14

1. Zda jsou jim známy tyto nepříznivé ná-
sledky kontingentace mletí a nesprávnosti při vy-
měřování kontingentů?

2. Zda jsou ochotni postarati se o to, aby pe-
něz, občanstvem přes těžkou hospodářskou tíseň
ochotně věnovaných na armádu, nebylo zneuží-
váno na obchodování a sanaci velkomlýnů a jed-
notlivců?

V  Praze dne 27. června 1936.

Inž. Schwarz, Smetánka,

Ježek, dr. Kramář, Špaček, dr. Fencik, dr. Štůla,
dr. Branžovský, Zvoníček, Knebort, dr. Dominik,
dr. Domin, Chmelík, Ivák, Inž. Protuš, Jan Sedlá-
ček, Trnka, Gajda, Holeček, Kut, dr. Rašín, dr. inž.
Toušek.

577/XVIII.

Interpelace

poslanců Inž. Františka Schwarze a
Karla Kuta

ministru vnitra

stran vydáni osvědčeni o českosloven-
ském státním občanství dr. Karlu Pergle-
rovi.

Uplynulo již mnoho let od pověstného roz-
hodnutí volebního soudu, kterým byl zbaven po-
slaneckého mandátu řádně zvolený vynikající re-
voluční pracovník za obnovení naší státní samo-
statnosti, mimořádný vyslanec a zplnomocněný
ministr Československé republiky dr. Karel Pergler.
Volební soud v svém rozsudku však přece sám
uznal, že nemůže a nechce prejudikovati rozhod-
nutí povolaných administrativních úřadů o Pergle-
rově státním občanství. Toto rozhodnutí nyní pří-
sluší ministerstvu vnitra.

Dr. Karel Pergler podáním ze 14. března 1931
zažádal totiž u zemského úřadu v Praze za osvěd-
čení o československém státním občanství. Tuto
žádost doplnil dne 18. března 1931 dalšími důvody
a dne 4. srpna téhož roku připojil ještě řádný
domovský list hlavního města Prahy, vydaný dne
24. července 1931. V svých podáních dr. Pergler
uvedl a příslušnými doklady dotvrdil, že jest mi-
mořádným vyslancem a zplnomocněným mini-
strem Československé republiky mimo aktivní
službu, že se narodil 6. března 1882 v Liblíně
u Radnice v politickém okrese kralovickém;
do 6. ledna 1906 měl domovské právo v obci
Broumech v politickém okrese rakovnickém; od
1. ledna 1910 do převratu byl občanem Spojených
států severoamerických. Státního občanství če-
skoslovenského získal dílem opcí pro českoslo-
venský stát, vykonanou via facti jako aktivní

účastník v zahraničním odboji, vstupem do če-
skoslovenských legií a účastí v prozatímní vládě
československé (v Československé národní radě)
jako její zástupce ve Spojených státech severo-
amerických, dílem ustanovením za skutečného
úředníka státu československého a jmenováním
mimořádným vyslancem a zplnomocněným mini-
strem a skutečným nastoupením tohoto úřadu,
čímž zároveň nabyl domovského práva v hlavním
městě Praze. Ministerstvo vnitra samo v svém
vyjádření ministerstvu věcí zahraničních uznalo,
že jmenováním nabyl dr. Pergler též českoslo-
venského státního občanství a že proto mu byl
vydán řádný československý cestovní pas; oběž-
ník ministerstva vnitra z 16. února 1922, č. 10660
a vyhláška téhož ministerstva z 25. prosince 1926,
č. 225 Sb. z. a n. uvádějí obecně, že jmenováním
za státního úředníka získává se státní občanství.

Jest dobře známo, co o této otázce zdůraznil
vynikající odborník, profesor dr. Hoetzel: protože
v době jmenování dr. Perglera podle ústavy bylo
lze jmenovati státním úředníkem jen státního
občana, jsou jen dvě alternativy: buď dr. Pergler
jmenováním nabyl státního občanství (vláda, kte-
rá jmenování dr. Perglera navrhla, chtěla mu tím
zároveň uděliti státní občanství a také mu je
udělila - protože je k oběma aktům kompe-
tentní) - nebo president, který dr. Perglera jme-
noval vyslancem, porušil ústavu - a za toto po-
rušení ústavy odpovídá vláda, která toto jmeno-
vání presidentu navrhla, a především ministr věcí
zahraničních, jenž svým podpisem zjednal dekretu
presidenta republiky právní moc.

Ostatně docela stejným způsobem jako dr.
Pergler získali státní občanství též jiní významní
činitelé národního odboje a zahraniční služby Če-
skoslovenské republiky.

Nehledíc ke všem těmto věcem zemský úřad
v Praze výměrem z 15. ledna 1932, č. 7385 z r.
1932/1/A-1022/9-1931 odmítl dr. Perglerovi osvěd-
čeni o československém státním občanství vydati.

Dr. Karel Pergler se v zákonné patnáctidenní
lhůtě odvolal z tohoto výměru ministerstvu vnitra.

Toto odvolání dr. Perglera leží však v mini-
sterstvu vnitra nepovšimnuto již 41/3 roku.

Již dne 11. prosince 1935 podepsaný poslanec
inž. František Schwarz v rozpočtové rozpravě
upozornil na tento neslýchaný případ slovy:

»Vždyť tu máme v republice přímo do očí bi-
jící příklad, kam takováto volnost úřadů (rozuměj,
co se týče lhůt k vyřizování podáni stran) vede.
na dr. Perglerovi, jehož odvolání proti rozhodnutí
zemského úřadu o státní příslušnosti leží snad 4
léta v ministerstvu vnitra a nevyřizuje se ani zá-
porně, ani kladně. Proč? No prostě proto, aby se
nemohl odvolati, aby nemohl žalovati k nejvyš-
šímu správnímu soudu. Ministerstvo může tu věc
nechati tak dlouho, až umře. Tímto prostým
faktem je tu občan zbaven ústavou zaručeného
práva-ochrany nejvyššího správního soudu před
nezákonným výkonem veřejné moci. «

Pohříchu ani toto připomenuti nepřimělo mi-
nisterstvo vnitra k tomu, aby učinilo přítrž to-

---

15

muto úžasnému zjevu a aby konečně vyřídilo od-
volání dr. Perglera.

Tážeme se proto pana ministra vnitra:

1. Je mu znám tento křiklavý postup minister-
stva vnitra ve věci odvolání dr. Perglera proti

výměru zemského úřadu v Praze, který dr. Pergle-
rovi odepřel vydati osvědčení o československém
státním občanství?

2. Je pan ministr ochoten učiniti bez dalších
průtahů konec tomuto protiprávnímu stavu a na-
říditi, aby odvolání dr. Perglera bylo vyřízeno,
a to - podle práva i podle mravní povinnosti
k zasloužilému účastníku zahraničního odboje -
vyhověním tomuto odvolání a zrušením výměru
zemského úřadu v Praze z 15. ledna 1932, č. 7. 385
z r. 1932?

V Praze dne 27. června 1936.

Inž. Schwarz, Kut,

dr. Štůla, Smetánka, Jan Sedláček, Ježek, dr. Do-
min, dr. Kramář, Knebort, Chmelík, inž. Protuš,
dr. inž. Toušek, Holeček, dr. Rašín, Špaček, Zvo-
niček, dr. Dominik, Ivák, dr. Branžovský, Gajda,
Trnka, dr. Fencik.

577/XIX.

Interpelace

poslance Švermy
ministru vnitra

o konfiskační praksi a pronásledování děl-
nického tělovýchovného hnutí okresním
úřadem v Lounech.

Neuplynulo ani 14 dnů co jsme byli nuceni
podati interpelaci o soustavném pronásledování
proletářského tisku a proletářského hnutí vůbec
v Lounech i na Slánsku, Nyní se dovídáme opět
o pobuřujícím případu.

Ve dnech 28. a 29. Června 1936 koná se v Lou-
nech župní slavnost Federace proletářské tělo-
výchovy. Tato organisace zažádala o povolení
těchto nápisů na standarty:

,,Proletáři všech zemí spojte se!"
,,Sověty - mír a blahobyt, fašismus - bída
a hlad!"

,,Ať žije SSSR a jeho rudá armáda, jediná
záštita proletariátu celého světa a všech malých
národů!"

,,Oddlužení malozemědělců na účet boha-
tých!"

,,Pryč s fašisací mládeže!"

,,Ven se soudruhem Thalmannem!"

,,Parcelaci zbyťáků a velkostatků!"
,,Cukerní kartel odírá řepaře!"
,,Dvojí ceny za obilí!"

A konečně výrok presidenta republiky dr.
Edvarda Beneše:

,,Po boku SSSR - nikdy již jinou cestou!"
Všechna tato hesla byla zabavena! Nehledě
k odůvodnění zákazu, že spolek tím prý překra-
čuje svoje stanovy - je to zřejmě zkonstruované
odůvodnění, neboť se zde jedná o hesla, která
jsou společná celému pokrokovému a demokra-
tickému světu - účinkuje odůvodněni tohoto zá-
kazu ohrožením veřejného klidu a pořádku přímo
vyzývavě.

Tímto zákazem, který vyvrcholuje v zabavení
výroku presidenta republiky, dokazuje okresní
úřad v Lounech znovu, že celá jeho činnost je
jednostranně namířena proti komunistickému
hnuti a že denodenně porušuje ústavní a zákonná
práva obyvatelstva.

Ptáme se pana ministra:

1. Je panu ministru znám neslýchaný postup
okresního úřadu v Lounech, který při pronásle-
dováni komunistického hnutí nezastavuje se ani
před zabavením výroku presidenta republiky?

2. Co hodlá pan ministr učiniti, aby tomuto
nemožnému chováni okresního úřadu v Lounech
již byl učiněn pro budoucnost konec?

V Praze dne 27. června 1936.

Šverma,

Kopecký, Fuščič, Schenk, Klíma, Appelt, Kliment,

K. Procházka, Vodička, Hodinová-Spurná, dr. Jar.

Dolanský, B. Köhler, Nepomucký, dr. Clementis,

Vallo, Machačová, Kosík, Zupka, Synek,

Zápotocký, Schmidke.

577/XX (překlad).

interpelace

poslanců dr. F. Köllnera a dr. A. Roseného
vládě

o právním postaveni vojenských znalců
v trestních sporech.

Když se ve sporu podle zákona na ochranu
republiky vynoří vojenská otázka, vyslýchají se
zpravidla vojenští znalci. V takových případech
se vede řízení v tajném přelíčení. Teprve při vy-
hlášení rozsudku se veřejnost částečně dovídá
o výsledku přelíčení.

---

16

Z rozsudků je většinou zřejmo, že posudek
vojenských znalců měl rozhodující význam nejen
pro věcná zjištění, nýbrž i pro právní zhodnocení
činu.

Výběr znalců jest věcí soudu. Veřejnost neví,
je-li soud s to, aby si z trvalého seznamu znalců
vybíral jednotlivé znalce podle svého uvážení
nebo určuje-li soud znalce, které mu navrhne mi-
nisterstvo národní obrany.

Veřejnost se také obává, že se vojenští znalci
vyslovují nejen o vojenských skutkových otáz-
kách, nýbrž i o subjektivním obsahu odpovědnosti
obžalovaného, o síle důkazů a o právních otáz-
kách. Taková prakse by nevyhovovala zákonu,
poněvadž všechny tyto otázky jsou vyhrazeny
vyšetřování a rozhodování soudu.

Interpelující uznávají, že všechna vojenská
tajemství musí býti zachována. Ale domnívají se,
že znalci smějí odpovídati jen na vojenské otázky,
že však ve svém posudku se naprosto nemají za-
bývati subjektivním skutkovým stavem, hodno-
cením důkazů nebo otázkami vyloučení viny.

Interpelující doufají, že ministerstvo národní
obrany vydává znalcům, kteří jsou v daném pří-
padě povoláni, pokyny souhlasící s těmito zá-
sadami.

Tážeme se tedy pana ministra národní
obrany?

1. Vybírá soud v jednotlivých trestních vě-
cech vojenské znalce podle vlastního uvážení ne-
bo ministerstvo národní obrany posílá tyto znalce
soudu?

2. Jsou vojenští znalci podávajíce svůj posu-
dek nezávislí nebo dostávají pokyny a informace
od ministerstva národní obrany?

3. Nařídilo ministerstvo národní obrany vý-
nosy znalcům, aby odpovídali jen na vojenské
otázky a zdrzeli se jakéhokoliv rozboru subjek-
tivního stavu věci a jakéhokoliv hodnocení síly
důkazů a otázky vyloučení viny, poněvadž hod-
notiti a rozhodovati o těchto otázkách jest vý-
lučně vyhrazeno nalézajícímu soudu?

Interpelující dále doufají, že ministerstvo
spravedlnosti je ochotno v zájmu právní bezpeč-
nosti objasniti všechny tyto otázky výnosem,
zvláště plně dbajíc soudcovské nezávislosti upo-
zorniti senátní předsedy trestních soudů, že mají
přesně vytknouti vojenským znalcům meze jejich
posudku a nepřipouštěli žádných projevů znalců
o subjektivním skutkovém stavu, o hodnocení dů-
kazů nebo o otázce vyloučení viny.

Tážeme se tedy pana ministra spravedlnosti:

1. Jsou soudy oprávněny vybírati si vojenské
znalce podle svobodného uváženi nebo jsou soudy
povinny jmenovati znalci osoby, které jim mini-
sterstvo národní obrany pro určitou trestní věc
navrhne?

2. Jest pan ministr spravedlnosti ochoten při-
pomenouti výnosem senátním předsedům, neza-
sahuje tím do jejich soudcovské nezávislosti, aby
přesně vymezili okruh faktů, o nichž mají vojenští

znalci podati posudek, a že jsou podle zákona po-
vinni nepřipustiti, aby se vojenští znalci jakkoliv
vyslovovali o subjektivním stavu věci, o otázkách
hodnocení důkazů a vyloučení viny?

V Praze dne 18. června 1936.

Dr. Köllner, dr. Rosche,

dr. Jilly, Illing, inž. Peschka, Wagner, dr. Kellner,
dr. Neuwirth, Wollner, Inž. Richter, Inž. Lischka,
dr. Zippelius, dr. Hodina, Fischer, inž. Künzel, Jobst,
Gruber, Kundt, Obrlik, Hollube, Stangl, Sandner.

577/XXI.

Interpelace

poslance Kopřivy
ministru spravedlnosti

o konfiskační praksi krajského jako tisko-
vého soudu v Uherském Hradišti.

V časopise ,,Rudé Slovácko" ze dne 20. červ-
na 1936 byly zabaveny články pojednávající
o hnutí za levný výkup ladem ležícího obilí a

o návrhu pražské »Včely«, učiněném o výkupu
obilí vládě. Tak na příklad byly úplně zabaveny
články tohoto obsahu:

»Dubňany žádají 7 vagónů levného obilí.

Jest znám návrh pražské »Včely«, která žá-
dala za výkup přebytečného obilí, kterého je na
90. 000 vagónů na skladech a při tom lidé hladoví.

I k nám do Dubňan pronikla tato zpráva a proto
na popud členů komunistické strany v obecní ra-
dě byla podána žádost do obecní rady a pode-
psána členy soc. dem., nár. soc. a kom. Žádost
za výkup obilí byla v obecní radě jednomyslně
přijata a odeslána na vládu republiky Českoslo-
venské, aby pro obec Dubňany bylo přiděleno 7
vagónů obilí. Dlouho se to nevyřizuje a proto
občané žádají znovu urychlení výkupu. Byla svo-
lána důvěrná schůze, na které bylo přes 100 osob
a kde se jednalo znovu o výkup obilí. Občané
žádali pořízení seznamu těch, kteří chtějí obilí a
kolik. Přihlásilo se 223 živitelů rodin a žádají za
výkup 300 metráků pšenice a 400 metráků žita za
obnos 1 metrák pšenice 70 Kč a 1 metrák žita
60 Kč. Žádost byla zaslána vládě republiky Če-
skoslovenské v Praze a místní obecní radě, aby
žádost podpořila.

Kovanda není pro levnou mouku a chléb.

Zakazuje družstevníkům akci za výkup zlev-
něného obilí. Jak se dovídáme, rozesílá Kovanda
přípisy dozorčím výborům prodejen Vzájemno-
sti-Včely, ve kterých zakazuje, aby se dozorčí
výbory nestavily za návrh pražské »Včely« za

---

17

vykoupení obilí od Obilní společnosti za zlevněnou
cenu.

Kovanda dokonce hrozí vylučováním z druž-
stva. Chápeme, že pro Kovandu hlad neexistuje.
Ale členové »Vzájemnosti-Včely« mají zájem na
tom, aby se lidem dostalo levného chleba a mou-
ky, jestliže více než 80. 000 vagonů přebytečného
obilí žerou pilousi a myši, jestliže toto obilí má
být za babku vyhozeno do zahraničí, pak návrh
pražské Včely na vykoupení tohoto obilí za sní-
žené ceny, aby spotřebitelé mohli si koupiti lev-
nější chleba a mouku, vyvolává veliký ohlas
i mezi členy brněnské »Vzájemnosti-Včely«. Pro-
to se usnášejí v dozorčích výborech na tom, aby
brněnská »Vzájemnost-Včela« dělala totéž pro
opatření levného chleba a mouky jako pražská
Včela. Pan Kovanda je ale proti tomu, aby
»Vzájemnost-Včela« mohla své členy zásobovat
pšeničnou moukou za 1. 50 Kč za jeden kilogram
a chleba za 1. 30 Kč. Co tomu říkáte, dělničtí
družstevníci? Postavte se ve všech prodejnách
za výkup tohoto obilí. Bojujte za snížení cen ži-
votních potřeb, postarejte se, aby Vaše družstvo
nestálo v tomto boji stranou, ale uplatnilo váhu
všech svých členů.

Ptáme se pana ministra:

1. Je panu ministru spravedlnosti známa ta-
kováto konfiskační prakse?

2. Co míní pan ministr učinit, aby k podobným
konfiskacím více nedošlo?

V Praze dne 1. července 1936.

Kopřiva,

Fuščič, Kopecký, Schenk, Klíma, dr. Jar. Dolanský,
Hodinová-Spurná, Procházka, Appelt, Machačo-
vá, Kliment, Vodička, Nepomucký, dr. Clementis,
Vallo, Šverma, Kosik, Zupka, Schmidke, Synek,
Zápotocký.

577/XXII.

Interpelace

posl. Hodinové-Spurné
ministru vnitra

o soustavném porušování práva asylu
moravským zemským úřadem a zejména
o protiprávním vydání protifašistického
emigranta Vincence Porombky úřadům
Třetí říše.

Denně nám docházejí nové zprávy o soustav-
ném pronásledováni rakouských a německých
protifašistických emigrantů v obvodě zemského
úřadu pro Moravskoslezsko. Neobdrželi jsme ještě

odpověď na naši interpelaci o četných případech
vyhoštění emigrantů přes určitý příslib u ministra
a již se nám hlásí nový případ, který bezohled-
ností postupu úřadů a křiklavostí bezpráví, pá-
chaného na tomto emigrantu, přesahuje všechny
dosud již nabyté smutné zkušenosti.

Ríšskoněmecký emigrant Vincenc Porombka
byl v druhé polovině dubna vyhoštěn s 8denní
lhůtou z frývaldovské oblasti. Dne 20. dubna ode-
bral se Porombka do Mor. Ostravy a řádně se
tam hlásil. Po dvouměsíčním pobytu v Louce nad
Olsou byl dvěma četníky zatčen a odvezen do
Ostravy k výslechu. Četníci u tohoto emigranta
našli propouštěcí dokumenty z koncentračního tá-
bora a z vězení a sešit s materiálem pro marxi-
stické školení. Porombka byl dopraven na poli-
cejní ředitelství v Ostravě a tam mu prohlásil
úředník, že je vyhoštěn z frývaldovského okresu
a že nemůže zůstat v okrese ostravském. Jako
důvod pro svoji emigraci udal činnost v illegál-
ních odborech. Nato neměl dotyčný úředník jiné
odpovědi, než že se měl pořádně chovat v Ně-
mecku. Prohlásil, že bude vyhoštěn z celého úze-
mí republiky, ježto nemůže dokázati, že politic-
kým emigrantem je - a to přesto, že doklady
o jeho činnosti byly přímo u něho nalezeny. Po-
rombka byl mimo to řádně hlášen u komitétu
pro emigranty, od kterého měl též předepsaný
evidenční list. Po delším jednání docílil Porombka
toho, že mu bylo přislíbeno, že nebude vyhoštěn
do Německa, nýbrž že bude šupován na jinou hra-
nici. Na základě tohoto příslibu podepsal prohlá-
šení, ve kterém prohlásil, že se svým vyhoště-
ním souhlasí. I úředníci, kteří odpoledne téhož dne
si pro něho přišli, ujišťovali ho, že příslib bude
dodržen. Porombka ještě jednou prohlásil, že do
žádného německého vlaku nenasedne. Porombka
byl však přes všechny protesty dopraven na ná-
draží a konečně skutečným násilím vržen do vě-
zeňského vagónu, který odjel do Přívozu. Vězeň-
ským transportem byl pak dopraven do Bohumí-
na. Když chtěl jíti k oknu vagónu, vyhrožoval
mu civilní úředník revolverem a prohlásil, že by
ho zastřelil, kdyby se pokusil o útěk. Na nádraží
v Bohumíně byl opět násilím převeden na ně-
mecké nádraží a předán skupině 15 německých
pohraničních strážníků, kteří ho přivítali slovy:
»Aha, da ist er ja, der deutsche Emigrant! Zase
byl Porombka násilně donucen nastoupiti do ně-
meckého vlaku, který pak byl střežen s obou
stran. Do vlaku též nastoupil český policejní ú-
ředník a zvlášť vlakvedoucího upozornil na to, že
se jedná o říšskoněmeckého emigranta, který
musí býti dobře střežen, protože se chce pokusiti
o útěk, a předal mu jízdní lístek emigranta. Do
oddílu nasedlo pak 8 německých pohraničních
strážníků. Porombkovi podařilo se jen díky své
neobyčejně bystrosti a ostražitosti, přes to, že
byl takovým počtem ozbrojených hlídačů hlídán,
vyskočiti a zachrániti se před vyhoštěním, t. j.
před jistým zavražděním úředními činiteli Třetí
říše.

Průběh tohoto neslýchaného případu jest
úplně a věrohodně zrekonstruován a dává nám
cenný materiál o nově používaných metodách na-

---

18

šich úřadů při persekuci protifašistické emigrace.

Je nejvyšší čas, aby tato persekuce již Sednou
přestala.

Ptáme se pana ministra vnitra:

1. Jest panu ministru znám tento neslýchaný
případ persekuce a protiprávního vyhoštěni ně-
meckého protifašistického emigranta přímo do ru-
kou jeho vrahů?

2. Jest pan ministr ochoten případ tento dáti
přísně vyšetřiti a viníky okamžité se svých úřa-
dů suspendovati a potrestati?

3. Co hodlá pan ministr učiniti, aby se takové
a podobné případy v budoucnosti již nemohly
opakovati?

V Praze dne 27. června 1936.

Hodinová-Spurná,

Kopecký, Schenk, Klima, Kliment, K. Procházka,

Vodička, Appelt, Fuščič, Machačová, Vallo, Zupka,

dr. Clementis, dr. Jar. Dolanský, Nepomucký,

Schmidke, Kosik, Šverma, B. Köhler, Synek,

Zápotocký.

Původní znění ad 577/V.

Interpellation

des Abgeordneten Franz Němec
an den Justizminister

wegen Unterlassung gesetzmässiger An-
träfe der Staatsanwaltschaft gegenüber
der periodischen Druckschrift »Večerní
české slovo«.

Gemäss § 493 St. P. 0. kann der Prokurator,
auch wenn er gegen keine bestimmte Person eine
Anklage erhebt, im öffentlichen Interesse be-
gehren, dass das Gericht darüber erkenne, ob
der Inhalt einer Druckschrift eine strafbare Hand-
lung begründet und dass es in diesem Falle das
Verbot der weiteren Verbreitung der Druckschrift
ausspreche.

Für das Verfahren nach § 493 St. P. O. reicht
«S vollkommen hin, dass in den anstössigen
Aeusserungen der objektive Charakter der straf-
baren Handlung verkörpert ist. Es kommt nicht
darauf an, ob es sich um einen Originalbericht
oder um die Wiedergabe aus einem anderen Blatte
handelt, sowie ob Tatsachen vorliegen, mit denen
sich das Gericht nur im subjektiven Verfahren
befassen könnte.

Diese gesetzliche Verpflichtung hat die zu-
ständige Staatsanwaltschaft gegenüber der pe-

riodischen Druckschrift »Večerní české slovo«
vom 15. Juni 1936 nicht erfüllt.

Der gerügte Zeitungsartikel lautet:

»Útok dehtem na zástup diváků při sokolském
průvodu.

Troufalost a provokace v Chomutově. Henlei-

novšti Němci v bílých punčochách a dirndlech

opustili v den sokolského sletu město. Provokace

při průvodu dorostu.

V Chomutově včera začal sjezd sokolské žu-
py Krušnohorské-Kukanovy. Tři a půl tisíce so-
kolského dorostu a žactva v krojích se shromáž-
dilo v městě. Pravý opak bylo možno pozorovati
u chomutovských Němců: již ráno demonstrativně
opustili město, na nohou bílé punčochy, ženy
v dirndlu. Když později průvod sokolů opouštěl
náměstí a ubíral se na cvičiště, stalo se toto: do
hustého zástupu diváků byl z jednoho domu vylit
dehet. Několik žen a děvčat má dehtem zničené
šaty, jiným byly polity klobouky, vlasy nebo ru-
ce. Zástupu se zmocnilo rozhořčení. Bohužel, ni
černá, který surovost spáchal, byl příliš rychlý a
opatrný; nebylo možno zjistit, z kterého okna byl
dehet svržen. V Chomutově je stále jen ještě
městská policie. Jakékoli dodatečné vyšetřování
při celkem malém elánu bylo vůbec zbytečné.
Ale je nutno upozorniti předem: Za týden se
v Chomutově koná druhá část sletu. To už budou
dospělí sokolové z celých severních Cech. Dou-
fáme, že ve veřejném zájmu budou učiněna opa-
tření, aby se podobná provokace nebo jen drzý
náběh na ni nemohl opakovati.

Dieser Zeitungsartikel stellt zweifellos den
objektiven Tatbestand des § 14, Zahl 3, des Ge-
setzes vom 19. März 1923 S. d. G. u. V. Nr. 50
zum Schütze der Republik in der Fassung nach
dem Gesetze Sammlung Nr. 124/33 dar, denn es
wird in ihm In unerhörter, offenbar wahrheits-
widriger Welse gegen die deutsche Bevölkerung
in Komotau gehetzt. Zum objektiven Tatbestand
genügt es, wenn die, aus welchen Empfindungen
und Beweggründen immer entsprungenen Aeusse-
rungen objektiv geeignet sind, auf das Gefühls-
leben der Umgebung in aufreizender Weise ein-
zuwirken, d. h. die niederen Hassgefühle gegen
die dort geschützten Rechtsgüter, also im vor-
liegenden Falle gegen das Rechtsgut des friedli-
chen Zusammenlebens der Komotauer Deutschen
mit den Komotauer Tschechen, zu wecken. Dass
die Tat wirklich von Erfolg begleitet war, wird
nicht gefordert.

Die Interpellanten sind der Ansicht, dass eine
gewisse Presse durch die ständig alarmierenden
Nachrichten über die Informationen irgend eines
unbekannten Verleumders dauernd die öffentliche
Meinung vergiftet und die Befriedung des natio-
nalen Zusammenlebens der Völker der Tschecho-
slowakischen Republik planmässig unmöglich
macht.

In Wahrheit hat in Komotau niemand jeman-
den mit Teer begossen oder gar durch Teer Klei-
der vernichtet oder Hüte, Haar und Hände be-
gossen. Die ganze Meldung trug den Stempel der
Unwahrheit auf der Stirne und musste daher je-

---

19

dem Staatsanwalte schon nach der ganzen Art
ihres Inhaltes und ihrer Aufmachung zumindest
objektiv als Aufreizung gemäss § 14, Zahl 3 des
Schutzgesetzes erkennbar sein. Die zuständige
Staatsanwaltschaft war daher verpflichtet, im
öffentlichen Interesse, das sich vor allem dem
Hauptproblem des Staates, der Befriedung der
Nationalitätsverhältnisse zuwenden muss, zu be-
gehren, dass das Gericht darüber erkennt, ob der
Inhalt des »Večerní české slovo« vom 15. Juni
1936 eine strafbare Handlung begründet und dass
es die weitere Verbreitung des »Večerní české
slovo« vom 15. Juni 1936 verbiete.

Die Interpellanten sind der Ansicht, dass das
Gesetz verletzt wurde, weil die zuständige Staats-
anwaltschaft einen solchen Antrag nicht gestellt
hat. Wir stellen daher an den Herrn Justizminister
die Anfragen:

1. Ist der Herr Minister bereit, untersuchen
zu lassen, welcher Beamte der Staatsanwaltschaft
es unterlassen hat, wegen des im genannten Artikel
des »Večerní české slovo« vom 15. Juni 1936 an-
geführten Inhaltes einen Antrag nach § 493 St.
P. O. zu stellen?

2. Ist der Herr Minister bereit, in einem grund-
sätzlichen Erlasse, der allen Staatsanwaltschaften
zugestellt wird, Richtlinien darüber herauszuge-
ben, dass das friedliche Zusammenleben der Na-
tionen in der Tschechoslowakischen Republik ein
Rechtsgut ist, des höchsten Schutz verdient, so-
dass also die Staatsanwaltschaften verpflichtet
sind, allen hetzerischen Artikeln dem Gesetze ge-
mäss mit Anträgen nach § 493 St. P. O. entgegen-
zutreten und das Verbot der Verbreitung solcher
Druckschriften zu begehren?

Prag, am 19. Juni 1936.

Franz Němec,

May, Ing. Richter, Sandner, Dr. Rösche, Axmann,
Jäkel, Stangl, Ing. Schreiber, Ing. Künzel, Jobst,
Dr. Zippelius, Dr. Jilly, Dr. Hodina, Hollube, Sogl,
Ing. Lischka, Kundt, Dr. Peters, Illing, Ing. Peschka,
Grüber, Dr. Kellner.

Půivodní znění ad 577/VI.

Interpellation

des Abgeordneten Ing. Ernst Peschka
an den Minister des Innern,

wegen verspäteten Erscheinens der deut-
schen Uebersetzung der Sammlung der
Gesetze und Verordnungen des tschecho-
slowakischen Staates.

Die Sammlung der Gesetze und Verordnungen
des tschechoslowakischen Staates erscheint im

Sinne des Gesetzes Nr. 139/19 Slg. d. G. u. V.
nur in der staatlichen, offiziellen, das ist in der
tschechoslovakischen Sprache.

Bereits diese Bestimmung ist für das Sude-
tendeutschtum überaus hart, da es als sogenann-
tes zweites Staatsvolk bisher nicht einmal einen
Anspruch auf eine authentische Gesetzesausgabe
in deutscher Sprache hat.

Um diese Härte einigermassen abzuschwä-
chen, hat § 3, Abs. 3 des genannten Gesetzes be-
stimmt, dass die Sammlung der Gesetze und
Verordnungen auch, womöglich gleichzeitig, mit
dem authentischen Wortlaute in amtlicher, deut-
scher Uebersetzung erscheint.

Der Ausdruck »womöglich« bedeutet, dass die
Administrative und vor allem die Administration
der Sammlung der Gesetze und Verordnungen
alles daran zu setzen hat, dass die Zeitspanne
zwischen dem Erscheinen der tschechischen und
der deutschen Ausgabe der Sammlung so gering
als möglich sei, ja dass es sogar erstrebenswert
ist, dass die deutsche Uebersetzung noch am sel-
ben Tage, an dem die tschechische Ausgabe er-
scheint, kundgemacht und den Abonnenten zuge-
stellt wird; denn einen anderen Sinn kann der
imperative Ausdruck des Gesetzes »womöglich
gleichzeitig« nicht haben.

Von diesem gesetzlich angeordneten Zustande
hat sich die Administration der Sammlung der Ge-
setze und Verordnungen durch gesetzwidrige
Praxis weit entfernt

Wir legen mit dieser Interpellation eine
Kundmachung der Administration der Sammlung
der Gesetze und Verordnung vor, die folgenden
Wortlaut hat:

»Von der Administration der Sammlung der
Gesetze und Verordnungen.

Um das Erscheinen dringender Stücke in der
deutschen Uebersetzung nicht weiter aufzuhalten,
werden die umfangreichen Stücke 23, 25 und 27
in dieser Uebersetzung später nachfolgen. «

Aus dieser Kundmachung geht hervor. dass
die Administration mit der deutschen Ueber-
setzung nicht rechtzeitig nachkommt, ohne den
Abonnenten überhaupt eine Aufklärung zu geben,
warum dieser gesetzwidrige Zustand angerissen
ist, hält sie es mit dem Gesetze für vereinbar,
dass sie einfach die Lieferung dreier umfangrei-
cher Stücke unterlässt und die Lieferung dieser
Uebersetzung auf einen »späteren« Zeitpunkt
verschiebt.

Die Interpellanten wissen nicht, wer die
Uebersetzungen durchführt; sie halten es durch-
aus für möglich, dass die mit der Uebersetzung
beschäftigten Beamten ihre Pflicht voll erfüllen
und die schwierige Uebersetzungsarbeit mit An-
spannung aller ihrer Kräfte durchführen. Es ist
aber offenbar notwendig, mehr Beamten für den
Uebersetzungsdienst zuzuweisen, weil die Anzahl
der bisherigen Beamten offenbar nicht zureicht,
um das vom Gesetz gewollte Ziel des »womöglich
gleichzeitigen Erscheinens« der deutschen Ueber-
setzung zu erreichen. Hier wäre eine Gelegen-