8
Četní okresní hejtmani si totiž zvykli zásadné
vždy udělovati hlasovací právo úředníkům, pří-
tomným na schůzi okresního zastupitelstva.
Taková prakse odporuje a příčí se duchu zá-
kona č. 125/1927 Sb. z. a n., a rovněž důvodové
zprávě k § 70 tohoto zákona.
Podle vůle zákonodárce, která jest jasně
zřejmá z důvodové zprávy, má totiž úředník jen
výjimečně býti prohlášen za zpravodaje a tedy
za oprávněného hlasovati, neboť zprávu má zpra-
vidla podávati člen okresního zastupitelstva. Jest
i úplné přípustné (§44, odst. 2 vlád. nař. ze dne
29. listopadu 1928, č. 190 Sb. z. a n., jednací řád
pro okresní zastupitelstva), aby se zpravodajství
svěřilo členovi okresního výboru.
Stálý zvyk udělovati úředníkovi hlasovací
právo nejen probuzuje zdání stranického úmyslu,
nýbrž ztěžuje i postavení sudetskoněmecké strany,
která jest v konstruktivní oposici, a odporuje tedy
zásadám demokracie, podle nichž zástupci lidu
sami mají se pokud možno přibírati k praktické
spolupráci v zastupitelských sborech. Není ovšem
námitky, aby se úředníci okresu, pokud to jest
nutné, účastnili schůzi okresního zastupitelstva,
ale zásadně dlužno zamítnouti, aby se pravidlo
vyslovené v důvodové zprávě obracelo přímo
v opak a aby se zprávy skoro výlučně přidělo-
valy úředníkům, aby se úředníkům státe přizná-
valo hlasovací právo, čímž se výsledky hlasování
znovu mění takovým způsobem, který odporuje
a se příčí mínění lidu, jak se projevilo při vol-
bách do okresních zastupitelstev dne 26. května
1935.
Tážeme se tedy pana ministra:
1. Jest pan ministr vnitra ochoten zjistiti, jak
často bylo ode dne 26. května 1935 uděleno úřed-
níkům hlasovací právo a jak často bylo podle dů-
vodové zprávy k § 70 zákona č. 125/1927 Sb. z.
a n. přiděleno zpravodajství členům okresního
zastupitelstva?
2. Jest pan ministr vnitra ochoten dáti vy-
světliti pánům okresním hejtmanům, že zprávy
v okresních zastupitelstvech nají podávati pře-
devším členové zastupitelstva samého, pokud
možno členové okresního výboru?
3. Jest pan ministr vnitra ochoten dáti vy-
světliti okresním hejtmanům, že úředník má býti
zpravodajem jen výjimečně a že se mu má jen
výjimečně přiznati hlasovací právo, aby se nikdy
nevzbuzoval dojem, jakoby se udělení hlasovacího
práva užívalo k tomu, aby se vedle jmenovacích
opatření účinek výsledku voleb ze dne 26. května
1935 měl znovu změniti v neprospěch sudetsko-
německé strany?
V Praze dne 18. června 1936.
Obrlík,
dr. Rosche, Fischer, dr. Köllner, inž. Peschka, dr
Hodina, Illing, Wollner, Jobst, Hollube, dr. Jilly,
inž. Richter, dr. Zippelius, inž. Lischka, inž. Künzel,
Gruber, dr. Neuwirth, Wagner, dr. Kellner,
Sandner, Kundt, Stangl
577/IX (překlad).
Interpelace
poslance G. Stangla
ministru spravedlnosti,
aby si vyžádal posádek nejvyššího soudu
o neobjednaných tiskopisech.
Zahnízdil se nešvar, že rozličné firmy podle
libovolných seznamů adres zasílají tiskopisy,
které nebyly objednány. Příjemci považuji často
tyto tiskopisy za bezcenný reklamní materiál a
buď je vrací nebo zahazuji.
Velmi často se stává, že příjemce neobjed-
naných tiskopisů zasílatelé teprve po mnoha mě-
sících upomínají, aby je zaplatili, a ukazují na to,
že naprosto nešlo o bezplatnou reklamní zásilka,
nýbrž na př. o dodávku umělecky cenných po-
hlednic. K dodávce prý byla přiložena složenka
a příjemce prý byl povinen tiskopisy vrátiti, ale
tím, že je nevrátil, uzavřel smlouvu a je povinen
je zaplatiti.
Dochází-li z těchto právních poměrů ke spo-
rům, jsou příslušné okresní soudy, které v baga-
telním řízení rozhodují neodvolatelně. Poněvadž
je v této otázce jen velmi málo rozhodnutí nej-
vyššího soudu, lze pochopiti, že si rozhodnutí
okresních soudů vzájemně odporují.
Jest tedy ve veřejném zájmu, aby v těchto
právních otázkách bylo úplně jasno a aby ple-
nární senát nejvyššího sondu vydal o těchto
otázkách zásadní rozhodnutí.
Tážeme se tedy pana ministra spravedlnosti:
1. Jest pan ministr spravedlnosti ochoten za-
říditi, aby ministerstvo spravedlnosti požádalo
brněnský nejvyšší soud, aby plenárnímu senátu
předložil k rozhodnutí tyto otázky:
a) je-li příjemce neobjednaných tiskopisů
oprávněn odmítnouti přijetí poštovní zásilky?
b) jevil oprávněn podržeti si tiskopisy, aniž
by byl zavázán ke vzájemnému plnění?
c) je-li povinen tiskopisy uschovati a míti je
po ruce pro zasilatele?
d) odpovídá příjemce za ztrátu tiskopisů, když
je byl vrátil?
2. Jest pan ministr spravedlností ochoten na-
říditi, aby rozhodnutí plenárního senátu nejvyššího
sondu bylo vyhlášeno ve věstníku ministerstva
spravedlnosti?
V Praze dne 17. června 1936.
Stangl,
dr. Jilly, dr. Köllner, Illing, dr. Neuwirth, Jobst,
dr. Kellner, inž. Künzel, Fischer, inž. Lischka,
Wollner, inž. Richter, Kundt, Obrlik, inž. Peschka,
Hollube, Sandner, Gruber, dr. Rosche, dr. Zippelius,
dr. Hodina, Wagner.
9
577/X.
interpelace
poslance Nepomuckého
ministru zemědělství
o neprovedené parcelaci pozemku cukro-
varu Kinského malorolníkům a domkářům
ve Zlonicich.
Při pozemkové reformě byly pro řepné ho-
spodářství cukrovaru Kinského ve Zlonicich po-
nechány tyto pozemky:
1. č. kat. 403 ve výměře 3 ha 1 a 72 m2,
2. č. kat. 388 a 389 ve výměře 84 a 06 m2.
Dnes cukrovar neexistuje, neboť před několika
roky byl zrušen. Správa cukrovaru jedná nyní
s firmou Tanzer a syn, koželužna ve Zlonicich,
kteréžto firmě hodlá ony pozemky prodati.
Malorolníci a domkáři ve Zlonicich podali na
jaře letošního roku žádost jednak správě Kinské-
ho cukrovaru a jednak Pozemkovému úřadu, aby
svrchu zmíněné pozemky byly rozparcelovány
mezi žadatele, poněvadž pozemky ony cukrovar
již nepotřebuje.
Nyní při intervenci na přídělovém komisa-
riátě v Lounech prohlásil referent, že žadatelé ne-
mají naději na příděl pozemků.
Toto jednání vyvolává veliké pobouření mezi
malorolniky a domkáři ve Zlonicich, kteří mají
půdy nedostatek a mají zajisté v prvé řadě nárok
na ony pozemky.
Ptáme se pana ministra zemědělství:
1. Ví pan ministr, že přes všechny dané sliby
ani nyní se nesplňuje spravedlivý požadavek ma-
lorolníků a domkářů ve Zlonicich na rozdělení ji-
nak použité půdy a že se místo toho dovoluje
spekulační prodej této půdy?
2. Souhlasí pan ministr s tímto postupem, pra-
cujícímu venkovskému lidu nepřátelským a škodli-
vým?
3. Je pan ministr ochoten zjednati ihned ná-
pravu a vyhověti žádosti malorolníků a domkářů
ve Zlonicich za rozparcelování půdy novým ža-
datelům?
V Praze dne 25. června 1936.
Nepomucký,
Kopecký, Schenk, Klíma, Vodička, dr. Jar. Dolan-
ský, Schmidke, Procházka, Fuščič, Vallo, Kosik,
dr. Clementis, B. Köhler, Machačová, Šverma,
Zupka, Hodinová-Spurná, Synek, Zápotocký,
Kliment, Appelt.
577/XI.
interpelace
poslance Jana Vodičky
ministru národní obrany
o sebevraždě dvou vojínů u 10. roty
30. pěš. pluku v Josefově n. Metují.
Dne 30. března t. r. v 19 hodin zastřelil se na
strážní službě v Libinách vojín 10. roty 30. pěšího
pluku Provazník.
Několik dni poté, dne 4. dubna t. r. o 1. hod.
noční, spáchal na službě u divisního velitelství
sebevraždu zastřelením jiný vojín téže roty Hájek
a to na náměstí v Josefově n. Metuji přímo pod
okny velitele divise, generála Bláhy. Před sebe-
vraždou napsal vojín Hájek dopis, který jest na
divisním velitelství a v němž uvádí, že k sebe-
vraždě byl dohnán ze strachu před trestem.
Námi konaným šetřením jsme zjistili, že vo-
jíni 10. roty 30. pěš. pluku obviňují četaře-aspi-
ranta Baudiše z Mostku u Dvora Králové, který
u 10. roty zastupuje výkonného rotmistra, jako
původce sebevraždy obou vojínů.
Tento četař-aspirant, který je politickým
přesvědčením henleinovec, řádí v kasárnách i na
cvičišti jako zběsilý, vojíny bezdůvodně týrá a
odmítá jim dávati i přesčasové propustky. On,
jako intelektuální původce sebevraždy obou vo-
jínů, je pronásledoval a nechával je úmyslně cvi-
čiti v dešti a v blátě na cvičišti cviky k zemi
a vztyk až do vysílení. Když se proti tomuto
svévolnému týrání ozvali a prohlásili, že únavou
dále cviky konati nemohou, pohrozil jim četař-
aspirant Baudiš raportem a trestem pro neupo-
slechnutí rozkazu.
Podepsaní se proto táží pana ministra:
1. Byly panu ministrovi hlášeny tyto dvě se-
bevraždy vojínů Provazníka a Hájka a výsledek
vyšetřováni vojenských úřadů?
2. Zná pan ministr v interpelaci uvedené pří-
činy, jež dohnaly vojíny Provazníka a Hájka
k sebevraždě?
3. Je pan ministr ochoten dáti tyto případy
sebevraždy vyšetřiti a vinníka přísně potrestati?
4. Je pan ministr národní obrany ochoten po-
starati se, aby svévolné týrání a šikanováni če-
skoslovenských vojínů veliteli bylo přísně tre-
stáno dle vojenských zákonů a předpisů, vinníci
kromě toho i degradováni a jsou-li v poměru slu-
žebním, ihned propuštěni ze svazku českosloven-
ské armády?
V Praze dne 24. června 1936.
Vodička,
Fuščič, Schenk, Klima, Kliment, Hodinová-Spurná,
Procházka, Vallo, Appelt, Zupka, Nepomucký,
dr. Clementis, B. Kohler, Machačová, Šverma,
dr. Jar. Dolanský, Schmidke, Synek, Kopecký,
Zápotocký, Kosik.
10
577/XII.
Interpelace
poslance Jana Vodičky
ministru národní obrany
o neodpovědném postupu vojenských úřa-
dů v případě zranění vojína 25. pěš. pluku
Františka Kadlece.
František Kadlec, mlynářský dělník, narozený
2. srpna 1913, byl roku 1935 odveden a téhož roku
nastoupil k K. pěšímu pluku v Lučenci.
Dne 13. ledna 1936, při denním vojenském
cvičení, píchnul se o cosi do nohy, která mu
rychle otékala. Hlásil se v kasárnech nemocen,
tam však službu mající lékař v hodnosti četaře-
aspiranta ho neuznal a vyhnal ho z ordinační síně
jako simulanta.
Při dalším cvičení povšiml si poručík Mora-
va, že vojín Kadlec kulhá a když zjistil, že má
silně oteklou nohu, poslal jej do státní nemocnice
v Lučenci, kde u něho konstatovali těžkou otravu
krve a ponechali ho tam v léčení.
Tam se mu nemoc zhoršila a místo, aby bylo
uděláno vše k jeho vyléčení, byl postaven před
komisi a uznán jako neschopný k další službě a
nevyléčený poslán dne 26. dubna 1936 o holích
do civilu, na krk starým rodičům do Malešova,
kteří jsou tam zaměstnáni jako deputátníci ve
dvoře.
Pobytem doma a z nedostatku ošetření se
jeho zdravotní stav stále zhoršoval a proto byl
dopraven do nemocnice v Kutné Hoře, kde jest
nyní ve velmi těžkém stavu a kde tnu chtějí ampu-
tovati nohu bez narkosy, při plném vědomí, pro-
tože podle dobrozdání lékaře je od stále trvají-
cích bolestí tak zesláblý a zničen, že by narkosu
nepřežil.
Jako doklad nezodpovědného postupu vojen-
ského lékaře, přiděleného k pluku, který Kadlece
neuznal nemocným, svědčí, že lékař státní ne-
mocnice v Lučenci po přijetí vojína Kadlece do
léčení zavolal si tohoto lékaře do nemocnice a
ukázav mu na Kadlece, řekl: »To jest vaše oběť. «
Podepsaní se táži pana ministra:
1. Zná pan ministr národní obrany v interpe-
laci uvedený případ?
2. Je-li tomu tak, je pan ministr ochoten dáti
ihned vyšetřiti tento neodpovědný postup vojen-
ského lékaře při onemocnění vojína Kadlece a
zjištěného vinníka exemplárně potrestati?
3. Je pan ministr ochoten učiniti všechny
kroky k záchraně vojína Kadlece a k jeho vy-
léčení?
4. Je pan ministr ochoten z moci svého úřadu
nařiditi podřízeným jemu orgánům, aby na fičet
vojenské správy zajištěna byla obživa Kadlece
po celou dobu jeho léčení do té míry, aby nedo-
statek výživy vůbec neohrožoval jeho vyléčení?
5. Je pan ministr národní obrany ochoten po-
starati se, aby vojín Kadlec dostal od vojenské
správy za všechna utrpení, spojená s nemoci, za-
viněnou nedbalosti vojenského lékaře, přiměřenou
náhradu?
6. Je pan ministr ochoten učiniti všechna opa-
tření, aby napříště bylo zabráněno podobným
případům v československé armádě a aby zdraví
československých vojínů bylo všemi prostředky
chráněno?
V Praze dne 24, června 1936.
Vodičku,
Kopecký, Schenk, Klíma, Hodinová-Spurná, K. Pro-
cházka, Appelt, Fuščič, Machačová, P. Köhler,
Kliment, Nepomucký, dr. Jar. Dolanský, Synek,
dr. Clementis, Vallo, Kosík, Šverma, Zupka,
Schmidke, Zápotocký.
577/XIII.
Interpelace
poslance Švermy
ministru vnitra
o neslýchaných protizákonných přehma-
tech četnictva ve Slaném a zejm, vrch,
strážmistra Škody proti místní skupině
Jednoty proletářské tělovýchovy.
Místní skupina Federace proletářské tělový-
chovy ve Slaném jest neustále vystavena přímo
rafinovaným šikanám se strany tamějšího četnic-
kého velitelství a zejména vrchního četnického
strážmistra škody. Tento četnický strážmistr vy-
hrožoval hostinským a zastrašil je tak, že si
žádný již netroufal pronajmout spolku místnosti.
Příznačné pro metody pana Škody byl jeho po-
stup v tomto případě:
Jednota začala pořádati schůze v hostinci
»Mandáki«. Při třetí schůzi dostavil se tam pan
vrchní strážmistr Škoda a vyhrožoval hostinské-
mu, že, bude-li tyto schůze dále trpěti, neschválí
ho okresní úřad jako nájemce. Jiným hostinským
vyhrožoval ztrátou koncese. Konečně se podařilo
Jednotě sjednati si sál ve státním hostinci; vrchní
strážmistr Škoda zkusil svoje metody i tam,
ovšem bez výsledků.
Ježto Jednota nemela vlastni cvičiště ve Sla-
ném, najala od stavitele Hiekeho opuštěný opu -
kový lom, kde pak konala cvičení. Dne 10. června
konáno bylo večer cvičeni jako obvykle. Najednou
po 8. hod. večerní přijel k lomu autokar obsazený
četníky. Četníci se tři stran vběhli do lomu a
11
četnický strážmistr škoda jménem zákona cvičení
rozpustil, aniž se ptal, co se tam vlastně koná.
Pak nařídil třem funkcionářům, aby nasedli do
autokaru a úplně bez příčiny zatkli další dva čle-
ny. Na otázku, proč vlastně cvičení rozpustil, pro-
hlásil strážmistr Škoda: »Do toho vám nic není. «
Pět zatčených bylo autokarem odvezeno na poli-
cejní strážnici ve Slaném, tam byli vyslýcháni a
při výslechu byly jim zabaveny všechny písemné
poznámky a dokonce i příručky ke cvičení. Na
osobní intervenci předsedy Jednoty Pokorného,
který proti znemožňování spolkové činnosti pro-
testoval a předložil povolení ke cvičení a stanovy
spolku, prohlásil strážmistr Škoda, že dokud si
JPT neopatří zvláštní povolení, cvičiti nesmí. Na
protest pak prohlásil: Jděte si stěžovat třeba do
tramtárie, mně je to jedno!
Vzhledem ke shora vylíčeným přehmatům čet-
nictva připadá jako ironie, že zástupce okresního
hejtmana ve Slaném, dr. Štýrský, oznámil inter-
venující deputaci, že na »přistiženéŤ členy JPT
bylo podáno trestní oznámení pro přestupek shro-
mažďovacího zákona, protože prý cvičiště bylo
přístupné i nečlenům spolku - a bezprostředně
na to prohlásil, že případ nutno posuzovati dle
shromažďovacího zákona z roku 1854 (!) - patrně
přáním těchto pánů nestačí ustanoveni shromaž-
ďovacího zákona z r. 1867.
Z okolností shora vylíčených je patrno, že
zde jde o jednostranný protizákonný postup slán-
ského četnictva proti dělnickému tělovýchovnému
hnutí.
Ptáme se pana ministra vnitra:
1. Je panu ministru znám protiústavní a proti-
zákonný postup slánského četnictva proti Jednotě
proletářské tělovýchovy?
2. Co hodlá pan ministr učiniti, aby toto proti-
zákonné jednání bylo vyšetřeno, vinníci náležitě
potrestáni a Jednotě proletářské tělovýchovy ve
Slaném vrácena její zákonná práva?
V Praze dne 26. června 1936.
Šverma,
Kopecký, Schenk, Klíma, Hodinová-Spurná, Kli-
ment, K. Procházka, Appelt, Fuščič, B. Köhler,
Machačová, Vallo, Kosik, Vodička, dr Clementis,
Zupka, Nepomucký, Synek, Zápotocký,
dr Jar. Dolanský, Schmidke.
377/XIV.
Interpelácia
poslanca Karola Sidora
ministrovi spravodlivosti a
ministrovi národnej obrany
o konfiskačnej praxi bratislavského štát-
neho zastupiteľstva, o konaní prác vojen-
ských útvarov a osôb na úprave sokol-
ských cvičišť.
Bratislavské štátne zastupiteľstvo v posled-
nom čase dôsledne konfiškuje každú vec, ktorá
sa V autonomistickej tlači objaví a týka sa So-
kola. Konfiškuje aj také veci, v ktorých poukazuje
sa na porušovanie predpisov a domáha sa ná-
pravy. Tým znemožňuje akúkoľvek kritiku a kon-
trolu verejnosti.
Tak v Nástupe mladej slovenskej autonomi-
stickej generácie roč. 4 č. 10 z 15. mája 1936
konfiškovaný bol článok »Nový útok na slovenskú
dušu« nasledovného obsahu:
Štátne zastupiteľstvo skonfiškovalo taktiež
článok »Je sokol štátny?, ktorý sa objavil v tom
istom čísle časopisu »Nástup« tohoto obsahu:
Štátne zastupiteľstvo v Bratislave v tejto
protizákonnej konfiskačnej praxi ide tak ďaleko,
že konfiškuje i citáty z kníh, ktoré prešly cenzú-
rou a ako nezávadné možno ich kúpiť v každom
väčšom kníhkupectve. Tak zkonfiškoval v roč. 4.
č. 11 časopisu Nástup článok Sokolská láska
ku katolicizmu tohoto znenia:
Systém, ktorý zavládol na Slovensku je na-
toľko bezohľadný, že nedovolí ani len konštato-
vanie takých skutočností, ako na pr., že p. pre-
zident dr Beneš pred svetovou vojnou bol zástan-
com federalizácie Rakúska a preto konfiškuje i
citáty z knihy jeho Otázka národnostní, obsa-
hujúca prednášku z 28. januára 1908, konanú na
schôdzi českej strany pokrokovej v Kráľovských
Vinohradoch, ako sa to stalo Nástupu z 1. júna
1936 v článku Dr. Beneš-Pittsburgh:
Konečne jedine takéto riešenie vzájomného
pomeru dvoch rozdielne silných, ba i rovných ná-
rodov, je slučiteľné s rešpektovaním samourčo-
vacieho práva národného.
Keďže je to nebezpečenstvo, že toto svoj-
voľné pokračovanie štátneho zastupiteľstva v Bra-
tislave neprestane, že občania nebudú môcť použiť
tie práva prejavu mienky v otázkach politických,
ktoré sú im zákonne zabezpečené, keďže ide
o zrejmé favorizovanie niektorých spolkov a po-
litických hnutí, na úkor presvedčenia ostatného
obyvateľstva a deje sa tak v rozpore so zásadami
demokracie, na ktorých štát tento spočívať má,
pýtame sa pána ministra spravodlivosti:
1. Či má vedomosti o tejto praxi štátneho za-
stupiteľstva v Bratislave?
2. Či je ochotný postarať sa, aby takýmto
spôsobom neprekážalo sa prejaviť verejne poli-
tický názor?
3. Či je ochotný zamedziť podobné znásilňo-
vanie verejnej mienky na Slovensku?
12
4. Či je ochotný učiniť do budúcnosti opatre-
nia, aby mienka a stanovisko jedného cenzora -
i rakúskeho - bola rešpektovaná cenzormi ostat-
nými, t. j., aby neboly konfiškované také veci,
ktoré pred nedávnom objavili sa tlačou a každý
volne môže k ním siahnuť?
Pýtame sa pána ministra národnej obrany:
1. Či má vedomosti o tom, čo bolo napísané
v roč. 4, č. 10. »Nástupu« o prácach vykonáva-
ných vojenskými útvarmi a vojenskými osobami,
či už aktívnymi, alebo záložníkmi, či už obyčajný-
mi vojakmi, alebo poddôstojníkmi, prípadne per-
sonálem technickým na sokolskom cvičišti v Bra-
tislave v dobe, keď má sa diať výcvik?
2. Či má vedomosti o tom, že nielen mužstvo,
ale aj povozy ťahané či už koňami, alebo moto-
rom hnané dávané sú k dispozícii k úprave sokol-
ského cvičišta v Bratislave?
3. Či má vedomosti o tom, že jednotliví dô-
stojníci, rotmajstri, alebo poddôstojníci robia naj-
rôznejším spôsobom nátlak na mužstvo, aby ho
tak dostali do Sokola na cvičenie?
4. Či je ochotný vec vyšetriť, ktorí sa pre-
vinili potrestať a učiniť potrebné opatrenia, aby
takéto veci nedialy sa do budúcnosti?
V Prahe, dňa 9. júna 1936.
Sidor,
Čavojský, Dembovský, Kendra, Longa, Onderčo,
Drobný, Sivák, Hlinka, Florek, Danihel, Haščík,
dr. Sokol, dr. Wolf, Suroviak, Šalát, Rázus,
dr. Pružinský, Slušný, dr. Tiso, Turček.
577/XV.
Interpelácia
poslanca Andreja Hlinku
ministrovi vnútra
o zneužívaní úradnej moci okresným ná-
čelníkom v Trstenej dr. Čičom pri zájazde
Sokolstva na Slovensko.
Telocvičná jednota Sokol v Tvrdošíne, po-
bočka v Trstenej, vydala propagačný leták, kde
sa oznamuje program privítania, zábavy, veselice,
hudobného a tanečného večierku s cigánskou
hudbou a pod. Obsah letáku je teda čisto propa-
gačný, rázu výlučne spolkového, písaný v záujme
telocvičnej jednoty Sokol v Tvrdošíne a v Trste-
nej a jednako za poriadateľstvo podpísal leták
popri starostovi jednoty Sokola i dr. Čičo, okres-
ný náčelník. Okresný náčelník ako taký stáva
sa poriadateľom jednoty Sokola...
Pýtame sa pána ministra vnútra:
1. Či vie o tomto zneužití úradnej moci p.
okresným náčelníkom dr. Čičom v záujme jedného
spolku?
2. Či je ochotný zamedziť podobné zásahy
úradnej moci v záujme jediného spolku a pána
okresného náčelníka poučiť, že zneužívanie úrad-
nej moci je trestné?
V Prahe, dňa 25. júna 1936.
Hlinka,
Čavojský, Haščik, Longa, Slušný, Rázus, Drobný,
Kendra, Onderčo, Suroviak, dr. Wolf, Florek,
Sivák, Šalát, dr. Pružinský, Sidor, Dembovský,
Turček, dr. Tiso, dr. Sokol, Danihel.
577/XVI.
Interpelace
poslanců Františka Neumeistra a
Václava Jaši
ministru vnitra,
ministru financi a
ministru školství a národní osvěty
ve věci nezapočitáni vojenské presenční
služby do postupu.
Antonín Bednařík, zatímní odborný učitel na
Masarykově měšťanské škole v Lanžhotě, podal
dne 26. února 1936 žádost, aby ve smyslu odstavce
3 a 5 § 23 zákona ze dne 25. června 1926, č. 104
Sb. z. a n. byla mu cestou milosti započtena vo-
jenská presenční služba do postupu. Jmenovaný
žadatel konal vojenskou presenční službu od 1.
října 1929. Dne 1. srpna 1930 při konání cvičení
roztrhla se mu v rukou raketová pistole, poranila
těžce obě ruce, takže levá musela mu býti v zá-
pěstí amputována. Byl dne 10. září 1930 propuštěn
na trvalou dovolenou a dne 4. prosince 1930
z branné moci. Výměrem Zemského úřadu pro
péči o vál. poškozence v Brně byl uznán 70% po-
válečným poškozencem.
Žadatel utrpěl při výkonu vojenské služby
těžkou a nenahraditelnou škodu na svém zdraví.
Pro tuto invaliditu potřebuje v mnohém pomoci
cizí osoby. Musel se proto jako výpomocný učitel
oženiti. Rodiče jmenovaného jsou nemajetní a
nemohou jej v ničem podporovati. Proto zařízením
domácnosti se značně zadlužil. Přes tyto okol-
nosti, jistě rázu více než ohleduplného, nebyla žá-
dost o započtení presenční služby vojenské do po-
stupu příznivě vyřízena a to proto:
1. že nebylo dosud vydáno prováděcí nařízení
k § 142 zákona č. 103/26,
13
2. stejně že nebylo vydáno prováděcí nařízení
k zákonu 104/26 § 23,
3. dále proto, že ministerstvo financí a vnitra
neprojevilo souhlasu, aby žadateli byla započtena
cestou milosti vojenská presenční služba do po-
stupu.
Žadateli bylo zamítavým rozhodnutím ukřiv-
děno. Při výkonu služby pro vlast v tak mladém
věku je zmrzačen a za to nedostalo se mu nej-
menší výhody. Ještě smutnější skutečností je však
to, že za 10 let nebylo vydáno prováděcí nařízení
k zákonu, kterým mělo by se v tak ohleduplných
případech postiženým pomoci.
Konečně nutno upozorniti, že zákonodárce
dal-li zmocněni, aby v ohleduplných případech
dostalo se určitých výhod, byl přesvědčen, že
bude blahovolně postupováno, což se v tomto pří-
padě nestalo.
Proto podepsaní dotazují se:
1. Jsou-li ochotni zúčastněni páni ministři za-
říditi vše tak, aby co nejdříve vydáno bylo pro-
váděcí nařízení k § 142 zákona č. 103/26?
2. Jsou-li páni ministři ochotni naříditi, aby
v tak ohleduplných případech, jak je vylíčený,
zvláště pak, když zranění či nemoc je způsobena
ve službě pro vlast, citovaného ustanovení záko-
na bylo pro postižené příznivě použito?
3. Jsou páni ministři ochotni naříditi, aby zde
uvedený případ byl přezkoumán a po vydání pro-
váděcího nařízení k § 142 zákona č. 103 z r. 1926
a § 23 zákona č. 104/1926 žádost postiženého byla
příznivě vyřízena?
V Praze dne 27. června 1936.
Neumeister, Jaša,
Révay, Hladký, Vaverka, Dlouhý, F. Kučera,
Jurnečková-Vorlová, Laušman, František Němec,
dr. Markovič, R. Chalupa, Srba, Schulcz, Nový,
Polach, Benda, dr. Goldstein, Kopasz, J. Kučera,
Brožík,
Al. Langer, Klein.
577/XVII.
Interpelace
poslanců lni. Františka Schwarze a
Rudolfa Smetánky
ministru národní obrany a
ministru zemědělství
o nesprávnostech při kontingentaci mletí
a zadáváni mleti pro armádu.
Na návrh zástupců několika velkomlýnů byla
ministerským nařízením zavedena kontingentace
mlýnů, při níž byly malé a střední mlýny bez-
ohledně poškozeny a zaveden systém protekcio-
nářský, který umožňuje, aby jednotlivci získávali
ohromné výhody na újmu ostatního mlynářstva.
Řemeslné mlynářstvo československé se zoufale
brání tomuto systému, který není morální, a roz-
vrací právní cítění a bezpečnost občanstva. Ve-
řejnost je klamána tvrzením, že kontingentace je
zavedena na záchranu středního stavu, kdežto
pravda je opak. Kontingentace je dnes součásti
obilního monopolu, o němž bylo jeho propagátory
tvrzeno, že je nejlevnějším distribučním zaříze-
ním. Dnes je zřejmo, že i toto tvrzení je klamá-
ním neinformované veřejnosti, neboť stát, spotře-
bitel a producent musí vynakládati v rozličné for-
mě na 1 q obilí jdoucího přes monopol až 20%
ceny chlebovin. Vedle toho je obecně známo, že
špatně, neodborně a namnoze nedbale uložené
obilí se kazí, čehož dokladem je špatný chléb i
mouka v posledních letech, ač bylo sklizeno obilí
na naše podnebí nezvykle dobré jakosti. Dokonce
propagátoři nynější soustavy obilního monopolu
usilují, aby byla dovolena chemická úprava mou-
ky, aby mohlo býti pro spotřebitele semíláno
zkažené obilí, a tak klamáni skrytými vadami
obilí, které by jistě ohrozily zdraví národa. Již
nyní se chemických přípravků hojně užívá, aniž
úřady rázněji zakročují. Jsou to zejména příprav-
ky zahraničních továren, které se u nás prodávají
za vysoké ceny, a vzbuzuje podiv, jakou cestou
se tyto přípravky k nám dostávají.
K tomu přistupuje i další nemenší škoda, kte-
rá státu vzniká na nejcitlivějším místě, t. j. škoda
působená armádě. Zavedení kontingentace zne-
možnilo menším mlýnům semílání obilí pro armá-
du, protože jim nebyly poskytnuty dostatečné
kontingenty, a armádní správa musí semílati obilí
ve mlýnech vybavených vysokými kontingenty za
ceny přímo lichvářské. Na př. divisijní skladiště
v Plzni semílalo žito u malých okolních mlynářů
za 10-11 Kč od 1 q. Je to cena jistě nízká, která
zasloužila přiměřeného zvýšení na nějakých 14
Kč. za kteroužto cenu by malí mlynáři vděčně
práci přijímali a poctivě vykonávali. Ale kontin-
gentace na př. mlynáři, jenž potřebuje nejméně
20 vagónů mletí ročně, milostivě přiznala 168 q.
tedy množství tak malé, že příslušný mlynář musí
buď pracovati nelegálně anebo bídně živořiti.
Mletí, které mu jindy armádní správa svěřovala,
musilo býti dirigováno jinam, a to do velkomlýnů
fy Halbmayer v Plzni, Vojtěchu Švecovi z Čer-
veného Poříčí a V. Šmidtovi, mlynáři z Dobřan,
za lichvářskou cenu 25 Kč od 1 q. Konstatujeme
k tomu, že ani tito mlynáři neměli práva na větší
kontingenty, je však povšimnutí hodné, že pan
Šmidt a pan Švec jsou členy Sboru pro záleži-
tosti mlynářské výroby při ministerstvu obchodu,
a rozhodují o kontingentech mlýnům udělovaných.
Halbmayerův mlýn v Plzni má ve správní radě
pana Vojtěcha Švece a tu třeba se pozastaviti
nad tím, že vysoké kontingenty, které uvedení
mlynáři a firma mají přiděleny, nejsou jistě jen
náhodné.
Tážeme se proto pana ministra národní obra-
ny a pana ministra zemědělství: