Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 3. zasedání.
469.
Interpelace:
I. posl. inž. Karmasina min. průmyslu, obchodu a živností, že se nedodržuje ustanoveni zá-
kona č. 162/1935 Sb. z. a n., o zákazu zřizovati pobočky v Bratislavě,
II. posl. dr Zippeliuse, Franze Němce a Wollnera min. železnic o pracích na železničním
svršku na trati mezi stanicemi Kadaň-Pruněřov a Chomutov.
III. posl. dr Zippeliuse min. vnitra, že státní úřady proti zákonu předčasně podávají zprávy
tisku o úředních opatřeních, která se mají teprve vykonati,
IV. posl. Haščíka min. školstva a národnej osvěty vo veci zneužívania školskej mládeže
k politickým úkonom a neprístojného chovania sa školského inspektora Hrivňáka v
So-
branciach,
V. posl. dr Pružinského min. obchodu, priemyslu a živností a min. financií vo veci kočov-
ných živnostníkov (sklárov) zo Slovenska,
VI. posl. F. Nitsche a dr Jillyho min. vnitra o neoprávněném postupu úřadu proti zábřežské-
mu táboru na zotavenou spolku »Wandervogel«,
VII. posl. inž. Richtra min. vnitra o nezákonném jednáni četnictva v Mojžiři,
VIII. posl. Šaláta min. školstva a nár. osvety a verejných prác vo veci postavenia budovy pre
čsl. štát. reálné gymnázium v Lučenci,
IX. posl. Trnky vládě republiky Československé o dodatečné parcelaci a přídělu zemědělské
půdy do pachtu drobným zemědělcům,
X. posl. Gajdy a Trnky vládě republiky československé v záležitosti zavedení právního sta-
vu nepřidělených zabraných, avšak drobnými zemědělci držených pozemků,
XI. posl. Vodičky a Hodinové-Spurné min. národní obrany a vnitra o protizákonném postupu
okresních vyživovacích komisí o žádostech za vyživovací příspěvek rodinám narukovav-
ších záložníků-nezaměstnaných,
XII. posl. Klímy min. vnitra a národní obrany o činnosti hakenkreuzlerského generálního ře-
ditele firmy Remington a jeho stycích s brněnskou zbrojovkou,
XIII. posl. Klímy min. financí o daňových defraudacich firmy Baťa a brněnských kapitalistů,
XIV. posl. Šaláta vláde republiky Čsl. ohľadom stranníckostí a brutálnosti, páchaných v
Úra-
de práce pre zemedelských robotníkov vo Zvolene,
XV. posl. Suroviaka predsedovi vlády vo, veci prijatia dalších 6 českých zamestnancov do
ČSD vozovky v Trnavě,
XVI. posl. Suroviaka predsedovi vlády ohľadom stranníckeho obsadenia skupinárskeho miesta
V/7 košického riaditeľstva štát. železnic a obídenia najstaršieho uchádzača Slováka,
2
XVII. posl. Floreka min. Školstva a národně] osvěty o vyučovacom jazyku na slovenských střed-
ných školách a o aprobovani středoškolských profesorov z tohoto jazyka,
XVIII. posl. Holečka předsedovi vlády Československé republiky ve věci pomoci obyvatelstvu
postiženému v okrese novopackém a jičínském v župě mladoboleslavské živelní pohromou
26. května 1936,
XIX. posl. Chmelíka a Kneborta min. vnitra ve věci komunistických násilnosti v Suchdole a
trvalého zajištěni bezpečnosti tamtéž a ve věci ochrany příslušníků Národního sjednocení
před komunistickým terorem,
XX. posl. Bergmanna, Ferd. Richtra, Fialy, Davida, Tichého a dr Neumana vládě ve věci zhod-
noceni vojenské služby,
XXI. posl. Bergmanna, Fialy, Tichého a dr Neumana min. sociální péče a min. financí ve věci
zhodnocení prémiových reserv, převedených do státní pokladny zaměstnancům státním,
XXII. posl. inž. Schwarze min. financí stran zdanění uhličitanu amonného.
469/1 (překlad).
Interpelace
poslance Inž. F, Karmasina
ministrovi průmyslu, obchodu a živnosti,
že se nedodržuji ustanoveni zákona čís.
162/1935 Sb, z. a o, o zákazu zřizovati
pobočky v Bratislavě,
Dne 10. října 1935 ohlásila Všeobecné potrav-
ně družstvo v Bratislavě, Selbigerova ulice 10, že
zřizuje pobočku v Bratislavě, Náměstí republiky
13.
Bratislavský notářský úřad podle ustanovení
zákona č. 162/1935 Sb. z. a n. o zákazu zřizovati
nové pobočky, nevzal na vědomi toto oznámení
a oznámil pod č. 58235/obchod/1935 dne 16, li-
stopadu 1935 Všeobecnému potravnému družstvu,
že provoz nesmi býti zahájen. Všeobecné potrav-
né družstvo podalo proti tomuto rozhodnutí od-
voláni k bratislavskému zemskému úřadu a za-
hájilo provoz. Tím jednalo výslovně proti zákazu
bratislavského notářského úřadu. Zemský tirád,
který má rozhodnouti o odvolání, zaslal žádost
ministerstvu obchodu, poněvadž nechtěl sám roz-
hodnouti. Ministerstvo obchodu, průmyslu a živ-
nosti však do dneška rovněž nerozhodlo a provoz
pobočky stále ještě nebyl dosud zastaven.
Tážeme se tedy pana ministra obchodu, prů-
myslu a živností, je-li ochoten:
1. Ihned vydati jasné a konečné rozhodnutí
podle zákona č. 162/19353 Sb, z. a n. ?
2. Zahájiti vyšetřování, proč bratislavský no-
tářský úřad nedal zavříti pobočku, proti jeho zá-
kazu otevřenou?
3. Zahájiti vyšetřováni o průtazích projedná-
vaného odvolání a vinníky pohnati k odpověd-
nosti?
4. Podati prohlášeni, že zemský úřad nejednal
pod politickým nátlakem, když odmítl rozhodnouti
o podaném odvoláni a že ani notářský úřad se
nedal vésti politickými úvahami, když mlčky
strpěl, že byla pobočka zřízena proti jeho výslov-
nému zákazu?
V Praze dne 16, května 1936.
Inž. Karmasin
Wollner, dr Zippelius, Franz Němec, Kundt, Jobst,
Stand. Frank. Sogl, Obrlík. Fischer, inž.
Schrei-
ber, Illing Wagner, Axman, inž. Richter, Jäkel,
dr Hodina, Sandner, May, Inž. Künzl, Gruber,
Nickerl
496/II (překlad).
Interpelace
poslanců dr F. Zippelluse, Franze Němce
a G. Wollnera
ministrovi železnic
o pracích na železničním svršku na trati
mezi stanicami Kadaň-Pruměřov a
Chomutov,
Při pracích na železničním svršku na trati
mezi stanicemi Kadaň-Prunéřov a Chomutov je
po týdny zaměstnáno velmi mnoho dělníků. Zji-
stilo se, že mezi těmito dělníky nejsou Němci a
že k provedení těchto prací byli přijati veskrze
čeští dělníci z krajin velmi vzdálených, Trať leží
v čistě německém území. Na možnost výdělku
čekají tisíce nezaměstnaných, kteří jsou již po
léta bez zaměstnáni a žijí v největší nouzi.
Tito nezaměstnaní vidí v tomto udáváni prá-
ce vyzývavost a příkré chování k jejich tísni.
3
Tato prakse odporuje stále opakovaným pro-
jevům členů vlády, že při zadáváni ptáci a při
přijímání dělníků rozhoduje jen potřebnost. Odpo-
ruje však také poznání, které dnes sdílí jistě již
celá vláda, že nouze v území osídleném převážně
Němci jest nesrovnatelně vyšší než v krajinách
osídlených Čechy.
Tážeme se tedy pana ministra:
1. Souhlasí-li s tímto způsobem zaměstnávání
dělníků nebo je-li ochoten nezaměstnaným v okre-
se osídleným bez rozdílu národnosti pomoci k je-
jich práva a co nejvíce k nim přihlížeti při přijí-
mání dělníků, a
2. domnívá - li se, že tento postup proti sudet-
skoněmeckým nezaměstnaným přispívá k tomu,
aby podporoval smíření mezi národy tohoto státu,
o které usilují všichni poctiví statni občané?
V Praze dne 16. května 1936.
Dr Zippelius, Franz Němec, Wellner,
inž. Karmasin, Kundt, Jobst, Stangl, Axmann,
Illing, dr Hodina, inž. Künzel Sogl, Nickerl, May,
Wagner, inž. Schreiber, Jäkel, inž. Richter,
Obrlik, Frank, Gruber, Sandner, Fischer.
Podepsaní táži se tedy pana ministra vnitra,
je-li ochoten:
1. Vylíčený stav věci vyšetřití,
2. oznámiti, zdali teplickošanovský okresní
úřad nebo četnictvo má právo předčasně podávati
zprávy dennímu tisku o opatřeních, která teprve
má vykonati,
3. jednaly - li úřady snad proti zákonu, pohnati
vinníky k odpovědnosti a podati o tom zprávu,
4. učiniti opatření, aby se podobné případy
již nikdy nemohly státi a
5. oznámiti, je-li pan okresní hejtman, povinen
podle § 46 vl. nař. č. 190/1928 Sb, z. a n. podobné
dotazy v okresním zastupitelstvu projednávati a
na ně odpovídati?
V Praze dne 16. května 1936.
Dr Zippelius,
Wollner, Fischer, inž. Schreiber, Illing, Gruber,
May, Hollube, Nickerl, Liebl, Jäkel, Kundt, dr Ho-
dina, dr Rosche, dr Kellner, inž. Künzel, Jobst,
Stangl, Obrlik, Birke, Franz, Němec.
469/III (překlad).
Interpelace
poslance dr F. Zippeliuse
ministrovi vnitra,
že státní úřady proti zákonu předčasně
podávají zprávy tisku o úředních opatře-
ních, která se mají teprve vykonati.
V pátek dne 6. března 1936 byly v Dubí u
Teplic-Šanova zatčeny dvě osoby, a to Václav
Kabriel a Marie Biermannová. Sociálně-demokra-
tický deník »Freiheit« uveřejnil ve svém č. 56
ze dne 6. března 1936, které bylo tištěno v Praze
již dne 5. března 1936, zprávu o tomto zatčení,
takže se lze právem domnívati, že buď teplicko-
šanovský okresní úřad nebo četnictvo zřejmě
předčasně dodává o své činnosti zprávy tisku,
zvláště sociálně - demokratického směru.
Na příslušný dotaz vůdce skupiny sudetsko-
německé strany v teplicko-šanovském okresním
zastupitelstvu panu okresnímu hejtmanovi pro-
hlásil tento písemně, že podle ustanovení § 46
vládního nařízení č. 199/1928 Sb. z. a z., věc ne-
patří do příslušnosti okresního výboru nebo okres-
ního úřadu a že tedy na dotaz nemůže ve schůzi
okresního zastupitelstva odpověděti.
469/IV.
Interpelácia
poslanca Štefana Haščíka
ministrovi školstva a národnej osvety
vo veci zneužívania školskej mládeže
k politickým úkonom a neprístojného cho-
vania sa školského inšpektora Hrivňáka
v Sobranciach.
Odpoveď pána ministra školstva a národnej
osvety č. tl. 425/V zo dňa 23. apríla t. r. na
moju interpeláciu č. tl. 296/IV ohľadne výsledku
vyšetrovania vo veci zneužívania školskej mládeže
k politickým úkonom a neprístojnéno chovania
sa školského inšpektora Hrivňáka v Sobranciach
neberiem na vedomie z nasledujúcich dôvodov:
1. Tvrdenie p. ministra, že školská mládež ne-
zúčastnila sa programového večierku agrárnej
strany dňa 11, januára 1936 je mýlne a mohlo
sa stať len pri vedome nesprávnom informovaní
podriadenými školskými orgánmi, V taribazáš-
skom sbore politického agrárneho dorastu účin-
kovali títo školáci: Ján Mikulák, Juraj Fedor a
Ján Beca, všetci z 8. triedy rím. kat. ľudovej
školy vo Fekíšovciach ďalej Juraj Marcin a Jur-
raj Višňánský, žiaci ľudovej hospodárskej školy.
Ta je dostatočný dôkaz, že na politickom večier-
ku, pod patronanciou samého školského inšpek-
tora Hrivňáka školská, mládež brala účasť!
4
Keďže ku každému verejnému výstupu škol-
ských dietok treba je podať žiadosť o povolenie,
v danom prípade žiadosť mal podať správca ško-
ly Jozef Nemeš, vina inšpektora Hrivňáka je aj
so správcom Nemešom dvojnásobná, lebo boly tu
vedome obídené a porušené školské predpisy.
2. Nesprávna je aj tá stať odpovede p. mi-
nistra, ktorá sa týka funkcie škôl. inšp. Hrivňáka,
ako verejného poručníka u okresného súdu v So-
branciach, lebo hoci tento nedostáva pragmatikál-
ny plat zamestnanca, predsa dostáva niekoľko ti-
sícovú odmenu za svoju prácu, ktorú, vykonáva
v čase úradnom a na úkor inšpektorských povin-
ností. Hromadenie takýchto verejných funkcií u
štátneho úradníka je zrejme v protive so služob-
nými predpismi.
3. Pán minister v svojej odpovedi nezmienil
sa vôbec o platenej verejnej funkcii školského
inšpektora Hrivňáka pri vedení Okresnej pečli-
vosti o mládež.
4. Tvrdenie, akoby Rolnička vzájomná po-
kladnica v Sobranciach nebola spoločnosť zárob-
ková, je nesprávne, lebo tento peňažný ústav je
síce Ustávam svojpomocným, ako sú iné druž-
stevné peňažné ústavy, ale pri tom vypláca tisí-
cové odmeny a preto účasť v jeho správe od-
poruje predpisom pragmatikálnym štátneho úrad-
níka. Inšpektor Hrivnák sedí v správe tohoto
ústavu už niekoľko rokov, dostáva ročne tisíco-
vé odmeny za prácu, ktorú vykonáva v úradných
hodinách a na úkor inšpektorských povinností.
5. Priamo zarážajúca je odpoveď pána mi-
nistra ohľadne obsadenia správcovského bytu in-
špektorom Hrivňákom.
Na štátnej ľudovej škole v Sobranciach je
5 tried,, ale len 4 učebné miestnosti, preto dve
triedy vyučujú sa striedavo, čím trpí nielen
žiactvo školy, ale aj rodičia a sbor učiteľský.
Pri škole bola aj opatrovňa, ale táto bola po pre-
vrate z neznámych príčin zrušená. Sú tam dva
naturálne byty, Jeden pre správcu školy a druhý
slúžil svojho času pre opatrovateľku. Nakoľko ale
opatrovňa bola zrušená, aj byt pre opatrovateľ-
ku stal sa pri škole zbytočným a preto obec prá-
vom sa domáha toho, aby tento naturálny byt bol
zrušený, čím by sa dostalo umiestnenia triede,
ktorá nemá vlastnej učebne, čo by bolo veľkou
výhodou nielen pre školu, ale aj pre žiactvo, uči-
teľstvo a rodičov. Taktiež aj obec by bola zbave-
ná materiálnej starosti s umiestnením tejto trie-
dy. Lenže tu obec nemôže sa dočkať prajného
vybavenia svojej požiadavky a to len preto, lebo
pán Inšpektor obsadil byt správcovský a správca
Školy, ktorému naturálny byt patri, musí bývať
v byte, ktorý slúžil pre opatrovateľku. Školský
inšpektor Hrivnák predsa nijakého právneho ná-
roku na naturálny byt nemá!
Ak sa vezme do povahy fakt, že manželka in-
spektora Hrivňáka je zárobkové činná, ako uči-
teľka v mieste, tu je potom zrejmé nápadné hro-
madenie príjmov na úkor nezamestnanej inteli-
gencie, ale tiež aj školských potrieb obce. Preto
Je veľmi divné stanovisko školskej správy, keď
nechá deti vyučovať striedavé a pritom trpí, aby
sa v školskej budove do naturálneho bytu uvelebil
človek s dvoma platmi v rodine a s niekoľkými
vedľajšími príjmami.
Preto sa opetovne pýtam pána ministra škol-
stva:
Či je ochotný na základe konkrétne udaných
prípadov vziať inšp. Hrivňáka na zodpovednosť?
Či je ochotný p. minister urobiť poriadok s
bytom inšp. Hrivňáka v školskej budove?
Čo hodlá p. minister zariadiť, aby sa na če-
lo tak zodpovedných úradov, ako sú školské in-
špektoráty, nedostali ľudia rázu Hrivňákovho?
V Prahe dňa 15. mája 1936.
Haščík,
Čavojský, Danihel, Dembovský, Drobný, Florek,
Hlinka, Kendra, Longa, Onderčo, dr Pružinský,
Turček, dr Sokol, Slušný, Sivák, Sidor, Šalát,
Suroviak, dr Tiso, Rázus, dr Wolf.
469/V.
Interpelácia
poslanca dr Mikuláša Pružinského
ministrovi obchodu, priemyslu a živnosti
a ministrovi financií
vo veci kočovných živnostníkov (sklárov)
zo Slovenska.
Je všeobecne známo, že niektoré kraje Slo-
venska sú natoľko neúrodné, že ich obyvateľstvo
musí si od pradávna vyhľadávať každodenný
chlieb kočovným živnostníctvom. Tak i obyvate-
lia týchto obcí: Huty, Veľké Borové, Malé Boro-
vé v okrese liptovskosvätomikulášskom sa zao-
berajú kočovným sklárstvom. Pred vojnou prevád-
zali túto živnosť na celom území bývalej rakúsko-
uhorskej monarchie ba aj mimo tohoto územia.
Po prevrate pravda, pre uzatvárajúcu tendenciu
iných štátov sú odkázaní skoro výlučne len na
územie našej republiky. Ako sme na to už viackrát
poukázali, v historických zemiach všemožne sa
robia prekážky našim kočujúcim sklárom, hoci s
ohľadu sociálneho, lebo ide vo všetkých prípa-
doch o sociálne slabých a so zreteľom na vnútor-
nú konsolidáciu bolo by potrebné pokračovať prá-
ve opačne.
Nech je dovolené uviesť niektoré konkrétne
prípady. Jozef Grúň, kočujúci sklár, obyvateľ z
Hút (okres Lipt. Sv. Mikuláš) bol v Prívoze (pri
Mor. Ostrave) vykázaný, lebo nemal pri sebe ko-
čovnú legitimáciu. František Kuran, kočujúci sklár
5
z Hút (okres Lipt. Sv. Mikuláš) bol v Mor. Ostra-
ve pokutovaný na 100 Kč.
Títo ľudia sa sťažujú i na to, že hoci podľa
zákona každý má byt dôchodkovej a zárobkovej
dane podrobený v tom obvode, do ktorého obvo-
du patričný podľa svojho riadneho bydliska patrí,
predsa sú prípady, kde sklári sú podrobení podľa
miesta ich pôsobenia, čo potom vedie k dvojitému
oddaneniu. Podľa zákona o priamych daniach pri
stanovení daňového základu má sa do ohľadu brat
vek a iné pozoruhodné okolnosti poplatníka. Naši
sklári sa ponosujú, že i takí, ktorí majú vyše 60
rokov a pracujú len niekoľko týždňov, sú práve
tak oddanení, jako mladší a tí, ktorí pracujú
dlhšiu dobu. Nech je dovolené uviesť aj jednu
konkrétnu sťažnosť: Michalovi Butorovi, kočujú-
cemu sklárovi z Hút (okres Lipt. Sv. Mikuláš)
v Klinkoviciach na Morave, berná správa z Bí-
lovca 500 Kč zabavila, hoci patri do obvodu ber-
nej správy v Lipt. Sv. Mikuláši.
V záujme spravodlivosti a ochrany sociálne
slabých pýtame sa pána ministra obchodu prie-
myslu a živností:
Či je ochotný postarať sa o to. aby kočujú-
cim živnostníkom zo Slovenska neboly robené v
historických zemiach pri ich zárobkovej činnosti
všemožné ťažkosti.
Pýtame sa ďalej pána ministra financií:
Či je ochotný postarať sa o to, aby kočujúci
živnostníci boli oddanení daňou dôchodkovou a
zárobkovou len ako to zákon predpisuje v obvo-
de ich riadneho bydliska.
Ďalej, aby rozhodné okolnosti, ako pokročilý
vek a krátka doba práce boly pri stanovení da-
ňového základu tiež do ohladu brané.
V Prahe dňa 12. mája 1936.
Dr Pružinský,
Čavojský, Danihel, Dembovský, Drobný, Florek,
dr Tiso, dr Wolf, Slušný, Turček, Onderčo, Lon-
ga, Kendra, Hlinka, Haščík, Sidor, Sivák, Šalát,
dr Sokol, Suroviak, Rázus.
469/VI (překlad).
Interpelace
poslanců F. Nitsche a dr Th. Jillyho
ministrovi vnitra
o neoprávněném postupu úřadu proti zá-
břežskému táboru na zotavenou spolku
»Wandervogel«.
Dne 28. března 1936 ohlásilo, jako v přede-
šlých letech, brněnské župní vedeni spolku
"Wan-
dervogel" pro Moravu a Slezsko doporučeným
dopisem zábřežskému okresnímu úřadu, že spo-
lek »Wandervogel« uspořádá o velikonočních
svátcích v Zábřehu tábor na zotavenou.
Slova tábor na zotavenou neznamenají, že
snad účastníci skutečně budou tábořiti pod ši-
rým nebem jako skauti a jiné svazky podobné
těmto organisacím, nýbrž účastnici byli umístěni
v ložnicích zvlášť k tomu vyhlédnutých a zaříze-
ných, a to každé pohlaví odděleně.
Účelem tak zvaného tábora na zotavenou by-
lo a jest umožniti mladistvým příslušníkům spol-
ku »Wandervogel«, hlavně obyvatelům měst pou-
ze, aby za levný peníz ztrávili o velikonočních
svátcích 3 až 4 dny na venkově a při tom aby
se společenskými výlety, pěstováním národních
písní, lidovými tanci, provozováním hudby a spo-
lečenskou zábavou bez alkoholu poskytl mladým
obyvatelům měst jakýsi odpočinek.
Přes to. že ohlášení bylo dne 28. března 1936
zasláno doporučeně okresnímu úřadu a nedošlo
zamítavé rozhodnutí, dostavili se dne 8. dubna
1936, když již dosti mnoho účastníků přijelo do
zábřežského útulku pro mládež, v 10 hodin ve-
čer četnici, místní strážník a civilní policejní in-
spektor okresního úřadu do útulku pro mládež,
žádali, aby se účastníci legitimovali, dotazovali se
jich po zbraních, prohlíželi jim kapsy, odňali jed-
nomu účastníkovi soukromé dopisy a poukazujíce
na to, že prý úřad neudělil svého povoleni k po-
řádání, hrozili, že spolek »Wandervogel« bude roz-
puštěn.
Tento úvod působil na mládež naprosto ne-
vinnou velmi tísnivě, což si již lze představiti.
Příštího dne, dne 9. dubna 1936 dopoledne po-
dala zábřežská rada rodičů a přátel spolku
"Wan-
dervogel" k ohlášení ze dne 28. března 1936, kte-
ré dostal okresní úřad, ještě dodatek, v němž se
praví:
,,Účelem tábora na zotavenou jest poskyt-
nouti mladistvým příslušníkům spolku »Wander-
vogel", hlavně z větších měst jako Brna, Opavy
atd. přes velikonoční svátky levný a bezvadný
pobyt na venkově se společenskými výlety do
okolí a možnost pěstování národní písně, lidové
tance, společenské zábavy bez alkoholu a provo-
zovati hudbu.
Účastníci jsou umístěni v ložnici a jídelně ú-
tulku pro mládež firmy Brassovy v Zábřehu, Tří-
da 28. října.
Stravuji se společně tamtéž.
Tábor má trvati přes velikonoční svátky, to-
jest od 8. do 13. dubna 1936.
Se zřetelem na nenucený způsob uspořádáni,
sloužící jen zotavení a uvolnění městské mládeže,
se nepomýšlí na určitý program.
Pomýšlí se:
Ve středu dne 8. a ve čtvrtek dne 9. dubna
na přijetí přijíždějících účastníků a jejich umí-
stění.
Potom na prohlídku města a výlety do nej-
bližšího okolí.
Na společné zpíváni písni z přiložené knížky
»Zupfgeigenhansl«.
6
Na lidové tance podle připojené knížky Ger-
trudy Meyerové -Tanzspiele und Volkstänze.
Na předčítání krátkých veselých povídek z
knížky ,,Tiroler Bauernschwänke" od Schönherra
a ochotničte hry.
V přestávkách hudba několika mladistvých.
Všechno to děje se však nikoliv veřejně.
Na velikonoční neděli se pomýšlí na společný
výlet do Dolní Hynčiny.
Podnět k táboru na zotavenou dalo a pořádá
jej brněnské župní vedeni spolku »Wandervogel«
pro Moravu a Slezsko, o místní provedení se má
postarati zábřežský spolek »Wandervogel«.
Úřadující úředník okresního úřadu ukázal plné
pochopeni zástupci žadatele a také úplnou ocho-
tu. Dne 10. dubna dostala také rada rodičů a
přátel spolku »Wandervogel« úřední povolení, aby
uspořádala sjezd mládeže podle oznámeného pro-
gramu ve dnech od 8. do 13. dubna u firmy
Brassovy v Zábřehu (útulek pro mládež). (Číslo
9267/L-III/19 zábřežského okresního úřadu ze dne
10. dubna 1936. )
Přece však nezůstala radost mládeže z její-
ho prázdninového výletu nezkalena. Již dne 9.
dubna odpoledne dostavil se k nim okresní lékař
doprovázen inspektorem civilní policie okresního
úřadu, prohlédl obě ložnice,, jídelnu, místnost pro
denní pobyt a záchody útulku pro mládež, po-
ukazuje na to, že dne 5. října 1935, tedy před ví-
ce než půl rokem se udál ve druhém patře téže
skupiny budov případ spály. Lékař prý musí do-
hlédnouti, byla-li budova kdysi řádně desinfiko-
vána. Lékař označil i umyvárnu za nepostaču-
jící.
Mimo to bylo nařízeno, že se každý nově
přijíždějící účastník bez rozdílu pohlaví musí pod-
robiti lékařskému tělesnému vyšetření. Byla zá-
sluhou zvláštního taktu lékaře, jemuž bylo svě-
řeno toto tělesné vyšetření, že dovedl tomuto Še-
tření odníti tísnivou a trapnou příchuť. Ale stále
bylo to pro účastníky a zvláště pro účastnice,
15- 18leté dívky, jisté zbytečné ztrpčení, že byli
takto obeslání k lékařské prohlídce.
V noci asi ve 23 hodin, když účastníci již
spali a nastal noční kliď, dostavil se znovu in-
spektor civilní policie s místním strážníkem do
ložnice hochů, probudil spící a provedl prohlídku
účastníků, »aby přezkoušel úřední seznamy hláše-
ní« žádal, aby se přítomní legitimovali, což trva-
lo skoro celou hodina, tedy skoro až do půlnoci.
K tomuto úřednímu opatření, o jehož nutnosti
by se konečně ještě dalo i mluviti, bylo by bý-
valo jistě dosti času v 9 hodin večer. Mládež mu-
sí roztrpčiti, musí-li míti pocit, že se s ní zachá-
zí jako s osobami pod policejním dozorem nebo
jinak podezřelými.
Proti tomu, že jednotlivé nevinné podniky by-
ly pod kontrolou stále zdůrazňovanou, nedá se
se stanoviska zákona nic namítati, ačkoliv způ-
sob právě tohoto postupu jistě způsobil u veške-
rého obyvatelstva oprávněnou. nevoli a pocit ne-
spravedlivého zacházení.
Dne 10. dubna asi v 1/2 23 hodin večer do-
stavil se zase inspektor civilní policie s, místním
strážníkem, tentokráte do ložnice děvčat a vzbu-
dil většinou již spící, svlečené dívky, aby zase
provedl »kontrolu«. Dívky musily vstáti, jíti ke
svým batohům, hledati své legitimace, a to trvalo
zase až asi do 1/2 24 hodin.
I tato kontrola, pokud vůbec byla vhodná
a nutná, mohla se vykonati nejdete do 9 hodin
večer, než se 15-18leté dívky svlékly a šly
spáti.
Dne- 11. dubna 1936 chtěn členové spolku
»WandervogeI« tančiti lidové tance v síni hostin-
ce »U dubu« v I. patře, která jim byla k tomu
bezplatně propůjčena a měla býti jen místnosti
pro »uzavřeno u společnost. Nikdo jiný neměl mí-
ti přístupu, takže chyběla rozhodující okolnost
veřejnosti právě tak, jako když si svatební spo-
lečnost najme v hostinci místnost pro svatební
hostinu. Přes to, že v ohlášeni se výslovně zdů-
razňovalo, že podniky nejsou veřejné, zakázal
úřad taneční zábavu v síni hostince »U dubu.
Dne 12. dubna 1936 měl se sjezd mládeže u-
končiti výletem do Dolní Hynčiny a tento výlet
byl v ohlášení výslovné uveden a s celým pro-
gramem schválen.
Při odchodem mládeže se tam dostavili dva
četníci a jednoho z nich se tázal vůdce spolku
»Wandervogel« z opatrnosti, jak maří nyní jíti do
Hynčiny. Obávali se již jiti společně nebo dokon-
ce v řadách nebo v seskupeni, které nebylo vý-
slovně stádem, aby se nemusili báti, že četníci
zakročí.
Četník odpověděl přímo »pythicky«: »Jděte
jen; když to nebude vyhovovati, my už, vás roz-
pustíme. Když se potom tazatel přece poněkud
energičtěji tázal, řekl četník: Jděte ve skupi-
nách. Potom musiti účastníci putovati přírodou
v malých skupinách, pečlivě udržovaných ve for-
mě drobných hloučků z desíti osob, pečlivě se
vyhýbati stejnému kroku, a v odstupech 10 až
15 metrů. Ovšem tiše a němě.
Velikonoční radosti - velikonoční procházka!
Zpáteční cesta se konala za dosti nepříznivé-
ho, deštivého počasí a účastníci se ovšem více
seskupili, a proto to úřad již vytkl pořadateli, že
se zpáteční pochod konal v semknutých řadách.
Při tom se poukazuje na to, že se v téže době
konal v Zábřehu a okolí sjezd českých skautů.
Skauti chodili ovšem ve své uniformě chovajíce
se při tom pokud možno vojensky, s dlouhými
holemi podobnými kopiím a mohutnými dýkami a
noži za pasem, majíce na ramenou odznaky stup-
ňů a skupin, podobné vojenským odznakům.
Poukazujeme na to, že právě tato dvojí mí-
ra, kterou se měří mládeži státní příslušnosti, mu-
sí v srdcích německé mládeže vzbuditi velmi
hluboké rozhořčeni, tím spíše, že se jednak pro-
paguje předvojenská- výchova mládeže a že do-
konce němečtí mladiství byli vyzváni k účasti na
takové
předvojenské výchově, jednak že jisté pod-
řízené orgány vykonávají na německou mládež
takový nátlak, že se nemůže jíž ani poněkud u-
kázněně, stroze, v pořádku a řádnou chůzí pohy-
bovati.
Musíme konstatovati, že případ spály ze dne
5. října 1935 ve skupině budov naprosto nepře-
7
kážel tomu, aby od 1. do 15. října 1935 nebyla
v týchž místnostech beze všech zdravotních po-
chybností ubytována část pěšího pluku č. 13 (asi
70 mužů). jenž byl přeložen do zábřežské posád-
ky, že vojíni měli tehdy k mytí jen jediný výtok
vody, zatím co nyní ochotou majetníka domu by-
ly zřízeny 3 výtoky vody.
Jednáni úřadů dlužno označiti za úplně ne-
smyslné. Případ spály, který se stal před půl ro-
kem, neodůvodňuje lékařskou prohlídku místnosti,
která podle zákona měla již dávno býti řádně de-
sinukována. Zmíněný případ spály nelze dále po-
važovati ani za odůvodnění k nucenému lékařské-
mu vyšetřování mladistvých.
Poukazujíce na tento vylíčený stav věcí tá-
žeme se pana ministra vnitra:
1. Je-li ochoten dáti vyšetřiti, na čí podnět
se provádělo celé trýznivé vyšetřování tábora
spolku »Wandervogel« vůbec a je-ti ochoten od-
povědné úředníky pohnati k odpovědnosti?
2. Jest pan ministr ochoten dáti vysvětliti
provinilým úředníkům, že postup proti účastní-
kům tábora jen škodí vážnosti úřadů a právě u
mladistvých není naprosto vhodný?
3. Ví ministerstvo, ze se řádná desinfekce
místnosti, ve které byla osoba nemocná spálou,
musí konati hned, jakmile onemocnělý nebo za
zdravého prohlášený pacient opustil místnost a
jest ministerstvo ochotno se dotázati, zdali pří-
slušný lékař v říjnu 1935 této povinnosti vyhověl?
4. lest pan ministr ochoten pohnati k odpo-
vědnosti příslušného lékaře, neprovedla-li se řádná
desinfekce v říjnu 1935, tím spise, že tato místnost
byla přímo po spále přidělena vojínům jako obyt-
ná místnost?
V Praze dne 12. května 1936.
F. Nitscn, dr Jilly.
Woltner, Knöchel, Rösler, E. Köhler, Sogl, Knorre,
Fischer, Jäkel, dr Rosche, dr Zipnelius, dr Peters,
inž. Schrelber, Stangl, Klieber. Niekerl Sandner,
Kundt, Hollube, Kling, inž. Karmasin, inž. Peschka.
469/VII (překlad).
Interpelace
poslance inž. W. Richtra
ministrovi vnitra
o nezákonném jednáni četnictva v Mojžíří.
DM 18. března 1936 o 1/2 6. hod. veřemí do-
stavil se strážmistr Josef Černý z neštěmické
čenické stanice (okrese ústeckém) k vedoucímu
mojžířské místní skupiny sudetskoněmecké stra-
ny, Albínu Rölligovi a žádal od něho seznamy
členů sudetskoněmecké strany v Mojžíři. Místní
vedoucí Röllig se tázal četníka, na čí rozkaz při-
chází. Strážmistr Černý odpověděl, že přichází
na rozkaz dr Höniga, konceptního úředníka ústec-
kého okresního úřadu.
Místní vedoucí Röllig odepřel vydati četní-
kovi seznamy členů a odůvodnil to tím, že to bez
příkazu vedeni strany nesmí učiniti. Na to inu
odpověděl strážmistr Černý, že již má seznamy
členů z Neštěmic, Ryjic a Mirkova a že i Röllig
musí tyto seznamy členů vydati Četnický stráž-
mistr odešel, když se Röllig zdráhal a pozname-
nat, že v této věci přijde ještě jednou.
Přímo po této úřední činnosti s Rölligem Sel
četnický strážmistr s podřízeným četníkem do
bytu Františka Köchra, pokladníka mojžířské míst-
ní skupiny sudetskoněmecké strany, aniž něco
dříve oznámil místnímu vedoucímu Albínu Rölli-
govi. Pokladníkovi Františku Köchrovi četníci
řekli, že místní vedoucí Röllig je prý poslal do
bytu k Františku Köchrovi, protože jako pokladník
vede seznamy členů. Pokladník na to odpověděl.
že nemá žádné seznamy členů.
Potom četnik, který přisel s Černým, vytáhl
ze svých spisů platební lístek sudetskoněmecké
strany a poznamenal: Ale takové lístky máte?«
Pokladník to potvrdil. Potom požádali četníci po-
kladníka Františka Köchra, aby jim předložil tyto
platební lístky. František Köcher vyhověl tomuto
úřednímu vyzvání, a byv k tomu donucen, před-
ložil jim platební lístky, aby se neprovinil zproti-
vením.
Četníci opsali potom jména všech členů a
z bytu Františka Köchra odešli.
Vedoucí ústeckého okresu sudetskoněmecké
strany, když mu mojžiřská místní skupina sudet-
skoněmecké strany podala o tom zprávu, navštívil
konceptního úředníka dr Höniga u ústeckého
okresního úřadu. Dr Hönig prohlásil, že neště-
mickým celníkům nepřikázal, aby si vyžádali se-
znamy členů mojžířské místní skupiny. Četník prý
jednal z vlastního popudu.
Jednání neštěmických četníků odporuje nejen
ústavně zaručené svobodě politického smýšlení,
nýbrž mimo to jest to činnost, kterou lze trestně
stihati.
Představme si jen stav věci: Četnická hlídka
chodí po bytech politických činovníků a klamně
jim předstírajíc služební příkaz okresního úřadu
žádá, aby jí vydali seznamy členů politické strany.
Místnímu vedoucíma, který se zdráhal sezna-
my vydati, vrchní strážmistr hrozí, že zase přijde.
Pokladníka strany přiměje četnická hlídka, aby
vydal členské lístky, klamnou poznámkou, že ji
k němu poslal místní vedoucí.
Co si máme mysliti o takových četnících,
kteří se chovají tak, že to přímo volá po trestním
zákonu?
Jak prohlásil konceptní úředník dr Hönig, ne-
dostali četníci žádného služebního příkazu, aby si
vyžádali seznamy členů sudetskoněmecké strany.