40

Finanční situace ústřední bratrské po-
kladny se za tohoto stavu věci přirozeně
rychle horšila, ústřední bratrská pokladna
v krátké době ztrávila celé své jmění a
po vyčerpání všech volných prostředků
byla nucena lombardovati své cenné papíry
a na konec zůstala odkázána na výpůjčky
u Zemské banky zaručené státem. Finanční
situace Ústřední bratrské pokladny byla
pak dále podstatně zhoršena vlivem mimo-
řádné hospodářské krise, jejíž důsledky -

nezaměstnanost - projevily se jednak
v poklesu počtu aktivních členů a vedly
k snížení příjmů na pojistném, jednak na
značném vzrůstu počtu provisí a tím ve zvý-
šeném vydání na dávkách. Tabulka č. 1
obsahující statistická data o aktivních čle-
nech a důchodcích k 30. červnu a 31. pro-
sinci let 1926/34 umožňuje posouditi, jak
těžce bylo postiženo provisní pojištění
horníků zhoršením všeobecné hospodářské
situace.

Vývoj hornického pojištění v letech 1926/1934.

Tabulka č. 1.

Výplaty napadlých důchodů jsou umož-
ňovány jen tím, že stát poskytuje záruky
za výpůjčky ústřední bratrské pokladny
u Zemské banky. Dluh Ústřední bratrské
pokladny k 31. prosinci 1934 činí 330 mil.
Kč; kdyby byla odepřena další záruka, zů-
stane ústřední bratrská pokladna odkázána
jen na vlastní příjmy na pojistném, které
ale na příklad v říjnu 1934 postačily jen
k úhradě 48% částky potřebné k výplatě
důchodů.

Za této katastrofální situace hornického
pojištění bylo nutno hledati nové cesty
k jeho záchraně. V roce 1932 byla jmeno-
vána panem ministrem veřejných prací
zvláštní komise pro novelisaci zákona,

která za předsednictví prof. dr. E. Schoen-
bauma vypracovala předložený návrh.
V komisi zastoupeni byli jak horníci a za-
městnavatelé, tak i odborníci sociálního po-
jištění.

Prvním úkolem komise bylo opatřiti spo-
lehlivé pojistně matematické podklady jak
pro posouzení dnešního stavu, tak pro
zhodnocení finančního dosahu jednotlivých
požadovaných změn a úprav. Touto prací
byla pověřena zvláštní pojistně matema-
tická komise, která především opatřila co
nejpodrobnější a nejspolehlivější stati-
stické podklady o invalidisaci, úmrtnosti
členů aktivních i důchodců, jejich věkové
rozvrstvení a pod. Výsledky těchto prací

41

jsou uvedeny a zhodnoceny v odborné čá-
sti; na tomto místě jen zdůrazňujeme, že
statistické podklady jsou zcela spolehlivé,
ježto jsou odvozeny z vlastních zkušeností
hornického pojištění a z doby nejnovější,
takže umožňují bezpečně zhodnotiti
všechny zjevy rozhodné pro finanční vývoj
pojištění. Při všech výpočtech bylo přihlí-
ženo nejen ke generaci nyní do pojištěni
zahrnuté, ale i budoucně přistupující; za
podklad výpočtů pak brána byla úroková
míra 41/2% v souhlase s podklady použitími
v invalidním i pensijním pojištění.

Bilance ústřední bratrské pokladny za
dnešního zákonného stavu k 30. červnu
1932 ukázala tento obraz:

Hodnota závazků ústřední bratrské po-
kladny:

Jediným aktivem jest hodnota pojist-
ného, která činí 2. 399. 2 mil. Kč; jeví se tu-
díž k 30. červnu 1932 nekrytý schodek
2. 236'1 mil. Kč. Tento schodek se zvyšuje
o dluhy ústřední bratrské pokladny k 30.
červnu 1932 a o hodnotu správních nákladů
v úhrnné částce asi 150 mil. Kč.

Obdobně sestavená bilance s přihlédnu-
tím k dluhům ústřední bratrské pokladny
a k hodnotě správních nákladů k 31. pro-
sinci 1933 vykázala pojistně matematický
schodek 2. 675. 0 mil. Kč. Vzrostl tedy po-
jistně matematický deficit za 18 měsíců asi
o čtvrt miliardy Kč. Tento výsledek doka-
zuje, jak naléhavá je pronikavá sanace
provisního pojištění a jak odkladem zvy-
šují se její obtíže a důsledky.

Poněvadž úhrada schodku tak značného
z prostředků nositele pojištění a pojistným
ukázala se nemožná, bylo nutno hledati ta-
kovou úpravu, která by snížila sanační bře-
meno a rozvrhla je na všechny zúčastněné,
t. j. na zaměstnavatele, aktivní členy i stát.
Byly zkoumány a po stránce zatížení pod-
robně propočteny všechny návrhy, které se
vyskytly v průběhu diskuse o sanaci pro-
visního pojištění, jak podrobně je doloženo
v pojistně matematické části této zprávy.

V různých variantách propočteny byly dů-
sledky ponechání dnešního zákonného stavu
Při změnené konstrukci důchodů, při úplné
nebo částečné likvidaci samostatného hor-
nického pojištění a jeho sloučení s obecným
pojištěním invalidním; dále znovu byl na
nových početních podkladech přezkoumán
návrh ministerstva veřejných prací z roku
1929.

Návrh udržuje úplnou samostatnost hor-
nického pojištění, která byla žádána zá-
stupci horníku a zachovává také pojištěn-
cům hlavní tradiční výhody samostatného
hornického pojištění, t. j. invaliditu z povo-
lání, bezpodmínečný důchod vdovský a pří-
znivější podmínky pro důchod starobní;
jinak přibližuje se konstrukce i podmínky
dávek předpisům platným v invalidním po-
jištění dělnickém.

Nová úprava pojištění ponechává také
beze změny dosavadní stav, v němž pojiš-
ťovací schéma není nijak vázáno na výši
výdělku, t. j. ponechává jednotné dávky a
jednotné pojistné a nezavádí tříd s odstup-
ňovaným pojistným a nároky. Hlavním dů-
vodem pro ponechání dosavadního stavu
jest, že největší finanční obtíž nečiní snad
úhrada nároků aktivních pojištěnců, nýbrž,
jak je v této zprávě podrobně doloženo,
úhrada napadlých provisí. Tyto napadlé
provise vyplynuly z jednotlivých částek zá-
kladních a zvyšovacích nezávislých na tří-
dách a je naprosto vyloučeno dodatečně do
konstrukce již napadlých provisí vnášeti
zpětně systém tříd. Přebudování nároků
aktivních pojištěnců při zavedení tříd - a
to i zde jen pro zvyšovací částky, napadlé
po sanaci - vedlo by sice také k odstupňo-
vání pojistného, ale toto odstupňování by
mohlo býti jen nepatrné. Pak by ale poměr
nároků v jednotlivých třídách byl pro po-
jištěnce nově vstupující nebo s kratší po-
jištěnou dobou před sanací značně nepříz-
nivější než poměr pojistného, což by bylo
těžkou závadou a naráželo by právem na
výtky. Aby pak bylo možno pojistné od-
stupňovati aspoň poněkud úměrně náro-
kům, bylo by nutno také různými částkami
v pojistném jednotlivých tříd pamatovati
na úhradu napadlých provisí a již získa-
ných nároků. To by ale znamenalo pod-
statné zvýšení pojistného v nejvyšší třídě
nad dosavadní výměru. Avšak pojistné
hlavně u mladších pojištěnců jest již nyní
v takovém nepříznivém poměru k hodnotě
zaručených nároků, že není prakticky

42

možno je déle zvyšovati. Z těchto důvodů
rozhodla se komise pro ponechání dosavad-
ního systému bez tříd.

čekací doba podle návrhu činí 24 pří-
spěvkových měsíců a přizpůsobuje se tak
čekací době invalidního pojištění.

Poněvadž návrh vychází ze zásady, že
nároky provisionistů mají zůstati nedotče-
ny, provádí se v napadlých provisích toliko
po formální stránce změna a to, že z pro-
visí napadlých před dnem sanace nese
Ústřední bratrská pokladna částku pů-
vodní provise zmenšenou o částku nově za-
vedeného státního příspěvku. V hornickém
pojištění zavádí se totiž důsledně státní
příspěvek, jak k provisím napadlým před
sanací, tak k provisím napadlým po sanaci.

Snižuje se tedy částka důchodového bře-
mene, připadající na ústřední bratrskou
pokladnu u každé dříve napadlé provise in-
validní resp. starobní o Kč 500. - ročně,
u provise vdovské o Kč 250. - ročně, u dí-
těte jednostranně osiřelého o Kč 100. - a
u úplného sirotka o Kč 200. - ročně.

Naproti tomu mění se konstrukce nové
napadlých provisí takto: Provise invalidní
(starobní) se skládá z částky základní
Kč 300. - a z částek zvyšovacích odliše-
ných pro příspěvkové měsíce získané v době
před sanací a po sanaci. Zvyšovací částka
za každý příspěvkový měsíc získaný před
sanací činí Kč 7. -, za každý měsíc získaný
po sanaci Kč 7'50. Zvyšovací částky posky-
tují se za každý příspěvkový měsíc bez roz-
dílu a ne jako dosud jen za příspěvkové
měsíce získané po čekací době. Provise
nově napadlé zvyšují se dále o vychovávací
příplatky a to za každé nezaopatřené dítě,
které by jinak mělo nárok na provise si-
rotčí, o jednu desetinu provise. Dále pak,
aby nově vzniklí provisionisté nebyli posu-
zování přísněji než provisionisté staří, ob-
sahuje návrh ustanovení, že provise na-
padlá po dni sanace nesmí býti menší než
provise před sanací.

Důchod vdovský činí jednu polovinu, dů-
chod sirotčí jednu pětinu důchodu invalid-
ního, při čemž u důchodů pozůstalých od-
padá dosavadní omezení, podle kterého
úhrn důchodů pozůstalých nesmí převyšo-
vati 75% důchodu invalidního. Pro dů-
chody pozůstalých napadlé před sanací
platí dosavadní zákonné podmínky, t. j. dů-
chod sirotčí činí čtvrtinu důchodu invalid-

ního, při čemž platí zmíněné omezení pro
úhrn důchodů pozůstalých. Návrh zavádí
dále odbytné v čekací době a výbavné ve
výši a za podmínek platných v invalidním
pojištění a odbytné po čekací době pro pří-
pad, že není nároku na vdovskou provisi.

K důchodu invalidnímu (starobnímu)
přistupuje státní příspěvek Kč 500. -
ročně. Také k důchodům pozůstalých náleží
státní příspěvek, a to Kč 250. - k důchodu
vdovskému a Kč 100. - k důchodu sirot-
čímu. Zavedení státního příspěvku k provi-
sím je vynuceno úvahou, že není důvodu,
proč by mělo býti této kategorii sociálních
pojištěnců odmítáno zvýšení důchodů, které
bylo z důvodů sociálně politických dáno po-
jištěncům ústřední sociální pojišťovny.
Kromě toho je zavedení státního příspěvku
jedním ze sanačních opatření.

Úhrada dávek se děje několikerým způ-
sobem:

1. Pojistným, které činí Kč 66. - mě-
síčně, z čehož polovina připadá na podni-
katele a polovina na pojištěnce.

2. Přechodnou podnikatelskou přirážkou,
která činí Kč 21. - měsíčně a která dopl-
ňuje pojistné na výši pojistného dosud
placeného (Kč 87. -).

3. Sanačním příspěvkem podnikatelů ve
výši 21/2% mezd skutečně vyplácených a
hlášených jako základ pro výměru pojist-
ného v úrazovém pojištění.

4. Sanačním příspěvkem pojištěnců
ve výši 1% střední mzdy směrodatné pro
vyměřování příspěvků nemocenského po-
jištění.

5. Sanační dávkou z uhlí činící na 1 q
hnědého uhlí 15 haléřů, 1 q černého uhlí
25 haléřů a na 1 q koksu 30 haléřů.

6. Příspěvek státu v úhrnné roční částce
Kč 90 mil. ročně, z něhož v prvé řadě je
krýti státní příspěvek k důchodům, zbytku
pak je použíti k úhradě napadlých důchodů.
Mimo to stát přejímá dluhy ústřední
bratrské pokladny jím zaručené a promíjí
Ústřední bratrské pokladně úvěry dosud
poskytnuté.

Podstatnou součástí návrhu je nová
myšlenka uvésti hornické pojištění v těs-
nější souvislost s pojištěním invalidním
prostřednictvím zajištění u ústřední so-
ciální pojišťovny. Instituce zajištění, běžná

48

v soukromém pojišťovnictví, má za účel
snížiti risiko plynoucí pojišťovateli tím, že
určitý díl nároků plynoucích z pojištění
kryje se dalším pojištěním u jiné po-
jišťovny. Ústřední bratrská pokladna za
každého aktivního svého pojištěnce bude
odváděti ústřední sociální pojišťovně po-
jistné invalidního pojištění ve výměře dané
§ 158 zák. o pojištění zaměstnanců ve znění
vyhlášky č. 189/34 Sb. z. a n.; vedle toho
zakoupí Ústřední bratrská pokladna ve
třídě C každému svému aktivnímu po-
jištěnci čekací dobu 100 příspěvkových
týdnů v invalidním pojištění, nejvýše však
dobu přede dnem sanace získanou v pro-
visním pojištění. Pojištěnci nevznikají z ti-
tulu zajištění žádné nároky oproti ústřední
sociální pojišťovně a pro pojištěnce jedi-
ným nositelem pojištění, který výhradně
a jedině rozhoduje o jeho nárocích, zůstává
ústřední bratrská pokladna. Při každém
pojistném případě ústřední bratrská po-
kladna bude zkoumati, zda nejsou splněny
podmínky obecného invalidního pojištění;
bude-li tomu tak, nahradí ústřední so-
ciální pojišťovna ústřední bratrské po-
kladně dávky, které by plynuly jinak z po-
jištění u ní provedeného.

Provádění zajištění po stránce admi-
nistrativní musí býti upraveno co nej-
jednodušeji s ohledem na administrativu
jak revírních bratrských pokladen a
Ústřední bratrské pokladny, tak ústřední
sociální pojišťovny. "Podrobnosti je nutno
ponechati dohodě nositelů pojištění při
skutečném provádění. Při dnešním systému
administrativy ústřední sociální poji-
šťovny bude asi nejúčelnější, použije-li jak
pro zjišťování průběhu zajištěné doby
u jednotlivých členů tak pro zjišťování
výše zajišťovaného pojistného systému vý-
kazových lístků, kterými nemocenské poji-
šťovny jednou ročně hlásí ústřední soci-
ální pojišťovně průběh invalidního poji-
štění. Revírní bratrské pokladny po uply-
nutí kalendářního roku vyhotoví pro kaž-
dého člena výkazový lístek, který vedle
úplných identifikačních dat bude obsaho-
vati počet dní náležejících do zajištění a
příslušné třídy. Z těchto výkazových lístků
pak zjistí Ústřední sociální pojišťovna -
pravděpodobně použitím statistických a
účtovacích strojů - úhrnnou částku roč-
ního zajišťovacího pojistného. Výkazové
lístky pak budou řáděny v centrální evi-
denci Ústřední sociální pojišťovny stejně

jako ostatních pojištěnců ústřední sociální
pojišťovny. Vzhledem k tomu, jakož
i k usnadnění sledování přestupů poji-
štěnců mezi ústřední bratrskou pokladnou
a ústřední sociální pojišťovnou intenduje
návrh zavedení legitimací sociálního poji-
štění také pro pojištěnce ústřední bratrské
pokladny.

Také pokud jde o rozhodování o úhradu
části dávek ze zajištění najde se cesta, aby
řízení bylo rychlé a nevyžadovalo velkých
nákladů. Návrh pamatuje na to, aby pří-
padné spory mezi ústřední sociální pojiš-
ťovnou a ústřední bratrskou pokladnou
byly hladce vyřízeny rozhodčí komisí bez
zbytečných průtahů a nákladných sporů.
Po administrativní stránce neznamená tedy
tato úprava podstatnější komplikace.

Velikou výhodou tohoto systému jest, že
při uchování výhod, které dnes horníkům
plynou ze samostatného pojištění, bude do
budoucna hornické pojištění opřeno o da-
leko silnější a početnější kmen pojištěnců
ústřední sociální pojišťovny, čímž se docílí
většího risikového souboru s větší odolností
proti krisovým zjevům, které zvláště v hor-
nictví nabývají velmi často nesnesitelných
rozměrů. Ve vývoji našeho celého sociál-
ního pojištění znamená pak zajištění hor-
nického pojištění u ústřední sociální pojiš-
ťovny pokrok, hlavně v tom směru, že hor-
nické pojištění provisní uvádí se v organic-
kou souvislost s obecným pojištěním inva-
lidním, čímž posiluje se myšlenka koncen-
trace veškerého dělnického sociálního po-
jištění.

Po určité době fungování zajištění doci-
luje se toho, že převážný díl nároků aktiv-
ních pojištěnců bude podložen patřičnými
reservami ve jmění ústřední sociální po-
jišťovny a že postupně bude se snižovati
důchodové břemeno, připadající na vlastní
vrub bratrské pokladny. Po dosti dlouhém
trvání tohoto zajišťovacího poměru dospěje
se k takovému stavu, že ústřední bratrská
pokladna na vlastní vrub bude pojišťovati
vlastně jen vyšší nadlepšení oproti obec-
nému invalidnímu pojištění za příznivěj-
ších podmínek.

úprava prováděná návrhem a zvolené
řešení zajištěním u ústřední sociální pojiš-
ťovny je vyrovnáním protichůdných poža-
davků skupin interesentů, z nichž jedna
stála na přesném zachování dnešního sta-
vu, druhá pak se snažila o úplné splynutí

44

hornického pojištění s obecným pojištěním
invalidním u ústřední sociální pojišťovny.

Návrh" provede za předpokladu normál-
ních poměrů skutečnou sanaci pojištění
a vytvoří stav, za kterého ústřední bra-
trská pokladna bude s to dostáti svým
závazkům bez dalších podpůrcích opatření,
t. j. bez dalšího zvyšování příspěvků či sni-
žování dávek.

O výši důchodů napadlých po sanaci po-
dává informaci tabulka č. 2; výše důchodů
napadlých po sanaci závisí vzhledem k růz-
ným výším zvyšovacích částek náležejících
za příspěvkové měsíce získané před sanací
a po ní na tom, jaká část příspěvkové doby
připadá na časový úsek přede dnem sanace.
V této tabulce nejsou ovšem respektovány
případné vychovávací příplatky a ta okol-
nost, že důchod po sanaci napadlý nesmí
býti menší důchodu podle stavu před sanací.

Průkaz finanční únosnosti návrhu jak
pro ústřední bratrskou pokladnu tak
Ústřední sociální pojišťovnu je podán ve
třetím oddílu pojistně matematické části
důvodové zprávy. Pokud jde o posouzení
možnosti Ústřední sociální pojišťovny pro-
vésti zajištění za podmínek návrhu, t. j. za
stejné pojistné jako platí ostatní pojištěn-
ci, je směrodatná zajišťovací bilance se-

stavená k 31. prosinci 1933. ze které plyn?,
že oproti hodnotě nároků 837'6 mil. Kč
stojí jako aktivum hodnota pojistného a
zákupní prémie v úhrnné částce 847'1 mil.
Kč: rozdíl obou položek 9'5 mil. Kč stačí
ke krytí pravděpodobných správních ná-
kladů za předpokladu, že administrativa
bude upravena co nejjednodušeji. V po-
drobnostech poukazujeme tu na odbornou
část této zprávy, jmenovitě na závěrečné
úvahy oddílu jednajícího o zajišťovací bi-
lanci ústřední sociální pojišťovny.

Finanční stav vlastního hornického po-
jištění resp. ústřední bratrské pokladny
jako jeho nositele jeví se z novelisační bi-
lance sestavené k 31. prosinci 1933. Podle
této bilance je úhrn závazků Ústřední
bratrské pokladny takto stanoven:

K položce sub 6. se podotýká, že noveli-
sační bilance Ústřední bratrské pokladny
byla sestavena za předpokladu, že návrh
bude uzákoněn s platností od 1. ledna 1934.
Vzhledem k odkladu vzrostla pasiva ústřed-
ní bratrské pokladny a není možno, aby
ústřední bratrská pokladna z prostředků
návrhem zaručených hradila jak dluh stá-
tem zaručený u Zemské banky, tak úvěry
státem již proplacené. Návrh proto obsa-
huje nutné ustanovení, že tyto závazky pře-
jímá na sebe stát, resp. že stát promíjí
ústřední bratrské pokladně úvěry jím po-
skytnuté pro účely provisního pojištění.

Tyto závazky kryty jsou především hod-
notou nároků zajištěných u ústřední sociál-
ní pojišťovny, která činí 838 mil. Kč a
hodnotou pojistného v částce 2. 166 mil. Kč.
Zbývá tedy ke krytí částka 2. 054 mil. Kč,
která má býti uhrazena příspěvkem státu,
sanačním příspěvkem podnikatelů, pojiš-
těnců a sanační uhelnou dávkou. Hod-
nota těchto sanačních příspěvků v prvých

45

Ad a) K výpočtu této hodnoty budiž po-
znamenáno, že sanační příspěvek státu
skládá se ze dvou částí, které musí býti od-
lišně hodnoceny, jak je doloženo v matema-
tické části důvodové zprávy. Na vlastní
účely sanační je určena roční částka 53
mil. Kč.

Ad b) Hodnota sanačního příspěvku pod-
nikatelů je vypočtena ve shodě s ustanove-
ním § 82a), podle něhož činí 21/2% z vý-
dělků úvazového pojištění, s použitím ná-
sledující tabulky:

Tabulka č. 3.

Započitatelné výdělky pro pojistné úra-
zového pojištění za podniky, jichž dělnici
podléhají pojištění u Ústřední bratrské
pokladny.

Tabulka č. 4.

Sanační příspěvek členů.

*) Nebudiž přehlédnuto, že výnos příspěvku podle konečného textu § 82 b) jest o 114 mil. Kč
nižší, tedy jen 9 mil. Kč.