80
stev dokonce na 30%. Tato percentuelní
mez nevztahuje se za určitých podmínek na
pracovní společenstva, na společenstva vý-
robní, dále na pravovárečná měšťanstva a
na společnosti s r. o. a to pokud jde o platy
drobné.
4. Rozpočtový výbor soudí, že platy pře-
sahující 250. 000 Kč, které pobírají vedoucí
orgánové a úředníci podniků, kteří mají na
vedení podniku a na utvoření svého služeb-
ního poměru rozhodující vliv, představují
po stránce hospodářské anticipativní rozdě-
lení zisku a proto podrobil tyto platy výděl-
kové dani u plátce. Aby bylo však zabráněno
dvojímu zdanění, nezahrnuje tyto platy
plnou částkou do daňové základny, nýbrž
pouze určitou kvótu, vzešlou z relace daně
výdělkové a daně z vyššího služného tak,
aby výdělková daň na ně vypadající spolu
s daní z vyššího služného nepřesahovaly
normální sazbu výdělkové daně.
K čl. 44.
§ 79.
V § 79 bylo nově upraveno procento mi-
mořádných odpisů pro nové investice.
Ustanovení o odpočitatelnosti tantiém
(§ 79, písm. g) bylo v zájmu fisku a daňové
spravedlnosti přesněji vymezeno.
Rozpočtový výbor usoudil, že dosavadní
ustanovení o daňových výhodách pro hol-
dingy (§ 79, písm. i) byla vhodným instru-
mentem pro daňový únik a neplnila tedy
pravý účel této normy, aby totiž bylo zame-
zeno dvojí zdanění. Proto byla tato ustano-
vení revidována a odpočitatelnost holdingu
snížena na 2/3. Z důvodů sociálních byla
v zákoně kodifikována odpočitatelnost t. zv.
restituce, které poskytují nákupní společen-
stva svým členům v určitém poměru k ode-
branému zboží. Tyto restituce jsou však od-
počitatelné pouze tehdy, jestliže členové
mají na ně právní žalovatelný nárok a jest-
liže nečiní více než 3% ceny odebraného
zboží.
K čl. 45.
§ 83.
Důkladné revisi podrobil rozpočtový vý-
bor ustanovení § 83 zákona, který jedná
o daňových sazbách.
V prvé řadě byly zdvojnásobeny daňové
sazby svépomocných výdělkových a hospo-
dářských společenstev neúvěrních s výjim-
kou stavebních družstev, kterým byla po-
nechána dosavadní daňová sazba. Tímto
zvýšením byl vzat důvod k neoprávněným
výtkám, že družstva jsou nadměrně státní
finanční správou favorisována.
Pro státní pokladnu a i s hlediska finanč-
ní administrativy je neobyčejně významná
nová úprava daňových sazeb u ústavů lido-
vého peněžnictví. U úvěrních společenstev
a u okresních hospodářských záložen, pokud
u nich úhrn ukládacího kapitálu a svěře-
ných prostředků nepřesahuje 15 mil. Kč,
byla totiž daňová sazba zvýšena ze 2/1000
na 4/1000 a u ústavů mezi 15 a 30 mil. Kč
dokonce na 6/1000 základního kapitálu,
takže tu byla daňová sazba ztrojnásobena.
Stejně jako tyto skupiny lidového peněž-
nictví byla i významná skupina spořitelen
podrobena obdobnému daňovému režimu,
který hodnotí plně situaci drobnějších spo-
řitelen. Všechny tyto ústavy lidového peněž-
nictví, pokud ukládací kapitál a svěřené
prostředky přesahují u nich 30 mil. Kč,
podrobují se nyní v zájmu státní pokladny
jednotné sazbě ziskové.
Rovněž byla zvýšena daňová sazba u vzá-
jemných pojišťoven.
Pro všechny podniky, které podléhají da-
ňovému paušálu, byla stanovena další sub-
sidierní sazba z platů nad 250. 000 Kč. Sku-
tečnost je totiž, že podniky, které platí pau-
šální daně v promilkových sazbách, hono-
rují své funkcionáře statisícovými odměna-
mi, které prakticky nepodléhaly dosud zda-
nění u podniků, jež je platily. Rozpočtový
výbor uznal za spravedlivé, aby se tak
stalo.
Z důvodu daňové spravedlnosti byla za-
vedena rentabilitní přirážka i pro pravová-
rečná měšťanstva, byť i jen ve zmírněné
formě.
Významné je zvýšení t. zv. daně mini-
mální, jež se nyní počítá nejen z kapitálu
základního, nýbrž i z pravých reserv, neboť
tyto reservy mají po stránce hospodářské
tutéž funkci jako kapitál základní.
K čl. 48.
§ 86.
U podniků obchodních, úvěrních a pojiš-
ťovacích byla t. zv. sídelní kvóta zmenšena
z 50% na 35%, ježto hlavní břemena nesou
obyčejně obce, u nichž jsou provozovány.
81
K čl. 88.
Dosavadní zákon neupravoval dělbu daně
u podniků leteckých. Tato mezera byla vy-
plněna novelisací §u 88.
Pozemková daň.
Čl. 56.
Pozemkovou daní byl dosud povinen drži-
tel dani podrobeného pozemku zapsaný do
pozemkového katastru. Nyní jest podroben
držitel, který jest pouze zaznamenán v po-
zemkovém katastru. Pozemková reforma si
vyžádala, toto opatření.
Rozpočtový výbor v souhlase s vysvětle-
ním finanční správy konstatuje, že slova
v § 154 odst. 2 "smí se oceniti" značí právo
poplatníka na srážku, která může být jen
výjimečně odňata. Všechny ostatní články
týkající se pozemkové daně a všechny člán-
ky týkající se domovní daně týkají se jen
žíněný berního roku.
Rentová daň.
K čl. 91.
Rozpočtový výbor připomíná, že v § 179,
odst. 2, písm. c) uvedená 9%ní sazba z peněz
přijímaných jednotlivými podniky od vlast-
ních zaměstnanců k zúrokování nevztahuje
se na pravé úsporné vklady zaměstnanců
ve vlastních peněžních ústavech.
Trestní ustanovení.
K Čl. 97.
Doplnění v § 185 provedené má za účel
přesněji stanoviti skutkovou podstatu zkrá-
cení daně, pokud se ho může dopustiti zmoc-
něnec, a to tím způsobem, že výslovně sta-
noví jako podmínku v tomto směru "rozpor
s informací" danou zmocněnci poplatníkem
samým, na němž se závadný údaj přiznání,
odpovědi na výzvu úřadu a pod. musí za-
kládati. Pokud tedy zmocněnec učiní sdělení
finančnímu úřadu v souhlase s informací
poplatníka, není zde objektivní skutkové
podstaty u zmocněnce.
K čl. 98.
V § 186 zavedeny byly nižší hranice trest-
ních sazeb, a to jednak vypuštěním nejnižší
hranice trestu (dosud byl jednonásobek
zkrácené daně), jednak snížením nejvyšší
hranice z desítinasobku na šestinásobek
zkrácené daně.
K čl. 99.
V § 187, odst. 1 byly sníženy hranice
trestních sazeb v tom směru, že jako nej-
nižší hranice stanoven jednonásobek (dosud
byl trojnásobek) a jako nejvyšší hranice
stanoven desítinásobek (dosud byl dvacíti-
násobek) zkrácené daně.
K čl. 100.
Změna provedená v § 188 rozpadá se na
dvě části: jednak omezena byla trestnost
deliktů spáchaných z nedbalosti pouze na
takové případy, u kterých! se zjistí hrubá
nedbalost; delikty kvalifikované jako lehká
nedbalost jsou z trestnosti vyňaty. Součas-
ně byla snížena nejvyšší hranice trestu zde
přípustného z pětinásobku na trojnásobek
zkrácené daně. Druhá důležitá změna v§ 188
obsažená v nově připojeném odstavci dru-
hém spočívá ve vyloučení bagatelních de-
liktů kulposních ze stihání trestního vůbec.
Jest zde totiž u deliktů z hrubé nedbalosti,
kde zkrácená daň nepřevyšuje částku
1000 Kč a nečiní současně více než 15%
zákonné daně, od potrestání upustiti, za-
platí-li strana zkrácenou daň samu ve lhů-
tě, jejíž stanovení bylo ponecháno výměru,
jícímu úřadu.
K čl. 101.
Doplněk v § 204 připojený stanoví přes-
něji rozsah zániku trestnosti při účinné lí-
tosti.
K čl. 102.
Zánik trestnosti promlčením § 206 dosud
jednotně upravený co do promlčecí lhůty
jak pro obor deliktů dolosních, tak pro
obor deliktů kulposních úpravuje se, v tom
směru, že pro delikty kulposní zkracuje se
promlčecí lhůta na 3 roky, kdežto u deliktů
dolosních zůstává dosavadní, lhůta čtyř-
letá.
82
K čl. 103.
V § 208 doplňuje se předem v odst. 1
kvalifikace sdělení, jímž se promlčení pře-
rušuje v tom směru, že se žádá nadále "pí-
semné nebo protokolární" sdělení k shora
zmíněnému účelu. V odstavci 2 zkracuje se
promlčecí lhůta všeobecná ve výši 10 let
dosud zde platná u deliktů kulposních na
8 let. Nově připojené odstavce 3 a 4 sle-
dují tento cíl: Lhůty promlčecí pro výkon
trestu dosud v zákoně platné, poměrně
krátké, sváděly namnoze poplatníky,
zvláště cizí příslušníky, k opuštění zdej-
šího území na dobu promlčecí lhůty v do-
mnění, že tím trestní řízení případné vý-
kon trestu budou znemožněny. Navrhované
zákonné ustanovení čelí zařazením přísluš-
ného ustanovení přímo do zákona mylnému
názoru vinníků v tomto směru tím, že vý-
slovně dobu pobytu vinníka vně hranic
státního území za okolností blíže v zákoně
uvedených nevčítá do promlčecích lhůt.
Opatřeními k výkonu trestu směřujícími
přerušuje se promlčení výkonu trestu.
K čl. 104.
Důležitá změna v příslušnosti k stano-
vení trestu zavedená změnou ustanovení
odstavce 2 a 3 § 210 spočívá v tom, že vy-
měřující úřad může vysloviti trest pouze
do výše trojnásobku zkrácené daně. Jak-
mile jest zamýšleno uložiti trest vyšší a
samozřejmě i, jak již dříve platilo, jakmile
jde o primerní trest vězení, musí o věci
rozhodovat nalézací senát.
Rozpočtový výbor rozhodl se pro toto ře-
šení i když může onen trojnásobek činiti
veliké obnosy. Nepřijal proto podnět, aby
se příslušnost řídila výší obnosu o nějž
jde.
K čl. 105.
Složení nalézacích senátů v § 211 se po-
změňuje v tom směru, že místo dosavad-
ního soudce-laika nastupuje soudce z po-
volání, takže nalézací senát budou nadále
tvořiti dva soudcové z povolání a jeden fi-
nanční úředník.
Rozpočtový výbor se rozhodl pro tuto
změnu z toho důvodu, že vidí pro poplat-
níka větší ochranu, když věc bude svěřena
neodvislým soudcům z povolání.
K čl. 106.
Mezi důvody vylučující z účasti na jed-
nání a rozhodování v senátě zařazuje se
v § 212 pod písm. d) odstavce 1 nově i dů-
vod, že člen senátu prováděl trestní vyše-
třování v této věci.
K čl. 107.
V § 213 provádí se předně doplnění způ-
sobu zahájení trestního vyšetřování sděle-
ním obviněnému připojením slov "písemně
neb protokolárně". Daleko důležitější jest
však doplněk v odstavci druhém nově zde
zařazený, jímž se stanoví přesná lhůta, do
níž musí nejen dojíti k prvému výslechu
obviněného, nýbrž i do níž musí býti první
výslech skončen. Obviněný ovšem může
požádati, aby první výslech byl mu pro-
dloužen, když by doba do skončení zbýva-
jící mu nestačila k uplatnění plného vy-
světlení.
K čl. 108.
V odst. 3 nově připojeném k § 214 sta-
noví se přesněji, od kdy počíná běžeti lhůta
obviněnému k vyjádření o skutkové pod-
statě (ode dne následujícího po dni doru-
čení oklepu protokolu).
K čl. 109.
Rozpočtový výbor rozšířil práva obvině-
ného v § 215 uvedená v následujících smě-
rech:
1. Právního zástupce obviněného nutno
připustiti k jednání "po skončení prvního
výslechu"; úřadu zde již tudíž nepřísluší
uvažovati, zda a pokud dovoluje průběh
vyšetřování jeho přítomnost.
2. Obviněný i jeho právní zástupce
mohou býti přítomni při výslechu svědků,
znalců a přezvědných osob a mohou jim
klásti otázky (§ 215, odst. 1, písm. a).
K tomu cíli musí býti zmíněné osoby o době
výslechu zavčas zpraveny (§ 215, odst. 2,
druhá věta).
3. V obraně, kterou strana může ve
smyslu § 215, odst. 1, písm e) podati, může
uváděti nové skutečnosti a nabízeti nové
83
průvody, pokud zřejmě nesměřují k prota-
hování trestního řízení.
K čl. 110.
V § 217 doplňují a precisují se formální
náležitosti, které dlužno zachovávati při
provádění místní prohlídky. Obviněný musí
dle rozhodnutí rozpočtového výboru býti
chráněn před libovůlí a musí se mu sděliti
protokolárně nejen důvod prohlídky, nýbrž
též výsledek.
K čl. 111.
Kontumační následky stanovené v § 218,
odst. 3 jsou omezeny jednak ustanovením,
že následky neuposlechnutí nesmí přesaho-
vati meze nastalého opomenutí, jednak za-
vedením podpůrné platnosti § 325, odst. 3
(vysvětlení k tomuto ustanovení viz
v článku 166).
K čl. 112.
Ustanovením § 219 chrání se poplatník
před protahováním trestního řízení tím
způsobem, že pokud nejsou u poplatníka
zvláštní skutečnosti v zákoně vypočtené,
nutno ve lhůtě tří let po roce zahájení
trestního řízení vydati trestní nález, pří-
padně předložiti věc k rozhodnutí naléza-
címu senátu, jinak bude považováno trestní
řízení za zastavené. V odst. 2 § 219 vy-
puštěno slovo "neprodlužitelné", čímž má
býti umožněno případné prodloužení lhůty
k návrhu na doplnění vyšetřování v pří-
padech naléhavě nutných.
K čl. 113.
Obdobně jako v závěrečné obraně upra-
veno jest i v řízení před nalézacím senátem
(§ 220, odst. 1) uvádění nových skutečností
a nabízení nových důvodů (srov. k čl. 109).
K čl. 114.
Rozpočtový výbor změnil obdobně jako
senát nalézací též senát odvolací. Tento
bude nadále sestávati ze tří soudců z povo-
lání a dvou finančních úředníků. Soudce-
laik tudíž odpadl. Při řízení před senátem
odvolacím zavádí se změna připuštěním
možnosti uvádění nových skutečností a prů-
vodů s omezením platným v § 215, odst. 1,
písm. e).
K čl. 115.
Změna v § 228 upravuje formálně po-
někud odchylně podávání stížností k Nej-
vyššímu správnímu soudu. Stížnost na-
příště bude dle rozhodnutí rozpočtového
výboru podávati "úřad" nikoli "úředník".
K čl. 116.
Na obnovu trestního řízení dává se
změnou § 229 straně nárok. Rozpočtový
výbor chtěl zabezpečiti poplatníku naprosté
právo na obnovu. Dosud byl odkázán na
blahovůli.
K čl. 117.
Podrobnější ustanovení § 230a) obsahuje
všeobecná část důvodové zprávy.
Všeobecná část.
K čl. 118.
§ 233.
Daň výdělková spolků bude se vyměřo-
vat napříště nikoliv daňovou komisí, nýbrž
vyměřovacím úřadem.
Až dosud totiž spolky podléhaly zvláštní
dani výdělkové, kterou vyměřoval pouze
úřad. Tento stav zůstává zachován, i když
jsou přeřazeny do všeobecné daně výděl-
kové.
K čl. 119.
§ 236.
Dosavadní stav zastoupení poplatnictva
v daňových komisích zlepšil rozpočtový
výbor potud, že do nich mají býti také při-
bráni poplatníci, podléhající dani domovní.
K čl. 122.
§ 253.
V odst. 4. se vyplňuje dosavadní mezera
v zákoně, řešící otázku, po jakou dobu od
podání první žádosti za prodloužení lhůty
mají další takové žádosti za následek, že
se lhůta staví. Tuto úpravu pokládá roz-
počtový výbor za dostatečnou.
V odst. 6. zařazuje se do zákona scháze-
jící dosud ustanovení o právním poučení
a to podle obdoby správního řízení (vlád.
nař. č. 8/1928). Napříště bude ku prospěchu
84
poplatnictva každé rozhodnutí nebo opa-
tření finančního úřadu v oboru přímých
daní opatřeno poučením o tom, je-li roz-
hodnutí nebo opatření konečné, či lze-li se
a v jaké lhůtě a u kterého úřadu odvolati.
Nesprávným nebo neúplným poučením ne-
může býti strana ve svých právech zkrá-
cena. Toto ustanovení znamená podstatnou
výhodu pro poplatníky.
K čl. 123.
§ 256.
K odst. 3. Dosavadní ustanovení tohoto
odstavce se na prospěch stran doplňuje
v tom směru, že tam, kde se opatření sdě-
lilo jenom ústně, nabývá toto opatření vůči
straně účinnosti teprve tehdy, když jí bylo
dodatečně ještě doručeno písemně.
Odst. 4. Změna v odst. 4. je výsledkem
nové stylisace lhůty v odst. 5.
V odst. 5. se a) přesněji vyjadřuje, do
které lhůty smí býti úřední rozhodnutí ne-
zákonné nebo spočívající na vadném řízení
opraveno, dále
b) stanoví, že tato oprava může býti
provedena jenom úřadem dozorčím,
c) stanoví, že při opravě rozhodnutí spo-
čívajícího na usnesení komise nebo senátu
musí věc býti znovu předložena komisi
nebo senátu k novému usnesení,
d) straně dává právní nárok na opravu
úředního rozhodnutí nebo opatření ve
lhůtě 2 let, jestliže toto rozhodnutí bylo
nezákonné.
K čl. 124.
§ 256 a).
V § 256 a) řeší se otázka obnovy řízení
a sice pro všechny daňové věci vyjímajíc
věci trestní, pro které je zvláštní ustano-
vení v § 229. Ustanovení o obnově přizpů-
sobuje se zde ustanovením vládního naří-
zení č. 8/1928, týkajícím se obnovy řízení
ve správním řízení. V důsledku tohoto no-
vého ustanovení bylo nutno přestylisovati
ustanovení § 340, ve kterém dosud bylo
parcielně obsaženo ustanovení o obnově
řízení pod názvem navráceni do předešlého
stavu.
K čl. 125.
§ 257.
Ustanovení o doručování byla úplně pře-
budována k ochraně poplatnictva a jsou
daleko podrobnější a přesnější proti usta-
novením dosavadním, zejména pokud se
týká doručování náhradního a do vlastních
rukou, při tom jsou téměř konformní
s vlád. nařízením č. 8/1928 o doručování
ve správním řízení, což bude míti opět
příznivý vliv na doručovací službu poš-
tovní správy a znamená opět krok k unifi-
kaci předpisů správních. Pokud byly proti
vl. nař. č. 8/1928 provedeny odchylky nebo
dodatky, stalo se tak ve prospěch poplat-
nictva.
V důsledku změny § 257 bylo nutno pro-
vésti i změnu § 258, odst. 2 a 3.
K čl. 127.
§ 269.
V odst. 3 a 4 se dosavadní ustanovení
zákona doplnilo jednak k přesnějšímu vy-
jádření pojmu daňového dluhu, jednak ob-
sahem dosavadního ustanovení § 268, odst.
2, které se současně zrušuje, poněvadž věc-
ně patří do ustanovení § 259, odst. 4. Změ-
na odst. 5. byla vyvolána tím, že instituce
úroků z prodlení je v následujících ustano-
veních zákona nahrazena institucí poplat-
ku z prodlení.
K čl. 131.
§ 264.
Dosavadní znění předvětí odst. 1 § 264,
které mělo vyjadřovati subsidierní po-
vahu ručitelského závazku, nevyhovovalo
z těchto důvodů (viz důvodovou zprávu
k vládnímu návrhu):
1. Především toto předvětí ve spojení
s ustanovením č. 1 není v souladu s usta-
novením čl. 112 obchodního zákona, pokud
se týče § 88 zák. čl. XXXVII/1875, podle
kterých společníci veřejné obchodní spo-
lečnosti ručí neomezeně a solidárně za
dluhy společnosti; toto ručení nepředpo-
kládá předběžné donucovací řízení vůči
společnosti.
2. Nehledíc k tomu, dosavadní znění od-
stavce 1 § 264 zákona požaduje, aby dříve,
než se uplatní osobní ručení vůči osobám
85
tam vyjmenovaným, bylo provedeno do-
nucovací řízení proti primárnímu dlužní-
kovi (daňovému subjektu) do všech dů-
sledků, což značí, že
1. buď finanční správa musí tam, kde
vedle primérního dlužníka je ještě ručitel,
vymáhati daň s přirážkami a přísl. bez-
ohledně do všech důsledků na primérním
dlužníkovi, aby mohla prokázati u něho
nedobytnost,
2. nebo - poněvadž první eventualita
z různých důvodů, zejména hospodářských
a sociálních je téměř neproveditelná - ne-
má ustanovení § 261, odst. 1 resp. nespl-
ňuje toho účelu, který zákonodárce sle-
doval.
Aby tyto nedostatky byly odstraněny,
provádí se změna § 264, odst. 1, která sice
zachovává v principu subsidierní ráz osob-
ního ručení, vyhovuje však zároveň prak-
tické potřebě. V praksi bude ovšem samo-
zřejmě daň s přirážkami a příslušenstvím
i nadále jako dosud vymáhána nejprve na
primérním dlužníkovi a ručení bude uplat-
něno teprve, nezaplatí-li tento ani pod tla-
kem donucovacího řízení.
Proti vládnímu návrhu zlepšil rozpoč-
tový výbor ustanovení v tom smyslu, že
z ručení byli propuštěni propachtovatelé
živnosti za výdělkovou daň předepsanou
pachtýři. Na dosavadním stavu ručení ne-
bylo ničeho změněno u osob, které od po-
platníka darem nebo jednáním dar zastíra-
jícím nabyly majetkových předmětů.
K čl. 132.
§265.
Ustanovení § 265 bylo doplněno usta-
novením odst. 6 o ručení nositelů nemo-
cenského pojištění pro daň důchodovou
lékařů s ohledem na judikaturu N. s. s.,
týkající se jejich daňové povinnosti z po-
žitků pobíraných od těchto nositelů po-
jištění.
K čl. 133.
§ 266.
V odst. 1 se jasněji než v dosavadním
zákoně vyjadřuje, že odvolání z platební
výzvy má odkládací účinek.
Odst. 2 má nutný doplněk s ohledem na
nové ustanovení § 265, odst. 6.
K čl. 136.
§ 269.
S ohledem na změnu berního roku se
nově a zároveň oproti dosavadnímu § 270
přesněji stanoví povinnost placení daní ve
1/4letních splátkách. Tato povinnost s ohle-
dem na změnu berního roku pozbude oné
tíživosti, kterou měla dosud, poněvadž pro-
visorium nepředepsané daně zkrátí se nyní
při nejmenším o celý rok.
Dosavadní ustanovení §§ů 269 a 270
změnila svá pořadí. V novém § 270 zůstalo
pouze ustanovení, které bylo obsaženo do-
sud v § 269, odst. 3.
K čl. 138.
§271.
V ustanoveních § 271 se nahrazuje dosa-
vadní instituce úroků z prodlení počíta-
ných ode dne ke dni institucí poplatku
z prodlení, který je vybudován tak, že po-
platník jsoucí v prodlení s placením daní
bude zatížen pouze určitou přirážkou, po-
čítanou ze 1/4letních sald jeho nedoplacené
daňové povinnosti. Tato nová instituce sou-
časně se změnou berního roku má přinésti
jednak ulehčení pro poplatnictvo v úroko-
vém břemenu, jednak zjednodušení pro fi-
nanční administrativu, které dosavadní
předpisování úroků z prodlení působilo
značnou, někdy málo produktivní práci.
Instituce poplatku z prodlení, která bude
poplatníku daleko srozumitelnější, ulehčí
finanční správě také vyúčtování s poplat-
níkem; v jeho prospěch se také finanční
správě stanoví lhůta 2 roků, do kterých
musí býti poplatek z prodlení předepsán,
nemá-li nárok státu na předpis tohoto po-
platku zaniknouti.
V odst. 8 zlepšuje se účinnost platby na
daně pro poplatnictvo v tom směru, že
proti dosavadnímu stavu bude za den
platby počítán ve odúčtovacím řízení u pošt.
spořitelny již den platného poukazu, kdež-
to dosud byl tu rozhodný den súčtování u
pošt. spořitelny na účet finanční správy;
časový rozdíl může tu pro poplatníka zna-
menati značnou výhodu, zejména když
platný poukaz se stal v poslední den čtvrt-
letí, který jest rozhodným pro výši po-
platku z prodlení.
86
K a 140.
§ 273.
V odst. 3 stanoví se, že platby účtují se
pouze na předepsané příslušenství, kdežto
dosud platby byly účtovány na příslušen-
ství z úhrnu plateb v roce vykonaných bez
ohledu na to, zda příslušenství bylo na
kontě k tíži poplatníka předepsáno před
platbou nebo teprve po platbě. Tímto no-
vým ustanovením zavádí se tedy pořádek
do účtování plateb a zlepšuje se pro po-
platníka dosavadní stav po té stránce, že
na úhradu předpisu poplatku z prodlení
smí býti použito pouze těch plateb, které
byly provedeny až po předpisu poplatku
z prodlení.
Další zlepšení pro poplatníka jeví se
v tom, že se mu dává v určitých případech
právo určovati svoji platbu na určitý druh
přímé daně.
Konečně v odst. 5 rozpočtový výbor sta-
novil lhůtu pro vyřizování reklamací ve
prospěch poplatníka v tom směru, že o
jeho reklamaci musí býti do určité lhůty
dohodnuto, jinak se jeho reklamaci vyho-
vuje. Pod reklamací týkající se zaúčto-
vání plateb rozumí se také reklamace
mající za účel zjistiti, zda platba byla vy-
konána či ne.
K čl. 141.
§ 277.
V § 277 zavádí rozpočtový výbor pod-
statnou úpravu. Stanoví se lhůta pro pro-
mlčení práva státu předepsati příslušen-
ství. Je to vyplnění dosavadní mezery v zá-
koně. Stanoví se tu doba tří let, vyjímá se
z ní však právo státu předepsati poplatek
z prodlení, pro něž platí vlastně v důsled-
ku § 271, odst. 5 promlčecí lhůta dvou let.
K čl. 144.
§283.
V tomto ustanovení se zlepšuje dosa-
vadní zákonný stav pro poplatníky v tom
směru, že se jim dává nárok na posečkání
té části předpisu, proti níž směřuje odvo-
lání, v předpokladu ovšem, že rozdíl mezi
předpisem na nejblíže předcházející rok a
předpisem napadeným odvoláním činí
aspoň 30%. Toto ustanovení nemá však
býti na újmu státu a svazků územní samo-
správy v případě, kdy podnik přechází
z minimální daně do ziskové sazby. Z do-
savadního ustanovení § 283 vypouští se
ustanovení o posečkání z důvodu poklesu
daňové povinnosti podle hospodářského vý-
sledku prvé poloviny roku, kteréžto usta-
novení pozbylo změnou berního roku svého
odůvodnění.
K čl. 148.
§ 291.
Dosavadní znění zákona zlepšeno pro
dobré poplatníky v tom směru, že se
finanční správě ukládají lhůty pro vrácení
přeplatku, dále povinnost poučiti poplat-
níka při sdělení o přeplatku o možnosti
podati si žádost za jeho vrácení.
K čl. 150 až 154.
V §§ 293 až 297
se nahrazuje dosavadní instituce nahrazo-
vacích úroků novou institucí t. zv. dobro-
pisů. Tato instituce jest vybudována podle
stejných zásad jako poplatek z prodlení a
má charakter aktivních úroků počítaných
z čtvrtletních přeplatků. Zlepšení dosavad-
ního zákonného stavu má význam jednak
pro zjednodušení administrativy, které vý-
počet dosavadních nahrazovacích úroků
činil značné potíže, jednak znamená zlep-
šení nároku stran, poněvadž dobropis má
býti přiznáván z každého skutečného pře-
platku, kdežto dosavadní nárok na nahra-
zovací úroky byl vázán na vratitelnost pře-
platku podle § 291 a na okolnost, že pře-
platek, z něhož se úroky platily, nesměl
převyšovati částku odepsanou na odvolání
nebo částku, o niž skutečný předpis převy-
šoval splátky podle § 270, odst. 1 starého
znění. Dobropis bude přiznán tudíž také
z plateb vykonaných nad povinnost. Účin-
nost tohoto dobropisu je stanovena dnem
81. prosince berního roku, v němž vznikl
naň nárok, tudíž dobropis ten bude zvyšo-
vati první čtvrtletní saldo příštího roku,
takže bude v tomto příštím roce přiznán
dobropis též z dobropisu minulého roku.