7

kojeni, když železnice jako obchodník ani vý-
strahy, které podléhají trestním sankcím (Ne-
kuřáci), ani výstrahy, že hrozí životu nebezpečí
(Nenahýbejte se ven), při nichž zákazník může
dokonce ztratiti hlavu, nevyvěšuje v jazyce zá-
kazníka, tedy v jazyku německém ?

Železniční provoz má býti i podle nového návrhu
zákona o železničním právu upraven podle důvodů
účelnosti, nikterak podle důvodů prestiže jednoho
národa obývajícího republiku. Tato účelnost vy-
žaduje, aby správa skutečně poskytla českosloven-
ským státním občanům německé národnosti
(ethnické příslušnosti) aspoň ta práva, která
nejvyšší správní soud meritorně označuje.

Bude-li správa dále nedbáti nejvyššího správ-
ního soudu, sníží tento nejvyšší soudní dvůr státu,
jenž byl zřízen jedním z prvních zákonů svobodné
republiky dne 2. listopadu 1918, aby zajišťoval zá-
kladní práva a práva na svobodu všech státních
občanů, na soud pouze dekorativního významu a
tím přímo poškodí vážnost nejvyšších státních
úřadů.

Pan předseda vlády zcela správně uznal, že je
špatně postaráno o bezpečnost subjektivních práv
státních občanů a vkročil na správnou cestu, když
učinil opatření, aby podporoval jazykovou praksi
nejvyššího správního soudu.

Ale snahy pana předsedy vlády jistě zůstanou
marné, kdyby páni odborní ministři nebyli odhod-
láni udělati pořádek ve svém vlastním oboru pů-
sobnosti a příměti své podřízené úředníky, aby ve
všech případech stejného druhu dbali toho, jak
nalézá právem nejvyšší správní soud. Nestane-li
se to, pak ani právnická rada pana předsedy vlády
nezíská praktického významu, nýbrž klesne na
úroveň právnického debatního klubu. Tomu nutno
se vyhnouti, má-li býti zachována autorita nejvyš-
šího správního soudu a právnické rady.

Vykonávajíce politickou kontrolu, ke které jako
zvoleni poslanci jsme nejen oprávněni, nýbrž po-
vinni, tážeme se pana ministra železnic:

1. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby na
trati z Nového Dvora do Bezdružic nápisy vyvě-
šené v motorových vozech

1. Vstup na plošinu za jízdy jest zakázán.

2. Mluviti s řidičem za jízdy jest zakázáno.

3. Neotvírejte, dokud vlak nezastaví. Nebezpečí
úrazů.

4. Nekuřáci.

5. Nenahýbejte se z oken.

6. Vyhláška ředitelství státních drah Praha-Jih,
která poukazujíc na výnos ze dne 7. července č.
20. 290 VI-3-28 zakazuje vůbec kouřiti v motoro-
vých vlacích,

byly vyvěšeny i v německém jazyku, a to ve stejné
velikosti a stejné úpravě?

2 Jest pan ministr ochoten se postávati, aby
v celém státním území, a to v těch soudních okre-
sích, v nichž podle posledního soupisu lidu obývá
aspoň 20% státních občanů téhož, však jiného ja-
zyka než československého, všechny nápisy a vy-
hlášky, které vydal a vyvěsil železniční úřad, po-
kud obsahují předpis, příkaz nebo zákaz, jímž se
stát svou mocí obrací k občanům užívajícím želez-
nice a železniční úřad jedná tedy nikoliv jako
státní podnik, nýbrž jako státní orgán nebo státní
úřad, byly vyvěšeny kromě v českém jazyku i v ja-

zyku německém nebo jiném, nikoliv českosloven-
ském, a to ve stejné velikosti a stejné úpravě?

3. Jest pan ministr ochoten se postarati, aby ja-
zykové stížnosti v železničních věcech nebyly vy-
řizovány teprve po měsících, nýbrž se zřetelem
na podporování ústavních základních práv co nej-
rychleji?

4. Jest pan ministr ochoten zahájiti kázeňské
vyšetřování proti všem státním úředníkům a za-
městnancům, kteří nevyřizují jazykových stížností
co nejrychleji, a dohlížeti na ně?

V Praze, dne 6. června 1936.

Wagner,

Fischer, Sandner, Jobst, Jäkel, Wollner, dr Peters,
dr Neuwirth, Gruber, inž. Richter, Frank, inž.
Lischka, Illing, Stangl, inž. Schreiber, inž. Künzel,
Kundt, Obrlik, dr Kellner, dr Zippeiius, May,
dr Rosche.

523/VII (překlad).

Interpelace

poslance K. H. Franka
ministrovi vnitra

o protizákonných nařízeních o užívání ja-
zyků v hostinské živnosti.

Není zákona, který nutí majetníka hostinské a
výčepnické koncese, aby ve své živnostenské pro-
vozovně vyvěsil české vnější nebo vnitřní nápisy
a označení.

Není zákona, který nutí majetníka živnostenské
provozovny, aby měl tyto nápisy na prvním místě
české.

Není zákona, který nutí majetníka hostinské
nebo výčepnické živnosti, aby předkládal hostům
seznamy jídel a nápojů české nebo nejdříve české
a na druhém místě německé.

Není zákona, který nutí majetníka hostinské a
výčepnické živnosti, aby se staral o českou ob-
sluhu.

Není zákona, který by opravňoval nějaký úřad,
aby trestal majetníka hostinské a výčepnické živ-
nosti, který se nedrží těchto zásad.

Přes to se stalo, že úřady I. stolice vyzývaly
proti zákonu majetníky hostinských a výčepnic-
kých živností, aby vyvěsili české nápisy, před-
kládali české jídelní lístky a starali se o českou
obsluhu.

Ba dokonce se stalo, že správní úřady bez jaké-
hokoliv zákonitého podkladu ukládaly citelné
správní tresty, když se nadbalo takových příkazů
odporujících zákonu.

Po dlouhém a drahém řízení se četní němečtí
hostinští dovolali v těchto věcech nejvyššího
správního soudu.

Tento nejvyšší soud ve státě dal německým

---

8

hostinským za pravdu a ve dvou zásadních roz-
hodnutích uznal takto:

Živnostenský úřad nemá práva podle § 54, odst.
2 živnostenského řádu, tedy formou živnostensko-
policejní úpravy nařizovati, jak a v jakém roz-
sahu se má užívati češtiny při provozování hos-
tinské a výčepnické živnosti k tomu účelu, aby
tato živnost vyhovovala i potřebám českých ná-
vštěvníků. (Rozh. n. s. s. ze dne 19. ledna 1926,
č. 673, Boh. 5301. )

Proti trestnímu nálezu, že majetník hostinské
živnosti byl odsouzen, protože nedodržoval před-
pisy, které byly vydány všeobecnou vyhláškou o
živnostensko-policejní úpravě hostinské živnosti,
může se odsouzený hájiti námitkou, že obsah této
úpravy odporuje zákonu. (Rozh. ze dne 19. ledna
1926, č. 1028, Boh. 5303. )

Poslanci a senátoři sudetskoněmecké strany
stále dostávají dotazy, dbají-li nižší úřady tohoto
nepochybně správného právního názoru nejvyš-
šího správního soudu nebo vystavuje-li se držitel
hostinské živnosti nebezpečí, že bude potrestán,
když odstraní české nápisy.

Bylo by ovšem přirozené, aby nižší úřady dbaly
rozhodování nejvyššího správního soudu a nejen
nevydávaly protizákonné příkazy, které odporují
svobodnému užívání jazyků v soukromém a ob-
chodním styku, nýbrž se přirozeně velice střežili
toho, aby v takových věcech ukládaly protizákonné
správní tresty.

Dotazy našich voličů jistě se opírají především
o to, že státní občané dovedou si vážiti a oceniti
snahy našeho pana předsedy vlády dr Hodži a
prvního presidenta nejvyššího správního soudu
dr Háchy, které směřují k tomu, aby zrušily
praksi, která odporuje nálezům nejvyššího správ-
ního soudu.

Představy voličů ovšem poněkud předbíhají
vývoji, poněvadž se vládní návrh, že úřady mají
býti vázány jazykovou praksí správního soudu,
ještě nestal zákonem.

Přes to se nám zdá býti přirozeným, aby pan
ministr vnitra, který jistě v zájmu právní bez-
pečnosti schvaluje návrhy právnického poradního
sboru, již nyní ve svém odboru pečoval o to, aby
nižší úřady nepřehlížely jazykovou praksi nej-
vyššího správního soudu, nýbrž rozhodně jí dbaly.

Vysvětlujeme-li my zvolení poslanci svým voli-
čům, aby se spoléhali na jazykovou praksi nejvyš-
šího správního soudu a tedy v těchto věcech připus-
tili i protizákonné trestní nálezy, musíme věděti,
schvaluje-li ministerstvo vnitra a zemské úřady
již dnes jazykovou praksi nejvyššího správního
soudu a je-li zvláště téhož právního mínění, které
vyslovil nejvyšší správní soud v obou výše uve-
dených rozhodnutích; neboť kdyby tomu proti
očekávání nebylo tak, vystavujeme své voliče na
nebezpečí správního trestu a dlouhého, drahého
stížnostního řízení.

Tážeme se tedy pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr vnitra ochoten se postarati,
aby všechny jeho podřízené úřady v souhlasu
s jazykovou praksí nejvyššího správního soudu
nečinily žádného opatření, které směřuje k tomu,
aby nějak omezovalo svobodné užívání jazyků
v hostinské a výčepnické živnosti nebo mu pře-
káželo?

2. Jest pan ministr vnitra ochoten naříditi niž-
ším úřadům, aby nevydávaly trestních nálezů,
když majetník hostinské a výčepnické koncese
sejme se svého podniku české nápisy a označení
a bude předkládati jen jednojazyčné německé
jídelní lístky?

V Praze dne 6. června 1936.

Frank,

inž. Künzel, Sandner, Jobst, Jäkel, Stangl, Woll-
ner, inž. Schreiber, dr Neuwirth, Fischer, dr Ro-
sche, Wagner, Illing, dr Zippelius, Kundt, inž.
Lischka, Gruber, inž. Richter, dr Kellner, Obrlik,
May, dr Peters.

523/VIII (překlad).

Interpelace

poslanců inž. F. Künzla a inž. E. Peschky
ministrovi vnitra,

že se proti sudetskoněmecké straně, před-
seda Konrád Henlein, trýznivě užívá zá-
kona o shromážděních a jiných předpisů.

V roce 1836 se ráčil dověděti nebožtík Jeho c. k.
Veličenstvo Ferdinand Dobrotivý, že od nějaké
doby značně vzrostl počet kočujících hereckých
společností, provazolezců, kejklířů, sumářů nebo
majetníků věcí pro podívanou všeho druhu, kteří
ve všech směrech projíždějí rakouskými provin-
ciemi.

Ferdinand Dobrotivý se tedy ráčil usnésti, že
svým dvorním dekretem ze dne 6. ledna 1836,
SPZ sv. 64, č. 5, učiní takové produkce závislými
na úředním povolení.

Ale zase přišly jiné doby a lid nedal si líbiti
absolutismus a když se sepisovaly seznamy zá-
kladních práv, stále žádal svobodného, lidí důstoj-
ného práva shromažďovati se.

Tak došlo, když si revoluce vynutila konsti-
tuční ústavu, v roce 1867 k zákonu ze dne 15.
listopadu 1867, č. 135 ř. z., o shromažďovacím
právu.

Konečně si svobodný lid vynutil právo, že se
směl shromažďovati klidně a beze zbraní.

Nebyl již naprosto odkázán na milost a rozmar
nějakého monarchy, nýbrž získal právo shro-
mažďovati se. Nemusil již poníženě prositi, aby
to směl učiniti, stačilo pouze shromážděni ohlásiti.

Když dne 28. října 1918 nastal den české svo-
body, převzali češi všechny rakouské zákony,
mezi nimi i zákon o shromážděních a ovšem i zmí-
něný dvorní dekret Ferdinanda Dobrotivého.

Nový stát zavedl liberální shromažďovací
praksi. Bylo přirozené, že správa dbala i zásady,
že se politické projevy všeho druhu pořádají ne-
jen prosou, nýbrž i vázanou řečí, a že jsou obrou-
beny uměleckým požitkem, hudbou.

---

9

Přivíraly se oči, když trubači a bubeníci marxistů
na veřejných místech vyhrávali píseň světové re-
voluce, která s ústavní jednotou a celistvostí
Československé republiky není naprosto v souladu,
nýbrž v rozporu a odporu.

Paní Zeminová také ještě nikdy neinterpelovala,
když při šovinistických projevech zezněla píseň
nenávisti "Hrom a peklo".

Ve všech takových případech úřady věděly, že
při schůzích konaných v místnosti stačí je ohlá-
siti a že při schůzích pod širým nebem jsou po-
vinny bez námitek povolovati politické projevy
s hudebními přídavky.

Teprve když vystoupila sudetskoněmecká
strana, vytáhla byrokracie najednou z metterni-
chovské skříně předkonstitučních rozhodnutí výše
zmíněný reskript Ferdinanda Dobrotivého, který
se právě hodil k tomu, aby proti zákonu omezoval
shromažďovací činnost sudetskoněmecké strany.

Jiné strany si mohou zpívati, troubiti a bubno-
vati, ale sudetskoněmecká strana smí mluviti jen
prosou. Již básně jsou nebezpečné produkce.

U všech jiných stran stačí, když při politických
schůzích podle § 2 zákona o shromáždění ohlásí
místo, účel a dobu schůze. Ale při podnicích su-
detskoněmecké strany se pečlivě přihlíží, nebude-li
se odříkávati nějaké heslo nebo zpívati píseň de-
mokrata Uhlanda "O dobrém kamarádu". Je-li
tomu tak, buď se schůze vůbec zakáže nebo se za-
káží písně, pochody a hesla nebo aspoň se poli-
tické schůze pokřtí jménem "produkce" a poža-
duje se od žadatelů s fiskálním zneužitím zákona
o shromážděních místo ohlášení bez kolku, aby
podali žádost o produkci podléhající poplatkům
a dávkám a mimo to se ještě vybírá daň ze zá-
bav, poněvadž se to zřejmě považuje za obvese-
lení, když se pro sudetskoněmeckou stranu dělá
politika.

Stále se nám říká, že mluvíme všeobecně a
uvádíme příliš málo skutečností. Nemůžeme v této
interpelaci vypočísti všechny zákazy a omezení
schůzí, které byly provedeny podle této prakse
zakládající se na zneužívání. Ale dovolíme si to
učiniti při rozpočtové rozpravě. Tentokrát uve-
deme jen několik typických případů.

1. Pan žlutický okresní hejtman dr šerpoun
dovolává se Ferdinanda Dobrotivého a výměrem
ze dne 23. dubna 1936, č. 9521/36 zakazuje hráti
nebo zpívati "jakékoliv pochody nebo písně kromě
státní hymny", poněvadž se domnívá, že se tím
schůze mění v jakousi produkci. I sudetsko-
německý pochod a pochody "Fehrbellinský jez-
decký pochod", "Hohenfriedbergský pochod",
které patří ke všeobecnému kulturnímu statku
Němců, a všechny pruské vojenské pochody pan
okresní hejtman zakazuje.

2. Ústecká státní policie připomíná stále sudet-
skoněmecké straně, že není žádnou "akademií" a
zakazuje tedy všechny písně a sborové přednesy.

Za zvlášť nebezpečné považuje ústecká státní
policie pletoucí ženy ze sudetskoněmecké strany.
Nesmějí na úředně ohlášených večerních bese-
dách, které nejsou ničím jiným než veřejnými
schůzemi omezenými na členy podle § 2 zákona o
shromážděních, zpívati žádné písně, dokonce ani
"Přiletuje ptáček... ", poněvadž se tím besídka
pletaček mění v produkci a dříve musí býti po-
dána žádost opatřená pětikorunovým kolkem.

3. Ani pan tachovský okresní hejtman nemůže
ve svém výměru tachovského okresního úřadu ze
dne 24. března 1936 č. R 12-25 snésti písní; i on
mylně si vykládaje právo cituje ducha Ferdinanda
Dobrotivého a zakazuje tuto část shromáždění.

4. Frýdlantský pan okresní hejtman nechce
zůstati pozadu. Vydává výměr ze dne 26. března
1936, č. 11. 415/36 a označuje, aniž si zvlášť práv-
nicky láme hlavu o poměru zmíněného dvorního
dekretu k zákonu o shromážděních, všechny
vložky a hudební čísla jako produkce; hned dů-
kladně zakročuje, neomezuje ani programu, nýbrž
prostě mylně používaje práva zakazuje schůzi
podle § 6 zákona o shromáždění.

5. Dubský okresní hejtman jest přivržencem
moderní doby; ačkoliv jest jeho úřad v odlehlém
venkovském městečku, řídí se zásadami americké
racionalisace a dává na moderním rozmnožovacím
přístroji rozmnožiti zákazy, s pěkně rozmnoženou
větou: "Kdyby se snad měly přednášeti básně,
sborové projevy a hudební vložky nebo zpívati
písně, neuděluji k tomu povolení, poněvadž to již
má ráz produkce a nemůže býti zahrnuto do pojmu
veřejné schůze podle předpisů zákona na posled-
ním místě uvedeného. "

6. U pana podbořanského okresního hejtmana,
který jak známo pochybuje o existenci sudetských
Němců, nás nediví, že výměrem ze dne 19. března
1936, č. 12/75 nevzal na vědomí, že se bude zpí-
vati, provozovati hudba a recitovati. Ale přece
našel jednoho sudetského Němce, kterému mohl
tento výměr doručiti, totiž Karla Tragra z Pod-
bořan.

7. Pan dr. Kališ z ústeckého policejního komi-
sařství ve svém výměru ze dne 19. března 1936,
č. 10. 329 se v důvodech vůbec nezabývá tím, aby
zjistil, co vlastně obsahovalo oznámené heslo Maxe
Zweigelta, výrok Karla Gröglera a závěrečná
píseň "Jen právo". Zakazuje všechno, poněvadž
účastnici schůze nemají zpívati. Ani tehdy nikoliv,
když chtějí "Jen právo".

8. Pan okresní hejtman z Mariánských Lázní,
jejž zastupuje dr Mekoun, nedovoluje rovněž ve
svém výměru ze dne 19. března 1936, č. 105-R
XII nikomu zpívati a recitovati. Ani tehdy nikoliv,
když ohlášené rčení napsal František Höller, čes-
koslovenský státní občan německé národnosti
(ethnické příslušnosti).

9. Ani přísečnickým obyvatelům nedovoluje pan
okresní hejtman Paděra výměrem ze dne 18.
března 1936, č. 4224, zpívati, ani tehdy nikoliv,
když chtějí zpívati jen svou krušnohorskou vlaste-
neckou píseň "Nezapomeň na svou vlast!"

10. Pan okresní hejtman z Moravské Třebové,
jehož podpis jest bohužel nečitelný, má asi jen
jednojazyčný dopisní papír, neboť vydává své zá-
kazy výměrem ze dne 13. března 1936, č. 10508/
IV-2, v nadpisu vyřízení jazykově zřejmě nedosta-
tečným, na úředním papíře, jenž má jen nadpis
"Okresní úřad v Moravské Třebové". Považuje
za nebezpečné, aby žena přednášela o nauce o ra-
sách.

Nad tímto výměrem by jistě oba velcí Mora-
vané, svobodomyslný Komenský a rasový badatel
Mendl vrtěli hlavou.

Nesmí se nám říci, že jen tak kritisujeme státní
úředníky. Velice nás těší, že můžeme jednoho

---

10

z nich dokonce zvlášť pochváliti a doufati, že tato
chvála sudetskoněmecké strany mu prospěje při
jeho postupu: Jest to zdatný právnický spisovatel
dr. Otokar Kalandra, rada stříbrského politického
okresního úřadu. Vydal velmi cennou knížku:
"Praktický výklad práva shromažďovacího pro
výkonnou službu. " První vydání státní úředníci
již prostudovali. Výše uvedení státní úředníci si ji
zřejmě ještě nekoupili. Doporučujeme jim tedy
tuto knížku, kterou ve druhém vydání v roce 1935
vytiskla státní tiskárna v Praze a jejíž první vy-
dání dokonce výslovně doporučil výnos zemského
úřadu ze dne 18. ledna 1934, č. 52973. Bylo by
velmi dobré, kdyby páni okresní hejtmani a komi-
saři první stolice, než rozhodnou o našich ohláše-
ních schůzí, nejdříve prolistovali tuto knížku; tím
by uspořili zemskému úřadu mnohé rozhodování
o odvoláních a uvolnili by pracovní síly správních
úřadů pro potírání nezaměstnanosti; neboť na
stránce 13 se jasně praví, co to jest produkce:
"Produkce podléhají předpisům dvorské kanceláře
z 20. ledna 1836, sv. 64, č. 5 sb. pol. zákonů. Pod-
statným znakem produkce jest vybírání vstup-
ného; smí se konati jen na základě zvláštní pro-
dukční licence, která může býti udělena pro běžný
rok. Žádost musí býti kolkována 8 Kč kolkem a
podléhá dávce podle položky 30 sazby B. "

Tak to je správné. Ferdinand Dobrotivý myslil
jen na lidi, kteří si z hudby, provazolezectví, pís-
niček o vraždách a vypravováni udělali živnost,
ale rozhodně nikoliv na hudební výkony svobod-
ných státních občanů, kteří na svých ústavně za-
ručených schůzích zpívají písně a provozují hudbu.

Ostatně patří k podstatě produkce, že produku-
jící se jednotlivec nebo skupina lidí nepatří k po-
sluchačům a že vystupuje před skupinou lidí,
která jí naslouchá. I kdyby byly dány tyto před-
poklady, stále to ještě není produkce, když se
představení nekoná za peníze.

Vytýkaná prakse zásadně zneuznává, že právní
vývoj pokračuje a že politické schůze od roku 1848
byly ovšem vždy spojeny s hudbou a jinými vý-
kony. Potvrzuje to i tradice československého poli-
tického života. Nelze strpěti, aby se prakse pokou-
šela ubíti nebo omezovati ústavní základní práva
starým dvorním dekretem Ferdinanda Dobrotivého.
Bohužel se zdá,, že všechny tyto výměry pocházejí
z jedné kuchyně a vycházejí od některého vyššího
úřadu.

Tážeme se tedy pana ministra vnitra:

1. Jest pan ministr vnitra ochoten vyžádati si
uvedené výměry a zaujmouti k nim konkrétní sta-
novisko?

2. Jest pan ministr vnitra ochoten se postarati,
aby se dvorního dekretu Ferdinanda Dobrotivého
ze dne 6. ledna 1836, platícího pro kočující herce,
provazolezce, kejklíře, sumáře nebo majetníky ji-
ných předmětů pro podívanou, nezneužívalo k to-
mu, aby se omezovaly a rdousily svobodné poli-
tické projevy sudetských Němců.

V P r a z e, dne 8. června 1936.

Inž. Künzel, inž. Peschka,

dr. Rosche, Kundt, Fischer, Stangl, Gruber, Obrlik,
Knöchel, dr. Zippelius, inž. Schreiber, Jobst, dr.
Peters, dr. Kellner, Wollner, Axmann, Sandner,
inž. Richter, dr. Hodina, Illing, Vágner, dr. Jilly.

523/IX.

Interpelace

poslance dra Františka Novotného
ministru zemědělství

ve věci přijímání žáků do L ročníku vyš-
ších hospodářských škol.

Podepsaným dostalo se zprávy, že minister-
stvo zemědělství vydalo výnos, v němž se ředi-
telstvím vyšších hospodářských škol nařizuje při-
jímati do I. ročníku vyšších hospodářských škol
pouze děti zemědělců bez ohledu na výměru po-
zemkového majetku.

Kdežto podle dosavadních předpisů o přijímání
žáků do vyšších hospodářských škol měla býti sy-
nům zemědělců dávána přednost jen při stejné
kvalifikaci osvědčené přijímací zkouškou, je po-
dle výnosu shora uvedeného ředitelstvím těchto
škol zakázáno přijímati děti nezemědělců vůbec,
i kdyby měly kvalifikaci výbornou. Tím by ovšem
bylo nezemědělským rodičům zabráněno vyhověti
touze anebo schopnostem svých dětí poskytnutím
vyššího hospodářského vzdělání a bylo by jim zne-
možněno zabezpečiti existenci otevřením mož-
nosti zaměstnání na majetku pozemkovém anebo
zakoupením zemědělské usedlosti. Toto opatření
obsažené ve výše uvedeném výnosu prapodivným
způsobem uvádí v život heslo návratu k půdě a
k výrobě zemědělské.

Nemůžeme uvěřiti výše uvedené zprávě. Jestliže
se však ukáže býti pravdivou, pak není sporu
o tom, že jde o tak bezpříkladné porušení rovnosti
a práv občanských zaručených ústavou a o tak
závažný zásah do odborného školství, že k němu
zákonodárné sbory nemohou a nesmí mlčet.

Tážeme se proto pana ministra zemědělství:

1. Je pravda, že výnos shora uvedeného obsahu
byl vydán?

2. Je-li tomu tak, je si pan ministr vědom jeho
protiústavnosti ?

3. Je pan ministr ochoten neprodleně zjednati
nápravu odvoláním tohoto výnosu?

V Praze dne 16. června 1936.

Dr. Novotný,

Smetánka, dr. Domin, inž. Schwarz, dr. Štůla, Kne-
bort, Trnka, dr. Dominik, dr. Rašín, Ivák, dr. inž.
Toušek, Holeček, Zvoníček, Jan Sedláček, Špaček,
Gajda, dr. Fencik, Ježek, Kut, Chmelík, inž. Protuš.

---

11

523/X.

Interpelace

poslance K. Kuta
ministru sociální péče

o zrušení německých úřadoven a jmeno-
vání nových správních orgánů Všeobecného
pensijního ústavu v Praze.

Od dob předválečných je správa Všeobecného
pensijního ústavu v Praze rozdělena v Čechách
a na Moravě na úřadovny české a německé. Při
novelisaci pensijního zákona pro soukromé za-
městnance v r. 1929 dostaly úřadovny české ozna-
čení: Praha A a Brno A, úřadovny německé
Praha B a Brno B.

Tento stav je trvale neudržitelný. Rakouská
monarchie, která jej zavedla neměla proto jedi-
ného věcného důvodu. Učinila tak jedině z národ-
nostních důvodů, aby rozdělila historické země na
dva samostatné útvary: český a německý. Česká
soukromo-zaměstnanecká veřejnost proto právem
očekávala, že Československá republika odstraní
tento nemožný dualismus, zruší německé úřadovny
v Čechách a na Moravě, že není třeba těchto
samostatných úřadoven toho nejlepším dokladem
je jediná úřadovna VPÚ pro Slovensko a Pod-
karpatskou Rus v Bratislavě, bez ohledu na ná-
rodnostní rozdíly.

Německé úřadovny v Čechách a na Moravě po-
važujeme za škodlivé, jak v zájmu státní jednoty,

tak i pro pensijní pojištění soukromých zaměst-
nanců. Německé úřadovny VPÚ (B), jsou jedním
z umělých úředních pilířů německé menšiny a ne-
může být sporu o to, že již svojí existencí účinně
podporují vytvoření samostatného německého
území v Čechách a na Moravě, ku škodě celistvosti
státu.

Tento fakt vynikne z následujících dat k 31.
prosinci 1933 o obvodu působnosti jednotlivých
úřadoven:

Praha A	má rozlohu	35. 754	čtverec, km.
Praha B	" "	16. 311	" "
Brno A	" "	18. 647	" "
Brno B	" "	8. 156	" "

Z míst, které zahrnují německé úřadovny VPÚ
zejména uvádíme: Cheb, Ústí n. Labem, Liberec,
Trutnov, Krumlov, Slavonice, Znojmo, Mikulov,
Moravská Třebová, Zábřeh, Šternberk na Moravě
a pohraničí Moravské Ostravy.

Jak z uvedeného zřejmo mají německé úřadovny
VPÚ působnost výhradně v krajích pohraničních,
což dnes při známých politických poměrech
v tomto území a při volání po zvýšení obrany
státu, nemůže nám být lhostejné. Nelze provádět
jen obranu vojenskou, ale do všech důsledků i
obranu správní. Konstatujeme, že převážná vět-
šina správní agendy těchto úřadoven je uvnitř i
na venek německou. I to nás dnes poškozuje. Při
tom dlužno zdůrazniti, že v německých úřadov-
nách je značný počet pojištěnců i firem českých
a tak jejich význam je uměle zvyšován na úkor
úřadoven A v Praze i Brně.

Ale ani za tohoto násilně vytvořeného rozsahu
nemají německé úřadovny důvod k existenci. Cel-
kový počet jejich pojištěnců nepotřebuje zvlášt-
ních úřadoven, což jest zřejmo z těchto čísel:

Počet pojištěnců VPÚ v roce 1933:
úřadovna .............	Praha A	Praha B	Brno A	Brno B
pojištěnců ............	145. 503	71. 724	54. 910	19. 714

Celkový počet pojištěnců VPÚ k 31. XII. 1935 byl 357. 200 osob, které byly rozděleny v následu-
jících úřadovnách:

Praha A	Brno A	Praha B	Brno B	Bratislava	Celkem
43. 5	17. 2	21. 1	6. 1	12. 1	100%

Německé úřadovny zatěžují ale také neúměrně správní režií VPÚ, jejíž snížení nutno naléhavě
žádati. Stačí všimnouti si rozdělení úřednictva v úřadovnách VPÚ k 31. prosinci 1933 zaměst-
naného:

Úřadovna .......	... Ústředna	Praha A	Praha B	Brno A	Brno B
Počet zaměstnanců....	.... 175	302	163	121	45

Při tom konstatujeme, že přes značný počet čes-
kých pojištěnců v německých úřadovnách nemají
zastoupení ani ve správních orgánech, ani mezi
úřednictvem, ačkoliv pojištěnci němečtí jsou v ře-
ditelství VPÚ zastoupeni. Připomínáme, že v tom-
to ředitelství ale není ani jediný Slovák, což je
velmi příznačné.

Čeští soukromí zaměstnanci byli v poslední
době rozrušeni zprávami, že také v t. zv. důcho-

dovém řízení jsou němečtí pojištěnci protěžováni
na úkor pojištěnců českých. Správnost tohoto je
zřejmou, všimneme-li si počtu důchodců v úřadov-
nách německých. Vidíme, že se téměř vyrovná
počtu důchodců v úřadovnách českých, ačkoliv
úřadovny B mají daleko menší počet pojištěnců
a tím i podstatně nižší příjmy. Postup úřadoven
B je vůči německým pojištěncům v důchodovém
řízení více než liberální, což se děje na účet po-
jištěnců českých.

Tento fakt je zřejmý z následujících dat:
Úřadovna ..............	Praha A	Praha B	Brno A	Brno B
Počet důchodců k 31. XII. 1933 ......	18. 385	13. 647	7. 102	5. 166.

---

12

Porovnáme-li tento počet důchodců k počtu po-
jištěnců v procentech, seznáme, že poměrně je po-
čet důchodců daleko vyšší v úřadovnách němec-
kých, než v úřadovnách A.

Je proto oprávněný požadavek, aby německé
úřadovny byly z důvodů státních a v zájmu sa-
motného pensijního pojištění soukromých zaměst-
nanců zrušeny a vytvořeny úřadovny jednotné, po-
dle osvědčeného vzoru bratislavského. Německým
občanům je při tom dáno dostatek možností pro
spravedlivé zastoupení ve správních orgánech jed-
notných úřadoven.

Ke zrušení německých úřadoven VPÚ je nyní
zvláště výhodná příležitost, protože se konají pří-
pravy pro novelisaci pensijního zákona soukro-
mých zaměstnanců a mají býti jmenovány nové
správní orgány ústředny a jednotlivých úřadoven.

Jmenování nových správních orgánů lze ale při-
jmouti jen s podmínkou, že urychleně provedou
řádné volby do VPÚ. V návrhu na jmenování nás
ale překvapují zejména dvě okolnosti:

a) v presidiu VPÚ nemá býti jmenován ani je-
diný zástupce Slováků a Karpatorusů. Takovýto
návrh nutno rozhodně odmítnouti;

b) mezi kandidáty navrženými pro ústřednu
VPÚ jsou ale osoby, které mimo velmi četné řady
jiných funkcí jsou též významnými funkcionáři
t. zv. spolkových nemocenských pojišťoven, nad
nimiž vykonává Všeobecný pensijní ústav podle
zákona o pojištění zaměstnanců pro případ ne-
moci, invalidity a stáří ve znění vyhlášky mini-
sterstva sociální péče č. 189/1934 Sb. z. a n. § 69,
odst. 7 určitou část dozoru. Tento bude ještě pod-
statně rozšířen chystaným zákonem o nemocen-
ském pojištění soukromých zaměstnanců. Prak-
ticky to znamená, že dotyční funkcionáři nemo-
cenských pojišťoven budou vykonávati úřední do-
zor sami nad sebou. Podobný zjev nutno označiti
jako naprosto nesprávný a nemorální, nehledě
k nekonečnému soustřeďování placených funkcí
v jedněch rukou. Pan ministr sociální péče má
zajisté dostatek možností zjistiti si správnost uve-
dených skutečností a zjednati nápravu.

Tážeme se tedy pana ministra sociální péče, je-li
ochoten:

1. Sděliti přesné správní náklady německých
úřadoven VPÚ v poměru k českým úřadovnám
v Čechách a na Moravě?

2. Sděliti kolik činí výše předepsaných a přija-
tých příspěvků a kolik činí výše veškerých vypla-
cených důchodů a dávek, rozdělených na úřadovny
A a B v Čechách a na Moravě k 31. prosinci 1935?

3. Zrušiti německé (B) úřadovny VPÚ, jako
státní jednotě škodící a vytvořiti jednotné úřa-
dovny v Čechách a na Moravě?

4. Podati ihned zprávu v poslanecké sněmovně
o chystaném jmenování správních orgánů VPÚ ?

5. Dáti novým správním orgánům VPÚ příkaz
k urychlenému provedení řádných voleb?

6. Učiniti bez prodlení opatření, aby v presidiu
a v ředitelství VPÚ dostalo se náležitého zastou-
pení Slovákům a Karpatorusům?

7. Učiniti opatření, aby ve správních orgánech
VPÚ nyní i v budoucnu nemohly zasedati osoby,

které jsou zároveň funkcionáři nebo úředníky spol-
kových pokladen, podléhajících dozoru VPÚ?

V P r a z e, dne 16. června 1936.

Kut,

Ježek, Holeček, dr Domin, dr Štůla, Trnka, dr inž.
Toušek, Ivák, dr Dominik, dr Rašín, dr Novotný,
Smetánka, Chmelík, Špaček, Gajda, Zvoníček,
Knebort, inž. Protuš, inž. Schwarz, Jan Sedláček,
dr Fencik.

523/XI.

Interpelace

poslance Jaromíra Špačka
ministru školství a národní osvěty

o započtení služby do pořadí a pense

bývalým učitelům škol ústřední matice

školské.

Značná část bývalých učitelů na obecných ško-
lách, zřízených před válkou a za války Ústřední
maticí školskou v Praze, působí nyní na t. zv.
veřejných školách. Zemská školní rada v Čechách
započítala jim léta, ztrávená na těchto školách do
pořadí i do pense. Nestalo se tak však stejně ve
Slezsku a na Moravě, alespoň ne všem. Od ně-
kterých z nich, na př. od odbor. učitele Bohdana
Nerada v Mor. Ostravě, Emanuela Eisenbergra a
Ant. Škromlíka v Rychvaldě, Frant. Sejnaře v No-
vém Bohumíně a Karla Hanky ve Vrbici, vesměs
na Těšínsku, žádá zemská školní rada doplatek
do pense za celou dobu, ztrávenou na školách ma-
tičních. Jsou to částky někde až desetitisícové.

Tito učitelé vykonali v nejnesnadnějších pomě-
rech na Těšínsku záslužnou práci národněuvědo-
movací a kulturní a za to jsou zvláště nyní tres-
táni jednak žádostí o doplatek několika tisíc ko-
run pensijnímu ústavu a nezapočtením let, ztrá-
vených na matičních školách do pořadí podle slu-
žebního stáří, při žádostech na místa ředitelská
nebo učitelská jsou odstrkováni.

Je to hrubá nespravedlnost, zvláště při opráv-
něném ucházení se o místo ředitelské, a je třeba
ji rychle odstraniti.

Podepsaní se proto táží pana ministra školství
a národní osvěty:

1. Je mu tato skutečnost známa:

2. Je ochoten naříditi neprodleně zemské školní
radě v Brně a všem zemským školním radám
vůbec, aby všem učitelům bývalých matičních
škol, působícím nyní na státních školách, zajištěn
byl započtením jejich služby na matičních školách
do postupu a pořadí i nárok na pensi bez jakých-
koliv doplatků a náhrad a aby po tom přihlížely
k žádostem těchto učitelů o učitelská a hlavně

o ředitelská místa na veřejných školách obecných

i měšťanských s výhradou jejich předností za