Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1956.
IV. volební období. 3. zasedání.
577.
Interpelace:
I. posl. Švermy min. vnitra a min. spravedlnosti o protizákonných konfiskacích časopisu
»Průboj«,
II. posl. Ježka min. školství a nár. osvěty ve věci postátněni profesorského sboru Veřejné
obchodní školy ve Slaném,
III. posl. Vodičky min. naroditi obrany o poměrech na stavbě krytů v brdské střelnici,
IV. posl. Klímy min. školství a nár. osvěty, min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy
a min. soc. péče o neudržitelných poměrech na psychiatrické klinice v moravskoslezské
zemské nemocnici u svaté Anny v Brně,
V. posl. Franze Němce min. spravedlnosti, že státní zastupitelství opomínalo podati zákonité
návrhy proti periodickému tiskopisu Večerní české slovo,
VI. posl. inž. Peschky min. vnitra, že německý překlad Sbírky zákonů a nařízeni Českoslo-
venského státu vychází opožděně,
VII. posl. dr. Köllnera min. spravedlnosti o předstižných projevech trestních soudců,
VIII. posl. Obrlika min. vnitra o udílení úředníkům práva hlasovati v okresních zastupitel-
stvech,
IX. posl. Stangla min. spravedlnosti, aby si vyžádal posudek nejvyššího soudu o neobjedna-
ných tiskopisech,
X. posl. Nepomuckého min. zemědělství o neprovedené parcelaci pozemku cukrovaru Kinské-
ho malorolníkům a domkářům ve Zlonicích,
XI. posl. Vodičky min. národní obrany o sebevraždě dvou vojínů u 10. roty 30. pěš. pluku
v Josefově n. Metují,
XII. posl. Vodičky min. národní obrany o neodpovědném postupu vojenských úřadů v případě
zranění vojína 25. peš. pluku Františka Kadlece,
XIII. posl. Švermy min. vnitra o neslýchaných protizákonných přehmatech četnictva ve Slaném
a zejména vrch. strážmistra škody proti místní skupině Jednoty proletařské tělovýchovy,
XIV. posl. Sidora min. spravedlivosti a min. nár. obrany o konfiskačnej praxi bratislavského
Statného zastupitelstva o konání prác vojenských útvarov a osob na úpravě sokolských
cvičišť,
XV. posl. Hlinku min. vnútra o zneužívaní úradnej moci okresným náčelníkom v Trstenej
dr. Čičom při zázajde Sokolstva na Slovensko,
XVI. posl. Neumeistra a Jaši min. vnitra, financí, školství a nár. osvěty ve věci nezapočítání
vojenské presenční služby do postupu,
XVII. posl. inž. Schwarze a Smetánky min. nár. obrany a zemědělství o nesprávnostech při kon-
tingentaci mletí a zadávání mletí pro armádu,
2
XVIII. posl. inž. Schwarze a Kuta min. vnitra stran vydáni osvědčeni o československém stát-
ním občanství dru Karlu Perglerovi,
XIX. posl. Švermy min. vnitra o konfiskační praksi a pronásledování dělnického tělovýchov-
ného hnutí okresním úřadem v Lounech,
XX. posl. dr. Köllnera a dr. Roscheho o právním postavení vojenských znalců v trestních spo-
rech,
XXI. posl. Kopřivy min. spravedlnosti o konfiskační praksi krajského jako tiskového soudu
v Uherském Hradišti,
XXII. posl. Hodinové-Spurné min. vnitra o soustavném porušování práva asylu moravským
zemským úřadem a zejména o protiprávním vydání protifašistického emigranta Vincence
Porombky úřadům Třetí říše.
577/I.
Interpelace
poslance Švermy
ministru vnitra a
ministru spravedlnosti
o protizákonných konfiskacích časopisu
»Průboj«.
V Lounech vycházející týdeník »Průboj« byl
tamějším okresním úřadem za krátkou dobu a to
úplně protizákonně zkonfiskován.
Censura okresního úřadu zabavila v čísle 7.
tohoto časopisu ze dne 6. června 1936 dokonce
část imunisované řeči poslance Slánského o aféře
ve Fénixu:
»Zde je viděti, k čemu slouží censura ------«
V čísle 8. téhož časopisu ze dne 13. června
1936 zabavena byla část článku o zničené rodině
živnostníka, kde se praví:
Okresní úřad rozřešil záležitost krátce tím,
že povolal policii, ta Vágnera spoutala do svěrací
kazajky a z rozkazu úřadů dopravili ho do blázin-
ce v Bohnicích. Marné jsou veškeré námahy zoufa-
lé manželky, která by ráda vysvobodila manžela
z blázince. Veřejnost pochybuje o tom, že Vágner
nemá zdravého rozumu, neboť se jinak vždy cho-
val rozumě, ale pouze hrozící katastrofa ho shrou-
tila. Primář blázince v Bohnicích jest ochoten
Vágnera propustiti na svobodu, ale bojí se tak
učiniti o své újmě, když nedostane
svolení úřadů,
na jejichž rozkaz Vágner do blázince byl dodán.
A v článku Běžte se napástí konfiskována
byla věta:
Panstvo, které jistě hladu netrpí, nejspíše je
toho názoru, že když se teď venku všechno zelená,
mohou se nezaměstnaní napást.
Jest očividné, že zde běží o přehmaty okres-
ního úřadu, který by se chtěl pohodlným způso-
bem zbaviti příliš oprávněné kritiky. Týká se to
zejména citovaných konfiskací z 8. čísla časopisu
»Průboj«. Zabýváme se v druhé interpelaci ne-
slýchaným případem přímo pobuřujícího zničení
živnostníka. A tentýž okresní úřad, který toto
bezpráví na živnostníkovi napáchal, zbaví se zcela
věcné a oprávněné kritiky tím, že dotyčná místa
v časopise prostě konfiskuje.
Protizákonnost konfiskace imunisované řeči
netřeba dokládat. Smutné je jenom zjištění, že
tato protizákonná konfiskace mohla býti zcela
mechanickým způsobem prostě potvrzena kraj-
ským soudem.
Ptáme se pana ministra vnitra:
1. Je panu ministru znám protizákonný postup
okresního úřadu v Lounech při provádění kon-
fiskací?
2. Souhlasí pan ministr s uvedenými kon-
fiskacemi?
3. Co hodlá pan ministr učiniti, aby se takové
svévolné konfiskace v budoucnosti neopakovaly?
Ptáme se pana ministra spravedlnosti:
1. Je panu ministru znám protizákonný postup
státního zastupitelství a krajského soudu v tomto
případě?
2. Souhlasí pan ministr s tímto vytýkaným
postupem?
3. Co hodlá pan ministr učiniti, aby se podob-
né protizákonné konfiskace v budoucnosti ne-
opakovaly?
V Praze dne 15. června 1935.
Šverma,
Fuščič, Schenk, Klíma, dr. Jar. Dolanský, Appelt,
Procházka, Hodinová-Spurná, Nepomucký, Vallo,
Schmidke, Kliment, Machačová, B. Köhler, Synek,
Zápotocký, Zupka, Kopecký, dr. Clementis, Kosik,
Vodička.
5
577/II.
Interpelace
poslance Františka Ježka
ministru školství a národní osvěty
ve věci postátnění profesorského sboru
Veřejné obchodní školy ve Slaném.
Městská rada ve Slaném i profesorský sbor
Veřejné obchodní školy slánské souhlasně žádají
urychlené postátněni profesorského sboru této
školy.
Veřejná obchodní škola ve Slaném trvá již 14.
rok a město pro ni udělalo skutečně vše, co bylo
v jeho finančních možnostech. Nákladem dvou mi-
lionů Kč vystavělo školní budovu a opatřilo ji ná-
bytkem. Nyní je ovšem v takové finanční tísni, že
velmi těžce nese úhradu schodku spojeného s vy-
držováním školy, který nyní činí 60. 000 Kč a který
každým rokem stoupá.
Postátnění profesorského sboru by bylo tedy
kulturním i sociálním činem, protože město již, bo-
hužel, déle nesnese tohoto velkého zatížení, které
by za jiných lepších finančních poměrů rádo neslo
v zájmu odborného vzdělání mládeže svojí i svého
okolí.
Podepsaní se proto táží pana ministra školství
a národní osvěty:
Zda v uvážení těchto okolnosti je ochoten uči-
niti vše, aby v době nejkratší došlo k postátněni
profesorského sboru Veřejné obchodní školy ve
Slaném?
V Praze dne 24. června 1936.
Ježek,
dr. Rašin, Smetánka, dr. inž. Toušek, Ivák, Gajda,
dr. Branžovský, Inž. Schwarz, Holeček, Kut, dr. Do-
minik, dr. Domin, Chmelík, Trnka, Špaček, dr. No-
votný, Zvoniček, Knebort, dr. Kramář, dr. Štůla,
Jan Sedláček, Inž. Protuš.
577/III
Interpelace
poslance Jana Vodičky
ministru národní obrany
o poměrech na stavbě krytů v brdské
střelnici.
Koncem měsíce března stavební správa mini-
sterstva národní obrany zahájila stavbu vojen-
ských krytů v brdské střelnici. Stavbu provádí
Litická akciová společnost kamenných lomů za
dozoru vojenské správy.
Zpočátku byli dělníci do práce přijímáni pro-
střednictvím obecních úřadů obce Kváně a Zaje-
čova a později museli starostové obou obcí do-
dati podnikatelské firmě seznamy nezaměstnaných,
podle kterých z nezaměstnaných dělníků vybíráni
jsou do práce podnikatelskou firmou přímo.
Jak tato prakse vypadá, o tom svědčí tento
postup přijímáni dělníků. Při hlášení o práci jsou
někteří dělníci mistrem přijati a vyzváni, aby ráno
práci nastoupili. Druhý den však po nastoupení
práce jsou bezdůvodně a bez náhrady propuštěni
s odůvodněním mistra: »Vás vůbec nezaměstná-
me, nemůžeme vás potřebovat. Když si dělníci
jdou stěžovat na tento postup k panu poručíkovi,
který má nad stavbou dozor, je jim sděleno, že
dle nařízení ministerstva národní obrany mají býti
do práce přijímáni ti sociálně nejslabší a v tomto
případě, že se nařízení na stěžovatele vztahuje a
proto mají býti přijati. Když však dělníci druhý
den se hlásili o práci, změnil pan poručík svůj
názor a odpověděl dělníkům, že jich nemohou po-
třebovati, že mohou jíti domů a že zaměstnáni
vůbec nebudou. Při tom však třeba podotknouti,
že na tuto práci jsou povoláváni dělníci, zaměst-
naní u Akciových železáren v Komárně, nalézající
se na střídavých dovolených, a kteří právem od-
mítají toto zaměstnání nastoupiti v obavě, aby ze
železáren nebyli propuštěni.
Pracovní poměry na této stavbě krytů jsou
velmi špatné a porušují se jak kolektivní smlouvy,
tak i zákon o 8hodinné době pracovní a o státních
svátcích: neboť se stavebníkům platí za hodinu
od 2. 80 Kč do 3 Kč, 8hodinná doba pracovní se
porušuje a na státní svátky, jako je 1. máj, bylo
dělnictvo vyzváno, aby se dobrovolně do zaměst-
nání dostavilo, což v několika případech se stalo.
Proto se podepsaní táži:
1. Zná pan ministr národní obrany tyto po-
měry, které panují na stavbě krytů vojenské
střelnice v Brdech?
2. Je pan ministr ochoten dáti tyto poměry
vyšetřiti a zjednati nápravu tak, aby byly na
stavbě dodržovány kolektivní smlouvy uzavřené
ve stavebnickém odboru a zákony o 8hodinné do-
bě pracovní a státních svátcích?
3. Je pan ministr národní obrany ochoten
z moci svého úřadu dáti nařízení, aby na této
stavbě vojenské správy byli přijímáni všichni
nezaměstnaní dělníci bez rozdílu a aby bylo zne-
možněno přijímání dělníků na základě stranické
příslušnosti anebo z protekce?
V Praze dne 24. června 1936.
Vodička,
Fuščič, Schenk, Klíma, Hodinová-Spurná, Kliment,
Procházka, Appelt, B. Köhler, Vallo, Zupka, dr.
Jar. Dolanský, Kosik, Schmidke, Nepomucký,
Synek, dr. Clementis, Šverma, Kopecký,
Machačová, Zápotocký.
4
577/IV.
Interpelace
poslance Emanuela Klímy
ministru školství a národní osvěty,
ministru veřejného zdravotnictví a
tělesné výchovy a
ministra sociální péče
o neudržitelných poměrech na psychia-
trické klinice v moravskoslezské zemské
nemocnici u svaté Anny v Brně.
Na psychiatrickém oddělení v moravsko-
slezské zemské nemocnici u svaté Anny je zří-
zena psychiatrická klinika. Kliniku spravuje lé-
kařská fakulta Masarykovy university, je tudíž
ve státní správě. V zemském zastupitelstvu v let-
ním zasedání byla podána žádost na zemského
presidenta pod čís. tisku 229 ze dne 10. června
1936, podepsaná Hynkem Konečným a druhy, aby
zakročil u státní správy k zjednání nápravy. V bu-
dově kliniky do dnešního dne není instalováno
elektrické větrací zařízení, takže nemocniční po-
koje lze větrati pouze otevřením oken. V oknech
však nejsou zasazeny mříže; vše to není dosud
zavedeno z důvodů úsporných. Pokud doposud
místnosti byly větrány, staly se již dva případy,
že před dvěma lety vyskočila neklidná pacientka
z okna a zabila se; loňského roku vyskočil z okna
jeden pacient, který se rovněž zabil. Ošetřovací
personál je za tyto případy pro opomenutí po-
vinné péče trestně stíhán. Ošetřovací personál
však při nejlepší vůli při nynějším zařízení a po-
měrech za tyto případy nelze vůbec činiti odpo-
vědný. Ošetřovací personál je službou přetížen,
poněvadž koná službu denně od 7. hod. ranní do
7. hod. večerní, t. i. 12 hodin denně. Kromě toho
každý druhý den a každý třetí den v týdnu má
24hodinnou nepřetržitou službu, po níž pak násle-
duje den volna. Avšak ani tohoto volného dne
nesmí personál použíti volně k odpočinku a osvě-
žení, případně k vycházce, nýbrž musí vyčkati
příchodu lékaře a chce-li opustiti kliniku, musí
nejdříve svůj odchod odůvodniti, načež lékař mu
napíše povolení do vycházkové knižky. Bez této
knížky nesmí se nikdo vzdáliti ze své ubikace na
klinice.
Tento postup je příznak nesvobody i ve vol-
ném čase a někdy při něm dává lékař pocítit do-
tyčnému i osobni zaujetí. Pro každé i nepatrné
opomenutí je ošetřovací personál pokutován a
zapsán do černé knihy.
Rovněž ubytováni ošetřovacího personálu ne-
odpovídá hygienickým předpisům. Tak na př.: 10
ošetřovatelek obývá společné jedna místnost asi
o 96 m2, ve které nejen spí, ale peron v ní prádlo,
žehlí a tím osoba, stojící mimo službu, která po
nepřetržité 24hodinové službě by potřebovala od-
počinku, vyrušují z klidu.
Za tuto namáhavou práci obdrží ošetřovatel-
ská osoba 550 Kč měsíčně, k čemuž se připočte
93 Kč z titulu naturálního bytu a stravy. Jako
příplatek za noční a přesčasové hodiny obdrží
100 Kč měsíčně. Nakonec roku pak obdrží 360 Kč
jako doplatek roční.
Podepsaní se táží:
1. Jsou pánům ministrům tyto poměry zná-
my?
2. Jsou páni ministři ochotni co nejdříve po-
měry vyšetřiti a zjednati potřebnou nápravu,
aby byly dodrženy u personálu zákonité podmín-
ky o pracovní době a pacienti, aby nebyli ohro-
žovaní na zdraví a životech?
V Praze dne 25. června 1936.
Klíma,
Fuščič, Kopecký, Schenk, Kliment, Procházka,
Appelt, Machačová, B. Köhler, Valte, Zupka, Ho-
dinová-Spurná, dr. Jar. Dolanský, Zápotocký,
Schmidke, Synek, Kosik, dr. Clementis, Švermu,
Vodička, Nepomucký.
577/V (překlad).
Interpelace
poslance Franze Němce
ministru spravedlnosti,
že státní zastupitelství opominulo podati
zákonité návrhy proti periodickému tisko-
pisu »Večerní české slovo«.
Podle § 493 tr. ř. může státní zástupce, i když
nepodává žalobu proti určité osobě, ve veřejném
zájmu žádati, aby soud rozhodl o tom, je-li obsa-
hem tiskopisu založen trestní čin a že v tomto
případě vyslovuje zákaz tiskopis dále rozšiřovati.
Pro řízeni podle § 493 tr. ř. úplně stačí, že
v pohoršlivých projevech jest ztělesněn objektivní
ráz trestního činu. Nezáleží na tom, jde-li o pů-
vodní zprávu nebo o otištěni z jiného časopisu,
rovněž jsou-li zde fakta, jimiž by se soud mohl
zabývati jen v subjektivním řízení.
Tento zákonitý závazek nesplnilo příslušné
státní zastupitelství proti periodickému tiskopisu
,,Večerní české slovo" ze dne 15. června 1936.
Vytýkaný Časopisecký článek zní:
Útok dechtem na zástup diváku při sokolském
průvodu. Troufalost a provokace v Chomutově.
Henleinovští Němci v bílých punčochách a
dirndlech opustili v den sokolského sletu město.
Provokace při průvodu dorostu.
8
V Chomutově včera začal sjezd sokolské žu-
py Krušnohorské-Kukanovy. Tři a půl tisíce so-
kolského dorostu a žactva v krojích se shromáždi-
lo v městě. Pravý opak bylo možno pozorovati
u chomutovských Němců: již ráno demonstrativně
opustili město, na nohou bílé punčochy, ženy
v dirndlu. Když později průvod Sokolů opouštěl
náměstí a ubíral se na cvičiště, stalo se toto: do
hustého zástupu diváků byl z jednoho domu vylit
dehet. Několik žen a děvčat má dehtem zničené
šaty. Jiným byly polity klobouky, vlasy nebo
ruce. Zástupu se zmocnilo rozhořčeni. Bohužel,
ničema, který surovost spáchal, byl příliš rychlý
a opatrný; nebylo možno zjistit, z kterého okna
byl dehet svržen. V Chomutově jest stále jen
ještě městská policie. Jakékoliv dodatečné vy-
šetřováni při celkem malém elánu bylo vůbec zby-
tečné. Ale je nutno upozorniti předem: Za týden
se v Chomutově koná druhá část sletu. To už
budou dospělí Sokolové z celých severních Čech.
Doufáme, že ve veřejném zájmu budou učiněna
opatření, aby se podobná provokace nebo jen drzý
náběh na ni nemohl opakovati.
Tento novinářský článek obsahuje nepochyb-
ně skutkovou podstatu § 14, č. 3 zákona ze dne
19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n., na ochranu re-
publiky ve znění podle zákona č. 124/1933 Sb. z.
a n., neboť se v něm neslýchaným, zřejmě pravdě
odporujícím způsobem štve proti německému cho-
mutovskému obyvatelstvu. K objektivní skutkové
podstatě stačí, když projevy, ať vyplynuly z ja-
kýchkoliv pocitů a pohnutek, jsou schopny dráždi-
vě působiti na citový život okolí, t. j. probuditi
nízké pocity záští proti tamějším chráněným
právním statkům, tedy v tomto případě proti
právnímu statku mírného společného života cho-
mutovských Němců s chomutovskými
Čechy. Aby
čin měl skutečně výsledek, se nežádá.
Interpelující se domnívají, že určitý tisk stá-
lými poplašnými zprávami podle informací něja-
kého neznámého utrhače stále otravuje veřejné
mínění a záměrně maří smíření v národním spo-
lužití národů Československé republiky.
Ve skutečnosti nikdo v Chomutově nikoho
nepoléval dehtem nebo dokonce nikomu dehtem
nezničil šaty nebo klobouky, nepolil vlasy a ruce.
Celá zpráva měla na sobě počet nepravdy a podle
celého způsobu jejího obsahu a její úpravy musil
tedy každý státní zástupce poznati, že jest to
objektivně pobuřování podle § 14, č. 3 zákona na
ochranu republiky. Příslušné státní zastupitelství
bylo tedy povinno ve veřejném zájmu, jenž se
musí především obraceti ke hlavni otázce státu,
k usmíření národnostních poměrů, žádati, aby
soud nalezl právem, zdali obsah »Večerního če-
ského slova ze dne 15. června 1936 zakládá
trestný čin a že se zakazuje dále rozšiřovati »Ve-
černí české slovo ze dne 15. června 1936.
Interpelující se domnívají, že byl zákon po-
rušen, poněvadž příslušné státní zastupitelství ta-
kový návrh nepodalo.
Tážeme se tedy pana ministra spravedlnosti:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti,
který úředník státního zastupitelství opominul po-
dati návrh podle § 493 tr. ř. pro uvedený obsah
zmíněného článku »Večerního českého slova ze
dne 15. června 1936.
2. Jest pan ministr ochoten v zásadním vý-
nosu, jenž bude doručen všem státním zastupitel-
stvům, vydati směrnice, že klidné spolužiti národů
v Československé republice jest právním statkem,
který zasluhuje nejvyšší ochrany, že tedy státní
zastupitelstva jsou povinna podle zákona čeliti
všem štváčským článkům návrhy podle § 493 tr.
ř. a žádati, aby byl vydán zákaz takové tiskopisy
rozšiřovati?
V Praze dne 19. června 1936.
Franz Němec,
May, inž. Richter, Sandner, dr. Rosche, Axmann,
Jäkel, Stangl. inž. Schreiber,
inž. Künzel, dr. Zip-
pelius, dr. Jilly, Jobst, dr. Hodina, Hollube, Sogl,
Inž. Lischka, Kundt, dr. Peters, Illing, inž. Peschka.
Gruber, dr. Kellner.
577/VI (překlad).
Interpelace
poslance Inž. E. Peschky
ministru vnitra,
že německý překlad Sbírky zákonů a na-
řízeni československého státu vychází
opožděně.
Sbírka zákonů a nařízení československého
státu vychází podle zákona č. 139/1919 Sb. z. a n.,
jen v jazyku státním, oficiálním, to jest v česko-
slovenském.
Již toto ustanovení jest velmi kruté pro su-
detské Němce, poněvadž jako tak zvaný druhý
státní národ nemají dosud ani nároku na auten-
tické vydání zákonů v německém jazyku.
Aby tuto krutost poněkud zmírnil, ustanovil
§ 3, odst 3 tohoto zákona, že Sbírka zákonů a
nařízení vychází i, pokud možno současně s pů-
vodním zněním, v úředním německém překladu.
Výraz »pokud možno znamená, že správa a
především administrace Sbírky zákonů a nařízení
má vynaložiti vše, aby časové rozpětí mezi vyji-
tím českého a německého vydání Sbírky bylo po-
kud možno malé, ba dokonce usilovati, aby ně-
mecký překlad byl vyhlášen a předplatitelům do-
dán ještě téhož dne, kdy vychází české vydání;
neboť jiného smyslu nemůže imperativní výraz
zákona pokud možno současně míti
Od tohoto stavu zákonem nařízeného se ad-
ministrace Sbírky zákonů a nařízení protizákon-
nou praksí velice vzdálila.
6
S touto interpelaci předkládáme vyhlášku
administrace Sbírky zákonů a nařízení, která zní:
Od administrace Sbírky zákonů a nařízení.
Aby se déle nezdržovalo vyjití naléhavějších
částek v německém překladu, vyjdou obsažnější
částky 23, 25 a 27 v tomto překladu později.
Z této vyhlášky jest zřejmo, že administrace
nestačí vydávati německý překlad včas, aniž vů-
bec předplatitelům vysvětlí, proč se zahnízdil
tento protizákonný stav, a považuje za slučitelné
se zákonem, že prostě vynechá vydání tří obsaž-
ných částek a vydání těchto překladů odloží na
pozdější dobu.
Interpelující nevědí, kdo Sbírku překládá; po-
važují za naprosto možné, aby úředníci zaměst-
naní s překladem vykonávali plně svou povinnost
a prováděli těžké překlady s napětím všech svých
sil. Ale zřejmě jest nutno přiděliti více úředníků
k překladatelské službě, poněvadž dosavadní po-
čet úředníků asi nestačí, aby se dosáhlo cíle, je-
hož si přál zákon, totiž aby německý překlad
vycházel pokud možno současně. Zde by byla
příležitost jmenovati sem zdatné německé státní
úředníky, kteří se při překladatelských pracích
vždy výborně osvědčovali, neboť jest ve státním
zájmu, aby se sudetští Němci včas dovídali o zá-
konech a nařízeních československého státu, aby
jich mohli dbáti a je plniti, neboť neznalost zá-
kona nechrání před právními újmami.
Administrace jedná přímo nedbale, když opo-
míjením včasného vyhlášeni německého překladu
vystavuje sudetské Němce nebezpečí velmi těž-
kých právních škod.
Jest to pan ministr vnitra, nikterak pan mi-
nistr spravedlnosti, jemuž podle § 7 zákona č.
139/1919 Sb. z. a n., přísluší tento zákon provésti.
Tážeme se ho tedy:
1. Ví pan ministr vnitra o protizákonném sta-
vu, že německý překlad Sbírky zákonů a nařízení
nevychází naprosto pokud možno současně,
nýbrž v rozporu a odporu s imperativními před-
pisy zákona podstatně opožděně a že se překlad
celých částek Sbírky prostě vynechává?
2. Jest pan ministr vnitra ochoten jmenová-
ním dostatečného počtu překladatelských úřední-
ků dosíci cíle, jehož si zákon přál?
3. Jest pan ministr vnitra ochoten pohnati ká-
zeňsky k odpovědnosti odpovědné úředníky admi-
nistrace Sbírky zákonů a nařízení, poněvadž ne-
dbali § 3, odst. 3 zákona č. 139/1919 Sb. z. a n.
a nepovažovali ani za hodno námahy, aby před-
platitelům uvedli důvody, proč dosud nedošlo
k překladu celých částek Sbírky zákonů a naří-
zení?
V Praze dne 18. června 1936.
Inž. Peschka,
dr. Hodina, dr. Köllner, Illing, Kundt, Stangl, Sand-
ner, dr. Zippelius, inž. Lischka, Wollner, dr. Jilly,
Jobst, Hollube, dr. Kellner, inž. Richter, inž. Künzel,
Obrlik, Fischer, dr. Neuwirth, Gruber, Wagner,
dr. Rosche.
577/ VII (překlad).
Interpelace
poslance dr. F. Köllnera
ministrovi spravedlnosti
o předstižných projevech trestních
soudců.
Interpelace poslance K. Grubra proti politisu-
jícímu soudci u tachovského okresního soudu uká-
zala celé veřejnosti, kam to vede, když se nezá-
vislí soudcové při vykonávání svého vznešeného
úřadu vystavují zdání stranictví.
Stejně povážlivé jsou projevy trestních soud-
ců, které předstihují rozhodnutí ve věci samé.
V četných případech podle zákona na ochranu
republiky naznačují soudcové obžalovanému, aby
se přiznal a při této příležitosti probírají výsledky
předběžného šetření a domnělý stav průkazů
hlavního přelíčení, ačkoliv vůbec ještě nevyslechli
obhajobu obžalovaného a ačkoliv nevyslechli ani
svědky ani znalce ani průkazní návrhy obžalo-
vaného. Taková prakse jest nanejvýš povážlivá,
ohrožuje vážnost soudcovského stavu a působí, že
se těžce podkopává důvěra v nezávislost soud-
nictví. Ještě nikdy nebyla soudcům vyslovena
případnější, ba přímo klasická slova o jejich po-
vinnostech než ve výnosu ministerstva spravedl-
nosti presidentům vrchních zemských soudů ze
dne 12. dubna 1907, č. 98. 282 a v předcházejícím
výnose ministerstva spravedlnosti ze dne 3. listo-
padu 1892, č. 22. 082.
V tomto výnose se mezi jiným zdůrazňuje
i toto:
Odporuje postavení soudcovu, když opouští
velkou vážnost věci, která se má projeviti v pře-
líčení a když hledá uspokojení v poznámkách ne-
patřících k věci, v úvahách nemajících spojitosti
s předmětem, ve zbytečných odbočeních do oboru
politických nebo národnostních denních otázek,
ba dokonce v nepatřičném vtipkováni; nesouhlasí
s povoláním soudce, když obžalovaného tupí nebo
s ním zachází tak, jako by čin, jenž se mu klade
za vinu, byl mu již prokázán. Soudce si musí
dále při přelíčení stále uvědomovati, že povinnost
vypovídati ukládá svědku velmi často krutý zá-
vazek, jejž musí snášeti v zájmu veškerenstva;
každému svědkovi bez rozdílu osoby musí býti
usnadněno snášeti tuto povinnost, při čemž se
ohled povinný každému svědkovi musí spojovati
s ovládající důstojnosti soudu. A jako si soudce
musí v tomto směru vytknouti své přiměřené cho-
váni, tak má zakročiti i proti každému vybočení,
o něž se někdo Jiný při přelíčení pokouší proti
obviněnému nebo svědkovi.
Ministerstvo spravedlnosti nechce tvrditi, že
tato napomenutí byla marná; ale několik případů
z novější doby, v nichž veřejnost nikoliv bez dů-
vodu ostře kritisovala chování předsedy, nás nutí,
7
abychom se k této věci vrátili a připomenuli výše
zmíněná napomenutí výnosu z roku 1892.
Když předseda zahajuje přelíčení s předpoja-
tým míněním a s obžalovaným zachází, jakoby
byl již usvědčen, když zničeně předvádí lidské
slabosti a poblouznění obviněného, které nejsou
v žádné souvislosti s činem samým, když dopro-
vází odpovědi ironickými nebo zlomyslnými po-
známkami nebo se k němu chová popudlivě a
drsně, neodporuje to pouze povinnostem předsedy
jako soudce a vedoucího přelíčení, nýbrž takové
chování je schopno způsobiti i srážky všeho dru-
hu, probouzeti vášně a zkaliti úsudek.
Předseda má klidným a věcným způsobem
svého jednání působiti smířlivě a střízlivě a nesmi
podlehnouti pokušení, aby dal před veřejností za-
zářiti svému bystrozraku, své zručnosti a svému
vtipu nebo jinak způsobem provádění důkazů a
kladení otázek podporovati touhu po sensaci. Ne-
jen obsah rozsudku, nýbrž i způsob, jak se k ně-
mu došlo,
musí poskytovati jistotu, že soudcovské
rozhodnutí není dílem náhody nebo vášnivé ná-
lady, a nesmí povstati pochybnost, zdali při klidné
rozvaze by se snad nebylo rozhodlo jinak.
Předseda musí mimo to velmi pečlivě brániti
tomu, aby se zbytečně neprojednávaly a veřej-
nosti nevydávaly však události ze soukromého a
rodinného života, ať svědka nebo obžalovaného,
které se věci naprosto netýkají. Náš trestní zá-
kon vyslovil trestní sankce proti uveřejňování
faktů ze soukromého a rodinného života, dotýka-
jících se cti, pokud není odůvodněno zvláštními
okolnostmi. Soudní síň se nesmí považovati za
místo, kde lze bez ostychu tento předpis pře-
stupovati. Že se soudce
musí zdržovati takových
sdělení, jest přirozené. Ale i při vedení přelíčení
dlužno dbáti toho, aby se nekladly nebo odmítaly
otázky, které směřují k tomu, aby do jednání
byly bez nutkavého důvodu zataženy soukromé
nebo rodinné věci
Stejně nebylo by možno schvalovati, kdyby
předseda kritisoval jednání svědka a jeho chování
v určitých životních situacích nebo, odchyluje se
od úkolu a účelu soudního přelíčení, o všeobec-
ných společenských, mravních, náboženských a
podobných otázkách pronášel individuální úsudky
a pojetí nebo dokonce osobni míněni tak, že by
mohla svědka kompromitovati nebo soud uvésti
do špatného světla.
Jest správné, že na čin obžalovaného, jak se
dotýká rozličných životních poměrů a jest jimi
ovlivněn, nelze se dívati jako na osamocený a
podle okolnosti se musí v rozsudku nebo v jeho
odůvodnění oceniti i jednání některého svědka.
Ale jen v těchto mezích, tedy pouze potud, pokud
toho vyžaduje vysvětleni žalovaného činu v roz-
sudku, a jen pokud to jest nezbytné pro právní,
právnické uvažování, smí si to soud dovoliti;
předseda jako vedoucí přelíčení bude k takové
kritice nejméně povolán a oprávněn.
Ve styku s obžalovanými ženami se budou
směti při přelíčeni voliti jen takové formy oslo-
veni a chování, které jsou přiměřené vážnosti
soudní sině a vyhýbají se tomu, aby vstoupily
v křiklavý rozpor s předmětem přelíčení. Ne-
místná blahovůle a důvěrnost nemá nic společ-
ného s lidumilným, rozumným duchem, nýbrž sni-
žuje jen význam chvíle, ve které se žádá, aby
těžké pochybení bylo odpykáno, a kdy se více
než jednou rozhoduje o životním osudu.
Ministerstvo spravedlnosti rádo uznává, že
velká většina soudců povolaných k předsednictví
nestranně a důstojně vykonává svůj odpovědný a
těžký úřad; ale nemůže nevšímavě pominouti
zjevy, při kterých se dlužno obávati, že to jest
zpětné upadnuti do zvyků a obyčejů, které se
odedávna potírají a také příště nepřetržitě musí
potírati, nemá-li býti otřesena a snížena důvěra
ve vykonávání trestního soudnictví.
V roce 1907 považovalo ministerstvo spra-
vedlnosti za nutné připomenouti soudcům tento
výnos z roku 1892.
Od té doby uplynulo skoro třicet let; na světě
nastaly velké změny - ale tento výnos jest právě
tak časový jako prvního dne. Tento výnos slouží
nezměnitelným ideálům: lidskosti, soudcovské dů-
stojnosti a nezávislosti při nalézání práva.
Dnes, kdy se nezávislé soudnictví musí velmi
ostře brániti proti jakémukoliv zpolitisování, jest
naléhavým příkazem, aby tento výnos byl znovu
soudcům doporučen k pozornosti.
Tážeme se tedy pana ministra spravedlnosti:
1. Schvaluje pan ministr spravedlnosti i dnes
ještě bez výhrad zásady uvedeného výnosu a ce-
lého jeho obsahu?
2. Jest pan ministr spravedlnosti ochoten zno-
vu doporučiti k pozornosti tento výnos prostřed-
nictvím presidií vrchních soudů všem soudcům,
zvláště těm, kdož vedou přelíčení v trestním ří-
zení?
V Praze dne 17. června 1936.
Dr. Köllner,
inž. Peschka, Sandner, Obrlík, dr. Rosche, Gruber,
Wollner, Fischer, dr. Zippelius, dr. Jilly, Wagner,
inž. Llschka, dr. Hodina, inž. Richter, inž. Künzel,
Illing, dr. Kellner, Hollube, dr. Neuwirth, Stangl,
Kundt, Jobst.
577/VIII (překlad).
Interpelace
poslance G. Obrlika
ministru vnitra
o udělení úředníkům práva hlasovati
v okresních zastupitelstvech.
Jmenováni do okresních zastupitelstev velmi
těžce poškodilo sudetské Němce vůbec a sudet-
skoněmeckou stranu zvlášť.
Ke všemu ještě ujímá se nyní prakse, která
znovu přesunuje poměr sil při hlasováni v okres-
ních zastupitelstvech.