sa ná-
boženských citov kohokoľvek.
Tiež štátne zastupiteľstvo v Prahe, ktoré
prevádzalo tlačovú prehliadku tejto poviedky, ne-
malo dôvodu k cenzúrnemu zakročeniu, pretože
obsah poviedky nezakladá skutkovú podstatu ni-
jakého trestného činu.
Vzhľadom k tomu niet dôvodu, aby z podnetu
tejto interpelácie bolo urobené nejaké opatrenie.
V Prahe dňa 23. mája 1936.
Predseda vlády:
Dr M. Hodža, v. r.
6
602/IX.
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci poslance inž. Františka
Schwarze
stran bržděni stavebního rozvoje
v Karlině (tisk 424/XV).
Státní regulační komise zhotovila již roku
1930 návrh přehledného regulačního a zastavova-
cího plánu pro celé území Karlina, avšak se zřete-
lem k četným námitkám předložila dopisem z 24.
června 1932 ministerstvu veřejných prací prostřed-
nictvím ministerstva železnic k potvrzeni toliko
návrh úpravy pro část západní, vyloučivši ze
schváleni úpravu části východní, t. j. území Inva-
lidovny a louky invalidovní od ulice Strossmaye-
rovy až k hranicím libeňským. Ministerstvu ve-
řejných prací byl tento návrh dodán dne 2. led-
na 1934.
Přepracovaný návrh vyloučené východní části
Karlina předložila státní regulační komise k po-
tvrzeni dopisem z 30. srpna. 1934 taktéž pro-
střednictvím ministerstva železnic, od něhož byl
ministerstvu veřejných prací dodán dne 23. led-
na 1935.
Vyřízení obou těchto návrhů narazilo na ob-
tíže.
V příčině úpravy západní části bylo nutno ná-
vrh doplniti pokud jde o navržené železniční mos-
ty, o vyhrazeni dostatečné plochy drážním potře-
bám na Jerusalémském ostrově, o vyšetření správ-
ných kot vyústění tunelu navrženého mezi Karlínem
a Žižkovem a s tím spojeného přemostění ulice Žiž-
kovy, pak o doplnění odpovědí na některé námitky
navržených jednak státní regulační komisí jednak
ministerstvem železnic. Bude také nutno rozhod-
nouti mezi zájmy městského regulováni a možný-
mi potřebami vodohospodářskými v úseku mezi
Denisovým nádražím a železničním viaduktem ve-
doucím z Karlina přes Velké Benátky, a to se-
verně od Pobřežní ulice. Doplnění spisů v tomto
směru nutné lze pokládati za ukončené teprve
dnem 6. června t. r.
Připomíná se, že přepracovaný návrh východ-
ní části území Karlina navrhuje spolu částečnou
změnu úpravy mezi Poděbradovou ulicí a Invali-
dovnou navržené již v plánu části západní. Bylo
by proto výhodné, kdyby oba zmíněné návrhy
byly vyřízeny současně. Jinak bylo by možno
uvážiti rychlé potvrzení návrhu toliko v části zá-
padní od třídy Poděbradovy na západ až k Těš-
novu a ulici na Florenci, jež by pro povznesení
stavebního ruchu v Karlině mělo poměrně malý
význam.
Přepracovaný návrh na úpravu východní části
Karlina - tedy zejména také i louky invalidovní
- dotýká se s hlediska vodohospodářského stát-
ních zájmů jak po stránce finanční tak i po strán-
ce stavebních úprav. Projektovanou úpravou po-
zbyla by totiž státní správa disposice se svými
pozemky mezi železničním náspem trati Praha-
Denisovo nádraží-Lysá nad Labem a starým ře-
čištěm Vltavy pro svoje účely, a bylo by také
znemožněno zřízení přívodu vody s horní tratě
Vltavy, kteréžto proplachování není jiným způso-
bem možné pro nedostatečný rozdíl hladin vod-
ních v starém a novém řečišti. Na pozemcích za
Invalidovnou a na tak zvané invalidovní louce pro-
jektuje plán státní regulační komise několik ve-
řejných budov, jinak ale navrhuje zastavění k ú-
čelům obytným. Bude nutno ještě zjistiti, vyhovu-
je-li tento návrh projektům veřejných budov, o
nichž se již uvažovalo u ministerstva školství a
národní osvěty, u ministerstva financí a spravedl-
nosti.
Zejména ministerstvo financí má přímý zá-
jem o umístění celního úřadu v těchto končinách.
Ministerstvo národní obrany jako správce nemo-
vitostí bývalé nadace Strozziho, vlastníka louky
invalidovní, má ještě přání v příčině intensity na-
vrženého stavebního využití této louky a bude
o jeho požadavcích svolána porada, ježto jest nut-
no spolu obhájiti také zájmy veřejné. Jak pa-
trno, nedospělo jednání o návrhu úpravy východ-
ní části území Karlina tak daleko, aby bylo lze
rozhodnouti již nyní o jeho potvrzení.
Se zřetelem k vylíčenému stavu dosavadního
jednání o přehledném regulačním plánu Karlina
jest možno prohlásiti, že regulační návrh území
Karlina od Poděbradovy třídy na západ bude vy-
řízen co nejdříve a že bude také podniknuto vše,
aby projednání regulačního návrhu pro část vý-
chodní bylo podle možnosti co nejvíce urychleno.
V Praze dne 6. srpna 1936.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostálek, v. r.
602/X.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci posl. Pavla Floreka
o vyučovacím jazyku na slovenských
středních školách a o aprobováni středo-
školských profesorů z tohoto jazyka
(tisk 469/ XVII).
Při zkouškách z vyučovacího jazyka česko-
slovenského kandidátů středoškolského učitelství
(§ 4, bod 2, písm. b), pokud se týče bod 5, zku-
7
šebního řádu pro učitele škol středních ze dne
8. října 1930, čís. 16. 510-II) postupuje se tak, že
kandidáti konají zásadně zkoušku tu buď ve zně-
ni českém nebo slovenském podle toho, hodlají-li
působiti na středních školách s československým
jazykem vyučovacím v zemích českých nebo na
Slovensku. Podle toho jsou také na školách k své-
mu přáni zpravidla ustanovováni.
Stále však ještě trvající nedostatek kandidá-
tů středoškolského učitelství se zkouškou ve zně-
ni slovenském vede nutně k tomu, že jest třeba
na Slovensku ustanovovati i učitelské sily se
zkouškou ve zněni českém. Věcných závad v tom-
to postupu není a státní školská správa by jen
vítala, kdyby i učitelské síly se zkouškou ve zně-
ni slovenském ucházely se navzájem o učitelská
mista v zemích českých.
V Praze dne 16. července 1936.
Ministr školství a národní osvěty:
V z.: Tučný, v. r.
602/XI.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci posl. dr Neumana, Zemino-
vé, F. Richtera a Hatiny
o zneužíváni tělovýchovných spolků k po-
litické propagandě Henleinovy strany
(tisk 395/V).
Proti turnérským spolkům, jež svou činnosti
vybočují z rámce svého statutárního oprávnění,
zakročují úřady resortu ministerstva vnitra vždy
s náležitou rigorosností. Případ, o němž se inter-
pelace zmiňuje, jest dosud předmětem zevrubného
šetřeni, podle jehož výsledku bude učiněno potřeb-
né opatřeni k nápravě.
Povolení užívati turnerského odznaku, mající-
ho podobu skobového kříže, bylo výměrem zem-
ského úřadu v Praze ze dne 4. června 1936, čís.
80/16 z r. 1936 odd. 19 odvoláno a nahrazeno
povolením nového nezávadného odznaku; jakmile
rozhodnutí to nabude právní moci, nebude další
nošeni dřívějších odznaků trpěno.
V Praze dne 27. července 1936.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
602/XII.
Odpověď
ministra vnitra
na Interpelaci posl. Stefana Haščika
o zneužiti úřední moci notářem Šteflíčkem
v obcích notariátu pozdišovského (tisk
395/VI).
Proti notářskému adjunktu Otto Šteflíčkovi
jest vedeno disciplinární a trestní řízeni pro opož-
děné odvedeni peněz, jež vybral od občanů za
přidělené osivo a pro nesprávný postup při sta-
noveni a vybíráni obecních přirážek v obci Žbin-
ce z pozemků, získaných při parcelaci. Notář
Štef-
líček byl zproštěn vedení notariátu v Pozdišovi-
cích a přeložen na jiné, méně významné služeb-
ní místo.
Ostatní stížnosti proti jmenovanému notáři ne-
jsou důvodné.
Podle vyjádření předsednictva zemědělské ra-
dy pro Slovensko ze dne 3. července 1936 byla
osivová pšenice všem obcím účtována stejně 100
Kč za
1 q, a notář Šteflíček byl oprávněn při-
počísti k ceně za každý metrický cent 5 Kč k ú-
hradě dovozného a jiných běžných výloh, jež řád-
ně vyúčtoval.
K provádění nouzových práci neobdržela obec
Žbince v roce 1935 od ministerstva sociální péče
25. 000 Kč, nýbrž pouze 3. 297 Kč, jež byly náležitě
vyúčtovány za lámáni kamene a čištění příkopů
při obecních cestách.
Rovněž nemá podkladu tvrzeni, že notář
Šteflíček dal opraviti neoprávněně obecní hřbitov
nákladem 12. 000 Kč; částka 12229 Kč byla totiž se
schválením obecního zastupitelstva a pozemkové-
ho úřadu dne 20. ledna 1931 poukázána jako kupní
cena za pozemek, získaný pro zmíněný obecní
hřbitov.
V Praze dne 31. července 1936.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.