8
Ani z vlastního popudu neměli práva tak učiniti,
poněvadž neměli k tomu zákonitého důvodu.
Postup četníků způsobil v obci Mojžíři a mi-
mo to v celém ústeckém okrese velký neklid. Moj-
žířští členové sudetskoněmecké strany se pro po-
stup četnictva obávají, že při známém chován!
četniků k sudetskoněmeckě straně budou nyní vy-
dáni všanc pronásledování, protože si jinak nedo-
vedou vysvětliti, proč si četníci vyžádali sezna-
my členů.
Tážeme se tedy pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr vnitra ochoten kázeňsky
potrestati četnického strážmistra Černého z ne-
štěmické četnické stanice a jeho podřízeného čet-
níka pro jejich jednání odporující službě a trest-
nímu zákonu?
2. Jest pan ministr vnitra ochoten se zaru-
čiti, že se podobné přehmaty četnictva vůči či-
novníkům sudetskoněmecké strany nebudou příště
opakovati?
3. Jest pan ministr vnitra ochoten se posta-
rati, aby ihned byly zničeny zápisky o členech
mojžiřské místní skupiny, které si četníci proti
právu vyžádali?
V Praze dne 19. května 1936.
Inž. Richter,
Franz Němec, Sandner, dr Hodina, May, Obrlik,
dr Kellner, Nickerl, Inž. Schrelber, Stangl, Kundt,
dr Rosené, dr
Jilly, Wollner, Illing, Inž. Peschka,
dr Zippelius, Wagner, Jäkel, Jobst, Inž. Lischka.
469/ VIII.
Interpelácia
poši. A. Šaláta
ministrovi školstva a nár. osvety
a min. verejných prác
vo veci postavenia budovy pre čsl. štát.
reál. gymnázium v Lučenci.
Lučenský okres, obec Lučenec, rodičovské
sdruženie pri slovenských triedach a rodičovské
sdruženie pri maďarských pobočkách štát. čsl.
reál. gymnázia v Lučenci opätovne úctivé žia-
dajú o čím skoršie započatie stavby školskej bu-
dovy pre tenže ústav z týchto dôvodov:
Terajšiu budovu postavila pred 50 rokmi bý-
valá uhorská vláda pre 300-400 žiakov. Je ma-
jetkom kalvínskej cirkvi lučenskej. V nej sú umie-
stené slovenské triedy a maďarské pobočky to-
hože ústavu. Slovenské triedy majú tohoto škôl.
roku 11 tried, maďarské pobočky 9, spolu 20 tried
so 731 žiakmi. Budova má však len 14 učebieň.
Pre nedostatok miestností niektoré triedy, na p r.
slovenská VIL a VIII. sú umiestené v úplne nevy-
hovujúcich miestnostiach, dve triedy chodia po-
čas celého školského roku do školy len popoludní
od 13. hod. do 18. hod., ba i 19. hodiny, dve trie-
dy putujú stále z jednej miestnosti do druhej, kto-
ré sú v tej-ktorej hodine prázdne. Takáto výučba
protiví sa všetkým pedagogickým zásadám.
Budova je v strašnom stave, je zodratá, mokrá,
malé učebne preplnené žiactvom. Je ona semeni-
štom nemocí, najmä tuberkulózy, ktorou je velká
časť žiactva infikovaná. Na pr. v škol. r. 1930-31
na túto nemoc umreli 3 žiaci ústavu a jeden pro-
fesor. V roku 1934 pat žiakov ústavu bolo na lie-
čení v Tatrách.
Stavaná je na drevených stĺpoch vo veľmi
frekventovanej ulici, ktorou chodí množstvo aut
Budova miestami klesá, múry praskajú pre otra-
sy, a je obava, že pre zoslabenie prízemia niekto-
ré miestnosti I. poschodia sa prevalia, čo môže
mať strašné a neslýchané následky.
Budova táto, ohrozujúca zdravie a bezpeč-
nosť žiactva i profesorov, vlastne mala by sa
zavrieť.
Už i bývalá uhorská vláda, keď v tejto bu-
dove nebolo 21 tried, rozhodla sa postaviť v Lu-
čenci novú budovu gymnaziálnu, boly hotové i
plány, ale vojna prekazila všetko.
Od prevratu v Lučenci je v programe stavba
novej budovy gymnaziálnej. Obec Lučenec daro-
vala štátu i pozemok, ktorý podľa posudku štát-
nych orgánov podmienkam vyhovuje. Minister-
stvo verejných prác už dalo vypracoval všeobec-
né náčrtky, ktoré s posudkom a návrhom na vy-
pracovanie podrobného plánu stavebného odoslal
Krajinský úrad ešte v prvej polovici decembra
1935 ministerstvu verejných prác do Prahy.
Ale toto ministerstvo posiaľ nepoverilo niko-
ho vypracovaním podrobných plánov a máme o-
právnenú obavu, že stavba novej gymnaziálnej
budovy v Lučenci sa nezačne ani tohoto roku, ho-
ci v štátnom rozpočte je na to preliminované
500. 000 Kč.
Ide o zdravie, náležitú výchovu a istotu
žiactva tohože ústavu. Stavbou novej budovy by
sa odpomohlo i veľkej nezamestnanosti, jestvujú-
cej v Lučenci a jeho okolí.
Preto sa pýtame pp. ministrov školstva a ná-
rodnej osvety a verejných prác:
1. či vedia o pálčivej potrebe postavenia no-
vej budovy pre čsl. štát. reál. gymnázium v Lu-
čenci?
2. či sa chcú všemožne pričinit o to, aby sa
tejto potrebe čím prv vyhovelo?
V Prahe, dňa 26. mája 1936.
Šalát,
Čavojský, Florek, Hlinka, Onderčo, Turček, dr
Sokol, Rázus, Longa, Haščík, Danihel, Suroviak,
dr Pružinský, Slušný, Sivák, dr Tiso, Kendra, dr
Wolf, Dembovský, Drobný, Sidor.
9
469/IX.
Interpelace
poslance Matěje Trnky
vládě republiky Československé
o dodatečné parcelaci a přídělu zeměděl-
ské půdy do pachtu drobným zemědělcům.
Drobni zemědělci (pod 3 ha půdy) nemohou
zpravidla hraditi obživu sebe a své rodiny z vý-
nosu svého hospodářství a jsou odkázáni na se-
zónní práce, kterými si na existenční minimum
přivydělávají. V důsledku nezaměstnanosti bez-
zemků jsou tito přibíráni v rozsahu stále větším
na sezónní práce a tím jsou drobní zemědělci
z těchto prací vyřazováni s poukazem, že mají
své vlastní usedlosti a že z výnosu jich mohou
býti živi.
Tím, že malým zemědělcům odpadla možnost
jakéhokoliv vedlejšího výdělku a tím, že jsou vy-
lučováni z jakýchkoliv nouzových podpor a vý-
pomoci, upadli tito domkáři do velké nouze. Je-
jich situaci zhoršilo ještě zavedení obilního mono-
polu, poněvadž nejen že nemají přebytečného obilí
na prodej, nýbrž jsou dokonce nuceni každým ro-
kem zvláště přede žněmi obilí nutné pro svou
obživu, to je i mlýnské výrobky, přikupovati.
Dříve mlynáři vydržovali takové domkáře dva
až tri měsíce přede žněmi tím, že jim poskytovali
mouku na účet příští sklizně. To dnes není již
možno.
Z těchto důvodů jest nutno postarati se o zlep-
šení situace drobných zemědělců a domkářů, a to
je -možno jen tak, že by všechna zemědělská půda,
která se nalézá v drženi státu, nebo jim pronajata
byla a v jednom objektu přesahuje 50 ha, byla
pronajata drobným zemědělcům, kteří nevlastní
více než 5 ha půdy a to tak, aby jim výměra pol-
ností jejich hospodářství na 5 ha byla doplněna.
V případě naléhavé potřeby podle poměrů
místních, jest nutno, aby tyto státní statky byly
drobným zemědělcům pronajaty úplně, tedy i
když jejich výměra 50 ha nepřesahuje.
Podepsaní táží se vlády Československé re-
publiky:
1. Jsou tyto tíživé hospodářské poměry drob-
ných zemědělců vládě známy?
2. Jest vláda ochotna podati co nejdříve osno-
vu zákona o dodatečné parcelaci a přídělu země-
dělské půdy, která se nalézá v drženi státu nebo
jím byla pronajata a v jednom objektu 50 ha pře-
sahuje, pronájmem drobným zemědělcům, kteří
nevlastní více než 5 ha půdy a to tak, aby jim
výměra 5 ha byla doplněna?
V Praze dne 27. května 1936.
Trnka,
inž. Protni, dr Štůla, dr Inž. Toušek, Špaček,
Jan Sedláček, Knebort, dr Kramář, dr
Fencík,
dr Branžovský, Ježek, Inž. Schwarz, dr Novotný,
Ivák, dr Domin, dr Rašín, Smetánka, Kut, Gajda,
Chmelik, Zvoniček, Holeček.
469/X.
Interpelace
poslanců R. Gajdy a M. Trnky
vládě republiky Československé
v záležitosti zavedeni právního stavu ne-
přidělených zabraných, avšak drobnými
zemědělci držených pozemků.
Při zabírání latifundií bylo opomenuto pře-
vésti k nim patřící rozptýlené parcely, které do-
dnes jsou ve faktickém dlouholetém držení jed-
notlivců bez vědomosti knihovních původních
vlastníků i nynějších držitelů o právním stavu.
V řadě případů nalezli evidenční geotnetři
při vyměřování a revisi u různých chalup parcely
dle stavu pozemkových knih náležející k býva-
lým latifundiím, jež z větší části byla státem pře-
vzata a dle zákona o pozemkové reformě rozpar-
celována, ovšem s výjimkou zmíněných zapome-
nutých parcel.
Dnes nutí soudy tyto držitele a uživatele za-
pomenutých a nepřidělených knihovních objektů
k provedení knihovního pořádku, avšak není in-
stance, která by mohla uživatelům dáti k tomu
sankci.
Podle záborového zákona vyvlastnil stát řadu
latifundií, část ponechal ve svém drženi, část pak
předal státnímu pozemkovému úřadu k rozpar-
celování, avšak zmíněné zapomenuté parcely za-
nechal jaksi mimo přídělový zákon a tím vlastně
znemožnil provedení knihovního pořádku. Tak na
přiklad bývalý majitel velkostatku
Windischgraetz
ve Štěkni odpírá podepsati postupní listiny na
takové zapomenuté parcely s odůvodněním, že
byly zabrány státem v celém záborovém celku,
a že on tudíž ani nemůže pravoplatně nynějším
držitelům a uživatelům podepsati žádné převodní
listiny. Státní pozemkový úřad pak sám nemůže
rovněž podpisovati postupních listin, protože před-
mětných pozemků nepřevzal uvnitř
massy k roz-
parcelování.
to
Tata anomálie zaviněná nedopatřením zákona
i prakse stála postižené držitele a uživatele za-
pomenutých parcel do, dneška tisícové sumy na
právních výlohách, a to bez naděje, že tento,
vlastně již vydržený nemovitý majetek stane se
i formálně jejich vlastnictvím. Příklad: majitelé
usedlostí Hronek a Kopka z Dunovic.
V zájmu právní bezpečnosti i. řady postiže-
ných zeměděloh ptají se podepsaní:
Jest vláda republiky Československé ochotna
učiniti nutná opatření, aby formálně; sice zabrané,
avšak ve skutečnosti nepřevzaté ani nepřidělené
hospodářské objekty předány byly státnímu po-
zemkovému úřadu resp. ministerstvu zemědělství
k dodatečné parcelaci s příkazem, že -přednostní
nárok na nabytí těchto hospodářských objektů
mají dosavadní uživatelé?
V Praze dne 15, května 1936.
Galda, Trnka,
Zvoníček; Inž. Schwarz; dr Fencík, dr Domin,
dr Rašín, Kut, Chmelit Knehort, dr Štůla. Ježek,
Inž. Prokeš dr Norotný, dr inž. Toušek, Špaček,
Ivák, dr Branžovský, Jan Sedláček, Smetánka,
Holeček.
469/XI.
Interpelace
poslanců Vodičky a Hodinové-Spurné
ministrům národní obrany a vnitra
o protizákonném postupu okresních vyži-
vovacích komisi o žádostech za vyživo-
vací příspěvek rodinám narukovavších
záložníků-nezaměstnaných.
Vojín v záloze František Kozler, narozený v
r. 1906, bytem v Oseku čp. 21, nastoupil 13. úno-
ra t. r. 14tidenní vojenské cvičeni. Jeho žena po-
dala ihned; jménem svým. a svých 4 nezletilých
dětí žádost okresní vyživovací komisi v Rokyca-
nech o vyživovací příspěvek podľa zákona ze dne
18. března 1921 č. 120 Sb.. z. a. n. avšak okresní
vyživovací komise žádost zamítla s tímto odů-
vodněním:
ježto manžel Váš před nastoupením vojen-
ského cvičení byl bez zaměstnání a pobíral lístky
státní stravovací akce, takže výživa Vaše a Va-
šich dětí nebyla závislá na jeho pracovním příjmu
Člen okresního zastupielstva Tyrpekl provedl
v této záležitosti intervenci u okresní vyživovací
komise a tam mu bylo vedoucím úředníkem od-
pověděno, že litera zákona je tak jasná, proč na
vyživovací příspěvek rodina nárok nemá, že kdy-
by prý to povolil, že by to musel dáti ze svého.
Tato nesociální prakse okresních vyživova-
cích komisí vůči rodinám těch narukovavších vo-
jínů, kteří jsou nezaměstnaní, vyplývá z nespráv-
ného výkladu zákona ze dne 18. března 1921, číslo
120 Sb. z. a n. a byla již několikráte v branném
výboru ostře kritisována a tento výbor se již ně-
kolikráte jednohlasně usnesl na resoluci, ve kte-
ré je dožadována směna této prakse, neboť je
dokázáno, že stravovací lístky v žádném případě
samy o sobě nestačí k obživě rodiny nezaměst-
naného dělníka a že ostatní výživu musí neza-
městnaný živitel rodiny opatřovati různým způ-
sobem a jak se to dá a pan ministr národní o-
brany několikráte dal slib, že náprava bude zjed-
nána.
Tento inferpelovaný případ však ukazuje, že
sliby dané panem ministrem národní obrany ne-
byly splněny.
Podepsaní se proto táži pana ministra národ-
ní obrany:
1. Souhlasí pan ministr národní obrany a vni-
tra s tímto nesociálním postupem a praksí okresní
vyživovací komise v Rokycanech?
2. Chce se pan ministr národní obrany a vni-
tra postarati o to, aby zamítavý výměr, zaslaný
rodině Kozlerově ze dne 7. května 1936 pod čís.
13/1 byl zrušen a žádost o uděleni vyživovacího
příspěvku byla kladné vyřízena?
3. Jsou páni ministři národní obrany a vnitra
ochotni postarati se, aby ministerstvo vnitra vy-
dalo nové a jasné prováděcí nařízeni k zákonu
o vyživovacím příspěvku pro narukovavší zálož-
níky ve smyslu slíbit pana ministra národní obra-
ny, daného v branném výboru, a aby ihned mi-
nisterstvo vnitra vydalo pokyny okres, úřadům,
dle kterých by všechny žádosti rodin narukovav-
ších nezaměstnaných záložníků o vyživovací pří-
spěvek byly kladně vyřizovány?
V Praze dne 27. května 1936.
Vodička, Hodinová-Spurná,
Zápotocký, Schenk, Katik, Sliwka, Bener, Široký,
Berkaňuk, Schmidke. Kliment. Macháčová, Synek
dr Jar, Dolanský, Klíma, Vallo, Dölling, Slámky,
Zupka, B. Köller, Šverma.
469/XII.
Interpelace
poslance Klímy
ministrům vnitra a národní obrany
o činnosti hakenkreozlerskéha generální-
ho ředitele firmy Remington a Jeho sty-
cích s brňenskou zbrojovkou.
Generálním ředitelem firmy Remington je říš-
skoněmecký státní příslušník Erich F. Goestl. Ten-
11
to člověk, jemuž bylo před rokem uděleno povo-
leni k pobytu v ČSR a který obývá v Praze
nádherný devítipokojový byt a má přes 20, 000 Kč
měsíčního příjmu, je vyslovený hakenkreuzler.
Mezi svými zaměstnanci se nijak netajil, že Čes-
koslovensko zmizí s mapy Evropy. Nijak neskrý-
vá své fašistické ledví a svůj antisemitismus. Vů-
či zaměstnancům zavádí vysloveně fašistické me-
tody - zavedl v podniku
,,Manschaftsführery"
snížil zaměstnancům odměny, vyhodil všechny
staré mnohaleté zaměstnance firmy a nahradil je
mladými lacinými silami a pod.
Hakenkreuzler Goestl je v přímém styku a
také dochází do různých oddělení brněnské zbro-
jovky. Děje se tak na zdánlivě obchodním pod-
kladě. Brněnská zbrojovka má totiž licenční vý-
robu Remingtonových psacích strojů. Aniž tedy
nějak zasáhlo policejní ředitelství, které se pře-
devším zaměstnává šikanováním komunistů a sli-
děním po Dělnických domech, má fanatický ha-
kenkreuzler volný přístup do jednoho z nejdůle-
žitějších vojenských závodů státu.
Na tom však není ještě dosti. Pan ředitel
Goestl jako representant firmy Remington je ge-
nerálním dodavatelem československých státních
úřadů. Poštovní ředitelství, policejní ředitelství,
finanční ředitelství, zemské úřady kupují téměř
výhradně psací stroje u hakenkreuzlera Goestla.
Tak na př. koncern minulého roku zakoupilo mi-
nisterstvo národní obrany u Goestla 600 psacích
strojů, zatím co u všech ostatních firem jen ne-
patrný počet.
Podepsaní se táží:
1. Je pánům ministrům vnitra a národní obra-
ny známo, že říšskoněmecký státní příslušník
Goestl má styky s podnikem pro stát důležitým?
2. Jsou páni ministři vnitra a národní obrany
ochotni uvedená fakta přísně vyšetřiti a postarati
se o nápravu?
V Praze dne 27. května 1936.
Klíma,
Schenk, Hodinová - Spurná, Vodička, Kosík, Bor-
kaňuk, Śliwka, Beuer, Schimdke, Machačová, Zá-
potocký, Nepomucký, dr Jar. Dolanský, Slánský,
Synek, B. Köhler, Šverma, Zupka, Dölling, Vallo,
Široký, Kliment.
469/ XIII.
interpelace
poslance Klímy
ministru financi
o daňových defraudacích firmy Baťa a
brněnských kapitalistů.
Již delší dobu kolují v Brně zprávy o daňo-
vých defraudacích řady velkých vlasteneckých
firem.
Především se jmenuji: firma Vichr, největší
brněnský železářský obchod, který uvedl svůj
roční zisk zcela neodpovídající částkou, dále žele-
zářský závod v Masarykově třídě Černý a další
podobni vlastenci.
Hlavně však se jedná o Baťu, zlínského krále
bot a učitele mladého Udržala a mladého Engliše
nynějšího ředitele akciové společnosti Fatra. Je
veřejným tajemstvím, že Baťa investuje stamilio-
ny Kč do ciziny k zřízení svých nových závodů
a vymyká se zdejšímu zdanění těchto ohromných
kapitálů. U Bati byly zjištěny daňové nepořádky
takového rozsahu, že by jen dodatky na daních
výdělkových musely obnášeti desetimiliony Kč,
nehledě ani k trestům zodpovědných funkcionářů
této akciové společnosti. Tyto skutečnosti doku-
mentárně osvětlují »vlastenectví« českých kapita-
listů.
Zatím, co berní šroub postupuje proti drob-
ným poplatníkům s veškerou bezohledností, mohli
až dosud kapitalisté beztrestně daně defraudovat.
Zvláštní příchuť má při tom ta skutečnost, že
právě nyní, kdy do daňových defraudací mělo za-
sáhnouti trestní oddělení berní správy Brno-měs-
to I., odešel šéf trestního oddělení dr Münster na
nucenou dvouměsíční dovolenou. Podle novinář-
ských zpráv nemá se z této dovolené již vrátili
na své místo. Objevily se hlasy, že byl na dovo-
lenou poslán proto, poněvadž si toho daňoví de-
fraudanti pp. Baťa a ostatní přáli.
Podepsaní se táží:
1. Jsou panu ministru známy tyto daňové de-
fraudace?
2. Co hodlá pan ministr učiniti, aby byla uči-
něna přítrž daňovým defraudacím fy Baťa a vel-
kých poplatníků?
3. Znamená nucená dovolená šéfa trestního
oddělení berní správy Brno - město I. dr Münste-
ra likvidaci trestního postupu proti velkým daňo-
vým defraudantům?
V Praze dne 27. května 1936.
Klima,
Zápotocký, Synek, Vodička, Kosík, Śliwka, Bor-
kaňuk, Beuer, Schmidke, Hodinová - Spurná, Mn-
chačová, Široký, dr Jar. Dolanský, Nepomucký,
Kliment, Vallo, Slanský, Zupka, B. Köhler, Šver-
ma, Dölling.
469/ XIV.
Interpelácia
poslanca Antona Šaláta
vláde republiky Čsl.
ohľadom straníckosti a brutálnosti, pá-
chaných v Úrade práce pre zemedel-
ských robotníkov vo Zvolene«.
Už od dávna sa všeobecne a po celom kraji
zvolenskom ozývajú samé ponosy ohľadom strán-
12
nickostí, páchaných úradníkmi ,,Úradu práce pre
zemedelských robotníkov vo
Zvolene". Spôsoby,
akými sa tu vybavujú žiadosti chudobných, poľ-
nohospodárskych, hlavne do Francúzska ísť chce-
júcich robotníkov, svedčia o tom, že sa v tomto
úrade pácha najhrubšieho zrna, ba až nestydatá
stranníckosť. Úrad tento v očiach verejnosti vy-
zerá tak, ako by bol len praobyčajným sekreta-
riátom čsl. agrárnej strany, kde sa vyhovie len
stúpencom a protežantom menovanej politickej
strany a iní uchádzači sú všemožne odbýjaní, ba
často až hrubo vyháňaní. Z mnohých krikľavých
prípadov, svedčiacich o stranníckostiach, pácha-
ných na tomto úrade, uvádzame tu zápisnične prí-
pad Karola Boldiša z Kosorína:
Zápisnica,
napísaná dňa 15. mája 1936 v Hájnikách obradom
toho, ako sa úraduje v Úrade práce pre zeme-
delských robotníkov vo Zvolene.
Ja, Karol Boldiš, hodnoverne svedčím nasle-
dovné:
Dňa 15. mája t. r. dostavil som sa do kance-
lárie ,,Úradu práce pre zemedelských robotníkov
vo
Zvolene", aby som sa informoval, či budem za-
delený do transportu zemedelských robotníkov,
ktorí majú ísť do Francie. Toto už štvrtýkrát
bol som sa informovať a prosiť vo výšuvedenom
úrade, či by som mohol byť zadelený na zeme-
delské roboty do Francie. Tento poslednýkrát ne-
našiel som v kancelárii prednostu tohto úradu.
Bol tam prítomný len jeho zástupca a jedna sleč-
na ako kancelárska sila. Úctivé som predniesol
zástupcovi prednostu, aby som bol zadelený k
práci do Francúzska. Na to mi on oznámil, že
musí dát prednost tým, ktorí už od minulého ro-
ku sú v menoslove uchádzačov. Namietol som mu,
že viem isté prípady a presné mená takých, kto-
rí len nedávno sa uchádzali o zadelenie do trans-
portu a už aj odišli na roboty do Francúzska pri-
delením tohoto úradu. Nebral sa teda zreteľ, že
kto kedy sa uchádzal, ale hlavne na to, či ho od-
porúčal istý pán Čapronka, agrárny politický pra-
covník zo Sv. Kríža n. Hronom, ktorému takíto
biedni uchádzači o prácu prinášajú rôzne dary,
len aby ich zaprotežoval v »Úrade práce pre ze-
medelských robotníkov vo Zvolene. Spomenul
som prípad Jána Kúdelu z Kosorina, ktorého tak-
to bol zaprotežoval agrárny korteš Čapronka zo
Sv. Kríža n. Hronom. Žiadal som, že keď máme
demokratickú republiku, aby sa nerobil rozdiel
medzi uchádzačmi, či je niekto agrárnik a či stú-
penec inej strany.
Na moje poznámky sa zástupca prednostu
menovaného úradu rozčúlil a povedal mne i môjmu
spoločníkovi Ignácovi Ertlovi z Kosorína, ktorý
bol so mnou v tom úrade, aby sme sa vraj ihneď
pratali von, lebo že vyrazí s nami dvere.
Na to som podotkol pánu zástupcovi pred-
nostu »Úradu práce pre zemedelských robotníkov
vo Zvolene*, že za mňa sa primlúval pán poslanec
Anton Šalát z Hájnik.
Toto moje oznámenie ešte väčšmi rozčúlilo
pána zástupcu prednostu úradu, takže zúrivo po-
vedal doslovne toto: »Ja tých poslancov mám tak
rád, keď mi prídu do kancelárie a keby som mo-
hol, tak by som ich hneď vyhodil von. «
Po tomto zúrivom výjave pána zástupcu pred-
nostu úctivé som sa pozdravil i so svojim spo-
ločníkom a odišli sme preč z úradu v najväčšom
rozhorčení a v pohoršení nad tým, že v demokra-
tickom úrade takto sa môže zachoval úradník.
Svoje tvrdenie môžem potvrdiť aj prísahou. Dané
ako hore.
Podpis Karol Boldiš, v. r.
Pred nami ako svedkami: Ignác Ertl, v. r.,
Anton Šalát, v. r.
Poznámka: Pôvodina zápisnice je v rukách
interpelanta.
Citovaná zápisnica výmluvne svedčí o tom,
ako hanebno-strannícky sa úraduje na
,,Úrade
práce pre zemedelských robotníkov vo Zvolene".
Neslúži to ku cti našej demokratickej republiky,
neslúži to ku cti ani najsilnejšej vládnej strany
čsl. agrárnej, pod ktorej patronanciou sa takého
niečo môže páchať. Zástupci ostatných vládnych
strán v záujme republiky, v záujme demokra-
tickej spravodlivosti, ale aj v záujme prípadných
svojich stúpencov, obracajúcich sa na takýto spo-
litizovaný »úrad« mali by čo najrozhodnejšie ná-
stojiť na tom, aby
,,Úrad práce pre zemedelských
robotníkov ve Zvolene" bol čím prv odpolitizo-
vaný, vinníci v ňom príkladne potrestaní, aby
kde - kto komu je tento úrad potrebný, mohol
s dôverou chodiť do tohto úradu. Za dnešného
stavu - žiaľ - treba verejne konštatovať, že
v úrade tomto len legitimáciou a protekciou čsl.
agrárnej strany možno niečeho docieliť.
Úrady práce pre zemedelských robotníkov nie
sú vydržiavané čsl. agrárnou stranou. Na ich
vecné a osobné výdavky platí štát, teda celé
občianstvo. Je zaslepenosťou, ba neočatostou,
keď za peniaze štátu, za peniaze všetkého občian-
stva - teda aj politicky nateraz opozičného -
si niektorí činitelia
,,Úradu práce pre zemedel-
ských robotníkov" dovoľujú strannícky, ba až
hrubo počínať vo svojom úradovaní.
Pýtame sa teda vlády republiky Českoslo-
venskej:
1. či vie o tom, ako strannícky, ba hrubé sa
úraduje v >Úrade práce pre zemedelských ro-
botníkov vo Zvolene?
2. Či mieni nariadiť, aby stranníckost a hru-
bosť v úradovaní tam raz na vždy prestala?
3. či mieni dať vinníka potrestať?
V Prahe, dňa 26. mája 1936.
Šalát,
Čavojský, Danihel, Drobný, Haščík, dr Tiso,
Turček, Slušný, Longa, Hlinka, dr Pružinský,
Onderčo, Sivák, dr Sokol, Rázus, dr Wolf,
Dembovský, Florek, Sidor, Kendra, Suroviak.