71
kapitálu v podniku trvale na zisk uloženého,
převyšujícího 100. 000 Kč, bez ohledu na jeho
výši.
Čl. 7.
Daňové přiznání za berní rok 1936 jest zá-
kladem pro zjištění dani podrobeného dů-
chodu, výtěžku nebo požitku za minulý rok
1936 a na berní rok 1937.
Čl. 8.
Byla-li poplatníkovi k dani za berní rok
1936 předepsána přirážka podle § 309, odst.
3, předepíše se tato přirážka k dani předpi-
sované ze stejného základu na berní rok 1937.
Čl. 9.
Nárok na nahrazovací úroky co do přímých
daní s přirážkami za berní roky 1936 a před-
cházející posuzuje se i po dni účinnosti tohoto
zákona podle ustanovení před tímto dnem
platných, avšak s omezením, že nahrazovací
úroky podle ustanovení platných před 1. led-
nem 1937 lze přiznati pouze za dobu rozhod-
nou pro nárok na tyto úroky do 31. prosince
1936; místo nahrazovacích úroků za dobu po
31. prosinci 1936 provede se za tuto dobu
oprava poplatku z prodlení nebo dobropisu
podle § 293, odst. 3.
Čl. 10.
Pokud zákon odvolání připouští, lze z před-
pisů daně za berní rok 1936 a na berní rok
1937, spočívající na stejném vyměřovacím zá-
kladě, podati společné odvolání.
Čl. 11.
K dani předepsané na berní rok 1937, po-
kud se k ní vybírají přirážky, předepíší se
a vyberou přirážky svazků územní samo-
správy, na kterých se tyto usnesly pro roz-
počtový rok 1937.
Čl. 12.
Ministr financí se zmocňuje, aby vydal pří-
padná další přechodná ustanovení.
ČÁST TŘETÍ.
Čl. 1.
(1) Zemská zastupitelstva mohou pro obce
svého obvodu stanoviti, že a jakým způsobem
72
si mohou obstarávati vlastními orgány vý-
počet, předpis a vybírání obecních přirážek
ke všem přímým daním, a to od počátku
správního roku, který následuje po roce, ve
kterém došlo k usnesení zemského zastupitel-
stva. Toto své usnesení je zemské zastupitel-
stvo povinno oznámiti do 30 dnů příslušnému
finančnímu úřadu II. stolice.
(2) Usnesení obecního zastupitelstva o při-
rážkách podle odst. 1 podléhá schválení zem-
ského výboru. Schválí-li zemský výbor toto
ustanovení obecního zastupitelstva, oznámí to
do 30 dnů příslušnému finančnímu úřadu II.
stolice. Toto usnesení nabývá účinnosti od 1.
ledna roku následujícího po roce, ve kterém
byl finanční úřad II. stolice o něm zemským
výborem zpraven.
(3) Tímto usnesením zemského zastupitel-
stva pozbývají ode dne uvedeného v odst. 2,
druhá věta platnosti usnesení obecních zastu-
pitelstev, jimiž obce podle § 5. odst. 5 zákona
ze dne 15. června 1927, č. 77 Sb. z. a n. o nové
úpravě finančního hospodářství svazků územní
samosprávy přenesly výpočet, předpis a vybí-
rání obecních přirážek k dani pozemkové na
činitele státní.
(4) Zálohy, které obec obdržela na obecní
přirážky k přímým daním od finanční sprá-
vy, jakož i přeplatky na těchto přirážkách
je obec povinna v případech odst. 1 a 2 vrá-
titi finanční správě v přiměřené lhůtě, kterou
určí finanční úřad II. stolice. Rozhodnutí to-
hoto úřadu je proti obci vykonatelným.
Čl. 2.
(1) Pokud jiné zákony se dovolávají výše
úroků z prodlení stanovené pro přímé daně,
platí příště roční sazba poplatku z prodlení,
stanovená podle § 271, odst. 3.
(2) Na místo dosavadních ustanovení zá-
kona o přímých daních o úrocích z prodlení
a náhradních (nahrazovacích) z obecních
přirážek, které si vybírají obce svými vlast-
ními orgány, platí od 1. ledna 1937 ustanovení
tohoto zákona o poplatku z prodlení a dobro-
pisu z těchto přirážek.
Část čtvrtá.
Přirážka podle zákona ze dne 28. listopadu
1931, č. 177 Sb. z. a n., ve znění zákona ze
dne 15. července 1932, č. 120 Sb. z. a n., pro-
dlouženého zákonem ze dne 22. prosince 1933,
73
č. 246 Sb. z. a n. a zákonem ze dne 21. pro-
since 1935, č. 257 Sb. z. a n., vybere se též
k dani důchodové na berní rok 1937 a k dani
z tantiém sražené v roce 1937.
Část pátá.
Čl. 1.
(1) Ustanovení tohoto zákona nabývají
účinnosti počínajíc 1. ledna 1937 s výjimkami
v odst. 2 a 3 uvedenými a vztahují se i na
trestné činy spáchané před tímto dnem. Usta-
novení § 213, odst. 2 platí však pouze pro
trestní řízení zahájené po účinnosti tohoto
zákona.
(2) Ustanovení čl. 91, 92 a 95 části první
nabývají účinnosti prvním dnem měsíce, nej-
blíže následujícího po dni vyhlášení tohoto
zákona.
(3) Ustanovení druhé věty § 219, odst. 1
u trestních řízení zavedených před vyhláše-
ním tohoto zákona, jakož i ustanovení čl. 168
a 172 části první nabudou účinnosti počínajíc
1. lednem 1938.
(4) Tento zákon provede ministr financí
v dohodě se súčastněnými ministry.
Čl. 2.
Ministr financí se zmocňuje, aby upravil
a ve Sbírce zákonů a nařízení vyhlásil úplné
znění zákona o přímých daních č. 76/1927 Sb.
z. a n., jak vyplývá ze změn provedených
pozdějšími zákony.
Resoluce.
1. Vládě se ukládá, aby urychleně novelisovala zákon ze dne 21. prosince 1923,
č. 254 Sb. z. a n. o dalším vybírání přirážky ku přímým daním státním podléhajícím
přirážkám a o veřejném fondu pro podporu veřejných nemocnic a ústavů léčebných
v československé republice v tom smyslu, aby výnos této přirážky mohl býti použit
hlavně na investice.
2. Vláda se vyzývá, aby předložila k ústavnímu projednání osnovu zákona, kterým
se zakazuje státním zaměstnancům přijetí zaměstnání v soukromých službách, spočí-
vajícího v udílení právních porad v onom oboru činnosti, v němž byli jako zaměst-
nanci státu služebně činni ; přijetí takového zaměstnání není přípustné ani po vstupu
do pense.
3. Vláda se vyzývá, aby předložila návrh zákona, jímž se upravuje domovní daň
třídní tím způsobem, aby zatížení domkářů a venkovských živnostníků bylo zmírněno.
74
Spolu se vybízí ministr financí, aby nařídil přezkoumání katastru domovní daně
třídní podle § 165.
4. Vláda se vyzývá, aby vydala směrnice pro revisní odbor ministerstva financí,
v nichž by upravila působnost jeho v oboru daní přímých i jeho postavení v organi-
saci finanční správy. Vyzývá se dále, aby s urychlením podala návrh zákona o pře-
měně revisního odboru ministerstva financí na samostatný ústřední revisní úřad
finanční.
5. Ministerstvu financií sa ukládá, aby ohľadom prevádzania 5-ho odstavca
§-u 126 zaviedlo na Slovensku tú istú prax, ktorá už jestvuje v historických zemiach.
6. Ministerstvu financí se ukládá, aby odstranilo nerovnoměrnosti, vyplývající
z rozdílné berní praxe při odpisu amortisací budov a zařízení předválečného původu
v tom smyslu, že se amortisace má všeobecně vypočítávati v novohodnoty, vyjá-
dřené v dnešní hodnotě čsl. měny.
Touto daňovou osnovou jsou zároveň vyřízeny iniciativní návrhy č. tisku 15, 20,
148, 183, 196 a petice č. 182, 317, 337, 394, 411, 449, 500, 555, 559, 560 a 612.
75
Důvodová zpráva.
Všeobecná část.
Vládní návrh zákona (č. 266), kterým
měl býti novelisován zákon o přímých da-
ních čís. 76/1927 Sb. z. a n., sledoval téměř
výhradně myšlenku úhradovou. V rozpočtu
na rok 1936 bylo počítáno se zvýšeným
příjmem, který se měl dostaviti po uzáko-
nění vládního návrhu č. 266. Rozpočtový
výbor zaujal však stanovisko, že s e n e m á
řešiti pouze část úhradová,
nýbrž, že má býti podroben re-
visi celý zákon o přímých da-
ních ze dne 15. června 1927. Myš-
lenka tohoto rozhodnutí byla ta, že zákon
č. 76/1927 byl projednáván v době vysoké
hospodářské konjunktury a přinášel tehdy
veliké výhody podnikům novou úpravou
zákona o všeobecné i zvláštní dani výděl-
kové. Proto také byly v části
trestních ustanovení uzáko-
něny normy velmi přísné také
v ohledu vyměřování i celého řízení
bylo zaujato hledisko rigorosní,
ježto byla přijata zásada, že při ulehčení
daňovém má se přísně stíhati každé
zkrácení daní.
Za praxe deseti let, ve kteréžto době se
dostavila těžká hospodářská krise a změ-
nily se naprosto hospodářské podmínky po-
platníků i relace mezi výnosy a daněmi,
nahromadilo se u finanční správy i na stol-
cích parlamentních zástupců veliké množ-
ství stížností nejen proti části materiální
zákona o přímých daních, nýbrž hlav-
ně proti části trestní i té,
která upravuje předpisování
a vymáhání daní. Normy uplatňo-
vané za tohoto stavu finanční správou, i
když byly kryty zněním zákona, stávaly se
zdrojem nejen nespokojenosti poplatníků,
nýbrž též velkým nebezpečím pro myšlenku
státní vůbec.
Proto bylo rozhodnuto, aby
byl novelisován zákon celý a
aby hlavní normy trestní a
všeobecné byly upraveny tak,
jak to vzešlo ze zkušeností
desetileté platnosti zákona
o přímých daních a jak jest to
úměrné nynějším hospodář-
ským poměrům ve státě.
Veliké stížnosti byly vznášeny hlavně
proti základnímu principu předpisování
daní v zákoně č. 76 Sb. z. a n., totiž že se
daň předepisuje podle skutečně dosaženého
výsledku za běžný rok v roce následujícím,
že však na tuto daň se musí platiti splátky
již v roce dani podrobeném. Předpis da-
ňový dochází však teprve v druhé polovině
roku následujícího, ba v těžších případech
teprve v roce dalším. Při tom však stále se
musí platiti zálohy na daně roku běžného
i na daň dosud nepředepsanou roku přede-
šlého, po případě ještě na dosud nepřede-
psanou daň roku ještě dřívějšího. Tak ztra-
til poplatník vůbec evidenci ohledně pla-
cení daní a docházejících výměrů daňových
i předpisování nedoplatků, o nichž nevěděl,
z jakého důvodu byly předpisovány, a byl
tak povzbuzován k nespokojenosti. Nebyl
si nikdy jist, jak na tom daňově s finanční
správou v té které době jest. Proto se
rozhodl rozpočtový výbor
opustiti tento systém zda-
ňovací a přijal systém, dle
něhož se daně předpisují na
běžný rok podle hospodář-
ských výsledků roku přede-
šlého. Rozpočtový výbor očekává od
změny tohoto systému tu výhodu, že po-
platník bude míti daně na běžný rok pře-
depsány průměrně v polovici téhož roku a
splátky, které na daně v témž roce zaplatil,
budou mu též v témže roce zúčtovány na
platby podle skutečného předpisu. Rozpoč-
tový výbor nepřehlédl při tom domnělé ne-
srovnalosti, tak na příklad, že bude zdaňo-
ván poplatník ještě na rok příští po tom,
v němž zanikla daňová povinnost. Také
při poklesu důchodů a výnosu v roce platby
nebude na to dbáno, ovšem na druhé straně
nebude vyměřován výše ani v tom případě,
když v roce příštím po tom, který se zda-
ňuje, bude výnos po případě i značně vyšší.
Přijetí tohoto systému zjednoduší hlavně
zúčtování daní a evidenci poplatníků
o tom, jak dostáli své povinnosti oproti fi-
nanční správě. Pro ty, kteří jsou v daňové
76
povinnosti již v berním roce 1936 a kterým
by při naprostém uplatnění tohoto systému
za celou dobu daňové povinnosti bylo pře-
depsáno o jednu daň více než činí počet
roků daňové povinnosti, byla odstraněna
tato obtíž ustanovením v přechodných
opatřeních.
Vládní osnovou čís. 266 byly provedeny
malé úpravy hlavně ve všeobecné a zvláštní
dani výdělkové a nejvíce u daně rentové.
Rozpočtový výbor v tomto ohledu nejen že
splnil očekávání vlády, po příp. finanční
správy, nýbrž dokonce přijal nové normy
pro ty případy, které dosud daňové povin-
nosti unikaly, nebo kde daňová povinnost
byla svou nepatrností v naprostém nepo-
měru k hospodářským výsledkům. Rozpoč-
tový výbor usoudil, že když se zvyšuje
rentová daň placená srážkou i nejmenším
poplatníkům, ba dokonce i těm, kteří zda-
leka nemají dani podrobeného minima,
i vdovám a sirotkům, pobírajícím malou
rentu z odkázaného kapitálu, jest spra-
vedlivo, aby tam, kde hospodářské výnosy
jsou vysoké a jsou formou nezdaňovanou
převáděny do důchodu osob hospodářsky
silných, byly postihnuty formou dané vý-
dělkové, jakmile přesáhnou míru, která za
nynějšího hospodářského stavu jeví se
rozpočtovému výboru za více než dostači-
telnou.
Rozpočtový výbor podrobil bedlivému
zkoumání otázku t. zv. holdingů a přišel
k názoru, že touto formou ze zdaňovacích
základů unikají veliké výnosy, aniž by to
bylo vyváženo formou naprosto dostateč-
nou účelem t. zv. repatriace hodnot česko-
slovenských podniků umístěných v cizině.
Přišel k názoru, že pod formou holdingů
děje se veliké zkrácení daňové základny
tím, že se vyměňují pakety akcií tak, aby
jejich výnos mohl býti vzat za základ daní
výdělkových. Rozpočtový výbor také uznal,
že jest spravedlivo, aby byly postiženy vý-
nosy dosud dani výdělkové unikající v těch
případech, kde určitá zákonná forma, dle
které jest organisován ten který podnik
(na příklad společnosti s r. o. a pod. ), na-
pomáhala k anticipovanému rozdílení čis-
tého zisku a unikala tak zdanění.
Trestní řízení: Rozpočtový výbor
podrobil důkladné revisi trestní ustanovení
zákona o přímých daních. Došel k názoru,
že trestní řízení daňové jest svou povahou
sice zvláštní, ale že nesmí svou krutostí
přesahovati slušnou míru trestu, když
některý poplatník se provinil. Proto roz-
počtový výbor učinil ostřejší rozdíl mezi
případy, kde jde o "dolus" a kde jde pouze
o "culpa", t. j. kde se poplatník dopustil
vědomě nebo úmyslně zkrácení daně způso-
bem závažnějším, anebo kde to učinil z pou-
hého opomenutí nebo nedbalosti, i když
by bylo závažnější. Nad to bylo rozhod-
nuto o něco snížiti sazbu jak v prvém, tak i
v druhém případě, poněvadž výše trestních
sazeb sama o sobě a poměrně velká volnost
finanční správy v užití sazeb byla vzhle-
dem k účelu považována za příliš krutou.
Byly uvažovány hlavně ty případy, kde
drakonickým uvalením hned nejvyšších
sazeb byl poplatník zničen majetkově a
často proto zanikl jako daňový subjekt.
Formální řízení trestní jest vůbec uprave-
no ve prospěch poplatníků. Rozpočtový vý-
bor uznal za slušné a spravedlivé, že tam,
kde jsou již plenární rozhodnutí nejvyšší-
ho správního soudu a kde přes to jest
v trestním řízení daňovém poplatník stihán
a pak osvobozen, má se mu dostati náhrady
výloh způsobených přiměřenou obhajobou.
Rozpočtový výbor jest si sice plně toho vě-
dom, že ustanovení toto má ráz více mo-
rální, ale soudí, že by se mohlo státi výcho-
diskem ke konečné úpravě otázky, pokud
má stát odpovídati za výdaje způsobené
straně nesprávným úředním řízením a roz-
hodnutím vzniklým z neznalosti zákonů,
nebo za nedbání konstantní judikatury.
V ukládacím řízení zaujal roz-
počtový výbor stanovisko, že finanční
správa musí míti sice vhodné prostředky,
aby ukládací řízení nebylo stěžováno a pro-
dlužováno, že se však má dostati dostatečné
ochrany poplatníkovi, aby mohl splniti
formální předpisy řízení a nehrozilo mu
z malicherných příčin nebezpečí kontu-
mace t. j. že bude vyloučen z další součin-
nosti při vyměřovacím řízení a na stano-
vení výše daňového základu. Všeobecně
byly pro poplatníka výhodněji upraveny
lhůty a to jak v řízení vyměřovacím, tak
aby ukládací řízení nebylo ztěžováno a pro-
tahovati buď vyměřování daní nebo vyří-
zení odvolání, stanovil rozpočtový výbor
sankce v tom smyslu, že v takovém případě
po uplynutí jednoho nebo dvou let bude od-
povídati výše dané přiznání poplatníkově
bez dalšího vyměřovacího řízení.
Z důvodů, které mají hlavně své opráv-
nění z poměrů na Slovensku, jest v noveli-
77
sovaném zákoně upravena možnost, aby si
obce mohly obecní přirážky vybírati svými
orgány.
Část zvláštní.
Uváděcí ustanovení.
V čl. III., odst. 1, č. 2, věta čtvrtá byla
prodloužena působnost revisního odboru
ministerstva financí na dobu 13 let od po-
čátku působnosti zákona č. 76 t. j. od 1.
ledna 1927. Uznalo se za správné, že fi-
nanční správa nemůže postrádati tohoto
orgánu vzhledem k tomu, že výsledky jeho
činnosti znamenají pro státní pokladnu
podstatné částky. Rozpočtový výbor je
toho názoru, že by tento odbor měl býti
přeměněn na zcela samostatný ústřední
revisní úřad finanční, který by měl zvlášt-
ním zákonem vyhrazenu pevnou působ-
nost i normy, jichž má dbáti při své čin-
nosti. Bylo zaujato hledisko, že v pří-
padech revisí, hlavně pokud se týkají pe-
něžních ústavů, ať již v případech jich se
týkajících nebo v případech jiných, kde
existuje finanční spojení, bylo postupováno
s největší možnou opatrností tak, aby nebyl
rušen chod onoho finančního ústavu a
hlavně aby nemohla vzniknouti mezi vkla-
dateli z titulu revise byť jiného poplatníka
se týkající nedůvěra. Proto také buďtež
zkoumání v peněžních ústavech prováděna
v plném dorozumění s peněžními ústavy,
po případě s jejich zájmovými organi-
sacemi.
Dodatek ohledně stíhání činů trestních
podle § 5 vlád. nař. č. 96/1919 vkládá se
do zákona za účelem zjednání jasnosti co
se týče místní příslušnosti a dále normuje
se nové promlčení, které dosud nebylo nor-
mováno.
Čl. 2.
Snížení poplatku z úroků ze 4% na 3%
se odůvodňuje v souvislosti se zvýšením
daně rentové.
Čl. 3.
Poplatek z nabytí t. zv. gratis akcií má
býti náhradou důchodové daně, kterou by
zásadně měl platiti ten, který zdarma nebo
za úplatu pouze částečnou nabývá jako
starý akcionář nových akcií.
V případě, že by někdo nabyl gratis akcií
za úplatu pouze částečnou, je podrobena
poplatku za gratis akcie pouze ona část,
kterou nabyl bez úplaty, kdežto část zapla-
cená podléhá jen normálnímu poplatku
z akcií (poplatku emisnímu, vyměřova-
nému z celého zvýšení akciového kapitálu).
Čl. 4.
Článek 4. obsahuje základní zásadní
ustanovení nového daňového systému. Je
v něm užita zásada, že důchod, výtěžek
nebo požitek dosažený v jednom kalendář-
ním roce, je základem daně na nejblíže
příští rok berní.
K čl. 6.
Mimořádné dary nepokládají se za dů-
chod dani podrobený. Jestliže však ony
dary jsou v souvislosti se služebním posta-
vením poplatníka a jsou jen jinou formou
jeho služebních požitků, pokládají se za
dani podrobený důchod, jakmile přesáhnou
ročně 20. 000 Kč. V tom případě ovšem po-
čítá se do důchodu dani podrobeného pouze
část přesahující 20. 000 Kč. Za důchod dani
nepodrobený pokládá se přírůstek majetku
vzniklý přidělením gratis akcií, poněvadž
tento přírůstek jest zdaněn jiným způso-
bem dle článku XVa uváděcích ustanovení.
V souhlase s rozhodnutím Nejvyššího
správního soudu vtělil rozpočtový výbor do
zákona, že přírůstek na majetku poplatní-
kově, který vznikne slevami dluhů v soud-
ním nebo mimosoudním vyrovnání, není
podroben dani důchodové (§7, odst. 2).
K čl. 7.
Rozpočtový výbor připojil se souhlasně ke
znění vládní osnovy v tom, že snížil mimo-
řádný odpis dle § 10, odst. 2 na 10%, s tím,
že vláda může dalších 10% ustanoviti dle
hospodářských poměrů toho kterého roku.
K čl. 9.
Od základu daně důchodové (§ 15, č. 1,
písm e) jest odčitatelná reserva zřízená
pro všeobecnou daň výdělkovou, a to i s při-
rážkami, ovšem jen u poplatníků, pokud
vedou řádné obchodní knihy. Mezi odpočita-
telné položky zavedl rozpočtový výbor též
pojistné a příspěvky, které platí poplatník,
když ono pojištění bylo zavedeno, byť jen
na základě rámcového zákona podle usne-
sení orgánů zájmové samosprávy, které
váže všecky členy oné samosprávy (§ 15,
odst. 3). Pojistné dle § 15, odst. 4 jest odpo-
78
čitatelnou položkou v částce zvýšené na
4. 000 Kč.
K čl. 10.
Rozpočtový výbor do souboru odpočita-
telných položek zařadil též výdaje, které
má poplatník ve zvýšené míře při výkonu
svého povolání. Jest možno si též odečísti
přiměřené obnosy, které poskytuje poplat-
ník členům rodiny ve formě ošatovného
nebo kapesného, pokud je v hospodářství
zaměstnává. Další zlepšení provedl rozpoč-
tový výbor v tom, že zavedl jako odpočita-
telnou položku dary pro nezaměstnané,
ovšem za předpokladu, že jsou věnovány
státní správě k volnému použití.
Rozpočtový výbor rozhodl se zrušiti
zákaz přesunu určitých daňových položek
na jiný subjekt daňový a petrifikoval stav,
který byl pro přechodnou dobu vládním na-
řízením z 19. prosince 1935, č. 258/1935
Sb. z. a n.
K čl. 19.
Výše důchodu nepodrobeného samostat-
nému zdanění nehledě k důchodu podrobe-
nému srážkové dani podle § 30 a 31, byla
zdvižena z 500 Kč na 1000 Kč (§ 32,
odst. 1). Obdobně stalo se i článkem 21 a
článkem 22.
K čl. 23.
Změna provedená v § 37, odst. 4, stala se
za účelem větší jasnosti.
K čl. 25.
Zde byla provedena úprava obdobně jako
v. čl. 19.
K čl. 26.
Nově se zavádí z rozhodnutí rozpočto-
vého výboru povinnost plátců hlásiti úřadu
vyplacené požitky bez zřetele na jejich
výši, když se jedná o požitky vyplácené
obchodním jednatelům, cestujícím a zástup-
cům a konečně lékařům. Toto ustanovení
sleduje ty případy, kde poplatník jest sou-
časně zaměstnán u několika zaměstnava-
telů, takže jeho příjmy u jednoho nedosa-
hují hranice, kdy jest dotyčný povinen pro-
váděti srážku daně, po případě kde povin-
nost ke srážce nenastává (lékaři) (§ 45,
odst. 2 a 3).
Všeobecná daň výdělková.
K čl. 27.
V čl. 27 zavedl rozpočtový výbor úlevu
pro spolky zřízené podle všeobecných před-
pisů o spolčování tím, že je přeřadil ze
zvláštní daně výdělkové do všeobecné daně
výdělkové, dále vyloučil ze všeobecné daně
výdělkové výdělky obchodních cestujících,
zástupců a jednatelů, pokud jsou pensijně
pojištěni a jinak, pokud souhrn hrubých
úplat přijatých ročně nepřesahuje u osob
pensijně nepojištěných 40. 000 Kč. Dále
byla osvobozena výdělečná činnost zahrad-
níků, pokud se zabývá výrobou a prodejem
vlastních výrobků. Ve zdanění ponecháno
pouze projektování, zakládání a udržování
cizích zahrad, jakož i obchod cizími vý-
pěstky vůbec a vlastními výpěstky, jen
v tom případě, pokud tak se děje po živ-
nostensku v trvale otevřených a zmíně-
nému účelu určených prodejnách a skla-
dištích. (§ 47, odst. 1, č. 3 a odst. 3).
K čl. 28.
Rozpočtový výbor osvobodil od zdanění
všeobecnou daní výdělkovou drobné pach-
týře najatých pozemků s katastrálním vý-
těžkem nejvýše 320 Kč vůbec, větší pak
tehdy, když najaté hospodářství sami ob-
dělávají, byť i přibírali občas pomocné děl-
níky. (§ 50, č. 1. )
K čl. 30.
Rozpočtový výbor rozhodl, že platy slu-
žební přesahující výši 250. 000 Kč, jsou
anticipovaným rozdílením čistého zisku a
že proto neoprávněně unikají ze základu
všeobecné daně výdělkové. Proto bylo do
§ 55, odst. 1 přijato ustanovení, že platy,
pokud přesahují 250. 000 Kč, odpočítávají
se od základu všeobecné daně výdělkové
pouze třemi čtvrtinami. Tato kvóta byla
stanovena na základě úvahy, že tentýž vý-
nos nemá býti zdaňován dvěma výnosový-
mi daněmi, t. j. v tomto případě všeobec-
nou daní výdělkovou a daní z vyššího služ-
ného a z rozdílu sazeb daňových těchto
daní vznikla relace taková, aby částka pře-
sahující 250. 000 Kč byla plně postižena
(byť ve zkráceném základu) aspoň jednou
daní, t. j. všeobecnou daní výdělkovou
v nejvyšší 4%ní sazbě.
79
U holdingů bylo zaujato obdobné stano-
visko jako dále u zvláštní daně výdělkové
článek 44).
K čl. 32.
Rozpočtový výbor prostupňoval mini-
mální daň tak, že promilková sazba od půl
promille u kapitálu nad 100. 000 Kč stoupá
až na 1 promille u kapitálu přesahujícího
500. 000 Kč.
K čl. 38.
§72.
Stejně jako státní podniky sloužící k úče-
lům veřejné správy, osvobozují se od
zvláštní daně výdělkové i podniky svazků
územní samosprávy týmž účelům sloužící.
Dále přiznal rozpočtový výbor daňové
osvobození až dosud fakultativní (§ 73)
obligatorně obecně prospěšným podnikům
státním a samosprávním, u nichž zájem ve-
řejný převládá nad zájmem výdělečným.
Též sdružení obcí, která provozují země-
dělské a lesní hospodářství (t. zv. lesní
družstva, zřízená při pozemkové reformě),
osvobozují se za určitých podmínek od
zvláštní daně výdělkové.
Podniky požívající zákonného osvobození
od zvláštní daně výdělkové zaplatí zvláštní
daň výdělkovou, jestliže budou vypláceti
služební požitky zaměstnancům nebo platy
správním a společenským orgánům přesa-
hující u jednotlivce 250. 000 Kč, a to
z částky přesahující tento obnos.
K čl. 40.
§75.
Rozpočtový výbor novelisoval § 75 obsa-
hující podmínky pro daňové zvýhodnění
v tom směru, že byla daň včleněna
příslušná ustanovení družstevní novely
č. 116/1935 Sb. z. a n. a novely záloženské
č. 169/1933 Sb. z. a n. Dále bylo stanoveno,
že nesplacení upsaných závodních podílů
není důvodem pro odnětí daňových výhod,
jestliže nesplacená část podílu nepřesahuje
u člena 50%.
K čl. 41.
§76.
§ 76 byl nově stylisován pouze vzhledem
k nové úpravě daňového období.
K čl. 42.
§77.
Do § 77 byla vložena v zájmu samospráv-
ních svazků podrobná definice pojmu "pod-
nik".
K čl. 43.
§78.
V § 78, jenž obsahuje výpočet připočita-
telných (zdanitelných) položek, provedl
rozpočtový výbor tuto úpravu:
1. Zdaňování pasivních úroků. U těžíř-
stev, pravovárečných měšťanstev, u společ-
ností s r. o. a u podniků, na nichž je pod-
statně zúčastněn cizí kapitál (§ 68, odst.
III), budou se nyní do daňového základu
zahrnovati nejen úroky ze základního kapi-
tálu, nýbrž též úroky ze zápůjček společ-
níků (těžířů, várečníků atd. ) a jejich pří-
buzných, neboť jde tu o kapitály, které
zpravidla v podniku trvale pracují a mají
po stránce hospodářské tutéž funkci jako
kapitál základní. Pouze u společností s r. o.
a pravovárečných měšťanstev uznávají se
úroky nepřesahující zákonnou sazbu úroko-
vou za odpočitatelné.
2. Z důvodů sociálních přiznává se nezda-
nitelnost darům pro nezaměstnané, pokud
byly vypláceny státní správě k jejímu vol-
nému použití pro tento účel. Z týchž důvodů
ruší se trvale nepřesunutelnost daní a so-
ciálních dávek za zaměstnance, jichž hrubé
služební požitky nepřesahují ročně 60. 000
Kč. Za odpočitatelné prohlašují se též
u ústavů lidového peněžnictví (§ 78e) dary
na účely sociální, dobročinné, vzdělávací a
odborného pokroku, pokud nepřevyšují
10% ryzího výtěžku podniku a pokud při
tom nečiní více než 10. 000 Kč.
3. Významná je nová úprava platů spo-
lečenských orgánů u všech podniků podlé-
hajících zvláštní dani výdělkové a platů spo-
lečníků společností s r. o., těžířstev, pravo-
várečných měšťanstev a podniků s pře-
vážnou účastí kapitálu cizího. Tyto platy
považují se zásadně za anticipativní roz-
dělení zisku a pouze za určitých, v zákoně
přesně zaklausulovaných podmínek uzná-
vají se přiměřené služební platy neodvislé
od ryzího zisku za odpočitatelnou položku.
Maximální částka takto odpočitatelného
platu byla u akciových společností zvýšena
z 10 na 15% a u pravovárečných měšťan-